icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc."

Transkript

1 icjoucí autorského kolektivu: prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc.. I utorský kolektiv: MUDr. Klára Bernášková - kap. 8, 11-14, 16, 17, 20 Ing. Norbert Kříž, CSc. - kap. 1, 2 doc. MUDr. Jarmila Myslivečkové, DrSc. - kap. 4, 19, 21, 22, MUDr. Tomáš Paul - kap. 7, 10 prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. - kap. 5, 6, 13-15, 18, doc. PhDr. Andrej Stančák, CSc. kap. 10 MUDr. Jan Šulc, CSc. - kap. 9 KNDr. Anna Yamamotová, CSc. kap. 3, 28, 29 Autoři, s výjimkou MUDr. Jana Šulce* jsou pracovníky Ústavu normální, patologické.i klinické fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze MUDr. Jan Šulc, CSc., pracuje v dětském kardiocentru Fakultní nemocnice Motol KVCiWZOVillV ilm Ml l)i /.ii/iina Červinková, CSc., fyziologický ústav Lékařské fakulty Univerzity Kuriový v Hradci Králové J ih' Ml : )i. I )anu Marešová, ( Sc Fyziologický ústav 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze < proi. MUDr. Richard Rokyta, DrSc., 1999 O 11kistrations Jan Fiala. Irena Trefilová, 1999 C ISV nakladatelství, 2000 [SUN K0-858(>(>-45-5

2 Obsah Úvod Buněčná fyziologie (N. K říž) Struktura a funkce buněk Plazmatická m em brána Jádro - nucleus Ribozomy... I1) Endoplazmatické retikulum...i Golgiho aparát... I1) Lyzozomy Peroxizomy Mitochondrie Centrioly Cytoskelet Složení a funkce buněčné membrány Struktura a složení membrán Hlavní funkce buněčných membrán... 2 * 2.3 Mezibuněčné kontakty... 2) 3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek Prostá difúze Přestup iontovými kanály Spřažený transport Aktivní transport Endocytóza a exocytóza... 4 Molekulové principy regulace buněčných funkcí (vnitřní regulace - genetická)..., 5 Výměna informace, komunikace mezi buňkami (vnější regulace na úrovni cytoplazmatické membrány)...,5.1 Elektrochemická rovnováha na membráně...,5.2 Klidový membránový potenciál...,5.3 Prvky vnější regulace na membráně...,5.4 Druzí poslové - second messengers...

3 Iontové kanály (N. Kříž) Iontové kanály otevřené..., NaHkanály K' kanály Únikové kanály, kalium-natrium leak kanály H 0 kanály Iontové kanály řízené napětím Na+kanály řízené napitím K ' kanály řízené napětím...35 Ca2+kanály řízené napětím Cl kanály řízené napětím...36 Iontové kanály řízené Chemicky...wmmmmmwmm Receptory v přímé vazbě s iontovými kanály...37 Aktivace receptoru kanálu je spojena s G-proteiny..., Iontové kanály řízené napětím*i chemicky...41 Iontové kanály řízené fyzikálními impulzy...41 Mechanicky řízené iontová kanály Reakce iontových kanálů na světelnou energii...41 Mťdiátory a modulátory nervového přenosu (A. Yamamotová)...43 Acetylcholin Noradrcnalin I Xipamin...44 Serolonin...44 Kyselina glutamová Kyselina y-aminomáselná(gaba)...45 ( ilycin...45 I lístamin...45 Peptidy...46 Působení oxidu dusnatého v organizmu (J, Myslivečkova)...47 Mechanizmus vzniku I Jplatnění oxidu dusnatého v řízení krevního oběhu...47 l Jplatnění oxidu dusnatého v činnosti jiných systémů...48 Fyziologie tělních tekutin (R. Rokyta) Rozdělení tělesné vody Složeni tělních tekutin...52 Příjem a výdej vody Regulace příjmu vody... 55

4 5.5 Koloběh vody mezi orgány Posuny v tělesné vodě při příjmu různě osmoticky aktivních roztoků Krev (R. Rokyta) Krevní plazma Formované krevní elementy Červené krvinky erytrocyty Bílé krvinky leukocyty Krevní destičky - trombocyty Zástava krvácení - hemostáza Krevní skupiny Systém ABO Rh-systém Krevní transfuze Acidobazická rovnováha a její udržování (T. Paul) Acidobazická rovnováha roztoků Acidobazická rovnováha tělesných tekutin Vylučování iontů H+ do okolního prostředí Klinické obrazy poruch acidobazická rovnováhy Fyziologie imunitního systému (K. Bemášková) Nespecifická imunita Kožní a slizniční bariéry F agocy tóza Komplement NK buňky Interferon Zánět Prostředky specifické imunity Humorální imunita... 7C> Buněčná imunita Řízení imunity Využití imunity: imunizace Poruchy im unity Fyziologie dýchání (J. Sulc) Ventilace Distribuce dýchacích plynů Difúze (transport kyslíku a oxidu uhličitého alveolokapilámí membránou)... 93

