icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc."

Transkript

1 icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.. I utorský kolektiv: MUDr. Klára Bernášková - kap. 8, 11-14, 16, 17, 20 Ing. Norbert Kříž, CSc. - kap. 1, 2 doc. MUDr. Jarmila Myslivečkové, DrSc. - kap. 4, 19, 21, 22, MUDr. Tomáš Paul - kap. 7, 10 prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. - kap. 5, 6, 13-15, 18, doc. PhDr. Andrej Stančák, CSc. kap. 10 MUDr. Jan Šulc, CSc. - kap. 9 KNDr. Anna Yamamotová, CSc. kap. 3, 28, 29 Autoři, s výjimkou MUDr. Jana Šulce* jsou pracovníky Ústavu normální, patologické.i klinické fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Jan Šulc, CSc., pracuje v dětském kardiocentru Fakultní nemocnice Motol KVCiWZOVillV ilm Ml l)i /.ii/iina Červinková, CSc., fyziologický ústav Lékařské fakulty Univerzity Kuriový v Hradci Králové J ih' Ml : )i. I )anu Marešová, ( Sc Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze < proi. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., 1999 O 11kistrations Jan Fiala. Irena Trefilová, 1999 C ISV nakladatelství, 2000 [SUN K0-858(>(>-45-5

2 Obsah Úvod Buněčná fyziologie (N. K říž) Struktura a funkce buněk Plazmatická m em brána Jádro - nucleus Ribozomy... I1) Endoplazmatické retikulum...i Golgiho aparát... I1) Lyzozomy Peroxizomy Mitochondrie Centrioly Cytoskelet Složení a funkce buněčné membrány Struktura a složení membrán Hlavní funkce buněčných membrán... 2 * 2.3 Mezibuněčné kontakty... 2) 3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek Prostá difúze Přestup iontovými kanály Spřažený transport Aktivní transport Endocytóza a exocytóza... 4 Molekulové principy regulace buněčných funkcí (vnitřní regulace - genetická)..., 5 Výměna informace, komunikace mezi buňkami (vnější regulace na úrovni cytoplazmatické membrány)...,5.1 Elektrochemická rovnováha na membráně...,5.2 Klidový membránový potenciál...,5.3 Prvky vnější regulace na membráně...,5.4 Druzí poslové - second messengers...

3 Iontové kanály (N. Kříž) Iontové kanály otevřené..., NaHkanály K' kanály Únikové kanály, kalium-natrium leak kanály H 0 kanály Iontové kanály řízené napětím Na+kanály řízené napitím K ' kanály řízené napětím...35 Ca2+kanály řízené napětím Cl kanály řízené napětím...36 Iontové kanály řízené Chemicky...wmmmmmwmm Receptory v přímé vazbě s iontovými kanály...37 Aktivace receptoru kanálu je spojena s G-proteiny..., Iontové kanály řízené napětím*i chemicky...41 Iontové kanály řízené fyzikálními impulzy...41 Mechanicky řízené iontová kanály Reakce iontových kanálů na světelnou energii...41 Mťdiátory a modulátory nervového přenosu (A. Yamamotová)...43 Acetylcholin Noradrcnalin I Xipamin...44 Serolonin...44 Kyselina glutamová Kyselina y-aminomáselná(gaba)...45 ( ilycin...45 I lístamin...45 Peptidy...46 Působení oxidu dusnatého v organizmu (J, Myslivečkova)...47 Mechanizmus vzniku I Jplatnění oxidu dusnatého v řízení krevního oběhu...47 l Jplatnění oxidu dusnatého v činnosti jiných systémů...48 Fyziologie tělních tekutin (R. Rokyta) Rozdělení tělesné vody Složeni tělních tekutin...52 Příjem a výdej vody Regulace příjmu vody... 55

4 5.5 Koloběh vody mezi orgány Posuny v tělesné vodě při příjmu různě osmoticky aktivních roztoků Krev (R. Rokyta) Krevní plazma Formované krevní elementy Červené krvinky erytrocyty Bílé krvinky leukocyty Krevní destičky - trombocyty Zástava krvácení - hemostáza Krevní skupiny Systém ABO Rh-systém Krevní transfuze Acidobazická rovnováha a její udržování (T. Paul) Acidobazická rovnováha roztoků Acidobazická rovnováha tělesných tekutin Vylučování iontů H+ do okolního prostředí Klinické obrazy poruch acidobazická rovnováhy Fyziologie imunitního systému (K. Bemášková) Nespecifická imunita Kožní a slizniční bariéry F agocy tóza Komplement NK buňky Interferon Zánět Prostředky specifické imunity Humorální imunita... 7C> Buněčná imunita Řízení imunity Využití imunity: imunizace Poruchy im unity Fyziologie dýchání (J. Sulc) Ventilace Distribuce dýchacích plynů Difúze (transport kyslíku a oxidu uhličitého alveolokapilámí membránou)... 93

