Aplikace GPS a mapových aplikací při prospekci paleolitických lokalit na jižní Moravě

Transkript

1 ARCHEOLOGICKÉ PROSPEKCE A NEDESTRUKTIVNÍ ARCHEOLOGIE v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku Sborník z konference, Jindřichův Hradec Aplikace GPS a mapových aplikací při prospekci paleolitických lokalit na jižní Moravě Petr Škrdla Tereza Rychtaříková Ladislav Nejman Úvod Naše znalosti o období mezi 50 a lety před současností, které je tradičně spojováno s přechodem od středního k mladému paleolitu a současně s nahrazením neandrtálců anatomicky moderními lidmi, dosud vycházely pouze z omezeného počtu lokalit (cf. Svoboda a kol. 2002). Pro přesnější chronologickou klasifikaci, pro studium technologické variability jednotlivých technokomplexů a možných interakcí mezi nimi je třeba prozkoumat sérii nových lokalit. Ty je třeba nejdříve najít, což bylo hlavním cílem grantového projektu (dále jen EUP projekt) v letech Průzkumy mikroregionů, identifikace lokalit v terénu a přesné zaměření lokalit Naše pozornost se zaměřila na průzkumy jednotlivých sídelních mikroregionů, konkrétně Brněnské kotliny (Škrdla et al. 2010; 2011), dolního toku Bobravy (Škrdla et al. 2011), středního Pojihlaví (Škrdla 2012) a Mohelenska (Škrdla et al. v tisku), Prostějovska (Mlejnek Škrdla Přichystal 2012), Dolnomoravského úvalu (Škrdla 2010; týž 2011), Politaví a Ždánického lesa, mikroregionu Lhota-Hlinsko (Figeľ Schenk Škrdla 2009) a Kokořínska (obr. 1; 2). Obr. 1. Mapa jižní Moravy s vyznačením zkoumaných mikroregionů. Fig. 1. Map of South Moravia with the surveyed microregions depicted. Metodika Metodika terénní prospekce vychází z tradice moravské archeologie, kde byla aplikována od počátku minulého století. Povrchové prospekce prováděli například H. Freising, I. L. Červinka, K. Absolon, J. Skutil ad. Postupně zdokumentovali paleolitické osídlení v různých moravských regionech, např. Prostějovsku (Absolon 1936), Kloboucku (Skutil 1939), Uherskohradišťsku (Hrubý 1951) a oblasti Pavlovských vrchů (Absolon 1938; Klíma 1986). První zprávy o kumulaci lokalit z počátku mladého paleolitu v údolí Bobravy podal K. Valoch (Valoch 1956). M. Oliva předložil soupis aurignackých (Oliva 1987) a gravettských (např. Oliva 2007) lokalit, lokalit Obr. 2. Detailní mapa Brněnské kotliny a mikroregionu Bobravy s vyznačením lokalit zmiňovaných v textu. Fig. 2. A detailed map of Brno Basin and Bobrava microregions with the sites referred to in text. 237 Muzeum brozura.indd :13

2 v okresech Brno-venkov (Oliva 1989), Třebíč (Oliva 1986) a Krumlovský les (Oliva 2008). J. Svoboda uvedl do literatury mikroregion Vyškovské brány (Svoboda 1994) a detailně popsal sídelní oblast pod Pavlovskými vrchy (Svoboda et al. 2002). Dále vytvořil koncepci vazby paleolitických kultur na krajinné typy A, B a C (Svoboda 1995), na kterou navázaly studie o umístění gravettských sídlišť v krajině (Škrdla Svoboda 1998; Škrdla Lukáš 2000). Zároveň z ní vychází i současný přístup ke studiu umístění sídlišť v krajině (viz níže). Metodika použitá v průběhu EUP projektu vycházela z výše zmíněných historických zkušeností, které byly doplněny podporou GPS (zaznamenávání polohy nálezů) a prací s digitálními mapovými produkty (prostorová analýza naměřených dat). Povrchové průzkumy se zaměřily jednak na dříve známé lokality, jednak na vyhledávání dosud neznámých lokalit pomocí koncepce sídelních strategií (viz dále). V případě již známých lokalit byla provedena lokalizace v terénu a metodou povrchového průzkumu vymapován klastr povrchových nálezů (GPS Survey, GPSS). Model sídelních strategií K vymapování nejvhodnějších lokalit s možným mladopaleolitickým osídlením využíváme model sídelních strategií (Setttlement Strategy