icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc."

Transkript

1 icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.. I utorský kolektiv: MUDr. Klára Bernášková - kap. 8, 11-14, 16, 17, 20 Ing. Norbert Kříž, CSc. - kap. 1, 2 doc. MUDr. Jarmila Myslivečkové, DrSc. - kap. 4, 19, 21, 22, MUDr. Tomáš Paul - kap. 7, 10 prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. - kap. 5, 6, 13-15, 18, doc. PhDr. Andrej Stančák, CSc. kap. 10 MUDr. Jan Šulc, CSc. - kap. 9 KNDr. Anna Yamamotová, CSc. kap. 3, 28, 29 Autoři, s výjimkou MUDr. Jana Šulce* jsou pracovníky Ústavu normální, patologické.i klinické fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Jan Šulc, CSc., pracuje v dětském kardiocentru Fakultní nemocnice Motol KVCiWZOVillV ilm Ml l)i /.ii/iina Červinková, CSc., fyziologický ústav Lékařské fakulty Univerzity Kuriový v Hradci Králové J ih' Ml : )i. I )anu Marešová, ( Sc Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze < proi. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., 1999 O 11kistrations Jan Fiala. Irena Trefilová, 1999 C ISV nakladatelství, 2000 [SUN K0-858(>(>-45-5

2 Obsah Úvod Buněčná fyziologie (N. K říž) Struktura a funkce buněk Plazmatická m em brána Jádro - nucleus Ribozomy... I1) Endoplazmatické retikulum...i Golgiho aparát... I1) Lyzozomy Peroxizomy Mitochondrie Centrioly Cytoskelet Složení a funkce buněčné membrány Struktura a složení membrán Hlavní funkce buněčných membrán... 2 * 2.3 Mezibuněčné kontakty... 2) 3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek Prostá difúze Přestup iontovými kanály Spřažený transport Aktivní transport Endocytóza a exocytóza... 4 Molekulové principy regulace buněčných funkcí (vnitřní regulace - genetická)..., 5 Výměna informace, komunikace mezi buňkami (vnější regulace na úrovni cytoplazmatické membrány)...,5.1 Elektrochemická rovnováha na membráně...,5.2 Klidový membránový potenciál...,5.3 Prvky vnější regulace na membráně...,5.4 Druzí poslové - second messengers...

3 Iontové kanály (N. Kříž) Iontové kanály otevřené..., NaHkanály K' kanály Únikové kanály, kalium-natrium leak kanály H 0 kanály Iontové kanály řízené napětím Na+kanály řízené napitím K ' kanály řízené napětím...35 Ca2+kanály řízené napětím Cl kanály řízené napětím...36 Iontové kanály řízené Chemicky...wmmmmmwmm Receptory v přímé vazbě s iontovými kanály...37 Aktivace receptoru kanálu je spojena s G-proteiny..., Iontové kanály řízené napětím*i chemicky...41 Iontové kanály řízené fyzikálními impulzy...41 Mechanicky řízené iontová kanály Reakce iontových kanálů na světelnou energii...41 Mťdiátory a modulátory nervového přenosu (A. Yamamotová)...43 Acetylcholin Noradrcnalin I Xipamin...44 Serolonin...44 Kyselina glutamová Kyselina y-aminomáselná(gaba)...45 ( ilycin...45 I lístamin...45 Peptidy...46 Působení oxidu dusnatého v organizmu (J, Myslivečkova)...47 Mechanizmus vzniku I Jplatnění oxidu dusnatého v řízení krevního oběhu...47 l Jplatnění oxidu dusnatého v činnosti jiných systémů...48 Fyziologie tělních tekutin (R. Rokyta) Rozdělení tělesné vody Složeni tělních tekutin...52 Příjem a výdej vody Regulace příjmu vody... 55

4 5.5 Koloběh vody mezi orgány Posuny v tělesné vodě při příjmu různě osmoticky aktivních roztoků Krev (R. Rokyta) Krevní plazma Formované krevní elementy Červené krvinky erytrocyty Bílé krvinky leukocyty Krevní destičky - trombocyty Zástava krvácení - hemostáza Krevní skupiny Systém ABO Rh-systém Krevní transfuze Acidobazická rovnováha a její udržování (T. Paul) Acidobazická rovnováha roztoků Acidobazická rovnováha tělesných tekutin Vylučování iontů H+ do okolního prostředí Klinické obrazy poruch acidobazická rovnováhy Fyziologie imunitního systému (K. Bemášková) Nespecifická imunita Kožní a slizniční bariéry F agocy tóza Komplement NK buňky Interferon Zánět Prostředky specifické imunity Humorální imunita... 7C> Buněčná imunita Řízení imunity Využití imunity: imunizace Poruchy im unity Fyziologie dýchání (J. Sulc) Ventilace Distribuce dýchacích plynů Difúze (transport kyslíku a oxidu uhličitého alveolokapilámí membránou)... 93