5 V.4 Perfuze (plicní cirkulace)...94 Transport O, a C 02 krví...97 >.6 Regulace dýchání Fyziologie srdce a krevního oběhu (T. Paul, A. Slančák) Funkce krevního oběhu Funkční morfologie srdce Funkce chlopní Srdce jako pumpa Srdeční revoluce Převodní systém srdeční Srdeční stah Stažlivost - kontraktilita Srdeční výdej a jeho m ěření Zevní projevy srdeční činnosti Elektrické projevy srdeční činnosti Řízení srdeční činnosti Krevní tlak a hemodynamika Průtok krve v jednotlivých orgánech Oběh lymfy Petální oběh Fyziologie trávení a vstřebávání (K. Bernášková) Trávení Obecné principy stavby, motility, prokrvení a řízení trávicího systému Ústní dutina Jícen Žaludek Tenké střevo () Tlusté střevo Pankreas a žlučník Trávení jednotlivých živin Vstřebávání Já tra Funkce ja te r Metabolické funkce jater Uiotransformační funkce ja ter Sekreční a exkreční funkce jater Další funkce jater Mctabollzmua (K, Bernúíková)...149

6 13. Fyziologie výživy, vitaminů a minerálů (K. Bemášková, R. Rokyta) Výživa Základní živiny Fyziologický význam cukrů Fyziologický význam tuků Fyziologický význam bílkovin Vitaminy Minerální a stopové prvky Řízení příjmu potravy Poruchy příjmu potravy Fyziologie vylučování ledvinami (K Bemášková, R. Rokyta) Fyziologie ledvin Struktura ledvin Průtok krve ledvinami Funkce jednotlivých částí nefronu Mechanizmus vytváření koncentračního gradientu ve dřeni Přehled vstřebávání jednotlivých látek Tvorba a vylučování moči Definitivní m oč Vývodné cesty m očové Močení Přehled funkcí ledvin m Řízení činnosti ledvin Řízení průtoku krve ledvinami Řízení tubulámích procesů Funkční zkoušky ledvin Fyziologie kůže (R. Rokyta)...*... ' Funkce kůže Kožní adnexa Termoregulace (K. Bemášková) Tělesná teplota Teplota slupky a jádra Kolísání tělesné teploty...' 8' 16.2 Tvorba a výdej tepla.., Pot Regulace tělesné teploty Mechanizmy snižování tělesné teploty

7 Mechanizmy zvyšování tělesné teploty... Termoregulace u novorozence.., Stavy spojené se změnou tělesné teploty... Žlázy s vnitřní sekrecí (K. BemáŠková)... Chemická struktura hormonů a mechanizmus jejich účinku.. Řízení činnosti endokrinních žláz... Poruchy funkce endokrinních žláz Klasické endokrinní žlázy lypotalamus Hy poíyza u m Adenohypofýza Neurohypofýza Štítná žláza (glandula thyreoidea)... Kalcitropní hormony: kalcitonin, parathormon, vitamin D a metabolízmus vápníku Hormony slinivky břišní (pankreatu) h i m m i b Madledviny - dřeň a kůra.,... Další důležité hormony Fyziologie reprodukce, těhotenství a porodu (R. Rokytaj Mužský pohlavní systém..., Ženský pohlavní systém Ženské pohlavní horm ony...,... Menstruační cyklus Fyziologie těhotenství a porodu... Obecná neurofyziologie (J. Myslivečkova) Funkční rozdělení neuronu... V /.ruch... Podmínky účinnosti podnětu Projevy vzruchu... Vedení vzruchu... Spojení mezi neurony - synapse... Neuronové receptory a iontové kanály Elektrické projevy synaptického přenosu... /m ěny synaptického přenosu... Funkční vlastnosti synapsí... Funkce neuroglie a extracelulárního prostoru... Některé zvláštnosti cévního zásobení a metabolizmu mozku

