Adsorpční sušení zemního plynu za zvýšeného tlaku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Adsorpční sušení zemního plynu za zvýšeného tlaku"

Transkript

1 Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, Praha 6 Adsorpční sušení zemního plynu za zvýšeného tlaku Semestrální projekt Vypracoval: Školitel: Alice Procházková Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. Praha, duben 2006

2

3

4 Souhrn Zemní plyn obsahuje kromě methanu také řadu dalších hořlavých (především vyšší uhlovodíky) i nehořlavých složek (především dusík, CO 2, vodní páru), z nichž některé mohou působit za určitých situací problémy. Pro použití v motorových vozidlech se zemní plyn stlačuje na tlak kolem 20 MPa. Stlačením plynu dojde ke zvýšení parciálního tlaku všech složek, z nichž některé mohou dosáhnout tlaku sytých par a začít se z plynu vylučovat v podobě kondenzátu. Týká se to především vodní páry, methanolu a některých vyšších uhlovodíků, které mohou být přítomny v zemním plynu. Je proto nutné stlačený zemní plyn pro pohon motorových vozidel před použitím vyčistit. Cílem práce bylo testování různých adsorpčních materiálů využitelných při tlakovém adsorpčním čištění zemního plynu používaného pro pohon motorových vozidel. K testování adsorpce vody a představitele organických látek (v tomto případě methanolu) z plynných směsí za zvýšeného tlaku bylo použito 6 komerčně vyráběných adsorbentů. Práce byla prováděna na tlakové adsorpční aparatuře používané pro testování adsorbentů za normální teploty pracující s recirkulací nosného plynu. Jako nosný plyn byl z bezpečnostních důvodů používán dusík.

5 Obsah 1 Úvod Teoretická část Zemní plyn Vznik zemního plynu Druhy zemního plynu Zemní plyn v dopravě Plnící stanice CNG a její technické uspořádání Bezpečnost Ekologické aspekty Vyjadřování vlhkosti v plynech Parciální tlak Absolutní vlhkost Relativní vlhkost Rosný bod Sušení zemního plynu Absorpční metody sušení Použití ethylenglykolů Použití CaCl 2 a LiCl Chlazení Adsorpční metody sušení Adsorpční materiály Základní druhy adsorpčních materiálů Cíle práce Experimentální část Použité adsorbenty Použité přístroje Testování adsorpce vody Testování adsorpce organických látek Výsledky a diskuze Výsledky měření Adsorpce vody Adsorpce methanolu Diskuze výsledků Adsorpce vody Adsorpce methanolu Závěr...31 Seznam symbolů...33 Seznam obrázků...34 Seznam tabulek...35 Přílohy

6 1 Úvod Adsorpce z plynné fáze má v posledních letech rostoucí význam. Používá se k oddělování, čištění a sušení různých plynných směsí a stojí přitom v konkurenci ostatním, již osvědčeným a vyzkoušeným separačním postupům. Nejdůležitějším kritériem při prosazování mezi ostatními separačními postupy jsou v případě adsorpce především příznivé provozní náklady a vysoká účinnost separačního procesu. Stlačený zemní plyn těžený z ložiska nebo podzemního zásobníku plynu je nasycený vodou, proto musí být před dalším transportem vysušen, protože jinak může dojít k vytvoření hydrátů, které ucpávají plynovodní potrubí. Proto je plyn před vstupem do dálkovodu většinou nákladně sušen absorpčním procesem používajícím k odstranění vody její absorpce do roztoků glykolů (nejčastěji triethylenglykol). Někdy se od nákladného sušení plynu upouští a do dálkovodního potrubí používaného pro přepravu stlačeného plynu se dávkuje methanol, který zabraňuje tvorbě hydrátů. Přitom ale vzniká velké množství toxických kondenzátů. které se musí likvidovat jako nebezpečný odpad. V posledních letech byla zahájena průmyslová výroba nových typů adsorpčních materiálů schopných účinně vázat vodní páru a po změně fyzikálních podmínek adsorbovanou vodu opět uvolňovat. Na výzkumných pracovištích zabývajících se vývojem nových technologií čištění plynu proto v současné době probíhá intenzivní výzkum adsorpčních technologií čištění a sušení plynu, které by v budoucnu mohly nahradit současně používané absorpční technologie. Zemní plyn patří mezi nejvíce používané alternativní pohonné hmoty současnosti. Ve světě jezdí na zemní plyn asi 4,6 milionu vozidel ve více než 50 zemích. Zemní plyn je jako pohonná hmota používán převážně stlačený (CNG), ale i v menší míře se objevují projekty na využití zkapalněného zemního plynu (LNG). Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s pohonem používajícím klasické pohonné hmoty na bázi ropy [1]. 2

7 2 Teoretická část Zemní plyn znečištěný vodní parou a vyššími uhlovodíky způsobuje problémy při přepravě vysokotlakými plynovody. Kapalná fáze může kondenzovat a vytvářet hydráty. Další problémy se mohou objevit při redukci tlaku plynu, kdy vlivem nadměrného chlazení způsobeného negativním Joule-Thompsonovým efektem může docházet ke kondenzaci vody a vyšších uhlovodíků, které se vylučují v potrubí za regulátorem tlaku a způsobují jeho zamrzání. V zásobnících plynu vybudovaných v bývalých ložiscích zemního plynu, případně ropně-plynových ložiscích dochází i k obohacování plynu o vyšší uhlovodíky (tzv. gasolin), který musí být z plynu rovněž odstraňován. Z těchto důvodů je proto nutné v zemním plynu před vstupem do dopravního vysokotlakého systému snížit obsah vlhkosti a eventuálně i vyšších uhlovodíků. K sušení zemního plynu se většinou používají absorpční sušící technologie. Absorpční roztoky jsou schopny absorbovat vodní páru a tím snižovat rosný bod plynu. Regenerace sušících médií se provádí oddestilováním vody za vysoké teploty. Současné technologie sušení zemního plynu za tlaku pomocí glykolů však vykazují řadu technických potíží. Jsou to především velké ztráty glykolu způsobené jeho tepelnou degradací během regenerace, únosem zemním plynem a dále malá účinnost pro současné odstraňování vyšších uhlovodíků často přítomných v zemním plynu. V posledních letech se do popředí dostávají nové typy adsorpčních materiálů, které jsou schopny účinně vázat vodní páru a po změně podmínek adsorbovanou vodu opět uvolňovat [2]. 2.1 Zemní plyn Zemní plyn patří mezi nejvíce používané alternativní pohonné hmoty současnosti Vznik zemního plynu Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné 3

8 zbytky. Podle anorganické teorie vznikl zemní plyn řadou chemických reakcí z anorganických látek [3,4] Druhy zemního plynu Těžený (přírodní) zemní plyn se podle složení dělí do čtyř základních skupin: zemní plyn suchý (chudý) - obsahuje vysoké procento methanu (95-98%) a nepatrné množství vyšších uhlovodíků zemní plyn vlhký (bohatý) - vedle methanu obsahuje vyšší podíl vyšších uhlovodíků zemní plyn kyselý - plyn s vysokým obsahem sulfanu, který se v úpravárenských závodech před dodávkou zemního plynu do distribuční sítě odstraňuje zemní plyn s vyšším obsahem inertů - jedná se hlavně o oxid uhličitý a dusík Z vyšších uhlovodíků zemní plyny obsahují hlavně nasycené uhlovodíky, které jsou za normálních podmínek plynné (ethan, propan, butan). V některých ložiscích obsahují zemní plyny i uhlovodíky, které jsou za normálních podmínek kapalné (od pentanu výše), které se při úpravě oddělují jako plynový kondenzát. Jejich směs se nazývá gazolín nebo přírodní benzín [1] Zemní plyn v dopravě Zemní plyn je primárně složen z methanu a může být užíván jako motorové palivo v klasických benzínových motorech. Pro využívání zemního plynu ve vozidlech je zapotřebí speciální zásobník plynu a speciální dávkovací systém pro přípravu směsi paliva se vzduchem. Zemní plyn lze využívat jak ve formě stlačeného plynu CNG (Compressed Natural Gas), objevují se ale i v menší míře projekty na využití zkapalněného zemního plynu LNG (Liquefied Natural Gas) - při teplotě 162 C. Preferovanější je CNG. Zemní plyn patří mezi nejvíce používané alternativní pohonné hmoty současnosti. Má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. V porovnání s benzínem je relativně levný, má vysoké oktanové číslo, jde o čisté palivo a nemá problémy se současnými i budoucími emisními limity [1]. 4

9 Plnící stanice CNG a její technické uspořádání Pro pohon motorových vozidel se dnes ve střední Evropě používá zemní plyn komprimovaný na bar, který se plní do tlakových nádob automobilů umístěných většinou v zavazadlovém prostoru, na místě rezervního kola, nebo pod podlahou vozidla. Autobusy mívají tlakové nádoby umístěné na střeše, nákladní automobily mezi kabinou řidiče a korbou nebo nástavbou vozidla. Stlačený plyn v nádobě je možné využít na zbytkový přetlak asi 0,5 bar. K plnění CNG se používá dvou různých typů plnících stanic: pomaluplnící stanice - pro plnění doma z plynovodní sítě (jsou neveřejné, plnění trvá 4-6 hodin, stlačený plyn se nečistí) rychloplnící veřejné stanice - bývají součástí benzínových pump, někdy jsou i samostatné, plnění probíhá 4-8 minut, součástí stanice bývá také systém čištění plynu Zemní plyn pro plnění do vozidel se odebírá z veřejné plynovodní sítě a následně komprimuje až na tlak 250 bar. Ke stlačování plynu se používají několikastupňové pístové kompresory (obvykle se 3 nebo 4 stupni), které jsou vybaveny chlazením plynu mezi jednotlivými stupni. Stlačený plyn se skladuje v baterii tlakových lahví sloužících jako zásobník tlakového plynu. Z této baterie se plyn plní do tlakových nádob vozidel přes výdejní stojan s plnícím zařízením registrujícím hmotnost plynu naplněného do vozidla. Kompresor se spíná automaticky při poklesu tlaku plynu v zásobních láhvích pod určitou hodnotu. Stlačením plynu na velmi vysoký tlak (250 bar) dojde ke zvýšení parciálního tlaku všech složek, z nichž některé mohou dosáhnout tlaku sytých par a začít se z plynu vylučovat v podobě kondenzátu. Týká se to především vodní páry, methanolu a některých vyšších uhlovodíků, které mohou být přítomny v zemním plynu. Proto bývá součástí rychloplnících stanic také zařízení na adsorpční sušení a čištění stlačeného plynu, které by mělo zaručit rosný bod plynu stlačeného na 250 bar nižší, než - 25 C. Schématické uspořádání rychloplnící stanice je na Obr. 1 5

