1. OBLAST ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. OBLAST ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ"

Transkript

1 1. OBLAST ZDRAVOTNÍHO A SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ 1.1. ZMĚNY VE ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ Zvýšení minimální mzdy Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů ( 3b). Dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti bude od záloha na VZP činit měsíčně 1022 Kč (dosud 970 Kč). Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (7570 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1022 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci Zvýšení vyměřovacího základu pro osoby, za které je plátcem pojištění stát Nařízením vlády 268/2005 Sb. se stanovuje vyměřovací základ pro rok 2006 u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát. Částka vyměřovacího základu ve výši 3798 Kč bude použita zdravotními pojišťovnami k výpočtu plateb od státu za státní pojištěnce (studenti, důchodci apod.). Kromě toho budou částku 3798 používat zaměstnavatelé, kteří mají více než 50% osob se ZP. U nich se totiž od března 2005 odečítá částka vyměřovacího základu osob, za které je plátcem pojistného stát u poživatelů invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Vyměřovacím základem na VZP těchto ID nebo ČID bude částka přesahující 3798 Kč. Účinnost tohoto NV je stanovena od Od 1. února 2006 se NV 29/2006 Sb. zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát na částku 4144 Kč. Z této částky bude stát vypočítávat pojistné na VZP, které hradí za své pojištěnce (důchodci, děti, uchazeči o zaměstnání apod.). Tím se zvednou platby státu zdravotním pojišťovnám o 47 Kč měsíčně, což by jim mělo přinést do příjmů částku cca 3 miliardy Kč. Od se u osob, kterým byl přiznán plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a tyto osoby pracují u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením, snižuje vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP o tuto částku. Tzn., že od zúčtování mzdy za měsíc únor 2006 tito zaměstnavatelé budou u osob, kterým byl přiznán ČID nebo ID odečítat částka 4144 Kč (v lednu to bylo 3798 Kč) a teprve ze zbývající části vyměřovacího základu se vypočte pojistné na VZP (13,5%) Změny ve zdravotním pojištění OSVČ pro rok 2006 Sdělením ministerstva zdravotnictví 261/2005 Sb. se stanovila výše průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2004 ve výši Kč. Tato částka se použije pro stanovení minimálního vyměřovacího základu u OSVČ pro rok Výpočet minimálního pojistného na VZP je následující: x 12 x 0,5 = x 0,135 = ročně a měsíčně 1218 Kč. Z toho vyplývá, že OSVČ, která bude podnikat po celý rok 2006, bude odvádět zálohy na VZP minimálně v částce 1218 Kč. Tento minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem pojistného stát (důchodci, studenti, poživatelé rodičovského příspěvku apod.) a také pro osobu, která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. V těchto případech by se pojistné odvádělo ze skutečných příjmů snížených o výdaje a z toho 50% a z toho 13,5%

2 1.2. ZMĚNY V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ Zvýšení nemocenských dávek od NV 417/2005 Sb. Podle 40a zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění nemusela vláda pro roky 2004 a 2005 valorizovat redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu. Vzhledem k tomu, že nový zákon o nemocenském pojištění by měl vstoupit v platnost až od , musela vláda podle 40 zákona o NP valorizovat tyto redukční hranice pro rok Tato úprava byla provedena NV 417/2005 Sb. První redukční hranice se zvyšuje na 510 Kč (dosud 480 Kč). Druhá redukční hranice se zvyšuje na 730 Kč (dosud 690 Kč). VÝPOČET DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU OD u nemocenské za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti 90% z částky do 510 Kč 60% z částky nad 510 Kč do 730 Kč k částce nad 730 Kč se nepřihlíží Maximální denní vyměřovací základ po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti bude 591 Kč (510x0,9)+(0,6x( )= u nemocenské od 15. dne trvání pracovní neschopnosti 100% z částky do 510 Kč 60% z částky nad 510 Kč do 730 Kč k částce nad 730 Kč se nepřihlíží Maximální denní vyměřovací základ od 15. dne pracovní neschopnosti bude 642 Kč (510+0,6x ( )= u ošetřování člena rodiny Stejně jako u nemocenské za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Při OČR na 16 dnů se denní vyměřovací základ za 15. a 16. den zjistí stejně jako nemocenská od 15. dne nemoci. Maximální denní vyměřovací základ bude 591 Kč po dobu prvních 14 dnů OČR a 642 Kč za 15. a 16. den. u peněžité pomoc v mateřství a vyrovnávacího příspěvku Denní vyměřovací základ se zjistí stejně jako u nemocenské od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Maximální denní vyměřovací základ bude 642 Kč od prvního dne pobírání peněžité pomoci. VÝŠE DÁVEK NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Procentní sazby dávek NP se nemění, tj. 25% denního vyměřovacího základu po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti 69% denního vyměřovacího základu od čtvrtého dne pracovní neschopnosti a u OČR a u peněžité pomoci. Maximální denní výše nemocenských dávek bude tato: v prvních třech dnech pracovní neschopnosti 148 Kč (591x0,25). Dosud činila maximální výše 140 Kč. Nárůst činní 8 Kč. od 14. dne pracovní neschopnosti a při OČR 408 Kč (591x0,69). Dosud to bylo 386 Kč. Nárůst je o 22 Kč. od 15. d. do ne pracovní neschopnosti, u peněžité pomoci v mateřství, 15. a 16. den OČR to bude 443 Kč (642x0,69). Dosud je to 419 Kč. Nárůst činní 24 Kč. Poslední změna vyplývá z 40 ost. 2 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění. Podle tohoto paragrafu se dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem 2006 a trvá alespoň v tomto dni, upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek. Toto se ale dotkne pouze zaměstnanců jejich denní vyměřovací základ byl vyšší než 480 Kč. U zaměstnanců s nižším vyměřovacím základem k žádné změně nedošlo POZOR: Pokud přepočítáváte průměr po programu, dodržujte postup výpočtu uvedený výše. Např.: (510x0,9)+(0,6x( ))= Závorky jsou důležité Očekávané změny v poskytování nemocenských dávek Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Zákon o nemocenském pojištění.: První změna se týká náhrady mzdy - namísto nemocenského bude během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Pro náhradu mzdy neplatí - 2 -

3 žádná ochranná lhůta. Náhradu mzdy bude dostávat zaměstnanec pouze za pracovní dny a v procentní výši tak, aby v průměru odpovídala dosavadnímu příjmu z nemocenského. První tři pracovní dny nemoci by měla činit 30 % z denního průměrného výdělku, od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak 69 % za pracovní dny. Náhrada mzdy nebude zdaněna a ani z ní nebude placeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude moci zaměstnanci zvýšit náhradu mzdy i nad rámec zákonného minima. Podle návrhu by za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti poskytoval zaměstnavatel náhradu mzdy za dobu trvání pracovní neschopnosti. Náhrada bude poskytována za pracovní dny, bude vypočtena z průměrného měsíčního výdělku (stejně jako náhrada mzdy za dovolenou), který bude redukován, jako je dosud redukován denní vyměřovací základ. Za první 3 dny bude činit náhrada 35 %, od 4. dne 69 % základu. Základ má činit 90 % průměrného výdělku. Náhrada mzdy bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah. Pracovní poměr nebude možno zrušit ve zkušební době. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti bude náležet jen zaměstnancům účastným nemocenského pojištění, nebude proto náležet např. zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce. Poruší-li zaměstnanec povinnost zdržovat se v době pracovní neschopnosti doma, nemusí mu zaměstnavatel vyplatit náhradu mzdy vůbec. Část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, bude snížena ze současných 3,3 % za 1,4 %. Zaměstnavatelé s méně než 16 zaměstnanci budou mít navíc možnost dobrovolně si zvolit jiný systém. V praxi by to znamenalo, že budou-li odvádět vyšší pojistné za zaměstnance - 3,3 %, pak jim polovinu vyplacené náhrady mzdy bude refundovat ČSSZ. Nemocenské bude náležet od 15. kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny. Zůstane zachován systém redukčních pásem pro zápočet výdělku, z něhož se bude nemocenské počítat s tím, že příjem bude započítáván z 60 % v pásmu mezi 1-1,5 násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství a z 30 % v pásmu mezi 1,5-3násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství. Z takto redukovaného denního vyměřovacího základu se denní nemocenské stanoví ve výši 69 %. Ostatní dávky nemocenského pojištění - peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství - budou z nemocenského pojištění vypláceny již od prvního kalendářního dne vzniku nároku na tyto dávky. Peněžitá pomoc v mateřství bude činit 70 % z redukovaného vyměřovacího základu. Nový zákon zároveň zruší zvýhodnění při souběžných pracovních poměrech. Dávka nemocenského pojištění bude vypočtena z příjmů ze všech zaměstnání, z nichž náleží, ale bude poskytována jen jedna. Bude-li zaměstnanec vykonávat dvě zaměstnání a pro obě bude uznán práce neschopným, tak obdrží od každého zaměstnavatele zvlášť náhradu mzdy, ale od 15. dne trvání pracovní neschopnosti mu bude vypláceno jen jedno nemocenské. Zákon ruší dělení zaměstnavatelů na organizace a malé organizace. Léčebný režim je přesněji definován a jsou zpřísněny sankce za jeho porušování. Za závažné porušení může pacient dostat pokutu až do výše Kč a zároveň mu může být nemocenské kráceno nebo odejmuto. Nový zákon o nemocenském pojištění podporuje rodiny s dětmi. Podle nové právní úpravy budou moci i otcové čerpat peněžitou pomoc (ve výši 70 % svého denního vyměřovacího základu), a to od 7. týdne věku dítěte, pokud tuto dávku nebude pobírat matka dítěte. Nově bude umožněno rodičům nebo jiným členům domácnosti se během jednoho případu ošetřování člena rodiny jednou vystřídat. Za dobu, po kterou budou o dítě pečovat, může kterýkoli z nich uplatnit u svého zaměstnavatele nárok na ošetřovné Minimální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení v roce 2006 u OSVČ Pokud by OSVČ, která má podnikání jako hlavní výdělečnou činnost podnikala po celý rok 2006, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 9417 Kč (17882x1,0532x0,5). V roce 2006 se z této částky bere 50%, tj Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1394 Kč (4709x0,296). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1602 Kč. U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které vykonávaly zaměstnání a příjem ze zaměstnání činí alespoň dvanáctinásobek minimální mzdy) bude v roce 2006 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 1884 Kč (17882x1,0532x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 557 Kč (1884x0,296)

