2. ročník. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 0

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "2. ročník. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 0"

Transkript

1 2. ročník Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 0

2 VÝZNAM ZDRAVOVĚDY PRO KADEŘNÍKA Osobní hygiena kadeřníka Péče o čistotu těla: pravidelné mytí rukou před a po každém Z po návštěvě toalety při jakémkoliv znečištění před a po jídle doma pravidelná koupel (lepší je denní sprchování) Koupel: studená K = do 25 C, má vliv na napětí kůže vlažná K = do 30 C, má vliv na nervové uklidnění horká K = do 40 C, může si jí dopřát pouze zdravý člověk (nedoporučuje se před spaním a po jídle) Sprcha je doporučována z hygienického důvodu (menší zdroj nákazy) Péče o chrup: čistit pravidelně (ráno, večer a po každém jídle) při zápachu z úst zjistit příčinu (zubní kaz, žaludeční a jiné problémy) vyplachovat ústa ústní vodou nejíst nevhodné potraviny (česnek, cibule, víno, pivo.) Oděv K: oblečení a obuv musí být vždy čistá ( proto je nutná větší zásoba náhradního prádla) nosit pouze v práci (nenosit pro dom.použití apod.) při pocení používat deodoranty, časté omývání a časté převlékaní do čistého oděvu musí být savého materiálu, nejčastěji světlé barvy Obuv K: pohodlná vzdušná, ale s pevnou oporou pro klenbu nohy nosit bavlněné ponožky obuv často vymývat a nechávat vysychat (hlavně při potivých nohou) mít náhradní Péče o nohy: správné a časté mytí používání kos.přípravků návštěvy pedikéra používání správných ponožek a punčoch (nesmí škrtit, kvůli možnosti vzniku křečových žil) v práci se snažit střídat stání a chozením a sezením Péče o ruce: správná čistota a udržování základních hygienických pravidel (toaleta, jídlo.) po umytí nezapomínat na ošetření rukou vhodným krémem při projevu jakéhokoliv poranění (třísky, úlomky skla ) je nutné ihned odstranit a vydezinfikovat (jodisolem, ajatinem, peroxidem vodíku, apod.) = možnost vzniku hnisavého onemocnění a přenosu infekce na Z. Péče o kůži: udržování osobní čistoty po umytí chránit vhodnými kos.doplňky chránit před vnějšími škodlivinami (vítr, slunce, prach, chem. látky..) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 1

3 Držení těla při práci: při nesprávném držení těla dochází k bolestem v krajině bederní a křížové dochází k deformaci kloubních plošek, omezení pohybu a bolestivý zánět nesprávné držení vzniká při špatném sezení (školní lavice), rychlý růst, nedostatek tělesného pohybu skolióza (může být vrozená, zkrácení jedné končetiny, křivice ) kyfóza (v dospívání choroba páteře, nebo vzniká při nesprávném držení těla) provádět správná soustavná cvičení, která vyrovnají zatížené a nezatížené části lidského těla ŽIVOTOSPRÁVA: správný způsob života správná výživa, (příjem potravin se musí rovnat výdeji energie) = musí obsahovat bílkoviny (mléko, mléčné výrobky, maso ) = tuky a cukry = nerostné látky (vápník v mléce) = vitamíny Negativní vlivy: alkoholické nápoje, drogy ovlivňují nervovou soustavu, srdce, játra kouření, dráždí sliznici horních cest dýchacích, poškozuje srdce, cévy a má vliv na vznik rakoviny Pozitivní vlivy: pravidelná cvičení procházky na čerstvém vzduchu Únava: snížená výkonnost způsobena mnoha faktory zima, teplo, světlo, vydýchaný vzduch v místnosti.. neměla by se přemáhat (může vzniknout přepracovanost) Přepracovanost: vzniká z únavy, po nedostatečném odpočinku projevuje se bolestmi hlavy, poruchy spánku, nechutenstvím vliv může mít i nesprávná životospráva nutno střídat práci s odpočinkem Spánek: nejdůležitější pro odpočinek vhodná postel (spíše tvrdší) vyvětraná místnost lehčí pokrývka 2 hodiny před spánkem již nic nejíst ani necvičit (neposilovat ) délka spánku je individuální dle věku, prac.zatížení, pohlaví Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 2

4 HYGIENA A POŘÁDEK V PROVOZOVNĚ v kadeřnickém oddělení: řídí se hygienickou a protiepidemickou směrnicí musí být oddělena od obytných provozních, průmyslových, a distribučních závodů musí mít samostatné vchody obsluhy mužů a žen musí mít oddělení prac. místnosti Plošné nároky na prostory kadeřnického oddělení nejméně 2 m široká a 2,8 m vysoká na 1 křeslo je potřeba 3m3 podlahové plochy od stěny k 1 křeslu vzdálenost = 0,6 m k dalšímu křeslu= 0,7 m čekárny samostatné popř. od prac.křesla vzdálenost = 1,5m věšáky místnost pro zaměstnance (nad 3 zaměstnance) administrativní místnost (nad15 zaměstnanců) toalety (pro Z i pro K) Vybavení kadeřnického oddělení: Úprava stěn a podlah: do výše 1,8 m opatřeny obkladačkami, nebo omyvatelným nátěrem, stropy bílé či světlé barvy podlahy hladké beze spár, linoleum, PVC nebo jinou lehce omyvatelnou hmotou Světlo: rovnoměrně rozložené, přirozené ( okna velikosti 1/8 plochy podlahy) umělé osvětlení pouze s rozptýleným nebo odraženým světlem instalovat na všechna potřebná místa Větrání: přirozené větrání ( okny) výměna vzduchu by měla být trojnásobná (trvalé, barvení.) při větrání dáváme pozor na průvan (lítající vlasy.) není-li možno, lze zřídit umělé větrání, nebo odsávací zařízení (velice nákladné) Teplota na pracovišti: teplota nesmí klesnout pod 18 C pouze v provozovnách kde se provádějí masáže a pod je nutná vyšší teplota ( ta ale unavuje) Ohřev vody: umyvadlo s tekoucí nezávadnou vodou bojler, průtokový ohřívač při plynové karmě pozor na plynové zplodiny odcházet do místnosti,ale komínem ven Nábytek: hladký, lehce omyvatelný záclony ze světlého pracího materiálu Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 3

5 desky stolků = sklo, mramor, plast Prádlo Minimální zásoba prádla : nejméně jeden čistý plášť, mýdlo, ručník pro vlastní potřebu 80 ubrousků, 6 pláštěnek. 5 ručníku (pro oddělení můžu) 5 pláštěnek, 15 ručníků (oddělení ženy) Čištění použitého prádla: prádlo musí být z materiálu, které se dá vyvářet použité se ukládá do nepropustných snadno uzavíratelných obalů obaly omýváme a dezinfikujeme denně odvážíme k praní (nesmí se zůstat vlhké = možnost zplesnivění) prádlo žehlíme (dezinfekce), pláštěnky ze syntetické tkaniny se nesmí žehlit musí se dezinfikovat nástřikem nesmí přijít do styku s čistým prádlem!!!!!!!!!!! Obecně hygienické zásady nepoužívají se žádné přípravky, které by mohli přenášet různé nákazy Z. přikrýváme pláštěnkou (nedošlo k poškození oděvu ) Z. krk obložíme krepovým papírem, nebo ubrouskem (po skončení ihned odhodit do koše) ručníky, ubrousky, síťky, vazače = musí být pro každého Z čistý Zvláštní hygienické zásady platné v K.O. nesfoukávat vlasy z obličeje, hlavy, ramen Z zvlhčovat hřeben vlastními slinami zakázáno roztírat mýdlo po obličeji rukou k osušení obličeje se používají jen čisté vyžehlené ubrousky, ručníky STERILIZACE zničení všech choroboplodných zárodků včetně spor DEZINFEKCE souhrn opatření, které mají zbavit vnější prostředí choroboplodných zárodků a vést tak k přerušení cesty nákazy od jejího zdroje k vnímavému jedinci rozeznáváme základní dva způsoby dezinfekce = FYZIKÁLNÍ a CHEMICKÁ Fyzikální mytá a čištění (mechanicky se odstraňují choroboplodné zárodky ze znečištěných předmětů) větrání ( snižuje počet CH.Z. ve vzduchu místnosti) přímé nerozptýlené sluneční záření ( ničí CH.Z. na povrchu předmětu) působení vysoké teploty (je nejúčinnější fyzikálním prostředkem) Dezinfekce vysokou teplotou: suchý žár a horký vzduch = lékařská desinfekce a sterilizace, používají se sterilizátory (el.proudem lze docílit C), také zažehlení lze považovat do jisté míry, že desinfikuje Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 4