5 V.4 Perfuze (plicní cirkulace)...94 Transport O, a C 02 krví...97 >.6 Regulace dýchání Fyziologie srdce a krevního oběhu (T. Paul, A. Slančák) Funkce krevního oběhu Funkční morfologie srdce Funkce chlopní Srdce jako pumpa Srdeční revoluce Převodní systém srdeční Srdeční stah Stažlivost - kontraktilita Srdeční výdej a jeho m ěření Zevní projevy srdeční činnosti Elektrické projevy srdeční činnosti Řízení srdeční činnosti Krevní tlak a hemodynamika Průtok krve v jednotlivých orgánech Oběh lymfy Petální oběh Fyziologie trávení a vstřebávání (K. Bernášková) Trávení Obecné principy stavby, motility, prokrvení a řízení trávicího systému Ústní dutina Jícen Žaludek Tenké střevo () Tlusté střevo Pankreas a žlučník Trávení jednotlivých živin Vstřebávání Já tra Funkce ja te r Metabolické funkce jater Uiotransformační funkce ja ter Sekreční a exkreční funkce jater Další funkce jater Mctabollzmua (K, Bernúíková)...149

6 13. Fyziologie výživy, vitaminů a minerálů (K. Bemášková, R. Rokyta) Výživa Základní živiny Fyziologický význam cukrů Fyziologický význam tuků Fyziologický význam bílkovin Vitaminy Minerální a stopové prvky Řízení příjmu potravy Poruchy příjmu potravy Fyziologie vylučování ledvinami (K Bemášková, R. Rokyta) Fyziologie ledvin Struktura ledvin Průtok krve ledvinami Funkce jednotlivých částí nefronu Mechanizmus vytváření koncentračního gradientu ve dřeni Přehled vstřebávání jednotlivých látek Tvorba a vylučování moči Definitivní m oč Vývodné cesty m očové Močení Přehled funkcí ledvin m Řízení činnosti ledvin Řízení průtoku krve ledvinami Řízení tubulámích procesů Funkční zkoušky ledvin Fyziologie kůže (R. Rokyta)...*... ' Funkce kůže Kožní adnexa Termoregulace (K. Bemášková) Tělesná teplota Teplota slupky a jádra Kolísání tělesné teploty...' 8' 16.2 Tvorba a výdej tepla.., Pot Regulace tělesné teploty Mechanizmy snižování tělesné teploty

7 Mechanizmy zvyšování tělesné teploty... Termoregulace u novorozence.., Stavy spojené se změnou tělesné teploty... Žlázy s vnitřní sekrecí (K. BemáŠková)... Chemická struktura hormonů a mechanizmus jejich účinku.. Řízení činnosti endokrinních žláz... Poruchy funkce endokrinních žláz Klasické endokrinní žlázy lypotalamus Hy poíyza u m Adenohypofýza Neurohypofýza Štítná žláza (glandula thyreoidea)... Kalcitropní hormony: kalcitonin, parathormon, vitamin D a metabolízmus vápníku Hormony slinivky břišní (pankreatu) h i m m i b Madledviny - dřeň a kůra.,... Další důležité hormony Fyziologie reprodukce, těhotenství a porodu (R. Rokytaj Mužský pohlavní systém..., Ženský pohlavní systém Ženské pohlavní horm ony...,... Menstruační cyklus Fyziologie těhotenství a porodu... Obecná neurofyziologie (J. Myslivečkova) Funkční rozdělení neuronu... V /.ruch... Podmínky účinnosti podnětu Projevy vzruchu... Vedení vzruchu... Spojení mezi neurony - synapse... Neuronové receptory a iontové kanály Elektrické projevy synaptického přenosu... /m ěny synaptického přenosu... Funkční vlastnosti synapsí... Funkce neuroglie a extracelulárního prostoru... Některé zvláštnosti cévního zásobení a metabolizmu mozku