10 1 Obr. 1: Schéma rychloplnící stanice CNG 1-plynovod, 2-vyrovnávací zásobník plynu, 3-kompresor, 4 adsorpční čištění stlačeného plynu, 5-zásobní tlakové láhve, 6-výdejní stojan Některé rychloplnící stanice provozované v ČR nebyly z finančních důvodů vybaveny zařízením na adsorpční čištění stlačeného plynu. Ukázalo se, že plnění nevyčištěného plynu do vozidel působí problémy zejména v zimních měsících, kdy se ze stlačeného plynu vylučují kondenzáty, které zneprůchodňují palivový systém vozidla. Plnění vozidel stlačeným zemním plynem (tlak 20 MPa) u CNG plnících stanic se provádí prostřednictvím plnícího ventilu. Palivovou nádrží CNG je tlaková nádoba, většinou ocelová, ale stále více se prosazují i vylehčené nádoby kompozitní. U osobních automobilů bývá tlaková nádoba většinou umístěna v zavazadlovém prostoru vozidla, u autobusů pak v zavazadlovém prostoru nebo na střeše. Při jízdě se CNG prostřednictvím vysokotlakého potrubí dostává do vysokotlakého regulátoru, kde dochází k redukci plynu na potřebný provozní tlak. Krokový motorek na základě signálu z řídící jednotky průběžně upravuje množství plynu do směšovače v optimálním režimu výkonu, spotřeby paliva a množství emisí. Ve směšovači dochází ke smísení paliva - zemní plyn se vzduchem a vytvoření zápalné směsi. Směšovač má stejnou funkci jako karburátor či vstřikování při použití benzínu. Elektronická část plynové zástavby - řídící jednotka a emulátor (přerušovač vstřiku) slouží k správnému provozu vozidla na zemní plyn. U přístrojové desky je umístěn ukazatel množství plynu [5]. 6

11 Bezpečnost V dopravě je zemní plyn používán pod vysokým tlakem, což umocňuje obavy z tohoto paliva. Ve skutečnosti jsou však vozidla na zemní plyn bezpečnější, než vozidla používající benzín, naftu nebo LPG. Bezpečnost zemního plynu jako paliva pro dopravu plyne z toho, že je na rozdíl od kapalných paliv lehčí než vzduch. Také jeho zápalná teplota je proti benzínu dvojnásobná. Silnostěnné tlakové nádoby na CNG, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty. Tlakové zkoušky procházejí řadou zkoušek mnohem přísnějších oproti zkouškám nádrží kapalných paliv. Ve vozidle jsou navíc tlakové nádoby vybaveny řadou pojistek [1] Ekologické aspekty Ekologické výhody zemního plynu v dopravě jsou jednoznačné a vyplývají ze složení, především poměru atomů uhlíků a vodíků v molekule (zemní plyn je tvořen z cca 98% CH 4 s příznivým poměrem C:H = 1:4). Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin, než vozidla s klasickým pohonem. To se týká dnes hlavně sledovaných škodlivin (NO x, CO, CO 2 a pevných částic). Výrazně je redukována i produkce těkavých aldehydů a karcinogenních polyaromatických uhlovodíků. Rovněž vliv na skleníkový efekt je u vozidla na zemní plyn nižší. V porovnání s naftou či benzínem se nabízí potenciál % snížení emisí CO 2 při použití zemního plynu jako motorového paliva [1]. 2.2 Vyjadřování vlhkosti v plynech Pro vyjádření obsahu vody v plynech existují různé způsoby: Parciální tlak S pomocí Antoineovy rovnice lze velmi dobře vypočítat parciální tlak vodní páry v plynu za teploty okolí za předpokladu úplného nasycení plynu až do rovnovážného stavu: ln (p S ) = 18, ,44 ( t + 273,15) 46,13 (1) 7

12 kde: p s tlak sytých par vody [mbar] t teplota [ C] Grafická závislost tenze syté vodní páry na teplotě je znázorněna na Obr ps [mbar] t [ o C] Obr. 2: Závislost tlaku sytých par vody na teplotě. Při znalosti celkového tlaku lze z poměru hmotnosti vody a nosného plynu vypočítat obsah vody v plynné směsi. x = m m voda nosnýplyn [-] (2) kde: m voda hmotnost vodní páry [g] hmotnost plynu [g] m nosný plyn Absolutní vlhkost m Voda ρ W = [kg/m³] (3) VPlyn kde: ρ w hustota vodní páry [kg/m 3 ] V plyn objem plynu.[m 3 ] Dále se ještě používá, především v meteorologii, vyjádření vlhkosti vzduchu pomocí tzv. relativní vlhkosti. 8

13 2.2.3 Relativní vlhkost Relativní vlhkost φ udává poměr tlaku vodní páry a tlaku sytých par vody za dané teploty: ϕ= p p S 100 [%] (4) kde: φ relativní vlhkost [%] p parciální tlak vodní páry [mbar] ps parciální tlak syté vodní páry [mbar] Rosný bod Udává teplotu, při které voda obsažená v plynu začíná kondenzovat (teplotu, při které parciální tlak vodní páry dosáhne hodnoty tlaku sytých par) [6]. 2.3 Sušení zemního plynu Při styku uskladněného plynu s ložiskovou vodou dochází k sycení tohoto plynu vodními parami. Obsah vody v plynu závisí hlavně na teplotě a tlaku v ložisku (zásobníku), přičemž čím je tlak nižší a teplota vyšší, tím větší je obsah vlhkosti v plynu. Množství vodní páry v zemním plynu v závislosti na tlaku a teplotě uvádí Obr. 3 9

14 Obr. 3: Obsah vodní páry v zemním plynu. Přítomnost vodní páry v plynu je nežádoucí z několika důvodů. Je to koroze vnitřního povrchu plynovodu, protože ve vodním kondenzátu se mohou rozpouštět např. CO 2, H 2 S, kompresorové oleje za vzniku korozivních roztoků. Voda je také problémová příměs při průchodu plynu regulační stanicí. V neposlední řadě je to nebezpečí tvorby hydrátů. Metody sušení zemního plynu Metody sušení plynu dělíme podle typu technologie na metody adsorpční, kterými lze docílit snížení teploty rosného bodu plynu až na teploty kolem 80 C, metody absorpční mohou snížit teplotu rosného bodu pod 40 C a metody založené na chlazení sníží rosný bod plynu maximálně na teploty kolem 30 C [2] Absorpční metody sušení Absorpční způsoby využívají k sušení hygroskopické roztoky. Používány jsou roztoky ethylenglykolů, chloridu vápenatého a chloridu litného. 10

15 Použití ethylenglykolů Nejrozšířenější metodou je sušení plynu pomocí absorpce a to v roztocích ethylenglykolů (převážně diethylenglykolu DEG a triethylenglykolu TEG). Tyto metody zaručují vysušení plynu na teploty rosného bodu až 30 C. Regenerace Regenerace glykolů musí být prováděna pod sníženým tlakem (50 80 kpa), nebo je využíváno stripování inertním plynem. Čím je obsah vody v glykolu nižší, tím nižší teplotu rosného bodu sušeného plynu lze získat Použití CaCl 2 a LiCl Plyn se zbavuje vlhkosti sprchováním koncentrovaným roztokem LiCl (35 45 %), případně CaCl 2 (který je však vzhledem ke korozi méně vhodný). Regenerace roztoku se provádí zahuštěním na odparce za sníženého tlaku. Sušením pomocí LiCl lze bez náročného chlazení dosáhnout hodnot rosného bodu 0 až 10 C. Snížením teploty pracího roztoku lze dosáhnout teploty rosného bodu až 30 C. Sušení pomocí CaCl 2 je možno zařadit mezi postupy adsorpčně - absorpční a rovněž se jedná o postup diskontinuální [2] Chlazení Metodami využívajícími chlazení ke snížení hodnoty rosného bodu vody v plynu lze dosáhnout teplot v rozmezí od +40 do 20 C. Konečná teplota rosného bodu závisí na požadavcích odběratele, tedy na zvolené technologii ochlazování. Nízkoteplotní expanze Je-li plyn ze zásobníku odebírán pod vysokým tlakem, je možné k sušení použít i metodu separace nízkoteplotní expanzí. Postup je založen na redukování tlaku pomocí škrtícího ventilu, kdy při poklesu tlaku se plyn ochladí a dojde k vyloučení vodní fáze. Při této metodě je však nutno eliminovat vznik hydrátů přídavkem vhodného inhibitoru nebo předehřátím plynu [2]. 11

