Informační etika. Karel Janoš

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Informační etika. Karel Janoš"

Transkript

1 Informační etika Karel Janoš

2 PŘEDMLUVA Informační etika je v Československu a v této podobě snad vůbec zpracována poprvé. Úvodem k tomu byla autorova přednáška u příležitosti 40 let KVIK /viz sborník 310/. Protože posledních 50 let nebylo etice věnováno místo ani teoreticky ani prakticky * /, je úvodem vysvětlen pojem etiky obecně, nastíněn historický vývoj jejího chápání a hlavní principy pro její zdůvodnění, což zároveň usnadní výklad pojmů informační etiky. Podobně výběr z uplatnění etiky v praktickém životě je předjímáním výkladu o profesionální etice informačního pracovníka a knihovníka. Nejde tedy o souhrnný výklad k etice a nemá suplovat příslušné učebnice. Podání výkladu se vyhýbá deklarativnímu nebo autoritativnímu způsobu. Spíše je snahou ukázat hlavní problémové okruhy a na praktických příkladech zdůvodnit objektivní nutnost informační etiky v praktickém životě, zejména ve sféře odborné práce. Pro konkrétní situace je pak poukázáno na to, aby každý jednotlivec měl určité mravní principy, na základě nichž bude schopen konfliktní situace řešit tak, aby informační prostředí podporovalo rozvoj společnosti směrem k dobru a spravedlnosti. Připojená literatura umožní čtenářům, aby sami blíže mohli poznat názory filozofů i teoretiků v oblasti informační etiky. Děkuji za pomoc při shánění literatury American Library v Praze (jmenovitě dr. Nálevkové), dr. V. T. Borovanskému, ing. J. Hamplovi, svému bratru za některá právní objasnění a své ženě za trpělivost při tvorbě této publikace. Zejména děkuji za cenné připomínky prof. dr. J. Cejpkovi a doc. dr. M. Königové a recenzentům doc. dr. I. Wiesenbergerovi a dr. J. Skoblíkovi. Zvláště doc. Wiesenberger projevoval nevšední podporu během celé tvorby díla. * / Výjimkou je několik prací zaměřených na etiku informačního pracovníka či informační práce (Wiesenberger) a knihovníka (Sedlák), jakož i několik prací o etice z marxistického hlediska (Popelová).

3 1 ETIKA OBECNĚ POJEM A VYMEZENÍ J. J. Rousseau: Je snazší uhlídat dobré mravy než zastavit špatné. Etiku chápeme jako uplatňování normativů mravní povahy, jako množinu principů k rozhodování mravních problémů a posléze i jako vědu o morálce. Morálka se také chápe jako soubor zásad, jak uspořádat lidské jednání se zřetelem k poslednímu cíli člověka. */ Jako teoretická disciplína patří do filozofie a je vědou o správném řádu lidských činů. Zaměřuje se především na to, jak se lidé mají správně chovat. Předmětem etiky je tedy morální život lidí. Úkolem etiky je určovat základní pravidla lidského života, osvětlit dějiny jejich vývoje a na základě toho zkoumat podmínky mravnosti. Člověk má duchovní život k zaměření rozumu a vůle **/ na prosazení určitých cílů a především nejvyššího ideálu a v tom je morální jednání buď dobré či zlé. Nemorálnost je popření principů dobra a spravedlnosti a rezignací na člověka jakožto duchovní bytost. Z uvedeného plyne předpoklad, že člověk se může svobodně rozhodovat a své jednání rozumně zhodnotit. Etický řád lze ztotožnit s rozumným způsobem jednání, jež vede k naplnění /cíli/ života /Habáň, 109, s.8/. Rozum poznává cíl, svobodná vůle se jej snaží dosáhnout. */ Hebrejské haláká (sbírka zákonných předpisů pro praktický život etika) znamená i způsob života, směr cesty /105/ **/ Kombinace rozumu a vůle při působení svědomí vede k činu: Pojem soud úmysl volba souhlas - provedení

4 Od etiky nutno rozlišit: -etiketu = pravidla společenského chování a zvyklostí -ethos = mravnost, vžitá morální praxe (podle malé čs. encyklopedie starořecká filozofie tak označovala soubor stabilních rysů individuálního charakteru). Metaetika je pak nauka analyzující etiku jako vědu, vysvětlující etické jednání a podstatu etických pojmů, resp. ospravedlnění etických principů. Některé tendence oddělovat etiku a morálku jsou uměle konstruované a zavádějící. Např. BRODY /201/: morální: nedělej potrat, a etické: právo na život plodu je vyšší než právo na rozhodování matky o svém těle. Avšak v druhém případě lze doplnit: proto nedělej potrat (záleží na východisku). Vždyť éthicos = morální. Ztrátu původního pojmu etiky lze patrně hledat v osvícenství, kdy základ mravnosti se začal spatřovat v podpoře lidského pokroku (evolucionismus). Větší nesnází je české pojmosloví. Cicero překládal řecký termín etika jako philosophia moralis /De fato/, takže termín etika je z řečtiny, morálka z latiny. Jak se zdá, od doby Kantovy (Moralität = morálka, Sittlichkeit = mravnost) se začalo pro etiku užívat slov mravnost / srv. 101/ */. V dalším používáme rozlišení na Kantovi a jeho překladech nezávislé.tj. ethos = mravnost **/, jakožto shoda jednání se svědomím, tedy vnitřní utváření člověka, aby vnější činnost odpovídala vnitřnímu přesvědčení, etika = morálnost, tj. shoda jednání se zákony v této oblasti poznanými a přijatými. Tomu odpovídá i v běžné mluvě výrok: On nemá žádnou morálku, tj. nedrží se žádné etické normy. Pokud se od jednotné terminologie odchylujeme v souladu se zvykem, bude snad čtenáři jasné, co je myšleno. */ U Kanta je více překladatelských problémů tohoto druhu /viz 111/. **/ CAPURRO, když mluví o Informationsethos, má na mysli Sitten = mravy /403/.

5 2 HISTORICKÝ VÝVOJ ETIKY Oswald Spengler (1936) : Ještě do konce století budou lidé stále více uvažovat o smyslu života než o vědě a technice, která dnes lidi tolik přitahuje. 2.1 Základy vědecké etiky Aristoteles Zakladatelem etiky jako vědy je Aristoteles ( ). Jemu se připisují tři spisy týkající se tohoto předmětu: Etika Nikomachova /102/ Velká etika (Magna moralia) Etika Eudemianova Část etiky Nikomachovy je součástí i etiky třetí /WALSH-SHAPIRO, 138/ a dle některých je Velká etika dílem až následovníků Aristotela, takže za stěžejní dílo považujeme etiku Nikomachovu. Podle ní je předmětem etiky lidské jednání řízené rozumem. Ten dává jednání cíl. Tímto nejvyšším cílem je nejvyšší dobro, které Aristoteles nazývá Eudaimonia (blaženost, happiness, bonheur). Opakováním rozumné činnosti v tomto smyslu vzniká zvyk či ctnost Arété /viz SEEBERG, 127/. Ctností tedy rozumíme duševní zdatnost /EN I, 13/. Slovo ethos vyjadřuje zvyk (habitus). Ctnost dělí Aristoteles na dianoetickou (dosahuje se učením a zkušeností) a etickou (skrze panující ethos, dosahuje se ze zvyku) a je tedy souhlasem činnosti s morálními pravidly. Štěstí je činnost duše, zdokonalená ctností, přičemž ctnost koriguje úmysly a rozhodnutí. Aristoteles má pro obé výraz prohairesis. Proto ctnost ospravedlňuje cíl a jen ctnostný člověk může být šťastný. Protože jde o činnost přirozenou, mělo by být i dodržování etických pravidel součástí přirozeného života lidí. Ctnost musí člověk konat na základě svobodného rozhodnutí. I když se většina lidí skloní spíše před trestem než před krásným /EN X, 10/, být mravným je v naší moci /EN III, 7/. Etika jako věda je tedy přirozená. Etické poznání filozofické je přirozené, protože odpovídá rozsahu přirozeného poznání rozumu. Dvě stránky pojmu etiky (jako vědy a jako praktického rozhodování) vyplývají z pojetí Atistotela, který vytyčuje dvě ctnosti myšlení : filozofie (ctnost spekulativního intelektu) praktická moudrost (ctnost praktického intelektu). Ctnost je stav mezi přemírou a nedostatečností, což ilustruje komentář lékaře císaře Fridricha II. ke sv. Bonaventurovi: Exces znamená milovat všechny ženy, deficience žádnou a ctnost pak znamená milovat jedinou ženu. 2.2 Etika ve starověku a středověku Nejstaršími kulturami počínaje si společnost určovala etické normy anebo ve svých písemných, především náboženských projevech k morálnímu chování nabádala. Tak je tomu v indických védách (v češtině védy = soubor nejstarších indických literárních památek z období asi 1200 ac), kde dobro je odměňováno a zlo trestáno. Vznešená pravda, mocný řád, zbožnost, pokání, modlitba, oběť udržují zemi /Védské hymny, 137, s.60/.

