Nezaměstnanost jako sociální fenomén s finančními dopady

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Nezaměstnanost jako sociální fenomén s finančními dopady Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Geročová Andrea Bankovní management Mgr. Lukáš Urban, PhD. Praha Leden, 2012

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzují, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzi a jsem seznámená se skutečnosti, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněná třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Mladé Boleslavi dne Andrea Geročová 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Mgr. Lukášovi Urbanovi, PhD. za podnětné připomínky, rady a podporu při zpracování této bakalářské práce, dále svým kolegům v práci, přátelům a v neposlední řadě nejbliţším, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia. 3

4 Anotace: Aktuálním problémem (nejenom) naší společnosti je nezaměstnanost. V této práci bude popsána a analyzována právě nezaměstnanost v České republice. Cíl textu spočívá nejenom v kontextuální nezaměstnanosti, ale také v hodnocení jejích příčin, důsledků a moţností vývoje nezaměstnanosti. Klíčová slova: nezaměstnanost, příčiny a řešení nezaměstnanosti, vývoje a prognózy nezaměstnanosti. Annotation: One of the current problems of our society is the unemployment. The theses describes and analyzes the unemployment in Czech Republik. The aim is not only to analyze unemployment, but also to evaluate the reasons, consequences and development of the unemployement. Key words: unemployment, the reasons and resolution unemployment, development and prognosis unemployment. 4

5 Obsah. 5 Úvod 7 1. Stručná charakteristika nezaměstnanosti jako hospodářského fenoménu 1.1 Charakteristika nezaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti Typy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanosti Cyklická nezaměstnanost Sezónní nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost Neúplná nezaměstnanost a nepravá nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost Stručná charakteristika nezaměstnanosti jako sociálního fenoménu 2.1 Státní rozpočet Příčiny a důsledky nezaměstnanosti Příčiny nezaměstnanosti ve společnosti Příčiny nezaměstnanosti v rodině Příčiny nezaměstnanosti pro jednotlivce Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti pro společnost Důsledky nezaměstnanosti pro skupinu rodinu Důsledky nezaměstnanosti pro jedince..22 5

6 3. Nezaměstnanost v podmínkách globální ekonomiky a oslabeného národního státu 3.1 Boj s nezaměstnanosti Moţnosti řešení nezaměstnanosti Zvládání nezaměstnanosti Motivace nezaměstnaných Rizikové skupiny Aktivní politika zaměstnanosti Vývoj nezaměstnanosti v ČR před a po roce Identifikace základních strukturálních znaků a vývojových trendů 4.1 Vývoj nezaměstnanosti na území ČR před a po roce Vývoj nezaměstnanosti v krajinách EÚ před a po roce Prognóza vývoje nezaměstnanosti v ČR pro nejbliţší dobu 5.1 Posílení konkurenceschopnosti českého hospodářství a českých firem Situace nezaměstnanosti v roce Nezaměstnanost a změny v ČR pro rok ZÁVĚR.43 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...44 SEZNAM GRAFŮ..46 SEZNAM TABULEK.46 SEZNAM OBRÁZKU 46 6

7 ÚVOD Svoji absolventskou práci jsem nazvala,, Nezaměstnanost jako sociální fenomén s finančními dopady. Popíšu a rozeberu v ní ve vybraných kontextech následující tematické bloky: 1. charakteristika nezaměstnanosti jako hospodářského fenoménu 2. charakteristika nezaměstnanosti jako sociálního fenoménu 3. nezaměstnanost v podmínkách globální ekonomiky a oslabeného národního státu 4. vývoj nezaměstnanosti v ČR před a po roce prognóza vývoje nezaměstnanosti v ČR pro nejbliţší dobu. V první časti své práce charakterizuji pojem nezaměstnanost a s jakými ideálními typy nezaměstnanosti se lze v odborné literatuře i praxi setkat. Dále se zaobírám způsoby zjišťování a měření nezaměstnanosti za pomoci vzorce míry nezaměstnanosti. Druhá část práce poukazuje na stav státních financí (rozpočtu) a na hodnocení příčin a důsledku nezaměstnanosti v jejich kontextu. Strategie boje s nezaměstnaností a moţnosti řešení nezaměstnanosti jsou řešené v třetí části. Poslední a nejrozšířenější dvě části textu poukazuji na vývoj nezaměstnanosti na území ČR a v jednotlivých krajinách EU v období před rokem 2008 aţ po současnost. Také se zde soustředím na prognózu nezaměstnanosti pro rok Téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu, ţe nezaměstnanost je fenomén, který se v dnešní době váţně řeší nejen v České republice, ale na celém světe a sama se s tímto jevem setkávám dennodenně. Na pozici personalistka náborářka jednám s lidmi, kteří jsou nezaměstnaní, ale na druhé straně si práci aktivně hledají. Vţdy mě zajímali podrobnější studie, informace o nezaměstnanosti a jak se lidé s touto náročnou ţivotní situaci vypořádají, jestli jsou ochotní nebo schopní změnit svůj stav z nezaměstnaného na zaměstnaného člověka. Z praxe usuzuji, ţe nezaměstnanost (zejména ta dlouhodobá) má velký vliv na psychiku člověka, který své frustrace často přenáší i na své okolí. Svoji bakalářskou práci jsem vypracovala s pomocí vypůjčené společenskovědní literatury a za pomoci webových stránek, kde jsem si přečetla zajímavé podrobnosti o struktuře nezaměstnanosti, vývoji nezaměstnanosti a o celkové situaci ekonomiky jak v ČR 7

8 tak i v zemích EU. Zhotovení práce mi trvalo přibliţně čtyři aţ pět měsíců, a to s menšími pauzami. Do toho času nepočítám práci na projektu a sběr informací. 8