6 voda 100 C teplá = dezinfekce nástrojů, které se při velké teplotě nezničí( kovové předměty, nádobí.) vyváří se po dobu 15 minut od bodu varu, účinek lze zvýšit přidáním 1 lžíce sody na 1l vody použité nástroje je třeba před vyvářením opláchnout vlažnou vodou nebo 1-2% roztokem Lyzolu bohužel na některé bakterie neúčinkuje ani teplota 100 C horká pára = použití u předmětů, u kterých je podezření, že jsou infikovány i uvnitř, a chem.dezinfekce by tam nepronikla tento způsob se většinou kombinuje směsí páry vzduchu a formalínu při teplotě C (tato dezinfekce se provádí v dezinfekčních komorách) Chemická je závislá na účinnosti použitého preparátu vůči mikrobům a na neškodnosti pro lidský organismus (Krezol, chlórové preparáty, rtuťové preparáty, Ajatin, vápenné mléko, hypermangan ) Chlorové preparáty: des.vody, žumpy, Vápenné mléko: des. dřevěných rohoží (sprchy, sauny) Rtuťové preparáty: des. kůže vyplachování ran, k ukládání nástrojů. Ajatin: des.kůže v 0,5% roztoku Hypermangan: vhodný proti virům, účinný ke kloktání, výplachům, ke koupelím ran a odstraňuje zápach Prostředky chem. dezinfekce Prostředek Koncentrace Doba působení Doba Prostředek Koncentrace působení % minuty % minuty Chloramín 2 30 a více Persteril 0,5 10 a více Orthosan 2 30 Dikonit Persteril 0,5 až 1 10 Chloramín B 2 30 Lyzol 12 až Chlordetal 2 30 Postup čištění nástrojů a přístrojů věci na holení, stříhání Štětky na holení řádně vymýt v čisté horké vodě, vodu z nich vystříkat Štětce na barvení řádně vymyjeme v roztoku odmašťovače (saponátu), propláchnout a odstříkat z nich vodu Břitvy pečlivě omýt a utřít do sucha Strojky na stříhání a hřebeny očistit tvrdým kartáčem, otřít vhodným dez. prostředkem Kartáče na vlasy řádně očistit a udržovat v suchu Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 5

7 Celokovové nástroje omýt pod tekoucí vodou za pomocí mýdla a kartáčku, po dobu 30 min. vyvařovat, pak uložit do dez.roztoku (délka dle návodu), při použití sterilizátoru nezapomenout balit do chomáčků vaty Nástroje z plastů omytí mýdlem pod horkou tekoucí vodou, vyčistit kartáčkem a vložit do dez.roztoku (nejvhodnější je roztok ajatinu) Nástroje otírat pouze čistou vyžehlenou rouškou!!!!!!!!! Dezinfekce pokožky a drobných poranění používat pouze čistou vatu, ubrousky. (po upotřebení do koše) při drobném poranění potřít roztokem ajatinu, 3% peroxidem vodíku kamencovou tyčinku Jodisolem jodovou, merfenovou tinkturou BEZPEČNOST PRÁCE nezávadnost prac.podmínek, opatření zaručující bezpečnost pracovníků Úrazová zábrana vychází ze studia příčin nejčastějších prac.úrazů každý provoz před uvedením do činnosti prochází schvalováním z hlediska bezpečnosti (prostor, přístroje, nástroje) Pracovní úraz utrpěný při výkonu zaměstnání nebo v souvislosti s ním (počítá se i cesta z práce a do práce) Odpovědnost za bezpečnost při práci je dána zákonem v zákoníku práce: č. 65 / 1965 Sb.ve znění zákona č.153/ 1969 Sb., ve vládním zařízení č.66/ 1965 Sb. Novelizováno1.února 1991, spolupracuje s Inspektorátem bezpečnosti práce a na základě kolektivní smlouvy i s odborovými orgány na úseku BOZP odpovědnost mají vedoucí pracovníci a nesmějí jí přenášek na své podřízené v případě porušení, zanedbání prac.opatření přímo pracovníkem, není vina na vedoucím pracovníkovi vedení provozovny má povinnost plánovat, zřizovat a udržovat nařízení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dodržování stanovených podmínek má na starost Český úřad bezpečnosti práce a jemu podřízené inspektoráty Vznik úrazů nedostatečná pozornost nesprávný výběr zaměstnanců pro jednotlivé druhy práce chybějící bezpečnost-ně technických zařízení Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 6

8 nedostatek ochranných zařízení neuposlechnutí příkazů, nepozornosti, lehkomyslnosti odstraňování ochranných zařízení alkohol, drogy vyčerpanost z důsledku svévolného prodlužování pra.doby PROTIPOŽÁRNÍ BEZPEČNOST požár může vzniknout několika způsoby: nesprávná instalace elektrického vedení, špatná manipulace v blízkosti kamen umístěny hořlavé látky špatně nainstalované a ošetřované plynové přístroje Hasicí přístroje každá provozovna musí být vybavena vhodným hasicím přístrojem, dobře přístupným, správně udržovaným, kontrolovaným a zaměstnanci by měli být poučeny o správném zacházení (nesmějí být uloženy v blízkosti tepelných zdrojů) Nejběžnější hasicí přístroje: kapalinový pěnový sněhový tetrachlorový (nejčastěji používaný v kadeřnictví, hašení el.zařízení, tekutých hořlavin, motorových vozidel) práškový Bezpečnost elektrického zařízení musí být instalována pouze odborníky k tomu určenými Nejčastější úrazy různé provizorní vedení z neupevněných vodičů pohyblivé vodiče k ručním přístrojům manipulace s pojistkami Zásah el.proudem dotyk vodivých částí el. zařízení záleží na množství, kmitočtu, napětí, době působení, na tělesném (jemnost a vlhkost kůže) a duševním stavu člověka pokud není osoba izolována proti zemi gumovou podrážkou, dochází k tomu, že postižený není schopen křičet a ani se pustit vodiče el.proud ochrnuje i dýchací svaly (celkové dýchání), postižení srdce vede k rychlému zastavení srdeční činnosti Předpisy ESČ stanoví pravidelné kontroly el.instalací a el.přístrojů dělíme je: předpisy pro výrobce na předpisy pro uživatele při používání přístrojů je nutná izolace vodičů i elektrovodičů Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 7

9 Neodborná manipulace s pojistkami (výměna spálené za novou) se zásuvkami se spínači se spouštěči Předpisy o elektrických přístrojích elektrické přístroje musí být uzamčeny tzv.ochranným kontaktem zásuvky (je uzamčena nebo spojena s nulovým vodičem) každá zásuvka má mít 3 kontakty (jeden zajišťuje uzemnění přístroje) než začneme pracovat, je nutné zkontrolovat zasunutí zásuvky stav vodiče připojení vodiče k přístroji Předpisy o pojistkách a zásuvkách nesmějí být instalovány v blízkosti vodní instalace a ve vlhkém prostředí nesmí se manipulovat zároveň s vodou a s el.přístrojem nebo se zásuvkou Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 8

10 SKLADBA LIDSKÉHO TĚLA BUŇKA, TKÁŇ, ORGÁN, ORGANISMUS Buňka (cellula) název pochází od anglického přírodovědce Roberta Hooka (cell = cela = malá místnost) základní stavební a funkční jednotkou živých organismů (netýká se nebuněčných virů, vidů a virusoidů některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie), jiné organismy tak např. člověk, jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk. strukturu buňky rozlišujeme: mikroskopickou - to, co vidíme světelným mikroskopem submikroskopickou - to, co pozorujeme elektronovým mikroskopem dělíme je na PROKARYOTICKÉ - s jednoduchým jádrem (př. bakterie) EUKARYOTICKÉ - nesložitým jádrem (rostlinné a živočišné) Anatomická stavba buňky 1. Základní cytoplazma bezbarvá, polotekutá látka, tvoří základní hmotu buňky složení voda % bílkoviny % tuky, cukry, RNA význam jsou zde uloženy všechny organely pro výměnu látek z buňky do buňky a z buňky do prostředí 2. Povrchové struktury cytoplazmatická membrána buněčná stěna 3. Jádro (nukleus, karyon) nejdůležitější základ dědičnosti diploidní 2n tělní buňky = 43 chromozomů haploidní n pohlavní buňky = 23 chromozomů 4. Buněčné organely vakuola, mitochondrie, plastidy, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát. 5. Buněčné inkluze jsou různé látky volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 9