6 Židé (v Pentateuchu kolem r. 1000) mají velice precizně stanoveny morální předpisy nejen tzv. Desaterem, ale i v dalších mojžíšských zákonech. Nejsilnější jsou však zákony nikoli typu Nezabiješ!, ale příkazy lásky: milovat Boha a bližního. Indický myslitel Pataňdžáli /119/ (asi 500 ac) má taxativně uvedeny mravně etické zásady ve svých sutrách (jama a nijama), obdobné principům židovsko křesťanským. Mravnost ve starém Řecku vyzdvihl prakticky Sokrates ( ), který ukázal na nezbytnost uposlechnout hlasu svědomí. Podobně Platón ( ) */. Dospěl k pojmu nejvyššího dobra, z něhož se má odvíjet naše mravní jednání. Řecká etika zvala tu vlastnost, kterou má mít rozum, aby si vedl mravně, rozumnost = sofrosyné (zdravá mysl, umírněnost, sebekázeň). Jak patrno, společnost, která chtěla být na určité úrovni (a tato snaha byla v každé společnosti, byť ne zcela po celou dobu její existence), uplatňovala nějaké etické zásady či postihy za jejich porušování. **/ Když došlo k úpadku, znamenalo to ohrožení či zánik dané společnosti. Příkladem tu poslouží vyspělý Řím, který nakonec podlehl barbarským Germánům, tehdy na vyšší morální úrovni. Antický Řím, ačkoliv měl řadu význačných myslitelů i v oblasti etiky (např. Kato, Cicero, Seneca), byl především pragmatický, utilitaristický a vojensky orientovaný. Uplatňoval dvojí morálku /pán otrok, Říman Neříman/. Vojenská síla byla podpořena více silou zákonů, než mravních principů a proto jejich porušení je snazší, než jinde. Mravní rozpad nebylo posléze možno zastavit a tím spíše se uplatnila etika křesťanská. Ježíš Kristus (1. stol. našeho letopočtu) navázal na židovský zákon, ale zvýšil etické požadavky ve známých protikladech tzv. horského kázání (starým bylo řečeno, já však pravím...). Oživil především požadavek vrcholné lásky k Bohu a bližnímu jakožto smyslu celého zákona až obětováním vlastního života. Toto vykládali nejbližší následovníci Ježíšovi, nejvíce však Pavel z Tarsu ve svých listech. Křesťanská etika tím, že staví lidem za cíl sjednocení s Bohem, který je láska, nestaví základ mravního chování na zákazech, ale na touze vyrovnat se Ježíši Kristu, který svým sebeobětováním překročil meze normativů. Člověk je obdařen svědomím, aby mohl rozlišovat dobro a zlo, přičemž jen dobro jej může učinit šťastným. Konáním zla (hříchu) se sám trestá, protože zhoršuje své poznání Boha a stěžuje či znemožňuje stát se Bohem. Člověk, který dává prostor hříchu, stává se otrokem nerozhodnosti, ustrašenosti. Proti sklonům ke zlému nutno stále bojovat a rozvíjet pozitivní zaměření konání dobra v lásce k bližnímu, čímž se posilují ctnosti. Ctnostný člověk pak žije v míru s Bohem, dosahuje jeho pokoje a milosti a po upevnění vnitřního života duše může a má šířit lásku a pokoj i ve společnosti. Další evropské myšlení je pak výrazně pod vlivem křesťanského učení. V prvých stoletích jsou to především tzv. církevní otcové. V nich do etiky zasáhl zvláště Augustinus Aurelius ( ), který viděl sklon člověka ke zlému a proto zdůraznil boží milost jako zásadní pro konání dobra (sola gratia). Zlo však napomáhá k definitivnímu nastolení dobra. Po delší pauze nastupuje scholastická filozofie. Ve 13. století nejprve Albert Veliký (ca ) provedl komentář k Etice Nikomachově, ale teprve Tomáš Akvinský ( ) se vrací k Aristotelovi, aby vytvořil syntézu křesťanské etiky a řeckého myšlení. Základem je cíl člověka v dokonalém dobru, kterým je Bůh, v němž je úplná blaženost. Rozum zjevuje člověku požadavky jeho přirozenosti, jež jsou výrazem božího zákona. */ Sokrates / v dialogu Kriton 123/ : Žít zdárně je totéž co žíti dobře a spravedlivě. A neváhal pro to zemřít. **/ Takové postihy měl např. zákoník Chamurapiho v Babylonii.

7 Přirozené ctnosti, např. spravedlnost, jsou doplněny ctnostmi nadpřirozenými (virtues infusae vlité), kterými jsou víra, naděje a láska /135/. Rozum, který řídí činnost, je nazýván praktickým. Člověk je tak vybaven k tomu, aby mohl svobodnou vůlí přizpůsobit svou aktivitu k rozumem odhalenému mravnímu řádu. Aristotelsko tomistické rozpracování základních filozofických otázek, zejména v etice, nebylo už v dalších letech překonáno, přes určitou stagnaci, které se této filozofii, jakožto oficiálnímu učení církve, dostalo. 14. století přináší intelektuální zlom, projevený již v etice V. Occama (+1349), podle něhož Bůh může měnit libovolně morální řád a tak zkoumáním lidské přirozenosti nelze dojít k požadavkům mravního života. Mravní úpadek zachvacuje celou společnost mezi 15. až 18. stoletím. Zhoršují se i pracovní podmínky, omezuje se svoboda jednotlivce, zapomíná se na etiku válečných sporů aj. PATOČKA /121, s.93/ říká, že starost o duši je tím, co vytvořilo Evropu. Ale od 16. století se zájem o to být přesouvá na starost mít. T. HOBBES v 17. století tvrdí /Leviatan, 110, s.130/, že čestná je činnost, která je projevem moci: Bohatství je čestné, vždyť je to moc! Reformace přesouvá řešení náboženských otázek a tím i etických na světského vládce. Protestantská ortodoxie čerpala z Lutherova vztahu ke státu, takže co pocházelo shora bylo od boha a církev se dostala pod episkopát zeměpánů. */ 2.3 Etika v novější době Novověkou filozofii etiky lze začít Spinozou, žákem Descartesa. B. Spinoza ( ) klade důraz na přirozenost člověka: člověk je mravný, když své jednání a chtění utváří podle své přirozenosti. Jedná-li pod vlivem žádostí, je nesvobodný. Jasné poznání umožňuje ovládnout afekty. Avšak vzhledem k pudovosti, determinovanosti lidské činnosti a jejímu hlavnímu cíli k udržení bytí, jak hlásá Spinoza, lze jeho etiku brát doplňkově. I.Kant ( ) jde za aristotelsko tomistické učení (zdroj mravnost je v rozumné lidské přirozenosti) a odvozuje morálku z čistého rozumu, čisté vůle /111/. Základní mravní pojmy podle něho nelze empiricky zdůvodnit a uplatňování etiky odvozuje z tzv. kategorického imperativu, který je dán každému člověku **/ : je to povinnost: Handle so, dass die Maxime deines Willens jederzeit zugleich als Prinzip einer allgemeinen Gesetzgebung gelten kann. ***/ Avšak nejvyšší dobro, jakožto ctnost společně se štěstím, je z aristotelských myšlenek odvozeno. Kantova uvedená hlavní zásada mravní je pak obměnou novozákonního: miluj bližního svého jako sebe samého. Kant napadal novozákonní Čiňte lidem vše co chcete, aby vám činili /Mt 7,12/, že neurčuje mravní chování člověka k sobě samému, ale to je pokryto přikázáním lásky k Bohu. Kantovo maximum nelze použít obecně (např. euthanasie). Kant nesmírně vyzdvihl autonomii vůle a člověk je podřízen jen svému vlastnímu zákonodárství, čili hlásal naprostou lidskou svobodu proti nesvobodě Spinozově. Úcta k zákonu je zákon, který si člověk sám ukládá. */ To uvádí protestant SEEBERG /127, s.69/, vynikající vykladač etiky, který pod vlivem výše uvedeného nazírání skončil obdivem k vůdcovskému principu Hitlera a obhajobou principu jedné strany NSDAP **/ Zákon vložený do člověka je snad odezvou Pavla z Tarsu: láska Boží vložená do našich srdcí Řím 5,5. ***/ V jiné variantě má Kant Naturgesetz.