8 Systém mozkových bariér Mozkoiníšní m ok Energetický metabolizmus nervstva Fyziologie svalů (K. Bernašková) Příčně pruhované svaly Typy příčně pruhovaných svalů Motorická jednotka příčně pruhovaného svalu lladké svaly l) 20.3 Nervosvalový přenos Projevy činnosti svalstva Projevy mechanické Projevy elektrické Projevy strukturální Projevy chem ické Projevy tepelné..., Svalová síla Svalová práce Svalový výkon Svalová únava Fyziologie centrálního nervového systému (J, Myslivečkové, R. Rokyta) Funkce páteřní míchy Míšní reflexy...v.., Přerušení páteřní míchy,,,,,..,,..., Funkce mozkového km ene Prodloužená mícha Varolův m ost Střední mozek Funkce retikulámí form ace Mozková kůra a systém retikulární form ace Funkce mozečku...,,, Talamus Specifická senzorická jádra Nespecifická, převážně senzorická já d ra Motorická já d ra Asociační já d ra Bazální ganglia Funkce mozkové kůry

9 22. Senzorické systémy (J. Myslivečková, R. Rokyta) Čichový systém Chuťový systém Somatoviscerální systém Hmatové čití Tepelné čití Hlubokéčití Útrobní čití Somatoviscerální aferentace Bolest Sluchový systém Mechanizmus přenosu zvuku Bioelektrické projevy přenosu vláskovými buňkami Aferentní sluchová dráha Vestibulámí systém Aferentace do mozkové kůry Vestibulární reflexy a motorické funkce Zrakový systém Optický systém oka Analýza a syntéza na sítnici Zraková aferentace Elektrofyziologická diagnostika v neurofyziologii (R. Rokyta) Elektroencefalografie Magnetoencefalografie Evokované potenciály Snímání stejnosměrných nebo střídavých potenciálů mozkové kůry Jednotková aktivita Motorický systém (J. Myslivečková) Systém polohy mimovolní motorika Systém pohybu - volní motorika Autonomní nervový systém (J. Myslivečková) Periferní část autonomního nervového systému Centrální část autonomního nervstva Mediátory autonomního nervstva Limbický systém (J. Myslivečková) (>. 1 1lypotalamus

10 Hypotalamus a autonomní regulace Hypotalamus a chování Hipokampus Amygdala Limbickákůra Integrační a asociační činnost nervového systému (J. Myslivečkova) Plasticita nervového systému Chování Mimovolní chování Volní chování Útlum a jeho druhy... Dynamika integračních dějů... Učení... Paměť Elektrofyziologické projevy učení a paměti... Neuronální mechanizmy paměti Řeč a myšlení... Chronobiologie (A. Yamamotová)... Klasifikace biologických rytmů... Cirkadiánní rytmy... Vlastnosti cirkadiánního oscilátoru... Zpracování informací o čase... Desynchronizace cirkadiánních rytmů Rytmy kolísání výkonnosti... Střídání ročních období... Fyziologie spánku (A. Yamamotová). Spánkové cykly... Spánková stadia...*»... Vegetativní projevy ve spánku.... Sekrece hormonů a spánek... Potřeba spánku... Fylogeneze a ontogeneze spánku Spánkové modely a teorie... Pasivní teorie spánku... Aktivní teorie spánku... Bazální cykly klidu a aktivity----- Dvoufaktorová teorie spánku... I lumorální teorie spánku...

11 2 >,8 Funkční význam spánku S pán ková deprívace l). 10 Psychická činnost ve spánku a sn y ) Psychologický význam sn ů l>, 10.2 Fyziologický význam s n ů Kcjstřík

12 Úvod Předkládáme našim čtenářům učebnici fyziologie určenou především studentům bakalářských oborů na lékařských fakultách. Snažíme se v ní co nej přístupnější formou vysvětlit funkce organizmu jako celku i jeho jednotlivých systémů a orgánů. Tam, kde je to zapotřebí, se opíráme i o nejnovější výsledky molekulární biologie. Patofyziologie některých dějů jsme využili tak, aby pomohla vysvětlit jejich fyziologickou podstatu. Psali jsme tuto knihu, protože chceme pomoci studentům bakalářských oborů, které sc v poslední době velmi úspěšně rozvíjejí a představují významnou složku vysokoškolského studia. Stejně tak je kniha určena i studentům bakalářského studia na fakultách zaměřených na prevenci, především na fakultách tělesné výchovy, tělesné kultury, a příslušných směrů na pedagogických fakultách. Věříme, že vzhledem k novosti některých poznatků i studenti medicíny a přírodních věd naleznou v knize kapitoly, které užitečně použijí při svém studiu a které jim pomohou lépe pochopit zákonitosti fyziologických pochodů. Je to náš první pokus o shrnutí fyziologických znalostí pro bakalářské studium, a proto byl obtížný odhad rozsahu předkládaných fakt - někomu se může zdát příliš úzký, někomu příliš rozsáhlý. Přejeme vám příjemné studium krásného oboru fyziologie a těšíme se na vaše připomínky. Za kolektiv autorů prof. MUDr. Richard Rokyta. DrSc pořadatel knihy