Approach SSA). Ten se zabývá analýzou umístění sídlišť v krajině na základě jejich společných, geograficky determinovaných vlastností (Škrdla 2006, 33). SSA model byl vyvinut před více než 10 lety na základě průzkumů gravettského a aurignackého osídlení na dolním toku řeky Moravy a v průběhu řešení EUP projektu byl aplikován na všechny sledované oblasti. Model SSA předpokládá, že některá místa v krajině jsou pro osídlení vhodnější než jiná. Taková místa mohla být navštěvována vícekrát jednou nebo více skupinami lidí v průběhu různých klimatických fází. V povrchové kolekci tak můžeme sledovat jevy charakteristické pro jedno, nebo naopak pro více období. Povrchovou kolekci však nelze považovat z výše uvedených důvodů za homogenní a je nutno přistoupit k provedení výzkumu, který poskytne stratigrafické údaje k jednotlivým sídelním epizodám. Provést destruktivní výzkum na lokalitě však není v mnoha případech možné kvartérní sedimenty mohou být z větší části oderodované nebo zničené orbou. Použití GPS k vymapování povrchových nálezů a shromažďování konkrétních dat ke každému nalezenému artefaktu pomáhá rozeznat případné koncentrace vykazující odlišné vlastnosti (technologické, typologické, surovinové), případně zachytit ostrůvky s možnou přítomností intaktních sedimentů (jak se podařilo na lokalitě Tvarožná X a Ořechov IV; cf. Škrdla et al. 2011). Technická podpora Ke sběru, ukládání a vizualizaci dat využíváme ruční GPS přijímače firmy Garmin a terénní netbook Asus. Přijímače Garmin umožňují zaměření bodů s odhadovanou střední směrodatnou odchylkou zaměřeného bodu 2 4 m. Pro naše potřeby není nutné zaměřit každý artefakt s přesností na centimetr, jelikož jeho poloha se vlivem vnějších podmínek a zemědělských prací časem mění. V současné době máme k dispozici 5 ručních GPS přijímačů značky Garmin, nově jsou však již k dispozici přesnější přístroje, které využívají spojení amerického družicového systému GPS a ruského systému GLONASS. Terénní netbook představuje dodatečnou podporu v terénu v případě, že je potřeba rychle a na místě vyhodnotit získaná data. Umožňuje okamžitý import potřebných dat z databáze do GPS a okamžité vyhodnocení rozložení bodů a prošlých tras z více GPS nebo navigaci do neprozkoumaných oblastí. Zaměřené body vizualizujeme v programu MapSource nebo BaseCamp (Garmin). Programy pracují s daty ve formátu WGS-84, umožňují dodatečnou práci s body a trasami a navigaci do míst, která ještě nebyla prosbírána. Obě aplikace lze propojit s Google Earth. Google Earth umožňuje zjišťovat stav lokality v čase včetně změn vzniklých v důsledku zemědělské činnosti, pozorovat geologické a geomorfologické krajinné elementy apod. Propojení MapSource a Google Earth tedy poskytuje zobrazení zaměřených bodů ve 3D provedení, které umožňuje lepší hodnocení jejich pozice v terénu. Pomocí programu Surfer (Golden software) analyzujeme rozptyl lokalit v krajině, jejich vztah k nadmořské výšce, velikosti klastrů, množství nálezů apod. na podkladě digitálního modelu reliéfu. Aplikace metodiky na příkladu lokality Ořechov IV Všechny nově objevené lokality byly zkoumány aplikací důkladné čtyřkrokové metody: 1. Identifikace lokality. Na základě dostupných údajů (literatury, nálezových zpráv) je lokalitu nejprve potřeba identifikovat. Dohledatelnost polohy lokality na základě starších informací není vždy úplně jednoduchá, neboť se objevují chyby v určení polohy, které jsou dále nekriticky přejímány dalšími autory; poměrně velkým problémem je 238 Muzeum brozura.indd :13