8 Anglický filozof H. Spencer ( ) rozlišuje absolutní a relativní etiku, přičemž lidské jednání nemůže být absolutně dobré, nýbrž jen relativně. Život stojí za to žít, jen když převažují dobré pocity: pleasure is ultimate good /131/. Je to protiklad ke Kantovi, u něhož člověk čím více usiluje o blaženost, tím více se vzdaluje pravé spokojenosti. Spencera výrazněji rozvinul J. S. Mill ( ) v tzv. utilitarismu, kde kriteriem správnosti počínání je štěstí. */ Pokantovské německé přínosy nepatří v etice k nejšťastnějším. A. Schopenhauer ( ) /128/ podrobuje Kanta důkladné kritice. Klade důraz na vůli jako on, ale i na spravedlnost a motivaci a za morální považuje nesobecké jednání. Zdůrazňuje také sklon lidí ke zlému (pesimismus). Nietzschova teorie panské a otrocké morálky (Übermensch) má nepříznivou odezvu ještě v nacismu. Člověk se svou Willen zur Macht je pravou morálkou. K. Marx přesunul etické principy tím, že je postavil do závislosti na výrobních vztazích a etické normy chápal jako třídně podmíněný systém názorů a hodnocení chování lidí. Třídnost proletářské, socialistické morálky znamená, že morální je to, co vládnoucí skupina za morální prohlásí. Už to, že šlo o důležitý ideový prostředek, že kritériem byly zájmy výstavby komunismu (Lenin ještě více degradoval etiku definicí, že morálka je to, co pomáhá zničit starou společnost), že znaky této morálky byly vlastnosti, jež s ní v podstatě nemají co dělat (kolektivismus, revolučnost, kázeň, organizovanost), prokazuje podřazení morálky a etického jednání okamžité potřebě a účelu, především upevněné moci. Pokud bychom v tomto případě vůbec mohli mluvit o morálce, jde o morálku obdobnou rasismu, kde individuum slouží určité skupině lidí. Vůdce skupiny je pak tlumočníkem morálních předpisů. Pokora, dobrota, spravedlnost, apod. neposilují skupinu a proto neměly v normativech ani v jednání místo. Novověké etické myšlení se stále více v posledních desetiletích opírá o humanismus. Již Schopenhauer říká: etika starých byla eudaimonická, u nových jde hlavně o zdravovědu (Heilslehre). Základní snahou etického konání je vytvořit lidskost a cílem je kultura jednotlivce a společnosti, byť ne vždy jsou kulturní národy i etické /HABÁŇ, 109, s.70/ - viz antický Řím. Filozofie pragmatismu vede v etice opět k utilitarismu (co se osvědčí v praxi, je mravné) a tím i hedonismu: základem je smyslový požitek. Krása je podřízena užitečnému a slastnému. Dochází tu k rozporům, jež nelze uspokojivě řešit. Existují však i další ismy, jež tu pomíjíme. Pozitivizmus Comta je hypotetické tvrzení bez hlubšího filozofického zdůvodnění a uplívá na povrchu věcí. (Habáň ostatně pozivitizmus řadí do naturalismu). Pozitivismus **/, který se u nás projevil ve filozofii etiky /KREJČÍ, 109/, nepřispívá podstatně k rozvoji etiky: chybí absolutní cíl a smysl života. Zdá se, že ateistická filozofie a praxe to potvrzuje nedává uspokojivé řešení v oblasti etiky ani nepodceňuje účinně člověka ke konání dobra. Člověk sám sobě nestačí, aby byl blažený. Budoucí vývoj ukáže, zda pokles mravního vědomí ve světě je dočasný a v čem nalezne impuls k novému vzmachu morálnímu. */ Happiness = pleasure and the apsence of pain /114/. Pozor však na rozlišení aristotelského pojímání eudaimonia, překládané do angličtiny rovněž jako happiness. **/ Z něho byl snad odvozen emotivismus, který etické výroky chápe jako emoce

9 3 ODVOZENÍ PRINCIPŮ Uvádíme několik východisek k tvorbě etických zákonů, nařízení a pravidel, abychom ukázali možnost jejich zdůvodnění. Ukážeme, že nekritické lpění na jednom přístupu vede k zanedbání jiných zásadních faktorů. Zdá se však, že ve hře jsou tyto tři základní složky: - rozum (sám nestačí), jako základ úvah k tomu, co je logické a co je třeba přijmout jako etické (např. nedělej si zbytečně nepřátele), - praxe (jako zpětná vazba logických dedukcí) prokazuje správnost nebo mylnost rozumového uvažování a z toho uplatňovaných, rozumem přijatých norem (např. nedávej dětem moc peněz), - nadpřirozená autorita, jež odhaluje základní smysl lidského bytí, ospravedlňuje intuitivnost mravního cítění (svědomí) a orientuje lidskou bytost za rámec pouhého individua (př. miluj bližního). Případně jenom svědomí. +/ 3.1 Teleologické hledisko ++/ Toto odvození vychází z přesvědčení, že pozorujeme-li přírodu, vesmír, lidstvo, všude můžeme odhalit řád anebo pokus o jeho zavedení. Takový řád není samoúčelný, má svůj smysl, účel, pro který vznikl. Kde však je účel, je i cíl. Tedy i lidské chování, lidský život, má svůj smysl, své zaměření, což je zřejmo i z toho, že každá rozumná bytost si ve své činnosti staví cíle, jež chce dosáhnout (krátkodobé či dlouhodobé, méně nebo více významné).poznání cíle a postoj k cíli vede člověka tím, že mu dává normy jednání /HABÁŇ, 109/. Z různých cílů bude patrně jeden hlavní, nejdůležitější, označovaný jako poslední či konečný. Často je kladena otázka, co je posledním cílem člověka i v oblasti morální. Tu je hlavní obtíž stanovit, co má být hlavním cílem. Rektor Univerzity Karlovy a národohospodář K.ENGLIŠ rozpracoval teleologii jako formu vědeckého poznání /106/. Teleologické myšlení pro něho spočívá v hodnocení. Děje a předměty hodnotíme vzhledem k účelu. Teleologické hodnocení je úsudek praktický, který připravuje k jednání /ibid, s.131/. +++/ V národním hospodářství jde pak o zlepšení života. Protože teleologické poznávání vrcholí vždy v účelu, Engliš dospívá ke společnému účelu, který je na vrcholu lidského jednání a tím mu je osobní spokojenost. Myšlenkovou konstrukcí jeho teleologické teorie je užitek, při čemž soustava užitků ústí do užitku společenského. A tu je již vazba na utilitarismus. Teleologický princip nalézá však své rozpracování již v řecké filozofii (Platon a zejména Aristoteles), na níž navázal tomismus ++++/, při čemž tímto posledním cílem má být pro člověka Bůh jakožto nejvyšší dobro, kterého chce člověk dosáhnout (v mravním smyslu je tedy posláním člověka konat dobro a s nejvyšším dobrem se sjednocovat). +/ Basil: Svědomí je zákon našeho rozumu /135/. Palouš /117,s.65/ zdůrazňuje, že je třeba být otevřen pro hlas shůry. ++/ Telos (řec.) = účel, cíl +++/ Jak patrno, jde o vztah na axiologii. ++++/ Tomáš Akvinský /135/: Jednati pro cíl je vlastní rozumové přirozenosti.

10 Pro etické uvažování z teleologických principů jde tedy o to, určit co je dobré a pak provádět správné věci v souladu s tímto dobrem. Soudí se, že jakmile dosáhneme shody v tom, co je dobré, není obtíž rozhodnout, co je správné. 3.2 Teologické hledisko V této souvislosti se většinou hovoří o normativní etice. Jsou dány normy chování, v tomto případě od Boha (např. Desatero ve Starém zákoně) a je tudíž na člověku, aby je zachovával. Protože tyto normy nejsou rozpracovány pro každou problémovou situaci, je třeba spoléhat na rozumné uvažování člověka (jeho svědomí), případně na výklad, který podá kompetentní osoba, společenství (církev). V poslední době se i v církvích stále více zdůrazňuje mravní odpovědnost jedince. Specifickým vyjádřením mravního úsilí člověka je východisko Ježíše Krista, který formuloval dva základní příkazy: Miluj Boha nade vše a bližního jako sebe. Tento princip je někdy označován jako agapismus /REAGAN, 205/. Ovšem nesprávně, protože agapé byly hostiny organizované z lásky v prvokřesťanské společnosti a tudíž vyjadřovaly jen část principu. Jde o zákon lásky, překračující normativní etiku, protože poskytuje pouze základní orientaci pro myšlení a chování člověka. Vznikly námitky, jak je možno přikazovat lásku, avšak z Kristova učení to vyplývá, neboť dle něho se má člověk stát Bohem +/ a tudíž se prvou částí příkazu říká: zamiluj si svou budoucí podobu (a neulpívej na tom, co skončí na tomto světě smrtí). 3.3 Deontologické hledisko ++/ Typickým představitelem principu povinnosti je I.Kant, který klade etické principy do rozumu, bez vazby na jakoukoli empirii, ve formě kategorického imperativu, ukládajícího povinnost se mravně chovat. Činy mají být konány z povinnosti, nikoli z náklonnosti. Kant jde dokonce tak daleko, že potěšení z dobrého skutku ruší jeho mravní hodnotu. Jednání z povinnosti nemá svou morální hodnotu v účelu, který jím má být dosažen, nýbrž v principu chtění, podle něhož se o něm rozhoduje. Záleží tedy pouze na úmyslu. Povinnost je nutnost jednání z úcty k zákonu, který je nutno plnit za všech okolností. Ve starém Římu byla síla zákona vyjádřena známým : Lex dura, sed lex (zákon, byť tvrdý, je zákon, což je lepší než kdyby nebylo zákonu). Starší výklady náboženské a některé přetrvávají dodnes, zejména v určitých sektách byly přísně normativní. V učení se jasně vytyčovaly příkazy, jež bylo nutno slepě plnit a odchylka byla považována za porušení mravního řádu, za ohrožení společnosti a proto hodné potrestání. V tomto století povinnostní teorii rozpracoval D. Ross, který určil 6 pravidel prvořadé závaznosti, např.: povinnost závisející od mého činu (např. napravit nesprávnost učiněnou jinému) povinnosti odvisející od činů druhých (př. vděčnost). Je pochopitelně velice obtížné stanovit úplný a výstižný soupis povinností, +/ aby všichni jedno byli jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás jedno /Jan 17,2+/. ++/ z řeckého: co má být. Deontologie je nauka o povinnostech.

