Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie)

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie Diplomová práce Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie) Bc. et Bc. Jana Benešová 2010/2011

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Komunální volby 2010 na Prachaticku zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2

3 Anotace V této práci byly analyzovány volební výsledky komunálních voleb 2010 v okrese Prachatice nejprve za celé Prachaticko a následně v jednotlivých municipalitách, které vytvářejí obecní či městskou radu. V práci byly porovnány volební výsledky dosaţené v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 s cílem poskytnout čtenáři hlubší vhled do komunální politiky ve sledovaných obcích. Z tohoto důvodu se autorka věnuje rovněţ zachycení průběhu povolebního vyjednávání a utváření exekutivních koalic. 3

4 Klíčová slova Komunální politika, volby do obecních zastupitelstev, obec, rada obce, komunální volby, exekutivní koalice, minimální vítězná koalice, velká koalice, široká koalice, Prachaticko 4

5 Obsah: 1 Úvod Cíl práce Metodologie Struktura práce Teoretické vymezení Komunální volby Obec Městská či obecní rada Teorie koalic v podmínkách komunální politiky Minimální vítězná koalice Velká koalice Široká koalice Všeobecní koalice 12 3 Prachaticko Shrnutí volebních výsledků Komunální volby 2010 ve vybraných municipalitách Vymezení zkoumaného vzorku obcí Prachatice Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Vimperk Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Volary Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Netolice Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Vlachovo Březí Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Zdíkov Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice 45 5

6 4.8 Vacov Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Husinec Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice Stachy Volební aktéři Volební výsledky Porovnání s komunálními volbami 2006 a Tvorba povolební koalice 58 5 Shrnutí vytvořených exekutivních koalic Závěr Resume Seznam použitých pramenů a literatury Seznam zkratek politických subjektů Přílohy

7 1 Úvod Komunální politika a potaţmo komunální volby jsou jednou z opomíjených oblastí politologického výzkumu. Proto jsem zvolila problematiku komunálních voleb jako téma své diplomové práce. Oblast Prachaticka jsem zvolila zejména s ohledem na své bydliště (Čkyně na Prachaticku) a v souladu se skutečností, ţe se zde jiţ druhé volební období aktivně účastním komunální politiky. V této práci bych ráda vyuţila své vlastní zkušenosti z komunální politiky a zároveň vyuţila poznatky získané při zpracování bakalářské práce obhajované v rámci studia politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kdy jsem zpracovávala stejné téma pro komunální volby Z tohoto důvodu práce aspiruje poskytnout svému čtenáři hlubší vhled do komunální politiky v období komunálních voleb na Prachaticku, neţli pouze technické zpracování volebních výsledků. V rámci této diplomové práce se zároveň budu věnovat povolebnímu vyjednávání a ustavování radničních koalic, neboť se domnívám, ţe uzavřením volebních místností a zpracováním volebních výsledků komunální volby nekončí, jejich neméně důleţitou součástí je ustavení exekutivních koalic a obsazení konkrétních postů, které je jejich přirozeným vyústěním. Vzhledem k zadanému rozsahu práce bylo nutno zvolit filtrační kritérium, neboť věnovat se všem obcím na Prachaticku není v daném rozsahu práce uskutečnitelné. Jako filtrační kritérium byla zvolena skutečnost, zda obec či město vytvářejí obecní či městskou radu. Předmětem zpracování této případové studie tak budou pouze města a obce tvořící městskou či obecní radu. 1.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je analyzovat výsledky komunálních voleb 2010 na Prachaticku a poskytnout tak čtenáři náhled do fungování komunální politiky na Prachaticku. Práce rovněţ aspiruje na podání širší analýzy komunálních voleb ve zvolených municipalitách. Práce se bude věnovat volebním aktérům v jednotlivých municipalitách vstupujících do voleb 2006 a 2010 a dojde ke komparaci volebních výsledků roku 2010 a voleb Cílem práce je rovněţ zachytit průběh sestavování povolebních exekutivních koalic ve sledovaných municipalitách a odpovědět na otázku, který typ povolební koalice je na Prachaticku nejčastější. 7

8 1.2 Metodologie Základní metodou, z níţ vychází zpracování této diplomové práce, je případová studie vycházející z empiricko-analytického přístupu. Podkladem pro zpracování práce byly zejména prameny. Základní informace o výsledcích voleb jsou čerpány z dat veřejně dostupných na informačních serverech Českého statistického úřadu, tato data jsou v diplomové práci zpracována do přehledných výstupů a tabulek, které umoţňují postavit jednotlivé informace do vzájemných souvislostí. Dalším významným podkladem pro zpracování byly zápisy z ustavujících zastupitelstev ve vybraných obcích, rozhovory s představiteli samosprávy a zástupci obecních úřadů. Tato práce zároveň čerpá z informací obsaţených v bakalářské práci autorky, která se zabývala komunálními volbami v roce 2006 taktéţ na Prachaticku. Odborná literatura je podkladem pro první část diplomové práce, která se vypořádává se základními pojmy týkající se komunálních voleb a poskytuje tak rámec pro navazující analýzy volebních výsledků a výsledků povolebních vyjednávání o sloţení exekutivních koalic. 1.3 Struktura práce První část této práce má za úkol definovat teoretická východiska pro následné analýzy voleb do obecních zastupitelstev. Dojde k definování pojmu komunální volby, obec a obecní rada a pojmu exekutivní koalice. Teoretická část práce následně poskytne rámec pro praktickou studii komunálních voleb v konkrétních municipalitách. Druhá část práce se bude věnovat samotným komunálním volbám na Prachaticku, nejprve budou shrnuty volební výsledky za celé Prachaticko a následně dojde k analýze voleb v jednotlivých municipalitách, které tvoří radu, a tudíţ mají minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo. V rámci volebních analýz bude pozornost mimojiné věnována komparaci volebních výsledků s předcházejícími komunálními volbami a povolebnímu vyjednávání na radnicích. V závěru práce bude zodpovězena otázka, který typ exekutivní koalice je na Prachaticku nejčastější. 8