3 také proměna krajiny a zánik starších identifikačních bodů. Lokalita Ořechov IV byla podle dostupných informací lokalizována v roce Systematická povrchová prospekce. Cílem prospekce je nejen získat co největší hodnotitelnou kolekci artefaktů, ale především objevit místa s dochovanými intaktními sedimenty. Lokalitu opakovaně navštěvujeme v průběhu více sezón, jelikož získání artefaktů je ovlivněno více činiteli (počasí a viditelnost, stav pole). Směr průchodu lokalitou volíme nejčastěji ve směru orby, případně kolmo na orbu, nezanedbatelné množství artefaktů je získáno i při náhodném průzkumu. Do GPS ukládáme polohu všech artefaktů včetně jejich vlastností (typ, surovina aj.). Především pak sledujeme přítomnost vysráženého CaCO3 na povrchu artefaktů, který Obr. 3. Graf úspěšnosti jednotlivých průzkumů na lokalitě Ořechov IV. indikuje přítomnost intaktních sedimentů. V případě Ořechova IV jsme směr průchodu lokalitou Fig. 3. Graph of survey success rate at Ořechov IV. volili nejčastěji ve směru orby, výjimečně průchod kolmo na orbu nebo náhodný průzkum. Celkem bylo během 10 sběrů získáno 1361 artefaktů (obr. 3; tab. 1). Díky zaznamenávání každého artefaktu a jeho vlastností do GPS jsme zdokumentovali dvě koncentrace nálezů, přičemž pro první je charakteristická levalloiská technologie a rohovec typu Stránská skála a pro druhou přítomnost plošné redukce a nárůst podílu rohovce typu Krumlovský les (Škrdla et al. 2011). 3. Sondáž. Sondáže provádíme na okrajích povrchových koncentrací, kde je možno předpokládat intaktní sedimenty. Na Ořechově IV byly v prostoru mezi výše zmiňovanými koncentracemi vyhloubeny sondy (obr. 4), které zachytily ohniště, artefakty ovšem získány nebyly. 4. Výzkum. V případě nalezení intaktních sedimentů a po-zitivní sondáže přistupujeme k systematickému výzkumu lokality. Výzkum na lokalitě Ořechov IV plánujeme v blízkosti zachycených ohnišť. Při průzkumu lokality byl testován vliv vnějších podmínek na množství nalezených artefaktů (obr. 3; tab. 1). Z analýzy vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je orba v kombinaci s dostatečným omytím povrchu deštěm. Přestože ze zkušeností můžeme jako další významný faktor uvést ostré slunce či jinak sníženou viditelnost, zdá se, že v tomto případě naše průzkumy příliš neovlivnily. Obr. 4. Příklad vizualizace průzkumů na lokalitě Ořechov IV. Fig. 4. An example of survey visualisation at Ořechov IV. 239 Muzeum brozura.indd :13

4 datum podmínky průzkumu směr průchodu km # #/m 1/#/m ozim, výška cca 5 cm, dobře omyto, polojasno, větrno, ostré slunce ve směru orby, náhodný 5, ,026 38, ozim, výška cca 5 cm, dobře omyto, polojasno, větrno, ostré slunce kolmo na orbu 4,8 66 0,014 71, ozim, výška cca 10 cm, dobře omyto, zataženo, slabě podmítnuto, již zarůstalo, dobře omyto ve směru orby 1,8 33 0,018 55, zataženo, slabě podmítnuto, již zarůstalo, ostré slunce ve směru orby, náhodný 6, ,032 31, průzkum nebyl zaměřen na vyhledávání artefaktů ve směru orby 4,8 15 0, slabě podmítnuto, již zarůstalo, ostré slunce ve směru orby, místy kolmo na orbu 3, ,121 8, ozim, dobře omyto, zataženo ve směru orby 7, , ozim, výška cca 10 cm, dobře omyto, pod mrakem ve směru orby 3, ,06 16, zaseto obilí, výška cca 5 cm, opršené, pod mrakem ve směru orby 0,8 30 0,038 26,32 zaseto obilí, výška cca 5 cm, opršené, pod mrakem ve směru orby 4, ,021 47,6 km délka prošlé trasy; # počet artefaktů; #/m počet artefaktů na 1 m; 1/#/m po kolika metrech byl průměrně nalezen artefakt Tab. 1. Průzkum lokality Ořechov IV. Tab. 1. Ořechov IV surveys. Nově objevené povrchové lokality Aplikace SSA na výše zmíněné mikroregiony umožnila, mimo přesnou relokalizaci lokalit již dříve známých, také objevení řady nových lokalit. Bohužel většina z nich jsou lokality povrchové bez nálezů v intaktních sedimentech. Všechny lokality, ať již nově objevené nebo pouze nově v terénu identifikované, byly zaměřeny v absolutních