UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Ústav speciálněpedagogických studií. Bakalářská práce. Hana Barneková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Ústav speciálněpedagogických studií. Bakalářská práce. Hana Barneková"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Bakalářská práce Hana Barneková ROZVOJ MOTORICKÝCH FUNKCÍ U DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Olomouc 2013 vedoucí práce: Mgr. Jíří Kantor

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne Hana Barneková

3 Poděkování Děkuji vedoucímu práce Mgr. Jiřímu Kantorovi za cenné rady, připomínky jeho ochotné a vstřícné vedení, které mi poskytl při zpracovávání bakalářské práce. Také bych touto cestou ráda poděkovala oběma mateřským školám, které mi poskytly podklady pro zpracování praktické části této práce.

4 OBSAH ÚVOD... 6 TEORETICKÁ ČÁST TĚLESNÉ POSTIŢENÍ Dělení tělesného postiţení Dělení na obrny centrální a periferní Dělení na deformace, malformace, amputace Dělení tělesného postiţení podle doby vzniku Vrozené a dědičné tělesné postiţení Získané tělesné postiţení Dětská mozková obrna (DMO) Formy DMO Formy spastické Formy nespastické OBLAST MOTORIKY Vývoj motoriky Psychomotorika jako základ pro oblasti motoriky Vymezení jemné a hrubé motoriky jako součásti neuromotoriky REHABILITAČNÍ METODY VYUŢÍVANÉ U OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Léčebná rehabilitace Přehled prostředků léčebné rehabilitace Metody vyuţívající k rehabilitaci rehabilitačních pomůcek Polohování Koncept bazální stimulace Vojtova metoda reflexní lokomoce Bobath koncept VYUŢITÍ TERAPEUTICKÝCH PŘÍSTUPŮ U OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Vybrané terapie Arteterapie Muzikoterapie... 33

5 4.1.3 Zooterapie Canisterapie Hipoterapie Ergoterapie PEDAGOGICKÁ REHABILITACE Vyhláška 73/ Pedagogické prostředky rehabilitace Obsah pedagogické rehabilitace Oblasti pedagogické rehabilitace Prohlubování vzdělání speciálních pedagogů PRAKTICKÁ ČÁST MOŢNOSTI ROZVOJE MOTORIKY U DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Hlavní cíl výzkumného šetření a cíle dílčí Metodika výzkumu Výzkumné metody Charakteristika místa výzkumného šetření Mateřská škola při Dětském centru Ostrůvek Mateřská škola pro tělesně postiţené Kociánka Prezentace případových studií Případová studie Případová studie Analýza a vyhodnocení výzkumného šetření Příklady dobré praxe Shrnutí praktické části ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY INTERNETOVÉ ZDROJE SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH... 74

6 ÚVOD Člověka nelze chápat pouze na základě jeho vnějších projevů, člověk je mnohem více neţ jen to, jak vypadá na pohled. Kaţdý jedinec má spoustu vrstev, které je třeba odhalovat a pochopit. Lidé s tělesným postiţením proto nejsou o nic méně neţ lidé zdraví a to se dá vlastně říci o kaţdém člověku s postiţením, onemocněním nebo vadou. Z tohoto důvodu se v naší bakalářské práci zabýváme rozvojem motoriky u dětí s tělesným postiţením. Uţ jen tím ţe se někdo snaţí zlepšovat jejich motorické funkce, dává jim naději na lepší zařazení do společnosti a v budoucnu na získání pracovního uplatnění. Rozvoj motoriky má však obrovský význam i pro samotného jedince s postiţením. S motorikou jdou ruku v ruce i další funkce jako například řečové, rozvíjí se myšlení, vnímání, pozornost, paměť, představivost, ovlivňuje náladu a celkové psychické rozpoloţení člověka. Z tohoto důvodu je důleţité znát metody a postupy pro rozvoj motorických funkcí. Je důleţité orientovat se v systému rehabilitace a školství pro tyto jedince, coţ se stalo stěţejním i pro naši práci. V první kapitole se zabýváme tělesným postiţením a sledujeme celkově vývoj terminologie pro tyto osoby. Dnes tedy chápeme jedince s postiţením na základě toho, jak porucha ovlivňuje jeho aktivitu v prostředí, začlenění do společnosti a ovlivňuje kvalitu ţivota těchto osob. Dále jsme se zabývali dělením tělesného postiţení a to podle postiţené části těla a z hlediska doby vzniku. Některé poruchy či onemocnění jsme si zde přiblíţili více. Nejvíce jsme se však zaměřili na dětskou mozkovou obrnu, která je pro naši bakalářskou práci důleţitá, jelikoţ se řadí mezi nejčastější tělesná postiţení a také z toho důvodu, ţe v praktické části máme tuto diagnózu uvedenou u jedné z případových studií. Kapitola druhá nám pojednává o oblastech motoriky, tedy řečeno jinak o pohybové schopnosti organizmu. Zabýváme se jejím vývojem v jednotlivých stádiích, takţe získáváme přehled o vývoji dítěte, coţ je důleţité při objevení odchylek ve vývoji pro včasnou diagnostiku. Díky tomu se můţe zahájit včasná intervence. Dále zde definujeme psychomotoriku, která je základem pro oblasti motoriky včetně motoriky jemné a hrubé. Tyto sloţky motoriky jsou důleţité pro naši bakalářskou práci, jelikoţ o rozvoj oblastí se zde opíráme. Třetí kapitola se zaměřuje a rehabilitaci, zejména pak na rehabilitaci léčebnou. Popisujeme zde její prostředky, které se vyuţívají u osob s tělesným postiţením. Podrobněji se potom zaměřujeme na polohování, u kterého popisujeme způsoby, kterými se tato metoda provádí. 6

7 Jako další uvádíme koncept bazální stimulace, jeho aplikaci a vyuţívané, prostředky u této metody. Jako další je Vojtova metoda reflexní lokomoce, pohybové vzorce a prvky které vyuţívá. Poslední metodou uváděnou v této kapitole je Bobath koncept. Čtvrtá kapitola se zabývá terapeutickými přístupy, vyuţívaných u osob s tělesným postiţením. Blíţe zde popisujeme některé terapie, které jsme pro účely této práce vybrali. Jsou to arteterapie, muzikoterapie, canisterapie, hipoterapie a ergoterapie. Poslední kapitolou teoretické části je pedagogická rehabilitace. Ta sice není legislativně vymezena, ale rozumíme jí práci speciálního pedagoga v resortu školství. Uvádíme zde zákony, ze kterých vychází a podrobněji popisujeme vyhlášku 73/2005 o vzdělávání dětí, ţáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí ţáků a studentů mimořádně nadaných. Dále se zabýváme prostředky, které pedagogická rehabilitace vyuţívá, jejím obsahem a oblastmi. Jako poslední popisujeme, které metody a terapie můţe provádět speciální pedagog popřípadě, jaké k tomu potřebuje další vzdělání nebo kurzy. Kapitola šestá je jiţ součástí praktické části této práce. Stanovili jsme si zde hlavní cíl, kterým jsou moţnosti rozvoje motoriky u dětí s tělesným postiţením. Ty plníme prostřednictvím cílů dílčích a dvou kazuistik, které jsme sestavili na základě pozorování a studia pedagogické dokumentace příslušných ţáků. Kazuistiky jsou psány na dva chlapce s různým postiţením, ze dvou škol. Popisujeme zde metody, které se vyuţívají pro rozvoj motoriky a sledujeme jakým způsobem ji rozvíjí speciální pedagog. Dalším bodem našeho zájmu je, jaké prostředky léčebné rehabilitace uvádí pedagogická dokumentace. 7

8 I. TEORETICKÁ ČÁST 8

9 1. TĚLESNÉ POSTIŢENÍ Pojem zdravotní postiţení se pouţívá jako označení pro všechny vady a poruchy, defekty či anomálie. Ať uţ jsou druhem trvalého tělesného, smyslového nebo řečového poškození. Tyto poruchy znemoţňují nebo omezují splňování poţadavků, které jsou na jedince kladeny ve vzdělávacím procesu. (srov. Průcha, Walterová, Mareš, 2009; Edelsberger a kol. 2000) Světová zdravotnická organizace (WHO) vymezila roku 1980 tři základní pojmy, které popisují funkční změny které, způsobující zdravotní postiţení. Prvním termínem je impairment, neboli porucha orgánu či tělního systému. Dále je to disabilita, která popisuje změnu u jedince, která způsobuje omezení v některé z jeho činností. Jako poslední definovala pojem handicap, neboli porucha, ta označuje disabilitu, která však pronikla do společenské oblasti ţivota jedince. Roku 1999 však došlo k dalšímu posunu, WHO zveřejnila termíny poškození, sníţení aktivity, který nahradil pojem disabilita a sníţení participace, ten se pouţívá místo termínu handicap. Poukazuje na propojení osoby s prostředím, zdůrazňuje jejich společenskou integraci, situaci v řadě okolností. Postiţení je proto nyní moţné chápat jen v sociálním kontextu, od kterého nelze oddělit. Zabývá se tedy tím jak impairment ovlivňuje osobu člověka a jeho výstupy, jestli došlo ke sníţení jeho aktivity a sníţení jeho účasti vzhledem k prostředí, či ovlivnění jeho kvality ţivota. (WHO, 1999; Uphread D.A, El-din D in Řasová, K. 2007) V roce 2001 WHO vydala dokument Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (dále MKF), který se stal závaznou normou pro rehabilitaci. Znakem osob s tělesným postiţením je omezení pohybu, toto postiţení ovlivňuje celou osobnost člověka. V naší práci uvádíme starší definici tělesného postiţení podle Krause a Šandery (1964). Chceme tímto poukázat na vývoj pojetí člověka s tělesným postiţením. Tělesným postižením rozumíme vady pohybového a nosného ústrojí, tj. kostí, kloubů, šlach i svalů a cévního zásobení, jakož i poškození nebo poruchy nervového ústrojí, jestliže se projevují postiženou hybností. Patří sem také všechny úchylky od normálního tvaru těla a končetin, tedy deformity, též abnormity čili anomálie. (tělesně postiţené dítě, Kraus, J., Šandera, O. 1964, s. 6) Jankovský (2005) označuje tělesné postiţení za velmi široký pojem. Za tělesné postiţení označuje v obecné rovině takové, které se projevuje dočasnými nebo trvalými problémy v motorických dispozicích člověka. Jsou to především poruchy nervového systému, jestliţe mají za následek poruchu hybnosti, mohou to však být i poruchy pohybového a nosného 9