9 1. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI JAKO HOSPODÁŘSKÉHO FENOMÉNU V této kapitole charakterizuji pojem nezaměstnanost, protoţe nezaměstnanost v této práci bude často pouţívaná. Vývoj nezaměstnanosti i míru nezaměstnanosti taky vzpomenu spolu i s charakteristikou jednotlivých druhů nezaměstnanosti. 1.1 Charakteristika nezaměstnanosti Za nezaměstnaného můţeme v té nejobecnější rovině povaţovat osobu, která nepracuje, ale práci aktivně hledá. Nezaměstnány je ten, který se o práci uchází, přičemţ není v pracovním poměru, nevykonává práce na základě dohody o vykonání práce, nevykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti, není společníkem společnosti s ručením obmezením, nevykonává samostatně výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje na povolání studiem. (1) Podle Mezinárodního úřadu práce v Ţenevě (ILO) je definice nezaměstnaného zaloţená na tom, ţe ten se svým stavem nespokojuje a hledá si nové placené zaměstnání, byt je to,,jenom částečný pracovní úvazek. Nezaměstnanost odráţí v nejširším slově smyslu neúplné vyuţití práceneschopného obyvatelstva ucházejícího se o práci. Nezahrnuje tedy obyvatelstvo práceschopné, ale doposud na povolání se připravující, osoby v domácnosti, ani osoby ţijíce výhradně z majetkového výnosu. Pojem nezaměstnaný se tak stává synonymem slova neaktivní. Mezi neaktivní patří i obyvatelstvo neschopné pracovat. Asi nejvýstiţnější je za nezaměstnané povaţovat osoby práceschopné, které proti své vůli ztratili zaměstnání, respektive osoby, které práci hledají a nemohou zaměstnání najít. Ne kaţdý, kdo pracuje, je zaměstnány a na druhé straně ne kaţdý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Souvisí to s odlišením práce, především práce, které jsou vykonávané pro vlastní potěšení, či v rámci domácnosti od zaměstnání. (2) (1): Nezaměstnanost jako sociální problém, Mareš, 2006 (2): Nezaměstnanost jako sociální problém, Mareš,

10 1.2 Vývoj nezaměstnanosti Přesné statistiky o počtu nezaměstnaných existují aţ od dvacátých let 20. století, nicméně první váţné politické a veřejné diskuse na toto téma probíhaly uţ od konce 19. století. Z celosvětového hlediska a hlediska praktického ţivota však tento fenomén existoval mnohem déle. V průběhu celého středověku se však nehovořilo o nezaměstnaných, ale o chudých. Lidé, které ze současného hlediska povaţujeme za nezaměstnané, byli ve středověku chápáni jako součást chudiny. Teprve s přechodem společnosti na trţní hospodářství v období tzv. průmyslové revoluci by se mohlo začít hovořit o nezaměstnanosti. Postřehy o relativně nízké nezaměstnanosti 19. století vychází z následující příčiny: ţeny nebyly často počítaný mezi pracovní sílu, navíc slouţily v domácnostech. Nízkou míru nezaměstnanosti lze rovněţ dávat do souvislosti i s osidlováním západu (UJA). (3) Se začátkem 20. století dochází k prvním váţným debatám o problému nezaměstnanosti, nicméně během 1. světové války veškeré diskuse logicky ustávají. Jiţ krátce po skončení světového konfliktu však začíná období hospodářské deprese a nezaměstnanost rychle roste. Ve 30. letech 20.století postihuje takřka celý svět. Současně se však v této době začíná prosazovat představa, ţe nezaměstnanost není jen důsledkem lenivosti či nechuti k práci, jak se většina společnosti do té doby domnívala, ale ţe je plodem sociální situace způsobené silami, nad nimiţ člověk nemá kontrolu. Současně s růstem nezaměstnanosti také dochází k vytváření ochranných prostředků proti ní ze strany státu - buduje se systém podpor a pojištění pro případ nezaměstnanosti. (4) Po několikaletém období plné zaměstnanosti v důsledku 2. světové války se v padesátých a šedesátých letech drţí v Evropě nezaměstnanost na relativně nízké úrovni. Je to zejména díky rozvoji sluţeb a stále poměrně velkým počtem ţen nezapojeným do pracovního trhu. V sedmdesátých letech však dochází v Evropě i v USA k nárůstu nezaměstnanosti vlivem nástupu nových technologií, které mnohdy nahrazují lidskou činnost stroji. Nicméně dopad pro nezaměstnané obyvatelstvo není zdaleka tak výrazný jako ve třicátých letech 20. století. (3): Nezaměstnanost jako sociální problém, Mareš, 2006 (4): Nezaměstnanost jak sociální problém, Mareš,

11 Důvodem je jiţ vyvinutý systém zajištění nezaměstnaných ze strany státu. Lze však vypozorovat ještě jiný rozdíl mezi zmíněnými krizemi. Zatímco na počátku století byl mezi nezaměstnanými jen zanedbatelný počet lidí, kteří byli dlouhodobě bez práce, na konci 20. století počet dlouhodobě nezaměstnaných výrazně roste (50 % z počtu všech nezaměstnaných, 5% z celkového počtu pracovní síly). (5) Nevýhodou takto postiţených lidí je to, ţe čím déle jsou bez práce, tím hůře ji získávají zpět. Otázka dlouhodobé nezaměstnanosti je velmi závaţnou nejen pro samotné postiţené (zejména v podobě sníţení ţivotní úrovně či nárůstu psychických problémů), ale také pro stát, který je v důsledku déletrvajících podpor či ztrát na neodvedených daních donucován ke stále větším výdajům, čímţ samozřejmě dochází k rychlému navyšování státního rozpočtu. (6) Bliţší charakteristikou dlouhodobé nezaměstnanosti se však budu zabývat později. Nyní se budu věnovat specifické situaci v našem geografickém regionu. Československo bylo postiţeno nezaměstnaností jiţ na počátku dvacátých let. Situace se však aţ do třicátých let vyvíjela poměrně příznivě. Ve třicátých letech, ale hospodářská krize zasáhla zemi plnou silou. Nezaměstnanost postihla zejména odvětví průmyslu (okresy orientující se na zemědělství byly postiţeny méně) a velké problémy s nedostatkem práce zaznamenaly především pohraniční oblasti. Důsledkem bylo zejména rapidní sníţení moţnosti vývozu zboţí do zahraničí. V pohraničí se nezaměstnanost dotkla velmi výrazně také německých občanů, coţ mohlo být jedním z důvodů rostoucího negativního postoje německé menšiny vůči občanům Československa vůči československému státu. (7) Plná zaměstnanost však u nás měla i nepříznivé důsledky - například byla udrţována nuceně, a to i za cenu zbytečné nadvýroby. Tímto obdobím se však Československo, spolu s dalšími komunistickými zeměmi, vyjímá z evropského kontextu, kde, jak jiţ bylo zmíněno, dochází ve druhé polovině 20. století k nárůstu nezaměstnanosti. Pádem bipolarity se všeobecně očekávalo, ţe dojde k prudkému nárůstu nezaměstnanosti v postkomunistických zemích. V českých zemích se však ještě v 1. polovině devadesátých let nezaměstnanost drţela pod úrovní západoevropských států, tedy míra naší nezaměstnanosti nepřesáhla hranici 5 %. Ve 2. polovině devadesátých let uţ ale v ČR nezaměstnanost (5): Nezaměstnanost jako sociální problém, Mareš, 2006 (6): Nezaměstnanost jako sociální problém, Mareš, 2006 (7): Nezaměstnanost jako sociální problém, Mareš,

