Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Renata Krejčová Ing. Petra PTÁČKOVÁ MÍSAŘOVÁ, Ph.D. Znojmo, 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Daňové a účetní aspekty příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry PTÁČKOVÉ MÍSAŘOVÉ, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Ve Znojmě dne

3 Ráda bych zde poděkovala paní Ing. Petře PTÁČKOVÉ MÍSAŘOVÉ, Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.

4

5

6 Abstrakt Bakalářská práce analyzuje současný stav a právní úpravy zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů v letech 2009, 2010 a Poskytuje ucelený soubor informací fyzickým osobám podnikajícím v daném odvětví z pohledu zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů, daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí a další související legislativy. V poslední části determinuje konkrétní dopady právních úprav ve výši povinných odvodů a zejména zdanění fyzické osoby podnikatele, zkoumá a hodnotí efektivitu výběru uplatnění výdajů promítnutím na výši výsledné daňové povinnosti a navrhuje opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení fyzických osob. Klíčová slova Fotovoltaické elektrárny, účetnictví, daňová evidence, daň z příjmů fyzických osob, odpisy. Abstract The bachelor thesis analyses the present state and legal modifications of taxation of natural persons income from photovoltaic sources in 2009, 2010 and It provides complete information for natural persons doing business in this field from the point of view of the accounting law, income tax law, VAT tax law, property tax law and other relating legislature. In the final part the work determines specific impacts of legal modifications on the amount of obligatory payments and especially on taxation of natural person of an entrepreneur. It also examines and evaluates efficiency of selecting application of expenditure reflected in the amount of final tax liability and suggests measures leading to optimization of tax burden of natural persons. Key words Photovoltaic power stations, accounting, tax records, natural persons income tax, write-offs.

7 Obsah 1 Úvod Cíl a metodika práce Teoretická část Základní charakteristika fotovoltaických elektráren Historie fotovoltaiky Princip fungování Zahájení podnikání fyzických osob v energetickém odvětví Realizace fotovoltaické elektrárny Základní povinnosti při zahájení podnikání Vedení účetnictví nebo daňové evidence Účetní aspekty Účetnictví vedené fyzickými osobami Daňová evidence Odpisování hmotného majetku Přechod z vedení účetnictví na daňovou evidenci Daňové dopady v oblasti provozování FVE Daň z příjmu fyzických osob u provozovatele fotovoltaiky Daň z přidané hodnoty Daň z nemovitostí Daň silniční Odvod z elektřiny ze slunečního záření Praktická část Základní údaje a charakteristika vybrané fyzické osoby Přehled o výrobě elektřiny a dosažené příjmy Rozbor účetnictví a daňové evidence na příkladě konkrétní fyzické osoby Zaúčtování základních účetních případů Daňová evidence k účetním případům Výpočet odpisů Výpočet daně z přidané hodnoty Výpočet daně z příjmů fyzických osob a odvodů na pojištění Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok Výpočet sociálního a zdravotního pojištění za rok

8 4.5.3 Výpočet daně z příjmů fyzických osob za rok Výpočet sociálního a zdravotního pojištění za rok Doporučení pro optimalizaci daňového zatížení Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek a grafů Seznam použitých zkratek Seznam příloh... 68