5 V.4 Perfuze (plicní cirkulace)...94 Transport O, a C 02 krví...97 >.6 Regulace dýchání Fyziologie srdce a krevního oběhu (T. Paul, A. Slančák) Funkce krevního oběhu Funkční morfologie srdce Funkce chlopní Srdce jako pumpa Srdeční revoluce Převodní systém srdeční Srdeční stah Stažlivost - kontraktilita Srdeční výdej a jeho m ěření Zevní projevy srdeční činnosti Elektrické projevy srdeční činnosti Řízení srdeční činnosti Krevní tlak a hemodynamika Průtok krve v jednotlivých orgánech Oběh lymfy Petální oběh Fyziologie trávení a vstřebávání (K. Bernášková) Trávení Obecné principy stavby, motility, prokrvení a řízení trávicího systému Ústní dutina Jícen Žaludek Tenké střevo () Tlusté střevo Pankreas a žlučník Trávení jednotlivých živin Vstřebávání Já tra Funkce ja te r Metabolické funkce jater Uiotransformační funkce ja ter Sekreční a exkreční funkce jater Další funkce jater Mctabollzmua (K, Bernúíková)...149

6 13. Fyziologie výživy, vitaminů a minerálů (K. Bemášková, R. Rokyta) Výživa Základní živiny Fyziologický význam cukrů Fyziologický význam tuků Fyziologický význam bílkovin Vitaminy Minerální a stopové prvky Řízení příjmu potravy Poruchy příjmu potravy Fyziologie vylučování ledvinami (K Bemášková, R. Rokyta) Fyziologie ledvin Struktura ledvin Průtok krve ledvinami Funkce jednotlivých částí nefronu Mechanizmus vytváření koncentračního gradientu ve dřeni Přehled vstřebávání jednotlivých látek Tvorba a vylučování moči Definitivní m oč Vývodné cesty m očové Močení Přehled funkcí ledvin m Řízení činnosti ledvin Řízení průtoku krve ledvinami Řízení tubulámích procesů Funkční zkoušky ledvin Fyziologie kůže (R. Rokyta)...*... ' Funkce kůže Kožní adnexa Termoregulace (K. Bemášková) Tělesná teplota Teplota slupky a jádra Kolísání tělesné teploty...' 8' 16.2 Tvorba a výdej tepla.., Pot Regulace tělesné teploty Mechanizmy snižování tělesné teploty

7 Mechanizmy zvyšování tělesné teploty... Termoregulace u novorozence.., Stavy spojené se změnou tělesné teploty... Žlázy s vnitřní sekrecí (K. BemáŠková)... Chemická struktura hormonů a mechanizmus jejich účinku.. Řízení činnosti endokrinních žláz... Poruchy funkce endokrinních žláz Klasické endokrinní žlázy lypotalamus Hy poíyza u m Adenohypofýza Neurohypofýza Štítná žláza (glandula thyreoidea)... Kalcitropní hormony: kalcitonin, parathormon, vitamin D a metabolízmus vápníku Hormony slinivky břišní (pankreatu) h i m m i b Madledviny - dřeň a kůra.,... Další důležité hormony Fyziologie reprodukce, těhotenství a porodu (R. Rokytaj Mužský pohlavní systém..., Ženský pohlavní systém Ženské pohlavní horm ony...,... Menstruační cyklus Fyziologie těhotenství a porodu... Obecná neurofyziologie (J. Myslivečkova) Funkční rozdělení neuronu... V /.ruch... Podmínky účinnosti podnětu Projevy vzruchu... Vedení vzruchu... Spojení mezi neurony - synapse... Neuronové receptory a iontové kanály Elektrické projevy synaptického přenosu... /m ěny synaptického přenosu... Funkční vlastnosti synapsí... Funkce neuroglie a extracelulárního prostoru... Některé zvláštnosti cévního zásobení a metabolizmu mozku

8 Systém mozkových bariér Mozkoiníšní m ok Energetický metabolizmus nervstva Fyziologie svalů (K. Bernašková) Příčně pruhované svaly Typy příčně pruhovaných svalů Motorická jednotka příčně pruhovaného svalu lladké svaly l) 20.3 Nervosvalový přenos Projevy činnosti svalstva Projevy mechanické Projevy elektrické Projevy strukturální Projevy chem ické Projevy tepelné..., Svalová síla Svalová práce Svalový výkon Svalová únava Fyziologie centrálního nervového systému (J, Myslivečkové, R. Rokyta) Funkce páteřní míchy Míšní reflexy...v.., Přerušení páteřní míchy,,,,,..,,..., Funkce mozkového km ene Prodloužená mícha Varolův m ost Střední mozek Funkce retikulámí form ace Mozková kůra a systém retikulární form ace Funkce mozečku...,,, Talamus Specifická senzorická jádra Nespecifická, převážně senzorická já d ra Motorická já d ra Asociační já d ra Bazální ganglia Funkce mozkové kůry