8 Systém mozkových bariér Mozkoiníšní m ok Energetický metabolizmus nervstva Fyziologie svalů (K. Bernašková) Příčně pruhované svaly Typy příčně pruhovaných svalů Motorická jednotka příčně pruhovaného svalu lladké svaly l) 20.3 Nervosvalový přenos Projevy činnosti svalstva Projevy mechanické Projevy elektrické Projevy strukturální Projevy chem ické Projevy tepelné..., Svalová síla Svalová práce Svalový výkon Svalová únava Fyziologie centrálního nervového systému (J, Myslivečkové, R. Rokyta) Funkce páteřní míchy Míšní reflexy...v.., Přerušení páteřní míchy,,,,,..,,..., Funkce mozkového km ene Prodloužená mícha Varolův m ost Střední mozek Funkce retikulámí form ace Mozková kůra a systém retikulární form ace Funkce mozečku...,,, Talamus Specifická senzorická jádra Nespecifická, převážně senzorická já d ra Motorická já d ra Asociační já d ra Bazální ganglia Funkce mozkové kůry

9 22. Senzorické systémy (J. Myslivečková, R. Rokyta) Čichový systém Chuťový systém Somatoviscerální systém Hmatové čití Tepelné čití Hlubokéčití Útrobní čití Somatoviscerální aferentace Bolest Sluchový systém Mechanizmus přenosu zvuku Bioelektrické projevy přenosu vláskovými buňkami Aferentní sluchová dráha Vestibulámí systém Aferentace do mozkové kůry Vestibulární reflexy a motorické funkce Zrakový systém Optický systém oka Analýza a syntéza na sítnici Zraková aferentace Elektrofyziologická diagnostika v neurofyziologii (R. Rokyta) Elektroencefalografie Magnetoencefalografie Evokované potenciály Snímání stejnosměrných nebo střídavých potenciálů mozkové kůry Jednotková aktivita Motorický systém (J. Myslivečková) Systém polohy mimovolní motorika Systém pohybu - volní motorika Autonomní nervový systém (J. Myslivečková) Periferní část autonomního nervového systému Centrální část autonomního nervstva Mediátory autonomního nervstva Limbický systém (J. Myslivečková) (>. 1 1lypotalamus

10 Hypotalamus a autonomní regulace Hypotalamus a chování Hipokampus Amygdala Limbickákůra Integrační a asociační činnost nervového systému (J. Myslivečkova) Plasticita nervového systému Chování Mimovolní chování Volní chování Útlum a jeho druhy... Dynamika integračních dějů... Učení... Paměť Elektrofyziologické projevy učení a paměti... Neuronální mechanizmy paměti Řeč a myšlení... Chronobiologie (A. Yamamotová)... Klasifikace biologických rytmů... Cirkadiánní rytmy... Vlastnosti cirkadiánního oscilátoru... Zpracování informací o čase... Desynchronizace cirkadiánních rytmů Rytmy kolísání výkonnosti... Střídání ročních období... Fyziologie spánku (A. Yamamotová). Spánkové cykly... Spánková stadia...*»... Vegetativní projevy ve spánku.... Sekrece hormonů a spánek... Potřeba spánku... Fylogeneze a ontogeneze spánku Spánkové modely a teorie... Pasivní teorie spánku... Aktivní teorie spánku... Bazální cykly klidu a aktivity----- Dvoufaktorová teorie spánku... I lumorální teorie spánku...

11 2 >,8 Funkční význam spánku S pán ková deprívace l). 10 Psychická činnost ve spánku a sn y ) Psychologický význam sn ů l>, 10.2 Fyziologický význam s n ů Kcjstřík

12 Úvod Předkládáme našim čtenářům učebnici fyziologie určenou především studentům bakalářských oborů na lékařských fakultách. Snažíme se v ní co nej přístupnější formou vysvětlit funkce organizmu jako celku i jeho jednotlivých systémů a orgánů. Tam, kde je to zapotřebí, se opíráme i o nejnovější výsledky molekulární biologie. Patofyziologie některých dějů jsme využili tak, aby pomohla vysvětlit jejich fyziologickou podstatu. Psali jsme tuto knihu, protože chceme pomoci studentům bakalářských oborů, které sc v poslední době velmi úspěšně rozvíjejí a představují významnou složku vysokoškolského studia. Stejně tak je kniha určena i studentům bakalářského studia na fakultách zaměřených na prevenci, především na fakultách tělesné výchovy, tělesné kultury, a příslušných směrů na pedagogických fakultách. Věříme, že vzhledem k novosti některých poznatků i studenti medicíny a přírodních věd naleznou v knize kapitoly, které užitečně použijí při svém studiu a které jim pomohou lépe pochopit zákonitosti fyziologických pochodů. Je to náš první pokus o shrnutí fyziologických znalostí pro bakalářské studium, a proto byl obtížný odhad rozsahu předkládaných fakt - někomu se může zdát příliš úzký, někomu příliš rozsáhlý. Přejeme vám příjemné studium krásného oboru fyziologie a těšíme se na vaše připomínky. Za kolektiv autorů prof. MUDr. Richard Rokyta. DrSc pořadatel knihy