9 1 Úvod Energie je každodenní součástí našeho života a již si nedokážeme představit, jak by fungovala naše domácnost či pracoviště bez využívání vyspělých technologií závislých na elektrické energii. Důraz je kladen v současné době na úspory energií. Aktuálním trendem je podpora alternativních zdrojů, mezi které patří fotovoltaika. Česká republika se v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů řídí směrnicemi Evropské unie, jejímž cílem je do roku 2020 vyrábět 20 % čisté elektřiny. Státní garance výhodné výkupní ceny elektřiny na 20 let, zelené bonusy, zohlednění inflace, šestileté osvobození od daně z příjmů z této činnosti a z ekonomického hlediska doba návratnosti investice přibližně 9 let, životnost systému minimálně 30 let se staly nástroji, jež měly domácnosti a podnikatele motivovat k investicím do obnovitelných zdrojů. Fotovoltaika se stala v minulých letech lukrativní investicí nejen pro právnické osoby, ale i fyzické osoby. Provozovatelé FVE se dle platné legislativy stávaly do konce roku 2010 účetními jednotkami. Zejména pro fyzické osoby, které vlastnili několik panelů na střechách svých domů, znamenalo vedení účetnictví plnění mnoha povinností, které většinou nezvládli bez úzké spolupráce s účetním či daňovým poradcem. Vzhledem k prudkému rozvoji tohoto odvětví a mimořádnému nárůstu počtu FVE v roce 2010, bylo zřejmé, že v roce 2011 kvůli fotovoltaice značně podraží cena elektřiny. S účinností od stát přijal několik opatření, došlo ke snížení výkupních cen elektřiny na polovinu, zastavení podpory zelená úsporám pro rodinné domy, zdanění fotovoltaiky s výkonem nad 30 kwh srážkovou daní 26 %, bylo zrušeno osvobození příjmů z provozu solárních a ostatních ekologických zdrojů, změnil se způsob a doba odpisování fotovoltaických panelů. Pozitivní změnou pro fyzické osoby podnikající v daném oboru bylo zrušení povinnosti vést účetnictví. Změny legislativy, které upřesnilo a postupně doplnilo svými interpretacemi Ministerstvo financí, přinesly pro podnikatelé ovšem další otázky v souvislosti se zákonem daně z příjmů, daně z přidané hodnoty, sociálního a zdravotního pojištění, nejsou si jisti, zda mají vést účetnictví či daňovou evidenci. Majitelé se snaží snížit své náklady a jistě by uvítali srozumitelný účetní a daňový postup, který jim usnadní řešení jednotlivých situací v rámci zákonů dané problematiky, a zároveň si budou schopni zajistit administrativu vlastními silami. Práce je členěna na kapitoly a podkapitoly. Hlavními kapitolami je teoretická část věnována základní charakteristice a významu fotovoltaiky, shrnuje základní povinnosti podnikatele související s vedením účetnictví a daňové evidence, popisuje základní principy např. daně 9

10 z přidané hodnoty, daně z nemovitosti, daně silniční, analyzuje právní úpravy daně z příjmů fyzických osob včetně zásadních změn v letech 2009, 2010 a 2011, praktická část determinuje konkrétní dopady právních úprav ve výši povinných odvodů a zejména zdanění fyzické osoby podnikatele v uvedeném období, zkoumá a hodnotí efektivitu výběru uplatnění výdajů promítnutím na výši výsledné daňové povinnosti. Závěr práce sumarizuje opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení fyzických osob podnikajících v dané oblasti. 10