9 2 Teoretické vymezení 2.1 Komunální volby Komunální volby jsou proces, na jehoţ podkladě dochází k ustavování obecních elit do zastupitelských orgánů obcí. Děje se tak na základě zákona 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí, 1 který pro komunální volby stanovuje vyuţití systému poměrného zastoupení, otevřených kandidátních listin, pětiprocentní uzavírací klauzule a tzv. panašování. 2 Od vzniku samostatné České republiky proběhly celkem patery komunální volby v letech: 1994, 1998, 2002, 2006 a Aktivním volebním právem ve volbách do zastupitelstev obcí disponují občané České republiky a zároveň také občané států Evropské unie s trvalým bydlištěm v dané obci, kteří nejpozději v druhý den voleb dosáhli věku osmnácti let. Území obce je pro komunální volby zpravidla tvořeno jedním volebním obvodem, nicméně zastupitelstvo obce s počtem obyvatel nad deset tisíc můţe stanovit, ţe těchto obvodů bude více. Volebního souboje se mohou v obecních volbách účastnit na rozdíl od voleb do krajských zastupitelstev a voleb do Poslanecké sněmovny ČR také nezávislí kandidáti a jejich sdruţení za podmínky včasného předloţení petice určitého počtu občanů daného volebního obvodu. Zákon dovoluje voliči udělit v komunálních volbách tolik hlasů, kolik zastupitelů má být zvoleno. Své hlasy můţe udělit jediné kandidátní listině, jednotlivým kandidátům, či tento postup kombinovat. K uděleným preferenčním hlasům je přihlíţeno v rámci kandidátní listiny přihlíţeno aţ v okamţiku, kdy kandidát získá více neţ 10 % průměru počtu hlasů příslušné kandidátní listiny. Pro postup do skrutinia byla zavedena omezující kvorum ve výši 5 % získaných hlasů z celkového počtu hlasů, vyděleného počtem volených zastupitelů a vynásobeného počtem kandidátů, kandidujících za danou stranu, maximálně však počtem, rovným počtu volených zastupitelů. Při rozdělování mandátů je postupováno dle d Hondtovi metody, která v konečném důsledku do jisté míry upřednostňuje větší strany před menšími. 3 1 Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. 2 Panašování je nutné rozumět moţnost voliče zaškrtávat kandidáty napříč politickým spektrem. 3 Krejčí, O., Nová kniha o volbách. Praha: Professional publishing, s

10 2.2 Obec Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Dle dikce zákona se jedná o veřejnoprávní korporaci nadanou právem vlastnit majetek, samostatně s ním hospodařit a nést tak odpovědnost z právních vztahů uzavíraných vlastním jménem. Mimo samosprávnou oblast jsou svěřeny obci také úkoly v tzv. přenesené působnosti Městská či obecní rada 99 zákona o obcích vymezuje obecní radu jako výkonný orgán obce, který se podílí na samostatné působnosti a ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. V přenesené působnosti rada můţe rozhodovat pouze za předpokladu, ţe je k tomuto zmocněna zákonem. Rada se skládá ze starosty, místostarosty a dalších členů rady, kteří jsou voleni zastupitelstvem obce, která má minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo. 5 Na tomto místě je nutné upozornit na skutečnost, ţe tam, kde rada není volena, její pravomoce vykonává starosta a místostarosta. Zákon stanoví, ţe rada má lichý počet, který nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Dikce zákona poţaduje, aby rada byla nejméně však pětičlenná a nejvíce jedenáctičlenná. Zároveň je vhodné upozornit na skutečnost, ţe počet členů zastupitelstva je odvozen od počtu obyvatel v obci a konkrétní počet stanoví zastupitelstvo v rámci vymezeném zákonem o obcích před komunálními volbami Teorie koalic v podmínkách komunální politiky Koalice analyzované v této práci jsou klasifikovány s ohledem na teorii W. H. Rikkera. V první řadě je nutné upozornit na skutečnost, ţe teorie koalic jako taková, byla sestavena pro oblast celostátní a nikoliv niţší komunální sféru. 7 Tato práce se opírá o klasifikaci koalic, kterou pro podmínky komunální politiky specifikuje ve své práci 4 Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. 5 Zákon o obcích odvozuje počet členů zastupitelstva od počtu obyvatel v obci. 6 Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. 7 Balík, S. Typologie exekutivních koalic v českém prostředí. In: Cabada, L. Koalice a koaliční vztahy. Česká republika v evropském kontextu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk,

11 Balík. Tento autor identifikuje čtyři typy koalic: minimální vítěznou koalici, velkou koalici, širokou koalici a všeobecní. 8, Je nutné mít na paměti, ţe získat mandát v zastupitelstvu neznamená vţdy mít moţnost výrazně ovlivňovat chod obce. Tato politická síla nastupuje aţ v okamţiku, kdy je mandát v zastupitelském tělese propojen s přímým vlivem na exekutivu, kterou v případě obcí zastupuje starosta, místostarosta a případně další členové rady. 9 Ustavení exekutivní koalice je tak logickým vyústěním komunálních voleb. Dle názorů některých autorů (Jüptner) se koalice utvářené na místní úrovni dají nazývat koalicemi v pravém slova smyslu pouze na úrovni největších měst. Zde je nutné upozornit na skutečnost, ţe koalici v pravém slova smyslu je nutné vnímat jako institucionalizované, smluvně podloţené, do jisté míry trvalé exekutivní uskupení. V kategorii středních měst je tak exekutivní koalice vnímána jako způsob ustavení rady bez hlubšího a trvalejšího zakotvení. V nejmenších obcích pak mají koalice neformální a neinstitucionalizovanou podobu zaloţenou na osobních vztazích jednotlivých politických aktérů Minimální vítězná koalice Dle teorie W. H. Rikkera se jedná o koalici nutně splňující současně dvě podmínky. Prvou podmínku tvoří skutečnost, ţe jde o koalici tvořenou minimálně dvěma a více stranami, které v souhrnu mají většinu. 11 Druhá podmínka reprezentuje fakt, ţe koalice neobsahuje ţádného nadbytečného člena, jehoţ hlasy by byli nezbytné pro vytvoření většiny. Pokud koalice přijde o jednoho člena, znamená to vţdy, ţe ztratí většinu Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s Jüptner, P. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue, roč. X., č. 2, s Teorie W.H. Rikkera je určena k pro posuzování koaličních vztahů v parlamentních tělesech. 12 Říchová, B. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál, 2000,

