Zatímco se tvář českých městech radikálně mění, Aktivita Z Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Opavy.

Transkript

1 Představení vize Aktivita Z Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Opavy KULTURNÍ KRAJINA JE OBRAZEM LIDÍ, KTEŘÍ V NÍ HOSPODAŘÍ Zatímco se tvář českých městech radikálně mění, za humny zůstává ležet kolektivizovaná krajina obětovaná průmyslovému zemědělství a územním nárokům rozrůstajících se sídel. DVĚ TVÁŘE JEDNÉ KRAJINY. Na obrázcích Opava severně od Kateřinek Názor a východisko Polistopadový rozvoj Opavy se až dosud odbývá převážně v jejích zastavěných částech. To se týká i péče o zeleň. V krajině nezastavěného území města tak mohly přetrvat následky sociálních experimentů druhé poloviny 20. století. I když se leccos odčinilo, skutečná katarze se nekonala. Naopak, rozoraná krajina začala podléhat novým zátěžím mj. rozpínání městské infrastruktury. Je vhodné diskutovat o tom, zda model zemědělství, který nedokáže hradit ani své náklady, natož vedlejší škody, zůstane v podmínkách globální distribuce hlavním motorem příměstského venkova, resp. že bude nadále diktovat jeho krajinný ráz. Nespoléhejme na schopnost krajiny absorbovat další a další stavby bez spočitatelných společenských škod. Už dnes se lze dobrat čísel dokumentujících rostoucí ekonomický význam přírody, pokud je ještě (nebo už zase) dostatečně přitažlivá. Nového přístupu ke krajině je třeba z mnoha dobrých důvodů, protože jakékoliv naše plány jsou na její stabilitě závislé. Tuning městských center, vymítání nepříjemností do polí a dotovaná orba pro orbu už zřejmě mají nejlepší léta za sebou. Proto je dobře, že s novým Strategickým plánem přichází i do Opavy vůle převzít odpovědnost za rozvoj celého území SMO, a to v souladu spíše s trendy než se zvyklostmi. Obsah prezentace Tento text o Zelených hradbách (ZH) se pokouší dát první představu o tom, jak v rámci současných legislativních, majetkoprávních a společenských podmínek postupně měnit přehlíženou krajinu v přitažlivý veřejný prostor. Cesta k nejpříjemnějšímu městu Moravskoslezského kraje nemůže vést pouze ornicí anebo po asfaltu.

2 Co se děje s krajinou na území Statutárního města Opavy Téměř dvě třetiny rozlohy SMO jsou dnes zorněny. Zablokování tak velkého území dokáže prolomit jen investiční výstavba. Většina obyvatel přichází zkrátka. Chcete-li si jen tak vyrazit pěšky nebo na kole, musíte se spokojit s omezenou nabídkou cílů nebo koridorů k nim, smířit se s pohybem pro pohyb, nebo za podnětným prostředím odjet úplně jinam. Jako by Opava ležela v obklíčení. MÍRA ZORNĚNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD 89 % 74 % 53 % Průměr EU Průměr ČR Opava NIC NEŽ ORNÁ. Na ostatní prvky v krajině nezbývají peníze, nebo pozornost? Známé škody Vodní eroze a chemická zátěž degradují půdu. Splachování hnojiv znečišťuje povrchové vody. Zhutnění půd urychluje odtok srážek a podporuje vznik častějších povodní s horším průběhem. Nedostatečný vegetační kryt zesiluje teplotní extrémy, snižuje biologickou diverzitu a destabilizuje krajinu jako systém. Prašnost zorané půdy napomáhá vzniku alergií a dalších onemocnění. Nedostatek cílů, cest a estetických podnětů snižuje přitažlivost krajiny, rozkládá vztah lidí k ní a zpětně ji ohrožuje vzrůstající necitlivostí. Absence blízkého rekreačního zázemí Opavy zvyšuje časové a finanční zatížení občanů. Podílí se na zvyšování dopravní zátěže (emise, hluk), akceleruje nároky na dopravní infrastrukturu (další zábory v krajině) a přetěžuje cílové (náhradní) rekreační lokality. Dosavadní aktivity Strategie komplexního rozvoje nezastavěné území SMO zřejmě neexistuje. Zemědělské využití půdy stojí mimo diskusi. Aktuální projekty, které hodlají zlepšit rekreační možnosti Opavy, jsou prozatím zaměřeny na izolované lokality a v zásadě nabízejí strukturovaný pobyt, nikoliv volný pohyb uživatelů. Návaznost mezi nimi a ZH je však možná a žádoucí. VYUŽITÍ PLOCH NA ÚZEMÍ SMO Zemědělská orná půda 65 % Zemědělská ostatní půda 8 % Lesní půda 6 % Vodní plochy 2 % Zastavěná půda 6 % Ostatní půda 13 %