11 2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je na základě analýzy současného stavu a právní úpravy zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů v letech 2009, 2010 a 2011, navrhnout opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení příjmů fyzických osob plynoucí jim z fotovoltaických zdrojů. Dále na základě změn energetického zákona podat co nejucelenější soubor informací fyzickým osobám podnikajícím v oblasti fotovoltaických elektráren (FVE), ale i těm, kteří případně o instalaci FVE teprve uvažují, z pohledu zákona o účetnictví, zákona o daních z příjmů, DPH zákona o dani z nemovitostí a další související legislativy a analyzovat dopady na zdanění příjmů fyzických osob z fotovoltaických zdrojů daného období a vymezit strukturu povinných a zákonných odvodů. Současnými začínajícími provozovateli solárních technologií jsou zpravidla fyzické osoby, které nepodnikají (domácnosti), jsou zaměstnanci nebo naopak již podnikají v jiném oboru. Při pořizování fotovoltaických elektráren si položí otázku, když ušetří na vyrobené energii, jestli se jim stále vyplatí vynaložená investice po úhradě zákonných odvodů a jak je mohou minimalizovat. Budou chtít vědět, co všechno obnáší administrativa spojená s provozem fotovoltaické elektrárny nebo, zda se mají stát plátcem DPH apod. Majitelům solárních elektráren, kteří si pořídili investici již dříve, má napomoci lépe se orientovat v podnikatelském sektoru, v daňové legislativě, účetních předpisech a postupech vztahujících se k danému odvětví. Praktickým zaměřením je bakalářská práce určena pro podnikatele, účetní, finanční poradce a další zájemce o problematiku, a má za cíl sloužit jako ucelená pomůcka usnadňující řešení jednotlivých daňových a účetních situací ve vztahu k fotovoltaice. Klíčovou částí práce je aplikace poznatků z teoretické části následně na stanovení druhů a výše povinných odvodů konkrétního podnikatele fyzické osoby. Zvoleným subjektem se stal poplatník, který má příjem ze zaměstnání a pořízením FVE se stal podnikatelem. Při zpracování práce je v teoretické části použita metoda deskripce pro vysvětlení dané problematiky a pojmů. Analýza a komparace je využita jak v teoretické tak i v praktické části a napomáhá k identifikaci rozdílů v právní úpravě dané problematiky v jednotlivých letech a při rozboru a řešení problematiky spojené s povinnými odvody. Při daňových výpočtech je nezbytná syntéza a matematické výpočty. K vytvoření návrhu opatření vedoucí k optimalizaci daňového zatížení byla použita metoda modelování. 11

12 3 Teoretická část 3.1 Základní charakteristika fotovoltaických elektráren Fotovoltaika je jednou z možností výroby elektřiny z obnovitelného zdroje, v tomto případě ze slunečního záření. Fotovoltaické články přeměňují světelnou energii na elektrickou. Ve světě najdeme velké fotovoltaické elektrárny, stejně tak jako fotovoltaické panely instalované na rodinných domech. Kolik elektřiny dokáže solární elektrárna vyrobit, závisí na několika faktorech. K těm hlavním patří počet slunečních hodin a intenzita záření. V tuzemsku je průměrná intenzita slunečního záření kwh na m 2 za rok a počet slunečních hodin je odhadován na hodin ročně. Pro umístění fotovoltaických panelů je nejvhodnější jižní orientace a sklon mezi o. Kolik vyrobí FVE elektřiny, závisí také na počtu a kvalitě fotovoltaických panelů. Výkon elektrárny se uvádí v jednotkách kwp (maximální výkon elektrárny). Obecně platí, že 1 kwp zabere 8 10 m 2 plochy a dokáže vyrobit přibližně 1 MWh elektřiny ročně. Jejich provoz je zcela nehlučný, nevyžadují žádnou obsluhu a jen nepatrnou údržbu. Provozní náklady jsou nulové a po uplynutí životnosti je elektrárna navíc plně recyklovatelná. Životnost kvalitního fotovoltaického systému by měla dosáhnout minimálně let Historie fotovoltaiky Pojem fotovoltaika je odvozen ze dvou slov, řeckého φως [phos] = světlo a ze jména italského fyzika Alessandra Volty, známého tím, že ve svých pracích definoval pojem elektrické napětí. Ačkoliv je na mnoha místech za objevitele fotovoltaiky považován francouzský fyzik Alexandre Edmond Becquerel, ( ), pravdou zřejmě je, že ten kdo položil základy k fotovoltaice byl jeho otec, Antoine César Becquerel ( ), nejstarší z rodiny fyziků. V roce 1839 popsal pokus, při kterém se měnilo napětí na kovových elektrodách ponořených do elektrolytu v závislosti na tom, zda při pokusu svítilo, či nesvítilo slunce. Významným způsobem přispěl k rozvoji fotovoltaiky Polák Jan Czochralski, když v roce 1918 vyvinul metodu výroby monokrystalického křemíku, který je výchozím materiálem pro výrobu monokrystalických fotovoltaických článků. Až rozvoj kosmonautiky v 50. letech nastartoval praktický výzkum v této oblasti. První solární baterii", jak byl tento článek 1 Energie. Fotovoltaika. [online]. NALEZENO.CZ. [cit ]. Dostupné z: < 12