12 2.4.2 Velká koalice O velkou koalici jde tehdy, pokud se na ní podílí minimálně jeden nadbytečný člen, jehoţ účast není pro dosaţení většiny nezbytná. 13 Balík definuje velkou koalice jako spojení alespoň dvou programově vzdálených sil, mimo něž (v opozici) zůstávají alespoň dva relevantní protivníci, a to v situaci, kdy je teoreticky možno uzavřít koalici menší, minimálně vítěznou Široká koalice V rámci široké koalice dochází ke spojení téměř všech relevantních politických sil, přičemţ je z ideologických důvodů vynechána jedna strana. Balík tento typ koalice označuje rovněţ pojmem duhová koalice Všeobecní koalice Jedná se o koalici, kde mají svůj podíl na obecní radě (exekutivě obce) všichni relevantní političtí partneři. 3 Prachaticko Okres Prachatice patří svou rozlohou mezi okresy, které mají v rámci Jihočeského kraje vyšší rozlohu. Zároveň však jde o okres nejméně lidnatý. V rámci administrativního členění je okres Prachatice sloţen ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Jedná se o obec s rozšířenou působností Prachatice a o obec s rozšířenou působností Vimperk. V okrese Prachatice nalezneme 65 obcí, přičemţ tři čtvrtiny z nich čítají méně neţ 500 obyvatel. Pro volební analýzy je zajímavým postřehem skutečnost, ţe ve čtyřech nejlidnatějších městech okresu ţije více neţ polovina celkového počtu 13 Říchová, B. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál, 2000, Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s

13 obyvatel Prachaticka. 16 Administrativní členění okresu Prachatice nalezneme v příloze č.1. Na Prachaticku se v roce 2010 i v předchozích volbách 2006 volila patnácti a vícečlenná zastupitelstva v městech Prachatice, Vimperk, Netolice, Volary a v obcích Husinec, Vlachovo Březí, Stachy, Vacov a Zdíkov. Sedmnáctičlenné zastupitelstvo volili ve sledovaných komunálních volbách ve městě Vimperku a jedenadvacetičlenné zastupitelstvo pak bylo voleno v Prachaticích. 3.1 Shrnutí volebních výsledků V komunálních volbách 2010 se na Prachaticku volilo celkem 65 zastupitelstev. Z tohoto počtu byla volena v 61 případech zastupitelstva obecní a ve 4 případech městská. Volební účast dosáhla na Prachaticku 53,34 %, coţ mírně převyšuje volební účast v Jihočeském kraji, která dosáhla 51,43 %, i celorepublikovou volební účast, která dosáhla 48,50 %. Oproti komunálním volbám konaným v roce 2006 na Prachaticku došlo k nepatrnému nárůstu volební účasti (o jeden procentní bod). Na Prachaticku byla sestavena řada kandidátních listin jak parlamentních, tak neparlamentních stran i různých sdruţení nezávislých kandidátů. Největší počet kandidátních listin v jednotlivých obcích sestavily následující parlamentní politické strany: KSČM, ODS, ČSSD a TOP 09, které sestavily shodně po šestnácti kandidátních listinách. O jednu kandidátní listinu méně sestavilo KDU-ČSL. ČSSD registrovalo celkem deset kandidátních listin. V malých obcích většinou kandidovali nezávislí kandidáti či různá místní nezávislá sdruţení. Pokud v malých obcích kandidovaly politické strany, jednalo se v nejvíce případech o KSČM a KDU-ČSL. V rámci celého okresu Prachatice kandidovalo 902 nezávislých kandidátů (45 %). Druhý největší počet kandidátů delegovala parlamentní strana TOP 09, za níţ kandidovalo 171 osob (8 %). Třetí pozici v tomto ohledu zaujímá KDU-ČSL se 167 navrţenými kandidáty, těsně sledovaná ODS se 166 osobami ucházejícími se o mandát. KSČM navrhla celkem 157 osob. Ač KSČM v rámci Prachaticka sestavila v porovnání s ostatními politickými subjekty více kandidátních listin, v jejich rámci bylo navrhnuto 16 Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 13

14 méně osob. Tento fakt souvisí se s niţší ochotou občanů kandidovat za KSČM, coţ se odráţí v neúplných 17 zaregistrovaných kandidátních listinách. 18 Výraznou pozici hrály kandidátní listiny různých místních sdruţení nezávislých kandidátů a nezávislí kandidáti. V 19 ze 65 obcí byly sestaveny pouze kandidátní listiny nezávislých sdruţení a v dalších 10 obcích se o mandáty v zastupitelstvech ucházeli pouze nezávislí kandidáti. V součtu tedy dospějeme k 29 obcím, kde byly sestaveny kandidátní listiny nezávislých sdruţení, či kandidovali nezávislí kandidáti. Na tomto místě je vhodné upozornit na skutečnost, ţe se jednalo ve všech případech o obce do 500 obyvatel. Tento trend není ojedinělý a je moţné konstatovat, ţe podobná situace je i v ostatních okresech Jihočeského kraje. V případě obcí, kde se o hlasy voličů ucházeli pouze nezávislí kandidáti, je nutno zdůraznit, ţe šlo o velmi malé obce a počet kandidujících se téměř vţdy rovnal počtu rozdělovaných mandátů. V ostatních malých obcích doplňovaly nabídku nezávislých sdruţení nejčastěji KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Nutno zdůraznit, ţe KSČM doplňovala spektrum nezávislých subjektů nejčastěji. Pokud jde o samotné sloţení kandidátních listin politických stran z hlediska počtu straníků a nestraníků na nich, je nutné konstatovat, ţe tradičně nejvíce členů nalezneme na kandidátních listinách KSČM (55 %) a ODS (46 %). Volební místnosti se otevřely 15. října 2010 a byly uzavřeny 16. října 2010 úderem 14. hodiny. Počet rozdělovaných mandátů v těchto komunálních volbách dosáhl 559. Z tohoto počtu získaly parlamentní strany 139 mandátů (24, 86 %) a ostatní 420 křesel v obecních či městských zastupitelstvech (75,14 %). 19 Následující tabulka č. 1 ilustruje volební výsledky jednotlivých stran a sdruţení v komunálních volbách Tabulka č. 2 se pak věnuje relaci mezi počtem kandidujících osob a počtem osob, které získali v komunálních volbách 2010 mandát. 17 Neúplná kandidátní listina je listina, která obsahuje menší počet kandidátů, neţ je počet mandátů v dotčeném zastupitelstvu obce. 18 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 19 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 14