16 2.3.3 Adsorpční metody sušení Předpokládá se, že adsorpční technologie sušení zemního plynu by v budoucnu mohly nahradit současně používané absorpční technologie, a to především z následujících důvodů: dosahují vyšší účinnosti sušení, než absorpční technologie, a to i při nižších tlacích plynu možnost současného odstranění vyšších uhlovodíků a dalších nežádoucích látek z plynu jednodušší technologické uspořádání procesu, vhodné pro sušení také menších objemů plynu Definice základních pojmů adsorpce V odborné terminologii týkající se adsorpce se často používají různé odborné termíny, které byly stanoveny mezinárodní dohodou IUPAC z roku Jako adsorbent se označuje látka, která je schopna na svém povrchu vázat molekuly nebo atomy jiných látek nacházejících se v okolním prostředí. Jako adsorptiv se označují molekuly nebo atomy nacházející se v plynné nebo kapalné fázi v okolí adsorbentu, které se mohou adsorbovat na jeho povrchu. Dojde-li k adsorpci těchto látek na povrchu adsorbentu, jsou pak označovány pojmem adsorpt. Společný systém adsorbentu a adsorptu je označován jako adsorbát. Definice těchto základních pojmů ukazuje Obr

17 adsorptiv adsorbent adsorbát adsorpt Obr. 4: Definice základních pojmů. Při adsorpci látek na povrchu adsorbentů je rozlišována fyzikální a chemická adsorpce (tzv. chemisorpce). Při fyzikální adsorpci jsou molekuly adsorptu vázány na povrchu adsorbentu převážně pomocí Van der Waalsových sil. Nedochází při tom k jejich chemické změně. K adsorpci dochází na povrchu porézního systému adsorbentu, přičemž velký vliv na sílu vazby mezi adsorbentem a adsorptem má právě velikost pórů. Dle dohody IUPAC se průměry pórů dělí do následujících skupin: semimikropóry s průměrem menším, než 0,4 nm, mikropóry s průměrem 0,4 až 2 nm, mezopóry o průměru mezi 2 a 50 nm, makropóry o průměru větším, než 50 nm. K adsorpci látek dochází z největší části v semimikro- a mikropórech a částečně také v mezopórech, kde může při relativních tlacích adsorptivu větších 0,3 docházet ke kapilární kondenzaci par adsorptu. Makropóry slouží převážně jako transportní cesty adsorptivu [2]. 13

18 Adsorpční materiály Významné vlastnosti adsorpčních materiálů K nejdůležitějším vlastnostem adsorpčních materiálů, které nejlépe charakterizují adsorpční schopnosti jednotlivých adsorbentů, patří kromě charakteru (polarity) adsorbentu velikost tzv. specifického povrchu a velikost objemu adsorpčních pórů. Polarita adsorbentu charakterizuje jeho schopnost přednostní adsorpce polárních či nepolárních látek Specifickým povrchem adsorbentů se rozumí celkový povrch pórů, které se nacházejí uvnitř adsorpčního materiálu. Porézní systém u některých adsorbentů je tak vysoce rozvinut, že celkový specifický povrch může dosahovat i více, než 1500 m 2 /g adsorbentu. K adsorpci většiny látek dochází právě v nejmenších pórech, tedy submikroa mikropórech. Pouze v případě tzv. kapilární kondenzace se zaplňují adsorbovanou látkou i mezopóry. Makropóry mají funkci pouze transportních pórů k vnitřnímu poréznímu systému. Kromě vnitřního povrchu je další významnou vlastností adsorpčních materiálů objem adsorpčních pórů, tedy objem, který se zaplní adsorptem v případě úplného nasycení adsorbentu až do rovnovážného stavu. Mezi důležité charakteristiky porézních materiálů patří také porosita částice a její specifický povrch. Porosita částice (značená ε) je objem pórů v jednotkovém objemu porézní částice (včetně pórů). Specifický povrch (značený S(BET) nebo BET-povrch) je stanovován pomocí adsorpce dusíku při teplotě 77 K (tlak nasycených par dusíku při jeho normálním bodu varu, p 0 =101,325 kpa). Další důležitou vlastností uhlíkatých adsorbentů požadovanou zejména pro výpočet potřebné velikosti adsorpčních zařízení, je jejich sypná hmotnost. Sypná hmotnost je hmotnost adsorpčního materiálu naplněného v nádobě o jednotkovém objemu (1 dm 3 nebo 1 m 3 ), přičemž se rozumí objem materiálu včetně nevyplněného prostoru mezi jednotlivými zrny. Naproti tomu zdánlivá hustota vyjadřuje hmotnost jednotkového objemu materiálu v případě, kdy se objem vztáhne pouze na vlastní adsorpční materiál včetně objemu vnitřního 14

19 porézního systému. V případě skutečné hustoty je objem vztažen pouze na vlastní uhlíkatý skelet adsorpčního materiálu s vyloučením objemu pórů [2] Základní druhy adsorpčních materiálů K průmyslově nejpoužívanějším druhům adsorpčních materiálů patří: Uhlíkaté adsorbenty Mezi uhlíkaté adsorbenty patří aktivní uhlí, aktivní koks, uhlíkatá molekulová síta a uhlíkaté adsorpční tkaniny. Jsou tvořeny z více, než 90 % uhlíkem, zbytek představují popeloviny a minerální příměsi. Surovinou k výrobě aktivních uhlíkatých materiálů může být téměř každý materiál bohatý na uhlík. Druh použitého materiálu však ovlivní technologii výroby. Používají se jak fosilní, tak recentní typy surovin. K fosilním surovinám patří rašelina a široké spektrum různých druhů uhlí od lignitu, přes hnědá a černá uhlí, až po antracity. Z recentních zdrojů se uplatňují zejména tvrdé dřevní hmoty a dřevní odpady (piliny, kůra, skořápky a pecky různých plodů). Někdy se k výrobě aktivního uhlí používají různé jiné odpady, jako např. krev a kosti zvířat (aktivní uhlí pro lékařské účely), rafinérské zbytky, uhelné dehty, černouhelná smola, saze nebo polokoks z nízkoteplotní karbonizace hnědého uhlí. Alumina Je tvořena z více, než 85 % Al 2 O 3, zbytek představují různé minerální příměsi. Pro svůj silně hydrofilní charakter je vhodná především k sušení plynů, adsorpci polárních látek z roztoků a jako nosič katalyzátorů. Porosita γ Al 2 O 3 je 50 až 70 % a specifický povrch je 120 až 150 m 2 /g. Silikagel Silikagel je adsorbent na bázi oxidu křemičitého, který lze do různých stupňů hydratovat. Hmotnostně je silikagel z 95 % tvořen SiO 2 a zbylých 5 % představují jiné oxidy. Má hydrofilní charakter, používá se k sušení plynů. 15

20 Schéma hydratované struktury SiO 2.nH 2 O je na Obr.5. Silikagel bývá v některých případech používán k sušení zemního plynu. Si O O H H O H H Obr. 5: Schéma vazeb v silikagelu. Velikost vnitřního povrchu silikagelu dosahuje hodnoty 700 m 2 /g. Přírodní a syntetické zeolity Jsou tvořeny aluminosilikáty přírodního nebo syntetického původu. V dutinách jednotlivých krystalografických útvarů se nacházejí další kationty. Mají většinou silně hydrofilní charakter způsobený elektrostatickými adsorpčními silami krystalových struktur. Vzhledem k přesně definované struktuře vstupních otvorů do porézního systému se používají jako molekulová síta k dělení, čištění, sušení plynů a jako katalyzátor. Krystalografická struktura zeolitů je tvořena hlinitokřemičitany s prostorovým uspořádáním tetraedrů Si(Al)O 4, v nichž každý jejich kyslík je společný pouze dvěma centrálním atomům v můstku. Prostorové uspořádání těchto tetraedrů vytváří skelet krystalové struktury zeolitu. Struktura se vyznačuje systémem polyedrických kanálků a dutin, ve kterých je možná vazba molekul vody a výměnných kationtů. Organické polymery Vyrábějí se kopolymerací styrénu, resp. esterů kyseliny akrylové s divinylbenzenem. Vysoká porozita polymeru je zajištěna přídavkem inertního materiálu, který nemá vliv na přípravu polymeru, po polymeraci se však dá odstranit např. extrakcí nebo odpařením. Nejčastější oblasti použití jsou adsorpce aromatických a chlorovaných uhlovodíků z plynných směsí, adsorpce fenolů a jejich derivátů, adsorpce naftalenu a jeho derivátů, pesticidů, 16

21 alkoholů a ketonů. Ve srovnání s aktivním uhlím jsou organické polymery snadněji regenerovatelné [2]. Přehled nejdůležitějších vlastností běžných adsorbentů uvádí Tab. I: v příloze. 17

22 3 Cíle práce Ze zadání semestrálního projektu vyplývají následující cíle experimentální části práce: sestavit vhodnou laboratorní aparaturu pro testování adsorpčních materiálů na adsorpci par vody a methanolu z nosného plynu za zvýšeného tlaku; aparatura by měla umožňovat recirkulaci používaného nosného plynu a tím omezení jeho spotřeby využití sestavené aparatury k měření sorpčních kapacit vybraných adsorbentů pro vodu a představitele organických látek (methanol) za zvýšeného tlaku a srovnatelných pracovních podmínek vyhodnotit získané výsledky a navrhnout nejlepší adsorbent pro provozní aplikaci čištění zemního plynu pro pohon motorových vozidel 18

23 4 Experimentální část 4.1 Použité adsorbenty K měření bylo použito celkem 6 komerčně dostupných adsorpčních materiálů. Baylith TE G 273 je syntetický zeolit, dodávaný ve formě kuliček o průměru 2 mm firmou Bayer Werk Leverkusen. Obr. 6: Syntetický zeolit Baylith TE G 273. Silcarbon SGW 50 je silikagel, který z 98,56 % tvoří SiO 2. Je dodáván ve formě kuliček firmou Silcarbon. Obr. 7: Silikagel Silcarbon SGW