11 jakož i stanovit priority při kolizi stanovených závazků /viz REAGAN, 205/. Pro některé deontologisty není dobro dostatečným základem etiky, protože tato představa může být zdrojem neetického chování. Etické principy proto nesmí záviset na tom, zda vyústí v dobrý konec. Spory se pak vedou o tom, které zásady jsou správné. Obvykle se uvádí čestnost, neškodit druhým, spravedlnost. V praxi se pak postupuje tak, že při výskytu problému se porovnávají alternativní řešení s deontologickými pravidly. Dojde-li k souhlasu, je to v pořádku, je-li souhlas s jedním a rozpor s druhým, nutno hledat nadřazené pravidlo. I když je jasné, že člověk aspoň jako součást lidské společnosti (a dnes se ukazuje, že i součást přírody) musí akceptovat pojem povinnosti, odpovědnosti, plnění určitých závazků, uznat následky za neplnění povinností, deontologické hledisko jednak nevyjasňuje, odkud brát principy povinností, co uznat za povinnost, v jakém pořadí důležitosti jednotlivé příkazy brát, tj. jakou mravní závažnost jim přisuzovat. Tím nechceme samozřejmě zpochybňovat princip povinnosti, neboť bez povinností nemůže lidský rod existovat. Lze však i z jiných východisek dojít k tomuto pojmu a přijmout jej ve smyslu mravním. Dlužno též přiznat, že forma zákazů a příkazů je nejsnadnějším vyjádřením etických postulátů a srozumitelná k plnění. 3.4 Axiologické hledisko Axiologie = je nauka o hodnotách. Kantův kritik N.Hartmann ( ) budoval etiku opřenou o hodnoty. Při tomto východisku předpokládáme možnost posuzovat činy z hlediska hodnotových preferencí. Stanovíme tedy, jakou co má hodnotu, přičemž se předpokládá, že některé věci mají větší hodnotu než druhé, dokonce, že některé mají hodnotu absolutní (obecně uznávanou), zatímco jiné jen relativní (vztaženou na danou osobu, daný časový okamžik apod.) Tak je pochopitelný hodnotový rozdíl mezi životem člověka a životem psa, který třeba pro slepce má hodnotu značnou. Hodnocení činů, jednání lidí, je možno posuzovat obdobným způsobem. Názory, které relativizují hodnotové systémy, jakoby nešlo porovnat dvě hodnoty, de facto popírají tento způsob pohledu. Jestliže je možné snadno se dohodnout na hodnotách nižšího řádu, je obtížné dojít k obecnému souhlasu v hodnotách základních. Např. Albert Schweitzer, když zdůrazňuje nutnost dospění k závazné etice /129/, říká, že je třeba uchovávat svůj život a každé jsoucno přivádět k nejvyšší dosažitelné hodnotě. Každý člověk má silnou vůli k životu a je v nás instinktivní úcta k životu. Tedy nejvyšší hodnotou je život: Všechno, co při obvyklém etickém hodnocení toho, jak se lidé k sobě chovají, platí za dobré, se dá převést na materiální a duchovní uchovávání či podporu lidského života a na snahu dát mu nejvyšší hodnotu. Život je mu svatý sám o sobě, zatímco Sokrates /123/ tvrdí, že nemá být pokládáno za nejcennější věc žít, nýbrž dobře žít, a nelze-li, tak ho i obětovat. Etika je Schweitzerovi odpovědnost vůči všemu živému a ta je absolutní. Schweitzer důsledně rozšiřuje toto hledisko na vše živé. Nechává pak na každém, aby se rozhodl, nakolik zůstane etickým a nakolik ne, má-li v zájmu vlastního života ničit cizí život. Řešení je tedy subjektivní. Zdá se, že axiologické hledisko je rozumné (a díky jeho realizaci ve Schweitzerově životě není chuť je kritizovat), avšak je zjevné, jak obtížné je stanovit správně jednotlivé hodnoty a mezi nimi vytvořit hierarchii. +/ +/ V otázce života není jen rozpor, zda být masožravcem či nikoliv, ale i pojídáním plodů se maří život rostlin. U života lidí je pak značným problémem obranná válka.

12 Existují i názory, že poznání etické je výhradně záležitostí axiologie, ale z uznání hodnoty neplyne ještě mravní závaznost a hodnotou může být pro někoho to, co pro druhého bude nemorální. Opět lze uzavřít, že bez hodnotových hledisek nelze vytvořit etickou soustavu, je však třeba napřed se dohodnout na východiscích a zásadních přístupech, zejména v základních nejvyšších hodnotách, k nimž patří spravedlnost a dobro (např. pro Kanta dobrá může být jen vůle). 3.5 Racionalistické hledisko Přístup je nazván podle lat. ratio = rozum, což znamená, že při stanovení etických principů je popřena každá autorita, s výjimkou lidského rozumu, jakožto poslední instance, který úsudkem dojde k poznání, co uznat za mravně dobré a špatné. Zdá se tudíž, že by bylo možno sem zařadit právě Kanta, avšak byť rozum je základem odvození dalších zásad, pod racionalistickým hlediskem se myslí shoda názorů na konfliktní problémy. Existují dokonce názory, že u rozumných lidí lze dosáhnout úplné shody, což však praxe popírá (příkladem mohou být spory kolem interrupce). Z uvedeného rovněž plyne, že neexistuje podle racionalistického hlediska absolutní etický princip a že hodnocení toho, co je a není etické, se nutně mění s vývojem lidstva, s časem (časový úsek může být ovšem i značně krátký). Je-li racionalistický přístup správný, pak lze do etiky vnést metody obvyklé v manažerských přístupech při řízení a rozhodování, případně zavést algoritmy zpracovatelné na počítačích. Jde např. o formulace podmínek typu IF THEN (jestliže pak), aplikovaných s úspěchem v expertních systémech. Postup rozhodování (decision-making) pro medicínu uvádí BRODY /201, s.10/, zde ve zjednodušení: Problém soupis alternativ výběr etická stanoviska (podmínky) soupis důsledků soupis ostatních hodnot a srovnání důsledků s přijatým hodnotovým systémem test (budu spokojen s tímto činem, bude-li aplikován na mne?) rozhodnutí o platnosti etického stanoviska. Důležité jsou tu korekční vazby typu: Jaký výsledek by vznikl při volbě jiné alternativy? Jsou uvedené důsledky relevantní specifice případu? Citovaný autor soudí, že v USA výchova k racionalistickým principům vede lékaře k samostatnější odpovědnosti, k větším promýšlením důsledků, než když mají dodržovat striktně formulované příkazy normativní etiky. Souhlasit lze s tím, že lékař lépe znající zdůvodnění svého jednání, bude uvážlivěji hodnotit důsledky svých rozhodnutí. Jasné představy o morálních důsledcích předpokládají logickou argumentaci, jasnost koncepce a porozumění hodnotám morálních principů. Brody /op.cit./ však definuje etiku na racionalistickém principu takto: Ethics is the study of rational processes form determining the best course of action in the face of conflicting choices, což však lze aplikovat i na přípravu zločinu. Jestliže neexistují základní etická východiska (např. vyjasnění, co je dobro, jakou hodnotu má život apod.) a etické rozhodování je založena na konsensu, pak je značná volnost v tom, jak se kdo zachová v konkrétních případech. Může dojít i ke značné kontroverzi mezi dvěma osobami (např. lékař pacient), ale i celými skupinami (např. novináři politici v názoru na to, co je a není etické publikovat, nebo obchodníci spotřebitelé v otázce reklamy atd.)