13

14 1. Buněčná fyziologie Všechny živé organizmy jsou složeny z buněk. Lidské tělo tvoří přibližně buněk. Jako základní strukturální i funkční jednotka dovede buňka přijímat potřebné živiny z okolního prostředí, odvádět zplodiny svého metabolizmu, a tím udržovat svou strukturu i specifické funkce. Jako život každého živého organizmu je i život buňky časově omezeny. Nová buňka vzniká buněčným dělením a zaniká dalším dělením nebo smrtí. Buňku definujeme jako nejmemi jednotku živého organigmtí schopnou samostatné existence. 1.1 Struktura a funkce buněk Velikost buněk je velmi rozdílná. Uvažujeme-li nervovou buňku i s jejími výběžky, pohybuje se v rozmezí od několika mm až po 1m. K zajištění základních funkcí si buňky během vývoje vytvořily specifické struktury zvané buněčné organely (obr. 1.1) Piazm atická membrána Plazmatická membrána zajišťuje integritu buňky (obr. 1.1). Je to struktura, jež odděluje buňku od zevního prostředí, ohraničuje její tělo i výběžky a chrání ji před vnějšími vlivy. Není strukturou rigidní, nýbrž nesmírně plastickou, která se aktivně účastní buněčného metabolizmu, regulace poměrů mezi extracelulámím a intracelulárním prostředím, přispívá k morfologické stabilitě buňky. Z funkčního i morfologického hlediska je jednou z nejdůležitějších buněčných organel. O plazmatické membráně bude podrobněji pojednáno v části 1.2 této kapitoly Jádro - nucleus V buněčném jádře (obr. 1.1) je uložena genetická informace buňky. Oproti buněčné cytoplazmě je ohraničeno jadernou membránou. Jeho tvar i velikost závisí na tvaru a funkci příslušné buňky. Některé specializované buňky, například erytrocyty, jsou bezjaderné. Jiné buňky ztratily v dospělosti schopnost používat genetickou informaci jádra a dělit se (např. neurony). Z funkčního a morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty: 1. jadernou membránu, 2. chromatin a 3. jadérko. Jaderný obal tvoří zevní a vnitřní jaderná membrána, mezi nimi je perinukleární prostor - cisterna (obr. 1.1).

15 IM I O I.A 1 cytoskelet plazm atická membrána hromuj in aderná^ Yflřeukulum 11 m itochondrie tu ko vé ribozomy kapénky mikrotubuly i ryj mikrotrabekuly f intermediálnífilamenta/ centrioly mitochondrie jaderná membrána jaderné póry j é í elementům částice matrix p. 5 fjtn Golgiho aparát.. vezikuly proteiny cis-stranay / cisterny peroxnom 0 0,2-0,5 um lumea hrubé ndoplazmatické retikulum hladké endoplazmatické retikulum irsns-stráridi Ohr, I, I Schéma buňky a jcjich HťjdůlťUtčjMch orgunťl