24 KC Envisorb B+ je kombinovaný adsorbent složený z aktivního uhlí a silikagelu. Je určen pro adsorpci polárních i nepolárních látek. Je dodáván ve formě kuliček o průměru 3 mm firmou Engelhard Process Chemicals GmbH. Obr. 8: KC Envisorb B+. KC Trockenperlen H je adsorbent na bázi silikagelu. Je dodáván ve formě kuliček o průměru 3 mm firmou Engelhard Process Chemicals GmbH. Obr. 9: Silikagel KC Trockenperlen H. 20

25 Molekulové síto 13X je syntetický zeolit, dodávaný ve formě kuliček firmou Aldrich. Obr. 10: Molekulové síto 13X. Molekulové síto 5 A je syntetický zeolit, dodávaný ve formě válečků o rozměrech 2 4 mm pod obchodním názvem Tamis Moleculaires 5A firmou PROCATALYSE Usine de Salindres ve Francii. Obr. 11: Molekulové síto 5 A. 21

26 Údaje o adsorpčním povrchu a celkovém objemu pórů jednotlivých adsorbentů jsou shrnuty v Tab. I. Tab. I: Vlastnosti použitých adsorbentů. Adsorbent BET povrch Celkový objem ads. pórů [m 2 /g] [ml/g] Baylith 7,6 0,033 Silcarbon SGW 50 lot ,0 0,380 KC-Envisorb B+ 725,4 0,804 KC-Trockenperlen H 596,1 0,401 Molekulové síto X13 448,9 0,264 Molekulové síto 5A 327,8 0, Použité přístroje Kompresor ORLÍK PKS 4-2 Pístový kompresor ORLÍK je přemístitelná kompresorová stanice složená z jednoválcového jednostupňového kompresoru chlazeného vzduchem, který je přímo spojen s elektromotorem v jeden kompletní celek, jehož součástí je také tlaková nádoba na stlačený vzduch. Výkonnost kompresoru je 4,3 dm 3 /h, maximální přetlak 10 bar, sací výkon 7,4 m 3 /h. Elektromotor je jištěn proti přetížení tepelnou pojistkou [7]. Booster Booster je dvoupístové soustrojí poháněné stlačeným vzduchem, bylo proto nutné zajistit vhodný zdroj tlakového vzduchu (kompresor Orlík se zásobníkem). Druhý píst slouží ke stlačování dopravovaného plynu. Nevýhodou boosteru je jeho diskontinuální činnost (obdoba parního stroje), kdy je plyn dopravován aparaturou pulsním způsobem po krátkou dobu a v druhé části stejně dlouhé časové periody plyn aparaturou neproudí [2]. 22

27 Přístroj na stanovení vlhkosti Panametrics Moisure Monitor Series 35 Tento přístroj umožňuje stanovit vlhkost plynu za aktuálního tlaku, tudíž hodnoty rosných bodů. Analyzátor VAMET 2000 s FID detektorem Analyzátor obsahuje FID detektor (flame ionization detektor), schopný měřit koncentrace sumy organických látek v plynech. Podstatnou část detektoru tvoří hořáček, opatřený přívodem nosného plynu a vodíku. Ionty a elektrony, které se vytvoří spálením složek unášených nosným plynem, umožňují elektrický tok mezi elektrodami, na které je vloženo stabilizované stejnosměrné napětí. Principem ionizace u FID je hydrogenace v redukční zóně plamene a vytvoření radikálů CH. 3, které další reakcí s kyslíkem produkují ionty schopné přenosu elektrického proudu [8, 9]. 4.3 Testování adsorpce vody Pro testování adsorpce vody bylo použito 6 adsorbentů: Baylith, Silcarbon SGW 50, KC Envisorb B+, KC Trockenperlen H, molekulové síto X 13. a molekulové síto 5 A Všechny adsorbenty byly testovány za tlaku 10 bar při různých průtocích plynu. Výška adsorbentu v adsorbéru byla různá. Baylith zaplňoval adsorbér z 5,9 cm, ostatní adsorbenty 4 cm. Zbytek doplňovaly skleněné kuličky, které sloužily jako inertní výplň přebytečného objemu adsorbéru. Všechny adsorbenty byly nejprve aktivovány v muflové peci při teplotě C. Nosný plyn používaný kvůli nižší spotřebě v uzavřeném okruhu (jeho pohyb v aparatuře byl zajišťován přes booster napojený na kompresor), byl ve zvlhčovači nasycen vodou, dále prošel přes odlučovač kapek a v adsorbéru naplněném adsorbentem docházelo k sorpci H 2 O. Připojený vlhkoměr ukazoval hodnoty vlhkosti plynu za adsorbérem. Hodnoty rosných bodů byly zaznamenávány v časových úsecích 15 minut a dále vyhodnoceny. 23

28 Následující Obr.12 ukazuje schéma tlakové aparatury pro adsorpci vody Obr.12: Schéma aparatury na adsorpci vody. 1-tlaková láhev, 2-booster, 3-kompresor, 4-ventil na odtlakování aparatury, 5- temperovaný saturátor, 6-vodní termostat, 7-lapač kapek, 8-adsorbér, 9-tlakoměr, 10- vlhkoměrné čidlo, 11- Panametrics (měření vlhkosti), 12-jehlový ventil, 13-tlakový ratametr, 14-tlumič pulzů 4.4 Testování adsorpce organických látek Pro testy byl jako zástupce organických látek vybrán methanol. Pro testování byly vybrány pouze 3 adsorbenty a to: KC Trockenperlen H, molekulové síto X 13 a Envisorb B+. Testování probíhalo za tlaku 10 bar a průtoku nosného plynu 485,5 dm 3 /h. 24

29 Výška adsorbentu v adsorbéru byla 4 cm, zbytek doplňovaly skleněné kuličky. Pouze jeden adsorbent, KC Trockenperlen H, který vykazoval nejlepší sorpční vlastnosti, byl dále proměřen i s výškou adsorbentu 10 cm. Nosný plyn byl stejně jako v případě adsorpce vody vedený kvůli nižší spotřebě přes booster napojený na kompresor, byl v saturátoru nasycen methanolem a následně průchodem přes adsorbér sorbován vrstvou adsorbentu. Za adsorbérem byl napojený FID analyzátor Vamet, který poskytoval informace o koncentraci methanolu v plynu. Hodnoty byly měřeny v intervalech 5 minut. Schéma aparatury znázorňuje Obr Obr. 13: Schéma aparatury pro měření adsorpce organických látek. 1-tlaková láhev s N 2, 2-booster, 3-kompresor, 4-ventil na odtlakování aparatury, 5- temperovaný saturátor, 6-vodní termostat, 7-lapač kapek, 8-adsorbér, 9-tlakoměr, 10- jehlový ventil, 11-tlakový rotametr, 12-jehlový ventil, 13-FID analyzátor Vamet, 14- tlumič pulzů. 25

30 5 Výsledky a diskuze 5.1 Výsledky měření Adsorpce vody Pro měření bylo použito 6 adsorbentů. Podmínky provádění jednotlivých testů jsou uvedeny v Tab. II Hmotnost adsorbentu byla vážena před každým pokusem a po nasycení adsorbentu do rovnovážného stavu. Adsorbenty Baylith, Silcarbon, Envisorb a Trockenperlen byly testovány při průtoku 480 dm 3 /h, molekulové síto X13 pak ještě navíc při průtoku 1095 dm 3 /h. Molekulové síto 5A bylo měřeno při 612 dm 3 /h. Hodnoty naadsorbovaného množství byly stanoveny vážením a paralelně také výpočtem z průnikových křivek. Hodnoty adsorpčních kapacit stanovené výpočtem vycházejí z naměřených teplot rosných bodů, které byly dosazovány do vztahu (5) pro výpočet parciálního tlaku sytých par vody. p s = exp (18, ,43 (T-46,13) [mbar] (5) kde: T teplota [K] p s parciální tlak syté vodní páry [mbar] Koncentrace vodní páry se pak vypočítají dle vztahu (6) c = ϕ.p ṣ.m R T [g/m 3 ] (6) kde: M molární hmotnost vody (18,02 [g/mol]) φ relativní vlhkost [%] R universální plynová konstanta [J.mol -1.K -1 ] T teplota [K] 26

31 Hmotnost naadsorbované vody je pak možné vypočíst pro každý dílčí krok ze vztahu (7), kde V je průtok plynu za 1 krok a p je tlak, při kterém měření probíhalo. Hodnoty koncentrací c vstupní. a c výstupní byly naměřeny před vstupem plynu do adsorbéru a po výstupu plynu z adsorbéru. m i = V/p.(c vstupní -c výstupní ) [g] (7) kde: V průtok plynu [m 3 ] p pracovní tlak [bar] c koncentrace vodní páry v plynu [g/m 3 ] Celkové množství adsorbované vody pro všechny kroky dohromady se vypočítá jako Σ m i Adsorpční kapacita udává, jaké množství sorbující látky je adsorbent schopen zachytit při úplném nasycení adsorbentu do rovnovážného stavu v 1g adsorbentu (8). m A = m i m 2 m 1 [mg/g adsorbentu] (8) kde: m 2 hmotnost adsorbéru s adsorbentem na začátku pokusu [g] m 1 hmotnost prázdného adsorbéru [g] Tab. II: Souhrnná tabulka výsledků adsorpce vody. Adsorbent Výška Hmotnost Průtok Naadsorbováno (g) Naadsorbováno (%) (cm) (g) (dm 3 /h) Vážením Výpočtem Vážením Výpočtem Baylith 5,86 34, ,76 4,06 13,82 11,79 Silcarbon 4,11 18, ,44 1,20 7,87 6,55 Envisorb B+ 4 13, ,36 1,84 17,33 13,53 Trockenperlen 4 20, ,25 5,22 25,33 25,19 MS 13X 4 15, ,18 2,04 14,27 13,11 MS 13X 4 14, ,33 1,76 16,96 12,36 MS 5A 4 21, ,51 2,78 16,61 13,14 27