13

14 1. Buněčná fyziologie Všechny živé organizmy jsou složeny z buněk. Lidské tělo tvoří přibližně buněk. Jako základní strukturální i funkční jednotka dovede buňka přijímat potřebné živiny z okolního prostředí, odvádět zplodiny svého metabolizmu, a tím udržovat svou strukturu i specifické funkce. Jako život každého živého organizmu je i život buňky časově omezeny. Nová buňka vzniká buněčným dělením a zaniká dalším dělením nebo smrtí. Buňku definujeme jako nejmemi jednotku živého organigmtí schopnou samostatné existence. 1.1 Struktura a funkce buněk Velikost buněk je velmi rozdílná. Uvažujeme-li nervovou buňku i s jejími výběžky, pohybuje se v rozmezí od několika mm až po 1m. K zajištění základních funkcí si buňky během vývoje vytvořily specifické struktury zvané buněčné organely (obr. 1.1) Piazm atická membrána Plazmatická membrána zajišťuje integritu buňky (obr. 1.1). Je to struktura, jež odděluje buňku od zevního prostředí, ohraničuje její tělo i výběžky a chrání ji před vnějšími vlivy. Není strukturou rigidní, nýbrž nesmírně plastickou, která se aktivně účastní buněčného metabolizmu, regulace poměrů mezi extracelulámím a intracelulárním prostředím, přispívá k morfologické stabilitě buňky. Z funkčního i morfologického hlediska je jednou z nejdůležitějších buněčných organel. O plazmatické membráně bude podrobněji pojednáno v části 1.2 této kapitoly Jádro - nucleus V buněčném jádře (obr. 1.1) je uložena genetická informace buňky. Oproti buněčné cytoplazmě je ohraničeno jadernou membránou. Jeho tvar i velikost závisí na tvaru a funkci příslušné buňky. Některé specializované buňky, například erytrocyty, jsou bezjaderné. Jiné buňky ztratily v dospělosti schopnost používat genetickou informaci jádra a dělit se (např. neurony). Z funkčního a morfologického hlediska lze jádro rozdělit na 3 základní komponenty: 1. jadernou membránu, 2. chromatin a 3. jadérko. Jaderný obal tvoří zevní a vnitřní jaderná membrána, mezi nimi je perinukleární prostor - cisterna (obr. 1.1).

15 IM I O I.A 1 cytoskelet plazm atická membrána hromuj in aderná^ Yflřeukulum 11 m itochondrie tu ko vé ribozomy kapénky mikrotubuly i ryj mikrotrabekuly f intermediálnífilamenta/ centrioly mitochondrie jaderná membrána jaderné póry j é í elementům částice matrix p. 5 fjtn Golgiho aparát.. vezikuly proteiny cis-stranay / cisterny peroxnom 0 0,2-0,5 um lumea hrubé ndoplazmatické retikulum hladké endoplazmatické retikulum irsns-stráridi Ohr, I, I Schéma buňky a jcjich HťjdůlťUtčjMch orgunťl