16 B a S i ř N Í FYjZIQLÓGFE Zevní jaderná membrána místy přechází do membrány endoplazmatického retikula buňky ajsou na ní lokalizovány ribozomy. Toto uspořádání umožňuje transport genetické informace do cytoplazmy. Vnitřní jaderná membrána komunikuje s perinukleární cisternou několika tisíci póry. Jaderné póry jsou kryty jednoduchou membránou. Póry mohou procházet látky do molekulové hmotnosti Daltonů. Chromatin. Základní složkou chromatinu je komplex deoxyribonukleová kyselina (DNA) -protein. Chromatin je uspořádán do specifických jaderných struktur - chromozomů, jež jsou nositeli genetické informace. Tak je buňka připravena k dělení. Chromozomy mají dvě základní funkce: řídí metabolické a diferenciační pochody v buňce a připravují se na další dělení replikací své hmoty. Dochází k rovnoměrnému rozdělení hmoty chromozomů, a tím genetické informace do dceřiných buněk. Jadérko. Jadérko je patrné v jádře jako kulatá, membránou neohraničená organela. Jadérko tvoří část chromatinu, jenž syntetizuje ribozomální ribonukleové kyseliny - rrna, na které se navazují ribozomální proteiny. rrna se kondenzují do granulárních podjednotek ribozomů (nezralých). Tyto částice jsou transportovány do cytoplazmy, kde se jako zralé ribozomy účastní syntézy proteinů Ribozomy Ribozomy se v buňce vyskytují jako volné v cytoplazmě, nebo vázané na membránu granulámího endoplazmatického retikula či zevní jadernou membránu. Jsou to denzní granulámí organely. Představují složitý komplex více než sta molekul, který se posunuje po vlákně - řetězci RNA a podle zapsané informace syntetizuje peptidový řetězec Endoplazm atické retikulum Endoplazmatické retikulum je tvořeno soustavou tubulů, cisteren, lamel a váčků (sakulů). Vnitřní prostor retikula je vyplněn endoplazmatickou matrix a komunikuje s perinukleární cisternou. Rozlišujeme granulami (hrubé) a agranulární (hladké) retikulum podle přítomnosti či absence ria povrch vázaných ribozomů (obr. 1.1). Granulární (hrubé) endoplazmatické retikulum má na cytoplazmatickém povrchu vázány četné ribozomyj ve kterých probíhá proteosyntéza. Peptidové řetězce při průchodu membránou retikula jsou glykosylovány na glykoproteiny a ty jsou distribuovány transportními vezikulami (váčky) do Golgiho aparátu. Agranulární (hladké) endoplazmatické retikulum nenese na svém povrchu vázané ribozomy. Syntetizuje lipidy (převážně fosfolipidy a cholesterol), které jsou rychle využívány ke stavbě membrány, což je příčinou neustálého zvětšování povrchu této organely. Zároveň se však z endoplazmatického retikula odštěpují váčky, malé transportní vezikuly, jež migrují do Golgiho aparátu. Schopností retikula je také koncentrovat Ca2+ ionty a udržovat jejich homeostázu. To se uplatňuje především u svalových a nervových buněk. U vláken kosterního svalu či myokardu mluvíme o sarkoplazmatickém retikulu. Obdobnou úlohu plní aparát trnu na dendritu nervové buňky. U endokrinních buněk jsou v cndoplazmatickém retikulu syntetizovány hormony Cíolgiho aparát Golgiho komplex je tvořen lamelami a cisternami vyplněnými cytoplazmou prostou ribozomů (obr. 1.1). Funkčně navazuje na činnost endoplazmatického retikula.

17 i u M N U f e 1 Transportní vezikuly, které se z. endoplazmatického retikula odštěpují, splývají s povrchem Golgiho aparátu, s tzv. formujícím povrchem, který tvoří vnější, konvexní, cis-stranu lamel Golgiho aparátu. Transportované látky j sou vkládány do cytoplazmatických organel " fyzammů, mkreěmch váčků, peroxizomů. Tyto látky jsou ve formě sekrecních granul 1 Golgiho aparátu uvolňovány na kotikávní. trans-straně lamel, na tzv. maturačním povrchu, do cytoplazmy Lyzozomy Lyzozomy jsou sférické organely s membránou (obr. 1.1). V buňce se uplatní jako tzv. trávieí aparát, neboť jej ich obsah tvoří především kyselé hydrolytické enzymy, vnitřní ph Ivzozomu je 5 až 6. Hydrolytické enzymy ~ hydrolázy odbourávají bílkoviny,, nukleové kyseliny, polysacharidy i lipidy. Bylo popsáno asi 40 kyselých hydroláz. Přijme-li buňka cizí látku, fagocytuje-li ji, pak primární lyzozomy transportují hydrolytické enzymy do fagolytických vakuol a vytvářejí sekundární lyzozomy», které jsou schopné fagocytovanou látku rozložit. Lyzozomy obsahují také baktericídní látky, jež zlikvidují bakterii dříve, než poškodí buňku. Dále obsahují enzymy, které rozpouštějí kapénky lipidů a granula glykogenu. Poškodí-li se buňka, např. teplem, chladem, poraněním či jiným traumatizujíeím faktorem, dojde k rupluře membrán lyzozomů a jejich hydrolázy začnou trávit okolní organické látky v cytoplazmě buňky. Po lehčím poškození ještě může nastat reparace buňky*.při větším poškození je strávena celá buňka, dochází k atitůí$m buňky Peroxizomy Peroxizomy e nejvíce tvoří v cndoplazmatickém retikulu. Jsou to malé sférické organely obklopené membránou (obr. LI), speciálně se účastní oxidativních reakcí s použitím molekulárního kyslíku. Obsahují oxidativní enzymy peroxidázu, dehydrogenáztí D-aminokyselin, katalůzu a urikázu. Enzymy zároveň tvoří i rozkládají peroxidy, redukují H20, ale oxidují i jiné, buňce nebezpečné látky. Příkladem může být alkohol, jenž je většinou detoxikován v peroxižomech jatemích buněk, M itochondrie Mitochondrie patří k základním buněčným organelám, které jsou ohraničeny dvěma membránami. Nazýváme je sem autonomní organely. Obsahují enzymy, je l představují základní energetické vybavení buňky. Mitochondrie jsou přítomny prakticky ve všech buňkách, jejich tvar je nejčastěji váleovilý nebo eliptický. Počet mitochondrií v jedné buňce je značně rozdílný (od jednotek až do tisíců) a závisí na množství energie, které buňka potřebuje, aby mohla vykonávat svou specifickou činnost. Každá mitochondrie (obr. 1.1) sestává ze dvou do sebe usazených membránových váčků. Mezi zevní a vnitřní membránou je zevní prostor (8 10 nm). Vnitřní membrána vytváří kristy, z jejího povrchu vyčnívají pravidelné kulovité částice, viditelné v elektronovém mikroskopu. Základnu části ce tvoří enzymy pro aerobní fosfory laci, kulovitá hlavička obsahuje ATP spolu i enzymy pro jeho syntézu a metabolizmus. Vnitřní prostor mitochondrie je vyplněn gelovitou mitochondriální matrix. Matrix obsahuje mitochondriální DNA a granula, ribozomy, různé enzymy, krystaloidy, kapénky lipidů a glykogenová granula. Do vnitřní mitochondriální membrány jsou zabudovány složky respiračního řetězce společné s enzymy pro produkci ATP. který je syntetizován během aerobní ťosforylace.