4 POZOR: u osob, které vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2006 nižší než ,- Kč (17882x1,0532x2,4). Za rok 2005 je tato částka pouze ,- Kč Nařízení vlády 415/2005 Sb. O zvýšení důchodů v roce 2006 Nařízením vlády 415/2005 Sb. se zvýší důchody přiznané před 1. lednem 1996 tak, že základní výměra důchodu se zvyšuje o 70 Kč na částku 1470 Kč procentní výměra důchodu se zvyšuje o 6% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. Důchody přiznané v období od 1. ledna 1996 do se zvyšují tak, že základní výměra důchodu se zvyšuje o 70 Kč na částku 1470 Kč procentní výměra důchodu se zvyšuje o 4% procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. U důchodů přiznaných po činí základní výměra 1470 Kč. NV nabývá účinnosti dnem , tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden Nařízení vlády 414/200B Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítacího koeficientu za rok 2004 Tímto nařízením vláda stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2004 ve výši Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2004 ve výši 1,0532. ČÁSTKY PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU budou od tyto: to, co se započte plně se zvýší ze 8400 Kč na 9100 Kč to, co se započte ze 30% se zvyšuje z pásma Kč na Kč. to, co bude nad Kč se započte 10% Zánik povinnosti zaměstnavatele žádat o výpis doba pojištění v rámci předstihového řízení K zanikla povinnost organizací požádat pro své zaměstnance nejpozději dva roky před dovršením nároku na starobní důchod o výpis dob pojištění z evidence ČSSZ v rámci předstihového řízení ( 40 odst. 1 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Zároveň se dnem aktivoval 40a tohoto zákona, podle kterého ČSSZ zasílá občanům na základě jejich žádosti informativní osobní list důchodového pojištění. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok a měl by se mu zaslat do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Žádost musí obsahovat rodné číslo žadatele, příjmení, jméno, rodné příjmení a adresu, na kterou se má informativní list zaslat. Z tohoto vyplývá, že povinnost sledovat si doby pojištění přešla od roku 2006 plně na občany. POZOR: jelikož se jedná o velice důležité údaje, doporučuje se, aby si tento informativní list nechal zaslat každý zaměstnanec nejpozději 2 roky před dovršením nároku na starobní důchod. Jinak u něho může nastat situace, že bude žádat o starobní důchod a ten mu bude vypočten pouze z dob, které má ČSSZ ve své evidenci (a ta bohužel nemusí být úplná). Adresa pro zasílání žádostí je: Česká správa sociálního zabezpečení Odbor správy údajové základny Křížová Praha Poživatelé částečných invalidních důchodů Zákonem 24/2006 Sb. se mění zákon 155/95 Sb. o důchodovém pojištění a zákon 582/91 Sb. o organizaci a provádění SZ. V zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění byly provedeny tyto změny: Za dobu pojištění se bude nově považovat i doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu trval nadále právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud došlo k neplatnému skončení tohoto vztahu; podmínka zaplacení - 4 -

5 pojistného se přitom považuje za splněnou ( 11 odst. 2). Z toho vyplývá, že pokud soud rozhodne o neplatném skončení pracovního poměru, bude se celá doba považovat za dobu pojištění. Podle 16 odst. 3 se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrne náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na SZ nebo hrubého výdělku náležející v případech uvedených v 11 odst. 2. Pokud bude zaměstnanci, s kterým byl neplatně skončen pracovní poměr, vyplacena náhrada mzdy nebo platu, bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance. V 16 odst. 4 se doplnilo písmeno j), které zní: za něž v případě uvedeném v 11 odst. 2 větě páté nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu přiznána soudem. Doby, za které soud náhradu mzdy nepřiznal, se budou považovat za doby vyloučené. V 42 se zrušil odstavec 5, podle kterého se zastavovala výplata plného invalidního důchodu v případech, kdy byl poživatel plného invalidního důchodu výdělečně činný v cizině. Pokud bude plně invalidní důchodce po výdělečně činný v cizině, výplata tohoto důchodu se mu nezastaví. V části čtvrté hlavě třetí se zrušily 46 až 48, které řešily souběh částečného invalidního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti. Zároveň se upravily některé paragrafy, kde se hovořilo o souběhu příjmu a ČID. Od data účinnosti tohoto zákona, tj. od , ruší omezení výdělku poživatelů ČID, kteří si budou moci vydělávat neomezené částky, aniž by přišli o výplatu ČID. Podle přechodných ustanovení k zákonu 24/2006 se výše ČID, který byl snížen na polovinu, upraví od nejbližší splátky důchodu po účinnosti zákona na výši, která by náležela, pokud by k takové úpravě nedošlo. Byla-li výplata ČID zastavena, obnoví se jeho výplata od nejbližší splátky splatné po dni účinnosti tohoto zákona. Z toho vyplývá, že výplata ČID se od měsíce února 2006 obnoví v plné výši všem, kterým byla jeho výplata zastavena z důvodu překročení ekonomické podmínky nebo jim byl vyplácen pouze v poloviční výši. V 76 odst. 1 se posunula doba pro uplatnění nároku na snížení věkové hranice některým horníkům (NV 557/1990 Sb.) do 31. prosince Pokud tito horníci dosáhnou 50 let do tohoto data, zůstanou jim zachovány nároky na snížení věkové hranice. V zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou provedeny tyto změny: Ze zrušení 42 vyplývá, že už zaměstnavatelé nemusí potvrzovat ČID výdělky apod. Zrušením odst. 3 v 53 odpadla poživateli ČID povinnost podávat přehled o příjmech a v odst. 4 se vypustila věta o tom, že pokud nedá přehled, zastaví se mu výplata ČID navždy. Změny v obou zákonech nabyly platnosti dnem 1. února 2006, z čehož vyplývá, že už se nebude muset podávat přehled o příjmech za rok 2005 a od měsíce února 2006 se obnoví výplata ČID v plné výši těm, kterým byla jeho výplata zastavena nebo zkrácena na polovinu. Obnovení výplaty ČID bude mít dopad na jejich poživatele i z pohledu zdanění jejich příjmů. Tím, že je jim obnovena výplata ČID, je možné u nich od měsíce února 2006 začít uplatňovat slevu na dani podle 35ba odst. 1 písm. c) 125 Kč, protože její uplatnění je podmíněno výplatou ČID, a ta byla uvolněna. Z toho vyplývá, že poživatel ČID by měl předložit doklad o výplatě ČID a zaměstnavatel mu od následujícího měsíce obnoví odpočet slevy na ČID. Pokud poživatel ČID předloží potvrzení do , mohla by se mu sleva na dani uplatnit již za měsíc únor Předloží-li později, můžete odpočet uplatnit až od období 03/ Zápočet daňového bonusu do příjmů pro dávky státní sociální podpory a sociální potřebnosti Zavedením daňového bonusu od ledna roku 2005 se objevily problémy s jeho zahrnováním do příjmů pro posouzení nároku na sociální dávky. Zahrnování do příjmů pro dávky státní sociální podpory: - podle 4 odst. 1 písm. zm) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je příjem plynoucí ve formě daňového bonusu od daně osvobozen. - v 5 odst. 1 písm. b) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se do příjmů zahrnují i zde vyjmenované příjmy od daně osvobozené. Jelikož mezi těmito příjmy není daňový bonus uveden, do příjmů pro posouzení nároku na dávky státní sociální podpory se daňový bonus nezahrnuje. Zahrnování do příjmů pro dávky sociální potřebnosti: - 5 -

6 Zákonem 669/2004 Sb. se do zákona 482/91 Sb. o sociální potřebnosti doplnilo, že pro účely sociální potřebnosti se nepřihlíží k daňovému bonusu. Z toho vyplývá, že rovněž při posuzování vzniku nároku na dávku sociální potřebnosti se k daňovému bonusu přihlížet nebude. Program je nastaven tak, aby byl daňový bonus z příjmů vyloučen. Při potvrzování ročních příjmů pro přídavky na děti se vycházelo z příjmů za rok 2004, kdy ještě žádný daňový bonus nebyl a případné přeplatky na dani se podle 5 odst. 2 zákona o SSP do příjmů pro dávky SSP zahrnovaly. V současné době se provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě za rok 2005 a poprvé se můžeme setkat s tzv. doplatkem na daňovém bonusu, který může zaměstnanci v rámci ročního zúčtování vzniknout. Tento doplatek na daňovém bonusu se do příjmů rozhodných pro nárok na dávky SSP (čtvrtletních i ročních) zahrnovat rovněž nebude. Proto byl pro něj v programu MZDY vyčleněn DM 301 Daňový bonus z ročního zúčtování, který se do příjmu pro sociální dávky NEZAHRNUJE. 2. ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ 2.1. NOVELA 586/92 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Zákonem č. 545 /2005 Sb. dochází k jedné z nejrozsáhlejších novel zákona o daních z příjmů. Změny, které se týkají práce mzdových účetních, jsou nejdůležitější tyto: v 5 odst. 4 se doplnil tento text a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle 38h se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V 6 odst. 4 zůstala i po novele srážková daň u příjmů do 5000 Kč ve výši 15% v případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani. Novelou zákona o daních z příjmů se ale snížilo daňové zatížení zaměstnanců s hrubým příjmem do 21 tis. Kč (z 15% na 12% resp. z 20% na 19%). Za těchto předpokladů se jeví daňově nejoptimálnější, aby i poživatelé starobního důchodu, studenti na brigádách, ženy na rodičovské dovolené, které si přivydělávají apod. podepsali prohlášení k dani, i když se u starobních důchodců nebude moci uplatnit sleva na poplatníka (pochopitelně, že jej nesmějí podepsat pro více plátců!). Podpisem prohlášení k dani se u nich bude moci uplatnit daň dle tabulky a nikoliv 15% srážková daň u příjmů do 5000 Kč resp. 20% zálohová daň u příjmů nad 5000 Kč, Např. poživatel starobního důchodu s hrubým příjmem 5000 Kč by při nepodepsaném prohlášení zaplatil srážkovou daň ve výši 656 Kč. Pokud by podepsal prohlášení k dani, činila by zálohová daň jen 528 Kč. Při nepodepsaném prohlášení a hrubém příjmu 10 tis. Kč by na záloze na daň zaplatil 1760 Kč, kdežto při témže příjmu a podepsaném prohlášení by to bylo pouze 1056 Kč. Při nepodepsaném prohlášení a hrubém příjmu Kč by záloha na daň činila 3680 Kč. Při témže příjmu a podepsaném prohlášení k dani by to bylo pouze 2801 Kč. Za rok by to představovalo částku Kč. Tuto částku by mohl získat i bez podpisu prohlášení k dani, ale pouze po podání daňového přiznání. Studentům na brigádách, ženám na rodičovské dovolené, které si přivydělávají se může odečítat měsíčně sleva na poplatníka (600 Kč), popřípadě studentská sleva (200 Kč). v 15 se odst. 1 až 4 zrušují, tzn., že se ruší všechny nezdanitelné částky uvedené v odst. 1, o které se snižoval základ daně (základní nezdanitelná částka, částka na manžela/lku, částky na invalidity a na studium) a zároveň se ruší odstavce, které upřesňovaly jejich aplikaci. Tyto nezdaněné částky jsou nahrazeny tzv. snížením daně, které se vložilo do 35ba. v 15 se dosavadní odstavce 5 až 11 přečíslovaly na 1 až 7 a nově v něm zůstávají pouze dary, úroky z úvěru, penzijní připojištění, životní pojištění a zaplacené členské příspěvky odborům. Tyto nezdaněné částky se ale budou odečítat až v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. V 15 odst. 1, ve kterém jsou nyní dary, se upřesňuje text u darů poživatelům ČID a ID na rehabilitační a protetické pomůcky. Dále se zde doplnilo, že je lze poskytovat kromě ID a ČID ještě nezletilým dětem dlouhodobě těžce zdravotně postiženým vyžadujícím mimořádnou péči podle zákona o důchodovém pojištění, a to na zdravotnické prostředky podle zákona 123/2000 Sb. o zdravotních prostředcích nehrazených zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v - 6 -