15 Tabulka č. 1 Výsledky voleb do obecních a městských zastupitelstev za Prachaticko v roce Volební strana Volební Mandáty Mandáty výsledek v % abs. v % SNK místní sdruţení celkem 26, ,87 ODS 14, ,62 ČSSD 13, ,19 KSČM 8, ,01 KDU-ČSL 8, ,26 TOP 09 7, ,33 VPM 5,10 5 0,89 SNK ED 4, ,15 HNHRM 2,58 6 1,07 SZ 1, Nezávislí kandidáti 1, ,52 VV 1,41 4 0,72 STAROSTOVÉ A NEZ. 1, ,11 MĚSTO LIDEM 0,99 2 0,36 SSO 0,65 1 0,18 Spojení demokraté - SN 0,32 1 0,18 SPO 0,29 2 0,36 SUVERENITA 0, KS 0,18 1 0,18 Tabulka č. 2 Relace počtu kandidujících osob a počtu získaných mandátů Volební strana Počet kandidujících Počet získaných mandátů Zdroj: ČSÚ Procento úspěšnosti SNK místní sdruţení celkem + nezávislí kandidáti % TOP ,5% KDU-ČSL % 15

16 ODS % KSČM % ČSSD % STAROSTOVÉ A NEZ ,5 % Zdroj: ČSÚ, výpočty autor Za absolutního vítěze voleb můţeme označit v souhrnu různá místní sdruţení nezávislých kandidátů, která v souhrnu získala téměř 50 % hlasů a posílila tak fenomén nezávislosti v komunální politice. Pokud bychom počítali s téměř 13 % hlasů nezávislých kandidátů, byl by tento obecně známý jev ještě výraznější. Z politických stran se ve volební soutěţi umístila na prvním místě ODS s 14,35 %, těsně následovaná ČSSD s 13,63 %. Za ČSSD se s volebním výsledkem 8,73 % umístila KSČM. 20 V souladu s celorepublikovým trendem i na Prachaticku v komunálních volbách 2010 pozorujeme nárůst počtu získaných mandátů pro sdruţení nezávislých kandidátů a nezávislé kandidáty. Pokud pečlivěji prostudujeme volební výsledky, zjistíme, ţe nezávislí kandidáti dosáhli na Prachaticku volebního výsledku 1,57 %, avšak získali celých 70 mandátů (12,52 %). Strana zelených s lehce vyšším procentuelním výsledem nezískala ve volbách 2010 ani jediný mandát. Tato disproporce je způsobena skutečností, ţe nezávislí kandidáti kandidují samostatně zejména v malých obcích a často dochází ke skutečnosti, ţe souhrnný počet kandidátů do obecního zastupitelstva je stejný jako počet volených zastupitelů. Strana zelených se při rozdělování mandátů stejně jako ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR nedostala přes uzavírací klauzuli. Pokud budeme posuzovat úspěšnost kandidátů jednotlivých volebních subjektů, zjistíme, ţe nejúspěšnějšími jsou nezávislí kandidáti spolu s místními sdruţeními nezávislých kandidátů a sdruţení, která jsou veřejností jako nezávislá vnímána. Tuto skutečnost ilustruje tabulka č. 3 zabývající se relací mezi počtem kandidujících a počtem zvolených a potaţmo úspěšností kandidátů jednotlivých politických subjektů. 20 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 16

17 Tabulka č. 3 Volební výsledek ve volbách 2006 a 2010 Volební strana Volební výsledek v % 2010 Volební výsledek v % 2006 SNK místní sdruţení celkem 26,96 19,25 ODS 14,35 24,15 ČSSD 13,63 11,65 KSČM 8, 73 11,25 KDU-ČSL 8, 52 12,30 TOP 09 7,23 - VPM 5,10 2,77 SNK-ED 4,38 9,06 HNHRM 2,58 1,97 SZ 1,59 1,33 Nezávislí kandidáti 1,57 1,28 VV 1,41 - Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 4 Zisk mandátů v komunitních volbách 2006 a porovnání s výsledkem 2010 Volební strana Mandáty Mandáty Mandáty SNK místní sdruţení celkem abs abs Rozdíl Nezávislí kandidáti KDU-ČSL ČSSD KSČM SNK-ED Nestraníci VPM HNHRM SZ Zdroj: ČSÚ, výpočty autor 17

18 Počet rozdělovaných mandátů: 567 (o 8 mandátů více neţ ve volbách 2010) Počet mandátů pro parlamentní strany: 225 (39,68 %) Počet mandátů ostatní: 342 (60,32 %) Pro komunální volby konané v roce 2010 je oproti předchozím volbám do obecních zastupitelstev typická značná ztráta parlamentních stran. Parlamentní politické strany, které obhajovaly své mandáty ve volbách 2010, přišly v součtu o 57 mandátů. Tato tendence je v souladu s celorepublikovým trendem, nicméně patnáctiprocentní ztráta v zastoupení parlamentních stran v obecních zastupitelstvech je minimálně zaráţející. Nejvyšší ztrátu v tomto ohledu zaznamenala ODS, která na Prachaticku v komunálních volbách 2010 ztratila 23 mandátů. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, ţe ODS dosahovala v minulosti na území Prachaticka republikově nadprůměrných výsledků. Ztráta 22 mandátů na straně KDU-ČSL je zdůvodnitelná vznikem nové následnické strany TOP 09. ČSSD ztratila pouhé 3 zastupitele, avšak v této souvislosti je nutné upozornit na slabý volební výsledek v minulých komunálních volbách. 4 Komunální volby 2010 ve vybraných municipalitách 4.1 Vymezení zkoumaného vzorku obcí Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu této práce, pro analýzu komunálních voleb jsou relevantní obce/města, která vytvářejí radu obce či města nebo mají minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo. Pojem rady obce/města je definován ve výše uvedených teoretických východiscích. Na základě tohoto kritéria byl vymezen vzorek zkoumaných obcí, který zahrnuje následující města: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Vlachovo Březí, Husinec a obce: Zdíkov, Vacov, Stachy. 21 Zkoumaný vzorek tak zahrnuje devět municipalit, z nichţ je šest měst a tři obce. Obce jsou při analýze řazeny dle počtu obyvatel. Nutno upozornit na skutečnost, ţe vzorek zahrnuje obce od zhruba dvanácti set do dvanácti tisíc obyvatel. 21 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 18