18 B u n ě č n á f y z i o l o g i i Enzymy Krebsova (citrátového) cyklu jsou v mitochondriální matrix. Umístění dvou základních enzymatických cyklů na malou vzdálenost; je funkčně velmi výhodné. Mitochondrie obsahují i mitochondriální DNA, jež představuje druhý, poněkud odlišný genetický kód, vzhledem ke genetické informaci uložené v jádru buňky. Pro autonomní dělení mitochondrie není její DNA informace dostatečná Centrioly Centrioly jsou membránou neohraničená cylindrická tělíska (obr. 1.1), jež leží volně v cytoplazmě zpravidla v blízkostí jádra. Jsou uspořádána do dvojic. Každé tělísko je tvořeno 9 triplety mikrotubulů (triplet tvoří 3 mikrotubuly /A, B, C/ nad sebou) v podobě válce, podélné osy tělísek svírají pravý úhel. Každá centriola obsahuje malé množství DNA, takže jsou schopny autoreplikace. Centrioly se účastní buněčného dělení. Na začátku mitózy se zdvojují a každý pár postupuje na opačný pól jádra. Dvojice centriol zůstává po rozdělení jádra v nově vzniklých dceřiných buňkách Cytoskelet Cytoskelet buňky tvoří systém mikrotubulů,,mikrofilament, intermediálních filament a mikrotrabekulů. Systém zajišťuje dynamickou organizaci cytoplazmy a přenos některých informací (tlak, pohyb) tělem buňky. Cytoskelet fixuje tvar buňky a umístění jejích organel, zároveň umožňuje změny tvaru buňky a její aktivní pohyb. Mikrotubuly jsou podélné cylindrické organely, jejich stěnu tvoří spirálově stočená proteinová filamenta - tubulin (a a (3-tubulinové podjednotky vytvoří tubulin-dimcr), Mikrotubuly jsou přítomny ve všech buňkách, účastní se dělení buňky, udržováni jejího tvaru a pohybu, uplatňují se při endoeytóze i exocytóze, při intracelulárním transportu a distribuci organel. Jsou zapojeny do distribuce vody a metabolitů, dokonce receptorů na povrchu buňky, účastní se při transportu mechanických informací tělem buňky. Mikroillamenta jsou jemná proteinová vlákna lokalizovaná v cytoplazmě buď jednotlivě, nebo ve svazcích. Část mikrofilament je kontraktilních - aktinová filamenta. jež jsou odpovědná za motilitu buňky,; Myofilamenta tvoří morfologický podklad svalové kontrakce. Intermediální filamenta jsou nekontraktilní a podílejí se především na stavbě cytoskeletu. Obklopují jádro a udržují je v určité pozici. Mikrotrabekuly jsou proteinová vlákna tvořící nepravidelnou mříž-konstrukci uvnitř cytoplazmy. Mikrotrabekuly jsou spojeny jednak s mikrotubuly, mikrofi!ament\ a buněčnými organelami, jednak s vnitřní stěnou plazmatické membrány. Koordinuji pohyb a orientaci buněčných organel během pohybu buňky. 1.2 Složení a funkce buněčné membrány Plazmatická membrána je aktivní součástí buňky, jejíž integritu zajišťuje. Je polopropustná semipermeabilní, její propustnost například pro malé anorganické ionty se mění s hodnotou membránového potenciálu. Významně se podílí na udržování metabolieké rovnováhy buňky, a tím přispívá k její morfologické stabilitě.