7 33 zákona 182/91 Sb., nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu. v 15 odst. 5, který nyní řeší odpočet příspěvků na penzijní připojištění, dochází ke změně, a to ve smyslu zániku jeho pojištění bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně mu bylo vyplaceno odbytné. Nárok na uplatnění odpočtu tímto rokem zaniká a příjmem podle 10 ve zdaňovacím období jsou částky, o které byl poplatníkovi v předchozích letech snížen základ daně. PROFEX 2/2006 v 15 odst. 7, kde jsou nyní odpočty odborových příspěvků se upřesňuje text tak, že se odečtou příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období. A dále se zde doplnilo, že se může odečíst částka do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle 6, tzn., že se může odečíst jen z příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků a nikoliv z příjmů z podnikání, pronájmu apod. v 16 se mění roční daňová tabulka takto: Základ daně od - do Daň Ze základu přesahujícího % % % a více % Základ daně se bude snižovat pouze o nezdanitelné částky, které zbyly v 15 (dary, úroky apod.). Od takto vypočtené daně se budou odečítat slevy na dani uvedené v 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle 35c. Podle tohoto paragrafu se vypočtená daň sníží daňovým rezidentům o částku 7200 Kč na poplatníka (tato částka nahrazuje základní nezdanitelnou částku Kč) 4200 Kč na manželku/la, pokud nemá vlastní příjem přesahující Kč (u ZTP/P se tato částka zdvojnásobí). To, co se do příjmů nezahrnuje se nemění, tzn. dávky SSP, dávky a služby sociální péče zvýšení důchodu pro bezmocnost a státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření a stipendium poskytované studentům 1500 Kč u poplatníka, který pobírá ČID 3000 Kč u poplatníka, který pobírá plný invalidní důchod 9600 Kč u držitele průkazky ZTP/P 2400 Kč u studentů (do 26 let a 28 let u doktorského studijního programu zůstává). Jedna dvanáctina bude činit 600 Kč u slevy základní (7200:12) 350 Kč na manžela/lku, pokud manželství netrvalo po celý rok 125 Kč u slevy na částečnou invaliditu 250 Kč u slevy na plnou invaliditu 800 Kč u slevy na průkaz ZTP/P 200 Kč u slevy na studenta. V 24 odstavec 2) písmeno zg) se do zákona doplnila daňová uznatelnost výdajů (nákladů) na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní prostředky se pro účely tohoto ustanovení považují motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob. Z této změny vyplývá, že pokud zaměstnavatel zajistí svoz zaměstnanců do a ze zaměstnání některým z uvedených způsobů, bude se jednat o daňově uznatelný výdaj. DOPAD NA ZAMĚSTNANCE Cestu do zaměstnání a zpět by si ale měl hradit sám zaměstnanec, protože se jedná o jeho soukromou záležitost, která není spojena s plněním pracovních úkolů. Pokud bude zaměstnavatel na základě svého rozhodnutí zajišťovat dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a zpět a nebude po nich požadovat úhradu za poskytnutou službu, je třeba toto nepeněžní plnění považovat u zaměstnance jako zdanitelný příjem ze závislé činnosti, a to do výše ceny obvyklé. Cenou obvyklou je cena, za kterou se zajišťuje přeprava osob v sídle zaměstnavatele. Výdaje spojené s přepravou zaměstnanců můžou být u zaměstnavatele i vyšší, než úhrady od zaměstnanců. Z tohoto vyplývá, že pokud bude zaměstnavatel zajišťovat svoz zaměstnanců zdarma, bude třeba vést evidenci jednotlivých jízd každého zaměstnance a po skončení měsíce navýšit zaměstnanci základ daně o částku vypočtenou z ceny obvyklé a počtu jízd. Pochopitelně, že bude třeba odvést i obojí pojistné, protože se nejedná o příjem od daně osvobozený. V 24 odst. 2, písmeno zu) se do daňově uznatelných výdajů doplnilo i přechodné ubytování - 7 -

8 zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě a to maximálně do výše 3500 měsíčně, nejde li o ubytování na pracovní cestě, poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Výše uvedené plnění je dle 6 odst.9) písmeno k) osvobozeno od daně z příjmu, tudíž se z něj neodvádí ani jedno pojistné. Změny jsou provedeny i v 35c a 35d, které řeší poskytování daňového zvýhodnění na vyživované dítě. První dvě změny se týkají ještě zdaňovacího období roku 2005, což vyplývá z přechodného ustanovení k tomuto zákonu. první změna pro rok 2005 je v 35c odst. 4, kde se doplnilo to, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti podle zvláštního právního předpisu a tím je nově NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. POZOR: podle odst. 6 35d neztrácí poplatník nárok na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v kalendářních měsících, v nichž nárok na bonus vznikl, ale POUZE V PŘÍPADĚ, že nemá z ročního zúčtování vratku daně. Pak se vyplacený daňový bonus odečte od případné vratky daně. Je-li vyplacený daňový bonus vyšší než vratka daně, přeplatek daňového bonusu ne nevybírá. druhá změna pro rok 2005 je rovněž v 35c, kde se vložil nový odst. 12, podle kterého ten, kdo podává daňové přiznání bude muset měsíční daňové bonusy porovnat s ročním nárokem na bonus. Pokud bude roční nárok nižší, jedná se o daňový nedoplatek, který bude muset vrátit. první změna v 35c týkající se roku 2006 je v odst. 1, kde se doplnilo, že poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle 16, případně sníženou podle 35ba. Vypočtená daň (ta bude VŽDY!, protože žádné nezdaněné částky již nejsou) se nejprve sníží o částky na poplatníka, na invalidity a na studium a teprve potom se uplatní daňové zvýhodnění na děti. v 35c odst. 9 se ruší poslední věta V rámci společného zdanění manželů si mohou manželé za rok 2006 vyměnit daňové zvýhodnění na dítě, i když druhý z manželů jej uplatňoval zálohově u svého zaměstnavatele. POZOR: za rok 2005 toto možné není a daňové zvýhodnění musí v rámci společného zdanění uplatnit ten z manželů, který jej uplatňoval u svého zaměstnavatele. v 35d, které řeší poskytování daňového zvýhodnění u zaměstnanců se úplně změnily odst. 1 až 5. Většina změn se týká nového postupu při výpočtu záloh, tj. že se daň nejprve sníží o jednu dvanáctinu z částek uvedených v 35ba (na poplatníka, na invalidity, na studium) a teprve potom se záloha sníží o daňové zvýhodnění. Důležité je zde i to, že sleva na dani podle 35ba (tj. na poplatníka, na invalidity na studium) se poskytne maximálně do výše zálohy na daň. V novém odst. 4 je změněno dodržení minimální mzdy pro vznik nároku na měsíční daňový bonus. Nově se bude porovnávat každý měsíc s polovinou měsíční minimální mzdy zaokrouhlené na celé koruny směrem dolu. Tato měsíční minimální mzda se nebude upravovat podle NV o minimální mzdě, tzn., že stejná částka bude platit pro mladistvé, invalidní i částečně invalidní důchodce. Tím pádem pozbývá platnosti Pokyn MF D-274 k uplatňování měsíčního daňového bonusu. V novém odst. 5 se posunul termínu pro vrácení zaměstnavatelem vyplacených daňových bonusů z 15 dnů na 20 dnů od doručení žádosti. Dále se zde zavedla možnost, že si o částky vyplacených daňových bonusů snižuje plátce odvod záloh na daň v dalších měsících. v 38g odst. 2 se vypustila věta o povinnosti podávat daňové přiznání v případě odpočtu úroků z hypotečního úvěru v 38g odst. 2 se změnila poslední věta tak, že daňové přiznání je povinen podat poplatník uvedený v 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) až e) a daňové zvýhodnění v 38h odst. 1 se kromě odpočtu 1/12 nezdanitelných částek uvedených v 15, vypustila také možnost snížení měsíčního základu daně o jednu dvanáctinu předpokládané výše ročního úroku v 38h odst. 2 se změnila tabulka pro výpočet měsíční zálohy na daň takto: - 8 -

9 Základ pro výpočet zálohy od - do Kč Záloha Ze základu přesahujícího % Kč + 19% Kč Kč + 25% Kč a více 5101 Kč + 32% Kč Toto snížení daně z příjmů se dotkne i poplatníků, kteří nemají podepsané prohlášení k dani. Podle odst. 4 38h platí u těchto poplatníků režim daň podle tabulky, minimálně 20%. Zde snížením sazby daně v nejnižších pásmech dojde k nárůstu příjmu, při kterém bude uplatněna 20% zálohová daň. Nyní to bude částka Kč, protože při tomto příjmu je daň dle tabulky 6189 Kč a 20% je 6200 Kč. Teprve při příjmu Kč se uplatní daň dle tabulky, protože je 6221 Kč a 20% je pouze 6220 Kč. v 38i odst. 2 větě čtvrté se doplnilo, že ke vzniku dlužné částky došlo vinou poplatníka Z toho vyplývá, že pokud poplatník skončí zaměstnání a my zjistíme, že u něho došlo k nedoplatku na dani, můžeme zaslat doklady správci daně a on nedoplatek vybere. Ale od roku 2006 toto lze pouze v případě, že to bylo způsobeno vinou poplatníka! Jestliže jsme nedoplatek zavinili my, můžeme jej po poplatníkovi vymáhat soudně. v 38j odst. 2 písm. e) se změnilo, co musí obsahovat mzdový list za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo naturáliích, 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě pojistné 4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby 5. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně 6. měsíční slevu na dani podle 35ba a zálohu sníženou o případnou měsíční slevu na dani podle 35ba 7. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou o případnou měsíční slevu na dani podle 35ba a 35c 8. skutečně sraženou zálohu. Kromě těchto měsíčních údajů, musí mzdový list podle písm. f) obsahovat 1. součet údajů za zdaňovací období uvedených v písm. e) bodech 1 až 8 a 2. úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů. Poslední změnou je úplně nový 38l, který řeší způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částek, slevy na dani a daňového zvýhodnění. Účinnost tohoto zákona je stanovena od 1. ledna 2006 s tím, že některá přechodná ustanovení se použijí i pro zdaňovací období, které započalo v roce Tato ustanovení byla komentována v předchozím textu SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ Počínaje rokem 2005 je možné, aby si manželé zvolili způsob zdanění, a to buď každý sám nebo formou tzv. společného zdanění podle 13a zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů. PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ 1. musí se jednat o manžele, tzn., že nelze společné zdanění uplatnit u druha a družky. K splnění podmínky manželství stačí, když sňatek uzavřou musí vyživovat alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Rovněž zde je třeba, aby se rodičům dítě narodilo alespoň do konce roku. Pokud by se narodilo až , nelze za rok 2005 společné zdanění uplatnit Tiskopis daňového přiznání musí obsahovat přílohu pro výpočet společného základu daně. Z 13a odst. 6 totiž vyplývá, že manželé v příloze k daňovému přiznání spočítají společný základ daně za všechny příjmy podle 6 až 10 a do daňového přiznání potom uvedou každý přesnou polovinu společného základu daně. V daňovém přiznání si potom odečtou všechny prokázané nezdaněné částky podle 15. Podle 35c odst. 9 nemůže při společném zdanění uplatnit daňové zvýhodnění jeden z manželů, pokud jej uplatňoval v průběhu kalendářního roku u svého plátce druhý z manželů