12 začala prudce stoupat. Souviselo to s rozsáhlou restrukturalizací zastaralého průmyslu a vstupem na globální volné trhy. Zatímco se v letech u nás udrţuje nezaměstnanost v průměru pod 3,5 %, v roce 1998 jiţ činí průměrná míra nezaměstnanosti (dle statistické ročenky) 6 %, o rok později dokonce 8,5 %. S tím souvisí i nárůst počtu lidí dlouhodobě nezaměstnaných (v roce 1999 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných k celkovému počtu lidí bez práce na 29,7 %). Ani v tomto období se nezaměstnanost trvale usídlila na našem území. 1.3 Míra nezaměstnanosti Jestliţe chceme určit výši nezaměstnanosti, můţeme ji vyjádřit absolutně počet osob nebo relativně jako míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je procentuální podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle neboli ekonomicky aktivním obyvatelstvu (viz níţe). (8) U = (počet nezaměstnaných : pracovní síla) x 100. Kromě obecné míry nezaměstnanosti se zjišťují také specifické míry nezaměstnanosti, popisující nezaměstnanost podle věkové nebo jiné struktury obyvatelstva. Měření nezaměstnanosti není bez problému. V České republice je nezaměstnanost sledovaná na základě údajů poskytovaných Úřady práce, které jsou publikovány s měsíční frekvencí. Ne kaţdý, kdo je nezaměstnaný, musí být ale evidován na Úřadech práce. Český statistický úřad proto provádí se čtvrtletní periodicitou výběrové šetření pracovních sil, v jehoţ rámci zjišťuje také údaje o nezaměstnanosti. Výsledky obou způsobu měření nezaměstnanosti v ČR jsou navzájem mírně odlišné oba se pravděpodobně odchylují od skutečné míry nezaměstnanosti. (Mareš, 2006) Příčin těchto nepřesností můţe být několik. a) Lidé, kteří jsou zaměstnání na částečný úvazek, jsou počítání jako zaměstnaní, ale řada z nich by moţná ráda pracovala na plný úvazek. Jsou tzv. podzaměstnaní, neboť (8): LIŠKA, V. a kol., Makroekonomie. 2. vyd. Profesional Publishing, s. 12

13 většinou nedobrovolně pracují kratší dobu neţ je normální (obvyklé) pro danou činnost. b) Lidé, kteří nenašli práci ani po jejím usilovném hledání a nabyli tak přesvědčení, ţe pro ně vhodná práce není. Jde o tzv. odrazené pracovníky, kteří ztratili odvahu hledat práci, ale rádi by pracovali. Tím, ţe nehledají práci, nejsou započítávání mezi nezaměstnané. c) Na druhou stranu existuji i lidé, kteří jsou ochotni pracovat, ale jen při mnohem vyšší mzdě, neţ která je v danou chvíli pro dané zaměstnání běţná. Jsou to tedy lidé, kteří mají nerealistická očekávání, a pak nemá větší smysl je počítat jako nezaměstnané. Často tito lidé nemají upřímný zájem získat práci, ale jen předstírají, ţe ji hledají, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. V diskusích o nezaměstnanosti nejde jen o její výši, ale také o délku jejího trvání a její příčiny. Krátkodobá nezaměstnanost jistě není příjemná, ale její dopady nejsou zdaleka tak velké jako v případě dlouhodobé nezaměstnanosti. Nezaměstnaným se člověk můţe stát z různých důvodů, podle toho rozlišujeme také různé typy nezaměstnanosti. (Mareš, 2006) Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je definovaná americkým liberálním ekonomem Miltonem Friedmenem jako míra nezaměstnanosti, při níţ jsou pracovní trhy v rovnováze (ve smyslu Walrasovy všeobecné ekonomické rovnováhy). (Mareš, 2006) Není tudíţ slučitelná s nedobrovolnou nezaměstnanosti. Její výše je ovlivněná nedokonalostmi pracovních trhů (př. neúplné informace, náklady na stěhování a rekvalifikace) a sociálními dávkami pro nezaměstnané. Má charakter frikční a strukturální nezaměstnanosti, resp. dobrovolné nezaměstnanosti. Platí pro ni: f. U = s. L u = U / (U + L), kde f je míra nalézání zaměstnání (angl. job finding), tj. % podíl nezaměstnaných, kteří naleznou práci kaţdý měsíc, s míra ztráty zaměstnání (job separation), tj. % podíl zaměstnaných, kteří ztratí práci kaţdý měsíc, L - zaměstnanost, při níţ je nabídka práce rovna poptávce po práci, U přirozená nezaměstnanost, u - přirozená míra nezaměstnanosti. 13

14 Přirozená míra nezaměstnanosti je slučitelná s neměnnou mírou inflace. Determinuje potenciální produkt. Nelze ji ovlivnit změnami agregátní poptávky. Pokud stát zvyšováním agregátní poptávky udrţuje nezaměstnanost pod přirozenou mírou, dochází k akceleraci inflace. Agregátní poptávka je v ekonomické teorii úhrn výdajů všech subjektů (domácností, firem, státu atd.). (9) Graf 1.1: Míra nezaměstnanosti (%) ČR, Míra nezaměstnanosti - Česko říjen listopad prosinec leden 2011 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Zdroj: < 1.4 Typy nezaměstnanosti Nezaměstnanost má různé podoby. Existuje frikční nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanosti, cyklické nezaměstnanosti, skrytá nezaměstnanost, neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost, dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost, dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost Jedná se o dočasnou nezaměstnanost, která je spojená se vstupem na trh práce a výstupem (9): LIŠKA, V. a kol., Makroekonomie. 2. vyd. Profesional Publishing, s. 14

15 z něho, neboli normálním obratem pracovní síly. Tato nezaměstnanost je v podstatě nevyhnutelná. Její odstranění by bylo moţné jen tak, ţe by kaţdý uchazeč o zaměstnání byl přinucen přijmout první nabízené místo. Určitá frikční nezaměstnanost je i ţádoucí, neboť to, ţe si lidé najdou jiné zaměstnání, ve kterém budou spokojení, nejspíše zvýší jejich produktivitu a tím i produktivitu celé ekonomiky. (Mareš, 2006) Změny ve frikční nezaměstnanosti mohou být ovlivněny i strukturou pracovního trhu či podmínkami nezaměstnanosti. Je logické, ţe čím je přijatelnější systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, tím více se prodluţuje čas hledání práce. Příkladem frikční nezaměstnanosti mohou být matky po mateřské dovolené, stejně tak i čerství absolventi škol. Vzniká rovněţ přechodem lidí z jednoho zaměstnání do druhého. Není aţ tak škodlivá a zpravidla dosahuje výše jednoho nebo dvou procent. (Mareš, 2006) Strukturální nezaměstnanost Ke strukturální nezaměstnanosti dochází tehdy, jestliţe přizpůsobení není dostatečně rychlé a vede tak k nezaměstnanosti v některých odvětvích, povoláních nebo oblastech, ve kterých se poptávka po práci sniţuje rychleji neţ nabídka. Strukturální nezaměstnanost trvá obvykle déle neţ frikční, jelikoţ získat nové místo v tomto případě vyţaduje rekvalifikaci nebo změnu bydliště. Tím, ţe je tato nezaměstnanost déletrvající, stává se specifickým společenským problémem. Zároveň je můţeme vnímat jako doprovodný jev flexibilní ekonomiky, ve které dochází k strukturálním změnám. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je výskyt vysokého počtu nezaměstnaných a současně výskyt značného počtu volných pracovních míst. (Mareš, 2006) Cyklická nezaměstnanost Vyplývá z všeobecné recese hospodářství. Spojená je s klesající fází hospodářského cyklu. V průběhu recese je celková poptávka v ekonomice nedostatečná, a tím je i poptávka po práci nízká. Tento typ nezaměstnanosti je také nazýván nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky. Pak je počet lidí hledajících práci, vyšší, neţ počet volných míst. Kdyţ je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoříme o ní jako o sezónní nezaměstnanost. (Mareš, 2006) 15