souřadnicích. Přehled stratifikovaných lokalit objevených v průběhu trvání EUP projektu Přínos právě ukončeného projektu je nejlépe patrný při porovnání počtu dříve známých a nově objevených lokalit (tab. 2). Stratifikované lokality známé před EUP projektem Nově objevené lokality v rámci EUP projektu Bohunicien Szeletien Aurignacien sídelní klastr Stránská skála (IIa, III, IIIa, b, c, d), sídelní klastr Bohunice (I IV, 2002) Tvarožná X, Líšeň Hrubé podsedky, Ořechov IV, Želeč Holcase (?) Vedrovice V, Moravský Krumlov IV Želešice III, Bratčice I sídelní klastr Stránská Skála (IIa, IIIa, b, c, f), Mladeč, Vedrovice Ia, Milovice, Napajedla III Líšeň Čtvrtě, Líšeň Nad výhonem, Podolí Nad výhonem Tab. 2. Přehled dříve známých a nově objevených stratifikovaných EUP lokalit. Tab. 2. List of previously known and recently discovered stratified EUP sites. 240 Muzeum brozura.indd :13

5 V případě lokalit bohunicienu byl aplikací GPS Aided Survey vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum na lokalitě Tvarožná X (Škrdla et al. 2009), byly objeveny intaktní sedimenty s artefakty a získáno radiokarbonové datum z lokality Líšeň Hrubé podsedky (Podolí I) (Škrdla et al. 2011), byla objevena radiokarbonově datovaná ohniště v intaktních sedimentech na lokalitě Ořechov IV (Škrdla et al. 2011) a aplikací SSA byla objevena radiokarbonově datovaná ohniště s artefakty v intaktních sedimentech na lokalitě Želeč Holcase (bohunicien?) (Škrdla Mlejnek 2010). V případě lokalit szeletienu byl aplikací GPSS vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum včetně získání radiokarbonových dat na lokalitě Želešice III (Škrdla et al. 2011) a byly získány ojedinělé artefakty v intaktních sedimentech na lokalitě Bratčice I (Škrdla v tisku). V případě lokalit aurignacienu byl vymezen ostrůvek intaktních sedimentů a proveden úspěšný výzkum včetně získání radiokarbonových dat na lokalitě Líšeň Čtvrtě (Škrdla et al. 2010) a aplikací SSA byly objeveny artefakty v intaktních sedimentech včetně získání radiokarbonových dat na lokalitách Líšeň Nad výhonem (Škrdla et al. 2011) a Podolí Nad výhonem (Škrdla et al. v tisku). Mimo výše zmíněné lokality jsme ojedinělé nálezy v intaktních sedimentech, ale bez bližšího kulturního zařazení nebo bez možnosti absolutního datování, získali z lokalit Želešice I, Brno Podstránská, Ořechov V a Lhánice II. Závěr V průběhu řešení EUP projektu byla zdokonalena metodika povrchové prospekce. Důležité bylo zejména nasazení GPS ve spolupráci s digitálními mapovými aplikacemi. Výsledkem EUP projektu v letech bylo podstatné rozhojnění stratifikovaných lokalit z počátku mladého paleolitu na Moravě. Řada z těchto lokalit, pokud bude systematicky zkoumána, může přinést důležité poznatky pro poznání tohoto období. Většina důležitých lokalit ze zmíněného období byla v terénu nově lokalizována a zaměřena v absolutních souřadnicích. Aplikací modelu sídelních strategií bylo objeveno několik nových lokalit. Podařilo se nám významně rozhojnit databázi radiokarbonových dat pro bohunicien. Zejména přibylo dat ze samotných Bohunic a dále pak z nových lokalit Líšně a Ořechova. Osídlení spadá do teplého výkyvu GIS 12 GIS 9, s ohledem na výsledky TL a OSL datování (viz níže) je třeba tato stáří brát jako minimální (obr. 5). Szeletien je na Moravě datován do velmi úzkého intervalu, který odpovídá GIS 11 (případně 10). Tomu se vymyká pouze jedno datum z Želešic III, které naznačuje výrazně vyšší stáří (GIS 12) a blíží se výsledkům OSL datování dalších szeletských lokalit (cf. Nejman et al. 2011). Ukazuje se, že aurignacien je na Moravě doložen zatím pouze svou střední fází, to je po sopečném výbuchu na Flegrejských polích u Neapole (CI) či Heinrichově eventu 4. Spadá tak do