10 Toto by nemělo výhodnost společného zdanění ovlivnit, pouze při více dětech a vyšších příjmech by bylo vhodné si děti pro účely uplatnění daňového zvýhodnění rozdělit. Podle odst. 4 13a nelze společné zdanění manželů uplatnit v těchto případech alespoň jeden z manželů má stanovenou daň paušální částkou alespoň jeden z manželů má povinnost stanovit si minimální základ daně alespoň jeden z manželů si uplatňuje druhého z manželů jako spolupracující osobu nebo uplatňuje výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období ( 14) alespoň jeden z manželů uplatňuje slevu na dani podle 35a nebo 35b - to jsou ti jimž byl poskytnut příslib investiční pobídky alespoň na jednoho z manželů byl prohlášen konkurz. SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ V případě, že jeden z manželů je daňovým nerezidentem ČR, mohou manželé uplatnit společné zdanění tehdy, jestliže úhrn všech příjmů obou z manželů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů. Je to obdoba toho, co platí pro daňového nerezidenta, který chce uplatnit nezdaněné částky na druhého z manželů a invalidity a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. POZOR: Výklad MF ke splnění podmínky vyživovaného dítěte v případě, že toto dítě ukončilo v průběhu roku 2005 studium: společné zdanění mohou uplatnit jen manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, pokud tyto podmínky splní nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění (tj. poprvé alespoň 31. prosince). Zákon o daních z příjmů nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období, nebo-li mohou uplatnit společné zdanění i pokud vyživovali dítě v domácnosti jen po část kalendářního roku (týden, měsíc, půl roku apod.). Z tohoto výkladu vyplývá, že v případě dítěte, které ukončí studium v průběhu roku 2005, lze společné zdanění uplatnit. problematice placení daně z příjmů tím z manželů, který neměl v roce 2005 žádné příjmy a jeho daňová povinnost vznikla pouze z titulu uplatnění společného zdanění, je stanovisko MF uvedeno ve sdělení MF k postupu při uplatnění společného zdanění. V tomto sdělení se říká: Pro řešení problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, který umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Zákonem stanovená lhůta pro vrácení přeplatku je do 30 dnů od doručení žádosti. V tomto případě je však finančním úřadem stanoveno penále vážící se k prodlevě s úhradou, která může být maximálně třicetidenní. Tuto situaci MF vyřeší tzv. generálním prominutím penále podle 55a zákona o správě daní a poplatků. Výsledkem toho bude, že manželé nebudou muset žádat o prominutí penále a tudíž ani žádost o prominutí penále zpoplatňovat. Pokud manželce vznikla daňová povinnost z důvodu uplatnění společného zdanění, nemusí vypočtenou daň zaplatit. Manžel, kterému by se měl vracet přeplatek na dani, požádá o snížení přeplatku o nedoplatek na dani své manželky. Toto je již součástí formuláře daňového přiznání VZOR č. 12 str. 4. placení záloh na daň druhým z manželů je třeba využít 13a odst. 5, kde se říká, že zálohy na daň z příjmů platí každý z manželů a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 38h b) podle 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadajícího na každého z manželů. Ve sdělení MF se k placení záloh uvádí toto: Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože např. bude pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s 13a odst. 5 manželka zálohy platit v daném případě nebude. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnosti. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože např. bude pečovat o nezletilé děti a manžel bude mít příjem z podnikatelské činnosti, manželka zálohy platit v daném případě nebude, manžel bude platit zálohy vztahující se k jeho daňové povinnosti, tj. k příjmům z podnikání (za předpokladu, že jeho daňová povinnost přesáhne 30 tis. Kč). MF chystá zpřesnění zákona v tom smyslu, že zálohy na daň by neměl platit manžel/lka, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy. Pokud by se někdo chtěl podrobněji seznámit se sdělením MF k postupu při uplatnění společného zdanění a přílohou č. 5 k daňovému přiznání (slouží pro výpočet společného základu daně manželů), je třeba navštívit internetovou stránku MF (tj

11 daňové tiskopisy) nebo příslušný finanční úřad VYHLÁŠKA 322/2005 SB. O DALŠÍM STUDIU, KTERÉ SE POVAŽUJE ZA STUDIUM NA STŘEDNÍCH A VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Vyhláška Ministerstva školství 322/2005 Sb. o dalším studiu, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách, zrušila dosud užívanou a několikrát novelizovanou vyhlášku 183/98 Sb. Nově se podle 1 vyhlášky za studium na střední škole považuje a) Studium osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou nebo s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, v jednoletých kursech cizích jazyků s denní výukou, uskutečňovaných právnickými nebo fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání, uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církevních a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let, c) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů, PROFEX 2/2006 d) Studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v ČR, uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce. Oproti dosud platné úpravě vypadla příprava v jednoletém kursu s výukou těsnopisu a studium v kursech s výukou pro získání základního vzdělání a vzdělávání žáků směřující k získání základního vzdělání. Podle 2 vyhlášky se za studium na vysokých školách považuje též studium uskutečňované v ČR ve vysokoškolských studijních programech, popřípadě oborech, zahraničních vysokých škol vzdělávacími institucemi působícími v ČR, které jsou uvedeny spolu s těmito studijními programy, popřípadě obory, v příloze č. 3 k této vyhlášce. POZOR: U DENNÍHO STUDIA JEDNOLETÝCH KURZŮ CIZÍCH JAZYKŮ SE MUSÍ I NADÁLE JEDNAT O STUDENTA, KTERÝ NASTOUPIL JAZYKOVÝ KURS V TÉMŽE ROCE, KDY ÚSPĚŠNĚ VYKONAL PRVNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKU NEBO ABSOLUTORIUM ZDAŇOVÁNÍ ODMĚN A TANTIÉM POSKYTOVANÝCH ČLENŮM STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ ČLEN STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ u akciové společnosti jsou to členové představenstva a dozorčí rady, popřípadě dalšího kolektivního orgánu zřízeného podle stanov ( 191 a 197 obchodního zákoníku, dále jen ObchZ) u společnosti s ručením omezeným jsou to členové dozorčí rady, pokud byla zřízena ( 137 ObchZ). POZOR: jednatel není členem statutárního orgánu, ale je to přímo statutární orgán a příjmy jemu vyplácené podléhají odvodům pojistného na SZ a VZP a dani z příjmů. u družstva jsou to členové představenstva a kontrolní komise, popřípadě dalšího kolektivního orgánu zřízeného podle stanov ( 237 ObchZ) a dále např. u státního podniku jsou to členové dozorčí rady ( 12 zákona 77/1997 Sb.) u společenství vlastníků jednotek jsou to členové výboru ( 9 odst. 12 zákona 72/1994 Sb.). Podle 66 odst. 2 ObchZ se vztah mezi společností a osobou, která je členem statutárního orgánu řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, bylali uzavřena, nevyplývá jiné určení práv a povinností. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně. POZOR: na členství ve statutárním orgánu se v žádném případě neuzavírá pracovněprávní vztah. Pokud je sepsána smlouva o výkonu funkce, řídí se vztahy mezi společností a členy statutárního

12 orgánu touto smlouvou. Teprve v případě jejího nesepsání, se tyto vztahy řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (viz 566 odst. 1 ObchZ). Ve smlouvě o výkonu funkce popř. v mandátní smlouvě se nejčastěji sjednává tzv. odměna za výkon funkce a v akciové společnosti případně podíly na zisku, tzv. tantiémy. ODMĚNA ZA VÝKON FUNKCE Z POHLEDU ODVODU POJISTNÉHO NA SZ A VZP: a) akciová společnost - jelikož výkon funkce ve statutárním orgánu nezakládá účast na nemocenském pojištění, tak se z odměny za výkon funkce neodvádí ani jedno pojistné. POZOR: s výjimkou člena statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem a jeho členství ve statutárním orgánu vyplývá povinně přímo ze stanov. V tomto případě by se z jeho odměny pojistné na SZ a VZP odvedlo. Např. když ředitel a. s. je ze stanov povinně členem představenstva a. s., z jemu vyplacených odměn za členství ve statutárním orgánu se obojí pojistné odvede. b) dozorčí rada v s. r. o. - jelikož výkon funkce ve statutárním orgánu nezakládá účast na nemocenském pojištění, tak se z odměny za výkon funkce neodvádí ani jedno pojistné. c) členové představenstva a kontrolní komise v družstvu - podle 29 vyhl. 165/79 Sb. se za započitatelný příjem nepovažuje odměna za práci, která vyplývá pouze z výkonu působnosti orgánu družstva podle stanov, pokud výše odměny není předem určena. Tzn., že pokud odměny budou schváleny až dodatečně, pojistné se z nich neodvádí. ODMĚNA ZA VÝKON FUNKCE Z POHLEDU DANĚ Z PŘÍJMŮ: Odměny za výkon funkce členů statutárního orgánu jsou příjmem podle 6 odst. 1 písm. c) a jejich zdanění se provede podle toho, zda má osoba podepsané prohlášení k dani, či nikoliv. Při podepsaném prohlášení se postupuje jako u běžných zaměstnanců, tzn. uplatní se nezdaněné částky a bere se daň dle měsíční tabulky. Toto se bude týkat především členů statutárního orgánu, kteří jsou zároveň zaměstnanci obchodní společnosti nebo družstva, kde se jejich odměny za výkon funkce přičítají k jejich příjmu ze zaměstnání. Pokud nemá prohlášení podepsané, srazí se daň dle tabulky minimálně 20%. Hranice pro uplatnění daně dle tabulky je Kč. Do částky Kč je vyšší daň ve výši 20%. Tento způsob zdanění bude uplatněn u členů statutárního orgánu, kteří nemají zároveň zaměstnanecký vztah. POZOR: u odměn vyplácených členům statutárních orgánů nelze v žádném případě použít srážkovou daň 15% ani pokud je příjem z této odměny do 5000 Kč. Pokud je členem statutárního orgánu daňový nerezident v ČR, srazí se z odměny za výkon funkce srážková daň 25%. TANTIÉMY - ODMĚNY Z ROZDĚLENÍ ZISKU V AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Členům představenstva a dozorčí rady v akciové společnosti lze poskytnout kromě odměn za výkon funkce také podíl na zisku, tzv. tantiému. Způsob zdanění těchto tantiém je stejný jako u odměn za výkon funkce, tzn., že se považují za příjem podle 6 odst. 1 písm. c) a daní se rovněž podle toho, zda mají podepsané prohlášení k dani či nikoliv POKYN MF D-285 K APLIKACI 6 ODST. 1 A 2 ZÁKONA 586/92 SB. Účelem tohoto pokynu je vymezit hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy; tj. určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných obchodněprávních a občanskoprávních vztahů z hlediska daňového. V pokynu se dále uvádí a definuje, co je závislá činnost: podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka. V závěru pokynu jsou uvedeny nejčastější znaky pro posouzení, zda se jedná o závislou činnost či nikoliv a těmi jsou: plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu,