16 B a S i ř N Í FYjZIQLÓGFE Zevní jaderná membrána místy přechází do membrány endoplazmatického retikula buňky ajsou na ní lokalizovány ribozomy. Toto uspořádání umožňuje transport genetické informace do cytoplazmy. Vnitřní jaderná membrána komunikuje s perinukleární cisternou několika tisíci póry. Jaderné póry jsou kryty jednoduchou membránou. Póry mohou procházet látky do molekulové hmotnosti Daltonů. Chromatin. Základní složkou chromatinu je komplex deoxyribonukleová kyselina (DNA) -protein. Chromatin je uspořádán do specifických jaderných struktur - chromozomů, jež jsou nositeli genetické informace. Tak je buňka připravena k dělení. Chromozomy mají dvě základní funkce: řídí metabolické a diferenciační pochody v buňce a připravují se na další dělení replikací své hmoty. Dochází k rovnoměrnému rozdělení hmoty chromozomů, a tím genetické informace do dceřiných buněk. Jadérko. Jadérko je patrné v jádře jako kulatá, membránou neohraničená organela. Jadérko tvoří část chromatinu, jenž syntetizuje ribozomální ribonukleové kyseliny - rrna, na které se navazují ribozomální proteiny. rrna se kondenzují do granulárních podjednotek ribozomů (nezralých). Tyto částice jsou transportovány do cytoplazmy, kde se jako zralé ribozomy účastní syntézy proteinů Ribozomy Ribozomy se v buňce vyskytují jako volné v cytoplazmě, nebo vázané na membránu granulámího endoplazmatického retikula či zevní jadernou membránu. Jsou to denzní granulámí organely. Představují složitý komplex více než sta molekul, který se posunuje po vlákně - řetězci RNA a podle zapsané informace syntetizuje peptidový řetězec Endoplazm atické retikulum Endoplazmatické retikulum je tvořeno soustavou tubulů, cisteren, lamel a váčků (sakulů). Vnitřní prostor retikula je vyplněn endoplazmatickou matrix a komunikuje s perinukleární cisternou. Rozlišujeme granulami (hrubé) a agranulární (hladké) retikulum podle přítomnosti či absence ria povrch vázaných ribozomů (obr. 1.1). Granulární (hrubé) endoplazmatické retikulum má na cytoplazmatickém povrchu vázány četné ribozomyj ve kterých probíhá proteosyntéza. Peptidové řetězce při průchodu membránou retikula jsou glykosylovány na glykoproteiny a ty jsou distribuovány transportními vezikulami (váčky) do Golgiho aparátu. Agranulární (hladké) endoplazmatické retikulum nenese na svém povrchu vázané ribozomy. Syntetizuje lipidy (převážně fosfolipidy a cholesterol), které jsou rychle využívány ke stavbě membrány, což je příčinou neustálého zvětšování povrchu této organely. Zároveň se však z endoplazmatického retikula odštěpují váčky, malé transportní vezikuly, jež migrují do Golgiho aparátu. Schopností retikula je také koncentrovat Ca2+ ionty a udržovat jejich homeostázu. To se uplatňuje především u svalových a nervových buněk. U vláken kosterního svalu či myokardu mluvíme o sarkoplazmatickém retikulu. Obdobnou úlohu plní aparát trnu na dendritu nervové buňky. U endokrinních buněk jsou v cndoplazmatickém retikulu syntetizovány hormony Cíolgiho aparát Golgiho komplex je tvořen lamelami a cisternami vyplněnými cytoplazmou prostou ribozomů (obr. 1.1). Funkčně navazuje na činnost endoplazmatického retikula.