GIS 8 7. Je zajímavé, že s CI mizí ze scény tranzitní kultury (bohunicien a szeletien). Zajímavosti Na lokalitách nově objevených v rámci EUP projektu a zkoumaných moderní metodikou byly při plavení objeveny dvě ulity fosilních plžů. Prvním nálezem je exemplář ulity marinního plže Pirenella picta ssp. Jedná se o fosilii terciérního, patrně sarmatského stáří, která byla již jako fosilie obyvateli lokality Líšeň Čtvrtě nalezena a na lokalitu přinesena. Její nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí jsou totiž sarmatské sedimenty tvořící součást výplně vídeňské pánve, jejichž nejbližší povrchové výskyty lze najít např. v okolí Kyjova nebo Hodonína, tedy vzdušnou čarou zhruba km od lokality Líšeň Čtvrtě. Nalezená ulita je neúplná, neboť chybí nejen horní část spiry, nýbrž i část tělesného závitu. Horní část spiry je odlomená, poškození tělesného závitu je sice patrně zčásti též mechanické, část otvoru je však zřejmě antropogenního původu (úprava pro zavěšení?). Povrch schránky je silně navětralý, což svědčí o tom, že šlo s největší pravděpodobností o povrchový sběr. Detailní mikroskopický výzkum povrchu pod 3D mikroskopem, který provedl přední světový odborník na osobní ozdoby F. D Errico (Bordeaux), odhalil drobné stopy hematitu v depresích na povrchu ulity a potvrdil tak, že jde skutečně o osobní ozdobu. Jelikož její stáří bylo stanoveno na cal BP (2 sigma, kalibrační set INTCAL09), představuje nejstarší předmět tohoto typu na Moravě. Druhým nálezem je silně naleptaná ulita fosilního plže rodu Ancilla sp. z lokality Líšeň I Hrubé podsedky, u kterého nelze vyloučit přítomnost otvoru pro zavěšení. Bohužel ani podrobný mikroskopický výzkum povrchu pod 3D mikroskopem (F. D Errico, Bordeaux) nepotvrdil (ale ani nevyvrátil) intencionalitu otvoru. Původ ulity je možné hledat v badenských sedimentech, které se běžně vyskytují v Brněnské kotlině. Ulita byla nalezena ve výplavu, který byl lokalizován přibližně uprostřed nálezového horizontu. Stáří nálezového horizontu spadá do intervalu cal BP (2 sigma, kalibrační set INTCAL09; Stuiver Reimer 1993; Reimer et al. 2009). Význam nálezu 241 Muzeum brozura.indd :13

6 spočívá ve skutečnosti, že pokud by se podařilo prokázat příslušnost ulity k bohunicienu, představoval by tento předmět první doklad anatomicky moderního chování v této kultuře a naznačoval by příslušnost bohunicienu k jedné z prvních migračních vln anatomicky moderního člověka na jeho cestě z Předního východu do Evropy (cf. Škrdla 2003; Hoffecker 2009). Tato skutečnost má nesmírný potenciál pro další směřování výzkumu nejen na Moravě, ale i ve světovém měřítku Obr. 5. Upřesněná chronologie starší fáze MIS 3 na Moravě (CalPal-2007 HULU ; Weninger et al. 2007) a její napojení na atmosférická data grónské interstadiály (delta 18 O, vrtné jádro GISP2). Fig. 5. Updated chronology of an earlier phase of MIS 3 in Moravia (CalPal-2007 HULU ; Weninger et al. 2007) and its relationship to atmospheric data Greenland Interstadials (delta 18 O, GISP2 core). Literatura Absolon, K. 1936: Über Großformen des quarzitischen Aurignaciens der palaeolithischen Station Ondratice in Mähren. Typologie der sogenannten Gigantolithen. Brno : Výzkum diluviální stanice lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Pavlovských kopcích na Moravě. Pracovní zpráva za první rok Brno. Figeľ, D. Schenk, Z. Škrdla, P. 2009: Hlinsko (okr. Přerov), Přehled výzkumů 50, Hoffecker, J. F. 2009: The spread of modern humans in Europe, Proceedings of the National Academy of Sciences 106 (38), Hrubý, V. 1951: Paleolitické nálezy z Uherskohradišťska, Časopis Moravského muzea, sci. soc. 36, Klíma, B. 1986: Nejstarší osídlení Břeclavska. Mikulov. Mlejnek, O. Škrdla, P. Přichystal, A. 