CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA"

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ JAROSLAV LINDR CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA MODUL 01 PEDAGOGIKA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika Jaroslav Lindr, Brno (48) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Metodický návod na práci s textem Pedagogika jako vda Pedmt pedagogiky initelé výchovy, funkce výchovy Djiny pedagogiky Výchova v antickém svt Stedovká škola a výchova Renesanní a reformaní pedagogika Pedagogické názory J. A. Komenského Pedagogika století Další vývoj pedagogiky Moderní etapa vývoje Vývoj pedagogiky v eských zemích Vyuovací proces Kurikulum Didaktická transformace kurikula do škol Uspoádání uiva v pedagogických dokumentech Literatura s didaktickou funkcí Uebnice Realizace vyuovacího procesu Plánování a stanovení cíl výuky Realizace výuky Didaktické zásady Typologie a struktura hodiny, fáze výuky Uitel a jeho dovednosti Výsledky výuky Autotest Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Klí (48) -

4 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika - 4 (48) -

5 Úvod 1 Úvod Milí studenti, práv tete úvodní ásti studijního textu modulu 01Pedagogika povinn volitelného pedmtu CZ54Inženýrská pedagogika. Modul je zamen na úvodní seznámení s teoretickými principy pedagogiky jako vdy o výchov. Poskytuje nárt základních témat, které pedagogiku utváejí. Studijní text je zamen na osvojení základ pedagogiky, které nelze pi studiu opomenout. Pohled na pedagogiku vychází nejprve z djinn historického vývoje, ve kterém lze najít etné inspirace, pedagogické ideály a osobnostní vzory. Vývoj pivedl pedagogiku až do souasnosti, kde ji eká zapracování nových plán struktury výuky v podob kurikula a kutikulárních dokument. Znamená to, že náš vhled do pedagogiky respektuje i moderní principy a východiska s pihlédnutím k aktuálním tématm, které v souasnosti eší. Seznámíme se s principy výstavby kurikula, vzdlávacích standard a jejich implementace do vyuovacího procesu. Na bázi rámcových pedstav poté zkonkretizujeme úvahy na proces plánování, stanovení cíl a realizace vyuovacího procesu. Všimneme si i role, postavení a funkce uitele z pohledu antropogenního initele výuky, budeme analyzovat jeho klíové dovednosti a pedpoklady pro pedagogickou práci. Dotkneme se i tvorby a uplatnní didaktických zásad, podáme jejich výet i slovní komentá. Zanalyzujeme spolen vzorový prbh vyuovacího procesu, zhodnotíme pínosy i problémy kutikulárních princip. Rozebereme úlohu uebnice ve výuce, požadavky na n kladené, vetn parametr, jež utváejí didaktickou analýzu její kvality. Postihneme tedy to nejzákladnjší a nezbytné, co uitel ve své budoucí profesi potebuje z pedagogiky teoreticky ovládat. 1.1 Cíle Modul 01Pedagogika sleduje ideu úvodního seznámení s pedagogikou, didaktikou a klíovými tématy z oblasti jejich odborného zájmu. Usiluje o to, aby pedstavil pedagogiku jako spoleenskovdní disciplinu vycházející z djinného vývoje, teoreticky reflektující podstatu výchovy a zárove vdu souasnosti, která promlouvá do výchovy vzdlávajících i vzdlávaných subjekt dodnes. Cílem je pedevším pouení a vzdlání v teoretické rovin. Zárove jde také o promýšlení nabízených informací, pouení, vlastní pemýšlení, navození polemik nad textem, snaha o vzbuzení zájmu nad potebností teoretického vhledu do problematiky výchovy. Když se podaí alespo nkteré z tchto cíl splnit, víme, že oblaženi budou nejen tenái, ale spolen s nimi i autor textu. 1.2 Požadované znalosti Studijní text je uren pro studenty odborného technického studia v navazujícím magisterském stupni. Jelikož se pedpokládá, že profil student je zamen pevážn na technické pedmty z oblasti stavitelství, je místo Inženýrské pe- - 5 (48) -

6 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika dagogiky v rámci studijního plánu pouze doplkovým pedmtem nevyžadujícím hlubší pedchozí znalosti ze spoleenskovdních disciplin. Text je uren pro všechny zájemce o pedagogické teorie. Je zejména vhodný pro ty studenty, kteí uvažují o uitelské profesi na stedních prmyslových školách svého oboru. Využít ho však mohou i budoucí inženýi k reflexi vlastních zkušeností se školení edukací v porovnání s teoreticky stanovenými principy vyuování. Modul 01Pedagogika se dotýká úvodního seznámení s oborem, proto nepedpokládáme pedchozí hluboce teoretickou výbavu studenta. S tímto faktem však poítáme, proto text obsahuje adu definitoricky zavedených pojm, které umožní problematiku pedagogiky lépe uchopit. Pesto jsou vítány znalosti z píbuzných pedagogických obor na bázi pedmt Základy spoleenských vd nebo Obanská nauka na stedních školách. 1.3 Doba potebná ke studiu Jelikož se v textu prolínají odborné koncepce s úvahovými pasážemi a úvahami nad edukaní realitou, nemlo by studium pesáhnout 8 až 10 hodin. Pesto však vyzýváme k obezetnosti pi studiu zdánliv samozejmých vcí, protože práv uitelská zkušenost z ad zkoušejících ukazuje, že interpretace obsahu textu se znalostí píslušných odborných pojm není pro studenty tak jednoduchá, jak se pi prvním seznámení s textem mže jevit. 1.4 Klíová slova Pedagogika, výchova, pedagogické discipliny, djiny pedagogiky, pedagogické ideály, osobnosti v pedagogice, eská pedagogika, vyuovací proces, kurikulum, vzdlanostní standard, pedagogické dokumenty, uivo, uspoádání uiva, struktura výuky, uební osnova, tematický plán, uebnice, funkce uebnice, didaktická analýza, cíl výuky, píprava výuky, realizace výuky, fáze výuky, uitel, dovednosti uitele, funkce uitele, didaktické zásady, výsledky výuky, 1.5 Metodický návod na práci s textem Text je koncipován jako výkladový. V úvodních partiích seznamuje s metodickými, djinn historickými i obecnými fakty, které potebuje pro vybudování pojmového aparátu užitého v dalších ástech modulu i modulech navazujících. Proto doporuujeme tenái, aby se dkladn obeznámil s definicemi, jejich interpretacemi i zpsobem zacházení s odbornými pojmy. V souladu s cíli textu je totiž nutné si osvojit základní pedagogickou a didaktickou terminologii. Ve všech kapitolách text obsahuje etné teoretické poznatky, ale takové, které se opírají o výzkumy, píp. reflexi skutenosti picházející z pedagogické praxe. Proto je vhodné namísto polemik s vlastní zkušeností s pedagogikou ve studentském život radji pijímat text z hlediska námt a inspirací, nových neotelých pohled na pedagogiku a snažit se v nm rozkrýt bohatou šíi námt pro budoucí pedagogickou praxi. Vždy o vybudování pemýšlivého nadhledu nad problematikou pece pi vysokoškolském studiu všichni usilujeme. - 6 (48) -