11 je to pro buňku víceméně nepotřebná věc - odpad, jež nejde vyloučit. Kapénky lipidů Shluky sacharidů Různé pigmenty Silice (u některých rostlin) Buněčné dělení reprodukce (rozmnožování) je obecná vlastnost všech živých soustav buňky se množí dělením: z jedné buňky mateřské vznikají dvě buňky dceřiné dělení samotné buňky předchází tzv. karyokineze, kdy dojde k rozdělení jádra Formy reprodukce buňky: amitóza - dělení přímé meióza - dělení redukční mitóza - dělení nepřímé Amitóza prosté zašrcení jádra na dvě poloviny, nezávisí na přesném rozdělení chromozomů vyskytuje se pouze ve zvláštních případech = např. nádorové bujení, množení jaterních buněk Meióza dochází k redukci počtu chromozómů na polovinu, probíhá při vzniku pohlavních buněk skládá se v podstatě ze 2 modifikovaných mitóz, probíhá ve dvou fázích po telofáze následuje tzv.cytokineze (vlastní dělení buňky) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 10

12 1. profáze 1. metafáze 1.anafáze 1.telofáze 1.interfáze 2.metafáze 2.anafáze Mitóza 2. telofáze 2. interfáze většina dělení, nemění se počet chromozómů (počet chr.mateřské buňky = počet chr.dceřinné buňky) toto dělení provádí přibližně jednou denně fáze profáze metafáze anafáze telofáze interfáze (doba mezi dvěma mitózami) sama může sloužit jak k budování mnohobuněčného organismu, tak k tzv. nepohlavnímu rozmnožování u jednobuněčných a primitivnějších mnohobuněčných organismů) produktem takovéhoto rozmnožování jsou geneticky identické buňky či organismy klony výhodou je praktičnost a efektivnost takovéhoto množení, nevýhodou je uniformita potomstva.. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 11

13 Struktura prokaryotické buňky: neobsahuje chloroplasty a mitochondrie 1) Buněčná stěna tuhý obal buňky,uděluje tvar, mechanicky chrání. Je složena z peptidoglykanu (dusíkatý polysacharid typický pro baktérie). 2) Plazmatická membrána odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, je polopropustná = semipermeabilní, podílí se na replikaci chromozómu 3) Cytoplazma viskózní, koncentrovaný roztok obsahující převážně bílkoviny, uvnitř buňky 4) Jádro nukleoid - jedna dvouvláknová kruhová molekula DNA (asi 1000x delší než buňka, bez jaderné membrány. 5) Ribozómy drobná tělíska v cytoplazmě ze dvou podjednotek, skládají se z RNA a bílkovin 6) Fimbrie krátké vlákno na povrchu bakterie uplatňující se při jejím pohybu a kontaktu mezi buňkami 7) Inkluze látky různě rozptýleny, odpad jež nelze vyloučit 8) Vakuola zásobárna vody a jiných látek (vodu, enzymy, barviva, bílkoviny.) 9) Bičík slouží k pohybu 10) Plazmid dosahují přibližně 1-5% množství DNA Rozmnožování: dělením z jedné mateřské buňky vzniknou dvě dceřiné (nesou stejnou gen. informaci jako buňka mateřská.) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 12

14 Eukaryotická buňka Typy buněk - rostlinná- živočišná- buňka hub Stavba: 1.plazmodezmy kanálky, jimiž si buňky vyměňují látky 2. buněčná stěna má stálý tvar biomembrána 3. chloroplasty obsahují zelené barvivo chlorofyl chlorofyl seřazen v zrnkách - tylakoidy cytoplazma chloroplastu se nazývá stroma 4. vakuola zásobní- zásobárna vody jsou v ní rozpuštěny chemické látky rozpustitelné ve vodě mladé buňky mají malou vakuolu starší buňky mají velkou, která vytlačuje všechny ostatní organely k buněčné stěně 5. tonoplast biomembrána na povrchu vakuoly Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 13

15 Živočišná buňka Stavba: a) buněčný obal cytoplazmatická membrána + buněčná stěna b) buněčná tekutina cytoplazma c) buněčné organely jádro (řídící centrum) jadérko vakuola (zásobní, potravní) endoplazmatické retikulum (syntéza látek) Golgiho aparát (doprava a úprava látek) lyzosom (účastní se nitrobuněčného trávení) ribozom (syntéza bílkovin) centriola (význam při dělení buněk) bičík (pohyb) řasinky = fibrie (pohyb, přichycení buňky) cytoskelet (buněčná kostra = výztuž) plastidy (chemické reakce, barviva) červené krvinky člověka jsou bezjaderné. velikost jádra se určuje podle typu buňky jádro je většinou uloženo v centru buňky Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 14

16 Organizace živých organismů - rozdělujeme: Nebuněčné (podbuněčné) organismy nemají buňku Viry - nebuněčné organismy (nukleová kyselina, DNK, RNK + bílkovinný obal = HIV.) Fágy (bakteriofágy) viry parazitující na bakteriích Priony bílkoviny způsobující závažná onemocnění: zvířat (BSE = houbovité chorobné změny mozku hovězího dobytka. ) člověka ( CJD =Creutzfeld-Jacobův syndrom znamená bolestivé umírání: rozkládá se mozek, nastávají bolesti hlavy, ztráty koordinace, halucinace, ochrnutí a následné koma a smrt) Jednobuněčné organismy tělo složené z jedné buňky, která vykonává všechny základní funkce Bakterie koky (streptokoky, stafylokoky) bacily (mikrobakterie tuberkulózy) vibria (vibrio cholery) spirochety (treponema = syfilis, borelia = lymská borelióza) Kvasinky jednobuněčné houby (candida = v těle již od narození) Prvoci jednobuněčné živočichové (trepka, bobovka, vejcovka ) Mnohobuněčné organismy tělo složené z velkého počtu buněk, které mají rozlišné funkce rozlišujeme několik úrovní buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, jedinec Individua (jedinci) vyššího řádu mnohobuněčné organismy, které žijí ve společenství, ve kterých mají rozlišné funkce (mravenci, včely, vosy, termiti.) Tkáň je tvořena buňkami rozeznáváme Krycí= pokrývá celou plochu těla a vystýlá tělní dutinu Pojivovou = vyplňuje prostor mezi orgány a zpevňuje tělo, skládá se z buněk a mezibuněčné hmoty (podle stavby = vazivo, chrupavka, kost) Svalovou = hlavní součást svalstva (schopnost = dráždivost a stažitelnost) Nervovou = hlavní součást svalstva (schopnost = dráždivost, přijímání a vedení podráždění vyvolané různými podněty) Orgán soustava tkání vytváří jeden celek plnící složitější funkce (plíce, srdce, žaludek.) má svůj typický tvar, stavbu a charakteristickou fci. žádný orgán nepracuje samostatně, ale závisí na dalších orgánech (ústrojí: dýchací, krevní.) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 15

17 Organismus tvoří jednotný celek, jehož nedílnou součástí jsou tkáně, orgány a ústrojí je řízena nervovou soustavou, která zajišťuje souhrn jednotlivých ústrojí a současně zprostředkuje styk vnitřního vnějšího prostředí, tím umožňuje přizpůsobení měnícím se životním podmínkám Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 16

18 KOSTERNÍ SOUSTAVA základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI člověk má průměrně 206 kostí nejtěžší kost je stehenní asi 1 kg nejširší je kost pánevní nejmenší a nejlehčí je kost ve středním uchu třmínek asi necelou setinu gramu Složení kostí anorganické sloučeniny vápníku, hořčíku a fosforu organické ossein, dává kosti pružnost (40 %) Funkce kostí Opora kosti tělo podpírají, udržují také orgány na správných místech. Ochrana kosti tvořící lebku chrání mozek a žebra chrání srdce, plíce a žaludek. Tvorba krve v kostní dřeni některých kostí se tvoří krevní elementy - červené a bílé krvinky a krevní destičky. Krvetvorba během života jedince postupně ustává v dlouhých kostech a přetrvává hlavně v kostech plochých - např. v kosti hrudní, nebo kyčelní. Pohyb kosti spolu se svaly umožňují pohyb. Ukládání minerálních látek v kostech je skladován fosfor a kalcium, které mohou být v případě potřeby uvolněny. Stavba kostí DLOUHÉ KOSTI (stehenní), PLOCHÉ (lopatka), KRÁTKÉ (články prstů) Povrch na kloubních plochách kryje kost chrupavka ostatní povrch vazivová blána okostice (je protkána cévami a nervy vnikají do kosti a vyživují kost obsahuje kostitvorné buňky, které vytváří kostní hmotu a kost roste do tloušťky Vnitřní stavba kost hutná (kompaktní) kost houbovitá (spongiózní) kostní dřeň (uvnitř kosti) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 17