10 aparátu. Za příčiny vzniku tělesného postiţení můţeme podle Renotiérové pokládat dědičnost, nemoc nebo úraz. (Rennotiérova in Renotiérová, Ludíková, 2004) 1.1 Dělení tělesného postiţení Jako první uvádíme dělení dle Vítkové (2006) na obrny centrální a periferní a dělení na deformace, malformace a amputace. Zmíníme však i rozdělení podle doby vzniku tělesného postiţení na vrozené a získané, toto členění je podle Renotiérové (2005) Obrny centrální a periferní V centrální části nervové soustavy se nachází mozek a mícha. Centrální obrny se liší ještě v zasaţení jednotlivých částí CNS jako je mozek, mícha a degenerativní onemocnění mozku a míchy. Část periferní zase obsahuje obvodové nervstvo, coţ postihuje například obličej, svaly a končetiny. Oba typy obrn se od sebe liší jak závaţností, tak rozsahem. Dělíme je na parézy, kdy dochází k částečnému ochrnutí tak na plegie, kdy dochází u jedince k úplnému ochrnutí. (srov. Vítková, M. 2006; Opatřilová 2006) Jankovský (2005) dělí obrnu podle lokalizace na monoparézu (postiţena je jedna končetina), hemiparézu (postiţení pravé nebo levé poloviny těla včetně obličeje), kvadruparézu (postiţení veškerých končetin) a diparézu (spasticita dolních končetin). Stejně jako parézy se také rozdělují plegie na monoplegii, kvadruplegii, hemiplegii a diplegii, přičemţ postiţení částí zůstává stejné jako u paréz. Vybrané centrální obrny Dětská mozková obrna (DMO) Podle Vítkové (2006) dětská mozková obrna vzniká na základě působení prenatálních, perinatálních nebo časně postnatálních faktorů. To znamená, ţe toto onemocnění postihuje nezralý mozek. K projevům DMO patří neobratnost těla, která nejvíce postihuje jemnou motoriku, dále se dítě s DMO vyvíjí nerovnoměrně, můţe docházet ke zvýšené pohyblivosti a neklidu, dítě můţe být nesoustředěné. Často dochází k opoţděnému vývoji řeči, projevuje se malou představivostí, dítě můţe být impulzivní a rychle střídat nálady. 10

11 Dětská obrna Pipeková (1998) popisuje dětskou obrnu jako infekční onemocnění, které postihovalo nejčastěji děti předškolního věku a zanechávalo trvalé a někdy i velmi těţké následky. Probíhala ve dvou fázích. V první se projevovala jako chřipka a po jejím odeznění nastoupila fáze druhá, která vedla k ochrnutí svalů na končetinách. Dnes však díky očkování toto onemocnění vymizelo. Mozkové záněty, mozkové nádory, mozkové příhody Vítková (2006) povaţuje vznik mozkových zánětů za vliv mikrobiálních činitelů. Mozkové nádory jsou komplikované stavy, které mohou po operaci zanechat následky v oblasti pohybu řeči a motoriky. Mozkové příhody vznikají v důsledku krvácení do mozku. Traumatické obrny Traumatické obrny jsou zapříčiněny úrazem, který způsobuje poranění hlavy ať uţ je uzavřené nebo otevřené, při níţ můţe být zasaţen mozek nebo lebka. Můţeme je podle závaţnosti rozdělit na otřes mozku, stlačení mozku a zhmoţdění mozku. (Kapounek, 1989) Obrna míchy Vítková (2006) za příčiny obrn míchy označuje vlivy různých onemocnění a úrazy páteře s následným poraněním míchy. Celkový stav postiţeného závisí na tom, jestli byla mícha poškozena částečně nebo úplně, a také na tom, v kterém místě byla poškozena. Coţ jsou rozštěpy páteře, rozštěpy páteře a míšních plen, rozštěpy páteře, míšních plen a míchy a jako poslední úrazy páteře s následným poraněním míchy. (srov. Opatřilová, 2006; Vítková, 2006) Degenerativní onemocnění mozku a míchy Dle Vítkové (2006) se degenerativní onemocnění mozku objevují u člověka aţ v průběhu jeho ţivota. Je tak zapříčiněno postupným rozpadem nervových vláken a zánikem nervových buněk. Patří sem některá onemocnění, například mozečková heredoataxie, která je dědičná a roztroušená skleróza mozkomíšní, která se projevuje postupnou demencí. Do degenerativních onemocnění míchy patří Friedreichova heredoataxie, která je charakteristická rozpadem míšních provazců. Oba tyto druhy onemocnění mozku a míchy nemají dobrou prognózu, dochází totiţ k postupnému zhoršování stavu jedince. 11

12 Obrna periferních nervů Opatřilová (2006) říká, ţe obrna periferních nervů je většinou následkem nějakého hlubšího poranění, zánětu, úrazů, otevřených zlomenin, nervosvalových onemocnění a poškození následkem operací či léčby. Jejich závaţnost je různá, mohou to být parézy, plegie či jen přechodné obrny, kdy je moţná náprava Deformace, malformace, amputace Deformace Deformace se vyznačují podle Opatřilové (2006) nesprávným tvarem orgánu či některé z končetin. Mohou se objevit po úrazech či zánětlivých onemocnění, pak to jsou deformace získané nebo deformace vrozené, se kterými se jedinec jiţ narodí. Malformace Patří mezi vrozené vývojové vady (VVV), jsou charakteristické nesprávným vyvinutím některé části těla. Můţeme je rozdělit na amelie, kdy chybí část končetiny nebo fokomelie u kterých navazuje končetina přímo na trup. Mezi malformace se však řadí i rozštěpy rtu, Fallotova tetralogie, nevyvinutí či úplné chybění orgánu. (srov. Opatřilová, 2006; Vítková, 2006) Amputace Vznikají na základě nevratného oddělení končetiny či orgánu od těla. Mohou to být amputace následkem úrazu nebo chirurgickým odnětím končetiny či orgánu. (Opatřilová, 2006) Dělení tělesného postiţení podle doby vzniku Vrozené a dědičné tělesné postiţení Dle Renotiérové (2005) vznikají jiţ v prenatálním období při vývoji zárodku v těle matky, nejčastěji jiţ v prvních týdnech těhotenství. Za příčiny vrozeného onemocnění označujeme prodělání některých infekčních onemocnění matky v průběhu těhotenství. Ovšem mezi vrozená postiţení se počítají i perinatální a časně postnatální příčiny. Mezi perinatální můţeme řadit komplikované porody, nedonošenost dítěte, u faktorů časně postnatálních řadíme úrazy dítěte, které mají za následek poškození centrální nervové soustavy do jednoho roku věku. Nejčastějším faktorem je však, dědičnost. Do vrozených postiţení se řadí poruchy 12

13 tvaru lebky a páteře, velikosti lebky, vrozené vady končetin a růstové odchylky a centrální a periferní obrny, které jsme popsali jiţ výše Získané tělesné postiţení Získané tělesné postiţení můţe podle Renotiérové (2005) způsobit úraz nebo onemocnění, které můţe vzniknout v jakémkoli věku. Mezi tělesné postiţení získané po úrazu řadíme získané deformace, tělesná postiţení po úraze mozku míchy či periferních nervů a amputace. Jako další sem patří tělesná postiţení způsobená nemocí. Jsou to revmatická onemocnění, dětská infekční obrna, Perthesova choroba, progresivní svalová dystrofie. Progresivní svalová dystrofie (myopatie) Patří do skupiny získaných onemocnění. Příčinnou svalové dystrofie je poškození svalového vlákna, které postihuje pouze příčně pruhované svalstvo. Můţe být zapříčiněno genetickými dispozicemi k tomuto onemocnění nebo úrazy, záněty, intoxikací, nádory. Na základě těchto příčin dochází k postupnému degenerování svalových vláken, ta se následně promění ve zcela nefunkční tkáň vazivovou a tukovou. (srov. Vítková, M. 2004; Opatřilová, 2006) 1.2 Dětská mozková obrna Dětská mozková obrna (dále DMO) je dle Lesného (1982) porucha hybnosti a jejího vývoje, která vzniká při poškození CNS v nejranějším vývojovém období dítěte. Příčiny tohoto postiţení jsou prenatální - například onemocněním matky v těhotenství, perinatální - při těţkém porodu s komplikacemi a časně postnatální například jako následek poranění mozku. Mezi příznaky DMO jak je rozděluje Vítková (2004) se řadí tělesná neobratnost hlavně u jemné motoriky, mohou se vyskytovat mimovolní pohyby, střídání nálad, nerovnoměrný vývoj, opoţděný vývoj řeči a její vady, motorický neklid, malá představivost, nesoustředěnost a další. Tyto příznaky jsou však u kaţdého jedince jiné a v průběhu vývoje se mohou měnit. V zahraniční terminologii se DMO jiţ neřadí mezi tělesné postiţení, ale mezi poruchy funkční. Některé zahraniční státy se více řídí podle MKF z roku 2001, kdy se jiţ nezajímáme o disabilitu, ale zajímá nás jak impairment ovlivňuje osobu člověka v kontextu sociálního prostředí, jeho aktivity a participaci na prostředí. 13

14 1.2.1 Formy DMO Toto dělení je podle Lesného (1982), avšak stále se vyuţívá a je aktuální Formy spastické Vznikají při narušení pyramidového systému a jeho centrálních motorických neuronů. Jsou charakteristické zvýšeným svalovým tonusem neboli hypertonií. U této formy jsou svaly ztuhlé, je omezena schopnost pohybu, mohou se vyskytovat stereotypní pohyby, narušení rovnováhy a jemné motoriky, strnulé drţení těla. Vyskytuje se asi v 60-61% všech případů DMO. (srov. Fischer, S. Škoda, J. 2008; Vítková, M. 2004) Diparetická forma Je nejčastější formou DMO, vyskytuje se hlavně u dětí předčasně narozených s nízkou porodní hmotností, ale také u komplikovaných porodů v důsledku krvácení do mozku nebo nedostatečnému zásobení kyslíkem. Vzniká pouze v dětství, neţ dítě začne chodit. Projevuje se postiţením dolních končetin, které můţe být symetrické a asymetrické. Můţeme také rozlišovat formu lehkou a těţkou. Typickým projevem je nůţkovitá chůze. (srov. Jankovský, 2001; srov. Fischer, S. Škoda, J. 2008; Vítková, M. 2004) Hemiparetická forma Hemiparetická forma DMO dle Jankovského (2001) postihuje horní i dolní končetinu jedné poloviny těla, avšak horní končetina je postiţena více. Pro ruku je typické flekční drţení, které připomíná ptačí křídlo. Kvadruparetická forma Jsou postiţeny všechny čtyři končetiny nebo celé tělo, avšak míra jejich postiţení se můţe lišit. Jemná i hrubá motorika je značně postiţena a vyskytují se ortopedické vady. (Vítková, 2004) Dále Opatřilová (2003) dodává, ţe má kvadruparetická forma dvě subformy. Při první jsou více postiţeny dolní končetiny a méně horní končetiny. Vzniká hlavně poškozením mozkového kmene. U druhé subformy jsou více postiţeny horní končetiny, jelikoţ jsou postiţeny obě hemisféry předního mozku. Díky tomu je postiţena nejen hybnost, ale i intelekt. Je zde také častější výskyt epilepsie a mentálního postiţení. 14