7 Pedagogika jako vda 2 Pedagogika jako vda 2.1 Pedmt pedagogiky Máme-li se blíže seznámit s pedagogikou a jejím odvtvím inženýrskou pedagogikou, je teba zodpovdt nkolik základních otázek metodologické povahy. Znamená to stanovit pedmt pedagogiky a její metody. Zdánliv jednoduchá formulace, že pedmtem pedagogiky je výchova - zámrné psobení na rozvoj jedince v sob skrývá adu dalších problém. Výchovu je teba vidt jako permanentní výchovu jedinc na všech úrovních a sledovat ji v celospoleenském kontextu. Metodami pedagogiky jsou nejastji systematické srovnávání, vyhodnocování a zobecování pedagogických jev, odhalování obecných i dílích pedagogických zákonitostí a modelování pedagogického systému. Definice Pedagogika je vda o výchov. Zabývá se vším, co vytváí, determinuje edukaní prostedí, studuje procesy, jež se v tchto prostedích realizují, a zkoumá výsledky a efekty tchto proces. Výchovu chápe jako zámrn a systematické rozvíjení citových a rozumových schopností lovka, utváení jeho postoj, zpsob chování v souladu s cíli spolenosti, kultury a školy. Pi ešení výchovné problematiky vycházejí pedagogické vdy z kriticky zhodnoceného historického ddictví pedagogiky (ideje klasik pedagogiky, pojetí a organizace výchovy v dívjších dobách) a ze souasných pedagogických zkušeností škol, výchovných a vzdlávacích zaízení (experimentem, pozorováním, rozhovorem, dotazníky, studiem pedagogických dokument, mením výsledk aj.). Pedmt pedagogiky výchova je jev sociální. Jako cílevdomá a plánovitá píprava jedince pro život vyžaduje výchova vzájemnou spolupráci jiných vdeckých disciplin a spoleensky podmínnou organizaci výchovného procesu. Proto pedagogika se tsn stýká s filozofií (filozofické koncepce, východiska souasného vzdlávání vlivem pozitivismu, pragmatismu, existencialismu aj.). Spolupracuje rovnž s biologií (analýza innosti a stavby lidského organismu). Psychologie odhaluje obecné zákonitosti lidského duševna, psychických proces a vlastností, údobí lidského života, analýzy teorie uení, ímž pedagogice výrazn pomáhá. Sociologie umožuje svými teoretickými závry lépe porozumt determinaci výchovných proces, zvláštnostem a zákonitostem sociálních prostedí (tída, škola). Pi ešení problematiky vyuování pomáhá pedagogice i logika, která poskytuje analýzu zákonitostí i forem správného myšlení, umožuje logicky uspoádat uivo a organizovat vyuovací práci. Z tohoto hlediska je užitená i kybernetika jako vda o informaních a ídících procesech v organizovaných soustavách. Na pedagogickém výzkumu se podílí významn i historie, která umožuje vysvtlovat pedagogické jevy v hlubších souvislostech s ekonomickým, sociáln politickým a kulturním vývojem spolenosti. Když se pedagogika zabývá - 7 (48) -

8 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika otázkami mravní, právní a estetické výchovy, navazuje na etné problémy etiky, právních vd a estetiky. Spolu s technickými vdami vstupují do tsné spolupráce i ekonomické vdy, nebo v moderní spolenosti se stávají pedagogické investice, efektivnost a intenzifikace vzdlání aktuálními problémy doby. Rozsáhlý okruh pedagogických problém nelze ešit v rámci jediné disciplíny. Bohatství nejrozmanitjších výchovných otázek vyžaduje, abychom je studovali relativn samostatn. Základním pedagogickým oborem jsou djiny výchovy, které zkoumají vývoj výchovy jako spoleenského jevu, vývoj pedagogických idejí a koncepcí i vývoj výchovn vzdlávacích zaízení z pohledu všeobecných a národních djin. Druhou disciplinou je obecná pedagogika, která usiluje o systematizaci a interpretaci základních pedagogických jev a zákonitostí a o vyvození obecn platných pedagogických norem. Všeobecná teorie výchovy zkoumá základní pedagogické kategorie, analyzuje cíle výchovy, strukturu a funkci výchovy, initele výchovného procesu, výchovné principy, metody aj. Didaktika je teorie vzdlávání a vyuování. eší cíle a obsah vzdlání a vyu- ování, vyuovací principy, metody, organizaci vyuování a jeho plánování. Komplex dalších výchovných problém studují speciální a aplikované discipliny jako pedagogika volného asu, sociální pedagogika, pedagogika dosplých (andragogika), speciální pedagogika (tyflopedie, logopedie, psychopedie, somatopedie), školní pedagogika ešící výchovn vzdlávací práci škol aj initelé výchovy, funkce výchovy Jedním ze závažných problém je otázka initel výchovy. Pedagogický proces je stálou interakcí mezi pedagogickým pracovníkem a vychovávaným jedincem nebo skupinou, která probíhá za psobení nerozmanitjších výchovných prostedk. Na jedné stran stojí pedagog (rodi, uitel, vychovatel aj.), který je iniciátorem tohoto procesu, na druhé stran stojí vychovávaný jedinec (žák, student), jehož osobnost se v tomto procesu rozvíjí. Výchova a vzdlávání se uskuteují za využití rozmanitých výchovných prostedk. Pedagogova osobnost je ve výchovn vzdlávacím procesu initelem, který nese spoleenskou odpovdnost za jeho úinnost a úspšnost. Je lidským initelem výuky, organizátorem a souasn hodnotícím prkem dosahovaných výsledk. Koncipuje obsah innosti ve shod s pedagogickými dokumenty, provádí vstupní, prbžnou i výstupní diagnózu úrovn jednotlivc i skupiny, rozhoduje o nasazení vhodných prostedk, organizaních forem a metod výchovn vzdlávacího psobení aj. Základní kvality uitele lze vymezit v jeho hodnotové orientaci (demokratické ideály, humanitní pesvdení aj.), hlubokém všeobecném vzdlání a filozofickém, vdeckém, politickém a kulturním rozhledu. Pi vyuování kteréhokoliv oboru nerozvíjí uitel žáky jenom v dané disciplin, ale ovlivuje jejich celou osobnost; v tomto smru má jeho široký vzdlanostní profil významnou úlohu. K pedagogovu všeobecnému vzdlání pistupuje i požadavek teoretického i praktického odborného vzdlání. Podmínkou úspšné výchovy je i hluboké pedagogické vzdlání s jeho integrálními souástmi, kterými jsou praktické pedagogické, didaktické i metodické dovednosti a návyky. V pedagogickém procesu se uplatuje mnoho rys pedagogovy osobnosti, zejména tvoivost, zásadový morální postoj, pedagogický optimismus, takt, klid, zaujetí, hluboký pístup k žákm, písná spravedlnost. Z hlediska doved- - 8 (48) -