2012: Ondratice I/Želeč an Early Upper Palaeolithic site in central Moravia, Archäologisches Korrespondenzblatt 42, Nejman, L. Rhodes, E. Škrdla, P. Tostevin, G.. Neruda, P. Nerudová, Z. Valoch, K. Oliva, M. Kaminská, Ľ. Svoboda, J. Grün, R. 2011: Chronological Review of the Middle to Upper Palaeolithic Transition in the Czech Republic and Slovakia: New Optically Stimulated Luminescence results, Archaeometry 53/5, Oliva, M. 1986: Starší doba kamenná paleolit. In: Koštuřík, P. Kovárník, J. Měřínský, Z. Oliva, M., Pravěk Třebíčska. Brno, : Aurignacien na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska 87. Gottwaldov : Katalog nálezů z období paleolitu. In: Belcredi, L. et al., Archeologické lokality a nálezy okresu Brno-venkov. Brno, : Gravettien na Moravě. Disertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 1. Brno Praha Průzkumy a výzkumy byly podpořeny grantem GAAV ČR č. A Informace o průběhu řešení projektu jsou a budou i nadále k dispozici na adrese: Muzeum brozura.indd :13

7 - 2008: Paleolitické osídlení litické exploatační oblasti Krumlovský les, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 93, Reimer, P. J. Bailli, M. G. L. Bard, E. Bayliss, J. W. Beck, A. Blackwell, P. G. Bronk Ramsey, C. Buck, C. E. Burr, G. S. Edwards, G. S. Friedrich, M. Grootes, P. M. Guilderson, T. P. Hajdas, I. Newton, T. J. Hogg, A. G. Hughen, K. A. Kaiser, K. F. Kroket, B. McCormac, F. G. Manning, S. W. Reimer, R. W. Richards, D. A. Southon, J. R. Talamo, S. Turney, C. S. M. Van der Plicht, J. Weyhenmeyer, C. E. 2009: INTCAL09 and MARINE09 radiocarbon age calibration curve, years cal BP, Radiocarbon, 51 (4), Richter, D. Tostevin, G. Škrdla, P. 2008: Bohunician technology and thermoluminiscence dating of the type locality of Brno- Bohunice (Czech Republic), Journal of Human Evolution 55, Richter, D. Tostevin, G. Škrdla, P. Davies, W. 2009: New radiometric ages for the Early Upper Palaeolithic type locality of Brno-Bohunice (Czech Republic): comparison of TL, OSL, IRSL and 14C dating results, Journal of Archaeological Science 36, Skutil, J. 1939: Pravěké nálezy na Kloboucku. Klobouky u Brna. Stuiver, M. Reimer, P. J. 1993: Extended 14C data base and revised CALIB C age calibration program. In: Stuiver, M. Long, A. Kra, R. S. (eds.), Calibration Radiocarbon 35 (1), Svoboda, J. 1994: The Upper Paleolithic settlement of the Vyškov Gate. Regional surfy, , Památky archeologické 85, : Palaeolithic landscapes of Moravia: A mosaic of occupation strategies, Geolines 2, 7 9. Svoboda, J. Havlíček, P. Ložek, V. Macoun, J. Musil, R. Přichystal, A. Svobodová, H. Vlček, E. 2002: Paleolit Moravy a Slezska. Dolnověstonické studie 8. Brno. Škrdla, P. 2003: Comparison of Boker Tachtit and Stránská skála MP/UP Transitional Industries, Journal of the Israel Prehistoric Society 33, : Mladopaleolitické sídelní strategie v krajině: příklad středního Pomoraví, Přehled výzkumů 47, : Aurignacien Dolnomoravského úvalu (1. díl), Slovácko 51, : Aurignacien Dolnomoravského úvalu (2. díl), Slovácko 52, : Paleolitické osídlení středního Pojihlaví. Mikroregionální studie, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97, v tisku: The Bohunician in Moravia and adjoining regions. Archaeology, Ethnology and Anthropology of Eurasia. - v tisku: Moravian Bohunician. Liége. Škrdla, P. Knotek, P. Kuča, M. Eigner, J. Bartík, J. Nikolajev, P. Rychtaříková, T. Vokáčová, J. Vokáč, M. v tisku: Neobvykle situovaná polykulturní lokalita Mohelno-Plevovce příklad pronikání lidí do nitra Českomoravské vrchoviny, Acta Musei Moraviae, sci. soc. 97/2, Škrdla, P. Lukáš, M. 2000: Příspěvek k otázce geografické pozice lokalit pavlovienu na Moravě, Přehled výzkumů 