19 4.2 Prachatice Město Prachatice je nejlidnatějším sídelním útvarem v okresu Prachatice. Jedná se o město s niţší mírou nezaměstnanosti a značným zastoupením průmyslové výroby. 22 Prachatice jsou obcí s rozšířenou působností, která k datu eviduje dle údajů Českého statistického úřadu obyvatel Volební aktéři V Prachaticích se volilo stejně jako v minulých volebních obdobích celkem jedenadvacet zastupitelů. Pro komunální volby 2010 bylo registrováno celkem jedenáct kandidátních listin. Oproti volbám v roce 2006, kdy se o hlasy voličů ucházelo sedm kandidátních listin, došlo k nárůstu o čtyři kandidující subjekty. Vyššího počtu kandidujících subjektů bylo dosaţeno pouze v roce 1994, kdy se o hlasy voličů ucházelo dvanáct kandidátních listin. Na tomto místě je však nutné poznamenat, ţe v roce 1994 nebyly všechny kandidátní listiny úplné a celkový počet kandidátů do zastupitelstva se rovnal 132. V komunálních volbách 2010 kandidoval nejvyšší počet osob v historii komunální politiky města Prachatice. O hlasy voličů se ucházelo 221 osob. V Prachaticích byly sestaveny jako tradičně kandidátní listiny KDU-ČSL, SZ, ČSSD, KSČM, ODS, VPM, SNK-ED. K těmto kandidátním listinám, které jsou sestavovány v Prachaticích opakovaně, přibyly následující volební subjekty: VV, TOP 09, Suverenita a místní volební sdruţení Pro Prachatice. Všechny kandidátní listiny byly plně obsazené aţ na Suverenitu, která delegovala pouze jedenáct osob. 24 Pokud se zaměříme na politickou příslušnost osob na jednotlivých kandidátních listinách, zjistíme, ţe nejvíce straníků delegovala ODS, na jejíţ listině nalezneme dvacet členů ODS. Tato situace je totoţná s kandidátní listinou, kterou představila ODS v minulých komunálních volbách. Druhou v pořadí je KSČM, která vyslala ucházet se o hlasy voličů celkem šestnáct svých členů, coţ je o čtyři straníky více neţ ve volbách Třetí místo patří KDU-ČSL s jedenácti straníky. Celkový počet nestraníků, 22 Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno ] Dostupné z: < 23 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit ]. Dostupné z: < 24 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 19

20 respektive osob bez politické příslušnosti kandidujících v komunálních volbách 2010 byl 161, coţ odpovídá 73 % z celkového počtu kandidátů. Je zde patrný nárůst o téměř 8 procentních bodů oproti volbám do obecních zastupitelstev v roce Z celkového počtu kandidátů bylo téměř 65 % muţů a nejčetnější věkovou kategorií byla skupina osob s věkem 60 a více let. Listinu s nejvyšším průměrným věkem představila ČSSD, jejíţ kandidáti dosahovali v průměru věku 59 let, těsně následovaná kandidátní listinou KSČM s průměrným věkem 57 let. Naopak nejniţším průměrným věkem kandidátů se mohli pochlubit VV s téměř 37 lety, coţ je téměř o deset let niţší průměr neţ u většiny ostatních kandidátních listin. Nejméně ţen na své kandidátní listině měla KSČM s 86 % muţů a ČSSD s 81 % muţů. Paradoxně nejvíce genderově nevyváţenou kandidátní listinu sestavila SUVERENITA, v jejímţ rámci se o hlasy voličů ucházelo 91 % ţen. Nutno však upozornit na fakt, ţe se jednalo o jedinou neúplnou kandidátní listinu s pouhými jedenácti osobami z jednadvaceti moţných Volební výsledky 15. a 16. října 2010 se v Prachaticích volilo stejně jako při minulých volbách celkem v devíti okrscích a na volebních seznamech figurovalo osob. Celkem došlo k vydání obálek, z nichţ bylo odevzdáno. V Prachaticích bylo celkem uděleno hlasů. V roce 2010 dosáhla volební účast v největším městě v okrese Prachatice 48,16 %. V tomto ohledu se setkáváme s výraznějším nárůstem volební účasti oproti komunálním volbám 2006, kdy dosahovala 41,92 %. Nejúspěšnějším volebním subjektem se stala ČSSD, která získala 24,77 % hlasů a zajistila si tak šest mandátů v zastupitelstvu. Druhé místo v počtu hlasů získala ODS se 17,79 %, pro kterou po přepočtu znamenala čtyři zastupitelská křesla. Třetího nejlepšího výsledku dosáhlo místní sdruţení Pro Prachatice se ziskem čtyř mandátů. Po dvou mandátech získaly KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Poslední mandát byl obsazen VPN. 27 Více informací o volebním výsledku jednotlivých stran obsahuje tabulka č Tamtéţ 26 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 27 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 28 Tamtéţ 20

21 Zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb 2010, má následující podobu: šest zástupců ČSSD, po čtyřech zastupitelích získala ODS a sdruţení Pro Prachatice, po dvou mandátech má KSČM, KDU-ČSL a TOP 09. Poslední křeslo do celkového počtu jedenadvaceti zastupitelů obsadila VPM. Deset členů zvoleného zastupitelstva jsou nestraníci a zbylých jedenáct je členem nějaké strany. Nejvíce straníků má v zastupitelstvu ODS (4 osoby), následovaná ČSSD (3 osoby) a KSČM a KDU-ČSL (shodně po 2 osobách). Oproti předchozím volbám v roce 2006 klesl počet členů politických stran v zastupitelstvu (o tři osoby), nicméně stále zůstal nadpoloviční. Oproti minulým volbám výrazně stoupl počet kandidátů bez politické příslušnosti. Situaci ještě zesiluje volební úspěch místního uskupení Pro Prachatice, které vneslo do zastupitelstva čtyři nestraníky. V zastupitelstvu je zastoupeno 16 muţů a 5 ţen a průměrný věk zastupitelstva dosahuje 47 let. Nejvíce zastupitelů je ve věkovém rozmezí let. Nejstarším zastupitelem je 63letý, který kandidoval za ČSSD, a naopak nejmladším 28letý člen ČSSD. 29 Tabulka č. 5 Volební výsledky Prachatice Hlasy v % Získané mandáty ČSSD 24,77 6 ODS 17,79 4 Pro Prachatice 14,75 4 KSČM 9,78 2 TOP 09 7,99 2 KDU-ČSL 7,78 2 VPM 6,77 1 SZ 3,94 0 VV 3,35 0 SNK ED 2,44 0 SUVERENITA 0,66 0 Zdroj: ČSÚ 29 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 21