9 Pedagogika jako vda ností a návyk uitele jsou dležité ti skupiny kvalit: komunikativní, organizátorské a rétorické dovednosti. Cílem výchovn vzdlávacího procesu je plnohodnotný a mnohostranný rozvoj osobnosti. Proto pedagogika vnuje pozornost i vychovávanému jedinci. Pedpoklady žáka pro úspšnou výchovu jsou fyzické (tlesná zdatnost, motorická citlivost, biologicky podmínné požadavky aj.) a psychické (schopnosti, nadání, sociální situace aj.). Významná je i dosavadní vzdlanostní úrove žáka. Výchova se uskuteuje za využití rozmanitých prostedk, které psobí intencionáln (pímo a zámrn) a funkcionáln (nepímo a jakoby bezdn). Pro zdar výchovy ve školách je zapotebí vytvoit pedagogicky adaptované prostedí, které napomáhá vytvoení celkové organizace i kultivace života. Cílem výchovy je plný rozvoj lidské osobnosti. Znamená to vychovat osobnost vysplou, pln socializovanou schopnou rozvinout svou individualitu na základ vzdlání s respektováním norem života ve spolenosti. Tato provázanost individuálního rozvoje jedince a života ve spolenosti je nejvýznamnjší funkcí výchovy, která uruje kvalitu života jedince. Výchova mže být úinná jedin tehdy, jestliže jedince rozvíjí pro ty sociální role, které má ve spolenosti zastávat (role obana, kvalifikovaného a úspšného pracovníka, budoucího odpovdného partnera, rodie, podíl na spoleenském a kulturním život, uživatele hodnot, volného asu apod.). Jednotlivé složky výchovy by mly být orientovány tak, aby tyto sociální role respektovaly a aby k nim jedince pipravovaly jak v rovin intelektuální, tak i v rovin emocionální a volní. Sociální hledisko je nesporn významné, pesto je teba zárove akcentovat i hledisko subjektivních kvalit, které se ve výchovném procesu rozvíjejí. Jedná se o kvality typu vdomost, dovednost, návyk a schopnost, avšak výchova se dotýká i postoj, hodnot, zájm a poteb. Výchova se pojímá jako prnik dvou dílích proces: vzdlání a výchovy. Vzdláním se oznauje proces, ve kterém se rozvíjejí vdomosti, dovednosti, návyky a schopnosti. Výchovou se rozumí dílí pedagogický proces, ve kterém se rozvíjejí postoje jedince ke skutenosti, jeho pesvdení, poteby a zájmy jako stimuly jeho sociálního chování. Dje se tak nejastji rozvojem osobnosti v rzných okruzích výchovy (výchov svtonázorové, filozofické, jazykové, vdecké a ekologické, technické, mravní, právní a politické, estetické, kulturní a tlesné). 2.2 Djiny pedagogiky Výchova v antickém svt S pomrn vysplými výchovnými systémy se setkáváme se starovku na pd antického ecka. Aristokratická Sparta preferovala k udržení nadvlády krom pevné vojenské organizace též výchovu. Tato výchova se uskuteovala od sedmi do osmnácti let ve státní instituci, mla vojenský charakter a její hlavní složku tvoila píprava tlesná a branná. Od osmnácti do dvaceti let konali mladí Sparané vojenský výcvik. - 9 (48) -

10 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika Atény mly rozvinutjší hospodáský, politický a kulturní život vyžadující vyšší úrove vzdlání mládeže. Cílem aténské výchovy byl ideál krásy a dobra (kalokagathiá), který se uskuteoval syntézou výchovy tlesné, estetické, mravní a rozumové. Aténské školy byly soukromé urené pro hochy od sedmi do osmnácti let. Školy mly ti stupn (škola gramatická (tení, psaní, poítání, kreslení) a škola kitaristická (hra na kytaru, zpv, tanec, recitace, hry a sporty), druhý stupe škola palaistra a nejvyšší stupe gymnasion, kde pstovali gymnastiku, osvojovali si vytíbené formy chování a úastnili se diskusí politických, filozofických a literárních). Dále hoši prodlávali vojenskou službu. Srovnáme-li aténskou výchovu s jinými, musíme vyzvednout její mnohostranné zamení, draz nejen na tlesnou složku, ale i složku rozumovou (filozofie a politika) a estetickou (umní, literární vzdlání, enictví). S dílími pedagogickými postehy i s ucelenjšími pedagogickými koncepcemi se setkáváme v dílech mnoha eckých filozof. Démokritos ( ) vysoce doceoval význam výchovy pro rozvoj osobnosti. Uitelé moudrosti - sofisté vytvoili cyklus tí základních studijních obor zahrnující gramatiku, rétoriku a dialektiku. Podle Sokrata ( ) je hlavní cíl výchovy v rozvoji mravní stránky osobnosti. Výchova má smovat ke stálému sebezdokonalování a k hledání pravdy. Pedagogické názory Platóna ( ) navazují na jeho filozofii, psychologii, etiku i politiku. Objevují se v ní rysy aténské výchovy, idea harmonického vývoje jedince, ale i prvky výchovy spartské, státní výchovný systém, draz na tlesnou výchovu aj. Jeho dlouholetý žák Aristoteles ( ) vychází z pojetí výchovy ve tech složkách tlesné, mravní a rozumové. Tak jako píroda spojila všechno dohromady, tak máme i ve výchov harmonicky slouit všechny složky výchovy. Koneným cílem je potom rozvoj nejvyšších stránek, tj. složky rozumové. Výchova se má rozvíjet v rodin a poté ve státní škole pro chlapce, která má zajistit rozvoj tlesné mravní a rozumové stránky žák. Pojetí výchovy v antickém ím se vyvíjelo v závislosti na rozvoji ímské spolenosti od prvobytného zízení pes éru republikánskou až k otrokáskému impériu. Tžišt se pesouvalo od pracovní složky k elementární mravní výchov až po výchovu rozumovou, tlesnou a vojenskou. Na poátku ímské republiky se objevuje elementární soukromá škola ludus, která uila základním dovednostem (tení, psaní, poítání) a vychovávala v duchu republikánských ctností (statenost, pevná vle, estnost aj.). Podle eckého vzoru se zaal utváet systém škol gramatických a rétorských k výchov eníka. ímské impérium klade ped výchovu nové cíle: vychovávat lidi oddané císai a impériu, v gramatických a rétorských školách pipravovat státní úedníky. Uitel se stává státním úedníkem, školy jsou podízeny státní inspekci, vznikají státní vysoké školy. Pedagogické názory nacházíme u vdc a filozof. Marcus Tullius Cicero (106-43) vidl vrchol vzdlání v enictví. Marcus Terentius Varro (115-25) pináší systém obor, které mají tvoit obsah vzdlání. Jde o sedmero vd ustálených v pojetí alexandrijské školy a pozdji pevzatých stedovkem gramatika, dialektika, rétorika, aritmetika, geometrie, astronomie a muzika. Varro je zastáncem výchovného realismu, žádá, aby se vyuování opíralo o názor a píklady. Lucius Annaneus Seneca (4 p. n. l n. l.) klade ve výchov draz na mravní složku. Obdobn uvažuje i Marcus Aurelius ( ). D (48) -

11 Pedagogika jako vda razem na mravní složku se k nim piazuje i Plútarchos z Chairóneie (46-125). Výchova etických ctností, otužilosti, pracovitosti, pravdomluvnosti a ovládání vášní má stát v centru pedagogické práce. Nejucelenjší syntézu ímského výchovného systému podal Marcus Fabrius Quintilianus (38-96). Vyzvedá úlohu školní výchovy a staví ji ped výchovu domácí. Škola umožuje zvyknout si na styk s druhými lidmi, srovnávat se s nimi, pouit se z úspch i omyl jiných. Uitelv pístup má vycházet z jejich individuality, vysoké nároky klade na uitele, který má být píkladem a vzorem, má mít široké a hluboké vzdlání, kladný vztah k mládeži. Antickému pedagogickému myšlení byla vlastní idea harmonického rozvoje jedince. Antika vytvoila koncepci pomrn rozsáhlého vzdlání teoretického i praktického spjatého s potebami života. V antickém svt se doceuje škola a významné poslání vzdlaného uitele Stedovká škola a výchova Vedoucí úlohu ve stedovkém myšlení hraje kesanství. První školy stedovku byly tedy školy církevní zamené zprvu jenom k píprav knží, pozdji k výchov laického dorostu. Nejstarší církevní školy byly klášterní školy internátní a externí, dále školy katedrální a farní školy. Východiskem vzdlání bylo pamtní osvojování modliteb a žalm, abecedy, tení, psaní a poítání. Tžišt spoívalo v osvojení trivia (gramatika, rétorika, dialektika), které pedstavovalo formální a jazykový vzdlanostní základ a v osvojení kvadrivia (aritmetika, geometrie, astronomie, muzika), které reprezentovalo základní stedovké vcné vzdlání. Základní metodou studia na církevních školách bylo mechanické pamtní uení se látce v latinském jazyce. Uitel pracoval individuáln s jednotlivci. Stedovké vyuování charakterizuje tvrdá káze a asté používání tlesných a potupných trest. Vedle církevní výchovy se vytvoil typ feudální výchovy, která mla pipravit mladého šlechtice jako zdatného bojovníka a dvorného spoleníka paní a dívek. Obsah feudální výchovy tvoilo sedmero rytíských ctností (jízda na koni, plavání, stelba z luku, zápas, lov, hra v šachy, skládání verš), k nimž pistupovala náboženská výchova. Hospodáský rozmach vrcholného stedovku a rozvoj mst, emesel a obchodu vytvoil podmínky pro vznik novodobých vysokých škol univerzit. Nejstarší univerzity se vyvinuly z odborných škol Bologna (1158), Neapol (1224), Oxford (1178), Cambridge (1231), Salamanka (1230), Sorbonna (1207), ve stedoevropském prostoru Praha (1348), Krakov (1364), Víde (1365), Heidelberg (1385) aj. Organizan tvoily univerzity obvykle tyi fakulty: artistická, teologická, lékaská a právnická. Z poteb a iniciativy mst vznikají mstské školy. Mstské školy se dlily na nižší (základní dovednosti) a vyšší (trivium a kvadrivium). Oba typy mstských škol kladly draz na praktické zetele a mžeme je chápat jako pímé pedchdce pozdjších základních a stedních škol (48) -