9 22. Senzorické systémy (J. Myslivečková, R. Rokyta) Čichový systém Chuťový systém Somatoviscerální systém Hmatové čití Tepelné čití Hlubokéčití Útrobní čití Somatoviscerální aferentace Bolest Sluchový systém Mechanizmus přenosu zvuku Bioelektrické projevy přenosu vláskovými buňkami Aferentní sluchová dráha Vestibulámí systém Aferentace do mozkové kůry Vestibulární reflexy a motorické funkce Zrakový systém Optický systém oka Analýza a syntéza na sítnici Zraková aferentace Elektrofyziologická diagnostika v neurofyziologii (R. Rokyta) Elektroencefalografie Magnetoencefalografie Evokované potenciály Snímání stejnosměrných nebo střídavých potenciálů mozkové kůry Jednotková aktivita Motorický systém (J. Myslivečková) Systém polohy mimovolní motorika Systém pohybu - volní motorika Autonomní nervový systém (J. Myslivečková) Periferní část autonomního nervového systému Centrální část autonomního nervstva Mediátory autonomního nervstva Limbický systém (J. Myslivečková) (>. 1 1lypotalamus

10 Hypotalamus a autonomní regulace Hypotalamus a chování Hipokampus Amygdala Limbickákůra Integrační a asociační činnost nervového systému (J. Myslivečkova) Plasticita nervového systému Chování Mimovolní chování Volní chování Útlum a jeho druhy... Dynamika integračních dějů... Učení... Paměť Elektrofyziologické projevy učení a paměti... Neuronální mechanizmy paměti Řeč a myšlení... Chronobiologie (A. Yamamotová)... Klasifikace biologických rytmů... Cirkadiánní rytmy... Vlastnosti cirkadiánního oscilátoru... Zpracování informací o čase... Desynchronizace cirkadiánních rytmů Rytmy kolísání výkonnosti... Střídání ročních období... Fyziologie spánku (A. Yamamotová). Spánkové cykly... Spánková stadia...*»... Vegetativní projevy ve spánku.... Sekrece hormonů a spánek... Potřeba spánku... Fylogeneze a ontogeneze spánku Spánkové modely a teorie... Pasivní teorie spánku... Aktivní teorie spánku... Bazální cykly klidu a aktivity----- Dvoufaktorová teorie spánku... I lumorální teorie spánku...

11 2 >,8 Funkční význam spánku S pán ková deprívace l). 10 Psychická činnost ve spánku a sn y ) Psychologický význam sn ů l>, 10.2 Fyziologický význam s n ů Kcjstřík

12 Úvod Předkládáme našim čtenářům učebnici fyziologie určenou především studentům bakalářských oborů na lékařských fakultách. Snažíme se v ní co nej přístupnější formou vysvětlit funkce organizmu jako celku i jeho jednotlivých systémů a orgánů. Tam, kde je to zapotřebí, se opíráme i o nejnovější výsledky molekulární biologie. Patofyziologie některých dějů jsme využili tak, aby pomohla vysvětlit jejich fyziologickou podstatu. Psali jsme tuto knihu, protože chceme pomoci studentům bakalářských oborů, které sc v poslední době velmi úspěšně rozvíjejí a představují významnou složku vysokoškolského studia. Stejně tak je kniha určena i studentům bakalářského studia na fakultách zaměřených na prevenci, především na fakultách tělesné výchovy, tělesné kultury, a příslušných směrů na pedagogických fakultách. Věříme, že vzhledem k novosti některých poznatků i studenti medicíny a přírodních věd naleznou v knize kapitoly, které užitečně použijí při svém studiu a které jim pomohou lépe pochopit zákonitosti fyziologických pochodů. Je to náš první pokus o shrnutí fyziologických znalostí pro bakalářské studium, a proto byl obtížný odhad rozsahu předkládaných fakt - někomu se může zdát příliš úzký, někomu příliš rozsáhlý. Přejeme vám příjemné studium krásného oboru fyziologie a těšíme se na vaše připomínky. Za kolektiv autorů prof. MUDr. Richard Rokyta. DrSc pořadatel knihy