17 i u M N U f e 1 Transportní vezikuly, které se z. endoplazmatického retikula odštěpují, splývají s povrchem Golgiho aparátu, s tzv. formujícím povrchem, který tvoří vnější, konvexní, cis-stranu lamel Golgiho aparátu. Transportované látky j sou vkládány do cytoplazmatických organel " fyzammů, mkreěmch váčků, peroxizomů. Tyto látky jsou ve formě sekrecních granul 1 Golgiho aparátu uvolňovány na kotikávní. trans-straně lamel, na tzv. maturačním povrchu, do cytoplazmy Lyzozomy Lyzozomy jsou sférické organely s membránou (obr. 1.1). V buňce se uplatní jako tzv. trávieí aparát, neboť jej ich obsah tvoří především kyselé hydrolytické enzymy, vnitřní ph Ivzozomu je 5 až 6. Hydrolytické enzymy ~ hydrolázy odbourávají bílkoviny,, nukleové kyseliny, polysacharidy i lipidy. Bylo popsáno asi 40 kyselých hydroláz. Přijme-li buňka cizí látku, fagocytuje-li ji, pak primární lyzozomy transportují hydrolytické enzymy do fagolytických vakuol a vytvářejí sekundární lyzozomy», které jsou schopné fagocytovanou látku rozložit. Lyzozomy obsahují také baktericídní látky, jež zlikvidují bakterii dříve, než poškodí buňku. Dále obsahují enzymy, které rozpouštějí kapénky lipidů a granula glykogenu. Poškodí-li se buňka, např. teplem, chladem, poraněním či jiným traumatizujíeím faktorem, dojde k rupluře membrán lyzozomů a jejich hydrolázy začnou trávit okolní organické látky v cytoplazmě buňky. Po lehčím poškození ještě může nastat reparace buňky*.při větším poškození je strávena celá buňka, dochází k atitůí$m buňky Peroxizomy Peroxizomy e nejvíce tvoří v cndoplazmatickém retikulu. Jsou to malé sférické organely obklopené membránou (obr. LI), speciálně se účastní oxidativních reakcí s použitím molekulárního kyslíku. Obsahují oxidativní enzymy peroxidázu, dehydrogenáztí D-aminokyselin, katalůzu a urikázu. Enzymy zároveň tvoří i rozkládají peroxidy, redukují H20, ale oxidují i jiné, buňce nebezpečné látky. Příkladem může být alkohol, jenž je většinou detoxikován v peroxižomech jatemích buněk, M itochondrie Mitochondrie patří k základním buněčným organelám, které jsou ohraničeny dvěma membránami. Nazýváme je sem autonomní organely. Obsahují enzymy, je l představují základní energetické vybavení buňky. Mitochondrie jsou přítomny prakticky ve všech buňkách, jejich tvar je nejčastěji váleovilý nebo eliptický. Počet mitochondrií v jedné buňce je značně rozdílný (od jednotek až do tisíců) a závisí na množství energie, které buňka potřebuje, aby mohla vykonávat svou specifickou činnost. Každá mitochondrie (obr. 1.1) sestává ze dvou do sebe usazených membránových váčků. Mezi zevní a vnitřní membránou je zevní prostor (8 10 nm). Vnitřní membrána vytváří kristy, z jejího povrchu vyčnívají pravidelné kulovité částice, viditelné v elektronovém mikroskopu. Základnu části ce tvoří enzymy pro aerobní fosfory laci, kulovitá hlavička obsahuje ATP spolu i enzymy pro jeho syntézu a metabolizmus. Vnitřní prostor mitochondrie je vyplněn gelovitou mitochondriální matrix. Matrix obsahuje mitochondriální DNA a granula, ribozomy, různé enzymy, krystaloidy, kapénky lipidů a glykogenová granula. Do vnitřní mitochondriální membrány jsou zabudovány složky respiračního řetězce společné s enzymy pro produkci ATP. který je syntetizován během aerobní ťosforylace.

18 B u n ě č n á f y z i o l o g i i Enzymy Krebsova (citrátového) cyklu jsou v mitochondriální matrix. Umístění dvou základních enzymatických cyklů na malou vzdálenost; je funkčně velmi výhodné. Mitochondrie obsahují i mitochondriální DNA, jež představuje druhý, poněkud odlišný genetický kód, vzhledem ke genetické informaci uložené v jádru buňky. Pro autonomní dělení mitochondrie není její DNA informace dostatečná Centrioly Centrioly jsou membránou neohraničená cylindrická tělíska (obr. 1.1), jež leží volně v cytoplazmě zpravidla v blízkostí jádra. Jsou uspořádána do dvojic. Každé tělísko je tvořeno 9 triplety mikrotubulů (triplet tvoří 3 mikrotubuly /A, B, C/ nad sebou) v podobě válce, podélné osy tělísek svírají pravý úhel. Každá centriola obsahuje malé množství DNA, takže jsou schopny autoreplikace. Centrioly se účastní buněčného dělení. Na začátku mitózy se zdvojují a každý pár postupuje na opačný pól jádra. Dvojice centriol zůstává po rozdělení jádra v nově vzniklých dceřiných buňkách Cytoskelet Cytoskelet buňky tvoří systém mikrotubulů,,mikrofilament, intermediálních filament a mikrotrabekulů. Systém zajišťuje dynamickou organizaci cytoplazmy a přenos některých informací (tlak, pohyb) tělem buňky. Cytoskelet fixuje tvar buňky a umístění jejích organel, zároveň umožňuje změny tvaru buňky a její aktivní pohyb. Mikrotubuly jsou podélné cylindrické organely, jejich stěnu tvoří spirálově stočená proteinová filamenta - tubulin (a a (3-tubulinové podjednotky vytvoří tubulin-dimcr), Mikrotubuly jsou přítomny ve všech buňkách, účastní se dělení buňky, udržováni jejího tvaru a pohybu, uplatňují se při endoeytóze i exocytóze, při intracelulárním transportu a distribuci organel. Jsou zapojeny do distribuce vody a metabolitů, dokonce receptorů na povrchu buňky, účastní se při transportu mechanických informací tělem buňky. Mikroillamenta jsou jemná proteinová vlákna lokalizovaná v cytoplazmě buď jednotlivě, nebo ve svazcích. Část mikrofilament je kontraktilních - aktinová filamenta. jež jsou odpovědná za motilitu buňky,; Myofilamenta tvoří morfologický podklad svalové kontrakce. Intermediální filamenta jsou nekontraktilní a podílejí se především na stavbě cytoskeletu. Obklopují jádro a udržují je v určité pozici. Mikrotrabekuly jsou proteinová vlákna tvořící nepravidelnou mříž-konstrukci uvnitř cytoplazmy. Mikrotrabekuly jsou spojeny jednak s mikrotubuly, mikrofi!ament\ a buněčnými organelami, jednak s vnitřní stěnou plazmatické membrány. Koordinuji pohyb a orientaci buněčných organel během pohybu buňky. 1.2 Složení a funkce buněčné membrány Plazmatická membrána je aktivní součástí buňky, jejíž integritu zajišťuje. Je polopropustná semipermeabilní, její propustnost například pro malé anorganické ionty se mění s hodnotou membránového potenciálu. Významně se podílí na udržování metabolieké rovnováhy buňky, a tím přispívá k její morfologické stabilitě.