19 Spojení kostí Pevné chrupavkou (žebra na kost hrudní), vazivem, srůstem (pánevní kost = sedací+ kyčelní+ stydká) Pohyblivé klouby jednoduché (stýkají se 2 kosti) klouby složené (kloub loketní) podle zakřivení styčných ploch klouby kulovité (kloub ramenní) klouby válcovité (články prstů) Vazivo je to pojivová tkáň v těle rozšířená a velmi pevná tvoří ji kloubní vazy, šlachy Chrupavka pevná, pružná pojivová tkáň na začátku má zárodek chrupavčitou kostru, postupně kostnatí (osifikuje)= kosti některé kosti vznikají z vaziva (lebeční) chrupavčitá tkáň zůstává hrtan, průdušnice, nosní přepážky a ušního boltce LIDSKÁ KOSTRA skládá se z lebky, kostí trupu, kostry končetin (dolních a horních) Lebka dělí se na část mozkovou a obličejovou k lebce je přiřazována jazylka (podkůvkovitá kůstka), při poranění hrozí v oblasti krku hrozí nebezpečí dušení. Mozková část: kost čelní 2 spánkové kosti 2 temenní kosti klínová kost týlní kost čichová kost jsou spojeny švy, ve spodině je velký otvor jimž procházejí nervy a cévy Obličejová část 2 kosti horní čelisti dolní čelist 2 lícní kosti 2 patrové kosti radličná kost 2 nosní kůstky Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 18

20 3 páry nosních skořep 2 slzní kůstky Kostra trupu základem je páteř 7 krčních obratlů 12 hrudních obratlů 5 bederních obratlů 5 křížových obratlů srostlých v kost křížovou 2-3 kostrční obratle srůstající v kost kostrční Žebra: tvar hrudníku a pohyblivost žeber má velký význam pro dýchání Pravá 1-7 pár = napojují se přímo na kost hrudní Nepravá 8-10 pár = připojují se na chrupavku 7 páru žeber Volná pár = končí volně v dutině hrudní KOST HRUDNÍ + ŽEBRA + OBRATLE HRUDNÍ = HRUDNÍ THORAX Kostra horní končetiny lopatkový pletenec (lopatka a klíční kost) pažní kost loketní kost vřetení kost zápěstní kosti (8) záprstní kosti (5) články prstů (palec 2 + ostatní prsty po 3 článcích = 14 článků) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19

21 Kostra dolní končetiny 2 pánevní kosti stehenní kost hlavice stehenní kosti krček stehenní kosti velký chocholík malý chocholík čéška zevní hrbol stehenní kosti holení kost lýtková kost zevní kotník vnitřní kotník 7 zánártních kostí sedací kost stydká kost hrbol zánártní kosti krychlová kost patní kost hlezenní kost loďkovitá kost klínové kůstky 5 nártních kostí články prstů NEMOCI KOSTÍ Artróza opotřebení (degenerace) kloubní chrupavky. Osteoartróza důsledek stárnutí a opotřebování kloubů Osteoporóza řídnutí kostí Gonartróza artróza kolenních kloubů Koxartróza artróza kyčelních kloub Risartróza - artróza kloubu palce u ruky Spondylartróza artróza páteře a bederních obratlů PRVNÍ POMOC KLOUBY a) Distorze = podvrknutí První pomoc: kloub zafixovat, nechat v klidu a pokud možno chladit. b) Luxace = úplné vykloubení První pomoc: končetinu nikdy sami nevracíme! Poraněný kloub chladit, popřípadě Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 20

22 zafixovat končetinu ve vynucené poloze. Zavolat lékaře, není vhodný vlastní transport. FRAKTURY LOPATKA A KLÍCNÍ KOST První pomoc: velký šátkový závěs musí být modifikován tak, aby ruka (dlaň) byla mírně zvednuta až na protilehlé rameno. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po rameno. PAŽNÍ KOST První pomoc: velký šátkový závěs, při němž je ruka ve své přirozené poloze. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po rameno. LOKETNÍ KOST První pomoc: velký šátkový závěs, při němž je ruka ve své přirozené poloze. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po rameno. ZÁPESTÍ A PRSTY První pomoc: šátkový závěs (sahá pouze nad loket), při němž je ruka ve své přirozené poloze. Při otevřené zlomenině je nutná dlaha od konečku prstu až po loket. PÁNEV První pomoc: šetrná fixace: poraněného vleže zabalit do deky, upravit do polohy stolička (škrcené nohy do pravého úhlu) a po stranách sepnout. Fixace musí být od kolen až po pas. STEHENÍ KOST První pomoc: 2 dlahy J a I, kde vnější je od chodidla až po pas, vnitrní sahá pod kotník. Co nejdříve zahájit protišoková opatření. Dlahu tvarujeme vždy na zdravé noze! KOLENO CI CÉŠKA První pomoc: opět dlahy J a I BÉREC První pomoc: dlahy J a I do poloviny stehen KOTNÍK, ZÁNÁRTÍ, PRSTY První pomoc: pouze dlaha J, délka ke kolenu c) Zlomeniny žeber První pomoc: fixace hrudníku: obvazujeme odspoda hrudníku, každé obtočení obinadla vždy při výdechu d) Zlomeniny pátere První pomoc: s poraněným hýbeme co nejméně, nesmí ho zvedat za ruce a nohy, položíme na záda a zafixujeme hlavu!, položíme na pevnou podložku. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 21

23 POHYBOVÉ ÚSTROJÍ rozlišujeme ho podle složení buněk HLADKÉ (útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ (kosterní) SRDEČNÍ tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: vypracované svalstvo bylo znamením krásy již ve starověkém Řecku koncem 15 a začátek 16 století bylo svalstvo propagováno především v malířství (Leonardo da Vinci) struktura svalu byla objasněna až s rozvojem anatomické pitvy a mikroskopu SVAL HLADKÝ je tvořen krátkými vřetenovitými buňkami s jedním jádrem nachází se ve stěnách cév, žaludku nebo dělohy (umožňuje stahování a rozšiřování cév nebo práci žaludku při trávení potravy) sval pracuje pomaleji, ale dokáže pracovat vytrvaleji vlastní vůli ho nemůžeme ovlivnit, je řízeno vegetativním nervstvem SRDEČNÍ SVAL srdeční svalové buňky, jsou krátké, rozvětvené a jsou mezi sebou propojeny vodivými spoji, které při podráždění jedné buňky se přenáší na další buňku (není u kosterního svalstva) buňky nejsou aktivovány nervy, srdce má vlastní centrum řízení = automácii (dávají povely ke stahu) SVAL PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ tvoří ho dlouhá svalová vlákna, na kterých je viditelné světlé a tmavé pruhování a větší počet jader vlákna se spojují do snopečků= snopečky do snopců= soubor snopců je sval obsahuje dva typy vláken MYOSIN a AKTIN sval pracuje na podnět nervového svalu při podráždění se uvolní Ca, dojde k reakci mezi aktinem a myosinem (myosin se nasouvá na aktin = svalový stah) (Ca se váže zpět a vazba myosám a aktin se uvolní = natažení svalu) Stavba svalu svalová buňka cytoplazmatická membrána, protoplazma s organelami chemické složení anorganické látky = voda (70 75%), ionty (Na, K, Ca ) b) organické látky = bílkoviny (aktin, myosin= stah svalu) = glukóza, glykogen, ATP (energie) skládá se ze svalových vláken = mikrofibrily (až 100 sval.buněk), vaziv a cév Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 22

24 průměr mikrometrů, délka 0,5-20 cm myofibrily = skládají se ze dvou vláken MYOSIN dvojlomná (anisotropní) bílkovinné vlákno (filamenta silná) AKTIN jednolomná (isotropní) bílkovinné vlákno (filamenta slabá) na povrchu svalu je vazivový obal = facie (svalová povázka) cévy zásobují sval krví nervy vedou vzruchy, řídí kontrakce stahy svalu šlacha je na začátku a na konci svalu, vytváří spoj mezi svalem a kostí svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval RELAXACE KONTRAKCE dělíme: DLOUHÉ (svaly končetin) KRÁTKÉ (mezižeberní svaly) PLOCHÉ (břišní svaly) KRUHOVITÉ (ústní sval) Svaly hlavy - dělíme na mimické a žvýkací Mimické svaly 1. Vazivová blána 2. Čelní sval 3. Týlní sval 4. Kruhový sval oční 5. Kruhový sval ústní 6. Sval tvářový 7. Sval lícní (velký, malý) Žvýkací svaly 1. Zevní sval žvýkací 2. Spánkový sval Svalstvo krku Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 23

25 1. Podkožní sval 2. Zdvihač hlavy (nejmohutnější) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 24