19 k M 'lt O LA I protein ve vnější vrstvě protein ve vnitřní vrstvě (t-helix část fosfolipid uvnitř integrální protein Ohr. 1.2 Současná představa složení plazmatické membrány. Proteinové komplexy jsou zanořeňy do lo.sfolipidové dvojvrstvy Struktura a složení m em brán Na řezu buňkou rozeznáváme v elektronovém mikroskopu plazmatickou membránu juko třívrstevnou strukturu v šíři 7 10 nm. Uprostřed je dvojvrstva lipidů, uspořádaných k sobě nepolárními konci, na jejich polární konce jsou vázány molekuly proteinů. Bílkoviny tvoří první a třetí vrstvu. Tento klasický statický model membrány navrhl Kobertson (1959). Buněčnou membránu tvoří z 55 % proteiny, 25 % fosfolipidy, 13 % cholesterol, 4 % ostatní lipidy, 3 % karbohydráty. I.ipidy Převážná část lipidů je přítomna ve formě fosfolipidů - např. fosfatidylcholin, další část tvoří neutrální lipidy - cholesterol, dále glykolipidy - cerebrosidy a myelin. Hydrofóbni části molekul lipidů jsou tvořeny dvěma hydrokarbonovými řetězci a jsou orientovány dovnitř 1ipidové dvojvrstvy, olejová fáze" membrány (obr. 1.2). Do této loslolípidové dvojvrstvy jsou nepravidelně a různě hluboko zanořeny molekuly proteinů, vá/ané hydrofóbními interakcemi k molekulám lipidů. Proteiny /.istoupcní proteinu v membráně se liší podle typu buňky. Úlohy proteinů jsou velmi lo/in.milé, vytvářejí buněčné receptory, transportní a iontové kanály, sídla enzymů pro.iklivní transport. Integrální proteiny prostupují (i opakovaně) lipidovou dvojvrstvou. \ membrrinč stále probíhají aktivní proccsy a teto skutečnosti lépe odpovídá současná

20 BO íifíéfia FYZIOLOGIE představa dynamické struktury plazmatické membrány jako tekuté membránové mozaiky (obr. 1.2). Proteiny jsou v membráně vysoce mobilní. Molekuly glykolipidů, glykoproteinů a oligosacharidů tvoří vnější vrstvu cytoplazmatické membrány - její plášť. Na dlouhé řetězce oligosacharidů se mohou reverzibilně vázat ionty Na+, KTaCa2+, což způsobuje konformační změny v membráně a vyvolává koncentrační změny v mimobuněčném prostoru Hlavní funkce buněčných membrán Nejdůležitější funkce buněčných membrán spočívají v tom, že 1. ohraničují buňky a buněčné organely, 2. udržují koncentrační a elektrochemické gradienty, 3. zajišťují transport živin a produktů buněčného metabolizmu, 4. jsou nositeli antigenů buněk, 5. izolují v ohraničených vezikulách biologicky silně účinné látky (enzymy, mediátory), 6. v nervových a svalových buňkách umožňují vznik vzruchu a jeho vedení Mezibuněčné kontakty Buňky mezi sebou vytvářejí rozličné mezibuněčné kontakty. Podle jednotlivých kritérií, např. styčných vrstev kontaktu, šířky a symetrie mezibuněčného prostoru, je lze z morfologického hlediska rozdělit do 3 základních kategorií: 1. Těsné spojení {zonula occludens): a) Skulinové spojení - gap junction mezi zevními membránami zůstává štěrbina nm, v membránách sousedních buněk se vytvářejí proteinové kanály - konexony, jejichž kanál (2 nm) umožňuje volný pohyb iontů, aminokyselin a sacharidů. b) Úplné, těsné s p o j e n í tightjunction nerozlišíme prostor mezi buňkami, protože sousední zevní membrány vzájemně splynou. Spojení poutají buňky k sobě velmi silně. Vytvářejí bariéry pro pohyb iontů a jiných rozpuštěných látek přes epitel. Těsná spojení nacházíme u buněk epitelu střevní sliznice (luminální membrána), ledvinových kanálů, sítnice. 2. Zpevňující kontakt {zonula adhaerens); jedná se o volnější přiblížení membrán. V epiteliálních buňkách nacházíme tento typ kontaktu u bazálních membrán. Zpevňující kontakt slouží pro uchycení intracelulámích aktinových vláken buňky (denzní materiál). 3. Desmozom (macula adherens) - denzní materiál ve štěrbině je symetricky upořádán. Denzní materiál je dokladem komunikace mezi buňkami. Na cytoplazmatické straně membrány lze pozorovat přesně uspořádaný systém aktinových filament. Hemidesmozomy - spojení, jejichž prostřednictvím se buňka váže k bazální membráně, vazba bez bližší specifikace. Jsou podle velikosti polovičními desmozomy. 1.3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek Plazmatická membrána (z latinského membrana» pergamen) odděluje dvě kapalné fáze. které obsahují různé složky. Tato membrána není pro všechny složky kapalin stejně propustná, je semipermeabilní- polopropustná. Při klasifikaci přechodu látek buněčnou membránou rozlišujeme pět základních transportních mechanizmů.