32 5.1.2 Adsorpce methanolu Byly měřeny 3 adsorpční kapacity pro adsorbenty, všechny při průtoku 485,5 dm 3 /h.; výška adsorbentu v adsorbéru byla 4 cm, pouze v jednom případě byl adsorbent KC Trockenperlen H testován i při výšce 10 cm. Hodnoty adsorpčních kapacit pro methanol stanovené výpočtem byly vypočteny z koncentrace methanolu v plynu sledované FID analyzátorem jako org. uhlík. Přepočet jednotek ppm org. uhlíku na g/m 3 byl proveden podle vztahu (9) c x = c. X c max [g/m 3 ] (9) kde: c naměřená koncentrace [ppm] X koncentarce methanolu v plynu při úplném nasycení [g/m 3 ] c max maximální naměřená koncentrace methanolu v plynu [ppm] Hodnota X představuje množství methanolu v plynu při úplném nasycení vypočtené z Antoineovy rovnice, což je 195 g/m 3 při 20 C. Množství naadsorbovaného methanolu pak bylo vypočteny podle vztahu (7). Tab. III: Souhrnná tabulka výsledků adsorpce methanolu Výšk Hmotnos Naadsorbováno Adsorbent a t Průtok Naadsorbováno (g) (%) (dm 3 /h Vážení Výpočte Vážení Výpočte (cm) (g) ) m m m m Trockenperle n 4 23,47 485,5 8,50 6,87 36,22 29,27 Envisorb B+ 4 15,15 485,5 5,00 4,44 33,00 29,28 MS 13X 4 20,56 485,5 3,20 3,14 15,56 15,29 Trockenperle n 10 51,88 485,5 18,00 15,31 34,70 29,51 28

33 5.2 Diskuze výsledků Adsorpce vody Z následujícího Obr. 14 vyplývá, že pro adsorpci vody je nejlépe vhodný silikagel KC Trockenperlen H, který je za podmínek testování schopen adsorbovat 251,9 mg vodní páry/g adsorbentu. Ostatní adsorbenty vykazují menší sorpční kapacity, a to i v případě molekulového síta X13, které bylo proměřeno při průtoku 480 dm 3 /h (MS X13 (1)) a při průtoku 1095 dm 3 /h. (MS X13(2)). Nejhorší sorpční kapacity pro vodu vykazuje úzceporézní silikagel Silcarbon SGW 50. Adsorpční kapacity (mg/g) Baytlith Silcarbon SGW 50 Envisorb B+ KC Trockenperlen MS 13 X (1) MS 13 X (2) MS 5 A 50 0 Obr. 14: Adsorpční kapacity pro vodní páru 29

34 5.2.2 Adsorpce methanolu Při měření adsorpce methanolu lze z Obr. 15 pozorovat nejlepší sorpční kapacitu u adsorbentu Envisorb B+, srovnatelný je i silikagel KC Trockenperlen H, který byl testován při výšce adsorbentu v adsorbéru 4 a 10 cm (KC Trockenperlen (1) a KC Trockenperlen (2)). Naproti tomu není molekulové síto 13X příliš vhodné k odstraňování organických látek. Hodnota jeho adsorpční kapacity je ve srovnání s nejlépe sorbujícím adsorbentem poloviční. Adsorpční kapacity (mg/g) KC Trockenperlen (1) Envisorb B+ MS 13 X KC Trockenperlen (2) Obr. 15: Adsorpční kapacity pro methanol. 30

35 6 Závěr Při testování adsorpčních materiálů za zvýšeného tlaku 10 bar byly zjištěny adsorpční kapacity pro adsorpci vodní páry a methanolu z plynu. Pro adsorpci vodní páry se jako nejvhodnější adsorbent ukázal široceporézní silikagel KC Trockenperlen H, jehož adsorpční kapacita 251,9 mg vodní páry/g adsorbentu byla ve srovnání s ostatními materiály skoro dvojnásobná ( mg/g). Naopak úzceporézní silikagel Silcarbon SGW 50 je pro adsorpci vodní páry z plynu za zvýšeného tlaku nevhodný. Adsorpční kapacita činí pouze 65,5 mg/g. V případě adsorpce methanolu jsou adsorpční schopnosti silikagelu KC Trockenperlen a Envisorb B+ skoro srovnatelné.adsorbent Envisorb B+ vykazuje hodnotu adsorpční kapacity 292,8 mg/g, silikagel KC Trockenperlen 292,7 mg/g. Nevyhovující je molekulové síto 13X, jehož adsorpční kapacita je poloviční a dosahuje hodnoty 152,9 mg/g. Pro adsorpční sušení zemního plynu pro pohon motorových vozidel vyhovuje nejlépe silikagel KC Trockenperlen H, který vykazuje výborné adsorpční kapacity jak pro adsorpci vody, tak i methanolu z plynu, které je nutno odstraňovat. 31

36 Seznam použité literatury Ciahotný K.; Průběžná zpráva projektu MPO FI-IM / 049, Vývoj nové technologie čištění a sušení zemního plynu; Ciahotný K., Adsorpční sušení a čištění zemního plynu používaného pro pohon motorových vozidel; Konference Aprochem, Preiβ R.; Diplomarbeit Adsorptive Gastrockung unter Druck; F.A.Universität Erlangen- Nürnberg, Lehrstuhl für technische Chemie; Volka K. a kol.; Analytická chemie 2; Vydavatelství VŠCHT; Bartovský T.; Analyzátory emisí; Vuste Praha;

37 Seznam symbolů p s t parciální tlak syté vodní páry [mbar] teplota [ C] m voda hmotnost vody [g] m nosný plyn ρ w hmotnost nosného plynu [g] husota vodní páry [kg/m³] V plyn hustota plynu [m 3 ] p parciální tlak vodní páry [mbar] φ relativní vlhkost [%] R universální plynová konstanta [J.mol -1.K -1 ] T c M p m teplota [K] koncentrace [g/m3] molární hmotnost [g/mol] tlak [bar] hmotnost [g] m A adsorpční kapacita [mg/g] 33

38 Seznam obrázků Obr. 1: Schéma rychloplnící stanice CNG...6 Obr. 2: Závislost tlaku sytých par vody na teplotě...8 Obr. 3: Obsah vodní páry v zemním plynu Obr. 4: Definice základních pojmů...13 Obr. 5: Schéma vazeb v silikagelu Obr. 6: Syntetický zeolit Baylith Obr. 7: Silikagel Silcarbon SGW 50 lot Obr. 8: KC Envisorb B Obr. 9: Silikagel KC Trockenperlen H...20 Obr. 10: Molekulové síto 13X...21 Obr. 11: Molekulové síto 5 A...21 Obr.12: Schéma aparatury na adsorpci vody...24 Obr. 13: Schéma aparatury pro měření adsorpce organických látek...25 Obr. 14: Adsorpční kapacity pro vodní páru...29 Obr. 15: Adsorpční kapacity pro methanol

39 Seznam tabulek Tab. I: Vlastnosti použitých adsorbentů Tab. II:Souhrnná tabulka výsledků adsorpce vody Tab. III: Souhrnná tabulka výsledků adsorpce methanolu

40 Přílohy Tab. I: Nejběžnější adsorbenty a jejich základní vlastnosti. adsorbent forma hustota (kg/m 3 ) BETpovrch objem pórů spec. teplota tep. vodivost aktivní uhlí aktivní koks uhlíkatá molekulová síta prášek kousky válečky kuličky prášek kousky válečky skutečná hustota zdánlivá hustota sypná hmotnost (m 2 /g) (cm 3 /g) kj/kg/k W/m K ,5-1,1 0,84 0, ,2-0,6 0,85 0,80 válečky ,4-0,8 0,85 0,75 uhlíkatá vlákna a tkaniny vlákna rouna tkaniny ,4-1,0 0,7-0,85 0,6-0,75 alumina kuličky válečky ,4-0,6 0,85-1,05 0,12 silikagel kuličky ,3-0,45 0,92-1,0 0,14-0,2 zeolitické adsorbenty organické polymery kuličky válečky kousky ,4-0,7 0,85-1,05 0,13 kuličky ,0-1,7 0,6 0,6 36

41 Průnikové křivky adsorbentů pro adsorpci vody 18 Vlhkost plynu (g/m3) Silcarbon SGW 50 Envisorb B+ KC Trockenperlen H MS X13 (1) MS X13 (2) MS 5A Baylith Vstupní koncentrace Čas (min) Graf 1: Vlhkost plynu v závislosti na čase adsorpce vody. Průnikové křivky adsorbentů pro adsorpci methanolu Koncentrace (g/cm3) KC Trockenperlen H (1) Envisorb B+ MS X13 KC Trockenperlen H (2) Čas (min) Graf 2: Koncentrace methanolu v plynu. 37

42 Obr. 1: Fotografie testovací aparatury. 38

Vznik zemního plynu. Zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou nebo s. uhlím. Podle organické teorie zemní plyn se postupně

Vznik zemního plynu. Zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou nebo s. uhlím. Podle organické teorie zemní plyn se postupně Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Klasické energie Zemní plyn

Více

V PRŮMYSLOVÉM MĚŘÍTKU. KAREL CIAHOTNÝ a ONDŘEJ PROKEŠ. Metody sušení a čištění zemního plynu

V PRŮMYSLOVÉM MĚŘÍTKU. KAREL CIAHOTNÝ a ONDŘEJ PROKEŠ. Metody sušení a čištění zemního plynu TECHNOLOGIE SUŠENÍ A ČIŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU POUŽÍVANÉ V PRŮMYSLOVÉM MĚŘÍTKU KAREL CIAHOTNÝ a ONDŘEJ PROKEŠ Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší, VŠCHT Praha, Technická, 166 8 Praha 6 Karel.Ciahotny@vscht.cz,

Více

Stanovení vodní páry v odpadních plynech proudících potrubím

Stanovení vodní páry v odpadních plynech proudících potrubím Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, 166 28 Praha 6 Stanovení vodní páry v odpadních plynech proudících potrubím Semestrální projekt

Více

Dopravní nehoda automobilu s LPG a CNG

Dopravní nehoda automobilu s LPG a CNG SDH Klášterec nad Orlicí Odborná příprava členů výjezdové jednotky Dopravní nehoda automobilu s LPG a CNG Ondřej Janeček, janecek.ondrej@gmail.com leden 2013 Obsah Nebezpeční plynných paliv CNG LPG Identifikace

Více

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ) 5. část TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY A PACHOVÉ LÁTKY Zpracoval: Tým autorů EVECO Brno, s.r.o. TĚKAVÉ ORGANICKÉ SLOUČENINY Těkavé organické

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. stetina@fme.vutbr.cz Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/

Více

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství

Zplyňování. Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Zplyňování Ing. Martin Lisý, PhD. Energetický ústav VUT v Brně Fakulta strojního inženýrství Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Statním rozpočtem ČR Technologie zpracování biomasy

Více

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10 Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.