26 Svaly trupu svaly hrudníku, svaly břicha, svaly zad Svaly hrudníku velký prsní sval (umožňuje přitahovat paže k hrudi) malý prsní sval přední pilovitý sval (umožňuje upažení, předpažení, vzpažení a částečný vdech) vnější a vnitřní mezižeberní svaly bránice (dýchací sval, ze tří otvorů = jícen, aorta, dolní dutá žíla) Svaly břicha přímý sval břišní zevní sval břišní vnitřní sval břišní příčný sval břišní Svaly zad sval trapézový široký sval zádový Svaly končetin svaly horních a dolních končetin Svaly horních končetin sval deltový (lopatka + k. pažní) dvojhlavý sval pažní (biceps) trojhlavý sval pažní (triceps) svaly předloktí (ohybače = přední strana ruky a prstů natahovače = zadní strana ruky a prstů) Svaly dolních končetin hýžďové svaly (velký, střední, malý) dlouhý sval stehenní (krejčovský) čtyřhlavý sval stehenní dvojhlavý sval stehenní svaly bérce dlouhý natahovač palce dlouhý natahovač prstů trojhlavý sval lýtkový sval chodidlový ohybače prstů a palce Onemocnění a úrazy svalové soustavy pohmožděný sval projevuje se modřinou a bolestivostí v místě pohmoždění, které po krátké době zmizí. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 25

27 svalové křeče či ochrnutí svalů v důsledku úrazů či jiných závažných onemocnění a) dýchání v buňce (nedostatek kyslíku, výroba kyseliny mléčné) b) nedostatek Ca dlouhotrvající nečinnost (ruka v sádře) svalová obrna (ochrnutí svalu, následek boreliozy, pásového oparu..) zánět svalu (vyskytují se samostatně, ale často se navzájem kombinují, přechod zánětu z okolní tkáně, celkové infekční onemocnění organizmu nebo následná infekce po zranění. K zánětu může dojít i po celkovém fyzickém přepětí organizmu, objevuje silná bolestivost, otok a teplota postiženého místa, kulhání, neochota k pohybu a porucha funkce. namožení svalu (bolestivé, stálé opakování konkrétních pohybů) přetržení svalu (nepřiměřený pohyb, dřep.) natržení svalu (prudkých došlap a dopad= atletika, tenis, ) svalová dystrofie: dědičné onemocnění svalový třes: rychlé stahování svalů OBĚHOVÁ SOUSTAVA krevní oběh je soustava rozvádějící krev cévami ze srdce ke tkáním a od nich zpět k srdci cévy dělíme na: TEPNY, VLÁSEČNICE, ŽÍLY Tepny vedou krev ze srdce Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 26

28 Vlásečnice Žíly stěny jsou pevné, pružné a růžové ve svalovině vazivo s elastickými vlákny tepny se postupně větví na vlásečnice prostupují všechny tkáně kromě pokožky a její útvary (vlasy nehty, chlupy, oční rohovka, chrupavky) jejich stěnami prostupují živiny, kyslík z krve do tkání, obráceně oxid uhličitý a odpadní látky stejné vrstvy jako u tepen, pouze tenčí, měkčí a namodralé vedou krev do srdce Srdce: objevitel krevního oběhu je anglický lékař William Harvey je to dutý svalový orgán, o velikosti mužské pěsti asi12,5 dlouhé a 7 cm široké v dospělosti váží přibližně g (závisí na věku a objemu srdeční svaloviny) stěna srdeční má tři vrstvy ENDOKARD (tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce) MYOKARD (svalová vrstva z příčně pruhované svaloviny srdeční) EPIKARD (je povrchový obal srdce) má 4 dutiny (2 síně a 2 komory, pravá síň + pravá komora= pravé srdce levá síň + levá komora = levé srdce) mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň Malý krevní oběh dodává srdci okysličenou krev stahem z pravé komory do plicní tepny, dále do plic, kde je okysličena okysličená krev z plic, jde plicní žilou do levé předsíně srdce Velký krevní oběh Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 27

29 okysličená krev projde z levé předsíně přes dvojcípou chlopeň do levé komory a odtud do tepny srdečnice (aorty) a odtud do tkání okysličená krev se vrací velkou dutou žílou z tkání do pravé předsíně srdce z pravé předsíně přes trojcípou chlopeň do pravé komory a odtud do plicního oběhu Do velkého krevního oběhu patří VRÁTNICOVÝ OBĚH vede játry a zajišťuje dodání živin do krve LEDVINOVÝ OBĚH odstraňuje z těla rozpuštěné látky Krevní tlak může se měřit na tepnách, krev je vypuzována ze srdce do srdečnice a plicnice pod tlakem podle srdečních stahů měříme maximální (systolický) a minimální (diastolický) tlak u dospělého člověka obvykle 120 / 80, u dětí a starších lidí jsou tyto hodnoty odlišné vysoký K.T. = hypertenze 160/90( nepříznivě působí na srdce, mozkové cévy, jiné orgány) nízký K.T.= hypotenze 90/60 (motání hlavy i omdlévání) ozvy srdeční stahů pocítíme, přiložíme-li prsty na zápěstí nebo krční tepnu, průměrně 72 tepů za 1 min.(u dětí je frekvence vyšší) KREV je vazká červená tekutina člověk má v průměru kolem 5 litrů (ženy = 4,5-5l, muži = 5-6 l), při ztrátě větší než 1,5 l krve ohrožuje život okysličená krev je jasně červená, odkysličená tmavě rudá Funkce krve rozvádí kyslík ke tkáním a odvádí z nich oxid uhličitý rozvádí živiny vstřebané trávicím ústrojím vyrovnává tepelné rozdíly mezi jednotlivými částmi těla zneškodňuje choroboplodné zárodky, obrannými látkami obsaženými v sobě rozvádí výměšky žláz s vnitřním vyměšováním (hormony) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 28

30 do jisté míry zajišťuje součinnost všech orgánů a jednotu celého organismu Složení krve : v oběhu je tekutá, mimo oběh se rychle sráží skládá se: z krevní plazmy je tekutá, průhledná s nažloutlou barvou a tvoří asi 54% krve, obsahuje 91% vody a 9% rozpuštěných pevných látek (bílkoviny, chlorid sodný) z červených krvinek (erytrocyty) jsou to pevné bezjaderné buňky, tvoří se v červené kostní dřeni, žijí asi 120 dní a zanikají ve slezině v 0.001ml krve je jich asi 5 miliónů (u mužů více) hemoglobin= červené barvivo, které naváže na sebe kyslík v plicích a přestupuje do tkání z tkání pak červené krvinky na sebe naváží oxid uhličitý, ten se uvolní v plicích a je vydechovaného vzduchu z bílých krvinek (leukocyty) pevné jaderné krvinky, větší než červené tvoří se v kostní dřeni a v mízních uzlinách, žijí asi 5-10 dní v 0,001 l krve je jich 5 8 tisíc (jejich počet stoupá při práci, po jídle, při některých chorobách hlavně zánětlivých dělíme je na GRANULOCYTY= barvitelná zrníčka (neurotrofilní, eozinofilní, bazofilní) AGRANULOCYTY= neobsahují barvitelná zrníčka (monocyty, lymfocyty T a B z krevních destiček (trombocyty) jsou pevné a nejmenší z krevních tělísek v 0,001 l krve je jich asi 300 tisíc, žijí jen několik dní jsou důležité při srážení krve (uvolňují příslušné enzymy a tím mechanicky ucpávají ránu) RH FAKTOR vyskytuje se asi u 85 % lidí, Rh + (pozitivní), ostatní Rh (negativní) při těhotenství, kdy je matka Rh a otec Rh +, dítě Rh + hrozí = fetální erytroblastóza, Krevní transfúze je léčebný výkon cizí krev je převáděna od dárce příjemci (krevní konzervy, nebo přímo) dárce příjemce 0 0+ B B+ A A+ AB AB+ AB AB A Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 29

31 A- + + B B- + + O+ + + O- + Nemoci: Anémie snížená hladina červených krvinek, únava, bledost Ateroskleróza ukládání tuku tím se zužují tepny, u mozkové cévy zacpání = mrtvice, u věnčitých tepen = infarkt Flebitida zánět žil Hemofilie dědičná nedostatečná srážlivost krve Hemoroidy rozšíření a ztenčení žilek kolem konečníku, bolest a krvácení při stolici Hypertenze trvalé zvýšení krevního tlaku Sepse otrava krve Trombóza tvorba krevní sraženiny (trombu), může vést k ucpání srdeční cévy - infarkt Mozková mrtvice poškození mozku když se přeruší zásobení krví, projeví se poškozením tělesných funkcí MÍZA (LYMFA) čirá, mírně zakalená tekutina, proudící v mízních cévách obsahuje soli (jako v krevní plazmě), bílkoviny (méně), lymfocyty vzniká z tkáňového moku odvádí některé látky, které nejsou schopny projít stěnami krevních vlásečnic mízní cévy odvádějí mízu do žilní krve a do jejich průběhu jsou vsunuty mízní uzliny mízními cévami se šíří některé infekce a rakovinná bujení Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 30