13 3.6 Utilitaristické hledisko (Utility (angl.) = užitečnost, prospěšnost, avšak utilitarianism se může interpretovat jako prospěchářství.) Vyhýbáme se označení utilitářský, které má jasně pejorativní přídech, naopak utilitarianistický vyvolává asociace pouze na směr anglického filozofa J. Benthama a jeho žáka J.S. Milla ( ), který jej formuloval v díle Utilitarianism. V něm prohlásil, že lidská činnost je správná tou měrou, jakou směřuje ke štěstí (happiness = pleasure and the absence of pain). Hedonismus (řec. hédoné = slast), hlásaný řeckým filozofem Epikurem ( ) má za kriterium štěstí libost (dobré je to, co působí libost, zlé, co působí utrpení) a je tak předchůdcem utilitarianismu. U Epikura však nešlo pouze o tělesné pocity, neboť hlavní podmínkou měl být klid duše. Ani Mill nepředpokládá požitkářské vidění světa, protože nad osobní štěstí klade štěstí co největšího počtu lidí, k čemuž je nutno se dostat výchovou. Ostatně Millův výrok: Better to be Socrates dissatisfied than a fool satisfied to dostatečně dokresluje /114/. Pocit jednoty s ostatními lidmi je pak podle něho hluboce zakořeněn v naší povaze a v našem svědomí, které je též sudím při hodnocení jednání. V novější době se pod utilitarianismem myslí především takové jednání, které se v praxi projeví největší mírou hodnoty pro štěstí, blaho (nebo nejmenší nepříjemností, škodlivostí, bolestí). Jde tedy o směr vyrůstající z pragmatismu. Při eticky problémových situacích se tedy vytvoří soupis alternativ a testuje se predikce důsledků. Je to problém najít vhodnou škálu či způsob ocenění výsledků tak, aby byly navzájem dobře porovnatelné. Nelze přitom preferovat vlastní prospěch před prospěchem druhého. Někdy je patrně i obtížné určitému konání přisoudit správnou hodnotu štěstí (blaha, užitku), či odhadnout, zda naše jednání přinese radost nebo bolest. Pro někoho je uklidňující znát svůj skutečný zdravotní stav, jiný se zhroutí. Anebo při poruše v letadle: má se lidem oznámit skutečný stav? Etický utilitarismus, tím, že vychází z pragmatismu, značně relativizuje etické chování. Rovněž je možné kombinovat uvedený princip s normativy, z nichž vychází deontologie s tím, že se podrobují jednotlivé příkazy (pravidla chování) úvaze, jaké důsledky přinesou vzhledem ke štěstí a zvolí se takový příkaz, kterému odpovídá největší míra štěstí /BRODY, 201/. Tím se ovšem potvrzuje, že utilitaristický přístup nevyhovuje ve všech případech beze zbytku. Jestliže Kant je extrém v tom, že etická hodnota je neslučitelná s libostí, zde jde o opačný extrém: etické posuzování je závislé na pocitech libosti a nelibosti.

14 4 ETIKA V PRAXI Nezpronevěřovat se (Wiesenberger) Pokud někdo svou cestu již zná, ten nikdy z ní sám sejít nemá. Nesmí se dát zviklat pochybami, nesmí se dát zlákat výhodami, nesmí podlehnout ponížení, nesmí dát se získat povýšením, nesmí odradit se nepohodlím, nesmí nikdy zoufat neúspěchem, nesmí dát se ovlivnit ziskem, nesmí dát se obloudit ni slávou a nesmí se nechat zlomit ztrátou. Stále dále musí jít svou cestou, neboť nesmí se jí zpronevěřit, ani poslání své nějak zradit, jinak by musel zas znovu začít. Každá lidská činnost, každá profese, vyžaduje uplatňování morálních principů +/, (+/ Ve West Point Military Academy, USA, se povinně přednáší vojenská etika), neboť jsme ukázali, že to činí člověka člověkem. Jestliže v dalších pododdílech stručně probereme některé z lidských činností, pak spíše pro ilustraci a v zastoupení druhých povolání, (Etika v pedagogice, např. o při vyučování informační vědy, by si rovněž zasluhovala pozornost, ale morálce při výchově zejména mladých lidí, je věnováno dosti místa jinde),. také však proto, že ve vytknutých oblastech existují některá závažná specifika, jejichž nerespektování může mít zhoubné následky. Tak je tomu v politice, ale také ve vlastní vědě, jež dnes prostupuje všemi oblastmi našeho života. (Oddíl 4.2, vztahující se na etiku ve vědě a technice, je probírán podrobněji, pro přímou aplikovatelnost na informační vědy a tam uplatňování informační etiky) Protože v medicíně byly etické zásady propracovány nejvíce a mají delší tradici, věnujeme jí v rámci vědy samostatný pododdíl. Zasluhuje si to i proto, že etika ve vztahu ke zdraví člověka skrývá ještě dosti problémů a některé v poslední době vystupují s větší naléhavostí. Etika v průmyslu, hospodářství a rodinném životě je naopak přehlížena. Přitom je zajímavý názor filozofa Patočky, že morálka není k tomu, aby společnost fungovala, nýbrž k tomu, aby byl člověk člověkem /cituje Palouš v 118/. Lze však pochopit, že každý opravdový, tj. morální člověk, je stavebním kamenem fungující společnosti ve všech oblastech jejího působení.

15 4.1 Etika v politice a hospodářství Sokrates: nestane se To nic hrozného, budeš-li pěstovat mravní zdatnost A teprve potom až se takto vycvičíme, dáme se do politiky. /122/ Politika patří mezi nejzodpovědnější povolání, protože jí se rozhoduje o osudech každého člověka ve smyslu občana. Platon, Aristoteles považovali politickou práci za vrcholnou činnost člověka, protože ji chápali jako práci pro blaho ostatních, pro celou společnost (zoon politikon). Protože politická rozhodnutí bývají osudná pro národy a státy často na desetiletí a mívají vliv i během staletí, je nasnadě, že více než kde jinde je důležité, aby tato rozhodnutí byla ve prospěch dobra a nikoliv zla, byla mravně na výši. Politická etika nemůže tedy být pouhou etiketou politiků ani příslušet určité kastě nebo výlučným jedincům, případně patřit k teoretické výzbroji s tichým uznáním odlišné praxe. Podobně jako v ekologii (a ostatně i jinde) se pomalu přichází na to, že nejenom špatný cíl je zavrženíhodný, ale i špatné prostředky, které se ospravedlňují dobrým cílem. Názorně to ukázalo učení marxismu-leninismu, které uznávalo kruté prostředky jako nezbytné k dosažení sociální spravedlnosti na zemi. Poměrně málo pozornosti bylo věnováno mezinárodní morálce a přitom tam dochází často k flagrantnímu porušování etiky (nejde jen o praxi, nýbrž i o teorii viz ospravedlňování užitečnosti lokálních válek v době nedávné i současné). V mezinárodní morálce jde především o to, aby vnitřní smýšlení politika bylo správné, tj. takové, aby z něho přirozeně vznikalo obecné blaho /VAŠEK, 136/. Posláním mezinárodní morálky je vytvořit charakteristiky plnící řádně povinnosti v mezinárodních vztazích ve prospěch všech. Jestliže řada věcí není právně upravena, musí tu etika obhájit svou roli. Plní-li svou funkci, pak se stává, že takovéto zásady jsou později vtěleny do podoby práva. Kde je morálka, tam je svědomí, kde je svědomí, tam je i svoboda, kde je svoboda, tam je i právo, tam je i řád, a kde je řád tam je i blahobyt. Události Jugoslávie či SSSR v roce 1991 prokázaly potřebu morálky, vždyť pouhé právo nebylo schopno řešit kolizi mezi svobodou etnických skupin a suverenitou státu a další problémy. Bez morálky se vždy probudí lidské pudy, tíhnoucí k ovládnutí druhého (ať jednotlivce či státu). V mezinárodní morálce platí více než kde jinde nutnost dodržet dané slovo, ujednání. Princip dvojí morálky je dosud nezahojeným vředem mezinárodního života.pius XI. jej odhalil slovy: Činy, které by všichni odsuzovali, kdyby byly spáchány soukromými osobami, považují se za čestné a chvályhodné, dělají-li se z lásky k vlasti. /VAŠEK, 136, s.36). Vedle obecných ctností (spravedlnost apod.) jsou některé vlastnosti důležité pro charakter správného politika. Je to : - otevřenost: silami zla je udržováno přesvědčení, že čím neprůhlednější politik, tím úspěšnější. Jde-li o jeho moc a ne o blaho druhých, pak je to pravda. Jinak ne. Volič má právo vědět, koho volí, jaké je myšlení politika a že existuje shoda myšlenek, slov a skutků, - konzistence: politik má být věrný svým ideálům a neměnit názory dle okamžitých výhod. Je možné, že se politik zmýlí, ale nikoliv ve svých principiálních stanoviscích. Dojde-li k zásadní změně světového názoru, znamená to, že takovýto člověk se zásadně pletl a neměl by dále být politikem. Může být samozřejmě i nadále dobrým