16 1.4.4 Sezónní nezaměstnanost Je spojena se sezónním charakterem některých prácí. V minulosti byla např. rozšířená zimní sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví. Sezónní nezaměstnaností mohou být postiţeny i sluţby (zejména ty spojené s turistikou). Charakteristická je i pro zemědělské oblasti. (Mareš, 2006) Skrytá nezaměstnanost Jde o tzv. skrytou pracovní silu. Jsou to nezaměstnaní, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrovaní i kdyţ zaměstnání nemají a při dostatečné ponuce by ji přijali. Jde o osoby, které na hledání práce rezignovali nebo si práci vyhledávají přímo u zaměstnavatele bez registrace na Úřadu práce. Touto nezaměstnaností obvykle trpí osoby s nízkou kvalifikací nebo s vysokým věkem. Tento typ nezaměstnanosti je dán i tím, ţe z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou zařazeny do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce atd.). (Mareš, 2006) Neúplná nezaměstnanost a nepravá nezaměstnanost Existují pracovníci, kteří musí akceptovat práci na sníţený úvazek nebo v práci nevyuţívají jich schopnosti a kvalifikace naplno. Tento typ neúplné zaměstnanosti je jeden ze způsobů, jak předejít masové nezaměstnanosti. Při nepravé nezaměstnanosti jde o osoby, které jsou nezaměstnaní, ale ani se nepokouší hledat práci. Spíš se snaţí vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. (Mareš, 2006) Dobrovolná nezaměstnanost Člověk se rozhoduje o nabídce své práce na základě porovnávání reálné čisté mzdy a obětovaných příleţitostí (volný čas, podpory, sociální dávky, práce doma aj.). Pokud mu příleţitosti z nezaměstnanosti poskytují větší subjektivní uspokojení neţ reálná mzda převládající na trhu práce, rozhodne se být nezaměstnaný. Na rozdíl od nedobrovolné nezaměstnanosti nepředstavuje dobrovolná nezaměstnanost problém pro nezaměstnané, sniţuje však výkonnost ekonomiky. Pozorováním a statickými metodami prakticky nelze dobrovolnou nezaměstnanost odlišit od nedobrovolné nezaměstnanosti. (10) (10): LIŠKA, V. a kol., Makroekonomie. 2. vyd. Profesional Publishing, s. 16

17 1.4.8 Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká díky mzdovým strnulostem, které brání mzdě dosahovat rovnováţnou ( trh čistící ) úroveň. Příčinou můţe být také zákonná minimální mzda, je-li nad úrovní rovnováţné mzdy. Při příliš vysoké mzdové sazbě je přebytek kvalifikovaných pracovníků nad pracovními příleţitostmi. Nedobrovolně zaměstnaní jsou lidé, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje dostatek pracovních míst pro ně. Nabídka je tedy větší neţ poptávka. Pokud je přebytek kvalifikovaných pracovníků, stanoví firmy přísnější výběrová kritéria a vyberou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. U nízkých mezd se jedná o opačný problém. (11) Graf 1.2: Dobrovolná nezaměstnanost pruţné mzdy nepruţné mzdy mzdová sazba dobrovolně nezaměstnaní D S práce (osoby) L* L* - hranice ekonomicky aktivní obyvatelstvo Zdroj: < Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost má velký vliv na psychiku člověka. Nejdůleţitější z hlediska úspěšného návratu je délka trvání nezaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost je spojená i se zvýšeným výskytem období opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní kariéry jedince. Dlouhodobou nezaměstnanost ovlivňuje řada činitelů. (11): LIŠKA, V. a kol., Makroekonomie. 2. vyd. Profesional Publishing, s. 17

18 Mezi ty nejvýznamnější lze počítat: - nezájem a diskriminace určitých kategorií ze strany zaměstnavatelů, - nezájem o málo placená místa ze strany uchazečů o zaměstnání - hodnotová orientace některých skupin uchazečů o zaměstnání (nezájem o práce, závislost na podpoře), - nedostatečná kvalifikace, málo pracovních zkušeností, malá sebedůvěra, - objektivní okolnosti (dojíţdění, bydlení). (Mareš, 2006) Dlouhodobá nezaměstnanost znamená vyřazení z pracovního procesu a tento fakt přináší řadů problémů jako ztrátu pracovních návyků a kvalifikace, sociální izolaci, alkoholismus a drogy. Řada těchto klientů se ocitá na okraji společnosti a stává se členem tzv. nezaměstnané skupiny osob. Délku trvání nezaměstnanosti prodluţují krátkodobá pruţnost na trhu práce. Dále tak činí rozdíl mezi strukturou poptávky a nabídkou práce, neochota k profesní či prostorové mobilitě a překáţky, které se této mobilitě staví do cesty. Dlouhodobá nezaměstnanost má nepříznivé důsledky pro společnost i pro nezaměstnané jedince. Zdroj: < K sociální následkům dlouhodobé nezaměstnanosti pro jedince patří zejména sníţení ţivotní úrovně, růst napětí v jeho rodině i ostatních interpersonálních vztazích, deprese, ztráta motivace a pocit bezmocnosti. Proto se dlouhodobá nezaměstnanost ocitá v centru pozornosti společnosti. Růst úrovně zaměstnanosti v posledních čtvrtletích roku 2011 se projevil absolutním poklesem počtu osob nezaměstnaných jeden rok a déle, ale na druhé straně oproti roku 2010 se sníţil jejich počet o 20,8 tis. osob a činil 139,6 tis. osob. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných se ustálil v roce 2011 kolem hranice 40 %, (konkrétně ve 3. čtvrtletí činil 40,4 %.) Zdroj: < 18