13 nazván, byl vyvinut v roce 1954 v Bellových laboratořích v USA a dosahoval účinnosti 6 %. V roce 1958 byly použity solární baterie na sondě Vanguard I, kde pracovaly 20 let Princip fungování Základem každé FVE jsou fotovoltaické neboli solární panely. Pro výrobu elektřiny v rodinném domku nebo na chatě se využívá přímá přeměna energie slunečního záření na elektřinu pomocí takzvaných fotovoltaických článků, které tvoří panely. Jejich výhodou je zejména: podstatně vyšší účinnost přeměny, zařízení nemá pohyblivé součásti a nemusí se natáčet za sluncem, jde o stavebnicový systém, který lze dle potřeby zvětšovat. Nevýhodou je technologicky velice náročná výroba a vysoká cena fotovoltaických článků a následně i vysoká cena takto vyrobené elektřiny. Cena fotovoltaických článků s rostoucí výrobou klesá a časem bude solární elektřina na trhu schopna konkurovat fosilním palivům nebo uranu, z nichž se dnes vyrábí převážná část elektřiny. Fotovoltaický článek je tvořen nejčastěji tenkou destičkou z monokrystalu křemíku (účinnost 20 %), použít lze i polykrystalický (účinnost 15 %) či amorfní (účinnost 7-11 %) materiál. Křemík absorbuje část slunečního záření a má vlastnosti polovodiče. Fotovoltaický článek není vyroben z čistého křemíku, ale je složen ze dvou vrstev jedna kladně dotovaná obsahuje příměs prvku s menším počtem valenčních elektronů (např. bor), nazývá se polovodič typu p a druhá záporně dotovaná vrstva obsahuje příměs prvku s větším počtem valenčních elektronů (např. fosfor) a nazývá se polovodič typu n. Jejich spojení se nazývá p-n přechod. Elektrické pole přítomné na p-n přechodu pošle elektrony do n-polovodiče a díry do p-polovodiče. Díky tomu vznikne na sběrných kontaktech elektrické napětí a do připojené zátěže (spotřebiče) začne téci proud. 3 Vzniklý stejnosměrný proud je přeměněn na střídavý, který se používá v rozvodné síti. V praxi se setkáváme se třemi způsoby provozu solárních fotovoltaických systémů: Přímý prodej do sítě (síťový provoz) veškerá vyprodukovaná elektrická energie je dodávána do rozvodové sítě. Elektrickou energii pro vlastní spotřebu (pračka, svícení apod.) uživatel nakupuje zpět od energetické společnosti v rámci zvoleného tarifu. K provozu není potřeba akumulátor, vyrobený proud je průběžně dodáván do 2 CZECHSOLAR spol. s r.o. Fotovoltaika. Z historie fotovoltaiky. [online] 2011 [cit ]. Dostupné z: < 3 MURTINGER, Karel; BERANOVSKÝ, Jiří; TOMEŠ, Milan. Fotovoltaika: elektrická energie ze slunce. 1. Praha: EkoWATT, s. ISBN , str