15 Formy nespastické U těchto forem se na rozdíl od spastických nevyskytuje svalové napětí, dokonce někdy se nevyskytuje vůbec ţádné. Řadí se sem formy dyskinetické a hypotonické. Hypotonická forma Dochází k oslabení svalového tonu trupu a končetin. Mění se v průběhu zrání centrální nervové soustavy. V důsledku toho můţe vymizet nebo se přeměnit ve formu spastickou či dyskinetickou, většinou se tak stává kolem třetího roku. Přetrvává-li i po čtvrtém roce můţeme mluvit o setrvalém hypotonickém syndromu. (srov. Jankovský, J. 2001, Opatřilová, D. 2003) Dyskinetická forma Při této formě se vyskytují nepotlačitelné pohyby. Rozlišujeme pohyby atetoické (pomalé pohyby, vyskytující se v klidu, ale i v činnosti), choreatické (drobné rychlé pohyby), balistické (prudké), myoklonické (drobné pohyby jednotlivých svalových struktur). Často dochází k přidruţení poruchy řeči (dysartrie). (srov. Jankovský, J. 2001, Opatřilová, D. 2003) Shrnutí kapitoly V této kapitole jsme objasnili, co je to tělesné postiţení, vývoj terminologie a posun pojetí člověka s postiţením ve společnosti. Dále jsme rozdělili tělesné postiţení podle dvou kritérií, kterými jsou dělení podle postiţené části těla a podle doby vzniku. V závislosti na tomto dělení jsme uvedli i některá onemocnění a ta jsme charakterizovali podrobněji. Dále jsme se v této kapitole věnovali DMO jakoţto nejčastějšímu tělesnému postiţení, objevujícího se u dětí a také z důvodu uvedení této poruchy v praktické části bakalářské práce, v případové studii jednoho z dětí. 15

16 2. OBLAST MOTORIKY Abychom mohli motoriku lépe popsat, je nutné ji vymezit z pedagogické terminologie. Defektologický slovník definuje motoriku jako: souhrn všech pohybů lidského těla, celková pohybová schopnost (hybnost) organizmu. (Edelsberger, 2000, s. 194) Dále ještě můţeme motoriku rozlišovat na motilitu, neboli pohyby orgánů, které jsou tvořeny hladkým svalstvem a tudíţ je nelze ovládat vůlí. Jako druhý typ motoriky je mobilita, tyto pohyby umoţňuje kosterní svalstvo (příčně pruhované), umoţňuje tedy pohyb celého těla. (Průcha, 2003) Sloţky pohybu Szabová říká, ţe pohyb člověka závisí na jeho pohybových moţnostech a uvádí sloţky pohybu následovně. Na činitele konstituční, které zahrnují stavbu těla, vytvářejí biomechanické podmínky pro pohyb. Další sloţkou je motorika, neboli hybnost, ta nám reprezentuje předpoklady pro samotný pohyb. Jako poslední jsou psychické činitele, ty nám napomáhají k výběru, řazení a nasměrování pohybu samotného. (Szabová, 1999) Sloţky motoriky Motorika má několik sloţek, které uvádíme podle Opatřilové: pohyby spontánní (prováděné z vlastního popudu) pohyby reflexní (vázané na určitý podnět) pohyby záměrné (volní, k určitému účelu) pohyby expresní (projevy určitého stavu). (Opatřilová, 2008 in Opatřilová, D. Zámečníková, D. 2008, s. 9) 2.1 Vývoj motoriky Motorika se vyvíjí od prenatálního období a zrcadlí vývoj nervové soustavy. Sledováním jejího vývoje můţeme posoudit, v jakém stádiu zralosti se nachází nervová soustava. Prenatální období První pohyby plodu můţeme pozorovat jiţ během nitroděloţního vývoje přibliţně v 6. týdnu těhotenství matky. Ty se projevují jako svalové kontrakce a reakce na taktilní podněty. Od 8. týdne těhotenství jsou zaloţeny všechny svaly, od této doby se tedy mohou rozvíjet motorické vzorce, které jsou dány genetickými předpoklady. Vyskytují se pohyby dolních i horních končetin, úst a hlavičky. (Trojan, S., Druga, R. a kol. 1996) Postnatální vývoj motoriky 16

17 Dle Trojana a Drugy můţeme rozvoj motoriky rozdělit do 4 stadií: holokinetické monokinetické dromokinetické kratikinetické (Trojan, S. Druga, R. 1996) Stadium holokinetické trvá od narození do konce 2. měsíce ţivota dítěte. Motorika má základ, který je dán nezralou centrální nervovou soustavou. V tomto období pozorujeme u dítěte nekoordinovaný pohyb všech čtyř končetin. Vyskytuje se řada reflexů. Pro lepší představu některé z nich uvedeme: reflexy slouţící pro přeţití, napomáhající k první orientaci v prostředí a pomáhající dítěti v adaptaci na nové prostředí, které je velmi odlišné od prostředí prenatálního. Jsou to tedy reflexy sací a hledací. Další reflexy nejsou pro narozené dítě tak důleţité, ale jejich vyuţití je nedocenitelné zejména při určování normálního vývoje centrální nervové soustavy. Jsou to například reflexy motorické, jako je Moroův reflex udrţování rovnováhy, uchopovací reflex, reflex vybavení si plovacích pohybů, chůze a plazení. Vývojově nejdůleţitějším reflexem pro opěrnou motoriku je však labyrintový vzpřimovací reflex hlavy. Od konce 2. měsíce mluvíme o stadiu monokinetickém, které trvá aţ do konce 5. měsíce. Dítě je tedy schopno pohybovat i jednou končetinou, avšak pohyby stále nejsou řízené a beze směru. Začíná se uplatňovat cílená motorika. Její vývoj postupuje od hlavy ke kostrči, tedy směrem kefalokaudálním, vývoj ovládání těla od hlavy k patě. Směr od středu těla k jeho okrajovým částem, označujeme jako směr proximodistální. Jako poslední je směr ulnoradiální, který se týká vývoje úchopu, ten postupuje od reflektorologického úchopu po špetkový. Ve 3. měsících kojenec vsedě udrţí hlavičku a v poloze na bříšku se opírá o předloktí, hlava svírá s podloţkou úhel 60. Ve 4. měsících se jiţ opírá o lokty. Vyskytují se také některé nepodmíněné reflexy, například střemhlavá reakce a reakce padáková. Začátkem 5. měsíce je dítě schopno obrátit se ze zad na bříško. Jako další je stadium dromokinetické, kdy pohyby dítěte začínají mít správný směr. Toto období trvá od konce 5. měsíce do 1. roku ţivota dítěte. Dítě začíná uchopovat předměty a zkoumá vlastní tělo. V 6. měsíci se dítě se v poloze na bříšku zapírá o nataţené horní končetiny, hlava s podloţkou svírá úhel 90. Dítě je při sezení bez opory v předklonu, s oporou sedí rovně. Zlepšení koordinace oko ruka, pouţívá dlaňový úchop (vyuţití 4 prstů, nevyuţívá palec). V 7. měsíci je také schopno se převracet z břicha na záda. Od 8 měsíců se točí dokola na břiše. Dítě se staví u nábytku, začíná se stavět na dlaně a kolena. V 9 měsících 17

18 leze po čtyřech, rovně sedí bez opory a u opory se vzpřimuje do stoje. Pouţívá klešťový úchop, kdy předmět bere mezi palec a ukazovák. Tento úchop vyţaduje velmi dobrou koordinaci prstů. Dokáţe předměty i pouštět. V 10. měsíci při drţení opěry se dítě samo postaví a je schopno u opory samostatně chodit. 11 měsíců - z lehu se posadí pouze s oporou o podlahu, dělá u opory úkroky do stran, chodí za dvě ruce. Ve 12 měsících chodí, kdyţ jej někdo drţí za jednu ruku. Jako poslední nastupuje stadium kratikinetické, které trvá od 1 roku aţ do konce ţivota jedince. Ve 13. měsících se dítě postaví na několik sekund bez opory. Kdyţ má 15. měsíců zvládne jiţ několik kroků bez opory a postaví na sebe dvě kostky, coţe je znakem stále se zlepšující schopnosti pouštět předměty. 18 měsíců - dítě dokáţe utíkat, avšak jeho pohyby při této aktivitě jsou strnulé a široké. Dále zvládne udělat 2 kroky vzad, postaví se bez opory, vyleze na ţidli či postel. Postaví na sebe 3 kostky. V období 21 měsíců je schopno jít s oporou ze schodů i do schodů. 24 měsíců - umí běhat, chůzi ze schodů i do schodů zvládá bez opory, zvládá nerovnosti v terénu. Koordinace ruka a oko se stále zlepšuje, postaví na sebe šest kostek. 30 měsíců - umí skákat snoţmo. Ve 3 letech zvládá jízdu na tříkolce, učí se chytat míč, napodobuje pohyby dospělých, při chůzi do i ze schodů střídá nohy. Umí otevřít i zavřít dveře, vhazuje drobné předměty do otvoru, umí postavit věţ z kostek a most, je schopno pouţívat kaţdou ruku k jiné činnosti, navléká korálky na provázek s pevným hrotem. 4 roky stojí několik sekund na jedné noze. 5 let - skáče na jedné noze. 6 let - zvládá jízdu na kole. (srov. Trojan, S. Druga, R. 1996; Vágnerová, M. 2008; Pugnerová, in Šimíčková-Číţková, J. Binarová, I. a kol 2008) 2.2 Psychomotorika jako základ pro oblasti motoriky Psychomotorika v širším smyslu Dle Opatřilové (2008) můţeme psychomotoriku vymezit jako: systém tělesné výchovy, kde se pohyb využívá jako výchovný prostředek. (Opatřilová, 2008, s. 33) Szabová popisuje psychomotoriku jako provázanost motoriky a psychiky, které se i navzájem ovlivňují. Tedy jsou to takové motorické činnosti, které odráţejí psychické (duševní) rozpoloţení. (Szabová, M. 1999) Dále Szabová uvádí, ţe psychomotorika v sobě zahrnuje další oblasti. Jako jsou: neuromotorika, sociomotorika, senzomotorika, psychomotorika v uţším smyslu. (Szabová, 1999) 18