Více

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška Spalování pohonných hmot, vlastnosti a použití plynných uhlovodíků

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKY ČISTÉ LÁTKY A SMĚSI Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních částic: atomů, iontů a... 1. Přiřaďte látky: glukóza, sůl, vodík a helium k níže zobrazeným typům částic.

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY PROSTŘEDÍ doc. Ing. Josef ŠTETINA, Ph.D. Předmět 3. ročníku BS http://ottp.fme.vutbr.cz/sat/

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 6 ČLOVĚK A PŘÍRODA UČEBNÍ OSNOVY 6. 2 Chemie Časová dotace 8. ročník 2 hodiny 9. ročník 2 hodiny Celková dotace na 2. stupni je 4 hodiny. Charakteristika: Vyučovací předmět chemie vede k poznávání chemických

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ADSORPCE NA AKTIVNÍM UHLÍ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ ADSORPCE NA AKTIVNÍM UHLÍ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PROCESS AND ENVIRONMENTAL

Více

Návod pro laboratorní úlohu: Komerční senzory plynů a jejich testování

Návod pro laboratorní úlohu: Komerční senzory plynů a jejich testování Návod pro laboratorní úlohu: Komerční senzory plynů a jejich testování Úkol měření: 1) Proměřte závislost citlivosti senzoru TGS na koncentraci vodíku 2) Porovnejte vaši citlivostní charakteristiku s charakteristikou

Více

TDG Zařízení pro plnění nádob plyny G 304 02

TDG Zařízení pro plnění nádob plyny G 304 02 TDG Zařízení pro plnění nádob plyny G 304 02 TECHNICKÁ DOPORUČENÍ Plnicí stanice stlačeného zemního plynu pro motorová vozidla Refuelling CNG stations for motor cars Schválena dne: 13.12. 2006 Realizace

Více

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS

CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA A SMĚS Látka = forma hmoty, která se skládá z velkého množství základních stavebních částic: atomů, iontů a... Látky se liší podle druhu částic, ze kterých se skládají. Druh částic

Více

Zemní plyn. Vznik zemního plynu. Vlastnosti zemního plynu

Zemní plyn. Vznik zemního plynu. Vlastnosti zemního plynu Zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem methanu. Využívat se začal na počátku 19. století, ale historie zemního plynu sahá až do období 2000 let př. n. l., kdy

Více

3. FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ VLASTNOSTI A TECHNICKO BEZPEČNOSTNÍ PARAMETRY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK

3. FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ VLASTNOSTI A TECHNICKO BEZPEČNOSTNÍ PARAMETRY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK 3. FYZIKÁLNĚ CHEMICKÉ VLASTNOSTI A TECHNICKO BEZPEČNOSTNÍ PARAMETRY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V této kapitole se dozvíte: Co jsou fyzikálně chemické vlastnosti. Co jsou technicko bezpečnostní parametry. Které

Více

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ.

STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ. S STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU POŘÍZENÍ AUTOBUSŮ CNG JAKO NÁHRADY DIESELOVÝCH VOZIDEL A VÝSTAVBA PLNICÍ STANICE VE MĚSTĚ KARVINÁ Červen 2013 O B S A H M A N A Ž E R S K É S H R N U T Í... 3 1. ZÁKLADNÍ

Více

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00

Více

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška Rafinace pohonných hmot, zpracování sulfanu, výroba vodíku

Více

Chemické procesy v ochraně životního prostředí

Chemické procesy v ochraně životního prostředí Chemické procesy v ochraně životního prostředí 1. Vliv výroby energie na životní prostředí 2. Zpracování výfukových plynů ze spalovacích motorů 3. Zachycování oxidů síry ve spalinách 4. Výroba paliv pro

Více

Amoniak. 1913 průmyslová výroba syntetického amoniaku

Amoniak. 1913 průmyslová výroba syntetického amoniaku Amoniak 1913 průmyslová výroba syntetického amoniaku využití 20 % výroba dusíkatých hnojiv 80 % nejrůznější odvětví průmyslu (plasty, vlákna, výbušiny, hydrazin, aminy, amidy, nitrily a další organické

Více

COBRAPEX TRUBKA S KYSLÍKOVOU BARIÉROU

COBRAPEX TRUBKA S KYSLÍKOVOU BARIÉROU COBRAPEX TRUBKA S KYSLÍKOVOU BARIÉROU COBRAPEX TRUBKA S KYSLÍK. BARIÉROU 2.1. COBRATEX TRUBKA COBRAPEX trubka s EVOH (ethylen vinyl alkohol) kyslíkovou bariérou z vysokohustotního polyethylenu síťovaného

Více

Metody likvidace VOC z průmyslových procesů. Ing. Zbyněk Krayzel 602 829 112 zbynek.krayzel@seznam.cz www.krayzel.cz Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.

Metody likvidace VOC z průmyslových procesů. Ing. Zbyněk Krayzel 602 829 112 zbynek.krayzel@seznam.cz www.krayzel.cz Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. Metody likvidace VOC z průmyslových procesů Ing. Zbyněk Krayzel 602 829 112 zbynek.krayzel@seznam.cz www.krayzel.cz Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. K odstraňování VOC z odpadních plynů se v provozní praxi

Více

Přírodní zdroje uhlovodíků

Přírodní zdroje uhlovodíků Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Zemní plyn - vznik: Výskyt často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo

Více

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením).

Výměna tepla může probíhat vedením (kondukcí), prouděním (konvekcí) nebo sáláním (zářením). 10. VÝMĚNÍKY TEPLA Výměníky tepla jsou zařízení, ve kterých se jeden proud ohřívá a druhý ochlazuje sdílením tepla. Nezáleží přitom na konečném cíli operace, tj. zda chceme proud ochladit nebo ohřát, ani

Více

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w 3. DOPRAVA PLYNŮ Ve výrobních procesech se často dopravují a zpracovávají plyny za tlaků odlišných od tlaku atmosférického. Podle poměru stlačení, tj. poměru tlaků před a po kompresi, jsou stroje na dopravu

Více

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ Přednáška č. 2 Přednášející: Ing. Marek Staf, Ph.D. tel. 220 444 458; e-mail marek.staf@vscht.cz budova A, ústav 216, č. dveří 162 Snímek 1. Osnova přednášky Původ prachových

Více

Testování nových druhů adsorpčních materiálů pro odstraňování organických látek z plynů

Testování nových druhů adsorpčních materiálů pro odstraňování organických látek z plynů Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, 166 28 Praha 6 Testování nových druhů adsorpčních materiálů pro odstraňování organických látek

Více

PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY

PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY PYROLÝZA ODPADNÍ BIOMASY Ing. Marek STAF, Ing. Sergej SKOBLJA, Prof. Ing. Petr BURYAN, DrSc. V práci byla popsána laboratorní aparatura navržená pro zkoušení pyrolýzy tuhých odpadů. Na příkladu pyrolýzy

Více

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)

Více

Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc.

Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zplyňování a zkapalňování uhlí Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. Zplyňování uhlí technologický proces přeměny pevných

Více

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ÚCHOP

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ÚCHOP Vysoká škola chemicko-technologická v Praze ÚCHOP Termická desorpce s propařováním tuhých kontaminovaných materiálů využívající klasický a mikrovlnný ohřev Ing. Pavel Mašín Ing. Jiří Hendrych, PhD Ing.