19 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI JAKO SOCIÁLNÍHO FENOMÉNU V této kapitole budu blíţe charakterizovat pojem státní rozpočet. Zároveň se zamyslím nad příjmy a výdaji státního rozpočtu. Příčiny a důsledky nezaměstnanosti jsem zařadila do této kapitoly a to z důvodu, aby si čtenář uvědomil, jak nezaměstnanost vzniká a co můţe v ţivotě člověka a společnosti způsobit. 2.1 Státní rozpočet Státní rozpočet je celostátní bilance (rozvaha) předpokládaných příjmu a výdajů státu za jeden kalendářní rok. Příjmy státního rozpočtu jsou: - daňové příjmy přímé daně (daň z příjmu, daně majetkové), nepřímé daně (DPH, spotřební daně, daně k ochraně ţivotního prostředí) - nedaňové příjmy cla, sociální pojištění, příjmy z dříve poskytnutých úvěru, příjmy z prodeje státního majetku, přijaté dotace apod. Výdaje státního rozpočtu: - státní nákupy zboţí a sluţeb, - transfery domácnostem (důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky), - subvence podnikům, - běţné a investiční výdaje jednotlivých kapitol, např. školství, - dotace, - úroky ze státního dluhu apod. Zdroj: < Nezaměstnaný člověk dnes stojí státní rozpočet v průměru ,- Kč. Jde o sumu za období pěti měsíců, coţ je doba, po kterou je nezaměstnaný obvykle bez práce. Celkově to představuje roční náklady ve výši desítek miliard korun. Vyplývá to ze studie vysoké školy Unicorn College, jejímţ zadavatelem byla TESSEA (Tematické sítě pro rozvoj sociální 19

20 ekonomiky). V roce 2009 podle této studie stáli nezaměstnaní státní rozpočet přes 76 miliard Kč, asi 6,5 procenta celkových výdajů rozpočtu. Hlavní část nákladu státního rozpočtu tvoří podpora v nezaměstnanosti a ušlý výběr sociálního a zdravotního pojištění. Pro účely jiţ zmíněné studie bylo počítáno s typickým nezaměstnaným, které je mladší neţ 40 let, má základní či střední školu bez maturity a doba se obvykle pohybuje kolem 5 měsíců. Ze studie vyplývá, ţe státu se oplatí podporovat tvorbu pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnaných a osoby se sociálním či se zdravotním znevýhodněním. Zdroj: < 2.2 Příčiny nezaměstnanosti Nezaměstnanost vzniká jak uţ bylo nastíněno z více příčin. Například: 1) nedokonalý trh práce, nedokonalé informace o pracovních místech, 2) pojištění a podpory v nezaměstnanosti (zvyšují dobrovolnou nezaměstnanost), 3) zákon o minimální mzdě, 4) odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle můţe donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i kdyţ si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouţí), 5) mzdová rigidita, 6) efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více neţ musí, a tím je více motivuje). Zdroj: < Příčiny nezaměstnanosti ve společnosti Nezaměstnanost má znační vliv na společenský ţivot a společnost jako celek. Nejde jenom o pokles jejich ţivotní úrovně spojené s poklesem příjmů, ale i také o hluboké důsledky, které zanechává nezaměstnanost v jejich kaţdodenním ţivotě a společenských vztazích a hodnotách. V mnoha případech působí tlak nezaměstnanosti napětí mezi sociologicko ekonomickými vrstvami. Běţným důsledkem pak je rozpad právě těch vztahů, které měly nezaměstnanému poskytnout podporu při jeho snaze vrátit se na pracovní trh. 20

21 2.2.2 Příčiny nezaměstnanosti v rodině Nezaměstnanost znamená pro rodinu velké problémy, s kterými se těţko vypořádává. Například ţena na mateřské rodičovské dovolené nemá moţnost rychlého návratu do zaměstnání. Z důvodu sniţování počtu zaměstnanců tlačeného hospodářskou krizí je v ČR výskyt takových situací v dnešní době poměrně častý Příčiny nezaměstnanosti pro jedince Nezaměstnaní jednotlivci nejsou schopní plnit své finanční závazky. To můţe vést k poklesu jejich ţivotní úrovně. Příčinou můţe být například změna bydliště, odchod za zaměstnání z vlastní vůle a pak nemoţnost najít si práci po skončení školské docházky. 2.3 Důsledky nezaměstnanosti Mezi důsledky nezaměstnanosti patří nevytváření HDP, pokles ţivotní úrovně, zhoršení se zdravotního stavu, zhoršení rodinných vztahů a zvětšení kriminality Důsledky nezaměstnanosti pro společnost Nezaměstnanost má znační vliv na společenský ţivot a společnost. Nejde jenom o pokles ţivotní úrovně spojený s poklesem příjmů, ale i o hluboké důsledky, které zanechává nezaměstnanost pro kaţdodenní ţivot občanů a společenské vztahy i hodnoty.v mnoha případech způsobující tlak nezaměstnanosti napětí uvnitř společnosti. Běţným důsledkem pak je rozpad právě těch vztahů, které měly nezaměstnanému poskytnout podporu při jeho snaze vrátit se na pracovní trh Důsledky nezaměstnanosti pro skupiny rodinu Důsledky nezaměstnanosti nepociťuji jen ti, kdo ztratili svá zaměstnání. Ve skutečnosti zasahuje nezaměstnanost daleko větší počet osob. Při popisu důsledků nezaměstnanosti na ţivot člověka je nutno vidět nejen jeho osobní odezvu na situaci, v které se ocitl, ale i odezvu jeho rodiny, domácnosti jako celku, která měla a má rovněţ své priority, své zdroje a normy, a své zvláštní poţadavky. Nezaměstnanost se dotýká i vnitřních pravidel fungování rodiny a domácnosti, zejména dělby rolí a činností v rodině. Nezaměstnanost tak můţe narušit i zcela rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. A to nejen napětím vznikajícím ze stresu způsobeného nedostatkem finančních prostředků a tím nedostatkem prostředků k ţivotu. Rodina ovšem není nezaměstnaností jen ohroţována. 21