22 4.2.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Do volebního souboje v roce 2010 vstupovalo od roku 1994 nejvíce navrhujících subjektů. Veškeré politické subjekty kandidující ve volbách 2006 opakovaně sestavily své kandidátní listiny i pro volby 2010 a volební nabídka byla doplněna o čtyři další subjekty (TOP 09, VV, SUVERENITA a nezávislé sdruţení Pro Prachatice). Celkový počet kandidujících osob stoupl ze 147 v roce 2006 na 221. Zároveň je v těchto volbách moţné vysledovat nejvyšší procento kandidujících osob bez politické příslušnosti, coţ do jisté míry souvisí se vstupem nového subjektu do sféry komunální politiky (sdruţení Pro Prachatice) a se skutečností, ţe nové parlamentní strany (VV, TOP 09) doposud nemají na Prachaticku etablovanou členskou základnu, tudíţ v jejich rámci kandidují převáţně nestraníci. 30 Volby 2010 jsou typické prvním vítězstvím ČSSD v polistopadové historii Prachatic a neúspěchem ODS, která od roku 1994 získala nejmenší počet hlasů. ODS měla tradičně v Prachaticích silné postavení, tato exkluzivita v minulých letech byla do jisté míry spjata s osobou starosty Jana Bauera (současně poslanec ČR), který byl ve funkci celé tři volební období. Před komunálními volbami 2010 bylo veřejně deklarováno, ţe dosluhující starosta se nebude ucházet o funkci starosty ani místostarosty. V komunálních volbách 2010 kandiduje aţ na třetím místě. Lídrem kandidátky ODS byl dosluhující místostarosta. Poprvé v polistopadové historii zvítězila v souladu s celorepublikovým trendem ČSSD. Nicméně je vhodné upozornit na skutečnost, ţe volební výsledek ČSSD (24,76 %) je výrazně vyšší neţ celorepublikový průměr (19,68 %) a ještě výraznější, neţ průměr dosaţený v rámci Jihočeského kraje (15,06 %). Hlasový i mandátový zisk ČSSD od roku 2002 kontinuálně rostl. Tři mandáty získala ČSSD ve volbách v roce 2002, čtyři mandáty v roce 2006 a nakonec v roce 2010 získala celkem šest zastupitelských křesel. 31 Za velký úspěch je moţné povaţovat čtyřmandátový zisk nově kandidujícího nezávislého sdruţení Pro Prachatice. Zajímavá je také skutečnost, ţe KDU-ČSL si i přes konkurenci nově vzniklé TOP 09 drţí stabilní volební výsledek i mandátový zisk. Ve 30 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 31 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 22

23 všech trojích volbách získala KDU-ČSL dva mandáty. Více informací o volebních výsledcích a počtech získaných mandátů ve sledovaných volbách obsahuje tabulka č. 5. S ohledem na konkrétní personální sloţení zastupitelstva je zajímavá skutečnost, ţe došlo k obměně velké části zastupitelů. Pouze jedenáct osob obhájilo svůj mandát. Zde lze spatřit rozdíl oproti volbám v roce 2006, kdy bylo nahrazeno pouze pět zastupitelů. 32 Tabulka č. 6 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby 2010 Komunální volby 2006 Komunální volby 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v % Mandáty subjekt % % ČSSD 24, , ,31 3 ODS 17, ,9 9 29,63 7 Pro Prachatice 14, KSČM 9, , ,32 3 TOP 09 7, KDU-ČSL 7, ,66 2 9,87 2 VPM 6,77 1 8,48 2 5,91 1 SZ 3,94 0 4,43 0 4,55 0 VV 3, SNK-ED 33 2,44 0 6,61 1 8,38 2 SUVERENITA 0, ODA ,94 0 US-DEU ,02 2 SNK-PM , Tvorba povolební koalice Zdroj: ČSÚ Ve volebním období byla rada města sedmičlenná. Pozici starosty i obou místostarostů drţela ODS, ostatní čtyři posty v radě patřily ODS, VPM, SNK-ED a KDU-ČSL. Z pohledu teorie koalic došlo v Prachaticích ve volebním období Tamtéţ 33 Voleb 2002 se účastní jako SN. 34 SNK - Pro město Prachatice. 23

24 2010 k vytvoření široké koalice. 35 Z ideologických důvodů zůstaly stranou KSČM a ČSSD, ač jejich volební výsledek byl druhý a třetí nejlepší. 36 Sestavením široké koalice byl zachován trend, který byl nastartován v roce Po volbách 2002 a po volbách 2006 byla radniční koalice sestavena čtyřmi koaličními partnery. Po volbách 2010 došlo k sestavení koalice z pěti stran. Jak jiţ bylo řečeno, výše dosluhující starosta Jan Bauer se ve volebním období neuchází o post starosty a na kandidátní listině zaujímá třetí pozici. Dosluhující místostarostka zvolená v komunálních volbách 2006 za ODS jiţ nekandiduje. Po komunálních volbách 2010 byla vyjednávací pozice oproti předchozím značně ztíţená. I přes výrazné vítězství ČSSD byla koalice sloţena zástupci ODS. Starostou byl na ustavujícím zastupitelstvu konaném 15. listopadu 2010 šestnácti hlasy zvolen bývalý místostarosta za ODS Martin Malý. Oproti předchozímu volebnímu období byl volen pouze jeden místostarosta, ač byl počet členů rady zachován. Starostenský post získala ODS, místostarostou byl zvolen zástupce místního sdruţení Pro Prachatice. Mezi ostatními členy rady jsou další dva zástupci sdruţení Pro Prachatice a po jednom zástupci mají ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Sloţení městské rady opět svědčí o široké koalici, kdy se zástupci všech stran účelově spojili, aby vyloučili vliv levice Vimperk Město Vimperk je charakteristické svou příhraniční polohou (v blízkosti je hraniční přechod Stráţný). Jedná se o obec s rozšířenou působností, která k eviduje celkem obyvatel 38 (k je údaj o něco vyšší: 7 916) K vytvoření minimální koalice by ODS stačilo se dle volebních výsledků spojit s jedním koaličním partnerem. 36 Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 37 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Prachatice [online]. Prachatice:, vydáno [cit ]. Dostupné z: < 15&TextVersion=>. 38 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit ]. Dostupné z: < 39 Město Vimperk [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < /> 24