13 materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu 13 zákona o daních z příjmů. Na základě tohoto pokynu budou finanční úřady posuzovat, zda se v případě sjednané smlouvy podle obchodního zákoníku jedná či nejedná o závislou činnost. Pokud takto sjednaný vztah posoudí jako závislou činnost, budou po zaměstnavateli požadovat zaplacení daně z příjmů ze závislé činnosti z vyplacené odměny. Tento postih může být uplatněn, pokud dochází k obcházení zákona o zaměstnanosti, tzn., že je aplikován švarcsystém a se zaměstnancem je uzavřen vztah podle obchodního zákoníku a nikoliv podle zákoníku práce. Např. jestliže u stavební firmy pracují celoročně zedníci se živnostenským listem, kterým jsou ukládány úkoly jako zaměstnancům, pracujícím na základě pracovní smlouvy, odměna za práci je vypočtena na základě odpracovaných hodin a zedník používá materiál a jiné pracovní pomůcky, které mu poskytl plátce příjmů, jedná se o příjem ze závislé činnosti a tudíž měl zaměstnavatel srazit daň z příjmů ze závislé činnosti! Pokud si ale plátce příjmů jednorázově najme na provedení určitých prací zedníka se živnostenským listem, který si bude sám organizovat pracovní dobu (např. bude pracovat ve svátky, v sobotu či v neděli nebo 14 hodin denně apod.), bude mít své vlastní vybavení (např. kolečko, míchačku, vrátek apod.) případně i svůj materiál a odměnu si stanoví sám na základě odpracovaných hodin, spotřebovaného materiálu a opotřebení vlastního nářadí (popřípadě dle vlastních sazeb za sjednané dílo), nebude se jednat o příjem ze závislé činnosti a odměna takto vyplacená nebude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud si některé firmy nevzaly ponaučení z výkladů k švarcsystému a z novelizovaného 13 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a i nadále jej aplikují, je třeba počítat s postihem jak ze strany úřadu práce, tak ze strany finančního úřadu. MINISTERSTVO FINANCÍ odbor 53 Čj. 53/ / Vyřizuje : JUDr. M. Salačová, l V Praze dne 10. srpna 2005 Pokyn č. D 285 k aplikaci 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a vymezení tzv. závislé činnosti Ministerstvo financí v zájmu zajištění jednotného uplatňování ustanovení 6 odst.1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vydává tento pokyn. Účelem tohoto pokynu je vymezit hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ve spojitosti s uzavřenými jinými než pracovněprávními vztahy, tj. určení správného způsobu zdanění v případech nesprávně uzavřených a formulovaných obchodněprávních a občanskoprávních vztahů z hlediska daňového. Meritum pokynu vychází z platné právní úpravy a rozsudků Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Při posuzování jednotlivých případů z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, je třeba vycházet z toho, zda se v konkrétním případě jedná o závislou činnost, zda posuzovaná činnost nese znaky závislé činnosti podle citovaného zákona o daních z příjmů, a nikoliv to, jakou právní skutečností byla tato činnost založena. Citovaný zákon o daních z příjmů sice používá pojem "závislá činnost", avšak nutno podotknout, že tento pojem není zcela totožný s pojmem "závislá činnost" z pracovněprávního hlediska. Pro kvalifikaci příjmů podřazených pro účely daně z příjmů pod ustanovení 6 citovaného zákona o daních z příjmů není rozhodující na základě jakého právního vztahu poplatníkovi příjmy plynou. Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce). Daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jsou tak podrobeny nikoliv pouze příjmy plynoucí z pracovněprávních vztahů uzavřených podle zákoníku práce, ale pod takový způsob zdanění zahrnul zákonodárce i příjmy z obdobného poměru, přičemž tento jakkoliv dále nedefinoval, vymezil jej jen vzájemným vztahem plátce a poplatníka, a to povinností poplatníka dbát příkazů plátce ( 6 odst.1 písm.a) zákona). Současně za příjmy ze

14 závislé činnosti pro účely zdanění prohlásil zákon i další příjmy, a to bez ohledu na právní skutečnost vznik příjmu zakládající (např. 6 odst.1 písm.b) a písm.c) zákona ). Uvedené pojetí je založeno na materiálním posouzení závislé činnosti, kdy skutečně není rozhodující, na jakém formálním právním základě je předmětná činnost vykonávaná. Je proto nezbytné stanovit materiální kritéria, při jejichž splnění se bude o závislou činnost jednat. Zákonné vymezení prostřednictvím pouhého plnění příkazů plátce, obsažené v citovaném ustanovení 6 odst. 1 písm. a) zákona se totiž ukázalo a ukazuje jako nedostačující a neschopné postihnout všechny reálně možné případy. Již ze samotné povahy věci je zřejmé, že k plnění příkazů (pokynů) plátce dochází prakticky do určité míry ve všech případech zadávání prací a činností (dodavatelských zakázek), tedy nikoliv pouze v rámci pracovněprávních vztahů (i při subdodávkách si má objednavatel právo kontrolovat a hlídat dodavatele, zda práci koná podle jeho přání a případně subdodavatele korigovat svými příkazy). Vymezení pojmu "závislá činnost" proto nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Prakticky to znamená, že definiční prvek závislosti při závislé činnosti tak bude dán především povahou vykonávané činnosti, znaky a okolnostmi, za kterých je práce vykonávána a zda na uzavření pracovně-právního vztahu je dán zájem obou smluvních stran. Nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby od níž jí plyne příjem (dále jen "plátce příjmu") jsou následující: 1. plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, 2. fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, 3. odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu, 4. materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, 5. vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu 13 zákona o daních z příjmu. Náměstek ministra financí:ing. Dana Trezziová 2.6. MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ U OSVČ V ROCE 2006 Minimální základ daně v roce 2006 bude činit Kč (17882x1,0532x12x0,5 a výsledek zaokrouhlený na celé stovky směrem dolů). Tento minimální základ daně nebude ale platit pro všechny OSVČ, protože se nevztahuje např. na poživatele důchodů, studenty, poživatele rodičovského příspěvku apod. Dále se jej nemusí obávat ani podnikatelé, kteří jsou zároveň zaměstnanci, protože u nich by se uplatnil pouze v případě, že úhrn příjmů ze zaměstnání a z podnikání by byl nižší než částka Kč. Pro úplnost připomínám, že v roce 2005 je minimální základ daně Kč. 3. MZDY 3.1. ZVÝŠENÍ ČÁSTEK ŽIVOTNÍHO MINIMA A DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ Nařízením vlády 505/2005 Sb. se zvyšují částky životního minima takto: 1. měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb: Částka od Částka do pro dítě do 6 let 1750 Kč 1720 Kč pro dítě od 6 do 10 let 1950 Kč 1920 Kč pro dítě od 10 do 15 let 2310 Kč 2270 Kč pro dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) 2530 Kč 2490 Kč ostatní občané 2400 Kč 2360 Kč

15 2. měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost: Částka od Částka do pro jednotlivce 2020 Kč 1940 Kč pro dvoučlennou domácnost 2630 Kč 2530 Kč pro tří nebo čtyřčlennou domácnost 3260 Kč 3140 Kč pro pěti a vícečlennou dom Kč 3520 Kč Životní minimum dospělé osoby žijící samostatně se zvyšuje z 4300 Kč na 4420 Kč (tj. součet ŽM dospělé osoby 2400 Kč a částky potřebné k zajištění nákladů na jednočlennou domácnost 2020 Kč). Z této částky se vychází při výpočtu některých dále uvedených dávek resp. srážek. Zvýšené částky životního minima se promítnou do těchto zákonů: DOPAD DO ZÁKONA 117/95 Sb. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Výše přídavku na dítě se zvyšuje o 4 až 13 Kč ve vazbě na výši příjmu v rodině takto: Věk dítěte Zvýšená výše (0,32) Základní výše (0,28) Snížená výše (0,14) do 6 let 560 (dosud 551) 490 (dosud 482) 245 (dosud 241) od 6 do 10 let 624 (dosud 615) 546 (dosud 538) 273 (dosud 269) od 10 do 15 let 740 (dosud 727) 647 (dosud 636) 324 (dosud 318) od 15 do 26 let 810 (dosud 797) 709 (dosud 698) 355 (dosud 349) ZVÝŠENÍ MOŽNÉHO PŘÍJMU PRO OSTATNÍ DÁVKY SSP VÁZANÉ NA VÝŠI PŘÍJMU Se zvýšením životního minima se zvyšují i hranice příjmu v násobku životního minima pro nárok na další dávky státní podpory - tj. sociální příplatek (koeficient 1,60) a příspěvek na bydlení (koeficient 1,60) ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU Rodičovský příspěvek bude od vyplácen ve výši 3696 Kč (2400 x 1,54) měsíčně (dosud 3635 Kč). U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let je jeho výše 3897 Kč (2530 x 1,54) měsíčně (dosud 3835 Kč) ZVÝŠENÍ PORODNÉHO Výše porodného se zvyšuje podle počtu narozených dětí takto: narození jednoho dítěte Kč (pětinásobek částky 1750 Kč) narození dvou dětí Kč (šestinásobek součtu částek ) narození tří dětí Kč (desetinásobek součinu 1750x3) DOPAD DO ZÁKONA 435/2004 Sb. O ZAMĚSTNANOSTI Zvýšením sazeb ŽM dochází k zvýšení maximální výše podpory v nezaměstnanosti u uchazečů o zaměstnání takto: maximální výše činí 2,5 násobek ŽM ostatních občanů, tj Kč (4420x2,5). Dosud to bylo Kč. maximální výše podpory při rekvalifikaci je 2,8 násobek ŽM ostatních občanů, tj Kč (4420x2,8). Dosud to bylo Kč ZVÝŠENÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PŘI VÝPOČTU ZÁKONNÝCH SRÁŽEK ZE MZDY Od zúčtování mzdy za měsíc prosinec 2005 se zvyšují nezabavitelné částky pro výpočet srážek ze mzdy takto:

16 základní nezabavitelná částka na osobu povinného je 2741 Kč (62% ze 4420). Dosud byla 2666 Kč. základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, činí 1105 Kč (25% ze 4420). Dosud to bylo 1075 Kč. částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení je 6630 Kč (150% ze 4420). Dosud se sráželo vše už z částky nad 6450 Kč. Jedna třetina z této částky činí 2210 Kč, dosud to bylo 2150 Kč. Zaměstnanci se odečtou zvýšené nezabavitelné částky již za měsíc prosinec 2005, protože účinnost NV o zvýšení ŽM je od a veškeré srážky prováděné po musí být provedeny podle upravených sazeb ŽM. Pouze v případě, že by zaměstnavatel vyplácel mzdu za prosinec do konce měsíce prosince, např. z důvodu skončení pracovního poměru, odečítaly by se nezabavitelné částky ve výši platné do ZVÝŠENÍ PŘÍSPĚVKU PŘI PÉČI O BLÍZKOU NEBO JINOU OSOBU Z částek ŽM se vychází i v zákonu 100/88 Sb. o sociálním zabezpečení při zjišťování výše příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Podle 84 tohoto zákona činí výše příspěvku při péči o jednu osobu 2,25 násobek částky na dospělou osobu, tj Kč (2400x2,25). Jestliže pečuje občan o dvě nebo více osob, náležel by příspěvek ve výši 9240 Kč (2400x3,85). Vykonává-li občan zajišťující péči o blízkou nebo jinou osobu výdělečnou činnost v zaměstnání, neměl by jeho čistý příjem překročit částku 6000 Kč (tj. 2,5násobek částky na dospělou osobu, která činí 2400 Kč) Sdělení MPSV 233/2005 Sb. Tímto sdělením vyhlásilo MPSV částku odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok 2004 ve výši 9000 Kč. Tento údaj se použije pro účely státní sociální podpory a sociální potřebnosti, kde se u osob samostatně výdělečně činných jako příjem z podnikání uvede minimálně částka odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy. Žadatel o dávku státní sociální podpory, který podniká, bude muset jako příjem z podnikání uvést částku 9000 Kč, i když v roce 2004 hospodařil se ztrátou nebo jeho skutečné příjmy byly nižší než tato částka. POZOR: po novele zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře provedené zákonem 124/2005 Sb. se částka 50% průměrné mzdy nebude muset zahrnout u OSVČ, kteří tuto činnost vykonávají jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Tzn., že se 9000 Kč nezahrne u osoby, která vykonávala zaměstnání a příjem z tohoto zaměstnání dosáhl alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy. Dále by se tato částka neuváděla u OSVČ, které mají nárok na výplatu ID, ČID nebo jim byl přiznán starobní důchod a na OSVČ, které mají nárok na rodičovský příspěvek nebo příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. Rovněž činnost OSVČ, která je nezaopatřeným dítětem, se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a částka 9000 Kč se do příjmů rodiny nezahrne. U všech těchto osob by se do příjmu rodiny započetla pouze částka odpovídající měsíčnímu průměru z jeho skutečných příjmů snížených o výdaje za příslušné období. Tato částka se použije při zjišťování příjmů za rok 2004 pro přídavek na dítě. Pro příspěvek na bydlení a sociální příplatek se částka 9000 Kč poprvé použije při zjišťování příjmů za III. čtvrtletí U OSVČ, která dle svého prohlášení podnikatelskou činnost v příslušném předchozím roce nevykonávala se jako příjem pro čtvrtletně poskytované dávky uvede částka odpovídající 25% průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok předcházející období od do následujícího kalendářního roku, na který se rozhodný příjem zjišťuje ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č. 513/2005 Sb. se s účinností od mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 7570 Kč (dosud 7185 Kč). Z toho vyplývá, že mzda nebo náhrada mzdy nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 7570 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 44,70 Kč (dosud 42,50 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

17 týdenní pracovní doba minimální mzda na hodinu/měsíc 90% minimální mzdy 80% minimální mzdy 75% minimální mzdy 50% minimální mzdy 40 44,70 40,30 35,80 33,60 22,40 38,75 46,20 41,60 37,00 34,70 23,10 37,50 47,70 43,00 38,20 35,80 23, ,10 46,00 40,90 38,40 25,60 Všechny délky pracovní doby Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru. Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 44,70 Kč. Dále jsou uvedeny sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců: při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy u poživatele částečného invalidního důchodu - 75% minimální mzdy u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID - 50% minimální mzdy. Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek. Ostatní složky mzdy se při posouzení dodržení minimální mzdy zahrnují. Tzn., že se zahrnou prémie, odměny, osobní ohodnocení, příplatek za práci v sobotu nebo neděli a případné další složky mzdy. Dodržení minimální mzdy se neporovnává pouze se základním tarifem, ale s celkem dosaženou mzdou bez výše uvedených složek. Protože se jedná o minimální mzdu, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší Dopad minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti Podle 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od ledna 2006 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 3785 Kč, aniž by přišel o podporu v nezaměstnanosti. Stejnou výši si může od ledna 2006 vydělat i při práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů Od roku 2006 se bude u zaměstnanců posuzovat nárok na daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 3785 Kč a vyššího. K zvýšení minimální mzdy v průběhu roku 2006 se při posuzování nároku na daňový bonus přihlížet nebude. POZOR: stejným NV se ještě zvyšuje měsíční minimální mzda od na částku 7955 Kč a hodinová minimální mzda na částku 48,10 Kč. Protože se jedná o minimální mzdu, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFŮ Nařízením vlády č. 514/2005 Sb. se s účinností od 1. ledna 2006 mění NV č. 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci tak, že

18 se zvyšují hodinové i měsíční minimální mzdové tarify. Tyto minimální mzdové tarify se použijí v organizacích, kde není uzavřena kolektivní smlouva nebo v kolektivní smlouvě nejsou sjednány mzdové náležitosti. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány (tzn., že mohou být i nižší). V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda. Minimální mzdový tarif za měsíc platí pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud by zaměstnanec sám požádal o zkrácení týdenní pracovní doby, zkrátí se u něho i minimální mzdový tarif tak, že minimální mzdový tarif vynásobíme zkrácenou pracovní dobou a vydělíme týdenní pracovní dobou v organizaci. Zaměstnanec zařazený do 5. tarifního stupně požádal o zkrácení pracovní doby na 25 hodin týdně. V organizaci je stanovena týdenní pracovní doba na 40 hodin. Tomuto zaměstnanci by náležel minimální mzdový tarif v měsíční výši 5775 Kč (9240 x 25 : 40). Minimální mzdový tarif za hodinu je stanoven pro maximální délku týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin. V případě, že v organizaci je týdenní pracovní doba zkrácena, budou minimální mzdové tarify následující: TARIFNÍ STUPEŇ Minimální mzdový tarif měsíční Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 40 hodin Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 38,75 hodin Minimální mzdový tarif při týd. prac. době 37,5 hodin ,70 46,20 47, ,50 48,00 49, ,60 50,20 51, ,10 52,80 54, ,60 56,40 58, ,60 60,50 62, ,20 65,30 67, ,60 70,90 73, ,60 77,10 79, ,90 84,60 87, ,60 93,60 96, ,60 103,90 107,40 Veškeré výpočty v tabulce jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru. Pokud máte v organizaci jinak zkrácenou týdenní pracovní dobu (např. 35 nebo 30 hodin), je třeba hodinové minimální mzdové tarify přepočíst dle vzorce: minimální mzdový tarif x 40 : stanovená týdenní pracovní doba. POZOR: Tyto opravy musíte provést i do číselníku Minimální mzda. Podle odst. 4 2 NV 333/93 Sb. činí výše minimálního mzdového tarifu: a) 90% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, d) 50% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. Příplatek za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí se od nezvyšuje, tzn., že musí činit i nadále nejméně 6,00 Kč za hodinu práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí nebo za hodinu práce v noci. UPOZORNĚNÍ: i u minimálních mzdových tarifů dojde od k jejich navýšení. Jejich výše by měla být následující: b) 80% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. do 18 let), c) 75% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,

19 TARIFNÍ STUPEŇ Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu Minimální mzdový tarif v Kč za měsíc 1 48, , , , , , , , , , , , ZVÝŠENÍ PLATOVÝCH STUPNIC VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Nařízením vlády 537/2005 Sb. se mění NV 330/2003 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Změny spočívají ve zvýšení stupnic platových tarifů v přílohách č. 1. až 4. Tyto zvýšené platové tarify najdete v příloze Nařízení vlády a jsou platné od Kromě toho se NV 533/2005 Sb. mění u těchto zaměstnanců i NV 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady. Vzhledem k velkému rozsahu těchto změn je třeba si obstarat příslušné NV, pokud se Vás to týká VALORIZACE NÁHRAD ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU Nařízením vlády 534/2005 Sb. se zvyšuje průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle předchozích valorizací o 5%. Náhrada za ztrátu na výdělku podle tohoto NV přísluší od 1. ledna Z toho vyplývá, že je třeba průměrný výdělek, kterého dosahoval zaměstnanec před vznikem škody, upravený o všechny provedené valorizace po vzniku škody, zvýšit o 5%. Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po , průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nezvyšuje VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ROCE 2005 Nový zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti dost zásadně změnil od roku 2005 výpočet plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. REKAPITULACE ZÁSADNÍCH ZMĚN PŘI VÝPOČTU PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OPROTI ROKU 2005: započtou se skutečně odpracované hodiny, tj. včetně hodin práce přesčas, do odpracovaných hodin se započtou neodpracované hodiny v důsledku ošetřování člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, výpočty se provádí na dvě platná desetinná místa, u peněžitých plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru, v případě, že počet osob se ZP vypočtený přes celkový objem plateb a 7 násobek průměrné měsíční mzdy je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se ZP, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu započítat osoby se ZP maximálně v počtu odpovídajícím průměrnému přepočtenému počtu zaměstnanců dodavatele, kte