41, Škrdla, P. Matějec, P. Rychtaříková, T. Nejman, L. 2011: Želešice (okr. Brno-venkov). Hoynerhügel, Dorflüssen, Hajanský, Želešice III. Počátek mladého paleolitu. Zjišťovací výzkum, Přehled výzkumů 52-1, Škrdla, P. Matějec, P. Tostevin, G. Rychtaříková, T. Hladilová, Š. 2011: Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město). Hrubé podsedky a Nad výhonem. Bohunicien a aurignacien. Sídliště. Zjišťovací a záchranný výzkum, Přehled výzkumů 52, Škrdla, P. Mlejnek, O. 2010: Želeč (k. ú. Želeč na Hané, okr. Prostějov), Přehled výzkumů 51, Škrdla, P. Rychtaříková, T. 2012: Levallois Point or Blade Which Blank was the Target Artifact of the Bohunician Technology? In: Pastoors, A. Peresani, M. (eds.), Flakes not Blades. The Role of Flake Productionat the Onset of the Upper Paleaeolithic in Europe. Wissenschaftliche Schriften des Neanderthal Museum 5, Škrdla, P. Rychtaříková, T. Nejman, L. Kuča, M. 2011: Revize paleolitického osídlení na dolním toku Bobravy. Hledání nových stratifikovaných EUP lokalit s podporou GPS a dat z dálkového průzkumu Země, Přehled výzkumů 52, Škrdla, P. Svoboda, J. 1998: Sídelní strategie v paleolitu: mikroregionální studie. In: Kouřil, P. Nekuda, R. Unger, J. (eds.), Ve službách archeologie. Brno, Škrdla, P. Tostevin, G.. Matějec, P. Nývlt, D. Hladilová, Š. Kovanda, J. Mlejnek, O. Nejman, L. 2010: Brno (k. ú. Líšeň, okr. Brno-město), Přehled výzkumů 51, Škrdla, P. Tostevin, G. Nývlt, D. Lisá, L. Mlejnek, O. Přichystal, A. Richter, D. 2009: Tvarožná Za školou. The results of 2008 excavation season, Přehled výzkumů 50, Škrdla, P. Vokáčová, J. Knotek, P. Rychtaříková, T. 2012: Mohelenský mikroregion na počátku mladého paleolitu, Přehled výzkumů Valoch, K. 1956: Paleolitické stanice s listovitými hroty nad údolím Bobravy, Časopis Moravského muzea, sci. soc. 41, Weniger, B. Jöris, O. Danzeglocke, U. 2007: CalPal Cologne Radiocarbon Calibration & Palaeoclimate Research Package, calpal.de. Petr Škrdla Tereza Rychtaříková Ladislav Nejman: Using GPS and map applications for Paleolithic site surveys in Moravia. The application of GPS & digital mapping can be considered as the most significant improvement to the surface survey method. The EUP project carried out in has resulted in a notable increase in the number of stratified Early Upper Palaeolithic sites in Moravia. Systematic research at a number of these sites has the potential to add to the knowledge base about this period. Most of the EUP sites were re-located, their coordinates were recorded and several new sites were discovered by applying the settlement strategy approach. A number of new radiocarbon ages dating to the Bohunician period is also an important result. There are several new dates 243 Muzeum brozura.indd :13

8 from Bohunice and from the new sites Líšeň and Ořechov. The cultural occupation seems to have taken place during the warm interstadials GIS 12 GIS 9 and the results of TL and OSL dating (see below) suggest that these are the minimum ages. Szeletian ages in Moravia date to a narrow time interval corresponding most closely to GIS 11 (or 10). One date from Želešice III appears to be a significant outlier (its value corresponds more closely to GIS 12) and approaches the time range suggested by OSL results for other Szeletian sites (cf. Nejman et al. 2011). The results also indicate that Aurignacian occupation of Moravia occured later than in adjacent regions where Aurignacian occupation is also recorded. The measured Aurignacian ages date after the Campagnian Ignimbrite (CI) event i.e. Heinrich Event 4 which is equivalent to GIS 8 GIS 7. It is interesting to note that the transitional cultures (Bohunician and Szeletian) seem to disappear after the CI event. 244 Muzeum brozura.indd :13