22 Pro nezaměstnanou osobu se naopak můţe stát posledním a jediným útočištěm. Podpora, které se nezaměstnaný dostává ze strany jejich vlastní rodiny i rodiny širší (příbuzenstvo) můţe stávat důleţitou pozitivní roli záchytné sociální sítě Důsledky nezaměstnanosti pro jedince Kaţdý jedinec si v průběhu svého ţivota vytváří určitý ţebříček hodnot. K základním ţivotním hodnotám zpravidla patří zdraví, blahobyt, rodinné štěstí, uznání a taky i zajímavá práce. Této prvky se mohou měnit změnou podmínek, ve kterých ţijeme. Jednou z těchto změn je nezaměstnanost. Nezaměstnanost pro jedince představuje krizovou (náročnou) ţivotní situaci, protoţe nemá v dané situaci ţádnou placenou práci. Nastává tedy situace, kdy nemá ţádnou aktivní činnost a tím nezískává prostředky na ţivobytí. Nemá tedy jiný příjem neţ sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti. Na druhé straně, kdyby byl jedinec podporován rodičem nebo blízkým, neocitá se v pozici člověka ohroţeného hmotnou nouzi a silnou relativní deprivací spojenou s nedostatkem prostředků na dosahování ţivotního standardu. Časový rozvrh není určován způsobem běţným pro zaměstnaného člověka. Chybí mu denní rutina, pevná pracovní doba, tedy stereotyp, díky kterému člověk ví, ţe v určitou hodinu odejde do práce a v určitou dobu se vrátí, následně vykoná další nezbytné povinností a zbytek dne stráví odpočinkem nebo ho věnuje koníčkům a jiné duševní činnosti. Nejhorším dopadem je, kdyţ jedinec ztratí sebedůvěru. Pro jedince je nezaměstnanost zdrojem rozporů mezi tím, čím je, a tím, čím by měl být. 22

23 3. NEZAMĚSTNANOST V PODMÍNKÁCH GLOBÁLNÍ EKONOMIKY A OSLABENÉHO NÁRODNÍHO STÁTU V této kapitole se zaměřím na boj s nezaměstnaností. Popíšu jak řeší národní vláda problém nezaměstnanosti a zároveň to jak se k tomu staví společnost obyvatelstvo. Nevynechám také nastínění moţností řešení nezaměstnanosti, motivace nezaměstnaných a v neposlední řadě vydefinuji rizikové skupiny obyvatelstva. 3.1 Boj s nezaměstnanosti Kaţdá národní vláda disponuje několika základními nástroji hospodářské politiky, kterými se snaţí bojovat proti nezaměstnanosti. Tyto nástroje můţeme rozdělit na aktivní a pasivní. Ke sniţování nezaměstnanosti dochází v rámci uskutečňování proti cyklické politiky, tedy snaha ovlivnit cyklickou nezaměstnanost. Jedná se o expanzivní kroky, které vedou k vytváření pracovních míst a stimulaci poptávky. Nástroje zahrnující zmirňující dopady nezaměstnanosti nazýváme tzv. pasivní zdroje. Patří sem například vyplacení dávek v nezaměstnanosti a podobně. Pro sniţování nezaměstnanosti v ČR je, mimo jiné důleţité povědomí lidí bez práce, kde mohou najít nabídky volných pracovních míst a s tím související informace. Nezaměstnaní mohou vyuţít k vyhledávání volních pracovních míst Integrovaný portál MPSV. Rychlá a uţivatelsky přátelská míra databáze nejenţe šetří čas uţivatelům, ale šetří i náklady státní správy. Relativně vysoká míra nezaměstnanosti u nás se mimo jiné projevila v počtu zaváděných projektů, v nárůstu administrativy vedlejších agend, v nárůstu počtu řešení insolvence, a sníţení počtu vydaných pracovních povolení pro cizince. Například ke konci roku 2008 bylo v platnosti povolení, zatímco v prosinci 2009 uţ jen 460. Zdroj: 23

24 3.2 Moţnosti řešení nezaměstnanosti Způsoby řešení nezaměstnanosti by měl hledat stát. Svým způsobem je k tomu nucen. Prostředky státu k řešení nezaměstnanosti jsou tyto: a) Organizuje přeškolovací kurzy, snaţí se udrţet tradiční průmyslová odvětví ţivá. b) Pomocí finanční podpory nebo i zásahů do kurzu měny drţí ekonomiku na vzestupu c) Snaţí se podporovat umírněný populační růst, například daňovou politiku, a tím zajistit rovnováhu mezi ekonomický aktivní a pasivní populaci. Legislativně omezuje mnoţství přistěhovalců. Regulace se týká například i jejich kvalifikace a upravuje podmínky pro vstup na místní legální trh práce. d) V moci státu je i školství. Je třeba zajistit takovou jeho úroveň a strukturu, aby mladí lidé co nejdříve a nejsnáze nacházeli zaměstnání e) Mapuje trh práce a v závislosti na výsledcích zasahuje do souvisejících odvětví. Ten kdo zasahuje je také i úřad práce a má také své prostředky na řešení nezaměstnanosti: - Poskytuje informace občanům o moţnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace - Poskytuje informace zaměstnavatelům o volných zdrojích pracovních síl - Vede evidence volných pracovních míst - Vede evidence uchazečů o zaměstnání - Eviduje vydané pracovní povolení cizinců - Poskytuje hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání před nástupem do zaměstnání - Poskytuje poradenství pro občany a zaměstnavatele v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikace - Zpracovává analýzy a prognózy, koncepce zaměstnanosti - Podněcuje tvorby volných pracovních míst a podněcování k vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prácí - Provádí kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti atd. - Hájí práva zaměstnanců, reguluje minimální mzdy a upravuje pracovní podmínky - Právně povinuje zaměstnavatele dodrţovat kvóty pro počet uplatnitelných pracovníků, zakazuje udání některých důvodů pro výsledky konkurzu a upravuje podmínky, za jakých je moţno rozvázat pracovní poměr. Zdroj: < 24

25 Jelikoţ je problematika nezaměstnanosti důleţitou agendou státu, tak proto si kaţdý vyspělý stát vytvořil systém sociálních dávek a podpory v nezaměstnanosti. Ten aspoň z části zmírňuje dopady nezaměstnanosti na jedince a na jeho ţivotní úroveň. Důleţití pro boj s nezaměstnaností je také vytváření nových pracovních míst. Trh práce podléhá zákonům nabídky a poptávky. Tvoří základy rozvíjející se ekonomiky a prudce reaguje na úspěšnost. Podléhá také zásahům státu. Nabídka na trhu práce odpovídá mnoţství volných pracovních míst, tedy jsou to zaměstnavatelé, kteří nabízejí pracovní příleţitosti za náleţité pracovní ohodnocení. Kaţdý si můţe vybrat práci odpovídající jeho poţadavkům a kvalifikaci. Snahou státu je zajistit co největší zaměstnanost. Proto se snaţí organizovat trh práce pomocí zásahů Úřadů práce, který, jak jsem jiţ uváděla, pomáhá vytvářet a distribuovat nové pracovní místa. a distribuci nových pracovních míst. Zdroj: < Graf 3.1: Trh práce nabídka a poptávka Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ) Dle stávajícího premiéra Petra Nečase je jedním ze způsobů, jak sníţit alarmující stav nezaměstnanosti během hospodářské krize v zemi, umoţnit firmám zkrátit pracovní dobu zaměstnanců a ti se budou moct ve volném čase účastnit školení a rekvalifikačních kurzů. Po tuto dobu bude zaměstnancům vyplácená částečná mzda státem. Tento stav podle Nečase místopředsedy pomůţe vzkřísit systém potřeb pro současný trh práce a zároveň naplní neobsazená místa. Dalším opatřením pro řešení nezaměstnanosti by měla být snaha naučit zaměstnavatele nebát 25