Více

Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku

Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Stanovení texturních vlastností fyzisorpcí dusíku Michal Dudák Pod texturními vlastnostmi porézních látek se skrývá popis složité porézní struktury. Fyzisorpce dusíku je jedna z nejrozšířenějších metod

Více

Účinky vlhkosti na sbírkové materiály

Účinky vlhkosti na sbírkové materiály Účinky vlhkosti na sbírkové materiály 1 Vlhkost vlhkost významně ovlivňuje celou řadu fyzikálních i chemických procesů v materiálech sbírkových předmětů vlhkost: umožňuje průběh chemických reakcí s oxidy

Více

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě Náplní laboratorní úlohy je proměření základních parametrů plynových vodivostních senzorů: i) el. odpor a ii)

Více

Ing. Zdeněk Fildán PŘÍRUČKA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ PODLE ZÁKONA Č. 86/2002 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ

Ing. Zdeněk Fildán PŘÍRUČKA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ PODLE ZÁKONA Č. 86/2002 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Ing. Zdeněk Fildán PŘÍRUČKA PRO OCHRANU OVZDUŠÍ PODLE ZÁKONA Č. 86/2002 SB., O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Obsah 1.0 Úvod 2.0 Základní pojmy 3.0 Základní obecné povinnosti právnických a fyzických osob 3.1 Paliva

Více

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách Tepelně vlhkostní mikroklima Vlhkost v budovách Zdroje vodní páry stavební vlhkost - vodní pára vázaná v materiálech v důsledku mokrých technologických procesů (chemicky nebo fyzikálně vázaná) zemní vlhkost

Více

HYDROXYDERIVÁTY UHLOVODÍKŮ

HYDROXYDERIVÁTY UHLOVODÍKŮ Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta YDROXYDERIVÁTY ULOVODÍKŮ - deriváty vody, kdy jeden z vodíkových atomů je nahrazen uhlovodíkovým zbytkem alkyl alkoholy aryl = fenoly ( 3 - ; 3 2 - ;

Více

Chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu: Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Vyučovací předmět chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které

Více

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA

SPALOVÁNÍ A KOTLE. Fosilní paliva a jejich vlastnosti. Přírodní a umělá paliva BIOMASA SPALOVÁNÍ A KOTLE 1 ENERGIE Energie je extensivní veličina definuje se jako schopnost hmoty konat práci vyskytuje se v nejrůznějších formách Z hlediska jejího využití se často rozlišuje energie primární

Více

Elektrotermické procesy

Elektrotermické procesy Elektrotermické procesy Elektrolýza tavenin Výroba Al Elektrické pece Výroba P Výroba CaC 1 Vysokoteplotní procesy, využívající elektrický ohřev (případně v kombinaci s elektrolýzou) Elektrotermické procesy

Více

Studie k projektu TA03020421. zaměřená na výběr nejvhodnější technologie úpravy bioplynu na biomethan pro malé výkony zařízení

Studie k projektu TA03020421. zaměřená na výběr nejvhodnější technologie úpravy bioplynu na biomethan pro malé výkony zařízení Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Studie k projektu TA32421 zaměřená na výběr nejvhodnější technologie úpravy bioplynu na biomethan pro malé výkony zařízení období leden až prosinec 214

Více

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice

3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice 3 - Hmotnostní bilance filtrace a výpočet konstant filtrační rovnice I Základní vztahy a definice iltrace je jedna z metod dělení heterogenních směsí pevná fáze tekutina. Směs prochází pórovitým materiálem

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

TECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2

TECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2 1 OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE typ aplikovaného výstupu Z vzniklý za podpory projektu TECHNOLOGIE CHLAZENÍ VSTŘIKOVACÍ FORMY POMOCÍ KAPALNÉHO CO 2 OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE - ZPRÁVA KSP-2015-Z-OT-02 ROK 2015 Autor: Ing.

Více

Zpracování a využití ropy

Zpracování a využití ropy Zpracování a využití ropy Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma

Více

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob Kyselina fosforečná bezbarvá krystalická sloučenina snadno rozpustná ve vodě komerčně dodávané koncentrace 75% H 3 PO 4 s 54,3% P 2 O 5 80% H 3 PO 4 s 58.0% P 2 O 5 85% H 3 PO 4 s 61.6% P 2 O 5 po kyselině

Více

Emise zážehových motorů

Emise zážehových motorů Emise zážehových motorů Složení výfukových plynů zážehového motoru 1. Plynné složky: - oxid uhličitý CO 2 - oxid uhelnatý CO - oxidy dusíku NO x (majorita NO) - nespálené uhlovodíky HC (CH x ) Nejvýznamnější

Více

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI

215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI 215.1.9 - REKTIFIKACE DVOUSLOŽKOVÉ SMĚSI, VÝPOČET ÚČINNOSTI ÚVOD Rektifikace je nejčastěji používaným procesem pro separaci organických látek. Je široce využívána jak v chemické laboratoři, tak i v průmyslu.

Více

VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VLIVY VÝROBY OXIDU UHLIČITÉHO A SUCHÉHO LEDU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ IGC Doc 111/03/E Český překlad proveden pracovní skupinou PS-4 ČATP EUROPEAN INDUSTRIAL GASES ASSOCIATION (EVROPSKÁ ASOCIACE PRŮMYSLOVÝCH

Více

POŽÁRNÍ TAKTIKA. Metody zdolávání požárů jedlých tuků a olejů třídy F

POŽÁRNÍ TAKTIKA. Metody zdolávání požárů jedlých tuků a olejů třídy F MV ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR ODBORNÁ PŘÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY Konspekt 2-05 POŽÁRNÍ TAKTIKA Metody zdolávání požárů jedlých tuků a olejů třídy F Zpracoval: Ing. Vasil Silvestr

Více

VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Nešvara Pavel, Krajč Silvestr

Více

Stanovení obsahu vody v LPG

Stanovení obsahu vody v LPG Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší Technická 5, 166 28 Praha 6 Stanovení obsahu vody v LPG Semestrální projekt Vypracoval: Gabriela Špunarová Školitel: Ing. Ondřej Prokeš, PhD. Praha, duben

Více

Požární pojmy ve stavebním zákoně

Požární pojmy ve stavebním zákoně 1 - Hořlavé látky 2 - Výbušniny 3 - Tuhé hořlavé látky a jejich skladování 4 - Kapalné hořlavé látky a jejich skladování 5 - Plynné hořlavé látky a jejich skladování 6 - Hořlavé a nehořlavé stavební výrobky

Více

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy)

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy) Sorpční vývěvy Využívají adsorpce, tedy vazby molekul na povrch pevných látek. Lze je rozdělit do dvou skupin:. vývěvy využívající fyzikální adsorpce. vývěvy využívající chemisorpce. Vývěvy využívající

Více

MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK

MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD MINERALOGICKÉ A GEOCHEMICKÉ ZHODNOCENÍ KOROZIVNÍCH PRODUKTŮ POZINKOVANÝCH ŽELEZNÝCH TRUBEK (Rešerše k bakalářské práci) Jana Krejčí Vedoucí

Více

Elektrochemie. 2. Elektrodový potenciál

Elektrochemie. 2. Elektrodový potenciál Elektrochemie 1. Poločlánky Ponoříme-li kov do roztoku jeho solí mohou nastav dva různé děje: a. Do roztoku se z kovu uvolňují kationty (obr. a), na elektrodě vzniká převaha elektronů. Elektroda se tedy

Více

ZS Purkynova Vyskov. Mgr. Jana Vašíèková / vasickova@zspurkynova.vyskov.cz Pøedmìt Chemie Roèník 9. Klíèová slova Uhlovodíky Oèekávaný výstup

ZS Purkynova Vyskov. Mgr. Jana Vašíèková / vasickova@zspurkynova.vyskov.cz Pøedmìt Chemie Roèník 9. Klíèová slova Uhlovodíky Oèekávaný výstup Chemie Pøíspìvek pøidal Administrator Tuesday, 05 March 2013 Aktualizováno Tuesday, 25 June 2013 Názvosloví uhlovodíkù Významné anorganické kyseliny Významné oxidy Deriváty uhlovodíkù halogenderiváty Kyslíkaté

Více

spol. s r.o. výrobce a dodavatel zdravotnické techniky Ventilová skříň VS1, VS2, VS3, VS4

spol. s r.o. výrobce a dodavatel zdravotnické techniky Ventilová skříň VS1, VS2, VS3, VS4 spol. s r.o. výrobce a dodavatel zdravotnické techniky Ventilová skříň VS1, VS2, VS3, VS4 OBSAH OBSAH... 2 1 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ... 3 1.1 Úvod... 3 1.2 Výrobce... 3 1.3 Schválení výrobků a kvalita výroby...

Více

Chemie - cvičení 2 - příklady

Chemie - cvičení 2 - příklady Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká

Více

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele

Více

č. 337/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování

č. 337/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování č. 337/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2010 o emisních limitech a dalších podmínkách provozu ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících a užívajících těkavé organické látky

Více

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Úvod do teorie spalování tuhých paliv Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Zkušebna Výzkumného energetického centra Web: http://vec.vsb.cz/zkusebna Základy spalování tuhých

Více

AUTOMATICKÝ ODVZDUŠŇOVACÍ VENTIL A KVALITA

AUTOMATICKÝ ODVZDUŠŇOVACÍ VENTIL A KVALITA AUTOMATICKÝ ODVZDUŠŇOVACÍ VENTIL A KVALITA DODÁVANÉ VODY Ing. Jaroslav Blažík, Ing. Václav Mergl, CSc. Vodárenská akciová společnost, a. s., Brno, blazik@vasgr.cz, mergl@vasgr.cz Úvod Při řešení provozních

Více

Vladimír Matějovský. Kaňkova 32, 108 00 Praha 10 tel. 274 815 452, mob. 603 459 196, e-mail: michm@volny.cz, vladimir.matejovsky@tiscali.