19 k M 'lt O LA I protein ve vnější vrstvě protein ve vnitřní vrstvě (t-helix část fosfolipid uvnitř integrální protein Ohr. 1.2 Současná představa složení plazmatické membrány. Proteinové komplexy jsou zanořeňy do lo.sfolipidové dvojvrstvy Struktura a složení m em brán Na řezu buňkou rozeznáváme v elektronovém mikroskopu plazmatickou membránu juko třívrstevnou strukturu v šíři 7 10 nm. Uprostřed je dvojvrstva lipidů, uspořádaných k sobě nepolárními konci, na jejich polární konce jsou vázány molekuly proteinů. Bílkoviny tvoří první a třetí vrstvu. Tento klasický statický model membrány navrhl Kobertson (1959). Buněčnou membránu tvoří z 55 % proteiny, 25 % fosfolipidy, 13 % cholesterol, 4 % ostatní lipidy, 3 % karbohydráty. I.ipidy Převážná část lipidů je přítomna ve formě fosfolipidů - např. fosfatidylcholin, další část tvoří neutrální lipidy - cholesterol, dále glykolipidy - cerebrosidy a myelin. Hydrofóbni části molekul lipidů jsou tvořeny dvěma hydrokarbonovými řetězci a jsou orientovány dovnitř 1ipidové dvojvrstvy, olejová fáze" membrány (obr. 1.2). Do této loslolípidové dvojvrstvy jsou nepravidelně a různě hluboko zanořeny molekuly proteinů, vá/ané hydrofóbními interakcemi k molekulám lipidů. Proteiny /.istoupcní proteinu v membráně se liší podle typu buňky. Úlohy proteinů jsou velmi lo/in.milé, vytvářejí buněčné receptory, transportní a iontové kanály, sídla enzymů pro.iklivní transport. Integrální proteiny prostupují (i opakovaně) lipidovou dvojvrstvou. \ membrrinč stále probíhají aktivní proccsy a teto skutečnosti lépe odpovídá současná