13

14 1. Buněčná fyziologie Všechny živé organizmy jsou složeny z buněk. Lidské tělo tvoří přibližně buněk. Jako základní strukturální i funkční jednotka dovede buňka přijímat potřebné živiny z okolního prostředí, odvádět zplodiny svého metabolizmu, a tím udržovat svou strukturu i specifické funkce. Jako život každého živého organizmu je i život buňky časově omezeny. Nová buňka vzniká buněčným dělením a zaniká dalším dělením nebo smrtí. Buňku definujeme jako nejmemi jednotku živého organigmtí schopnou samostatné existence. 1.1 Struktura a funkce buněk Velikost buněk je velmi rozdílná. Uvažujeme-li nervovou buňku i s jejími výběžky, pohybuje se v rozmezí od několika mm až po 1m. K zajištění základních funkcí si buňky během vývoje vytvořily specifické struktury zvané buněčné organely (obr. 1.1) Piazm atická membrána Plazmatická membrána zajišťuje integritu buňky (obr. 1.1). Je to struktura, jež odděluje buňku od zevního prostředí, ohraničuje její tělo i výběžky a chrání ji před vnějšími vlivy. Není strukturou rigidní, nýbrž nesmírně plastickou, která se aktivně účastní buněčného metabolizmu, regulace poměrů mezi extracelulámím a intracelulárním prostředím, přispívá k morfologické stabilitě buňky. Z funkčního i morfologického hlediska je jednou z nejdůležitějších buněčných organel. O plazmatické membráně bude podrobněji pojednáno v části 1.2 této kapitoly Jádro - nucleus V buněčném jádře (obr. 1.1) je uložena genetická informace buňky. Oproti buněčné cytoplazmě je ohraničeno jadernou membránou. Jeho tvar i velikost závisí na tvaru a funkci příslušné buňky. Některé specializované buňky, například erytrocyty, jsou bezjaderné. Jiné buňky ztratily v dospělosti schopnost používat genetickou informaci jádra a dělit se (např. neurony). Z funkčního a morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty: 1. jadernou membránu, 2. chromatin a 3. jadérko. Jaderný obal tvoří zevní a vnitřní jaderná membrána, mezi nimi je perinukleární prostor - cisterna (obr. 1.1).

15 IM I O I.A 1 cytoskelet plazm atická membrána hromuj in aderná^ Yflřeukulum 11 m itochondrie tu ko vé ribozomy kapénky mikrotubuly i ryj mikrotrabekuly f intermediálnífilamenta/ centrioly mitochondrie jaderná membrána jaderné póry j é í elementům částice matrix p. 5 fjtn Golgiho aparát.. vezikuly proteiny cis-stranay / cisterny peroxnom 0 0,2-0,5 um lumea hrubé ndoplazmatické retikulum hladké endoplazmatické retikulum irsns-stráridi Ohr, I, I Schéma buňky a jcjich HťjdůlťUtčjMch orgunťl

16 B a S i ř N Í FYjZIQLÓGFE Zevní jaderná membrána místy přechází do membrány endoplazmatického retikula buňky ajsou na ní lokalizovány ribozomy. Toto uspořádání umožňuje transport genetické informace do cytoplazmy. Vnitřní jaderná membrána komunikuje s perinukleární cisternou několika tisíci póry. Jaderné póry jsou kryty jednoduchou membránou. Póry mohou procházet látky do molekulové hmotnosti Daltonů. Chromatin. Základní složkou chromatinu je komplex deoxyribonukleová kyselina (DNA) -protein. Chromatin je uspořádán do specifických jaderných struktur - chromozomů, jež jsou nositeli genetické informace. Tak je buňka připravena k dělení. Chromozomy mají dvě základní funkce: řídí metabolické a diferenciační pochody v buňce a připravují se na další dělení replikací své hmoty. Dochází k rovnoměrnému rozdělení hmoty chromozomů, a tím genetické informace do dceřiných buněk. Jadérko. Jadérko je patrné v jádře jako kulatá, membránou neohraničená organela. Jadérko tvoří část chromatinu, jenž syntetizuje ribozomální ribonukleové kyseliny - rrna, na které se navazují ribozomální proteiny. rrna se kondenzují do granulárních podjednotek ribozomů (nezralých). Tyto částice jsou transportovány do cytoplazmy, kde se jako zralé ribozomy účastní syntézy proteinů Ribozomy Ribozomy se v buňce vyskytují jako volné v cytoplazmě, nebo vázané na membránu granulámího endoplazmatického retikula či zevní jadernou membránu. Jsou to denzní granulámí organely. Představují složitý komplex více než sta molekul, který se posunuje po vlákně - řetězci RNA a podle zapsané informace syntetizuje peptidový řetězec Endoplazm atické retikulum Endoplazmatické retikulum je tvořeno soustavou tubulů, cisteren, lamel a váčků (sakulů). Vnitřní prostor retikula je vyplněn endoplazmatickou matrix a komunikuje s perinukleární cisternou. Rozlišujeme granulami (hrubé) a agranulární (hladké) retikulum podle přítomnosti či absence ria povrch vázaných ribozomů (obr. 1.1). Granulární (hrubé) endoplazmatické retikulum má na cytoplazmatickém povrchu vázány četné ribozomyj ve kterých probíhá proteosyntéza. Peptidové řetězce při průchodu membránou retikula jsou glykosylovány na glykoproteiny a ty jsou distribuovány transportními vezikulami (váčky) do Golgiho aparátu. Agranulární (hladké) endoplazmatické retikulum nenese na svém povrchu vázané ribozomy. Syntetizuje lipidy (převážně fosfolipidy a cholesterol), které jsou rychle využívány ke stavbě membrány, což je příčinou neustálého zvětšování povrchu této organely. Zároveň se však z endoplazmatického retikula odštěpují váčky, malé transportní vezikuly, jež migrují do Golgiho aparátu. Schopností retikula je také koncentrovat Ca2+ ionty a udržovat jejich homeostázu. To se uplatňuje především u svalových a nervových buněk. U vláken kosterního svalu či myokardu mluvíme o sarkoplazmatickém retikulu. Obdobnou úlohu plní aparát trnu na dendritu nervové buňky. U endokrinních buněk jsou v cndoplazmatickém retikulu syntetizovány hormony Cíolgiho aparát Golgiho komplex je tvořen lamelami a cisternami vyplněnými cytoplazmou prostou ribozomů (obr. 1.1). Funkčně navazuje na činnost endoplazmatického retikula.