25 4.3.1 Volební aktéři Ve Vimperku oproti komunálním volbám 2006 došlo k nárůstu kandidujících subjektů. V roce 2006 se o hlasy voličů ucházelo šest kandidátních listin. V roce 2010 jiţ bylo kandidátních listin osm. Všechny politické subjekty, aţ na uskupení Nestraníci, kandidující v komunálních volbách 2006 se opakovaně ucházeli o hlasy voličů i ve volbách pro následující volební období. Tradičními volebními subjekty jsou ve Vimperku ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS a SNK-ED, které v politickém spektru Vimperské komunální politiky zaujímají velice výraznou roli. Doplněny byly o kandidátní listiny SSO (Strana svobodných občanů), SOS, SZ a VPM. Všem devíti navrhujícím subjektům se podařilo sestavit plné sedmnáctičlenné listiny. Celkem 108 osob z celkového počtu 153 bylo bez politické příslušnosti, coţ je přes 70 %. Největší počet členů politické strany nalezneme tradičně na kandidátní listině ODS (šestnáct ze sedmnácti moţných). O druhé místo v ohledu stranické příslušnosti se dělí KSČM a ČSSD. Vítězná strana z minulých voleb SNK-ED povolala na kandidátní listinu pouze dva členy své strany (jedním z nich byl shodou okolností dosluhující starosta). Průměrný věk kandidátních listin dosáhl ve Vimperku téměř 48 let s nejčetnější věkovou kategorií 60 a více let. Nejstarší kandidátní listinou, která zároveň obsahovala nejmenší počet ţen, představila KSČM, jejíţ průměrný věk dosáhl 60 let a bylo na ní přes 88 % muţů. Naopak nejmladší kandidáty představila SZ, jejíţ kandidátní listina dosáhla věkového průměru 36 let. Z pohledu genderové vyváţenosti byla nejúspěšnější VPM, která zaregistrovala kandidátní listinu se 47 % ţen Volební výsledky Volební místnosti se otevřely ve Vimperku celkem v sedmi okrscích, kde na volebních seznamech figurovalo celkem osob. V průběhu dvou volebních dnů bylo odevzdáno obálek a uděleno platných hlasů. Volební účast by se ve Vimperku dala kvalifikovat jako velice nízká, dosáhla pouhých 38 %, coţ je v polistopadové historii komunální politiky Vimperka nejméně. S ohledem na výši volební účasti je moţné vysledovat trend postupného poklesu. Vítězem voleb se stejně 40 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 25

26 jako v předchozím volebním období stali SNK-ED se ziskem téměř 24 % hlasů, které po přepočtu znamenaly zisk pěti mandátů. Druhé místo obsadila VPM s téměř 22 % hlasů a čtyřmi mandáty. Třetí pozice ve volebním klání patří ODS se 12 %. Hranici uzavírací klauzule se podařilo překročit ještě ČSSD a KDU-ČSL, které získaly shodně po dvou mandátech. Více informací o volebních výsledcích poskytuje tabulka č. 6. Zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb 2010 má následující podobu. Je zde zastoupeno třináct muţů a čtyři ţeny (coţ je o jednu ţenu více, neţ v předchozím volebním období). Průměrný věk zastupitelstva dosáhl 51 let. Celkem deset členů zastupitelstva je bez politické příslušnosti, po dvou členech mají ČSSD a SNK-ED a po jednom politickém příslušníkovi ODS, KSČM a KDU-ČSL. Nejmladším zastupitelem je 34letý podnikatel zvolený za ODS a nejstarším je 66letý důchodce zvolený za KSČM. Tabulka č. 7 Volební výsledky Vimperk Hlasy v % Získané mandáty SNK-ED 23,89 5 VPM 21,66 4 ODS 12,01 2 KSČM 11,90 2 ČSSD 11,76 2 KDU-ČSL 8,90 2 TOP 09 4,77 0 SZ 2,59 0 SOS 2, Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Zdroj: ČSÚ Aţ do roku 2006 bylo patrné postupné sniţování kandidujících subjektů. Tento trend byl rokem 2010 zvrácen, neboť pro volby konané v tomto roce bylo zaregistrováno o dva politické subjekty více neţ v roce Vstupem nového kandidujícího subjektu VPM, který je na poli komunální politiky vnímán nezávisle a nenese s sebou stigma parlamentní politické strany, došlo k poklesu hlasů SNK-ED, KSČM a ODS. SNK-ED se stala jiţ potřetí v řadě vítězným 26

27 subjektem komunálních voleb, nicméně ve výsledku přišla o dva zastupitelské mandáty. Shodou okolností leaderem kandidátky VPM byl bývalý místostarosta zvolený za SOS. ODS, která po volbách 2002 i 2006 drţela tři mandáty v zastupitelstvu, obhájila pouze dva z nich. Stejná situace je patrná i u KSČM. V souladu s celorepublikovým trendem byla ve volbách 2010 posílena pozice ČSSD, která získala o mandát více neţ v předchozích volbách. 41 Ve Vimperku z dlouhodobého hlediska nemají v komunálních volbách nově kandidující subjekty příliš velkou úspěšnost. Tento trend byl porušen vstupem uskupení VPM na pole vimperské komunální politiky. Úspěch nového subjektu svědčí o jisté nespokojenosti vimperského obyvatelstva se současným obsazením samosprávy města. Totéţ dokládá skutečnost nárůstu počtu kandidujících subjektů i poklesu volební účasti. S ohledem na volební účast je moţné konstatovat, ţe se v průběhu sledovaných volebních období kontinuálně sniţovala. V roce 2010 dosáhla 38 %, coţ je údaj výrazně se vzdalující od volební účasti Jihočeského kraje i celorepublikového údaje. Z celkového počtu zastupitelů obhájilo svůj post dvanáct ze sedmnácti osob. Tato skutečnost do jisté míry souvisí se vstupem nového politického subjektu VPM na scénu komunální politiky. 42 Tabulka č. 8 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby 2010 Komunální volby 2006 Komunální volby 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v % Mandáty subjekt % % SNK-ED 23, , ,64 6 VPM 21, ODS 12, , ,82 3 KSČM 11, , ,25 3 ČSSD 11,76 2 7, ,26 2 KDU-ČSL 8, ,38 2 7, Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 42 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < >. 27