14 elektrické sítě přes měnič. Hlavním důvodem pořízení síťového provozu je zisk, jde nám o investici poskytující dlouhodobý výnos. Ostrovní provoz systém zajišťuje dodávku elektřiny bez připojení k rozvodové síti. Systém musí být vybaven akumulátory (uloží energii na dobu, kdy nesvítí slunce) a regulačním systémem (zajišťuje správné nabíjení a vybíjení). Vyplatí se přidat do systému další zdroj, nejčastěji monogenerátor na benzin či kapalný propan. Tento systém se používá, kde není k dispozici elektrická síť (např. chaty, obytné přívěsy, jachty) a umožňuje tak připojení k telefonu, internetu, chladicím zařízením apod. 4 Zelený bonus připojení do stávajících rozvodů elektrické energie. Energii vyprodukovanou FVE uživatel spotřebovává pro vlastní použití. Případné přebytky jsou automaticky dodávány do rozvodové sítě za cenu rozdílu výkupní ceny a zeleného bonusu. Zelený bonus je "prémie za výrobu elektřiny čistým způsobem". Způsob vhodný pro menší instalace do 10 kwp pro rodinné domy. Veškerý proud vyrobený fotovoltaickým systémem lze dodávat do sítě distributora (ČEZ, EON, PRE), v takovém případě je výkupní cena 7,50 Kč za každou kwh. Elektrárna nám vyrobí zhruba za rok kwh (na Jižní Moravě více) na každou instalovanou kilowatu výkonu (stavebnici FVE o výkonu 6 kwp lze umístit na střechu o ploše 30 m 2 ). Pokud je část elektrické energie spotřebována, je podpora zelený bonus 6,50 Kč/kWh s tím, že spotřebovanou energii není potřeba nakupovat, čímž se ušetří dalších 4,50-5,50 Kč/kWh. Výkupní cena i zelený bonus jsou garantovány na 20 let od uvedení systému do provozu. 5 Zákonem č. 330/2010 Sb. a zákonem č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je podpora omezena pouze na zdroje do 30 kwp instalované na budovách v katastru nemovitostí České republiky. 6 4 MURTINGER, Karel; BERANOVSKÝ, Jiří; TOMEŠ, Milan. Fotovoltaika: elektrická energie ze slunce. 1. Praha: EkoWATT, s. ISBN , str Cenové rozhodnutí ERÚ č. 2/2010, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů pro rok 2011 znění [online] 2011 [cit ]. Dostupné z: < 6 Fotovoltaické stavby s.r.o. Nejčastější otázky. [online] SOLÁRNÍ STAVEBNICE. CZ Dostupné z: < 14

15 3.2 Zahájení podnikání fyzických osob v energetickém odvětví Realizace fotovoltaické elektrárny Pořízení fotovoltaického systému je podmíněno několika kroky, do přípravné fáze projektu patří souhlas obce s výstavbou, žádost o připojení u distribuční sítě, realizační dokumentace, následuje realizace projektu. Na základě projektu a revize elektrického zařízení proběhne oživovací a ověřovací provoz FVE. Nyní může provozovatel požádat o licenci, podle energetického zákona 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., Energetický regulační úřad (ERÚ) se sídlem v Jihlavě, dislokované pracoviště je v Praze. Udělení licence se vydává na základě podané žádosti, která má určité společné zásady a pravidla týkající se všech žadatelů o licenci právnických i fyzických osob. Právní předpisy vztahující se k žádosti jsou upraveny vyhláškami č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích ve znění vyhlášky č. 363/2007 Sb. a vyhlášky č. 358/2009 Sb. Podrobné informace a seznam dokladů k udělení licence obsahuje Metodický návod ERÚ. 7 Základní podmínky pro udělení licence jsou uvedeny v příloze č. 1. Po udělení licence je nutné, aby podnikatel zasílal distributorovi sítě měsíčně faktury a Výkaz o výrobě elektrické energie, ročně Hlášení o předpokládaném množství elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, ERÚ zasílal měsíčně (čtvrtletně) statistiku výkaz VA 1-12, zaregistroval se jako operátor trhu s elektřinou u společnosti OTE Základní povinnosti při zahájení podnikání Dnem zahájení výroby a prodeje elektrické energie se na základě licence (obdoba živnostenského listu) podle energetického stává fyzická osoba ekonomickým subjektem, musí mít přiděleno IČ a je považována za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) s příjmy dle 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů a všemi dalšími důsledky, které z této skutečnosti plynou. Výroba a obchod s elektřinou patří mezi činnosti, ke kterým nepotřebujeme výpis ze živnostenského rejstříku podle 3 odst. 3 písm. d) živnostenského 7 Metodický návod ERÚ k podávání žádostí o udělení, změny nebo zrušení licencí podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění [online] 2011 [cit ]. Dostupné z: < 8 TERMS a.s. Jak na to. [online] 2011 [cit ]. Dostupné z: < 15