17 i u M N U f e 1 Transportní vezikuly, které se z. endoplazmatického retikula odštěpují, splývají s povrchem Golgiho aparátu, s tzv. formujícím povrchem, který tvoří vnější, konvexní, cis-stranu lamel Golgiho aparátu. Transportované látky j sou vkládány do cytoplazmatických organel " fyzammů, mkreěmch váčků, peroxizomů. Tyto látky jsou ve formě sekrecních granul 1 Golgiho aparátu uvolňovány na kotikávní. trans-straně lamel, na tzv. maturačním povrchu, do cytoplazmy Lyzozomy Lyzozomy jsou sférické organely s membránou (obr. 1.1). V buňce se uplatní jako tzv. trávieí aparát, neboť jej ich obsah tvoří především kyselé hydrolytické enzymy, vnitřní ph Ivzozomu je 5 až 6. Hydrolytické enzymy ~ hydrolázy odbourávají bílkoviny,, nukleové kyseliny, polysacharidy i lipidy. Bylo popsáno asi 40 kyselých hydroláz. Přijme-li buňka cizí látku, fagocytuje-li ji, pak primární lyzozomy transportují hydrolytické enzymy do fagolytických vakuol a vytvářejí sekundární lyzozomy», které jsou schopné fagocytovanou látku rozložit. Lyzozomy obsahují také baktericídní látky, jež zlikvidují bakterii dříve, než poškodí buňku. Dále obsahují enzymy, které rozpouštějí kapénky lipidů a granula glykogenu. Poškodí-li se buňka, např. teplem, chladem, poraněním či jiným traumatizujíeím faktorem, dojde k rupluře membrán lyzozomů a jejich hydrolázy začnou trávit okolní organické látky v cytoplazmě buňky. Po lehčím poškození ještě může nastat reparace buňky*.při větším poškození je strávena celá buňka, dochází k atitůí$m buňky Peroxizomy Peroxizomy e nejvíce tvoří v cndoplazmatickém retikulu. Jsou to malé sférické organely obklopené membránou (obr. LI), speciálně se účastní oxidativních reakcí s použitím molekulárního kyslíku. Obsahují oxidativní enzymy peroxidázu, dehydrogenáztí D-aminokyselin, katalůzu a urikázu. Enzymy zároveň tvoří i rozkládají peroxidy, redukují H20, ale oxidují i jiné, buňce nebezpečné látky. Příkladem může být alkohol, jenž je většinou detoxikován v peroxižomech jatemích buněk, M itochondrie Mitochondrie patří k základním buněčným organelám, které jsou ohraničeny dvěma membránami. Nazýváme je sem autonomní organely. Obsahují enzymy, je l představují základní energetické vybavení buňky. Mitochondrie jsou přítomny prakticky ve všech buňkách, jejich tvar je nejčastěji váleovilý nebo eliptický. Počet mitochondrií v jedné buňce je značně rozdílný (od jednotek až do tisíců) a závisí na množství energie, které buňka potřebuje, aby mohla vykonávat svou specifickou činnost. Každá mitochondrie (obr. 1.1) sestává ze dvou do sebe usazených membránových váčků. Mezi zevní a vnitřní membránou je zevní prostor (8 10 nm). Vnitřní membrána vytváří kristy, z jejího povrchu vyčnívají pravidelné kulovité částice, viditelné v elektronovém mikroskopu. Základnu části ce tvoří enzymy pro aerobní fosfory laci, kulovitá hlavička obsahuje ATP spolu i enzymy pro jeho syntézu a metabolizmus. Vnitřní prostor mitochondrie je vyplněn gelovitou mitochondriální matrix. Matrix obsahuje mitochondriální DNA a granula, ribozomy, různé enzymy, krystaloidy, kapénky lipidů a glykogenová granula. Do vnitřní mitochondriální membrány jsou zabudovány složky respiračního řetězce společné s enzymy pro produkci ATP. který je syntetizován během aerobní ťosforylace.