26 se vytvářet stálá pracovní místa. Dle mého názoru by šlo řešit nezaměstnanost i nějakou motivační práci. Nezaměstnaní se mohou motivovat třeba nějakou brigádou, která by jich posílila a dodala odvahu k hledání nové práce Zvládání nezaměstnanosti Pro člověka, který nebyl nikdy nezaměstnaný, je zvládnutí tohoto stavu velmi obtíţné. Je potřebné, aby člověk v čase krize: - neztrácel naděj a nepodléhal tlaku nepříznivé situace. Důleţité je, aby se nedal odradit případným neúspěchem v hledání práce. Ţádost o nové zaměstnání je spojené s rizikem odmítnutí v mnohých případech nemluví o odborných a osobných kvalitách člověka. - vyuţil čas na zhodnocení dosavadních pracovních a ţivotných zkušenosti. Udělat si souhrn svých vědomostí, znalostí, schopnosti a zručnosti. Dostatečnou přípravou na rozhovor s potenciálním zaměstnavatelem moţno sníţit strach a úzkost. - taky je důleţité udělat si čas sám na sebe. Věnovat se svým koníčkům, zálibám, rodině atd. Zapojení se do různých zájmových nebo společenských organizaci můře dat nezaměstnanému pocit naplnění, sebevědomí, rozvoji schopnosti a nadvázaní uţitečných kontaktů. - rozšířil si vědomí a dobře znal své práva a povinnost nezaměstnaného. Zdroj: Dále by měl vědět, ţe při skončení pracovního poměru má právo na vytvoření posudku o pracovní činnosti, vydání veškerých písemností týkajících se hodnocení jeho práce, kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen vydat zejména tyto písemnosti: - Osobný údaje a potvrzení o ukončení pracovního poměru, tzv. zápočtový list. Ten by měl obsahovat údaje o odpracované době a hlavně výdělku. - Kdyţ se obrátím na Úřad práce, pak jeho povinností je poučit člověka o právech a povinnostech při realizaci práva na zaměstnání. - Základním právem v ţádosti o zprostředkování práce je právo na zprostředkování vhodného pracovního místa, právo na rekvalifikaci a po zákonem dodrţovaných podmínek, nárok na hmotné zabezpečení. Hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání se poskytuje po dobu šestých měsíců. - Stane se, ţe uchazečovi o zaměstnání nevznikne nárok na dávku v nezaměstnanosti, 26

27 pak můţe poţádat o dávku v hmotné nouzi kdyţ splní zákonem stanovené poţadavky: - Neuzavíral se do sebe, měl neustály kontakt s trhem práce a s širším sociálním okolím, které je jedním z nejvýznamnějších zdrojů kvalitní informace a moţnosti zaměstnat se - Na přechodní dobu si najít zaměstnání i kdyţ méně placené, aby člověk nebyl v nečinnosti - přemyslet si úspornou ţivotní strategií. Finanční nedostatek vede k přehodnocení ţivotné hodnoty. - Nezapomenout na přiměřené tělesné cvičení, relaxaci, psychoterapii, které zmírňují neurotické projevy jako jsou pocity úzkosti, strach, smutek, deprese. K dobrému ţivotnému stavu napomáhá dostatek odpočinku a aktivity. Zdroj: < Motivace nezaměstnaných Motivace při hledání nového zaměstnání je nesmírně důleţitý faktor. Jednak je potřeba, aby člověk v sobě našel sílu a překonal překáţky spojené s neúspěchem. Podpora a povzbuzení rodiny člověka, který je bez práce, je rovněţ potřebná. Stát prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti mobilizuje vnější schopnosti a síly nezaměstnaného. Zaměřuje se především na klienty úřadu práce, jako jsou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je občan, který chce pracovat, můţe pracovat a aktivně si hledá práci a je vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání. Zájemce o zaměstnání je občan, který je zaměstnány, ale chce změnit práci. Občané, který jsou v péči úřadu práce, vyuţívají aktivně opatření na trhu práce, ke kterým patří: - zprostředkování zaměstnání jde o činnost zaměřenou na vyhledávání pracovního místa a ponuka vhodných zaměstnanců zaměstnavatelům. Této činnosti jsou poskytované jednak uchazečovi o zaměstnání a jednak zájemcovi o zaměstnání, - poskytování informačních a poradenských sluţeb jde o činnost zaměřenou na poskytování sluţeb při volbě povolaní, výběre zaměstnání včetně změny zaměstnání a výběre zaměstnance, - poskytování odborných poradenských sluţeb jde o činnost zaměřenou na řešení problému s pracovním uplatněním uchazeče o zaměstnání, vytváření souladu mezi jeho osobními předpoklady a s poţadavky na vykonávaní určitého zaměstnání, na ovlivňování rozhodnutí a chování se uchazeče o zaměstnání, jako i jeho sociální a pracovní adaptaci, 27

28 - vzdělávaní a příprava pro trh práce ponuka se pro uchazeče o zaměstnání, zájemce o zaměstnání a zaměstnance. Úřad zabezpečuje vzdělávání a přípravu na trh práce na základě zhodnocení schopností, pracovních zkušeností, odborných zručností, dosáhnutého stupně vzdělání a zdravotní způsobilosti na práci v případě nedostatku odborných vědomostí a odborných zručností, potřeby změny vědomosti a odborných zručností vzhledem na poptávku na trhu práce a straty schopnosti vykonávat pracovní činnost v zaměstnání. (Mareš, 2006) Úřad práce motivu uchazeče o zaměstnání poskytováním různých příspěvku, které napomáhají k uplatnění se na trhu práce a k udrţení si pracovních návyku a schopností. Mezi příspěvky patří: a) příspěvek na samostatní výdělečná činnost poskytuje se uchazečovi o zaměstnání, který je veden v evidenci nejmíň 4 měsíce a pak tuto činnost budou vykonávat nepřetrţitě dva roky, kdyţ o tento příspěvek poţádá písemně. Příspěvek pro samostatnou výdělečnou činnost slouţí na úhradu nákladů souvisejících se samostatní výdělečnou činností. b) příspěvek na zaměstnání znevýhodněného uchazeče o zaměstnání - příspěvek se poskytuje zaměstnavateli, který na vytvořené pracovní místo příjme do pracovního poměru znevýhodněného uchazeče o zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen zachovávat vytvořené pracovní místo, nejmíň po dobu dvou let. Příspěvek poskytuje zaměstnavateli úřad, v kterém územním obvodě se tvoří místo, kdyţ zaměstnavatel o tenhle příspěvek písemné poţádá. Délka poskytování příspěvku je nejvíc během 24 měsíců na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a úřadem. c) Příspěvek na vykonání absolventské praxe tento příspěvek se poskytuje uchazečovi o zaměstnání, který je povaţován za absolventa školy. Účelem absolventské praxe je získat odborné zručnosti a praktické zkušenosti u zaměstnavatele, který zodpovědí za dosáhnutí určitého stupně vzdělání. Absolventská praxe se vykonává nejdéle do 6 měsíců bez moţnosti prodlouţení v rozsahu 20 hodin týdně. Za výkon absolventské praxe přináleţí paušální příspěvek měsíčně na úhradu nevyhnutných osobních výdavků. d) příspěvek na aktivační činnost cílem aktivační činnosti je podpora udrţování pracovních návyků uchazeče o zaměstnání. Aktivační činnost se vykonává v rozsahu nejmíň deseti hodin týdně a 40 hodin měsíčně. Můţe se vykonávat formou menších obecních sluţeb pro obec organizovaný obci a formou dobrovolnických práci organizovaných právnickou osobou nebo fyzickou osobou. Práce jsou určené 28