12 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika Renesanní a reformaní pedagogika V renesanci byla obnovena perušená kontinuita s antickým pedagogickým myšlením a položeny základy moderním pedagogickým snahám. Renesance vyzvedla ideál harmonického rozvoje osobnosti, ve kterém vedle rozumové složky má být pstována rovnž složka tlesná, mravní, pracovní a estetická. Renesance zaujala odmítavý postoj k verbalismu, k pasivit a k autoritáství stedovké školy a zdraznila pedagogický realismus a aktivitu žák. Renesanní univerzalismus a víra v lidské síly se zrcadlí v rozsahu vdomostí a dovedností, které si má mládež dovolit. Idea polyhistorického vzdlání je patrná ve všech vdách. Renesanní pedagogika pedkládá koncepci zdravého aktivního lovka radujícího se ze života, harmonicky rozvinutého, vzdlaného v jazycích, vdách a umní. Myšlenky renesanní pedagogiky lze sledovat v dílech mnoha myslitel. Nap. v italském prostedí Petr Pavel Vergerius ( ) požaduje, aby výchova vycházela z nadání a žákových náklonností, v nmeckém prostedí Rudolf Agricola (?-1521) vyžaduje porozumní látky, ve Francii Francois Rabelais ( ) vytýká petžování pamti nepotebnými vdomostmi a verbalismem a navrhuje tlesnou, mravní, estetickou a rozumovou výchovu a doporu- uje uplatnní principu názornosti. Obdobn Michel de Montaigne ( ) chce omezit pamtní uení a pstovat úsudek a samostatnost a usiluje o rozvoj charakteru. Oporou reformaní pedagogiky se stává od poloviny 16. století jezuitské školství. Jezuitský ád považoval výchovu za rozhodující nástroj protireformaního boje. Kamkoliv jezuité picházeli, snažili se budovat vlastní školy. Jezuitská kolej byla internátní škola poskytující stední a vyšší vzdlání. Charakteristickým rysem byla snaha, aby uitelé maximáln ovlivnili své žáky a odstranili všechny mimoškolní vlivy. Do kolejí byly pijímáni hoši z bohatých a vlivných katolických rodin, mladí nekatolíci z významných šlechtických rodin a nadaní chlapci nemajetných rodi. Obsah vyuování tvoily jazyky, teologie, sedmero svobodných umní a tlesná výchova. Oblíbeným výchovným prostedkem byly didaktické divadelní hry. Jezuitská pedagogika zamila pozornost na didaktickou problematiku. Uivo bylo podrobn rozplánováno, každá hodina metodicky zpracována, látka se pravideln procviovala a opakovala, využívaly se názorné pomcky, Káze se udržovala systémem odmn a trest, mezi žáky se pstovala evnivost, mnohdy až nedvra a neupímnost, která se mnila v drezúru a slepou poslušnost Pedagogické názory J. A. Komenského I když ad dl Jan Amos Komenský ( ) nestail dát konenou podobu, pedstavují ucelený výchovný systém. Komenský se opíral o suverenitu lidského poznání. Základními principy výchovné koncepce byly univerzalismus, demokratismus a jednotnost. Navrhl koncept jednotné školské organizace, dosud nebývalý, v níž každý stupe navazoval na druhý. Navrhl i vnitní organizaci školy s požadavkem školního roku, s požadavkem tíd, s rozdlením uební látky na msíce, týdny, dny a hodiny. Pozornost vnoval také prbhu vyuovací hodiny (pedložení uiva, opakování a procviování, zkoušení). Navrhl i poádek pestávek a prázdnin (48) -

13 Pedagogika jako vda Pro takto uspoádanou školu stanovil i obsah vzdlání. Pi hledání odpovdi, co ho má tvoit, zjistil, že lovk má poznat všechno, co ho obklopuje. Proto je zapotebí nkteré vci znát, nkteré vci dlat a umt o nich mluvit. Musí se tedy rozvíjet mysl, ruka a jazyk. Takto vymezený systém Komenský rozpracoval podle vkových stup (školy mateské, obecné, akademie). Základem výuky byla pedevším obecná škola pipravující pro praktický život a další studia. Vzdlávací obsah byl nastínn v XXX. kapitole Velké didaktiky a ve Škole pansofické. Jeho základ tvoilo sedmero svobodných umní (gramatika, rétorika, logika, matematika, geometrie, astronomie, musika) s rozšíením o znalost jazyk. Rozvinul dkladnou metodiku výuky jazyk se snahou o takové ovládnutí, které by dovolovalo vyjádit každou pedstavu mysli v jazyku mateském i cizím. Prostedky k tomu byly text, mluvnice a slovník. S celou koncepcí vzdlávání úzce souvisela Komenského snaha stanovit principy, které by poznávání svta ve výchovn vzdlávacím procesu lépe umož- ovaly a aby harmonicky uspoádané poznatky byly poznatky trvalými. Stanovil tak systém didaktických zásad (viz samostatná podkapitola modulu 01), z nichž lze vyzdvihnout zejména cílevdomost (nelze jinak úspšn dosahovat výsledk), postupnost (k cíli jít stupovit a nevynechávat nic z toho, co patí k celku), systematinost (vše uspoádat v etz, v nmž by všechno spolu souviselo, od snadnjšího k nesnadnjšímu, od krátkého k obšírnému, od jednoduchého ke složitjšímu, od obecného k zvláštnímu, od blízkého ke vzdálenému, od pravidelného k nepravidelnému), uvdomlost (snaha po pochopení podstaty), názornost (od píkladu k pouce umožnit její pochopení), aktivnost (pasivita ubíjí, aktivita vede k cíli), emocionálnost (city jsou polovinou bytosti a strhávají nás s sebou nebo pry od vcí), pimenost (k vku, nadání, pokroilosti), trvalost (pochopení, posuzování, zapamatování, pam s cílem zvolit pro obsah vzdlávání nejpirozenjší metodu) Pedagogika století 17. a 18. století je na evropském kontinent údobím hlubokých promn ekonomických, sociálních i kulturních. V tomto duchu vznikají rozdílné náhledy na pedagogiku reflektující pedevším demokratický ideál vývoje jedince. John Locke ( ) je zastáncem individuální výchovy, která se uskute- uje soukromým vychovatelem. Cílem výchovy je gentleman, lovk fyzicky zdatný, kultivovaný v duchu etických pedstav spolenosti a vzdlaný z hlediska poteb životní praxe. Výchozí složkou je tlesná výchova. V mravní výchov jde o snahu pstovat od nejútlejšího vku sebeovládání a sebekáze. Hlavními initeli mravní výchovy jsou píklady dosplých. V rozumové výchov je kladen výbr pedmt dle praktických poteb, zdrazuje úlohu reálných obor a doporuuje výcvik v emeslech. V Lockov pojetí výchovy se projevuje píznaná tendence k novodobému utilitarismu a prakticismu, Nejvýznamnjší postavou francouzské pedagogiky 18. století je Jean Jacques Rousseau ( ). Jeho hlavní spis Emil ili o výchov obsahuje hlavní koncepci nové svobodné výchovy ve shod s jeho fyzickými i psychickými pedpoklady zamené k harmonickému a všestrannému rozvoji jedince. V pedagogické teorii požaduje Rousseau výchovu pirozenou a svobodnou, která má být vždy v souladu s vkovými zvláštnostmi jedince, zbavena biflování, kruté kázn a potlaování osobnosti. Jejím cílem je láska ke svobod a - 13 (48) -