18 B u n ě č n á f y z i o l o g i i Enzymy Krebsova (citrátového) cyklu jsou v mitochondriální matrix. Umístění dvou základních enzymatických cyklů na malou vzdálenost; je funkčně velmi výhodné. Mitochondrie obsahují i mitochondriální DNA, jež představuje druhý, poněkud odlišný genetický kód, vzhledem ke genetické informaci uložené v jádru buňky. Pro autonomní dělení mitochondrie není její DNA informace dostatečná Centrioly Centrioly jsou membránou neohraničená cylindrická tělíska (obr. 1.1), jež leží volně v cytoplazmě zpravidla v blízkostí jádra. Jsou uspořádána do dvojic. Každé tělísko je tvořeno 9 triplety mikrotubulů (triplet tvoří 3 mikrotubuly /A, B, C/ nad sebou) v podobě válce, podélné osy tělísek svírají pravý úhel. Každá centriola obsahuje malé množství DNA, takže jsou schopny autoreplikace. Centrioly se účastní buněčného dělení. Na začátku mitózy se zdvojují a každý pár postupuje na opačný pól jádra. Dvojice centriol zůstává po rozdělení jádra v nově vzniklých dceřiných buňkách Cytoskelet Cytoskelet buňky tvoří systém mikrotubulů,,mikrofilament, intermediálních filament a mikrotrabekulů. Systém zajišťuje dynamickou organizaci cytoplazmy a přenos některých informací (tlak, pohyb) tělem buňky. Cytoskelet fixuje tvar buňky a umístění jejích organel, zároveň umožňuje změny tvaru buňky a její aktivní pohyb. Mikrotubuly jsou podélné cylindrické organely, jejich stěnu tvoří spirálově stočená proteinová filamenta - tubulin (a a (3-tubulinové podjednotky vytvoří tubulin-dimcr), Mikrotubuly jsou přítomny ve všech buňkách, účastní se dělení buňky, udržováni jejího tvaru a pohybu, uplatňují se při endoeytóze i exocytóze, při intracelulárním transportu a distribuci organel. Jsou zapojeny do distribuce vody a metabolitů, dokonce receptorů na povrchu buňky, účastní se při transportu mechanických informací tělem buňky. Mikroillamenta jsou jemná proteinová vlákna lokalizovaná v cytoplazmě buď jednotlivě, nebo ve svazcích. Část mikrofilament je kontraktilních - aktinová filamenta. jež jsou odpovědná za motilitu buňky,; Myofilamenta tvoří morfologický podklad svalové kontrakce. Intermediální filamenta jsou nekontraktilní a podílejí se především na stavbě cytoskeletu. Obklopují jádro a udržují je v určité pozici. Mikrotrabekuly jsou proteinová vlákna tvořící nepravidelnou mříž-konstrukci uvnitř cytoplazmy. Mikrotrabekuly jsou spojeny jednak s mikrotubuly, mikrofi!ament\ a buněčnými organelami, jednak s vnitřní stěnou plazmatické membrány. Koordinuji pohyb a orientaci buněčných organel během pohybu buňky. 1.2 Složení a funkce buněčné membrány Plazmatická membrána je aktivní součástí buňky, jejíž integritu zajišťuje. Je polopropustná semipermeabilní, její propustnost například pro malé anorganické ionty se mění s hodnotou membránového potenciálu. Významně se podílí na udržování metabolieké rovnováhy buňky, a tím přispívá k její morfologické stabilitě.