32 NERVOVÁ SOUSTAVA ovládá přímo nebo nepřímo činnost všech orgánů, vytváří chování organismu a komunikuje s okolím fce: příjem, zpracování, ukládání a vydávání informací působí velmi rychle, účinek je krátkodobý (po dobu trvání podnětu) NERVOVÁ TKÁŇ nerv.buňka je základní stavební a funkční jednotka = NEURON (celkem asi 25-30mld) tvorba a přenos nerv.signálu mají různý tvar, velikosti okolo 7 tisícin milimetru (velikost červených krvinek), střední velikost tisícin milimetru, těch je nejvíce, 150 tisícin milimetru (největší buňky v lidském těle) vodivost nerv.vláken je závislá na MYELINOVÉ pochvě( čím je silnější tím rychleji vede vlákno vzruchy) nerv.vlákna s pochvou jsou bílá a bez pochvy šedá nachází se především v mozkové kůře a nerv.centrech Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 31

33 k jednotlivým ústrojím vystupují (odstředivá) hybná vlákna a do nich vstupují ze smyslových orgánů dostředivá (pocitová vlákna) Stavba DENDRITY krátké výběžky vedou vzruch do buňky (dostředivé), přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk NEURIT AXON počet neuronů v mozkové kůře je 14 miliard vede vzruch z buňky (odstředivé), na délku 1 m) INICIÁLNÍ SEGMENT spojuje tělo s axonem BUŇ.TĚLO soma NERVOVÉ ZAKONČENÍ synoptický knoflík (tvar knoflíku) nemnoží se, pouze regenerují jsou citlivé, nutné zásobení 02 (kyslík se dostane do mozku krví, za1min.proteče mozkem skoro 1 l krve) Reflex tento pojem vysvětlil a zavedl český fyziolog Jiří Procházka ( ) rozdělení na podmíněný a nepodmíněný rozdělil ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov ( ) Nepodmíněny jsou vrozené, stálé (podráždění rohovky = mrknutí) Podmíněné jsou získané a dočasné (vznik na základě určitého podnětu, světlo= jídlo.) Vzruch je jediným projevem činnosti nerv.buňky šíří se rychlostí až 120m/s přenos vzruchu z jedné buňky na druhou se nazývá SYNAPSE REFLEXNÍ OBLOUK děj, při kterém se přenáší signál z čidla nerv.drahou k výkonnému orgánu( klepnutí pod koleno) skládá se z 5 částí 1) RECEPTOR = příjem podráždění Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 32

34 2) DOSTŘEDIVÝ NERV AFERENTNÍ = vede vzruch do CNS 3) CNS = zpracování informací 4) ODSTŘEDIVÝ NERV EFERENTNÍ = vede vzruch z CNS 5) EFEKTOR= výkonný orgán, odpověď na podráždění CENTRÁLNÍ NERVSTVO je představováno mozkem a míchou MOZEK je uložen v lební dutině a dělí se na zadní, střední a přední mozek váží přibližně 1300 g a je chráněna 3 plenami: tvrdá plena (cévy tuk a vazivo) pavučnice (bezcévnatá) omozečnice (bohatá cévami) prostor mezi pavučnicí a omozečnicí je vyplněn mozkomíšním mokem (chrání mozek a míchu před otřesy a nárazy) Stavba mozku: PRODLOUŽENÁ MÍCHA VAROLŮV MOST MOZEČEK STŘEDNÍ MOZEK MEZIMOZEK KONCOVÝ MOZEK MOZKOVÁ KŮRA KŮRA PŘEDNÍHO MOZKU Zadní mozek prodloužená mícha, mozeček a Varolův most je zde soustředěno mnoho nižších ústředí, z nichž je řízeno dýchání, krevní oběh a trávení mozeček má vliv na napětí kosterního svalstva, udržení vzpřímené polohy těla na mozeček působí alkohol (vrávoravá chůze) Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 33

35 Střední mozek jsou v něm centra pro řízení pohybu očí a hlavy, zraková a sluchová centra, udržování vzpřímené polohy těla Přední mozek mozková kůra, pod ní je bílá hmota, která je tvořena nerv.vlákny spojující nerv,ústředí je rozdělen brázdami: temenní lalok (s ústředím kožní citlivosti) čelní lalok (s oblasti pohybu) spánkový lalok (s oblasti sluchu) týlní lalok (zpracovávají se vzruchy ze zrakového ústrojí) V mozkové kůře najdeme i ústředí pohybu, sluchu, zraku a řeči. MÍCHA je uložena v páteřním kanálu v jejím středu se nachází šedá hmota (řídí pohyby bránice a většiny kosterních svalů) a kolem ní bílá hmota (řídí nervová vlákna) poškození vláken předních rohů míšních se projeví poruchami hybnosti obrnami výpadek zadních rohů míšních má za následek poruchy citlivosti přerušení míchy v pase vede k obrně dolních končetin, v oblasti přechodu krku v hrudník k obrně horních i dolních končetin postižení dolní bederní a křížové páteře se projeví poruchou močení, odchodu stolice a u mužů poruchami erekce či ejakulace. Mozek řídí činnost míchy a mícha ovlivňuje činnost mozku. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 34

36 OBVODOVÉ NERVSTVO (periferní) obsahuje mozkomíšní nervy a vegetativní (útrobní) Mozkomíšní nervy hlavové (12 párů) a míšní (31 párů) dostředivá vlákna vedou podněty z orgánů do nerv.center odstředivá vlákna vedou podněty z center k orgánům Hlavové vystupují ze spodiny mozku čichové, zrakové, okohybné, kladkový, trojklaný, odtahující, lícní, sluchově rovnovážný, jazykohltanový, bloudivý, přídatný, podjazykový Míšní vystupují po obou stranách páteře, mezi jednotlivými obratli přední kořen obsahuje odstředivá vlákna (hybná), zadní kořen dostředivá (pocitová) pleteň krční, pleteň pažní, nervy hrudní, pleteň bederní, pleteň křížová, pleteň stydká, pleteň kostrční Vegetativní (útrobní, autonomní) automatická regulace našich orgánů bez našeho vědomí (srdce, plíce, žaludek, střevo, pohl.orgány..) má dvě skupiny nervů: PARASYMPATIKUS vystupuje z mozku (většinou snižuje činnost) SYMPATIKUS vystupuje z míchy (většinou zvyšuje činnost) Onemocnění N.S. otřes mozku, mdloby, bezvědomí, ochrnutí, neuralgie, ischias (houser- skřípnutí nervu) bolesti hlavy, migréna, epilepsie (padoucnice), zánět mozkových blan (meningitis), zánět mozku (encefalitis) Degenerativní choroby NS Alzheimerova choroba roztroušená mozkomíšní skleróza Parkinsonova choroba (třes, tuhost) poruchy řeči- koktavost, dyslexie, dysgrafie Duševní choroby Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 35

37 Neurózy (fobie, deprese ) psychózy- schizofrenie, paranoia, maniodepresívní psychóza Poruchy vyvolané duševními příčinami žaludeční neuróza, nespavost, nechutenství, mentální anorexie (bez poškození orgánů) žaludeční vředy, hypertenze, astma (s poškozením orgánů) DÝCHACÍ SOUSTAVA dýcháním dodáváme tkáním kyslík, který je potřebný k průběhu látkové přeměny a odstranění vzniklého oxidu uhličitého rozeznáváme dvojí dýchaní zevní (výměna plynů mezi plícemi a zevním prostředím) vnitřní (výměna plynů mezi krví a tkáněmi) DÝCHACÍ CESTY Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 36

38 dýchací cesty rozdělujeme HORNÍ CESTY: dutina nosní, nosohltan DOLNÍ CESTY: hrtan, průdušnice, průdušky Dutina nosní zahřívá vzduch a částečně zbavuje hrubých součástek a jde do nosohltanu ( hltan= trubice kterou prochází vzduch a potrava) Hrtan v dolní části jsou hlasivky, proti vniknutí potravy do hrtanu brání chrupavčitá příklopka, uzavírá se reflexně, je vystlán sliznicí hrtanové chrupavky, z nichž největší je štítná žláza Průdušnice rozvětvují se asi po 13 cm na pravou a levou plíci (uvnitř plic= průdušky a průdušinky) vystlány sliznicí s velkým množství hlenových žlázek Průdušky jsou vystlány malými žlázkami vylučující hlen, který má za úkol vdechovaný vzduch filtrovat K vlastní výměně plynů dochází až v plicních sklípcích. Plicní sklípky jsou tvořeny vrstvou výstelkových buněk a obetkány hustou sítí krevních vlásečnic PLÍCE: pravá plíce = 3 laloky Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 37