16 filozofem, badatelem, ředitelem, ale ne politikem. To samozřejmě neplatí plně o mladých lidech, kteří nemusí mít ještě své názory vyhraněné, - pravdomluvnost: za každou větou a slovem musí politik stát a ostatní musí vědět, že říká pravdu. Výjimkou jsou jen případy omylů, ale ty mohou být minimalizovány pečlivostí, kritičností, ověřováním informací apod., - statečnost: správný politik musí připustit, že jeho život může být vydán v šanc, že může být i vězněn a popraven a nesmí zradit ideje, pro něž je pronásledován. Opět lze pochopit lidské selhání (např. při mučení), - nezištnost: politik, který hledá zisk pro sebe, svou rodinu, své oddané soukmenovce, soukromé výhody /plat, služební vozidlo, služební cesty apod.) projeví své nedostatky i jinak a lidé, kteří takovému člověku věřili, budou poškozeni. Sem patří i neúplatnost, - obětavost: politik musí ze sebe vydat víc než řadoví pracovníci. Daň se platí za slávu, za moc. Do politiky by měli vstupovat ti, kteří chtějí pomáhat druhým a pro ně se obětovat (př. Havel, de Gaulle). V. HAVEL /203/ napsal, že politika jako praktikovaná mravnost je možná a jako prezident neslevil ze svých ideálů. Smysl státu pro něho musí být vpravdě lidský, což znamená duchovní a mravní /tamtéž, s.109/. Hospodářský život je s politickým provázán a proto netřeba opakovat principy platné zde. V hospodářském životě je ovšem legalizována snaha dosáhnout maximální zisk, tedy se obohatit a proto nutno zdůrazňovat ty faktory, které ospravedlní takové snahy. Především je nutno zdůraznit, že solidní obchodníci, podnikatelé, nemají cíl v maximálním zisku, ale v rozumném zisku, tj. takovém, který činí podnikání pochopitelným, zajišťuje stabilitu života bez ohrožení krachem, vede k rozvoji podniku a svěřených lidí, např. tím, že umožňuje zlepšovat jejich sociální podmínky. Nedostatečný zisk nedovolí vhodně investovat, vede k propouštění zaměstnanců a k možným sociálním otřesům. Je však třeba dbát na to, aby byla respektována důstojnost člověka. Nelze tedy připustit zotročování pracujících zrychlováním výrobních pásů k dohánění plánu (jak jsme toho byli svědky v minulém režimu), počítačovou analýzou mikropohybu lidí a výběrem jen těch, kteří prokáží maximální účinnost (jak je to někde praktikováno v kapitalistických zemích dnes). Podnikání v oblastech, jež potlačují podstatu lidství (pornografie, drogy apod.), by mělo být tvrdšími prostředky znemožňováno. Podobně by nemělo být podporováno rozvíjení činností ekologicky nebezpečných. 4.2 Etika ve vědě a technice Všeobecně se má za to, že to byla atomová bomba, svržená na Hirošimu, která neobyčejně zostřila chápání morální odpovědnosti vědce za svou práci. Zdá se, že od té doby častěji se vědec, dříve než přijme nějakou práci, táže svých etických zásad, jak se zachovat. Neplatí to jenom o výzkumu v oblasti vojenství. Morálně neutrálních oblastí je méně od té doby, co byly zjištěny katastrofální následky ekologické, případně co postoupily výzkumy genetické. I když na druhé straně je dosti názorů, že vědec má rozvíjet naše poznání bez ohledu na jeho možné zneužití, je jasné, že věda má přispívat k blahu společnosti. Zejména v základním výzkumu však obtížně někdo může říci, k čemu mohou být výsledky použity. Vědec hnán pouhou zvídavostí nemusí ani tušit dosah svých objevů a ani nemusí předpokládat možné

17 jejich zneužití. Vždyť zneužít lze všechno a z této obavy by bylo možno zastavit celý rozvoj poznání. Z toho plyne, že je obtížné vědci předepisovat chování, že je třeba se spolehnout na jeho mravní zodpovědnost. Ostatně i vývoj atomové pumy ukazuje, jak počáteční snahy byly pozitivní, neboť bylo třeba zabránit, aby nebyl prvý Hitler. Ve vědě se vyskytuje též mravní spoluzodpovědnost mezi vědci a mezi vědcem a zaměstnavatelem. Vědec musí umět nést svůj díl zodpovědnosti a nemůže se skrýt za odpovědnost nadřízených. Při střetu několika mravních postulátů je třeba postupovat podle obecných etických zásad. Nezbývá-li než nějakou porušit, pak aspoň volit menší zlo (příklad politického vězně, který lže, aby neprozradil spolupracovníky). Čestný vědec pociťuje lásku k lidem, je poctivý, skromný a obětavý a dokáže svou statečností nacházet mravní východiska i v situacích, jež se budou jevit jako eticky problémové. Zdůrazňujeme skromnost, protože touha po uznání, po slávě žene člověka k přehlížení následků nebo i nechutným sporům o prioritu. Závist a povýšenost nad ostatní může vést až k zabití. Připomeňme aspoň dva případy: - odmítnutí Pasteura lékaři, protože Pasteur byl chemik a neměl se tudíž plést do medicíny, - odmítnutí Semmelweise, protože byl obyčejný doktor a tudíž neměl právo poučovat profesory, aby se převlékli či myli si ruce, když jdou z piteven k rodičkám. Ani smrt více matek (horečka omladnic) nevedla k nápravě. /GLASER, 108/. Důležitou vlastností vědce je sebekritičnost, umění přiznat si, na co stačí. V minulém, totalitním režimu se stalo vědeckými pracovníky mnoho těch, jejichž přínos pro vědu byl mizivý či dokonce záporný (viz Lysenko a jarovizace), ale podepřela je politika. Je nutno umět přijmout kritiku a opustit i sebelákavější hypotézu, ukáže-li teoretický důkaz nebo experiment její falešnost. Je tu i problém publikování, o němž hovoříme později. Zde aspoň jeden aspekt: spolupracujeli několik vědců na úkolu a starší pracovník nechce sám publikovat, má mladší právo na to svým jménem? Stačí vyjádřit poděkování? /313/ Etika inženýrská ( a u tzv. hospodářských pracovníků) nemá tak vyhrocené otázky, protože jde o řešení menší společenské závažnosti a krátkodobých dopadů. Tím však nelze připustit zmírnění mravních norem. Také vědec někdy řeší zcela dílčí úkoly (příliš velké specializace) a v technice a hospodářství dojde k rozhodnutím s nedozírnými následky (vzpomeňme výstavbu jaderné elektrárny v jižních Čechách a zalití Žitného ostrova). Inženýr má však často malou pravomoc, aby zastavil nepatřičnou výrobu apod. (vady léku Contergan ostatně asi nebyly během výroby ještě známy). Kodex etiky chemického inženýrství /206/ je dobře propracovaný a bohužel na podstatně vyšší úrovni než etický kód amerických knihovníků. Code of Ethics for Engineers existuje rovněž a další. Choulostivou otázkou je problém kolaborace vědců a techniků s nezákonnými, mravně zhoubnými režimy. Je opět na každém jednotlivci, aby zvážil svou odpovědnost. I v takových případech je důležitá schopnost přiznat svůj podíl viny a případně přejít na nové místo, kde bude prostor pro obnovení vlastní morální rovnováhy a pro službu společnosti. Je patrné, že problém odborné kompetence je především mravní problém.

18 Výroba a podnikání přináší vedle ekologie (např. otázka odpadů) a zbrojního průmyslu i odpovědnost za nezaměstnané. I když je určitý počet nezaměstnaných na místě (někteří se práci záměrně vyhýbají), náhlá a masová propouštění signalizují nezodpovědnost vedoucích těch podniků, v nichž byli zbaveni práce otcové a matky rodin a kde jde i o frustraci z toho, že je společnost nepotřebuje. Značné porušování etiky se vyskytuje v získávání konkurenčně schopné informace a v získávání schopných mozků (braindrain). Také o ekologické krizi se dnes hovoří, že je krizí mravnosti /KOLÁŘSKÝ, 112/. Autor naznačuje, jak rozšířit etiku, aby zahrnovala i vztahy mezi lidmi a přírodou. Ekologická krize akcentuje kladné hodnoty morálních vlastností, jako je zdrženlivost a střídmost. Aby rozhodování ve vědě a technice bylo snazší, je záhodno uplatňovat aspoň orientačně návody, jak aplikovat obecné morální principy v praxi. Počátky jsou již v zákoníku Chamurapiho v babylonské říši (ca 1750 př.kr.): Jestliže stavitel nepostavil dům řádně, takže tento spadl a jeho majitel v důsledku toho zahynul, pak ať je stavitel popraven. Lidská osobnost sama rozhoduje o mravním charakteru svých činů a proto je i respektována svoboda člověka samostatně se rozhodnout o uplatnění obecných etických principů v konkrétní situaci, Pro takové případy si může klást otázky podobné níže uvedeným a dle své situace poctivě řešit: 1. Přispívá výsledek práce v mém oboru, podniku, na mém pracovišti lidskému pokroku, slouží lidem, anebo jen podporuje politické, ekonomické a mocenské cíle určité skupiny lidí či jednotlivce? 2. Do jaké míry jsem zodpovědný za výsledky své práce a co mohu ovlivnit? 3. Je zdůvodnění určitých činností natolik mravně průkazné, za co se vydává, anebo jsem nad zdůvodněním neuvažoval? 4. Podporuje mé zaměstnání rozvoj vlastních schopností nebo je omezuje, např. činí ze mne pouhé kolečko v nepřehledném soukolí, kdy nechtě plním jen rozhodnutí, s nímž vlastně nesouhlasím? Takové a podobné otázky vedou vědce a technika, aby se zamýšleli nad důsledky svých činů, aby dokázali rozeznávat etické problémy techniky. kriticky je dokázali hodnotit a svědomitě je řešit v souladu s etickými požadavky humanistických principů. Na závěr upozorňujeme na inspirativní Etický kodex tlumočníka a překladatele (Jednota tlumočníků a překladatelů), který připojujeme v Příloze 17.2, protože část informačních pracovníků a knihovníků se věnuje též této profesi. 4.3 Etika v medicíně a eugenika V uplatňování etických pravidel má největší tradici medicína z pochopitelných důvodů. Již zákoník Chamurapiho formuloval postihy za špatné léčení a dodnes absolvent medicíny skládá tzv. Hippokratovu přísahu, pojmenovanou po tomto slavném řeckém lékaři proto, že razil ušlechtilou zásadu: léčením neškodit pacientovi. Hippokratova přísaha může sloužit za příklad normativní etiky. (Hippokrates ca )