16 zákona č. 455/1991 Sb. (není třeba toto podnikání ohlašovat na živnostenském úřadě). Zákonem č. 155/2010 Sb., kterým se mění některé zákony ke zkvalitnění jejich aplikace a ke snížení administrativní zátěže podnikatelů, byl částí šestou, čl. VII novelizován živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. a s účinností od 1. srpna 2010 byl mezi tyto činnosti zařazen i obchod s elektřinou. Při zahájení činnosti je OSVČ povinna: A) Podat přihlášku k registraci: na sociální pojištění u místně příslušné správě sociálního zabezpečení, na zdravotní pojištění u příslušné zdravotní pojišťovny, k dani z příjmu fyzických osob u místně příslušného správce daně (finančního úřadu). Pokud je to podnikatele vhodné, výhodné či potřebné může zároveň provést registraci na plátce DPH, silniční daně, plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud je zaměstnavatelem, nebo případně k dalším daním. B) Zjistit, zda je povinen platit zálohy na sociální (důchodové) a zdravotní pojištění. Rozhodující je, zda podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní nebo vedlejší. Hlavní činnost podnikání je pro něho zpravidla jediný zdroj příjmů - má povinnost od počátku podnikání platit měsíčně zálohy alespoň v minimální výši. Zálohy na sociální (důchodové) pojištění - splatnost za kalendářní měsíc je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a zálohy na zdravotní pojištění - splatnost za kalendářní měsíc je od 1. do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Vedlejší činnost podnikatel má zaměstnání zakládající účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění zaměstnanců nebo plátcem pojistného je stát (OSVČ např. má nárok na výplatu invalidního či starobního důchodu, rodičovského příspěvku, peněžitou pomoc v mateřství, je nezaopatřeným dítětem studentem dle 20 odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., apod.) neplatí zálohy v roce zahájení podnikání: na důchodové pojištění (pokud se nepřihlásil k důchodovému pojištění) až do měsíce, kdy má podat Přehled o příjmech a výdajích (podrobněji podkapitola 4.5.2). na zdravotní pojištění (pokud je zároveň zaměstnancem a odvádí ze zaměstnání alespoň minimální pojistné pro zaměstnance - od roku 2008 tj Kč) až do měsíce, kdy má podat Přehled OSVČ (podrobněji podkapitola 4.5.2). 16

17 Od může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ ( 13, 14, 14a zákona č. 589/1992 Sb.). Nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění a zároveň platba pojistného na nemocenské pojištění je dobrovolná (vzniká na základě podané přihlášky). Do nezáleželo, zda jde o činnost hlavní či vedlejší. S účinností od dochází ke změně a jejím účastníkem je jen OSVČ vykonávající hlavní činnost. Splatnost za kalendářní měsíc je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce ( 14 c zákona č. 589/1992 Sb.). C) V případě registrace k silniční dani je podnikatel povinen platit zálohy ve stanovené výši dle 6 a 10 zákona ČNR č. 16/1993 Sb. o dani silniční, vždy nejpozději k , , a Vedení účetnictví nebo daňové evidence Dalším důležitým rozhodnutím na začátku podnikání pro podnikatele v daném oboru je, zda povede účetnictví, daňovou evidenci (v obou případech bude schovávat všechny doklady) či pouze evidenci příjmů a pohledávek, když uplatní výdaje procentem (povede jen příjmy a faktury vydané). Za podnikatele v minulých letech rozhodla legislativa, záleželo na období, kdy podnikateli byla přidělena licence: Licence do roku 2009 Každý držitel licence na výrobu elektřiny do roku 2009 se musel stát účetní jednotkou na základě 11 odst. 1 písmeno f) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a měl povinnost vést účetnictví (dříve označované podvojné účetnictví) a to na podkladě 9 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Provozovatele FVE podle 4 zákona o účetnictví je povinen vést účetnictví ode dne zahájení činnosti. Za tento den je považován den udělení licence. S výjimkou ukončení činnosti může ukončit podvojné účetnictví nejdříve po uplynutí pěti po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedl účetnictví. Např. provozovatel FVE získal licenci , musí vést účetnictví alespoň do Dále v případě, že provozovatel solární elektrárny je OSVČ podnikající ještě v jiných činnostech a dosud vedl daňovou evidenci, musí od zahájení provozování FVE začít vést účetnictví i u všech činností, které spadají pod 7 zákona o daních z příjmů. 17