19 Za neuromotoriku se povaţuje nervová činnost. Mozek zpracovává nejen podněty z vnitřního prostředí, neboli vlastního těla, ale i z prostředí vnějšího. Projevuje se jako podmíněné i nepodmíněné reflexy a pohybové aktivity volní, mimovolní. Neuromotorika však zahrnuje další oblasti jako je motorika jemná i hrubá, koordinace pohybů, tělesné schéma, rovnováha a orientace v prostoru. Sociomotorika je popisována jako pouţívání motoriky a pohybových vzorců na základě toho, v jakých sociálních skupinách, institucích, ve společnosti se jedinec vyskytuje. Obsahuje však i to, jak jedinec reaguje na podněty ze sociálního prostředí. Tímto vzájemným ovlivňováním dochází k rozvoji pohybu, smyslů, rozvoji osobnosti a společenských vztahů. Senzomotorika je vzájemné ovlivňování pohybu a smyslového vnímání. Tedy to, jak se jedinec motoricky projevuje v závislosti na zrakových, sluchových, hmatových, čichových, chuťových podnětech a jak na ně zareaguje. Psychomotorika v uţším smyslu označuje propojení motoriky a pohybu s psychickými funkcemi. Například vnímáním, myšlením, pozorností, pamětí, představivostí, náladou a celkovým psychickým rozpoloţením. (Szabová, 1999) Vymezení jemné a hrubé motoriky jako součásti neuromotoriky Jak uţ bylo výše řečeno, jemná motorika a hrubá motorika jsou oblastmi neuromotoriky. Za účelem naší bakalářské práce si je proto více přiblíţíme. Hrubá motorika Hrubou motoriku můţeme popsat jako záměrné pohyby celého těla, rukou, nohou. Je zajišťována velkými svalovými skupinami. Velké svalové skupiny umoţňují lokomoční pohyby, jako jsou skákání, chůze, plavání a pohyby nelokomoční například sezení, tahání. Motorika člověka se vyvíjí po celý ţivot, můţe se však zlepšovat ale i zhoršovat. (srov. Shánělová in Čadová, 2012; Opatřilová, 2010) Jemná motorika Jemná motorika je umoţněna malými svalovými skupinami. Umoţňuje pohyby rukou, uchopování a manipulaci s drobnými předměty (Vejrochová in Čadová, 2012) Opatřilová (2010) dle Dvořáka (1998) říká, ţe jemná motorika zahrnuje: Logomotoriku neboli pohyby mluvních orgánů při artikulaci řeči, grafomotoriku, coţ jsou pohyby při grafických činnostech. Dále oromotoriku, coţ jsou pohyby dutiny ústní, mimiku, neboli pohyby obličejového svalstva a vizuomotoriku, která se charakterizuje pohybem se zpětnou zrakovou kontrolou. 19

20 Shrnutí Věnovali jsme se termínu motorika, který jsme objasnili. Dále jsme rozpracovali vývoj motoriky u dětí, který jsme rozdělili do jednotlivých stádií. V jednotlivých stádiích holokinetickém, monokinetickém, dromokinetickém a kratikinetickém jsme charakterizovali vývoj dětí. V poslední části kapitoly jsme se zabývali psychomotorikou, kterou jsme definovali jako oblast motoriky, ve které lze nalézt další oblasti. Jako poslednímu jsme se však věnovali jemné a hrubé motorice, která je pro naši práci velmi důleţitá. 20

21 3. REHABILITAČNÍ METODY VYUŢÍVANÉ U OSOB S TĚLESNÝM POSTIŢENÍM Definice rehabilitace dle WHO 2001 WHO (2001) nám uvádí definici rehabilitace, která zní takto: Rehabilitace je obnova optimálního nezávislého a plnohodnotného tělesného a duševního života osob po úrazu, nemoci nebo zmírnění trvalých následků nemoci nebo úrazu pro život a práci člověka. Podle Votavy (2003) je cílem rehabilitace návrat k původnímu stavu. Toho však nelze vţdy dosáhnout. Dalšími cíli by tedy měli být, začlenění osoby se zdravotním postiţením do společnosti, dosaţení optimální kvality ţivota, vyrovnání příleţitostí osob se zdravotním postiţením s osobami nepostiţenými. Sloţky rehabilitace dělíme podle Votavy (2003) na léčebnou, sociální, pedagogickou a pracovní. Tyto sloţky se neustále prolínají, nemají pevné hranice, a proto v praxi není moţné je od sebe oddělovat. Z tohoto důvodu se pro rehabilitaci osob se zdravotním postiţením uţívá pojem ucelená rehabilitace. V naší zemi oproti jiným zemím jsou tyto sloţky rozčleněné do jednotlivých resortů, které spadají pod různá ministerstva, coţ znesnadňuje jejich spolupráci. Například pedagogická rehabilitace, spadá pod ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, kdeţto rehabilitace léčebná pod ministerstvo zdravotnictví. Pro zaměření naší bakalářské práce je však nejdůleţitější sloţka léčebná a pedagogická. Budeme se proto jimi zabývat podrobněji a zkusíme vystihnout místa, ve kterých se prolínají. 3.2 Léčebná rehabilitace Léčebná rehabilitace je prováděna ve zdravotnických rehabilitačních zařízeních. Jejím cílem je zlepšit funkční stav pacienta, odstranit nebo zmírnit jeho poruchu či disabilitu. Votava (2003) dle Gogstadta dělí léčebnou rehabilitaci na vertikální a horizontální. Při vertikální rehabilitaci se funkční porucha zlepšuje a dochází tak k návratu do původního stavu zdraví, to znamená ţe, vede k obnovení původního stavu organismu. Změny se uskutečňují u orgánů nebo tělních systémů. Horizontální rehabilitace oproti tomu probíhá při trvalém postiţení, tak jinak u orgánů nebo tělních systémů můţeme stav zlepšit jen do určité míry. Probíhá dlouhodobě. Léčebná rehabilitace je komplexní systém, zajišťuje ji celý tým odborníků, jako je lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, klinický psycholog, sociální pracovník, speciální pedagog a při 21

22 narušení řeči i logoped. V závislosti na typu zařízení můţe být součástí týmu i zdravotní sestry a protetičtí odborníci. Vedoucím týmu je však rehabilitační lékař. (Votava, 2003) Dle Neubauerové jsou mezi prostředky rehabilitace řazeny: balneoterapie, canisterapie, dietoterapie, ergoterapie, expresivní terapie, fyziatrie, hipoterapie, léčebná tělesná výchova s rehabilitačními metodami a neuropsychologická terapie. (Neubauerová, 2011, s. 19) 3.3 Přehled prostředků léčebné rehabilitace Fyzioterapie Zdravotnický obor, který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a terapii poruch funkce pohybového systému. Jejím léčebným prostředkem je cílený pohyb, pro který se uţívá v literatuře pojem léčebná tělesná výchova (LTV). Cíleného pohybu se vyuţívá ještě v kombinaci s dalšími fyzioterapeutickými prostředky, které jako celek ovlivňují ostatní systémy, včetně psychických funkcí. Fyzioterapii dělá fyzioterapeut. Ten provádí vlastní vyšetření, při němţ hodnotí svalové ústrojí (sílu, rozsah pohybu), svalovou koordinaci, jak se svaly účastní běţných pohybů (stoj, chůze, změny polohy). Dále vyšetřuje klienta za pomoci smyslů, pomůcek a vyuţívá také speciální standardizované testy. Fyzioterapeut tedy vyuţívá léčebné tělesné výchovy, která si klade za cíl zlepšit sílu, rozsah pohybu, zlepšit koordinaci a nacvičit chůzi. Vyuţívá však ještě dalších léčebných prostředků jako je fyzikální terapie, polohování, ruční přístrojové trakce, masáţe, mobilizační techniky na odstranění blokád kloubů. Přístupy při aplikaci léčebné tělesné výchovy dle Votavy (2003) jsou: přístupy analytické, ty se vyuţívají hlavně u stavů po úrazech končetin, periferních paréz, tzn. tam, kde je třeba ovlivňovat jednotlivé části těla (segmenty). Přístupy syntetické, u nich se jedná především o nácvik pohybových stereotypů. Vyuţívají se u centrálních paréz, u amputací nebo při poruchách stereotypu. Terapeutické prostředky podle Votavy (2003) můţeme rozdělit na specifické a nespecifické. Nespecifické prostředky vyuţívají kondiční cvičení, jehoţ cílem je celková aktivace, zlepšení nebo udrţení fyzické kondice, zlepšení koordinace, svalové síly, kloubní pohyblivosti. Toto cvičení má vliv i na psychiku. Další skupinou jsou prostředky specifické. Vyuţívají metod facilitačních, které se uţívají k ovlivnění pohybu při ochrnutí svalů. Facilitační metody vychází z reflexních účinků facilitace a inhibice. Metody, které se nejčastěji vyuţívají, jsou Bobath koncept, Kabatova metoda, Vojtův princip reflexní lokomoce, metoda sestra Kenny, 22