20 ří jsou osobami se ZP, a to za kalendářní čtvrtletí, ve kterém byl potvrzen jako nejvyšší, v případě odběru výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ), která je osobou se ZP a nezaměstnává žádné zaměstnance nebo při zadávání zakázek této osobě je možno započítat na plnění povinného podílu maximálně jednu osobu se ZP, i když podle výše odběru by bylo možno i více osob, odvod do státního rozpočtu se zvýšil na 2,5 násobek průměrného výdělku za každou nenaplněnou osobu se ZP, i vymezení osob se zdravotním postižením se trochu liší, protože osobami se ZP jsou poživatelé ČID a osoby zdravotně znevýhodněné (musí mít potvrzení OSSZ) a osobami s těžším zdravotním postižením jsou vždy poživatelé plného invalidního důchodu. Podle přechodného ustanovení k zákonu 435/2004 Sb. zůstávají do v platnosti potvrzení o tom, ZAMĚSTNAVATEL Název: Sídlo: IČ: Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců ( 81 odst.5 zákona, 15, 16 a 20 vyhl.č.518/2004 Sb.). osob z toho povinný podíl 4% B. Plnění povinnosti podle 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona, že se jedná o osobu se změněnou pracovní schopností nebo o osobu se ZPS s těžším zdravotním postižením, pokud nejsou tato potvrzení časově omezena. Termín pro předložení tiskopisu Oznámení o plnění povinného podílu za rok 2005 příslušnému úřadu práce je do a do tohoto data také poukazuje zaměstnavatel odvod do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce. Oznámení za rok 2005 úřadu práce místně příslušnému podle sídla zaměstnavatele o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele podle 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). osob 1. zaměstnáním u zaměstnavatele. osob 2. odběrem výrobků a služeb nebo zadáním zakázek. osob 3. součet (ř.1 + ř.2). osob Odvod do státního rozpočtu podle 81 odst. 2 písm. c) zákona: (nevyplňuje se, pokud je povinný podíl splněn podle A. a B.) 1. odvod do státního rozpočtu za. osob 2. vypočtená výše odvodu (46 052,50 Kč x ř. 1)... Kč Zaměstnavatel prohlašuje, že uvedené údaje odpovídají skutečnosti a souhlasí s jeho personální a účetní evidencí vedenou v souladu s platnými předpisy. Doklady prokazující plnění povinnosti podle 81 zákona musí být u zaměstnavatele k dispozici pro účely kontroly ze strany úřadu práce. Zpracoval: dne podpis zaměstnavatele (pověřené osoby) Telefon.. a razítko zaměstnavatele Poznámka: Výpočty v části A. a B. a C. bod 1. se zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa. Peněžité plnění v části C. bod 2 se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Poučení k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele K části A: Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je v 83 zákona č. 435/2004 Sb.,

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP)

2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) 2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména: - příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce ( 6

Více

Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti

Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků (od 1. 1. 2011 daňový řád) 5.1 Příjmy ze závislé činnosti = úhrn všech

Více

Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015

Seminář Mzdy 2015. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2015 Seminář Mzdy 2015 Ing. Jan Jón 16. ledna 2015 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2014 a v roce 2015 2014 2015 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

DAŇOVÁ SOUSTAVA. Ing. Hana Volencová. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DAŇOVÁ SOUSTAVA Ing. Hana Volencová Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_07_3_09_ EK Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Sleva na dani: poplatníkům se vypočtená daň za zdaňovací období

Více

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení

Více

činnosti příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků

činnosti příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků Téma 4 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků 4.1 Příjmy ze závislé činnosti = úhrn všech příjmů vyplacených zaměstnanci

Více

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014 Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Nastavení v programu MC-MZDY pro rok 2019

Nastavení v programu MC-MZDY pro rok 2019 M.C. software s.r.o., Kamarytova 161, Humpolec IČO: 608 26 681, DIČ: CZ60826681, Spol. je zapsána u KS v Č.Budějovicích - spis.zn. C.3734 Tel.: 565 532 560, 608 360 101 Fax: 565 536 208, E-mail: i nfo@mcsoftware.cz,

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Sociální pojištění 1. Rozhodné období, plátci pojistného, sazby a splatnost pojistného. 2. Vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele. 3. Vyměřovací základ OSVČ. Daňový

Více

Základní pojmy a výpočty mezd

Základní pojmy a výpočty mezd Základní pojmy a výpočty mezd Hrubá a čistá mzda, částka k výplatě Základní mzda, pobídkové složky a náhrady mzdy tvoří hrubou mzdu. Hrubá mzda se snižuje o určité částky. Především to je zdravotní pojištění

Více

Legislativní změny pro mzdy roku 2019

Legislativní změny pro mzdy roku 2019 Legislativní změny pro mzdy roku 2019 Minimální mzda Od 1.12019 se zvyšuje na výši 13 350 Kč. Průměrná měsíční mzda. Pro rok 2019 je stanovena nařízením vlády č. 213/2018 Sb.ve výši 32 699 Kč. Maximální

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění u prvního zaměstnavatele:

Výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, sociálního a zdravotního pojištění u prvního zaměstnavatele: Zadání: Poplatník měl v roce 2009 následující příjmy: - v měsících leden až prosinec příjmy ze závislé činnosti u prvního zaměstnavatele, hrubá mzda ve výši 75.000 Kč měsíčně, u zaměstnavatele podepsal

Více

Legislativní změny pro mzdy roku 2018

Legislativní změny pro mzdy roku 2018 Legislativní změny pro mzdy roku 2018 Slevy na dani a daňové zvýhodnění Daňové zvýhodnění na první dítě se zvyšuje na 15 204,- ročně, tj. 1 267,- Kč měsíčně. Další děti zůstávají ve stejné výši jako v

Více

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci.

PRACOVNÍ POMĚR. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně ve dvou vyhotovení, jedno vyhotovení je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci. PRACOVNÍ POMĚR Pracovní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká na základě pracovní smlouvy (výjimkou je volba a jmenování zaměstnance Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 odst. 2 a 3.) Podle

Více

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací

STANOVISKO. Legislativní rady ČMKOS. Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací STANOVISKO Legislativní rady ČMKOS Některé změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2012 a jejich dopady do činnosti odborových organizací A. Změna okruhu pojištěných osob Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti

Více

5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 5. 5 ZÚČTOVÁNÍ SE ZAMĚSTNANCI A S INSTITUCEMI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ b Pro evidenci zúčtovacích vztahů k zaměstnancům a k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

Více

Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti. Michal Radvan

Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti. Michal Radvan Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti Michal Radvan Subjekt daně - poplatník Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. - Rezidenti: poplatníci, kteří mají na území České

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Subjekt daně - poplatník

Subjekt daně - poplatník Daň z příjmů fyzických osob zdanění závislé činnosti Michal Radvan Subjekt daně - poplatník Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. - Rezidenti: poplatníci, kteří mají na území České

Více

Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO

Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Roční zúčtování daně, daňové přiznání k DPFO Motto: Jen hlupák platí něco, co platit nemusí. Jen blbec platí daně, které platit nemusí. Po skončení roku je velmi často možné dostat vrácenu část daní (záloh),

Více

počítají se již jen příjmy ze zaměstnání a podnikání

počítají se již jen příjmy ze zaměstnání a podnikání Daňový bonus na dítě daňový bonus = část daňového zvýhodnění na dítě vyšší než daňová povinnost - 35c odst. 3 nárok na daňový bonus do 2017 včetně: příjem podle 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku

Více

Daně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele

Daně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele Daně v roce 2010 Metodologický seminář pro středoškolské učitele prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Cesta od předmětu k základu daně veškeré příjmy poplatníka - příjmy vyňaté

Více

PROHLÁŠENÍ. poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Příjmení Jméno

PROHLÁŠENÍ. poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Příjmení Jméno PROHLÁŠENÍ poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Příjmení Jméno Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu) PSČ Prohlášení podepisuji

Více

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdové účetnictví akreditovaný kurz MŠMT

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdové účetnictví akreditovaný kurz MŠMT TaxReal s.r.o. akreditovaný kurz MŠMT 2018 Obsah 1. Pracovněprávní minimum...4 1.1. Právní předpisy... 4 1.2. Pracovněprávní vztah... 4 1.3. Vznik pracovního poměru... 5 1.4. Skončení pracovního poměru...

Více

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4

VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 Převzala pobočka HZP - dne HUTNICKÁ ZAMĚSTNANECKÁ POJIŠŤOVNA Jeremenkova 11, 703 00 Ostrava Vítkovice VYÚČTOVÁNÍ POJISTNÉHO ZA ROK 2 0 0 4 přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti

Více

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny.

Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Než začnete vyplňovat tiskopis, přečtěte si, prosím, pokyny. Finančnímu úřadu pro / Specializovanému finančnímu úřadu Hlavní město Prahu Územnímu pracovišti v, ve, pro Prahu 0 Daňové identifikační číslo

Více

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008

PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 PŘEHLED POJISTNÉHO ZA ROK 2008 přehled o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné osob samostatně výdělečně činných ( 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani

Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani Zákon o dani z příjmu sazby daně, nezdanitelné a odpočitatelné položky, sleva na dani ANOTACE 1. Zákon o dani z příjmu sazba, nezdanitelné a odpočitatelné položky, slevy na dani 2. Autor Mgr. Vladimír

Více

6 Zdravotní pojištění

6 Zdravotní pojištění 6 Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění 6.1 Účast zaměstnanců na pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za zaměstnance označovány osoby, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti

Více

Platná znění zákonů. 19a

Platná znění zákonů. 19a Platná znění zákonů Platné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěnce,

Více

Daň z příjmu fyzických osob

Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Legislativa Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v aktuálním znění Poplatníci daně - fyzické osoby Každý, kdo má na území ČR trvalé

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy ze závislé činnosti Jsou to veškeré příjmy, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci (i prémie, příplatky, odměny, podíly na zisku, 13. a 14. plat, atd.). Předmětem

Více

1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ

1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ 2012 1/2013 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ Roční zúčtování nelze provést Poplatníkovi, který je povinen podat daňové přiznání, tj. poplatníkovi, který: Měl mimo příjmů ze závislé činnosti

Více

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy.

Hrubá mzda zahrnuje základní mzdu + příplatky, prémie, odměny, náhradu mzdy. Mzdy Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci 1. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým

Více

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15

Seznam autorů... 3. Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci... 11. Úvod... 14. Část I Daňové slevy... 15 Obsah Seznam autorů................................................ 3 Zkratky a úplné názvy předpisů použitých v publikaci.............. 11 Úvod........................................................