19 k M 'lt O LA I protein ve vnější vrstvě protein ve vnitřní vrstvě (t-helix část fosfolipid uvnitř integrální protein Ohr. 1.2 Současná představa složení plazmatické membrány. Proteinové komplexy jsou zanořeňy do lo.sfolipidové dvojvrstvy Struktura a složení m em brán Na řezu buňkou rozeznáváme v elektronovém mikroskopu plazmatickou membránu juko třívrstevnou strukturu v šíři 7 10 nm. Uprostřed je dvojvrstva lipidů, uspořádaných k sobě nepolárními konci, na jejich polární konce jsou vázány molekuly proteinů. Bílkoviny tvoří první a třetí vrstvu. Tento klasický statický model membrány navrhl Kobertson (1959). Buněčnou membránu tvoří z 55 % proteiny, 25 % fosfolipidy, 13 % cholesterol, 4 % ostatní lipidy, 3 % karbohydráty. I.ipidy Převážná část lipidů je přítomna ve formě fosfolipidů - např. fosfatidylcholin, další část tvoří neutrální lipidy - cholesterol, dále glykolipidy - cerebrosidy a myelin. Hydrofóbni části molekul lipidů jsou tvořeny dvěma hydrokarbonovými řetězci a jsou orientovány dovnitř 1ipidové dvojvrstvy, olejová fáze" membrány (obr. 1.2). Do této loslolípidové dvojvrstvy jsou nepravidelně a různě hluboko zanořeny molekuly proteinů, vá/ané hydrofóbními interakcemi k molekulám lipidů. Proteiny /.istoupcní proteinu v membráně se liší podle typu buňky. Úlohy proteinů jsou velmi lo/in.milé, vytvářejí buněčné receptory, transportní a iontové kanály, sídla enzymů pro.iklivní transport. Integrální proteiny prostupují (i opakovaně) lipidovou dvojvrstvou. \ membrrinč stále probíhají aktivní proccsy a teto skutečnosti lépe odpovídá současná

20 BO íifíéfia FYZIOLOGIE představa dynamické struktury plazmatické membrány jako tekuté membránové mozaiky (obr. 1.2). Proteiny jsou v membráně vysoce mobilní. Molekuly glykolipidů, glykoproteinů a oligosacharidů tvoří vnější vrstvu cytoplazmatické membrány - její plášť. Na dlouhé řetězce oligosacharidů se mohou reverzibilně vázat ionty Na+, KTaCa2+, což způsobuje konformační změny v membráně a vyvolává koncentrační změny v mimobuněčném prostoru Hlavní funkce buněčných membrán Nejdůležitější funkce buněčných membrán spočívají v tom, že 1. ohraničují buňky a buněčné organely, 2. udržují koncentrační a elektrochemické gradienty, 3. zajišťují transport živin a produktů buněčného metabolizmu, 4. jsou nositeli antigenů buněk, 5. izolují v ohraničených vezikulách biologicky silně účinné látky (enzymy, mediátory), 6. v nervových a svalových buňkách umožňují vznik vzruchu a jeho vedení Mezibuněčné kontakty Buňky mezi sebou vytvářejí rozličné mezibuněčné kontakty. Podle jednotlivých kritérií, např. styčných vrstev kontaktu, šířky a symetrie mezibuněčného prostoru, je lze z morfologického hlediska rozdělit do 3 základních kategorií: 1. Těsné spojení {zonula occludens): a) Skulinové spojení - gap junction mezi zevními membránami zůstává štěrbina nm, v membránách sousedních buněk se vytvářejí proteinové kanály - konexony, jejichž kanál (2 nm) umožňuje volný pohyb iontů, aminokyselin a sacharidů. b) Úplné, těsné s p o j e n í tightjunction nerozlišíme prostor mezi buňkami, protože sousední zevní membrány vzájemně splynou. Spojení poutají buňky k sobě velmi silně. Vytvářejí bariéry pro pohyb iontů a jiných rozpuštěných látek přes epitel. Těsná spojení nacházíme u buněk epitelu střevní sliznice (luminální membrána), ledvinových kanálů, sítnice. 2. Zpevňující kontakt {zonula adhaerens); jedná se o volnější přiblížení membrán. V epiteliálních buňkách nacházíme tento typ kontaktu u bazálních membrán. Zpevňující kontakt slouží pro uchycení intracelulámích aktinových vláken buňky (denzní materiál). 3. Desmozom (macula adherens) - denzní materiál ve štěrbině je symetricky upořádán. Denzní materiál je dokladem komunikace mezi buňkami. Na cytoplazmatické straně membrány lze pozorovat přesně uspořádaný systém aktinových filament. Hemidesmozomy - spojení, jejichž prostřednictvím se buňka váže k bazální membráně, vazba bez bližší specifikace. Jsou podle velikosti polovičními desmozomy. 1.3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek Plazmatická membrána (z latinského membrana» pergamen) odděluje dvě kapalné fáze. které obsahují různé složky. Tato membrána není pro všechny složky kapalin stejně propustná, je semipermeabilní- polopropustná. Při klasifikaci přechodu látek buněčnou membránou rozlišujeme pět základních transportních mechanizmů.