14 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika schopnost za svobodu bojovat. Veškerou výchovu chce opít o osobní zkušenost. Žák má ke svým vdomostem dospívat vlastním pozorováním skutenosti, vlastní úvahou a zkušeností. Tomuto požadavku obtuje i základní pedagogickou normu systematinosti (systému vyuovacích hodin a pedmt). Nepoužívá knihy, jedinou knihou má být lovku píroda a rozvoj smyslového vnímání. V mravní výchov zdrazuje princip pirozených následk; jednání žáka usmrují následky jeho in. Pi výchov je nkdy konzervativní, nap. výchova dívky je urována vztahem k muži (má se mu líbit, peovat o nho). Claudie Adrien Helvétius ( ) vysoce oceuje úlohu výchovy. Chápe ji široce jako psobení veškerého pírodního i sociálního prostedí na lovka. Do popedí staví vcné vzdlávání. Pozornost vnuje tlesné výchov, jejímž cílem má být uinní lovka silnjším, zdatnjším, a tudíž šastnjším, dále mravní výchov, kterou chápe jako spoleenskou povinnost a veejné výchov vedoucí lovka k písné pravidelnosti v práci, podmínkám zdravého soutžení a vychování vlastence. Potebu demokraticky pemnit školství vidí ve výchov Denis Diderot ( ). Pesvdiv ukazuje, že tradiní školský systém nerozvíjí schopnosti všech len spolenosti a naopak vtšina zstává hluboko za svými možnostmi. Projevuje se u nj i kriticismus možností výchovy, která mže dosáhnout mnohého, ne však všeho, jak tvrdí jeho pedagogití pedchdci. V pedagogických konceptech 18. století hrají významnou úlohu filantropisté, kteí chtjí jedince pipravit výchovou pro život, který by byl prospšný spolenosti, tudíž by byl i šastný. Zdrazují význam reálného vzdlání, vyzvedávají úlohu mateského jazyka a literatury, usilují o sjednocení náboženského vyuování, kladou draz na tlesnou zdatnost a pracovní vyuování. V oblasti metodické odmítají verbální osvojování vdomostí a vyzvedají reálné zkušenosti získané exkurzemi, návštvami dílen, cestováním, prací v pírodovdných kabinetech apod. Pedstavitelem filantropist byl pedevším Johann Bernhard Basedov ( ). Novohumanisté se snažili využít znalostí a kultury antického svta. Vidli po vzoru klasického ecka ideál ve všestrann rozvinutém lovku a usilovali o uskutenní takové výchovy, která by spojovala hluboké znalosti vd a umní s morální humanizací. Vysoce oceovali výchovu. lovk se mže stát lovkem jedin výchovou. Prostednictvím výchovy musí být jedinec disciplinován, kultivován, civilizován a moralizován. Moralizace lovka je nejvyšším a nejnáronjším výchovným úkolem, který se stále zanedbává. Optimální je výchova ve veejných školách, draz je kladen na tlesnou výchovu, správný hygienický životní režim. Vyvrcholením výchovného procesu je výchova mravní, jejíž podstata tkví v ovládnutí vášní, v sebekázni a v racionálním poznání mravních norem. Pedstavitelem novohumanismu v pedagogice byl zejména Immanuel Kant ( ) Další vývoj pedagogiky Významnou osobností vývoje pedagogiky v 18. století byl Johann Heinrich Pestalozzi ( ). V pojetí pedagogiky vnoval pozornost elementárnímu vyuování. Analyzoval prvky vzdlávání, položil základy metodikám ele (48) -

15 Pedagogika jako vda mentární výuky, klade draz na formální vzdlání, na názornost, systematinost a výchovné vyuování. Formální vzdlání vidí hlavní cíl vyuování nikoliv v množství osvojených poznatk, ale pedevším v rozvoji žákova myšlení. Proto zdrazuje názornost, tj. maximum smyslového nazírání, které není cílem, ale pouze východiskem pedagogické innosti. Draz klade též na systematinost ve výuce. Veškeré vyuování má být výchovné, takové, které stále sleduje vedle naukových cíl i cíle mravní. Hlavní cíl výchovy je v žákov mravním rozvoji, v jeho stálém sebezdokonalování a postupném odhalování lidskosti žáka. Z pedagogického systému J. H. Pestalozziho a starších domácích tradic vychází nmecká pedagogika 19. stol. Jejím elným pestavitelem byl Johann Friedrich Herbart ( ). Podle nj je pedagogika jako vda založena jednak na praktické filozofii (etice), která pomáhá urovat výchovné cíle, jednak na psychologii, která analyzuje výchovné metody. Celý výchovný proces lení do tí oblasti: vedení, vyuování a mravní výchova. Vedením rozumí regulaci sou- asného žákova chování prostedky jako dozor, píkaz, zákaz, trest, umní zaujmout, autorita, láska apod. Vyuování má být vždy výchovné. Jeho úkolem má být rozvoj mnohostranných zájm (naturalistických pírodovda, spekulativních logika, matematika, estetických zpv, kreslení, historických djepis, sociálních jazyky a náboženských). Každé vyuování má probíhat ve tyech stupních: Jasnost (názorná expozice látky); asociace (vyvození závr); systematizace (vyvození závr); metoda (zpsob pedání poznatk). Tyto stupn odpovídají Komenského didaktickému zákonu všemu uit píkladem, pravidlem a praxí. Ve výuce se uskuteuje i mravní výchova, jejímž základem je vštípit žákovi etické ctnosti, ídící mravní ideje (vnitní svoboda, dokonalost, právo a spravedlnost). Herbartovo pojetí mlo adu pokraovatel, ale i kritik. Zejména nástup moderní pedagogiky 20. stol. byl charakteristický kritikou herbartismu, a to z jména jeho jednostranného intelektualismusu, opomíjení citové a volní výchovy, šablonovitosti, formalismu, žákov pasivit, autoritáství apod. Nejvýznamnjší osobností ruské pedagogiky 19. století byl Konstantin Dmitrijevi Ušinskij ( ), zakladatel ruské národní pedagogické školy, autor harmonického pedagogického systému i významných uebnic. Cíl výchovy vidí v rozvoji lovka, který žije pro zájmy spolenosti a je vysoce mravný. Východiskem úspšné výchovy je studium žákovy osobnosti. Výchova má národní ráz. Z tohoto hlediska pikládá nejvýznamnjší úlohu mateskému jazyku jako vyuovacímu pedmtu, jehož cílem je zprostedkovat poznání svta prostednictvím jazyka. Oceuje úlohu vdy a pírodovdné pedmty považuje za východisko vzdlávání. O originální ruskou pedagogiku vycházející z historických ruských podmínek usiloval Lev Nikolajevi Tolstoj ( ). Hlavní úkol výchovy vidl v rozvoji žákovy iniciativy a tvoivosti. Nenauí-li se ve škole žák sám tvoit, pak bude také v život vždycky jen napodobovat a kopírovat. Z Tolstého pe (48) -