Vladimír Matějovský. Kaňkova 32, 108 00 Praha 10 tel. 274 815 452, mob. 603 459 196, e-mail: michm@volny.cz, vladimir.matejovsky@tiscali. Vladimír Matějovský Kaňkova 32, 108 00 Praha 10 tel. 274 815 452, mob. 603 459 196, e-mail: michm@volny.cz, vladimir.matejovsky@tiscali.cz Automobilová paliva Grada Publishing, spol. s r. o., 2004 Názvy

Více

VENTILÁTORY RADIÁLNÍ RVI/2 1600 až 2500 oboustranně sací

VENTILÁTORY RADIÁLNÍ RVI/2 1600 až 2500 oboustranně sací Katalogový list Strana: 1/9 VENTILÁTORY RADIÁLNÍ RVI/2 1600 až 2500 oboustranně sací Hlavní části: 1. Spirální skříň 6. Spojka 2. Oběžné kolo 7. Chladící kotouč 3. Sací komora 8. Elektromotor 4. Hřídel

Více

Technika a technologie bioplynového hospodářství

Technika a technologie bioplynového hospodářství Technika a technologie bioplynového hospodářství Praha 2006 Hlavní komponenty zařízení: Přípravná část Zpravidla se jedná o soustavu nádrží, kde dochází k úpravě sušiny kejdy na požadovanou hodnotu. Současně

Více

Elektrická dvojvrstva

Elektrická dvojvrstva 1 Elektrická dvojvrstva o povrchový náboj (především hydrofobních) částic vyrovnáván ekvivalentním množstvím opačně nabitých iontů (protiiontů) o náboj koloidní částice + obal protiiontů = tzv. elektrická

Více

SMĚRNICE REKTORA č. 7/2001. Pokyny k obsluze tlakových nádob na plyny

SMĚRNICE REKTORA č. 7/2001. Pokyny k obsluze tlakových nádob na plyny SMĚRNICE REKTORA č. 7/2001 Pokyny k obsluze tlakových nádob na plyny Rozdělovník: rektor, kvestor, tajemníci fakult, TPO, ředitel KMZ Zpracovala: Libuše Křesálková Anotace: Pokyny k obsluze jsou zpracovány

Více

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda 1 Úvod Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda V této úloze se zaměříme na měření parametrů kladného sloupce doutnavého výboje, proto je vhodné se na

Více

Kristýna Hádková, Viktor Tekáč, Karel Ciahotný, Zdeněk Beňo, Veronika Vrbová

Kristýna Hádková, Viktor Tekáč, Karel Ciahotný, Zdeněk Beňo, Veronika Vrbová ADSORPČNÍ ODSTRAŇOVÁNÍ CO 2 ZE ZEMNÍHO PLYNU ZA VYŠŠÍHO TLAKU Kristýna Hádková, Viktor Tekáč, Karel Ciahotný, Zdeněk Beňo, Veronika Vrbová VŠCHT Praha, Ústav plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší,

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE KOTLE KLIMOSZ DUOPELET, KLIMOSZ UNIPELET

TECHNICKÁ SPECIFIKACE KOTLE KLIMOSZ DUOPELET, KLIMOSZ UNIPELET TECHNICKÁ SPECIFIKACE KOTLE, UNIPELET NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI KOTLE DUO PELLETS, UNI PELLETS 1 ORIGINÁLNÍ NÁVOD č.2/2 DOPRAVA a zprovoznění kotle: Kotle jsou dodávány dle objednávky jako hotové zařízení

Více

1. Úvod ROZVODY ELEKTRICKÉ ENERGIE V PROSTORÁCH S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU. 2. Vlastnosti hořlavých látek ve vztahu k výbuchu

1. Úvod ROZVODY ELEKTRICKÉ ENERGIE V PROSTORÁCH S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU. 2. Vlastnosti hořlavých látek ve vztahu k výbuchu Obsah : 1. Úvod ROZVODY ELEKTRICKÉ ENERGIE V PROSTORÁCH S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 2. Vlastnosti hořlavých látek ve vztahu k výbuchu 3. Klasifikace výbušné atmosféry 4. Zdroje iniciace, klasifikace těchto zdrojů

Více

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu

5.7 Vlhkost vzduchu 5.7.5 Absolutní vlhkost 5.7.6 Poměrná vlhkost 5.7.7 Rosný bod 5.7.8 Složení vzduchu 5.7.9 Měření vlhkosti vzduchu Fázové přechody 5.6.5 Fáze Fázové rozhraní 5.6.6 Gibbsovo pravidlo fází 5.6.7 Fázový přechod Fázový přechod prvního druhu Fázový přechod druhého druhu 5.6.7.1 Clausiova-Clapeyronova rovnice 5.6.8 Skupenství

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Fluidní spalování Podstata fluidního spalování fluidní spalování

Více

ALKANY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 7. 2012. Ročník: devátý

ALKANY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 7. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ALKANY Datum (období) tvorby: 12. 7. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s alkany. V rámci

Více

CHEMIE. Pracovní list č.1 - žákovská verze Téma: Stanovení obsahu oxidu uhličitého. Mgr. Lenka Horutová. Student a konkurenceschopnost

CHEMIE. Pracovní list č.1 - žákovská verze Téma: Stanovení obsahu oxidu uhličitého. Mgr. Lenka Horutová. Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č.1 - žákovská verze Téma: Stanovení obsahu oxidu uhličitého Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Lenka Horutová Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075

Více

SPALOVACÍ MOTORY. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc.

SPALOVACÍ MOTORY. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. SPALOVACÍ MOTORY Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. Rozdělení Podle způsobu práce: Objemové (pístové) Dynamické Podle uspořádání: S vnitřním spalováním S vnějším přívodem tepla Ideální oběhy pístových spalovacích

Více

plnicí stanice na stlaèený zemní plyn - CNG

plnicí stanice na stlaèený zemní plyn - CNG plnicí stanice na stlaèený zemní plyn - CNG Èlenìní Katalogu Úvod... 2 Plnící stanice stlaèeného zemního plynu - CNG... 2 Pøednosti používání CNG pro pohon vozidel... 3 Popis plnicí stanice... 3 Pøednosti

Více

8. TLAKOMĚRY. Úkol měření. Popis přípravků a přístrojů

8. TLAKOMĚRY. Úkol měření. Popis přípravků a přístrojů Úkol měření 8. TLAKOMĚRY 1. Ověřte funkci diferenčního kapacitního tlakoměru pro měření malých tlakových rozdílů. 2. Změřte závislost obou kapacit na tlakovém rozdílu.. Údaje porovnejte s průmyslovým diferenčním

Více

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ Přednáška č. 9 Snímek 1. Osnova přednášky Základní údaje o automobilové dopravě Princip funkce spalovacího motoru Přehled emisí ze spalovacích motorů Metody omezování emisí

Více

Limity plynných emisí dráhových motorů a způsoby jejich snižování

Limity plynných emisí dráhových motorů a způsoby jejich snižování Jaromír Bittner 1, Jaroslav Ježek 2 Limity plynných emisí dráhových motorů a způsoby jejich snižování Klíčová slova: spalovací motor, emise škodlivých látek, vyhlášky UIC, směrnice EU Negativní vliv emisí

Více

SACÍ POTRUBÍ ZÁŽEHOVÉHO MOTORU NA CNG O VÝKONU 140KW

SACÍ POTRUBÍ ZÁŽEHOVÉHO MOTORU NA CNG O VÝKONU 140KW VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

Kyslíkové koncentrátory pro použití s rozvody medicinálních plynů

Kyslíkové koncentrátory pro použití s rozvody medicinálních plynů LEK-14 Kyslíkové koncentrátory pro použití s rozvody medicinálních plynů Platnost od: 15.1.2009 Kyslíkem obohacený vzduch (dále jen KOV) dodávaný do rozvodných systémů plynů pro medicinální účely ve zdravotnických

Více

Autor: Václav Triner Číslo a název DUM: 292 Uhlí Škola: Základní škola Nejdek, Karlovarská, příspěvková organizace Datum vytvoření: 27. 3.

Autor: Václav Triner Číslo a název DUM: 292 Uhlí Škola: Základní škola Nejdek, Karlovarská, příspěvková organizace Datum vytvoření: 27. 3. Autor: Václav Triner Číslo a název DUM: 292 Uhlí Škola: Základní škola Nejdek, Karlovarská, příspěvková organizace Datum vytvoření: 27. 3. 2014 Anotace: Prezentace, kterou je možno využít při výkladu učiva

Více

Baterie minulost, současnost a perspektivy

Baterie minulost, současnost a perspektivy Baterie minulost, současnost a perspektivy Prof. Ing. Jiří Vondrák, DrSc. Doc. Ing. Marie Sedlaříková, CSc. Ústav elektrotechnologie, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Využití vodíku v dopravě

Využití vodíku v dopravě Využití vodíku v dopravě Vodík - vlastnosti nejběžnější prvek ve vesmíru (90 % všech atomů a 75 % celkové hmotnosti) na Zemi hlavně ve formě sloučenin (hlavně voda H 2 O) hořlavý plyn lehčí než vzduch

Více

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie TECHNOLOGIE I : Svařování plamenem. Základní technické parametry, rozsah použití, pracovní technika svařování slitiny železa a vybraných neželezných kovů a slitin. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ,

Více

KORCHEM 2015/2016 Téma: Barevné zlato

KORCHEM 2015/2016 Téma: Barevné zlato KORCHEM 2015/2016 Téma: Barevné zlato Soutěž probíhá ve třech kolech, která jsou zveřejňována v průběhu celého školního roku. Vyhlášení výsledků proběhne v květnu 2016. Dle harmonogramu soutěže žáci vypracují

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Bezpečnost práce a nebezpečné látky v chemické laboratoři. Základy toxikologie a ekologie Marek Šír sirm@vscht.cz

Bezpečnost práce a nebezpečné látky v chemické laboratoři. Základy toxikologie a ekologie Marek Šír sirm@vscht.cz Bezpečnost práce a nebezpečné látky v chemické laboratoři Základy toxikologie a ekologie Marek Šír sirm@vscht.cz Úvod Práce v chemické laboratoři práce s toxickými a jinak nebezpečnými látkami často se

Více

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie

Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základní charakteristika výzkumné činnosti Ústavu fyzikální chemie Základním předmětem výzkumu prováděného ústavem je chemická termodynamika a její aplikace pro popis vybraných vlastností chemických systémů

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE

Více

ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ

ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ Energie z biomasy XI. odborný seminář Brno 2010 ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ Kateřina Bradáčová, Pavel Machač,Helena Parschová, Petr Pekárek, Václav Koza Tento

Více