23 Synergická reflexní terapie, Feldenkreisova metoda, metoda dle Brunkowové, metoda dle Schrothové, metody zaměřené na léčbu funkčních poruch pohybové ústrojí, metoda dle Brüggera, metoda dle Mojţíšové, metoda MC Kenzie. Prostředky specifické vyuţívají celou řadu metod a jsou důleţité pro účely naší bakalářské práce, proto zde některé metody přiblíţíme více. Kabatova metoda (proprioceptivní neuromuskulární facilitace = PNF) Základem PNF je záměrné ovlivňování aktivity motorických neuronů předních rohů míšních díky přenášení impulzů ze svalových, šlachových a kloubních proprioreceptorů. Další ovlivňování se uskutečňuje pomocí vedení impulzů z centra k periferii. PNF vychází z facilitace prostřednictvím pohybových vzorců na končetinách a trupu. Vyuţívá kombinace svalových kontrakcí a relaxací, které odpovídají základním pohybům v běţném ţivotě. Pohyb je umoţněn díky ohýbání (flexi), natahování (extenze), odtaţení (abdukce), přitaţení (addukci) a rotaci. Hlavní facilitační prvky jsou maximální odpor a maximální protaţení svalu. Při PNF terapeut klientovi dává slovní pokyny a vede jej správným kontaktem a úchopem. (srov. Votava 2003, Pavlů 2003) Metoda sestry Kenny (dermo-neuro-muskulární terapie) Metoda byla původně určena pro léčbu poliomyelitidy. Nyní se pouţívá k terapii periferních paréz a některé prvky se uţívají i při terapii funkčních poruch motoriky. Zaměřuje se na ovlivňování svalů podle stupně jejich postiţení. (srov. Votava 2003, Pavlů 2003) Dle Pavlů (2003) vyuţívá metoda sestry Kenny těchto terapeutických prvků: aplikace klidu, aplikace dlah. Jako další se pouţívaly horké zábaly k uvolnění svalového napětí. Vyuţívá se manuálního protahování nebo vytahování měkkých tkání, coţ slouţí k navrácení délky periferním tkáním. Polohování, zajišťuje fyziologickou polohu těla a působí proti zkracování svalů. Aplikace stimulačních technik, slouţících k přípravě neurosvalovému systému pro nácvik pohybu. Indikace a slovní instrukce kdy terapeut prstem ukáţe na úpony svalu a směr jeho stahu. Pacient dané místo sleduje zrakem. Jako poslední se vyuţívá reedukace k nácviku pohybu. Brügger koncept Dle Votavy (2003) tento koncept vyuţívá aktivního odpočinku. Vede k uvolnění spasticity, zlepšení svalového napětí a práce. Podle Pavlů (2003) slouţí k terapii funkčních onemocnění hybného systému, neurologických 23

24 onemocnění a onemocnění ortopedických. Součástí tohoto konceptu je propracovaný diagnostický a terapeutický postup. Cílem diagnostického postupu je ohodnocení a určení rušivých faktorů. Provádí se anamnéza, inspekční a funkční vyšetření, stanovení rušivých faktorů a pracovní hypotézy. Cílem terapie je tedy odstranění rušivých faktorů, které se stanovily při diagnostice. Terapie vyuţívá prvků jako je korekce drţení těla, přípravná opatření. Další jsou pasivní terapeutické postupy, do kterých patří aplikace horkého pole a neurologické kontrakční postupy. Aktivními terapeutickými postupy jsou například agistickoexcentrické kontrakční postupy, cvičení s Thera-Bandem, ADL (Activities of Daily Living), aktivní cviky a terapeutická chůze dle Brüggera. Dalším velice důleţitým prostředkem tohoto konceptu je motivace pacienta. Synergická reflexní terapie (SRT) Synergická reflexní terapie byla dle Votavy (2003) vyvinuta pro léčbu a prevenci projevů DMO, neurologických a ortopedických poruch. Vyuţívá prvky jiţ existujících reflexních terapeutických metod. Jsou to myofasciální techniky, akupresura, ovlivnění reflexních zón hlavy a končetin, manuální terapie kloubů periferních a páteře, arlenova atlasová terapie. Díky kombinování těchto metod se zvyšuje účinnost léčby, která působí na všechny tělní systémy a orgány. Koncept Castillo-Morales Popíšeme dle Pavlů (2003). Vyuţívá se k terapii senzomotorických a orofaciálních funkcí. Dělí se na dvě části. První částí je neuromotorická vývojová terapie, zaměřuje se na stimulaci senzomotoriky. Druhou částí je orofaciální regulační terapie, která aktivuje a tonizuje orofaciální svalstvo s cílem dosáhnout fyziologické funkce v této oblasti. Koncept má pět důleţitých hledisek, pohyb, funkce, komunikace, senzorický vývoj a senzomotorická aktivita. Motorické učení probíhá na základě vlastního vnímání těla a toho jak okolí působí na tělo. Základní cíle konceptu jsou rozšíření verbální a neverbální komunikace, rozvoj vnímání, zlepšení vzpřimování a pohybu, aktivace a regulace orofaciálních funkcí, podpora samostatnosti a vlastní iniciativy, podpora kompetencí rodičů a zabránění sekundární patologie. Koncept se vyuţívá u svalové hypotonie, orofaciálních poruch u neurologických onemocnění, rozštěpech patra, centrálně motorické poruchy, mnohočetných postiţení, periferní parézy a neuromuskulárních onemocnění. V tomto konceptu se vyuţívá především technik vibrace, dotyku, hlazení, tahu a tlaku. Myofunkční terapie 24

25 Je zaměřena na zlepšení sání, polykání dýchání, ţvýkání, artikulace, pohyblivost jazyka a na mimiku. Tuto terapii provádí zkušený logoped, který je proškolen. Její aplikace vhodná při špatné artikulaci, abnormálním růstu zubů a nesprávném polykání a ţvýkaní (dostupné z: Petöho terapie Petöho terapie je zaměřená na rozvoj pohybových schopností a volních vlastností jedinců s dětskou mozkovou obrnou. Vyuţívá běţné pomůcky denní potřeby, jako jsou ţidle, stoličky, lavičky, kolejnice, hůlky, krouţky. Provádí se kaţdý den. Důleţitým předpokladem je, aby měl jedinec normální intelektové schopnosti, jelikoţ terapie je doprovázena slovním doprovodem a úkoly. Tímto se zároveň rozvíjí i řeč. Cílem je dosáhnout toho, aby se jedinec mohl samostatně pohybovat. (srov. Jakobová 2011, Renotierová, 2003) Fyzikální terapie Podle Poděbradského a Vařeky (1998) fyzikální terapie zahrnuje mechanoterapii, která vyuţívá účinků masáţí. Například přetlakových podtlakových a vibračních, dále zahrnuje polohování a léčbu ultrazvukem. Termoterapie, se rozděluje na pozitivní, kdy na člověka působíme teplými a horkými předměty a negativní, která naopak zahrnuje působení předmětů studených. Součástí hydroterapie je omývání, oviny, zábaly, kompresy, obklady, polevy, sprchy, střiky, koupele perličkové a vířivé. Dalším typem je balneoterapie, která vyuţívá přírodních léčebných zdrojů a klimatoterapie která vyuţívá podnebí. Fototerapii neboli léčbu světlem, ta vyuţívá laseru, infračerveného a ultrafialového záření. A jako poslední zde uvádíme elektroterapii, která vyuţívá nízký, střední nebo vysokofrekvenční proud. Handling Hromádková (1999) popisuje handling jako způsob, kterým pracujeme s dítětem v průběhu celého dne. Cílem je podpora motorického vývoje, podpora kontroly hlavy, regulace tonusu, odbourávání neţádoucích reflexů. Je to metoda, která chce naučit jisté zacházení s dětmi, určená pro rodiče. Obsah handlingu: Zdvihání a pokládání dítěte, klubíčko, otáčení z polohy na zádech do polohy na břiše, z polohy na břiše do polohy na zádech s proximální, popřípadě distální fixací, předávání dítěte partnerovi, nošení, krmení a mytí. Klíčovými body při této metodě jsou: ramena, pánev a hrudní kost. Dotekem na tyto zóny se snaţíme vyvolat specifické reakce. 25

26 3.3.1 Metody vyuţívající k rehabilitaci rehabilitačních pomůcek Míčková terapie Míčková terapie je dle Jakobové (2011) masáţní metoda, která facilituje nádech a inhibuje výdech. Pomocí relaxace protahuje břišní, hrudní, krční, pánevní svaly, svaly páteře a pletence ramenního. Pozitivně ovlivňuje hladké svalstvo průdušek, uvolňuje spasmy a napomáhá vykašlávání, Prohlubuje dech a sniţuje jeho frekvenci. Pomocí účinku na svaly kosterní přispívá ke správnému drţení těla a posílení celého organismu, zlepšuje koordinaci pohybu. Zlepšuje pohyblivost a pruţnost hrudníku a páteře. Pouţívá se však jen jako terapie pomocná. Cvičení s vyuţitím míčů. Pavlů (2003) při tomto cvičení vyuţívá rolování míče po podloţce, pohyb těla na míči ale i vzhledem k podloţce, rovnováţných reakcí těla, odlehčení těla, kdy se část váhy přenese na míč. Cvičení s míči zlepšuje či udrţuje kloubní pohyblivost, ovlivňuje zkrácené svalové skupiny, zlepšuje koordinaci, mobilizuje klouby včetně páteře, stabilizuje páteř, aktivuje smyslové vnímání. Systém, který se u této metody vyuţívá je Klein-Vogelbach, coţ je systém cvičení s míči. Vyuţívá cvičení, která pomáhají stabilizovat páteř, mobilizovat a stabilizovat páteř, kyčelní, kolenní, hlezenní klouby v lateroflexi, extenzi, flexi a v rotaci. V praxi se ve velké míře vyuţívají prvky cvičení s míčem, jako jsou mobilizační a protahovací cvičení, cvičení posilovací, za účelem zlepšení koordinace, k aktivaci smyslů, cvičení relaxační, nácvik sedu, ve dvojicích, cvičení s míči ve skupinách a ve vodě. Terapie s pouţitím zavěšovacího aparátu (Schlingentisch) Tato terapie dle Pavlů (2003) probíhá tak, ţe se do něj zavěsí určitá část těla či tělo celé, tím se tíha poţadované části přenese na zavěšovací aparát. Umoţňuje také přesnou kontrolu pohybu. Účinky této terapie jsou odlehčení kloubů, mírnění bolesti, podporuje uvolnění, umoţňuje provádět pohyb i při redukci svalové síly. Zlepšuje poruchy pohybového aparátu. Vyuţívá se u pacientů s artrózami kyčelních i kolenních kloubů, bolesti bederní páteře a kříţe, svalové dystrofie, paraplegie, periferních paréz, roztroušené sklerózy, ortopedických a neurologických poruch. Pro zlepšení koordinace a posílení svalů se vyuţívá metoda kývání, odporu a pohybu proti tahu závaţí. K protahování zkrácených svalů se pouţívá protahování svalů, unavení svalu prací, vzájemný útlum pomocí práce kloubních svalů, aplikace ledu. 26