16 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika dagogických názor nejvíce psobila idea volné školy, tj. školy se svobodnou docházkou i volným žádnými normami nespoutaným obsahem, nesvázanými formami i metodami práce. Hlavním motivem k této koncepci byla snaha o školu vybudovanou výlun na zájmu, aktivit a tvoivosti. Anglosaská pedagogika 19. a 20. století navazuje na domácí tradice a na podnty francouzské a nmecké. Hlavním pedstavitelem pedagogiky 19. stol. byl Herbert Spencer ( ). Cílem výchovy je píprava k životu. Kritizuje scholastickou uenost a osvojování nepotebných vdomostí, zkoumá, které vdní je pro lovka nejpotebnjší. Hodnotu vdomostí posuzuje podle toho, jak významným lidským innostem slouží (k bezprostední sebezáchov jedince pímo i nepímo, k zachování rodinu, k plnní sociálních povinností a innostem ve volných chvílích). V rozumové výchov zdrazuje jednotu žákova rozumového a tlesného vývoje a respektování žákovy pirozenosti s využitím pedagogických princip (od jednoduchého ke složitému, od neuritého k uritému, od konkrétního k abstraktnímu, ve shod s historickou výchovou lidstva, zkušenostmi, samostatn a radostn). V teorii mravní výchovy hájí zásadu náronosti v mládí a princip pirozených následk. V tlesné výchov zdvoduje poteby zdravého vývoje individua. Nejvýznamnjším pedstavitelem pragmatické pedagogiky je John Dewey ( ). Školu chápe jako pípravu k životu. Chce spojit školu se životem, uinit ji místem pohybu pro žáka, kde se uí pímo životem namísto toho, aby byla uebnou, v níž se zadávají úkoly mající abstraktní a vzdálený vztah k žití. Dewey a jeho žáci vytvoili nový vyuovací systém projektové vyuování. Projektem chápe komplexní pracovní úkol, pi jehož ešení si žáci souasn osvojují nutné vdomosti a pracovní dovednosti ve snaze zvýšit motivaci o vyuování, tsné septí teorie a s praxí. Ruší se tím však tradiní systém vyu- ovacích hodin a pedmt, vdomosti se osvojují nahodile ve spojitosti s ešeným úkolem a uitelova úloha se asto redukuje jen na roli pouhého organizátora prostedí Moderní etapa vývoje Komplexním hnutím charakteristickým pro západní pedagogiku 20. století byl pedagogický reformismus. Teoretiky pedagogiky spojovala idea kritiky dosavadní pedagogiky ovlivnné herbartismem a jeho receptivním charakterem a snaha o novou koncepci výchovy. Výchozím rysem reformismu je preference individuálních výchovných cíl. Pistupuje k výchov jednostrann z individualistických pozic. Na výchovu se dívá z hlediska prospchu jedince. S tímto výchozím rysem je spjata idea pedocentrismu. Žák se stává centrem výchovy, kde pedagog ztrácí ídící funkci a vychází vstíc žákovým páním, potebám a zájmm; vzniká idealizace pirozeného vývoje jedince, do kterého se nemá zasahovat, má se svobodn umožovat a bezvýhradn se mu pizpsobit. Pedagogický reformismus charakterizují pedevším obecné pedagogické principy pimenosti a aktivnosti. Proti škole zdrazující pedávání vdomostí stavjí pojetí školy jako inné a pracovní. Také se zdrazuje princip globalismu ve výchov ve form koncentrovaného vyuování (pedmty se souste ují kolem jednoho ústedního pedmtu), sjednoceného vyuování (rušení - 16 (48) -

17 Pedagogika jako vda pedmt a snaha podle zájmu žák pecházet od jednoho problému ke druhému) a životného vyuování (poadí zájmových center žák). Princip aktivnosti je zapracován k rozvinutí metod samostatného uení žák, které rozpracovávají alternativní školské systémy (viz podrobnji modul 03 Moderní pedagogika). Z pozitivistických filozofických koen vychází experimentální pedagogika. Její stoupenci se snažili prohloubit vdecké základy výchovn vzdlávací innosti experimentálním zkoumáním tlesného i duševního vývoje žák a jejich vývoji. Jejich zámrem bylo vybudovat komplexní vdu o dítti pedologii, která by se zabývala vývojem a výchovou žák z rzných hledisek. Metodologicky se orientovali na rzné testy a dotazníky, usilovali o kvantifikaci psychologických dat apod. Nap. Alfred Binet ( ) uvedl do praxe inteligenní testy a IQ, Wilhelm August Lay ( ) pomocí experimentu vysvtloval procesy rozvoje poitk, vnímání, pozornosti, pamti, Edward Lee Thorndike ( ) zkoumal chování jedince z pozic behaviorismu, pizpsobování jedince prostedí, zkoumal reakce (pohotovost, zralost, motivace) a transfer (identické prvky ve starém a novém apod.). Z psychologických koen vychází i pedagogika psychoanalytická a individuáln psychologická. Zejména Sigmund Freud ( ) vysvtluje podstatu lidské osobnosti v individuálním id, ego, které je však omezováno spoleenskými normami. Nutn tak vzniká konflikt vedoucí ke neešeným komplexm. Projevy instinkt, komplex a touze po moci sleduje i Alfred Adler ( ). Podle nj má výchova peovat o to, aby u jedince nevznikl pocit méncennosti, je teba povzbuzovat sebedvru a životní optimismus. Individuáln psychologická pedagogika upozoruje na závažné momenty osobnostního života jedince. Existencialistická pedagogika eší otázku existence jako jediné formy bytí. Východiskem je izolovaný jedinec, jehož zájem se soustedí na svou beznadjnou a pomíjivou existenci. Cílem je rozvoj osobnosti jako autonomní individuality se svobodou rozhodování, klade draz na citlivý vztah pedagoga a jedince, na pedagogovo tvrí zanícení a pozitivní citové ovlivování žák Vývoj pedagogiky v eských zemích Pro vývoj eského školství bylo mezníkem zrušení jezuitského ádu r a reforma elementárního školství v r Reforma stanovila, že budou zavedeny školy normální, kursy pro výchovu uitel, trojtídní školy hlavní a školy triviální. V 19. století se zaínají i u nás prosazovat myšlenky reformní pedagogiky, zejména pedagogiky pragmatické. Požadovala, aby se zmnil vzdlanostní ideál, aby škola více odpovídala potebám života a životní praxe. Nastaly úpravy školství, zejména jednotný typ stedních škol s vtší a bohatší vnitní diferenciací (osmitídní gymnázium, sedmitídní reálka, osmitídní reálné gymnázium a reformní reálné gymnázium). V rámci pehledu uve me nkteré nejvýznamnjší osobnosti, které se zapsaly do djin eské pedagogiky. Gustav Adolf Lindner ( ) se hluboce vnoil do analýzy poteb eského školství. V praxi hledal odpovdi na teoretické otázky reflektující aktuální problémy doby. Patila k nim zejména snaha o - 17 (48) -