39 levá plíce = 2 laloky na povrchu jemná blána (poplicnice), na vnitřní straně plicní vazivo (pohrudnice), mezi nimi je tekutina barva růžová u novorozence, postupem věku má šedavý nádech průměrná hmotnost je 640 g u žen a 780 g u mužů Dýchání = plicní ventilace množství nadechnutého vzduchu je závislé na pohyblivosti hrudníku a na jeho schopnosti se rozepnout vliv má také pohyblivost bránice (funguje jako píst), když jde dolů je vzduch nasáván do plic, když jde nahoru, vytlačí vzduch z plic dospělí člověk za 1 min. vykoná asi dýchacích pohybů Vdech = aktivní objem hrudní dutiny se zvětšuje 21% kyslíku, 79 % dusíku a vzácných plynů, 0,04 oxidu uhličitého Výdech = pasivní nemá stále stejné složení 16% kyslíku, 79 % dusíku a vzácných plynů, 6% oxidu uhličitého Dechový objem: při klidném dýchání je objem cca ml při námaze 1-2 l Maximální množství vzduchu na jeden nádech nazýváme Vitální kapacita plic VKP u žen asi 3200 ml, u mužů asi 4200 ml, trénovaní jedinci až 7000 ml Kyslíkatý dluh při velké námaze nestačí množství vdechovaného kyslíku a v těle se vytváří kys.mléčná (při delším nedostatku kyslíku = tělo unavené) Onemocnění dýchacích cest chřipka, zápal plic, TBC, zvýšený hlen.. bronchitida infekce z nosohltanu, která zachvátí průdušky bronchopneumonie, zánět průdušek a přilehlé plicní tkáně Dbát dýchaní nosem, ne ústy, bezprašné prostředí, chránit se před nákazami ze vzduchu být v prostředí bohatém na kyslík provádět pohybovou činnost (alespoň rekreačně) vyvarovat se pohybu u nemocného Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 38

40 TRÁVICÍ SOUSTAVA funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vstřebávání živin Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 39

41 trávicí trubice se skládá z: ústní dutina hltan jícen žaludek tenké střevo tlusté střevo trávicí žlázy konečník řitní otvor stěny trávicí trubice mají tyto části: 1. sliznice funkce vystýlá trávicí trubici, produkuje určité látky (žlázový epitel) resorbuje určité látky (epitelové resorpční buňky) žlázové buňky roztroušeny v epitelu nebo se sdružují a schlipují do hlubších vrstev a tvoří trubičky nebo váčky vznikají žlázy bez vývodu nebo žlázy s vnitřní sekrecí produkty žláz sekrety, odpadní produkty exkrety 2. podslizniční vazivo řídké s cévními kmeny připojuje sliznici ke svalové vrstvě 3. svalová vrstva tvořena hladkou svalovinou výjimka začátek trávicí trubice (až po střední část jícnu) a dolní konec konečníku 2 vrstvy: - vnitřní uspořádána kruhovitě - vnější uspořádána podélně stahy vytváří peristaltické pohyby potrava je jimi v trubici posouvána 4. vazivový obal zevní povrch trávicí trubice vstřebávání (resorpce) prostupování malých molekul skrze membrány střevních buněk do krve nebo lymfy DUTINA ÚSTNÍ ohraničena patrem, rty a tvářemi spodinu tvoří jazyk připojený svaly k dolní čelisti funkce Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 40

42 příjem potravy, promísení se slinami, mechanické a chemické zpracování Zuby řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky stavba korunka vyčnívá z dásně krček kořeny zasazeny v čelisti v zubních jamkách, ke kosti připevněny vazivem ozubicí vyplňuje štěrbinu mezi kořenem a zubní povrch zubu: zubní sklovina vnitřek zubu vyplněn dentinem tvořen odontoblasty - uvnitř dentinu dutinka dřeňová vyplněná zubní dření = vazivová tkáň s nervy a cévami v oblasti kořene dentin kryt zubním cementem jamkou děti mléčný chrup 20 zubů chybí třenové (do 15 let nahrazen trvalým) dospělí trvalý chrup 32 zubů v polovině čelisti 2 řezáky, 1 špičák, 2 třenové zuby, 3 stoličky Co ubližuje zubům plak (zubní povlak) obsahuje bakterie a organické kyseliny zubní kámen plak mineralizovaný vápenatými solemi paradentóza onemocnění dásní, krvácení, bolest, viklavost až ztráta zubů zubní kaz mikroorganismy rozkládají sacharidy na organické kyseliny, ty spolu s bakteriálními enzymy odvápňují sklovinu prevence důsledná hygiena Slinné žlázy 3 páry příušní, podčelistní, podjazykové složení slin 99 % voda, 1 % soli + bílkoviny (hlavně mucin) některé významné látky obsažené ve slinách Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 41

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů) KOSTERNÍ SOUSTAVA - základním projevem je pohyb, rozhodující úlohu má kostra a svalstvo - určuje základní tvar a chrání lehce zranitelná vnitřní ústrojí KOSTI - člověk má průměrně 206 kostí - nejtěžší

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ Tvoří celek, který plní několik funkcí: - je oporou těla - chrání životně důležité orgány (lebka, páteř, hrudník) - je zásobárnou minerálních látek-vápník - umožňuje pohyb KOSTRA

Více

VÝZNAM ZDRAVOVĚDY PRO KADEŘNÍKA Osobní hygiena kadeřníka

VÝZNAM ZDRAVOVĚDY PRO KADEŘNÍKA Osobní hygiena kadeřníka VÝZNAM ZDRAVOVĚDY PRO KADEŘNÍKA Osobní hygiena kadeřníka Péče o čistotu těla : - pravidelné mytí rukou před a po každém Z - po návštěvě toalety - při jakémkoliv znečištění - před a po jídle - doma pravidelná

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1

TRÁVICÍ SOUSTAVA. obr. č. 1 TRÁVICÍ SOUSTAVA obr. č. 1 funkce: přijímání potravy = živin zpracovávání potravy mechanicky = drcení, rozmělňování chemicky = funkce enzymů trávení vstřebávání odstranění zbytků potravy stavba: dutina

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

Šablona č. 01.33. Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka Šablona č. 01.33 Přírodopis Opakování: Kosterní soustava člověka Anotace: Opakování učiva o kosterní soustavě člověka Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Písemné opakování učiva o kosterní soustavě.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona/číslo materiálu: Jméno autora: Třída/ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0996 III/2 VY_32_INOVACE_TVD539 Mgr. Lucie

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK

TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_02_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA ŽALUDEK TRÁVICÍ SOUSTAVA - SLINNÉ ŽLÁZY 3 páry příušní, podčelistní, podjazykové větší množství drobných

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ SOUSTAVA Základem trávicí soustavy : trávicí trubice stěna trávicí trubice: vazivo, hladké

Více

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy Trávicí soustava - příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy děje probíhající v TS: 1) mechanické zpracování potravy - rozmělnění potravy

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky

Orgánové soustavy. Trávící soustava. VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava. Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_3.19.Bi._Travici_soustava Škola: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor: Ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 7. Leden 2014 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie III.

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky. Anatomie kostry Kostra psa 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky 1 / 6 6. krční obratle 7. hrudní obratle 8. bederní obratle 9. křížové obratle 10. ocasní

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech Soustava trávicí zajišťuje příjem potravy trávení = zpracování potravy do podoby, kterou mohou přijmout buňky našeho těla vstřebávání jednoduchých látek do krve a mízy odstraňování nestravitelných zbytků

Více

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut.