27 S-E-T koncept (vyuţití závěsného zařízení TherapiMaster) K léčbě podle Pavlů (2003) vyuţívá pomůcku TerapiMaster. Tento koncept slouţí ke zlepšení muskuloskeletálních onemocnění, pouţívá se však i pro kondiční trénink. TerapiMaster je závěsný systém se dvěma lany, která se snadno nastavují a pomocí jednoduchého pohybu zápěstí uzamykají. Systém připevněný na stropě nebo pojízdné stropní konstrukci. Zahrnuje vlastní diagnostiku, léčebný systém, který obsahuje prvky relaxace, zvětšování rozsahu pohybu, trakce, nácvik zpevnění svalů, senzomotorická cvičení, cvičení v uzavřených a otevřených řetězcích, dynamická mobilizační cvičení, zdravotní cvičení Polohování Je jednou z nejdůleţitějších metod edukace a základních rehabilitačních technik. Je prováděno u pacientů, kteří mají z různých příčin omezenou hybnost nebo ji ztratily a u jedinců s poruchou citlivosti některé části těla. Tím, ţe pacient stále leţí, v jedné poloze, jsou narušené senzorické funkce. Pacientovi dává uţ jen pouhá změna polohy pocítit různé stimuly, které mohou pomáhat se znovunavrácením senzorických funkcí a tím také funkcí motorických. Polohujeme pouze ty části těla, které jsou nepohyblivé nebo mají omezenou pohyblivost, dále části, které mají patologické postavení. Při polohování, vyuţíváme různé polohovací pomůcky. Ty by měly být omyvatelné, měkké, nealergizující, mají různé tvary a velikosti. Jsou to například sádrové a plastové dlahy na končetiny, klíny a popruhy u osob leţících. Zásady pro polohování jsou: poloha částí těla musí být pohodlná a nebolestivá, musí umoţňovat vyuţívání zbytků případně zachovaného pohybu. Správným polohováním se snaţíme zabránit popřípadě podporovat následující cíle: regulovat svalový tonus, prevence zkrácených svalů, zánětu plic, proleţenin a kloubních deformit, zlepšení tělního oběhu, omezení ohroţení poškození periferních nervů, zlepšení bdělosti a pozornosti, Sníţení nitrolebečního tlaku. Rozlišujeme polohy léčebně preventivní, vyšetřovací, aktivní neboli úlevové a pasivní. Některé pohyby svalový tonus zvyšují, jiné jej naopak sniţují, či ovlivňují vznik spasticity. (srov. Opatřilová, Zámečníková, 2008; Chaloupka a kol. 2001; Kolář, 2009) Způsoby polohování: Polohy vychází z ontogenetické motorické vývojové řady vertikalizace s ohledem na riziková místa a fyziologické postavení kloubů. Poloha na zádech (supinační) Při této poloze je nutné podkládat ramena a hlavu. Hlava se tedy zapolohuje do střední polohy. Ramenní klouby jsou v upaţení a střídá se vnitřní a vnější rotace. U loketního kloubu 27

28 se polohuje do ohnutí a nataţení. Předloktí by měla střídavě měnit polohu supinační (malíček směřuje k tělu) a pronační (palec směřuje k tělu). Spasticitu horních končetin ovlivňujeme pomocí vloţení klínu do paţní jamky. Dolní končetiny jsou podloţené polštářem tak aby byly částečně ohnuté v kyčlích a kolenou. Můţeme také vloţit mezi kolena polštářek. Paty mohou být odlehčeny v antidekubitních botičkách. Jedince můţe ponechat i bez fixačních pomůcek, kdy tělo obloţíme různými předměty, které vydávají nějaký zvuk. Pokud jedinec udělá nějaký pohyb, ozve se zvuk, coţ jej můţe podněcovat k dalšímu pohybu. Poloha na boku Hlava je ve střední poloze vypodloţená polštářem či jinou polohovací pomůckou. Trup je kolmo k podloţce a hlava je podloţena v ose. Musí být pohodlná a stabilní, proto vyuţíváme polohovací pomůcky. Rameno spodní horní končetiny je ohnuté do úhlu 90, loket je uhnutý jen mírně, předloktí je v supinaci. Svrchní dolní končetina leţí volně na polštáři, rameno je lehce přitaţené k tělu a je ohnuté, loket je ohnutý mírně, předloktí je v pronaci. Spodní dolní končetina je mírně pokrčená v kolenu a kyčelním kloubu. Svrchní dolní končetina je ohnutá v pravém úhlu a je podloţena polštářem, tímto podporujeme otáčení. Polohování v sedu Hlava i ramena skloněná mírně dozadu, kolena ohnutá, nohy se musí dotýkat podloţky. Ruce by měly být mírně od těla. Hlava nesmí přepadávat dozadu a pacient nesmí z podloţky sklouzávat dopředu. Pokud je zajištěn bezpečný sed, je to základ pro manipulaci s předměty. Poloha na břiše Hlava je otočena na stranu, hrudník se můţe vypodloţit polštářem, bérce se mohou vypodloţit polštářem nebo se jedna z dolních končetin můţe nakročit. Poloha v kleku na čtyřech Odpovídá šestému měsíci ontogenetického vývoje. K této poloze se vyuţívá polohovacích pomůcek jako je molitanový válec nebo krychle. Vyuţívá se hlavně u dětí. Podmínkou však je vyvinutá ruka a loket, který je schopen nataţení. Další obměnou této polohy podporujeme rozvoj dalšího stádia lokomoce. Horní i dolní končetiny jsou protilaterálně umístěné. Vţdy předsunutá horní končetina je nákročná a dolní končetina na opačné straně, která je také předsunutá je opěrná a naopak. Poloha ve stoje Vyuţívá se vertikalizačních stojanů, techniky polohování v závěsu. Velké talíře a gymnastické míče se vyuţívají spíše k nácviku stoje. U vertikalizačních stojanů musíme pacienta zvedat vţdy postupně. Nakonec však dosáhneme stoje. Pomůcky vyuţívané při polohování jsou polštáře, měkké molitanové válce, klíny různé velikosti tvaru, podkládací kuţely, molitanové 28

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení

10 SEZNAM PŘÍLOH. 11.1 Specifické poruchy učení. 11.1.1 Poruchy učení. 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 10 SEZNAM PŘÍLOH 11.1 Specifické poruchy učení 11.1.1 Poruchy učení 11.1.2 Strategie vyučování ţáků se specifickými poruchami učení 11.1.3 Druhy SPU a jejich základní charakteristika 11.2 Rehabilitace

Více

Tvorba elektronické studijní opory. Mgr. Libuše Danielová, PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D.

Tvorba elektronické studijní opory. Mgr. Libuše Danielová, PhDr. H. Kisvetrová, Ph.D. Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Ošetřovatelská péče v geriatrii Rehabilitační ošetřovatelství Rehabilitační prostředky Mgr. Libuše

Více

Kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů

Kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce PhDr.

Více

BOBATH KONCEPT. Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Bobath konceptu dětský věk Zounková, Málková

BOBATH KONCEPT. Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Bobath konceptu dětský věk Zounková, Málková BOBATH KONCEPT Předmět: Metody kinezioterapie, 3Bc, ZS Téma: Základy Bobath konceptu dětský věk Zounková, Málková Podstata Bobath konceptu Týmová práce Holistický přístup ( problém dítěte, problém rodiny

Více

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ akademický rok 2013/14

TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ akademický rok 2013/14 FZS UJEP v Ústí nad Labem Katedra fyzioterapie a ergoterapie TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ akademický rok 2013/14 Studijní obor : FYZIOTERAPIE Doc.MUDr.Miroslav TICHÝ, CSc. (4 studenti) 1. Fyzioterapie u bolesti

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Využití rehabilitačních metod při logopedické intervenci u dětí s DMO Diplomová práce Vypracovala: Bc. Eliška Moravčíková Vedoucí

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU VZDĚLÁVACÍ PROGRAM CERTIFIKOVANÉHO KURZU Cílem 1. části je pochopení teoretických východisek pro úspěšnou aplikaci principů metody v praxi. Znát všechny facilitační prvky (procedury) a jejich praktické

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Integrace dítěte s dětskou mozkovou obrnou do kolektivu mateřské školy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

Obecné zásady polohování

Obecné zásady polohování Polohy nemocných Definice Umístění těla člověka do zdravých či prospěšných poloh pomocí podkládání a podpory, abychom podpořili zotavení. Ukládání nemocného nebo částí jeho těla tak, abychom předcházeli

Více

Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika) Mgr. Barbora Hušáková klinický logoped

Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika) Mgr. Barbora Hušáková klinický logoped Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže - Košumberk Ředitel MUDr. Václav Volejník, CSc. Primář oddělení PhDr. Lidmila Pekařová Reedukace neglect syndromu a levostranné hemianopsie (kazuistika)

Více

Masarykova Univerzita

Masarykova Univerzita Masarykova Univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky Analýza současných bariér města Brna Diplomová práce Brno 2008 Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Dagmar Opatřilová, Ph.D. Vypracovala: Bc.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. Využívané terapie u jedinců s mentální retardací

MASARYKOVA UNIVERZITA. Využívané terapie u jedinců s mentální retardací MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Využívané terapie u jedinců s mentální retardací Bakalářská práce Brno 2010 Vedoucí práce: doc. PhDr. Jarmila Pipeková, Ph.D. Autor

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Základy léčebné rehabilitace Obecná část Amputace a protézy MUDr. Horák Stanislav 1. Úvod: PROTETIKA

Více

INKONTINENCE MOČI. Metodický materiál určený pro klienty Nemocnice následné péče Moravská Třebová

INKONTINENCE MOČI. Metodický materiál určený pro klienty Nemocnice následné péče Moravská Třebová INKONTINENCE MOČI Metodický materiál určený pro klienty Nemocnice následné péče Autor PhDr. Vít Kolář, Cert. MDT Přezkoumala Mgr. Veronika Chrobáková Rehabilitace Nemocnice následné péče 2016 Inkontinence

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky

Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie a andragogiky Barbora Tallová ERGOTERAPIE A JEJÍ VYUŢITÍ V DOMOVĚ PRO SENIORY V PŘEROVĚ ERGOTHERAPY AND ITS USE IN THE HOME FOR THE

Více

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií. Ucelená rehabilitace u dospělých osob s mentální retardací. Lucie Matějíčková.

Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií. Ucelená rehabilitace u dospělých osob s mentální retardací. Lucie Matějíčková. Univerzita Pardubice Fakulta zdravotnických studií Ucelená rehabilitace u dospělých osob s mentální retardací Lucie Matějíčková Bakalářská práce 2013 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatně.

Více

Specifika výchovné a vzdělávací práce se žáky s kombinovaným postižením

Specifika výchovné a vzdělávací práce se žáky s kombinovaným postižením Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Specifika výchovné a vzdělávací práce se žáky s kombinovaným postižením Vypracovala: Mgr.

Více

CIM terapie vynuceného používání paretické končetiny. Mgr. Karin Laská, prim MUDr. Tomáš Bauko Sanatoria Klimkovice

CIM terapie vynuceného používání paretické končetiny. Mgr. Karin Laská, prim MUDr. Tomáš Bauko Sanatoria Klimkovice CIM terapie vynuceného používání paretické končetiny Mgr. Karin Laská, prim MUDr. Tomáš Bauko Sanatoria Klimkovice Sanatoria Klimkovicea pacient s RS 1. 2. 3. Nejčastěji přicházejí k RHB formou komplexní

Více

Komplexní péče o dítě s dětskou mozkovou obrnou. Jana Kráčalíková

Komplexní péče o dítě s dětskou mozkovou obrnou. Jana Kráčalíková Komplexní péče o dítě s dětskou mozkovou obrnou Jana Kráčalíková Bakalářská práce 2010 (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie

Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Problematika ramenního kloubu a ruky u hemiplegie Patokineziologie a principy terapie podle Bobath konceptu Mgr. Petra Valouchová, Ph.D. Klinika rehabilitace, 2.LF, FN Motol Funkce horní končetiny Manipulace

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2014 Dominika Šimánová

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. 2014 Dominika Šimánová ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Dominika Šimánová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Dominika Šimánová

Více

PaedDr. Zounková Irena, Ph.D. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol 20.1.2016

PaedDr. Zounková Irena, Ph.D. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol 20.1.2016 PaedDr. Zounková Irena, Ph.D. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2. LF a FN Motol 20.1.2016 Fyzioterapie proč? Prevence vzniku odchylek v kvantitě a kvalitě pohybového projevu Ovlivnění

Více

Výroční zpráva za rok 2013

Výroční zpráva za rok 2013 Výroční zpráva za rok 2013 Poděkování Nadační fond Algo patří k malým nadačním fondům disponujícím omezenými finančními prostředky. O to více se snaží o maximální využití těchto prostředků za účelem zcela

Více

Přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu

Přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Zdravotně sociální pracovník Přístupnost vybraných objektů města Jihlavy pro osoby s omezenou schopností pohybu Bakalářská práce Autor: Michaela Skalická Vedoucí práce:

Více

Bolest a pohybový systém

Bolest a pohybový systém Bolest a pohybový systém Bolest je pro organismus nepostradatelný signál, neboť ho informuje o poškození integrity organismu, a proto je provázena nezbytnými preventivními pochody. Bolest je vědomě vnímaným

Více

Počítače a zdravotní problémy - RSI

Počítače a zdravotní problémy - RSI Počítače a zdravotní problémy - RSI Pro mnohé nás jsou počítače zdrojem obživy, ale i zábavy. Trávíme před monitorem desítky hodin, ať už se věnujeme seriózní práci, hraní her nebo ubíjíme čas flirtováním

Více

Specifika vzdělávání integrovaných žáků s tělesným postižením na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů. Michaela Holíková

Specifika vzdělávání integrovaných žáků s tělesným postižením na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů. Michaela Holíková Specifika vzdělávání integrovaných žáků s tělesným postižením na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů Michaela Holíková Bakalářská práce 2013/2014 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá specifiky vzdělávání

Více

CVIÈENÍ PRO HYPERAKTIVNÍ DÌTI Speciální pohybová výchova

CVIÈENÍ PRO HYPERAKTIVNÍ DÌTI Speciální pohybová výchova Podìkování Krajskému úøadu Moravskoslezského kraje za finanèní podporu této publikace, která má zlepšit zdraví mladé generace nejen v kraji, ale i v celé republice. MUDr. Marie Zemánková, pediatr, neurolog,

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V CHIRURGICKÝCH OBORECH A TRAUMATOLOGII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V CHIRURGICKÝCH OBORECH A TRAUMATOLOGII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V CHIRURGICKÝCH OBORECH A TRAUMATOLOGII 1 Cíl specializačního vzdělávání... 2 2 Minimální požadavky na specializační vzdělávání... 2 2.1

Více

Zdravověda a první pomoc se zaměřením na lakros

Zdravověda a první pomoc se zaměřením na lakros Zdravověda a první pomoc se zaměřením na lakros Coach team Přednášející Mgr.Magdalena Kramlová - fyzická aktivita je jedním ze 4 základních atributů života ZÁKLADNÍ TYPY FYZICKÉ AKTIVITY: 1. Sport masový,

Více

METODIKA PRO PRÁCI PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA

METODIKA PRO PRÁCI PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA METODIKA PRO PRÁCI PRÁCE ASISTENTA PEDAGOGA PŘI APLIKACI PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ U ŽÁKŮ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM NEBO ZÁVAŽNÝM ONEMOCNĚNÍM Mgr. Eva Čadová Eva Čadová a kolektiv SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO

Více

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE

PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Metodická příručka PROSTOROVÁ ORIENTACE A MATEMATICKÉ PŘEDSTAVY PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE Mgr. Jiřina Bednářová Obsah Projekt Skládám, tvořím myslím...4 Prostorová orientace...5 Oslabení prostorového vnímání...7

Více

Komplexní rehabilitaèní péèe o osoby po cévních mozkových pøíhodách

Komplexní rehabilitaèní péèe o osoby po cévních mozkových pøíhodách MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Komplexní rehabilitaèní péèe o osoby po cévních mozkových pøíhodách Diplomová práce Brno 2012 Vedoucí práce: PhDr. Kateøina Sayoud

Více

1. VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. 4 2. RETTŮV SYNDROM 5 2.1 Příčina a diagnostika. 6 2.2 Příznaky... 7 2.3 Průběh a stadia 9

1. VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. 4 2. RETTŮV SYNDROM 5 2.1 Příčina a diagnostika. 6 2.2 Příznaky... 7 2.3 Průběh a stadia 9 Osnova A) Teoretická část ÚVOD 3 1. VZDĚLÁVÁNÍ OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM. 4 2. RETTŮV SYNDROM 5 2.1 Příčina a diagnostika. 6 2.2 Příznaky... 7 2.3 Průběh a stadia 9 3. LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ VZDĚLÁVÁN

Více

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ Klára Svobodová, Dis. PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Předmět: Fyzioterapie v klinických oborech, ZS, 2NMgr Téma: metodické postupy

Více

Sociální vyloučení pohybově postižených osob pobírajících příspěvek na péči. Bc. Lenka Vysloužilová

Sociální vyloučení pohybově postižených osob pobírajících příspěvek na péči. Bc. Lenka Vysloužilová Sociální vyloučení pohybově postižených osob pobírajících příspěvek na péči Bc. Lenka Vysloužilová Diplomová práce 2011 ABSTRAKT Práce je zaměřená na teorii a výzkum sociálního vyloučení osob pobírajících

Více

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ

Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání v roce 2015 PROJEKT LOGOPEDICKÉ PREVENCE,,BERUŠKA NÁM NAPOVÍ, JAK SE HLÁSKY VYSLOVÍ Obsah 1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU 2. CÍLE PROJEKTU 3. METODY A

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI OSOBNÍ ASISTENCE U DĚTÍ S DMO

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI OSOBNÍ ASISTENCE U DĚTÍ S DMO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií KLÁRA PROCHÁZKOVÁ III. ročník- prezenční studium Obor: Speciální pedagogika OSOBNÍ ASISTENCE U DĚTÍ S DMO Bakalářská

Více

Neurorehabilitační péče po CMP

Neurorehabilitační péče po CMP Neurorehabilitační péče po CMP As. MUDr. Martina Hoskovcová Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Ucelená rehabilitace výcvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkčních

Více

KONCEPCE ŠKOLY ZŠ a MŠ Ostrava Poruba, Ukrajinská 19 příspěvková organizace

KONCEPCE ŠKOLY ZŠ a MŠ Ostrava Poruba, Ukrajinská 19 příspěvková organizace KONCEPCE ŠKOLY ZŠ a MŠ Ostrava Poruba, Ukrajinská 19 příspěvková organizace Dlouhodobá strategie rozvoje školy Vytvářet výchovně-edukativní prostředí, kde se dětem se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky)

Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Úvod do fyzioterapie propedeutika I Polohování (zásady, druhy polohování, speciální polohy a polohování, pomůcky) Definice - druh pasivního pohybu, působíme zevní silou malé intenzity po dlouhou dobu Indikace

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

Stati a zprávy z výzkumu. Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek

Stati a zprávy z výzkumu. Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek Stati a zprávy z výzkumu HUDBA TĚLA - ČESKÁ MUZIKOTERAPEUTICKÁ METODIKA* (1. díl) Marie Beníčková, Zdeněk Vilímek Anotace: První díl článku popisuje základní koncepci české muzikoterapeutické metodiky

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Diagnostika dětské kresby u dětí s tělesným postižením v mateřských školách Bakalářská práce Brno 2009 Autor práce: Vedoucí práce:

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie

Více

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit

Více

INOVOVANA TRÉ NINKOVA MI STA

INOVOVANA TRÉ NINKOVA MI STA ERGO Aktiv, o.p.s. INOVOVANA TRÉ NINKOVA MI STA Inovovaný produkt ERGO Aktiv, o.p.s. [Vyberte datum.] Obsah DEFINICE TRÉNINKOVÝCH MÍST... 2 POPIS CÍLOVÉ SKUPINY PRO TRÉNINKOVÁ MÍSTA V CENTRU ERGO Aktiv,

Více

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM. Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM. Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE VADEMECUM Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) Blanka Hošková a kolektiv KAROLINUM VADEMECUM Zdravotní tělesná výchova (druhy oslabení) doc. PhDr. Blanka Hošková,

Více

Obecná metodika fyzioterapie Kondiční cvičení

Obecná metodika fyzioterapie Kondiční cvičení Obecná metodika fyzioterapie Kondiční cvičení PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D. Klinika rehabilitace Univerzita Karlova Praha, 2.LF a FN Motol libuse.smolikova@lfmotol.cuni.cz Kondiční cvičení - dechová