3 Co jsou a co přinesou Zelené hradby Zelené hradby (ZH) jsou pracovní označení systému přírodních a drobných stavebních prvků, které mají přispět k revitalizaci nezastavěného území SMO a k lepší rovnováze jeho hospodářských, rozvojových, rekreačních a ekologických funkcí. Pojem ZH zahrnuje všechny aktivity spojené s financováním, projekcí, výstavbou, údržbou a využíváním těchto prvků. Stavební prvky ZH a jejich účel Stavební prvek upravené polní cesty nově zřízené nezpevněné stezky upravená rozcestí zatravněné pásy podél cest a stezek ovocné aleje neovocné aleje (bio)pásy křovin solitérní stromy a skupiny stromů na významných místech drobná architektura (lavičky, stoly, altánky) na rozcestích a esteticky hodnotných místech informační prvky Smysl a přínos vznik vycházkových tras, přirozené propojení zastavěného území s volnou krajinou a rekreačními cíli na území i mimo území SMO vznik tras pro alternativní individuální dopravu mezi obytnými, průmyslovými a nákupními zónami resp. centrem města s městskými částmi estetizace krajiny více možností pro volný pohyb bezpečná plocha pro vzrostlou zeleň bez konfliktů s pohybem zemědělské techniky estetizace krajiny odrušení dopravních aj. staveb zastínění cest a stezek redukce eroze, zvýšení úrodnosti bilance CO 2 biologická stabilizace úkryty pro ptáky a zvěř viz předchozí obnova tradičních cílů v krajině podpora rekreačního využití ZH EVVO Hlavní cíl a přínos ZH Hlavním přínosem ZH je zvýšit rekreační hodnotu a přitažlivost zázemí města pro jeho obyvatele i návštěvníky na ploše mnohonásobně větší než v současnosti, a to v přiměřeném souladu s ostatními funkcemi území, legislativou a zájmy vlastníků. Další cíle a přínosy ZH ZH dále mají v návaznosti na Územní systém ekologické stability (ÚSES) pomoci stabilizovat a revitalizovat krajinu, přispět k protipovodňové ochraně města, zvýšit přitažlivost a bezpečnost alternativní dopravy mezi městskými částmi, zkrátit dobu a snížit náklady nutné k dosažení rekreačních cílů první volby, kompenzovat staré škody a nová rizika dopadající na obyvatele, krajinu i zemědělství, zainteresovat obyvatele na rozvoji veřejného prostoru, posílit jejich loajalitu k bydlišti.