20 BO íifíéfia FYZIOLOGIE představa dynamické struktury plazmatické membrány jako tekuté membránové mozaiky (obr. 1.2). Proteiny jsou v membráně vysoce mobilní. Molekuly glykolipidů, glykoproteinů a oligosacharidů tvoří vnější vrstvu cytoplazmatické membrány - její plášť. Na dlouhé řetězce oligosacharidů se mohou reverzibilně vázat ionty Na+, KTaCa2+, což způsobuje konformační změny v membráně a vyvolává koncentrační změny v mimobuněčném prostoru Hlavní funkce buněčných membrán Nejdůležitější funkce buněčných membrán spočívají v tom, že 1. ohraničují buňky a buněčné organely, 2. udržují koncentrační a elektrochemické gradienty, 3. zajišťují transport živin a produktů buněčného metabolizmu, 4. jsou nositeli antigenů buněk, 5. izolují v ohraničených vezikulách biologicky silně účinné látky (enzymy, mediátory), 6. v nervových a svalových buňkách umožňují vznik vzruchu a jeho vedení Mezibuněčné kontakty Buňky mezi sebou vytvářejí rozličné mezibuněčné kontakty. Podle jednotlivých kritérií, např. styčných vrstev kontaktu, šířky a symetrie mezibuněčného prostoru, je lze z morfologického hlediska rozdělit do 3 základních kategorií: 1. Těsné spojení {zonula occludens): a) Skulinové spojení - gap junction mezi zevními membránami zůstává štěrbina nm, v membránách sousedních buněk se vytvářejí proteinové kanály - konexony, jejichž kanál (2 nm) umožňuje volný pohyb iontů, aminokyselin a sacharidů. b) Úplné, těsné s p o j e n í tightjunction nerozlišíme prostor mezi buňkami, protože sousední zevní membrány vzájemně splynou. Spojení poutají buňky k sobě velmi silně. Vytvářejí bariéry pro pohyb iontů a jiných rozpuštěných látek přes epitel. Těsná spojení nacházíme u buněk epitelu střevní sliznice (luminální membrána), ledvinových kanálů, sítnice. 2. Zpevňující kontakt {zonula adhaerens); jedná se o volnější přiblížení membrán. V epiteliálních buňkách nacházíme tento typ kontaktu u bazálních membrán. Zpevňující kontakt slouží pro uchycení intracelulámích aktinových vláken buňky (denzní materiál). 3. Desmozom (macula adherens) - denzní materiál ve štěrbině je symetricky upořádán. Denzní materiál je dokladem komunikace mezi buňkami. Na cytoplazmatické straně membrány lze pozorovat přesně uspořádaný systém aktinových filament. Hemidesmozomy - spojení, jejichž prostřednictvím se buňka váže k bazální membráně, vazba bez bližší specifikace. Jsou podle velikosti polovičními desmozomy. 1.3 Transportní buněčné prostory a mechanizmy přenosu látek Plazmatická membrána (z latinského membrana» pergamen) odděluje dvě kapalné fáze. které obsahují různé složky. Tato membrána není pro všechny složky kapalin stejně propustná, je semipermeabilní- polopropustná. Při klasifikaci přechodu látek buněčnou membránou rozlišujeme pět základních transportních mechanizmů.

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol. Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE Kateryna Nohejlová a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Patofyziologie Vedoucí autorského kolektivu

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Biologie - Septima, 3. ročník

Biologie - Septima, 3. ročník - Septima, 3. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU je uskutečňováno prostřednictvím: hormonů neurohormonů tkáňových hormonů endokrinní žlázy vylučují látky do krevního oběhu

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Membránový transport příručka pro učitele

Membránový transport příručka pro učitele Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Příbram I, Jiráskovy sady 113 POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA Předmět: ANATOMIE A FYZIOLOGIE Obor vzdělání: DIPLOMOVANÝ ZDRAVOTNICKÝ ZÁCHRANÁŘ

Více

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_14_BI2 SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA NS: anatomický a funkční celek řídí kosterní a útrobní orgány > řízeny odděleně

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Pracovní sešit pro SZŠ Hlavní autorka: Mgr. Markéta Křivánková Spoluautorka: Mgr. Milena

Více

Zdravotní nauka 1. díl

Zdravotní nauka 1. díl Iva Nováková Učebnice pro obor sociální činnost ISBN 978-80-247-3709-6 Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Více

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních

Více

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta:

TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc Varianta: TEST: Základy biologických oborů - ZBOBc060912 Varianta: 0 1. Nositelkou genetických informací je 1) DNA 2) histon 3) mrna 4) RNA transkriptáza 2. Které tvrzení je nepravdivé 1) bránice je hlavní inspirační

Více

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka Předseda Prof. MUDr. Jaroslav Pokorný, DrSc. Fyziologický ústav 1. LF UK, Albertov 5, 128 00 Praha 2 e-mail: jaroslav.pokorny@lf1.cuni.cz Členové Prof.

Více

ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka:

ISBN 978-80-247-6899-1 Mgr. Markéta Křivánková, Mgr. Milena Hradová SOMATOLOGIE Učebnice pro střední zdravotnické školy Recenzentka: style:normal;color:grey;font-family:verdana,geneva,kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-v = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t - i n d e n t :

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Žlázy s vnitřní sekrecí

Žlázy s vnitřní sekrecí Žlázy s vnitřní sekrecí Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 14. 11. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s rozmístěním a činností základních žláz s vnitřní

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1 Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.) 1. Povrch kosti kryje vazivová blána, která se nazývá a) okostice b) chrupavka c) kostní obal 2. Na průřezu kosti rozeznáváme

Více

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): tynakarp - cellula - věda: cytologie (neboli buněčná biologie) - základní stavební a funkční jednotka živých buněčných organismů - nejmenší živý útvar schopný

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více