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka:

ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: style:normal;color:grey;font-family:verdana,geneva,kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-v = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t - i n d e n t :

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku Fyziologický vývoj mozku v dětském věku MUDr. Zuzana Ludvíková Konference Mensa ČR 19.11.2014 Lidský mozek Obsahuje přes 1000 miliard nervových buněk Pokud pracuje naplno odčerpávají neurony 20% z celkové

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014 BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Variace Dýchací soustava

Variace Dýchací soustava Variace 1 Dýchací soustava 21.7.2014 13:15:44 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA Dýchací systém Dýchání je děj, při kterém organismus získává a spotřebovává vzdušný kyslík a vylučuje

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem 1. Nervováčinnost Neuron, jeho stavba a typy, gliové buňky a jejich funkce, sodno-draslíková pumpa, elektrochemický

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče.

Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče. Písemná přijímací zkouška OPTOMETRIE 2014 číslo uchazeče. Pokyny pro zpracování testu: Při řešení uveďte výchozí vztahy a průběh výpočtu, výsledek výpočtu zapište do rámečku včetně jednotek. Tíhové zrychlení

Více

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_18_BI1 DÝCHACÍ SOUSTAVA DÝCHACÍ SOUSTAVA Buňky živočišného organismu získávají energii pro životní děje: převážně z biologických

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Biologie zadání č. 1

Biologie zadání č. 1 Biologie zadání č. 1 Otázky za 3 body 1. Pojmem vitální kapacita plic označujeme: a) objem vzduchu v horních dýchacích cestách b) objem vzduchu vydechnutý po maximálním nádechu c) objem vzduchu vydechnutý

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 8. Průřezová témata, Opakování - zařadí člověka do systému živočišné říše - charakterizuje biologickou a společenskou podstatu člověka - uvede význam kůže, objasní její stavbu a funkci - popíše odlišnosti barvy kůže lidských

Více

Anatomie a fyziologie člověka

Anatomie a fyziologie člověka školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_12_BI2 NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK MOZEK vznikl během evoluce postupným rozšiřováním nervové trubice zakládají se 3 váčky: první

Více

Velikost živočišných buněk

Velikost živočišných buněk Velikost živočišných buněk Živočišné buňky jsou co do velikosti značně rozmanité. Velikostí se mohou lišit i stejné buněčné typy u různých živočichů. Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady

Více

Funkce oběhové soustavy

Funkce oběhové soustavy Oběhová soustava Funkce oběhové soustavy Zajišťuje oběh krve (u savců krev stahy srdce). Krev spolu s tkáňovým mokem a mízou tvoří vnitřní prostředí organismu, podílejí se na udržování homeostázy (stálého

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona/číslo materiálu: III/2 VY_32_INOVACE_TVD535 Jméno autora: Mgr. Lucie Křepelová Třída/ročník

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Otomar Kittnar a kolektiv. Lékařská. fyziologie

Otomar Kittnar a kolektiv. Lékařská. fyziologie Otomar Kittnar a kolektiv Lékařská fyziologie Otomar Kittnar a kolektiv Lékařská fyziologie GRADA Publishing Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné

Více