Více

Je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších léčebných metod, která může. pomoci udržovat vaše zdraví v přirozeném stavu. Díky různým formám doteků

Je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších léčebných metod, která může. pomoci udržovat vaše zdraví v přirozeném stavu. Díky různým formám doteků Je jednou z nejstarších a nejpřirozenějších léčebných metod, která může pomoci udržovat vaše zdraví v přirozeném stavu. Díky různým formám doteků dochází ke zlepšení prokrvení masírovaných oblastí. Okysličují

Více

BOBATH KONCEPT. Techniky proprioceptivní a taktilní stimulace

BOBATH KONCEPT. Techniky proprioceptivní a taktilní stimulace BOBATH KONCEPT Techniky proprioceptivní a taktilní stimulace Vývoj NDT / neurodevelopmental treatment / 1. R.I.P. reflex inhibiting postures Posturální inhibiční reflexy Posturální vzorce opačné, než reflexní

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2014

Výroční zpráva Volno, o. s. 2014 Výroční zpráva Volno, o. s. 2014 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE

ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE Stati a výzkumná sdělení ŽÁK S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM V ZÁKLADNÍ ŠKOLE Pavel Zikl Anotace: Příspěvek se zabývá vzděláváním žáků s kombinovaným postižením (mentálním a tělesným) a komplexní péčí o tyto

Více

Komplexní péče a rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě

Komplexní péče a rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC PEDAGOGICKÁ FAKULTA ústav speciální pedagogiky Komplexní péče a rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě Diplomová práce Olomouc 2014 Vedoucí práce: Mgr. Jiří Kantor Autor

Více

Tři roky poté. XXII. kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Plzeň

Tři roky poté. XXII. kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Plzeň Fakultní nemocnice Plzeň Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny XXII. kongres České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Plzeň Tři roky poté 24. 26. září 2015

Více

Nemoci ohrožující dětské nožičky

Nemoci ohrožující dětské nožičky Nemoci ohrožující dětské nožičky Přestože 99 % dětí se rodí se zdravýma nohama, již 30 % prvňáčků přichází do školy s nohama výrazně poškozenýma. Příčinou je nesprávná obuv. Nebezpečí nošení zdravotně

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Canisterapie u dětí se spastickou formou DMO. Michaela Moťková

Canisterapie u dětí se spastickou formou DMO. Michaela Moťková Canisterapie u dětí se spastickou formou DMO Michaela Moťková Bakalářská práce 2009 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá využitím canisterapie v komplexní péči o děti se spastickou formou dětské mozkové

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V NEUROLOGII

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru FYZIOTERAPIE V NEUROLOGII Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru 1 Cíl specializačního vzdělávání... 2 2 Minimální požadavky na specializační vzdělávání... 2 2.1 Základní kmen povinný... 4 2.2 Vlastní specializovaný

Více

Lokomoční pomůcky pro handicapované děti

Lokomoční pomůcky pro handicapované děti METODIKA Stručný průvodce světem pomůcek, které usnadňují pohyb Lokomoční pomůcky pro handicapované děti Mgr. Marek Zeman, DiS. Tento materiál vznikl za úplné finanční podpory Grantové agentury Zdravotně

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA ÚSTAV SPECIÁLNĚPEDAGOGICKÝCH STUDIÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SE ZAMĚŘENÍM NA MOŽNOSTI ROZVOJE A PODPORY OSOB SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Dita Finková, Vojtech

Více

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie

Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie Lenka Slezáková a kolektiv Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy II Pediatrie, chirurgie 2., doplněné vydání Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz H. Čoupková, P. Gazdošová,

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, Ostrava - Poruba, Ukrajinská 19 Ukrajinská 19/1535, 708 00 Ostrava-Poruba Identifikátor

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Specifika ošetřovatelské péče u dětí s cévní mozkovou obrnou

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Specifika ošetřovatelské péče u dětí s cévní mozkovou obrnou VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Specifika ošetřovatelské péče u dětí s cévní mozkovou obrnou Bakalářská práce Autor: Lucie Hrdličková Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY. Rozvoj soběstačnosti u klientů s poruchou hybnosti v intenzivní péči

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY. Rozvoj soběstačnosti u klientů s poruchou hybnosti v intenzivní péči MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Rozvoj soběstačnosti u klientů s poruchou hybnosti v intenzivní péči DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor práce: Bc. Michaela Dvořáková Vedoucí práce:

Více

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS.

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS. Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace Chyby při polohování Markéta Stošková DiS. Zásady, které se často porušují Polohovat po 2 hodinách, podle potřeb pacienta i častěji, mikropolohování, v noci

Více

96/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 4. února 2004

96/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 4. února 2004 96/2004 Sb. ZÁKON ze dne 4. února 2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Základy léčebné rehabilitace Téma Speciální část Název kapitoly Neurologický pacient - Autor - autoři MUDr. Horák Stanislav 1. Úvod:

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Oslabení dýchacího systému asthma

Oslabení dýchacího systému asthma Oslabení dýchacího systému 1 / 7 Oslabení dýchacího systému asthma Astma bronchiale. Definice podle WHO, která je zakotvena i v Mezinárodní dohodě o diagnostice a léčbě astmatu z roku 1992, zní: Astma

Více

Informace pro lékaře

Informace pro lékaře Informace pro lékaře Od května roku 2013 poskytujeme mimo lázeňské péče i lůžkovou rehabilitační péči. Ústavní rehabilitační léčbu doporučuje specialista (neurolog, lékař RFM, ortoped, chirurg), v případě

Více

Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole

Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Výuka přípravy pokrmů a její technologie na Praktické škole DIPLOMOVÁ PRÁCE Brno 2014 VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Mgr. Soňa Chaloupková,

Více

JAK PŮSOBÍ AKTIVNÍ SED NA ŽIDLI THERAPIA?

JAK PŮSOBÍ AKTIVNÍ SED NA ŽIDLI THERAPIA? JAK PŮSOBÍ AKTIVNÍ SED NA ŽIDLI THERAPIA? Zpracovala Zuzana Beranová fyzioterapeutka rehabilitace Zdravíčko Krnov 2009-03-04 a M1 dodává: spoluautorka židle THERAPIA (paní Beranová je příliš skromná) CÍL

Více

Klasifikace pohybových vad

Klasifikace pohybových vad Somatopedie (pojetí, klasifikace, charakteristika vybraných druhů tělesného postižení, výuka žáků s tělesným postižením na základní škole, předmět dorozumívací dovednosti, podmínky integrace žáka s tělesným

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

Informace pro lékaře

Informace pro lékaře Informace pro lékaře Odborný léčebný ústav pro děti a dorost Od května roku 2013 poskytujeme mimo lázeňské péče i lůžkovou rehabilitační péči. Ústavní rehabilitační léčbu doporučuje specialista (neurolog,

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: Forma zkoušky: Forma studia: 75-41-M/01

Více

Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku

Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D. přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze

Více

PRACOVNÍ VERZE. Metodika pro práci asistenta pedagoga Žáka s tělesným postižením a závažným onemocněním. Eva Čadová a kolektiv.

PRACOVNÍ VERZE. Metodika pro práci asistenta pedagoga Žáka s tělesným postižením a závažným onemocněním. Eva Čadová a kolektiv. Metodika pro práci asistenta pedagoga Žáka s tělesným postižením a závažným onemocněním Eva Čadová a kolektiv Pracovní verze Určeno k ověření v praxi Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Obsah Úvod...

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA OKRUHY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Studijní program: Studijní obor: Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele SPECIÁLNÍ A INTEGRATIVNÍ SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA 1. Základní pojmy speciální

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY

POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění

Více

Bronzový Standard SANATORY č. 5 Polohování. Bezpečná manipulace s klientem

Bronzový Standard SANATORY č. 5 Polohování. Bezpečná manipulace s klientem Bronzový Standard SANATORY č. 5 Polohování Bezpečná manipulace s klientem Autoři: Jana Tichá, Lukáš Stehno Asociace penzionů pro seniory, z.s., K Višňovce 1095, Pardubice 530 02, www.appscr.cz Obsah Úvod...

Více

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA

REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ. Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA REHABILITACE NA ORTOPEDICKÉM ODDĚLENÍ Mgr. Michaela Veselá KTLR FNUSA Definice rehabilitace Dle WHO: RHB zahrnuje všechny prostředky, směřující ke zmírnění tíže omezujících a znevýhodňujících stavů a umožňuje

Více

As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze

As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Rehabilitace hodnotí a léčí příznaky syndromu centrálního motoneuronu s ohledem na poruchu funkce

Více

Vyhláška č. 410/2005 Sb.o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

Vyhláška č. 410/2005 Sb.o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška č. 410/2005 Sb.o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Částka: 141/2005 Sb. Datum účinnosti: 16. listopadu 2005 Včetně

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Projekt SZŠ Kroměříž CZ /0.0/0.0/16_035/ Podpora podnikavosti a kreativity žáků Střední zdravotnické školy Kroměříž

Projekt SZŠ Kroměříž CZ /0.0/0.0/16_035/ Podpora podnikavosti a kreativity žáků Střední zdravotnické školy Kroměříž Projekt SZŠ Kroměříž CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_035/0007978 Podpora podnikavosti a kreativity žáků Střední zdravotnické školy Kroměříž Sdílení informací - ze stáží Rehabilitační oddělení Mgr. Michaela Karafiátová

Více

Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011

Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry. Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Vojtova terapie z pohledu rodičů a význam dětské sestry Bc. Zuzana Tomanová Bc. Hana Skulová NO PMDV FN Brno 2011 Zátěžová situace u rodičů Během těhotenství vzniká těsné spojení mezi matkou a dítětem.

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Podmínky pro uchazeče a studenty se specifickými potřebami, se zaměřením na Filozofickou fakultu Masarykovy

Více

7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže

7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže 7. Analýza pohybu a stupňů volnosti robotické paže Úkoly měření a výpočtu ) Změřte EMG signál, vytvořte obálku EMG signálu. ) Určete výpočtem nutný počet stupňů volnosti kinematického řetězce myoelektrické

Více

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016 1. Poranění kostí a kloubů ruky anatomie ruky a zápěstí (popis kostí, vazivového aparátu, svalů

Více

As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze

As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze As.MUDr. Martina Hoskovcová Mgr. Ota Gál Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Poruchy mentální a gnostické (paměť, orientace, intelekt) Poruchy komunikace (afázie, dysartrie)

Více