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2016 METIS Praha, spol. s r.o. 29. 1. 2016 K 1.1.2016 došlo ke zvýšení

Více

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn Platné znění částí zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, s vyznačením navrhovaných změn 3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění;

Více

1. MZDY 1.1. ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY. 1.2. Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění PROFEX 2/2005

1. MZDY 1.1. ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY. 1.2. Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění PROFEX 2/2005 1. MZDY ing. Helena Plavecká, hlavní metodik modulu MZDY ZEIS, hp.map@wo.cz 1.1. ZMĚNY VE VÝŠI MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č. 699/2004 Sb. se s účinností od 1. 1. 2005 mění NV 303/95 Sb. o minimální

Více

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdy v praxi

TaxReal s.r.o. VVkurzy.cz - profesionální kurzy účetnictví, mezd a daní. Mzdy v praxi TaxReal s.r.o. 2018 Obsah 1. Pracovněprávní minimum...4 1.1. Právní předpisy... 4 1.2. Pracovněprávní vztah... 4 1.3. Vznik pracovního poměru... 5 1.4. Skončení pracovního poměru... 6 1.5. Dohody o pracích

Více

9 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ ( 6 ZDP)

9 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ ( 6 ZDP) 9 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ ( 6 ZDP) V deváté kapitole budeme pokračovat v oblasti zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků fyzických osob. Cílem zde je uvést další pojmy a zásady vedoucí

Více

Nastavení v programu MC-MZDY pro rok 2018

Nastavení v programu MC-MZDY pro rok 2018 M.C. software s.r.o., Kamarytova 161, Humpolec IČO: 608 26 681, DIČ: CZ60826681, Spol. je zapsána u KS v Č.Budějovicích - spis.zn. C.3734 Tel.: 565 532 560, 608 360 101 Fax: 565 536 208, E-mail: i nfo@mcsoftware.cz,

Více

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR Systém pojistného sociálního v ČR SUBSYSTÉMY a jejich SPRÁVCI sociální (VZP) sociální zabezpečení (SZ) Veřejné zdravotní Nemocenské (NEP) Důchodové (DUP) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ)

Více

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI. Zpracováno v rámci projektu IVA 2018/FVHE/2380/55

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI. Zpracováno v rámci projektu IVA 2018/FVHE/2380/55 DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Jsou to veškeré příjmy, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci (i prémie, příplatky, odměny, podíly na zisku, 13. a 14. plat, atd.). PŘEDMĚTEM

Více

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008

Legislativa 2008. Změny od 1.1.2008 Legislativa 2008 Zde jsou uvedeny změny nejdůležitějších zákonů a předpisů s vlivem na mzdovou agendu. Platnost změn je od 1.1.2008 (pokud není uvedeno jinak). V závorkách jsou hodnoty platné do 31.12.2007

Více

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT POJISTNÉ SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ (SP) - největším veřejným příjmem - vykazuje znaky účelovosti - vykazuje znaky ekvivalentnosti - povinná platba ( tedy má daňový charakter) SP je uceleným, odděleným systémem,

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

~ 1 ~ Roční zúčtování 2013/ 2014 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ, NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění:

~ 1 ~ Roční zúčtování 2013/ 2014 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ, NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění: ~ 1 ~ Roční zúčtování 2013/ 2014 ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ, NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ, TERMÍNY: Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění: Poplatník může požádat o roční vyúčtování daňových

Více

Dítě Pořadí Zvýhodnění Dítě Pořadí Zvýhodnění A A N 0 B N 0 B C D D Daňové zvýhodnění celkem

Dítě Pořadí Zvýhodnění Dítě Pořadí Zvýhodnění A A N 0 B N 0 B C D D Daňové zvýhodnění celkem PÍKLAD POPLATNÍKA S JEDINÝM ZAMSTNAVATELEM V ROCE, ŽIJÍCÍHO VE SPOLENÉ DOMÁCNOSTI S DRUŽKOU A 5 DTMI, UPLATUJÍCÍHO NA NKTERÉ DTI DAOVÉ ZVÝHODNNÍ Ve společně hospodařící domácnosti žije poplatník s družkou

Více

Daň z příjmů fyzických osob (DP-FO) Poplatníci daně

Daň z příjmů fyzických osob (DP-FO) Poplatníci daně Daň z příjmů fyzických osob (DP-FO) kritérium dělení: Poplatníci daně Místo bydliště / místo obvyklého zdržování daňový rezident neomezená daňová povinnost, tj. z celosvětových příjmů daňový nerezident

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_412.UCE.24 Daňové tabulky pro studenty učební pomůcka Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0744 Šablona:

Více

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení

Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Předsedům VZO Změny nemocenského pojištění od 1. 1. 2012 interní sdělení Vážené kolegyně, vážení kolegové, posíláme stanovisko Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů k některým změnám

Více

EKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI CVIČENÍ 2

EKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI CVIČENÍ 2 EKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI CVIČENÍ 2 EKONOMIKA VETERINÁRNÍ ČINNOSTI HTTP://CIT.VFU.CZ/EKONOMIKA/ novotnak@vfu.cz Kamila Novotná Kružíková 2547 Budova 22, místnost 113

Více

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Ing. Miriam Jandlová Tematický celek: Daňová soustava ČR Cílová skupina: žáci střední školy s výukou ekonomických předmětů Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se

Více

Přehled o sražených zálohách na daň a poskytnutém měsíčním daňovém zvýhodnění v průběhu roku:

Přehled o sražených zálohách na daň a poskytnutém měsíčním daňovém zvýhodnění v průběhu roku: Příloha k důvodové zprávě č. 2 Příklad č. 1: Roční zúčtování záloh na daň a zúčtování u poplatnice s příjmem 10.000 Kč měsíčně, která po celý rok uplatňovala daňové na tři děti. Poplatnice s podepsaným

Více

Zdravotní a sociální pojištění. Daň z přidané hodnoty. Ekologické daně Správa daní a poplatků. silniční daň

Zdravotní a sociální pojištění. Daň z přidané hodnoty. Ekologické daně Správa daní a poplatků. silniční daň Obsah předmětu Daň z příjmů fyzických osob Zdravotní a sociální pojištění Daň z příjmů právnických osob Daň z přidané hodnoty Majetkové daně silniční daň daň z nemovitostí daň dědická, darovací, z převodu

Více

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0

5/ Sb. Zákon o pojiném na ociální zabe... - znění dle 55/06 Sb., /06 Sb., 53/07 Sb., 6/07 Sb., 6/07 Sb., 305/0 5/ Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 20. liadu 1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění zákonů č. 10/1993 Sb., č. 10/1993 Sb., č. 30/93 Sb., č. 42/1994

Více

PROHLÁŠENÍ. poplatníka dan z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a z funk ních požitk. Příjmení Jméno(-a)

PROHLÁŠENÍ. poplatníka dan z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a z funk ních požitk. Příjmení Jméno(-a) df_12dpfoz5457_22.pdf PROHLÁŠENÍ poplatníka dan z p íjm fyzických osob ze závislé innosti a z funk ních požitk Příjmení Jméno(-a) Titul Rodné číslo 1 ) Číslo pasu 1 ) Adresa bydliště (místa trvalého pobytu)

Více

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ III. PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 3.1 Uzavření smluv s jednateli Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ CVIČENÍ 4 1/ zopakování a teorie SZP 2/ praktické příklady ZDAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Platba je povinná: pro všechny osoby, které mají trvalé bydliště v ČR pro osoby, které nemají

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

10. Personalistika mzdy, zákonné odvody

10. Personalistika mzdy, zákonné odvody 10. Personalistika mzdy, zákonné odvody Klíčová slova: Personální práce, mzda, veřejné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, státní politika zaměstnanosti. Anotace textu: Cílem

Více

Seznam souvisejících právních předpisů...18

Seznam souvisejících právních předpisů...18 Obsah Seznam souvisejících právních předpisů...18 1 Daně...24 1.1 Daň z příjmů fyzických osob obecně...24 1.1.1 Dílčí základy...24 1.1.2 Výdaje (náklady) u jednotlivých dílčích základů...28 1.1.3 Procentní

Více

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci

II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci ~ 35 ~ II. část - Vyměřovací základ úhrn příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnanci Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení, ale i zdravotní pojištění se započítávají příjmy,

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2017 METIS Praha, spol. s r.o. 1. 1. 2017 K 1.1.2017 dochází ke zvýšení

Více

III.1 Příjmy ze závislé činnosti

III.1 Příjmy ze závislé činnosti III.1 Příjmy ze závislé činnosti 6 odst. 1, 2, 3 ZDP V systému jednotlivých druhů příjmů fyzických osob z hlediska zdrojů vymezených v 6 až 10 zákona o daních z příjmů mají mezi ostatními příjmy přednostní

Více

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o Přednáška č.5 I. pilíř sociálního zabezpečení Sociální pojištění I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992

Více

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A JEHO DOPADY 1. ČÁST

ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A JEHO DOPADY 1. ČÁST ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY A JEHO DOPADY 1. ČÁST Ing. ANTONÍN DANĚK Minimální mzda představuje pro zdravotní pojištění významnou hodnotu, neboť od její výše se přímo odvíjí placení pojistného zaměstnavateli

Více

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém ČR. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Zdravotní pojištění. 1. Osobní rozsah zdravotního pojištění a zdravotní pojišťovny. 2. Vymezení okruhu plátců 3. Povinnosti plátců 4. Vyměřovací základ. 5. Odvod, splatnost

Více

Zdaňování příjmů podle 7 ZDP

Zdaňování příjmů podle 7 ZDP Zdaňování příjmů podle 7 ZDP Jedná se o příjmy ze samostatné činnosti dle 7 odst. 1 ZDP: a) příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjem ze živnostenského podnikání, c) příjem

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky

Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky WAK INTRA Změny a novinky v modulu zaměstnanci pro rok 2008 Strana 1 Mzdy/číselníky mezd/mzdové složky Byly přidány následující nové mzdové složky MZS 2624 - Zdr. poj. - úhrn VZ mimo PP - Mzs slouží k

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Pojistné sociálního pojišt ní

Pojistné sociálního pojišt ní Pojistné sociálního pojišt ní Daňový mixčr (2008) MAJ 2% SD 10% DzPFO 13% DPH 20% DzPPO 12% POJ 43% ásti systému sociálního pojišt ní v eské republice sociální pojištění veřejné zdravotní pojištění sociální

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková

Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR. Mgr. Zuzana Válková Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 20. Sociální pojištění v ČR Mgr. Zuzana Válková CO JE SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (SP) A K ČEMU SLOUŽÍ? Sociální pojištění (na rozdíl od zdravotního pojištění) není pro

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře

Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn. ZÁKON o stání sociální podpoře Část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn ZÁKON o stání sociální podpoře (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují 5 a)

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

Systém sociálního pojištění

Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění Systém sociálního pojištění se skládá ze čtyř subsystémů, které slouží k různým účelům: veřejné zdravotní pojištění, důchodové pojištění, nemocenské

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 Nemocenské pojištění str. 1 Základní informace o nemocenském pojištění 1 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 4 Příklady výpočtu všech nemocenských

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Slevu na pojistném lze poprvé uplatnit za kalendářní měsíc srpen 2009 a naposledy sleva náleží za prosinec 2010.

Slevu na pojistném lze poprvé uplatnit za kalendářní měsíc srpen 2009 a naposledy sleva náleží za prosinec 2010. 1. Slevy na pojistném na sociální pojištění od 1. srpna 2009 Kdy a koho se slevy týkají? Slevu na pojistném lze poprvé uplatnit za kalendářní měsíc srpen 2009 a naposledy sleva náleží za prosinec 2010.

Více

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2014 METIS Praha, spol. s r.o. 30.12.2013 CESTOVNÍ NÁHRADY TUZEMSKÉ

Více

O B S A H: Démonia DIS 12/2010 1/ ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ. 2/ ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

O B S A H: Démonia DIS 12/2010 1/ ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ. 2/ ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ O B S A H: 1/ ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ 2/ ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 3/ ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE 4/ ZMĚNY V ZÁKONU O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ 5/ ZMĚNY V ZÁKONU 435/2004

Více

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví Rozdělení 1. Zákonné Pojišťovnictví Uzavírá se automaticky po nahlášení, registraci Povinné platby, vyplývá ze zákona Nesjednává se smlouva Pro všechny občany stejné podmínky Patří sem: o Zdravotní pojištění

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz.

Osobní finace. Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz. Katedra práva Osobní finace Investiční instrumenty, spoření, úvěry a daně Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D. e-mail: oskrdalo@econ.muni.cz Tento studijní materiál byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189.

Více