18 Licence v průběhu roku 2010 rozdílný výklad MF a ERÚ V rámci zákona č. 155/2010 Sb. byl článkem XI novelizován energetický zákon, který povinnost být účetní jednotkou vypustil. Novela sice platí od 1. srpna 2010, ale při její zpracování se vycházelo ze znění energetického zákona platného až od 1. ledna 2011, protože středník byl do 11 odst. 1 písm f) vložen zákonem č. 281/2009 Sb. (částí osmdesátou osmou čl. XC), kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu a který nabývá účinnosti dnem 1. ledna Novela nemá žádná přechodná ustanovení, a tudíž nebudou moci vést účetnictví pouze ti, kteří obdrželi licenci až v roce Podle Ministerstva průmyslu a obchodu jako gestora energetického zákona provozovatel FVE, který získal licenci v průběhu roku 2010, musí být podle energetického zákona účetní jednotkou, a to podle zákona o účetnictví nejméně do Ve stanovisku, které zpracoval odbor účetnictví ministerstva financí, se ale uvádí jiný názor: Pokud dotčený subjekt nesestaví k účetní závěrku z důvodu, že mu odpadla povinnost vést účetnictví na základě zákona č. 155/2010 Sb., a pokud již dříve účetní závěrku nesestavoval, nelze obecně dovozovat jeho povinnost vést účetnictví v následujících 5 letech. Nevedení účetnictví postihuje zákon o účetnictví poměrně citelnou pokutou. V tomto případě, však stát povinnost účtovat právním předpisem zrušil, a závazné stanovisko k danému problému dosud nevydal. 9 Licence od roku 2011 Podnikatelé provozující FVE, kteří obdrželi licenci po 1. lednu 2011, nemusí vést účetnictví, mohou vést daňovou evidenci dle 7b ZDP, popřípadě mohou vést pouze evidenci příjmů a pohledávek, pokud budou uplatňovat výdaje procentem (dle 7 odst. 7-8, 23 odst. 8 písm. b ) ZDP). 3.3 Účetní aspekty Účetnictví vedené fyzickými osobami Účetní jednotky se musí při vedení účetnictví řídit zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. a vyhláškou MF č. 500/2002 Sb., která stanovuje podobu účetní osnovy a českými účetními standardy, které upravují zásady pro účtování např. majetku i zdrojů krytí, sestavování účetní 9 Sun Pi s.r.o. Konec podvojného účetnictví pro solární elektrárny. Už postačí jen daňová evidence. [online] [cit ]. Dostupné z: < 18