18 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika vybudování institucionální základny pro zkvalitnní vzdlávání uitelstva a vypracování nového didaktického a obecn pedagogického systému. Rozpracoval požadavek modernizace obsahu vzdlávání. Usiloval o vypracování obecn pedagogického systému, o zvýšení úrovn práce uitel a vytvoení jejich profilu. Tžišt výchovy vidl v utváení morálního profilu žák. Jan Uher ( ) se zamoval na problematiku výchovy a uitelského vzdlávání, a to z filozofických a psychologických aspekt. Zamil se též na program soustavného vzdlávání (a pozorování) budoucích uitel a poznání studenta a jeho svta. Sledoval problém kázn ve školství, inspiroval se pragmatickou koncepcí pedagogiky, snažil se o zdokonalení výchovy. Významným pedstavitelem eské pedagogiky mezi dvma válkami byl Václav Píhoda ( ). V teorii se orientoval na experimentální pedagogiku. Soustedil se na ešení problému vysokoškolského vzdlávání uitel. Zabýval se poznání podstaty a princip uitelské práce ve snaze ji zracionalizovat a mit. Jestliže Píhoda vnoval pozornost základnímu školství, orientace Otakara Chlupa ( ) smovala k innosti organizátorské, praktické i teoretické. Rozpracoval návrh organizace vysokoškolského vzdlávání. Analyzoval problémy a rozpory stedního školství a hledal ešení k náprav. Byl prkopníkem reformních snah tehdejšího školství. O. Chlup formuloval koncepci základního uiva, vymezil kritéria jeho výbru a zárove inicioval experimentální vyuování, v nmž se tato koncepce realizovala ve školní praxi. Významný pínos jeho koncepce je v tom, že vyslovením hypotézy základního uiva a didaktické integrace uiva anticipoval v našich podmínkách zárodky toho, co se pozdji široce rozvinulo v rzných snahách o reformu vzdlávacích obsah. Vývoj eského školství po druhé svtové válce charakterizuje snaha o polytechnizaci školy, pemna škol na devítileté základní školy a samostatné stední všeobecn vzdlávací školy, vliv školských úprav apod. Projekt rozvoje eskoslovenské výchovn vzdlávací soustavy byl poplatný tehdejším socialistickým pedstavám výchovy obana. Porevoluní vývoj charakterizuje postupná pemna vzdlávacích obsah (kurikulum), rozmach soukromého školství a postupná demokratizace (ízení škol, nové školské zákony aj.). Kontrolní otázky 1. Co je pedagogika? Jak se rozdluje a s jakými disciplinami spolupracuje? 2. Porovnejte pínos antické, stedovké a novovké pedagogiky. V em spo- ívají pedagogické ideály, principy daných epoch vývoje? Jmenujte hlavní pedstavitele a jejich pínos pro rozvoj pedagogiky. 3. Porovnejte koncepce tradiní pedagogiky vycházející z Herbarta, Tolstého, Locka, Rousseaua s koncepcemi pedagogického reformismu Deweyho, Steinera a ostatních. 4. Sumarizujte rozvoj eské pedagogiky v kontextu evropského vývoje. Jmenujte hlavní pedstavitele eské pedagogiky se strunou charakteristikou jejich významu (48) -

19 Vyuovací proces 3 Vyuovací proces 3.1 Kurikulum Problémy spojené s otázkami, emu vyuovat a jak výuku organizovat, patí v didaktice k nejpodstatnjším. Je teba urit zámry, cíle a konkrétní úkoly vzdlávacího psobení spolen s metodami, prostedky a aktivitami k dosažení tchto cíl s pihlédnutím ke zpsobm požadovaným ke zhodnocení úspšnosti vzdlávacího psobení. Vznikl tak postupn filozoficko metodický náhled na obsah vzdlávání oznaovaný termínem kurikulum. Definice Kurikulum jsou plány urené k ízení uení ve školách, obvykle prezentované v permanentn obnovovaných kurikulárních dokumentech, které jsou vypracovávány na nkolika úrovních obecnosti. Jsou to uební plány, jež vznikají na základ vdeckých postup, urují jasné asové úseky pro vyuování a jsou uzpsobeny evaluaní kontrole a pípadné inovaci. Pi hlubším promyšlení uvedené definice dospíváme k závru, že kurikulum v podstat znamená v užším vymezení program výuky a v širším vymezení veškeré uení, jež probíhá ve škole nebo v jiných institucích, a to jak plánované, tak neplánované uení. Jiný pohled na tutéž vc prozradí, že kurikulum je obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v innostech vztahujících se ke škole, její plánování a hodnocení. Teorie kurikula je v našem prostedí relativn nová. Teprve v devadesátých letech 20. stol. v rámci ady spoleenských reforem vyvstala otázka uzpsobit i podobu školy demokratické spolenosti. Kurikulum se zabývá tím, co vložit do rámce zkušeností, které má mladý lovk získávat ve škole. Snaží se odpovdt na otázky, k emu má školní vzdlávání sloužit, k jakým ideálm má smovat pi výchov a vzdlávání. Opírá se o zkušenosti a asto kritizuje píliš racionální dosavadní vzdlávací systém.pokouší se humanizovat vzdlávání. Je zejmé, že kurikulum se snaží postihnout vztahy mezi vzdláváním a pedpokládanými potebami spolenosti. Tento náhled na poslání kurikula je ponkud abstraktní a slouží k nejrznjší prezentaci pedagogických ideál a oekávání spolenosti v žádoucím smru vývoje. Proto kurikulum disponuje širokými pohledy na jeho podobu. I v pedagogickém slovníku mžeme nalézt tyto podoby kurikula: 1. Doporuené kurikulum dokument, který eší základní koncepní otázky. 2. Pedepsané kurikulum oficiální dokument, který je závazný pro ur- ité typy škol nebo celý vzdlávací systém. 3. Realizované kurikulum to, co uitel skuten ve tíd realizuje. 4. Podprné kurikulum uebnice, asové dotace, zamstnanci školy, vybavení školy, které podporuje realizaci pedepsaného kurikula. 5. Hodnocené kurikulum pevod kurikula do podoby test, zkoušek a dalších nástroj mení (48) -