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény) Oběhová soustava - Zajišťuje stálý tělní oběh v uzavřeném cévním systému - motorem je srdce Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) - pevné (krev proudí

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hav17 Vypracoval(a),

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE Předseda: Stanislav Štípek, prof., MUDr., DrSc. Ústav lékařske biochemie a laboratorní disgnostiky 1. LF UK Kateřinská 32, 121 08 Praha 2 tel.: 224 964 283 fax: 224

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA ŠTÍTNÁ ŽLÁZA nejstarší žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců (z fylogenetického hlediska) váží 30

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Oběhová soustava Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem Zabezpečuje: Přepravu (transport): - přepravcem je krev (soustava oběhová) - zabezpečuje přísun základních kamenů živin do buněk,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D Diarrhoea IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu 1 Diarrhoea - průjem častější vylučování většího

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd

PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Název šablony: PRIR2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Vzdělávací oblast/oblast dle RVP: 6 Člověk a příroda Okruh dle RVP: 6 3 - Přírodopis Tematická oblast: Přírodopis Člověk sada 2

Více

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?

Více

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS

ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky ÚČINKY ELEKTRICKÉHO PROUDU NA LIDSKÝ ORGANIZMUS Ostrava, březen 2006 Ing. Vladimír Meduna, Ing. Ctirad

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Variace Soustava krevního oběhu

Variace Soustava krevního oběhu Variace 1 Soustava krevního oběhu 21.7.2014 16:08:47 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU KREV A KREVNÍ OBĚH Charakteristika krve Krev - složení fyzikální, chemické, biologické.

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ

SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA HORMONÁLN LNÍ REGULACE Mgr. Aleš RUDA Regulace lidského organismu regulace lidského organismu : nervová - působí rychle, po dobu trvání podnětu imunitní látková = hormonální (starší než nervová) hormonální

Více

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus 1. Vypište názvy krevních tělísek a jejich početní poměr: 2. Hemoglobin obsahuje důležitý prvek a váže vzdušný. 3. Krevní skupiny objevil český

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda

CZ.1.07/1.5.00/34.0437. Člověk a příroda GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : Ušlech lý pan Beketov Kovy a potraviny Úkol 1: S pomocí nápovědy odhadněte správný kov, který je v dané potravině obsažen. Nápověda: MANGAN (Mn), ŽELEZO (Fe), CHROM (Cr), VÁPNÍK

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Co obsahuje tento díl: V tomto díle rozvíjíme problematiku zotavení a regenerace po výkonu z předchozího dílu o syntézu bílkovin po tréninku a o pohled na suplementaci

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti kapalin Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu měření hodnoty ph a vodivosti

Více

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Kurz psychologie a sociologie na FSV Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,

Více

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Firma Abbott Laboratories nabízí na imunoanalytických systémech ARCHITECT test ke stanovení biologicky aktivní části vitaminu

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO Energie pro život buňky Energie pro Váš život POZNÁTE ZLEPŠENÍ fyzické odolnosti a vytrvalosti mentální odolnosti a neurologických funkcí buněčné regulace tělesných

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Obecná neurofyziologie

Obecná neurofyziologie Obecná neurofyziologie Centrální nervový systém - vedle endokrinního a imunitního systému je hlavním regulačním systémem organizmu, - ve svém účinku je endokrinnímu a imunitnímu systému nadřazen, - jeho

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Fyziologická regulační medicína

Fyziologická regulační medicína Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU TEPNY =

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA PROUDĚNÍ KRVE V CÉVÁCH Tlakové čerpadlo>> energii z metabolických procesů>>chemická >> na mechanickou

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Optimální péče od samého začátku Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce 1991 v USA. Synonymem pro produkty PURE je pojem

Více

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí

Vhled do embryologie. Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Trávicí trakt Vhled do embryologie Embryonálně vzniká z trubice, ze které se vychlipují dýchací cesty,játra, slinivka, samotná se pak prodlužuje a kroutí Základní anatomie Dutina ústní (napojeny slinné

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_87_Oběhová soustava I. AUTOR: NADĚŽDA ČMELOVÁ ROČNÍK, DATUM: 8., 21. 11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: PŘÍRODOPIS,

Více

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace

Okruhy pro opravnou zkoušku (zkoušku v náhradním termínu) z chemie 8.ročník: 1. Směs: definice, rozdělení směsí, filtrace, destilace, krystalizace Opravné zkoušky za 2.pololetí školního roku 2010/2011 Pondělí 29.8.2011 od 10:00 Přírodopis Kuchař Chemie Antálková, Barcal, Thorand, Závišek, Gunár, Hung, Wagner Úterý 30.8.2011 od 9:00 Fyzika Flammiger

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Metabolismus steroidů. Petr Tůma Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více