19 závěrky, postupy při inventarizaci apod. Klíčovým pojmem je účetní záznam, který poskytuje veškeré informace spojené s pohybem a stavem majetku (aktiv), závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a o dosahovaných hospodářských výsledcích, ale také o způsobu vedení samostatného účetnictví. Základním účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců (shodné s kalendářním rokem, popř. je hospodářským rokem). Povinnosti účetní jednotky v souvislosti s vedením účetnictví: Vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné a přehledné a způsobem zaručujícím trvanlivost účetních záznamů ( 8 ZÚ) Sestavovat účetní závěrku ( 6 ZÚ). Vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky ( 7 ZÚ). Každá účetní jednotka musí vést účetnictví od svého vzniku do svého zániku, a to v české měně a jazyce ( 4 ZÚ). Fyzické osoby, kterým vedení ukládá zvláštní právní předpis, vedou účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud tento předpis nestanoví jinak. Každý účetní případ zaznamenává do účetních knih ( 13 ZÚ) a vždy na základě účetního dokladu ( 11 ZÚ) a účtuje do období, s nímž věcně a časově souvisí (tzv. účetní období), není-li možné tuto zásadu dodržet, účtují i v období, v němž skutečnosti zjistily a to v souladu s účetními metodami. Evidenci zásob vede na skladních kartách, DM sleduje na inventárních kartách nebo inventárních knihách, dále vede knihu pohledávek a závazků, karty rezerv, karty úvěrů a půjček apod. v souladu se zákonem účetnictví a Českými účetními standardy 10. Ke dni sestavení účetní závěrky provést podle ( 29 a 30 ZÚ) fyzickou inventuru HM a NM, dokladovou inventuru u závazků a pohledávek, popř. u ostatních složek majetku, a tyto stavy zaznamenat v inventurních soupisech, popřípadě vyúčtovat inventarizační rozdíly. Uspořádání a označování položek výkazů a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom zdaňovacím období nesmí změnit v následujícím období (výjimečně lze z důvodu zpřesnění věrného zobrazení apod.) 10 6 až 19 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a dále Českými účetními standardy pro podnikatele, zejména ČÚS č. 013 až 16 a č

20 Účetním záznamem může být účetní doklad, účetní zápis, či účetní kniha, ale i výroční zpráva, účetní závěrka, odpisový plán či inventurní soupis a musí být průkazný, tzn. jeho obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností. Způsob zaznamenávání může mít listinnou (listiny), technickou (např. CD-ROM) nebo smíšenou formu. Účetní doklad musí obsahovat - označení, obsah účetního případu a jeho účastníků, peněžní částku (nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství), okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Rozsah vedení účetnictví a účetní knihy u podnikatelů provozujících FVE Fyzické osoby nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňovat ji a vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle 20 ZÚ. Účtování vedou v deníku (účetní zápisy uspořádány chronologicky z hlediska časového), hlavní kniha zahrnuje syntetické účty řazeny podle účtového rozvrhu (lze na úrovni účtových skupin), který si sestaví každá účetní jednotka a vychází ze směrné účtové osnovy (příloha č. 2). Hlavní kniha obsahuje tyto informace: počáteční zůstatky účtů, souhrnné obraty strany MD a Dal, alespoň za kalendářní měsíc, konečné zůstatky účtů ke dni sestavení účetní závěrky. OSVČ nemusí používat analytické účty a podrozvahové účty. Otevírání účetních knih provádí fyzická osoba ke dni vzniku povinnosti vedení účetnictví, nebo ke dni zahájení činnosti, pokud se rozhodne vést účetnictví (k tomuto dni sestavuje navíc zahajovací rozvahu) a pak vždy k 1. dni účetního období. Uzavírání účetních knih a sestavení řádné účetní závěrky provádí k poslednímu dni účetního období. Dále v dalších případech popsaných v 17 ZÚ. Po schválení účetní závěrky nesmí být přidávány další účetní zápisy. Výpočet daně a zaúčtování daňové povinnosti účetní jednotka vypočte splatnou daň z příjmů vyplněním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a její výši zaúčtuje na vrub nákladů. Daňový základ nevyplývá přímo z účetnictví, pro účely stanovení základu daně je nutné výsledek hospodaření zjištěný v účetnictví upravit o částky zvyšující základ daně (daňově neuznatelné výdaje, nezaúčtované výnosy) a snižující základ daně (nezaúčtované uznatelné výdaje, výnosy nezahrnované do základu daně). 11 Postup výpočtu daně je řešen v praktické části v podkapitolách a RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10. Olomouc: ANAG, s. ISBN , str , str