19 V USA by vydán etický kodex lékařů v polovině 19.století Thomas Percival s Code z r.1804 byl základem tohoto Code of Ethics of the Medical Assn. z r Dnes v USA existuje Kennedyho Institute of Ethics a z lékařské etiky lze získat titul PhD. Na Kalifornské univerzitě v San Franciscu si studenti sami vynutili přednášky z etiky. Světová zdravotnická asociace vydala deklaraci o lékařské etice a lékařskou etiku respektuje drtivá většina lékařů světa. Ve zdravotnictví, kde jde o otázku života a smrti, plného uzdravení nebo vstupu do života mrzáků, je obtížnější než v jiných oblastech vtěsnat vše do právních norem. Rozhodování o postupu léčby, o jejím zahájení a zvlášť ukončení, je pod vlivem obrovského počtu rychle se měnících faktorů a proto tu záleží nejvíce na mravní zodpovědnosti. Z tohoto důvodu jsou etické regulativy v medicíně zkoumány i z filozofického hlediska a pod vlivem některých naléhavých fenoménů (jako AIDS a izolace těchto nemocných, potraty a jejich ospravedlnění, sexuální deviace a jejich legalizování, narkotika a jejich tolerování atd.) hledána nová kriteria lékařské etiky. Objevuje se trend odstupu od uplatňování příkazů normativní povahy a zdůrazňování racionalistického přístupu. V medicíně v USA se asi od počátku 70.let uplatňuje kritická analýza morálních postojů, což však vede i ke zpochybňování etických principů vůbec k jejich zrelativizování. BRODY /201/ připomíná, že k dosažení etické rovnováhy mezi etickými principy a etickými soudy je žádoucí mít ucelenou teorii osobnosti. Vztah mezi lékařem a pacientem má širší vazby než čistě zdravotní. Jsou tu vlivy psychologické a obecně komunikační. Z praxe je známo, že pacient často odpustí lékaři nevhodný léčebný postup jenom pro vlídnost, kterou mu projevoval. A proto takové vlastnosti, jako je milosrdenství, soucit, trpělivost, mírnost, obětavost (samozřejmě ruku v ruce s vysokou odborností) mají prvořadou důležitost. Ostatně přispívají k uzdravování. Jak jsme vysvětlili v oddílu 3.5 racionalistický přístup přepokládá, že určitý postup bude uznán za rozumný více lidmi (odborníky). A tu bývá obtíž v některých problémových oblastech konsensu dosáhnout. Např. transplantace: z etického hlediska nelze dárce nutit svůj orgán věnovat, rovněž není etické s ním obchodovat (natož s cizími orgány). To však nebrání přijmout za darovaný orgán přiměřenou odměnu; euthanasie (z řec. euthanatos = dobrá smrt): pro nebezpečí zneužití se proti ní vyslovují ti, co nemají nábožensky zdůvodněný záporný postoj. Naopak pokládá se za neetické prodlužování života, je-li pacient mimo vědomí delší dobu a de facto životní pochody jsou udržovány pouze uměle. Je třeba v takových případech přiznat právo člověka zemřít. Za etické se všeobecně považuje zbavovat trpícího bolestí a jde-li o nemocného zápasícího se smrtí i za cenu zkrácení života. K tomu se souhlasně vyjádřila i katolická církev ústy PP.Pia XII., která jinak ostře protestuje proti euthanasii; aplikace nevyzkoušených léčebných prostředků: nejsou k dispozici jiné prostředky a jde-li o záchranu života, je to bezesporu etické, aby aplikovány byly. Z tohoto důvodu je naopak neetický postoj některých lékařů k tzv. alternativní medicíně, zasahuje-li v případech, kdy klasická medicína je bezradná; interrupce: v posledních letech se stává tato otázka předmětem sporů spíše ideologických než lékařských a etických; eugenika (disciplina zaměřená na potlačení nepříznivých genetických vlivů) byla nacismem a pokusy prováděnými na vězních dokonale zkompromitována. Genové manipulace se stále jeví nebezpečené nejen z hlediska morality, ale i z ohrožení vývoje lidského jedince, příp. i rodu. Určité zásady, prováděné k odstranění duševních

20 abnormalit, přinášejí pozoruhodné výsledky a proto je nelze odmítnout. Etický problém tu proto vzniká v obdobných relacích jako u jiných léčebných postupů. Obtížné je rozhodnout, kdy je možno některé zásahy (např. sterilizaci) provést bez souhlasu postiženého, i když řada deviantů se podrobuje zákroku dobrovolně. V případě ohrožení nevinných je ovšem morální provést tyto zásahy i proti souhlasu dotyčných. Je to obdobné jako s trestem smrti, kdy je morální, aby smrtí jednoho se zabránilo smrti více nevinných obětí. 4.4 Etika v rodině Tato pasáž bude obzvlášť stručná, protože jde jenom o doplnění opomíjené oblasti, avšak i proto, že ani obsáhlé pojednání by téma nevyčerpalo. Ethos rodinného života má dvě základní relace: - mezi manžely - mezi rodiči a dětmi. Již bezdětné manželství má pro společnost význam pozitivní, je-li harmonické a respektující morální principy. Ne náhodou totalitní režimy se snažily podřídit rodiny pod své rozhodování. Komunismus dokonce vedl cílené zásahy na rozrušení rodiny a manželství, jakožto instituce. Ze ctností je třeba vyzdvihnout lásku, věrnost a obětavost (plynoucí z lásky). V případě dětí pak stoupá odpovědnost mravní, protože charakter dětí je především utvářen rodiči a co rodiče zkazí, obvykle nikdo nenapraví. Čestnost, spravedlnost, důslednost, pravdomluvnost a pokora (děti přijmou nedokonalosti rodičů, jež jsou mimo mravní oblast) jsou ve vztahu k dětem nezbytné. Ostatně všechny ctnosti, jež rodiče vlastní, jsou dětmi vstřebávány a správné jednání je působivější než kvalitní kázání. Zejména rozpor mezi slovy a činy děti rychle vycítí a vede to často k opuštění mravních norem vůbec, k narušení na celý život. Má-li být společnost mravně obrozena, musí se to učinit mravní výchovou v rodině. Dítě, které má vštípeny etické zásady, nebude mít později valné problémy s profesionální etikou. Etika v soukromém životě je však i etika se sebou samým. Znamená to mít pokoj v sobě, vyrovnanost mysli, jakožto důsledek čistého myšlení, kdy člověk neosnuje zlé, objektivně hodnotí své činy a střádá síly pro činnost veřejnou. Člověk stálého charakteru nezávidí, koncentruje se na pozitivní věci a dovede snášet vyrovnaně i nepřízeň osudu.

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Téma č. 2 etika ve zdravotnictví

Téma č. 2 etika ve zdravotnictví Téma č. 2 etika ve zdravotnictví Historie Poznání, že duše lidská, duch lidský je cennější než lidské tělo základ etiky následovníka Platonova Aristotela /384 322/ Spojuje 2 vůdčí myšlenky řecké etiky

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI. Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika

ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI. Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Vybraná eticky citlivá slova fundamentální etika 1 2 DOBRO Ontologické dobro (1) Dobro je to, co si všichni žádají. (2) Dobro je bytostně věc (jsoucno), nakolik zdokonaluje žádajícího

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou

Více

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce

a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce 2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Etický kodex strážníka Městské policie Hrádek nad Nisou

Etický kodex strážníka Městské policie Hrádek nad Nisou 2010 Etický kodex strážníka Městské policie Hrádek nad Nisou MOTTO: HONOR, REVENTIA, JUSTITIA (Čest, úcta, spravedlnost) Preambule Povolání strážníka obecní a městské policie je velmi náročné, a to nejen

Více

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI

ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX SPOLEČNOSTI ETICKÝ KODEX závazné pro každého zaměstnance bez rozdílu postavení v hierarchii společnosti Optik House, s. r. o., se sídlem Nádražní 129, Mnichovice (dále též společnost ) (dále

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM

OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Student si vylosuje dvě otázky. První z části Otázky z filosofie a teologie, druhou z části Otázky z

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová Praktická filosofie a etika Zuzana Svobodová Co Vás motivuje studovat? Jaké hodnoty se projevují v této Vaší motivaci? Co je to (spokojenost, život, láska, statečnost, ) důstojnost ctnost hodnota? Hodnoty

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1.

Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1. Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život...

TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život... TEST NOODYNAMIKY K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) Pohlaví: Délka pobytu v komunitě: Délka braní (přibližně): Věk: Fáze: Jsi praktikující věřící? Prosím, zakroužkuj odpověď, která odpovídá

Více

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

DĚJEPIS (6. 9. ročník) DĚJEPIS (6. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky

Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAGEMENT VEDENÍ LIDÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser VEDENÍ LIDÍ A PRACOVNÍCH SKUPIN 1. Vedení lidí jako manažerská funkce 2. Pracovní motivace 3. Způsoby a metody vedení lidí 4. Autorita a pravomoc manažera

Více

Morálka je systém propojených hodnot, zvyků a norem, které přispívají k sociálnímu životu

Morálka je systém propojených hodnot, zvyků a norem, které přispívají k sociálnímu životu Otázka: Etika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Leonidas Etika filozofická disciplína zabývající se vznikem a vývojem morálky, morálními soudy, morálními normami, reflexí, morálním jednáním

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Etický kodex ČVUT v Praze. (Návrh k projednání a schválení AS ČVUT)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Etický kodex ČVUT v Praze. (Návrh k projednání a schválení AS ČVUT) ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Etický kodex ČVUT v Praze (Návrh k projednání a schválení AS ČVUT) Praha, říjen 2011 Etické principy vzájemných vztahů na univerzitě, stejně jako vztahy členů akademické

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

Projevovat milosrdenství svým bližním

Projevovat milosrdenství svým bližním Projevovat milosrdenství svým bližním - poreferovat o English Campu, povzbudit k účasti na programu pro ženy s Marilyn Farnik - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Projevovat (činit) milosrdenství vůči

Více

VET středověk a novověk (po 18. století)

VET středověk a novověk (po 18. století) VET středověk a novověk (po 18. století) Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel

Více

Článek 1. Rozsah platnosti

Článek 1. Rozsah platnosti Městský úřad Slaný ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE číslo 3/2007 Velvarská 136 Účinnost od: 1.05.2007 ETICKÝ KODEX Rozdělovník: tajemník MěÚ, vedoucí odborů MěÚ, vedoucí složek města Vydal: ing. Petr Kolačkovský,

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ. studijní opora kombinovaného studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu ETIKA POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ studijní opora kombinovaného studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených PhDr. Miloš Bednář, Ph.D. Praha

Více

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška

Prof o esn s í n e tické k k o k d o e d xy Přednáška Profesní etické kodexy Přednáška 5.4. 2009 Úvod Etický kodex je jednou z charakteristik, které patří k jakékoli profesi Diskuse: splňuje sociální práce základní charakteristiky profese? Charakteristika

Více

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující.

TEST. 3. Jaké znáte funkce morálky: a) poznávací, regulativní a humanizační, b) poznávací a výchovná, c) výchovná, vzdělávací a limitující. TEST 1. Jak definovat pojem etika: a) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je morálka, b) je to filozofická disciplína, jejímž objektem zkoumání je svědomí člověka, c) je to filozoficko-psychologická

Více

Základní pojmy politologie

Základní pojmy politologie Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073 Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex

Více

Změna v pojmosloví v okruhu občanského práva ve 4. ročníku v předmětu Právo.

Změna v pojmosloví v okruhu občanského práva ve 4. ročníku v předmětu Právo. Dodatek č. 10 Školního vzdělávacího programu Obchodní akademie Lysá nad Labem, obor 341M/02 Obchodní akademie, platného od 1. 9. 2012 platnost dodatku je od 1. 9. 201 Změna v pojmosloví v okruhu občanského

Více

Informační etika (IE)

Informační etika (IE) Etika slovo etika z řeckého ethos = zvyk, mrav, obyčej, ale i zvláštnost pojmenování etika často zaměňováno za morálku (z Ciceronova moralis) to spíše praktická a předpisová stránka etiky další alternativní

Více

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit,

Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, TAJEMSTVÍ PŘITAŽLIVOSTI SRDCE Přitažlivost Proč se mnoho lidí nemůže náklonnosti takřka ubránit, zatímco jiní o lásku usilují? Proč vás určitý typ muže nebo ženy skoro magicky přitahuje a jiný, ačkoli

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Autor: Adam Jarchovský a kol.

Autor: Adam Jarchovský a kol. ETICKÝ KODEX LEKTORŮ SOCIAL CIRKUSU Autor: Adam Jarchovský a kol. social circus network 2 Úvod Vytvoření českého etického kodexu lektorů social cirkusu je žádoucí vzhledem k absenci formulace obecných

Více

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE

UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE T. G. MASARYK UNIVERZITNÍ PŘEDNÁŠKY I PRAKTICKÁ FILOZOFIE PRAKTICKÁ FILOZOFIE NA ZÁKLADĚ SOCIOLOGIE ETIKA Ústav T. G. Masaryka, o. p. s. Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Praha 2012 OBSAH PRAKTICKÁ

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

NAŘÍZENÍ ŘEDITELKY Domova mládeže a školní jídelny, Lovosická 42, Praha 9 č. 1/2015. k zásadám chování a jednání zaměstnanců

NAŘÍZENÍ ŘEDITELKY Domova mládeže a školní jídelny, Lovosická 42, Praha 9 č. 1/2015. k zásadám chování a jednání zaměstnanců NAŘÍZENÍ ŘEDITELKY Domova mládeže a školní jídelny, Lovosická 42, Praha 9 č. 1/2015 k zásadám chování a jednání zaměstnanců Domova mládeže a školní jídelny, Lovosická 42, Praha 9 Preambule Ředitelka Domova

Více

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná FYZICKÉ OSOBY 1 Zpracovala Mgr. Tereza Novotná Fyzická osoba, tedy člověk, jakákoli lidská či jinak řečeno biosociální bytost, zásadně bez ohledu na další charakteristiku, představují spolu s osobou právnickou

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY Marketing Ing. PAVEL VYLEŤAL

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY Marketing Ing. PAVEL VYLEŤAL EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY Marketing Ing. PAVEL VYLEŤAL Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070) 2 TÉMA

Více

Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře

Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Všeobecná etická teorie a profesní etika záchranáře Etika je filozofická disciplína, která zkoumá morálku nebo morální konání a jeho normy.je disciplínou praktické filozofie, která se zaobírá lidským konáním

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Důstojnost práce je založena na lásce. Velkou výsadou člověka je možnost milovat, čímž přesahuje vše pomíjivé a dočasné. (Jít s Kristem, 48)

Důstojnost práce je založena na lásce. Velkou výsadou člověka je možnost milovat, čímž přesahuje vše pomíjivé a dočasné. (Jít s Kristem, 48) 1. den Práce, cesta ke svatosti Přicházíme, abychom znovu upozornili na příklad Pána Ježíše, který po třicet let pracoval v Nazaretě jako řemeslník. V Ježíšových rukou se práce stejně je tomu s prací,

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE

Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Etika a ekonomie JITKA MELZOCHOVÁ NF VŠE Obsah prezentace 1. Vymezení pojmu etika 2. Důvody hodnotových soudů v ekonomii 3. Amartya Sen a jeho pojetí etické ekonomie 4. AmitaiEtzioni: paradigma JÁ a MY

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem

PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem PRÁVO a) Vysvětlete, co je to právo, jaký je vztah mezi objektivním a subjektivním právem Právo soubor předpisů, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy závazně určují,

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

TEORIE PRÁVA 13. PRÁVNÍ PRINCIPY

TEORIE PRÁVA 13. PRÁVNÍ PRINCIPY TEORIE PRÁVA 13. PRÁVNÍ PRINCIPY Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz ÚČEL PRÁVNÍCH PRINCIPŮ 1. bezprostředně normativní s cílem přímo právně upravit lidské chování 2. zákonodárně politický a technický

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Podnikatelská etika 2. Etika a ekonomika

Podnikatelská etika 2. Etika a ekonomika Podnikatelská etika 2. Etika a ekonomika 13.10.2016 Etická dimenze základních ekonomických problémů Člověk vnímá svět jako hodnotový systém Jeho jednání je korigováno hodnotovým kontextem Tato korekce

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Jak si stanovit osobní vizi

Jak si stanovit osobní vizi Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení

Více

Energetický regulační úřad

Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad Masarykovo náměstí 5 586 01 Jihlava ETICKÝ KODEX zaměstnanců Energetického regulačního úřadu a státních zaměstnanců zařazených ve služebním poměru u služebního úřadu Energetický

Více

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA

Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd

Více

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Zdravotnická etika od A do Z

Zdravotnická etika od A do Z VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA HORNICKO GEOLOGICKÁ FAKULTA INSTITUT GEOINFORMATIKY Zdravotnická etika od A do Z Marta Munzarová Radek Fujak GB3GIS01 Medicína ztrácí svou lidskou milosrdnou

Více

A) Sjednocená teorie Všeho?

A) Sjednocená teorie Všeho? OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí

7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí 7. třída - Boží pomoc k růstu člověka Vazba učiva 7. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Na základě zprávy o stvoření žák porozumí symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce Bible a v jazyce

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více