4 Jak realizovat Zelené hradby V eřejně prospěšná idea ZH je zcela svázána s územím, Vlidmi, danostmi a budoucností SMO. Proto by se jeho garantem mělo stát Město, které hájí veřejný zájem a dokáže projekt zasadit do všech potřebných souvislostí. Vedle garanta navrhujeme funkci (nezávislého) koordinátora, který by měl na řízení a financování projektu participovat. JINÁ KULTURA? Ochranné zelené pásy kolem obytných zón a dopravních staveb, příjemné propojení města s městskými částmi, intenzivní členění krajiny zelení: různý vývoj společenských a vlastnických vazeb doma a v zahraničí je samozřejmým, ale stále slabším argumentem. Skovby, Dánsko 1. krok: Shoda na garantovi záměru Garance projektu ze strany SMO je v souladu s jeho závazkem ukotveným ve SPEÚR. Garancí není myšleno kompletní řízení a financování celého projektu. Návrh na ustavení koordinátora projektu chce sejmout ze SMO zátěž, kterou nutně nemusí nést. 2. krok: Zařazení ZH do IPRM Převzetí garance by mělo být potvrzeno zařazením projektu ZH do IPRM. Protože neexistuje jasná představa o výsledné podobě projektu, plně postačí zařazení úvodní studie ZH. 3. krok: Předběžná studie proveditelnosti záměru Zpracování úvodní studie proveditelnosti záměru by mělo vést k ujasnění podoby projektu a rozdělení kompetencí mezi garantem, koordinátorem a dalšími partnery projektu. Woudenberg, Nizozemsko Scherpenzeel, Nizozemsko Představa o dalších etapách realizace ZH Zpracování projektové dokumentace Určení ploch pro jednotlivé prvky ZH v souladu s územním plánem, ÚSES, legislativou a pod. Inventarizace dotčených pozemků Zjištění vlastnických a užívacích práv k vytipovaným pozemkům. Metody výstavby a údržby ZH Výstavba bude dlouhodobý proces sestávající z množství drobných aktivit v předpřipraveném rámci. Dodavatelem může být původní majitel nebo uživatel pozemku, odborná firma, TSMO nebo dobrovolníci (občané, školy, sponzoři). Bad Bramstedt, Německo Dohoda s vlastníky pozemků Klíčový konsenzus s vlastníky závisí na účinnosti motivačních nástrojů, tj. primárně na ekonomické, sekundárně na komunikační stimulaci vlastníka. Bude třeba vyhledávat vhodné (i netradiční) finanční zdroje. Komunikační strategie ZH Projekt vyžaduje účinnou komunikaci s vlastníky a uživateli pozemků, veřejností, sponzory, médii, starosty okolních obcí nebo partnery přeshraniční spolupráce. Představa o komunikačních kanálech je poměrně jasná. Mnichov, Německo Snímky Google Earth

5 7 důvodů, proč jsou ZH aktuální právě teď 1. Probíhá příprava nového územního plánu. Využití rozsáhlých ploch na území SMO by mělo být revidováno s ohledem na stav škod a komplexní analýzu alternativ a mezioborových prognóz. 2. Podmínky pro revitalizaci se v důsledku pokračujících příčin devastace a klimatických poměrů zhoršují. 3. Problém ochrany přírody je vážným společenským tématem. Bez ohledu na důvody sílí politikum poptávky po aktivních zelených opatřeních. 4. S očekávaným růstem cen PHM, s postupem evropských ekologických reforem, s všeobecným zvyšováním životních nákladů i postupnou změnou postojů se zřejmě bude zvyšovat poptávka po rekreačních cílech dosažitelných bez použití automobilu nebo veřejné dopravy. 5. Už nyní je k dispozici bohatá teoretická a metodická podpora a řada praktických zkušenosti s obdobnými projekty. 6. Právě nyní je k dispozici silná finanční podpora do roku 2013 zdroje z evropských strukturálních fondů a další kompatibilní s ideou ZH. 7. Realizace ZH je v souladu s vizí SMO a řadou dalších aktivit již zakotvených ve Strategickém plánu. ŠIBEŇÁK 2007, ŠIBEŇÁK 2107? Čtyři duby zasazené autorem textu a jeho přáteli, s laskavou podporou vlastníka i uživatele pozemku. Děravé porosty v pozadí čekají na příležitost u dalších přátel Zelených hradeb. ZKRATKY: EVVO Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta; IPRM Integrovaný plán rozvoje města; SPEÚR Strategeický plán ekonomického a územního rozvoje ; SMO Statutární město Opava; ÚSES Územní systém ekologické stability; ZH Zelené hradby Kontakt: Karel Melecký, tel , karel.melecky@seznam.cz