28 TOP 09 4, SZ 2, SOS 2,52 0 6,79 1 9,10 1 Nestraníci - - 5,19 0 SN ,40 1 SŢJ ,86 0 Zdroj: ČSÚ Tvorba povolební koalice V předchozím volebním období byla povolební koalice bezproblémově sestavena na prvním jednání zastupitelstva, neboť na funkci starosty a na volené funkce v radě nebyli navrţeni protikandidáti. Starostkou se stala Stanislava Chumanová (starostka ve volebním období za SNK-ED), která však v průběhu volebního období zemřela a byla nahrazena Pavlem Dvořákem rovněţ za SNK-ED. Povolební koalice byla po volbách 2006 sestavena jako široká. Post starosty byl obsazen SNK-ED, místostarosta byl zvolen za SOS, SNK-ED získala ještě dva posty v radě a poslední post v pětičlenné radě obsadila ODS. Ve volebním období byla situace obdobná, došlo k sestavení široké koalice, nicméně opačně orientované (se zastoupením nezávislých, KSČM a ČSSD). 43 Vyjednávací situace po volbách 2010 nebyla vůbec jednoduchá, nicméně se podařilo na ustavujícím zastupitelstvu, které proběhlo 15. listopadu 2010, zvolit pětičlennou radu města. V tajné volbě byl starostou zvolen Bohumil Petrášek, dosluhující místostarosta, zvolený za VPM. Zde je vhodné upozornit na skutečnost, ţe v minulém volebním období byl do rady i zastupitelstva zvolen jako zástupce SOS. Post místostarosty získala druhá nejsilnější strana SNK-ED. Zbylé tři posty v radě byly rozděleny mezi zastupitele ODS, VPM a KDU-ČSL. Stranou sestavení povolební koalice zůstaly pouze KSČM a ČSSD, které byly ponechány z ideologických důvodů mimo koalici Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 44 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Vimperk [online]. Vimperk:, vydáno [cit ]. Dostupné z: < pdf >. 28

29 4.4 Volary Z pohledu okresu Prachatice je město Volary typické vyšší mírou nezaměstnanosti a značným zastoupením zemědělské výroby. 45 Jedná se o obec s pověřeným obecním úřadem, která k eviduje občanů Volební aktéři V roce 2010 registrovalo pro volby do městského zastupitelstva ve Volarech své kandidátní listiny celkem pět subjektů, coţ je o jeden subjekt méně neţ ve volbách předchozích. Kandidátní listinu tradičně sestavily ODS, KSČM, ČSSD. Jiţ podruhé ve volarské historii komunální politiky sestavily kandidátní listinu KDU-ČSL a HNHRM. K těmto navrhujícím subjektům přistoupil nezávislý subjekt MĚSTO LIDEM. Všechny kandidátní listiny byly plně obsazeny a obsahovaly shodně po patnácti kandidátech. Celkový počet kandidátů vstupujících do komunálních voleb 2010 dosáhl 75, z kterých bylo 55 osob bez politické příslušnosti (75 %). Po devíti členech bylo obsaţeno na listinách ODS a KSČM a dva členy politické strany měli mezi s sebou kandidáti ČSSD. Průměrný věk všech kandidátů se přiblíţil 47 letům a procentní podíl muţů dostáhl k číslu 75. Nejstarší kandidátní listinu představila jako ve většině obcí Prachaticka KSČM s věkovým průměrem přes 54 let a nejčetnější věkovou kategorií 65 a více let. Nejmladšími kandidáty oslovilo voliče HNHRM s průměrným věkem 41 let, která drţí zároveň prvenství v nejvyšším počtu kandidátů ţenského pohlaví (40 %) Volební výsledky Ve volebních seznamech bylo zapsáno celkem voličů, kteří ve dvou volebních okrscích odevzdali obálek a udělili hlasů. Volební účast tak dosáhla hranice 47,21 %. Největší podíl hlasů, stejně jako v minulých komunálních volbách, získalo HNHRM, které dosáhlo s 35,26 % na šest zastupitelských mandátů. 45 Zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za rok 2010 [online]. Úřad práce v Prachaticích, 2010 [citováno ]. Dostupné z: < 46 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit ]. Dostupné z: < 47 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < 29

30 Druhé místo obsadila KSČM, následovaná ČSSD se shodným ziskem třech mandátů. Bliţší informace o volebních výsledcích poskytuje tabulka č. 8. Do městského zastupitelstva, které čítá patnáct křesel, bylo zvoleno jedenáct osob bez politické příslušnosti, tři členové KSČM a jeden člen ČSSD. Do zastupitelstva se dostaly pouze tři ţeny a jeho průměrný věk přesáhl 47 let s nejčetnější věkovou skupinou let, která zahrnuje šest nově zvolených zastupitelů. 48 Tabulka č. 9 Volební výsledky Volary Hlasy v % Získané mandáty HNHRM 35,27 6 KSČM 20,38 3 ČSSD 19,51 3 MĚSTO LIDEM 13,45 2 ODS 11,39 1 Zdroj: ČSÚ Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Počet navrhujících subjektů ve Volarech osciluje a počet registrovaných kandidátních listin se pohybuje od čtyř do šesti. V komunálních volbách 2002 byly sestaveny čtyři kandidátní listiny. Ve volbách 2006 vzrostl počet kandidujících subjektů na šest a následně v komunálních volbách 2010 poklesl o jeden politický subjekt. Své kandidátní listiny sestavují ve Volarech vţdy KSČM, ČSSD a ODS, od roku 2006 je nejsilnějším, komunálně politickým subjektem HNHRM. Oproti volbám 2006 ve volbách 2010 vzrostla voličská podpora HNHRM a díky němu získalo politické uskupení o dva mandáty navrch. Na tomto místě je vhodné poznamenat, ţe dosluhující starostka Martina Pospíšilová byla ve volbách 2006 zvolena právě z kandidátní listiny HNHRM a i pro volby 2010 byla její vůdčí osobností. KSČM stejně jako ČSSD dosahovaly ve dvojích předchozích volbách stabilních výsledků, tato situace se potvrdila i ve volbách do obecních zastupitelstev konaných v roce V minulých volbách dosahovala stability 48 Český statistický úřad volební server [online]. Změněno [cit ]. Dostupné z: < 30