20 CZ54 Inženýrská pedagogika Modul 01 Pedagogika 6. Osvojené kurikulum to, co se žáci skuten nauí. Humanizace vzdlávání probíhá jako proces, který je teba konkretizovat. Jsou známy etné teorie tzv. zprostedkujícího modelu kurikula orientovaného na cíle vzdlávání a jejich dosažení a tzv. vstícný model kurikula vycházející z popisu zaátku vzdlávacího procesu, ale nestanovuje jeho konec. Výstupy nejsou známy, dokud není proces ukonen. Respektují se tak dispozice žáka. Podle jiných autor zejména ze západních zemí, kde s kurikulem mají již vtší zkušenosti, byla vytvoena uznávaná klasifikace koncepcí obsahu a cíl edukace. V praxi to znamená, že konkrétní podobu lze kurikulu pedložit podle zvolené pevažující linie, píp. kombinací nkolika stanovisek a pohled. Jedná se zejména o tyto pístupy: Akademické koncepce (tradicionalistické, klasické, generalistické), které souste ují pozornost na pedávání trvalých a obecných znalostí s drazem na klasické obsahy vzdlávání nebo na kritické myšlení. Hodnotou je sama akademická disciplína transformovaná do vyuovacího pedmtu, vytrvalé uení, úcta k tradici apod. Cílem je ukazovat spojitost mezi velkými hodnotami civilizace (vda, umní aj.) se zkušenostmi, zájmy a potebami žáka. Personální koncepce (humanistické, organické, svobodné, otevené aj.) se opírají o pojem svobody a autonomie žáka. Žák sám musí ídit své vzdlávání, úkolem uitele je usnadovat tento proces. Úkolem školy je vést k sebeuskuteování. Cílem vzdlávání je vyhledávání a rozvíjení jedinených schopností každého žáka a umožnit mu stát se zralým a vnitn celostn rozvinutým jedincem. Psychokognitivní koncepce se zamují na rozvoj kognitivních dovedností žáka, vystupují v podob pedagogického konstruktivismu. Technokratické polytechnické (systémové) koncepce usilují o zlepšení výuky použitím vhodných metod a technologií v širokém významu, využitím multimédií, informaních technologií. Cílem je vychovat lovka schopného orientace v souasném svt a v moderní informaní dob. Cílem je schopnost získávání praktických dovedností, porozumní bžným technologiím a získáním návyk pro zapojení do pracovního procesu. Sociokognitivní koncepce zdrazují význam kulturních a sociálních faktor pi výstavb svta. Pedstavují reakci na jednostrannost psychologických koncepcí edukace zamujících se jen na individualitu jednice, naopak zdrazují spoleenský kontext. Cílem výchovy je vychovat budoucího obana respektujícího práva svá i druhých schopného trvale žít v moderní spolenosti. Cílem výchovy je bezpené zvládnutí základních sociokulturních technik (komunikace, informaní dovednosti, zvládnutí kognitivních dovedností aj.). Spirituální koncepce (metafyzické, transcendentální) se zajímají o vztah mezi jednotlivcem a univerzem. erpají asto z rzných náboženských pohled na svt. Žák se má nauit osvobozovat se od materiálních skuteností a pekraovat sám sebe, aby se mohl pozvednout na jinou, kvantitativn i kvalitativn vyšší úrove (duchovní aj.) (48) -

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina

Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina Latina 244 Vzdlávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdlávací obor: Latina Vyuovací pedmt: Latina 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení pedmtu Pedmt Latina

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika Výbr z nových knih 2/2011 pedagogika 1. tení a dyslexie / Jií Jošt Praha : Grada Publishing, 2011 -- 384 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3030-1 (brož.) Sign.: II 108263V1 dyslexie ; tení ; porucha uení ;

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika Výbr z nových knih 11/2010 pedagogika 1. 100 aktivit pro výuku anglitiny : práce s prezovými tématy, globální výchova, rozvoj komunikaních dovedností / Zuzana Hlaviková Praha : Portál (vydavatelství),

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika Výbr z nových knih 11/2011 pedagogika 1. Aktivizaní metody ve výuce : píruka moderního pedagoga / Tomáš Kotrba, Lubor Lacina ; [ilustrace Hana Šefrová] Brno : Barrister & Principal, 2011 -- 185 s. :. --

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika Výbr z nových knih 3/2011 pedagogika 1. Andragogika / Milan Beneš Praha : Grada, 2008 -- 135 s. -- eština. ISBN 978-80-247-2580-2 (brož.) Sign.: II 108405V1 pedagogika dosplých ; organizace ; kurikulum

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Pedagogické principy. - existuje několik pojetí a dělení pedagogických principů. - základní pedagogické principy (Jůva) - 1 -

Pedagogické principy. - existuje několik pojetí a dělení pedagogických principů. - základní pedagogické principy (Jůva) - 1 - Pedagogické principy - pedagogické principy obecně - nejobecnější požadavky, normy, pravidla vyplívající ze zákonitostí výchovně vzdělávacího procesu a optimalizující výchovně-vzdělávací činnost; výchovně-vzdělávací

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

4. Základy spoleenských vd

4. Základy spoleenských vd 4. Základy spoleenských vd 255 Vzdlávací oblast: lovk a spolenost Vzdlávací obor: Obanský a spoleenskovdní základ Vzdlávací pedmt: Základy spoleenských vd 2. Charakteristika vyuovacích pedmt ( základní

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1

! #$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1 ! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA Rozdlovník za školní rok 2006/2007 Výtisk íslo 1: Odbor školství, mládeže a sportu KÚ ZK Výtisk íslo 2: Stední škola Kostka s. r. o. editel školy Výtisk íslo 3: Stední škola

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika 1. 100 vcí, které by ml znát každý pedškolák / Birgit Ebbert ; [peklad Dagmar Sklenáová] Brno : Computer Press, 2011 -- 138 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3545-7

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika Výbr z nových knih 4/2011 pedagogika 1. Efektivní vzdlávání zamstnanc / Josef Vodák, Alžbeta Kucharíková ; peklad Dagmar Krtiková Praha : Grada Publishing, 2011 -- 237 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3651-8

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY UEBNÍ DOKUMENTY Studium žák a dalších uchaze, kteí splnili povinnou školní docházku Kmenový obor: 53-41-M Ošetovatelství Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie

Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Vybrané kapitoly z obecné a školské ergonomie Prof. Ing. Otakar Sláma, DrSc. Pro je ergonomie dležitá nejen pro uitele technické a informaní výchovy, ale pro každého uitele, bu již víte, nebo to poznáte

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Základy vývoje školské soustavy v českých zemích. Vývoj školské soustavy za Rakouska-Uherska. Vzdělávací

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

7. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLANÍ

7. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLANÍ 7. VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLANÍ Vzdělání je jednou ze základních pedagogických kategorií. Posuzujeme-li kteroukoliv společnost, klademe si na předním místě otázku, jaké vzdělání poskytuje a komu je poskytuje,

Více

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn r.. CZ.1.07/1.4.00/21.1559 to je název projektu, který zaíná realizovat od 1. bezna 2011 ZŠ Tyršova 913 ve Frenštát pod Radhoštm. Projekt byl schválen v

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 10/2009 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Praktikum didaktických a lektorských dovedností

Praktikum didaktických a lektorských dovedností Praktikum didaktických a lektorských dovedností Učební text pro kombinované studium Učitelství odborných předmětů Pedagogická fakulta JU České Budějovice 2007 Mgr. Miroslav Procházka Obsah: I. Principy

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika 1. Bilingvismus a interkulturní komunikace / Monika Morgensternová, Lenka Šulová, Lucie Schöll [sic] Praha : Wolters Kluwer eská republika, 2011 -- 125 s. :. -- eština.

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Výhody modelu CAF pro zvyšov kvality veejn. pek, poradce. Trenín, n, 6. 4. 2006 Kvalita v samospráve

Výhody modelu CAF pro zvyšov kvality veejn. pek, poradce. Trenín, n, 6. 4. 2006 Kvalita v samospráve Výhody modelu CAF pro zvyšov ování kvality veejn ejné služby Vladimír Votápek pek, poradce 1 Tlak globalizace Firmy se dnes musí vyrovnávat vat s extrémn mním m tlakem globalizované konkurence a proto

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...)

Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) Mgr. Michal Kístek, M.Phil., Ph.D. Ústav eského jazyka Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Prezentace moderního pojetí rétoriky prostednictvím televize (cyklus Mluvím, mluvíš...) A modern presentation

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Soubor eduka ních materiál k vzd lávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Soubor edukaních materiál k vzdlávacímu programu BEZBARIÉROVÁ KOMUNIKACE S OSOBOU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Kolektiv autor projektu CZ.1.07/1.1.07/02.0123 2012 Bezbariérová komunikace s osobou se zdravotním

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA

CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ JAROSLAV LINDR CZ54 INŽENÝRSKÁ PEDAGOGIKA MODUL 02 DIDAKTIKA STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA CZ54 Inženýrská pedagogika Modul

Více