Anotace: Žáci se během prezentace seznámili s kosterní soustavou, s nejdůležitějšími částmi kost. soustavy. Prezentace trvala 35 minut. Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart Autor: PAVLÍNA SEDLÁKOVÁ NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_13 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Druh učebního materiálu: prezentace Číslo projektu:

Více

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie NÁHLÁ POSTIŽENÍ OBĚHOVÉHO SYSTÉMU NEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC 27.2.--9.3.2012 BRNO 27.2. POSTIŽENÍ TEPEN - Onemocnění věnčitých tepen věnčité tepny zásobují srdeční sval krví a tedy i kyslíkem - Onemocnění

Více

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206 7 (2) Opěrná soustava KOSTRA Kostra představuje pasivní pohybový aparát, který je spojen pomocí vazů a pohybuje se činností svalů. Kostra je soustava 206 kostí, které: umožňují pohyb, nebo tvoří oporu

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Trávicí a vylučovací soustava člověka - test VZDĚLÁVACÍ OBLAT: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ

Více

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ

Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Sval (musculus) KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ Význam svalu: umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů) v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb celého těla tvoří

Více

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: třetí Téma: Technologie

Více

Variace Soustava tělního pokryvu

Variace Soustava tělního pokryvu Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava

VY_32_INOVACE_11.08 1/8 3.2.11.8 Dýchací soustava Dýchací soustava 1/8 3.2.11.8 Cíl popsat stavbu a funkci dýchací soustavy - chápat princip dýchání - charakterizovat jednotlivé části dýchací soustavy - objasnit pojmy plicní ventilace, dechová frekvence, kyslíkový dluh,

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

Trávicí soustava. Stavba

Trávicí soustava. Stavba Trávicí soustava - Příjem potravy - Zpracování mechanické (zuby, svaly), chemické (enzymy) - Vstřebávání ţivin - Vyloučení nestravitelných zbytků a nadbytečných látek z těla Trávení je proces štěpení ţivin

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Lidské tělo BSP Multimedia - úvodní obrazovka = 3D laboratoř: Zobrazení systémů - v pravé části je menu: Oběhový systém 3D Lab návrat do úvodní obrazovky Rejstřík Rejstřík A-Z Rejstřík 3D modelů Rejstřík

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_19_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA II. DÝCHACÍ SOUSTAVA Dolní dýchací cesty Hrtan (larynx) velikost hrtanu ženy 5 cm, muži 7 cm chrupavčitý,

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Příloha 1, Otázky na kontroly

Příloha 1, Otázky na kontroly Příloha 1, Otázky na kontroly Svaly 1) Lidské svaly dělají pohyb. Co přeměňují, aby sval mohl pracovat? a) energii vzduchu b) energii potravy c) energii vody 2) Účinnost přeměny energie potravy na svalovou

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Stavba dýchací soustavy

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Uč se hrou Hejbejte se, kosti moje BSP Multimedia Vytvoř mi tělo 19 otázek a sestavení těla Kosti Ukaž mi Roztrhej mě a slož mě Načasuj bombu nstav časový limit (max. 2 minuty) Vytvoř mi tělo promíchání

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek

Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek Zpracoval: Mgr. Jakub Krček SOŠ PO a VOŠ PO Frýdek Místek prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky od ústní dutiny je oddělena tvrdým a

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3.

funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. funkce: 1. příjem potravy a odstraňování nestravitelných odpadních látek 2. mechanické a chemické zpracování potravy 3. vstřebávání živin trávicí trubice se skládá z: - ústní dutina hltan jícen žaludek

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

Seznam šablon - Přírodopis

Seznam šablon - Přírodopis Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím.

Dýchání (respirace, plícní ventilace) výměna plynů mezi organismem a prostředím. Dýchací soustava - Umožňuje okysličování krve a odvod oxidu uhličitého z organismu - Dýchací trubice tvořená hladkou svalovinou s kostěnou (dutina nosní) nebo chrupavčitá výztuž (dýchací trubice, průdušnice),

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/

z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ p ř e d m ě t : v y b r a n é k a p i t o l y c h i r u r g i e z p r a c o v a l a : M g r. E v a S t r n a d o v á http://thehaltenclinic.com/our-clinic/ http://drugline.org/img/ail/130_131_3.jpg ANATOMIE

Více

Výcvikové centrum a kynologická poradna

Výcvikové centrum a kynologická poradna Stránka 1 Svalová soustava Povrchová svalovina trupu - pohled zleva 1 - kápový sval 2 - vzpřimovač hlavy a krku 3 - deltový sval 4 - trojhlavý sval 5 - nejširší zádový sval 6 - prsní svaly 7 - zevní šikmý

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava Kosterní a svalová soustava Kosterní soustava 1. Proč máme kostru? Kostra tvoří pomyslný základ našeho těla. Umožňuje pohyb (klouby), chrání orgány (lebka, hrudní koš) a upínají se na ní svalové úpony.

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Název: Činnost dutiny ústní a žaludku

Název: Činnost dutiny ústní a žaludku Název: Činnost dutiny ústní a žaludku Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2.

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_99_Nervová soustava I. AUTOR: Naděžda Čmelová ROČNÍK, DATUM: 8., 26. 4. 2012 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Přírodopis,

Více

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost Opěrná (kosterní) soustava (skelet) - Tvořena pevnou a pohybovou oporu celého těla - orgán pasívního pohybu - krvetvorba - ochrana ostatních orgánů (např. páteř mícha, hrudník plíce, srdce aj.) Stavba

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ANATOMIE A FYZIOLOGIE 1. Organismus získává energii: a) z dýchání b) z hormonů c) z živin d) ze svalové práce ANATOMIE A FYZIOLOGIE 2. Nejpohotovější zdroj energie představují: a) tuky b) cukry c) bílkoviny d) vitamíny 3. K

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_SOUSTAVA TRÁVICÍ_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání

máme 2 druhy dýchání: VNĚJŠÍ plicní ventilace + výměna plynů mezi vzduchem a krví VNITŘNÍ výměna plynů mezi krví a tkáněmi + tkáňové dýchání je děj, při kterém organismus získává kyslík a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje oxid uhličitý je složeno z 3 dějů 1. PLICNÍ VENTILACE = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi 2. VÝMĚNA

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO

TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_05_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA - TLUSTÉ STŘEVO TLUSTÉ STŘEVO (INTESTINUM CRASSUM) dlouhé 1,5 m 5-7 cm široké tenčí než tenké střevo

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

jícen žaludek konečník

jícen žaludek konečník Trávic vicísoustava Stavba trávic vicí trubice příušní slinná žláza dutina ústní podjazyková slinná žláza podčelistní slinná žláza hltan jícen játra žaludek slezina žlučník dvanáctník slinivka břišníb

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ

ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ ILUSTRAČNÍ PŘÍKLADY OCENĚNÍ PRO POJISTNÉ PLNĚNÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOST NÁSLEDKEM ÚRAZU HLAVA Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku Pohmoždění hlavy bez otřesu mozku s hospitalizací Zlomenina kostí nosních bez

Více

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.01

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ. vylučovací soustava = ledviny + odvodné cesty močové vylučovací soustava = ledviny + močovody + močový měchýř + močová trubice SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Funkce vylučovací soustavy a způsoby vylučování odpadních látek u živočichů Při látkové přeměně v buňkách a tělních dutinách živočichů vznikají odpadní látky, které musí být u organismu

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová 1/5 5.2.02.18 Vnitřní stavba těla savců (př. pes domácí) - tělo pokryté kůží vrchní část pokožka, spodní část škára (cévy prokrvují, vyživují), podkožní vazivo (tuk) - srst delší - pesíky, kratší- podsada

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Třída: SAVCI (MAMMALIA)

Třída: SAVCI (MAMMALIA) Obecná charakteristika savců Třída: SAVCI (MAMMALIA) Savci jsou vývojově nejvyspělejší obratlovci. Ve fylogenetickém vývoji vznikli s plazů zvaných savcovití plazi. První savci se na Zemi objevili asi

Více

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra

SSOS_ZD_3.12 Trávicí soustava - játra Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.12

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje TEPNY LIDSKÉHO TĚLA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr. Jitka Fuchsová TEPNY TEPNA = arteria vede krev okysličenou vede krev

Více

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m.

Svaly hlavy m. temporalis m. masseter Svaly krku m. scaleni m. sternocleidomastoideus Svaly hrudníku m. intercostales ext m. Svaly hlavy Dvě funkční skupiny: 1. žvýkací svaly - začínají na kostech lebky, překlenují kloub čelisti a upínají se na dolní čelist, kterou pohybují - spánkový sval m. temporalis - žvýkací sval m. masseter

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Klarka93 15. DÝCHACÍ SOUSTAVA ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA = dýchání = výměna plynů mezi organismem a okolním prostředím úzká souvislost s oběhovou soustavou (kyslík rozváděn

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Biologie člověka Biologie (z řeckého bio jako život a logie jako věda - tedy životověda - věda zkoumající život ) v nejširším slova smyslu je vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí,

Více

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY

TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_03_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA TRÁVICÍ ŽLÁZY TRÁVICÍ ŽLÁZY SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANCREAS) protáhlá 14-18 cm 60-90 g uložená v ohbí dvanáctníku

Více

SSOS_ZD_3.10 Tlusté střevo

SSOS_ZD_3.10 Tlusté střevo Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.10

Více

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. www.zlinskedumy.cz. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání VY_32_INOVACE_10_ZDV1_15 Zdravověda somatologie

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více