29 na zlepšení ekonomických podmínek, sociálních podmínek, kulturních podmínek a ţivotního prostředí. Příspěvek poskytuje úřad, kterého územním obvodě se obec nachází nebo vykonává dobrovolnická práce. e) příspěvek na docházku do práce poskytuje ho úřad měsíčně na úhradu časti cestovních výdavku na docházku z místa trvalého pobytu nebo z místa přechodního pobytu zaměstnance do místa výkonu zaměstnání uvedeného v pracovní smlouvě a spět nebo na úhradu časti cestovních výdavku na docházku z místa trvalého pobytu nebo z místa přechodního pobytu občana do místa převázkování nebo vykonávaní samostatné výdělečné činnosti a spět. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je, ţe uchazeč o zaměstnání musí být v evidenci nejmíň 6 měsíců a o příspěvek musí občan poţádat nejdřív do šesti měsíců od nástupu do zaměstnání nebo začatí samotní výdělečné činnosti. Příspěvek se poskytuje nejdíl po dobu 12 měsíců. Jeho výška závisí od vzdálenosti do místa výkonu zaměstnání nebo převázkování nebo vykonávání samostatné výdělečné činnosti od místa trvalého pobytu nebo od místa přechodního pobytu zaměstnance nebo samostatně výdělečnou činnou osobou. Příspěvek se poskytuje do 30 kalendářních dnů od proukazování trvání zaměstnání nebo vykonávání samostatní výdělečné činnosti. Zdroj: Rizikové skupiny Nezaměstnanost neohroţuje stejnou mírou všechny sociální skupiny. Existují určité okruhy lidí, u kterých je ztráta zaměstnání pravděpodobnější a pro které je těţší najít novou práci. Mezi tyto skupiny patří: - zdravotně znevýhodnění občané, - mladí lidé, - absolventi škol bez práce, - lidé s nízkým vzděláním a nízkou kvalifikaci, - 50 tnící, - ţeny a příslušníci romského etnika. Zdravotně znevýhodnění občané mají menší pravděpodobnost uplatnit se na trhu práce neţ zdraví občané. Absolventi škol jsou znevýhodnění hlavní tím, ţe nemají pracovní zkušenosti v praxi v daném obore, který vyštudovali. Študenti vloţí moc energie do studia v oboře, po kterém uţ na trhu práce není ponuka. 29

30 Lidé v předdůchodovém věku ztrátu zaměstnání přeţívají nejhůř. Člověk v předdůchodovém věku má fixní stereotypy, obtíţe a pomalu se přizpůsobují ţivotu bez zaměstnání, které jako po letech poctivé práce vnímají jako nespravedlnost a poníţení. Lidé s nízkým vzděláním a nízkou kvalifikaci představuji přibliţně celou jednu třetin dlouhodobě nezaměstnaných. Často jde o lidí, které mají úplně základní vzdělání s malým zájmem o zaměstnání. Příslušníci romského etnika získávají práci obtíţnější vzhledem k zvyšujícím se nárokem zaměstnavatelů na úroveň kvalifikace, rozsah a kvalitu sociálních vědomostí. Zdroj: Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně moţné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti (dále jen APZ) zabezpečuje ministerstvo práce sociálních věcí a úřady práce. Podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Nástroje APZ: a) rekvalifikace b) investiční pobídky c) veřejné prospěšné práce d) společensky účelná pracovní místa e) příspěvek na zapracování f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Zdroj: < Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti je poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Dnem nabyl součinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosaţení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Zdroj: < 30

31 4. VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR PŘED A PO ROCE IDENTIFIKACE ZÁKLADNÍCH ZNAKŮ A VÝVOJOVÝCH TRENDŮ Obsah této kapitoly je věnován vývoji nezaměstnanosti jak na území ČR tak i v EU v období před a po roce Jasnější a přesnější přehled nezaměstnanosti uvádím v grafech, obrázcích a tabulkách, které jsou podrobněji rozepsané. 4.1 Vývoj nezaměstnanosti na území ČR před a po roce 2008 Přibliţně do poloviny 90.let minulého století nepředstavovala otázka nezaměstnanosti pro Českou republiku váţný problém, neboť době dominovala restrukturalizace ekonomiky a postupně vznikající privátní sektor (např. v oblast sluţeb) značnou část uvolňované pracovní sily vstřebal. V letech se míra nezaměstnanosti pohybovala pod hranici 5 %. Tu poprvé přesáhla v roce Ve druhé polovině 90.let a po roce 2000 přibývalo bankrotujících firem a subjektů s druhotnou platební neschopnosti, coţ vedlo v roce 2003 dosud k největší nezaměstnanosti v České republice. Zdroj: 31

32 Tabulka 4.1: Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v České republice (stav k ) Neumístění uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Rok Míra nezaměstnanosti (%) celkem ženy občané se ZPS z toho absolventi škol pobírající příspěvek před umístěním celkem z toho pro občany se ZPS , , , , , , , , , , , , , , Zdroj: Míra nezaměstnanosti v roce 2003 dosahovala 10,3 %, nezaměstnanost pak vykazovala klesající tendenci aţ do roku 2008, kdy míra nezaměstnanosti byla 6 %. V roce 2009 v souvislosti s ekonomickou krizí a poklesem HDP se dostala nezaměstnanost na 9,2 %, coţ je o 3,2 procenta víc neţ v předchozím roce. Vývoj registrované nezaměstnanosti a HDP v období od roku v České republice můţeme vidět v grafu

33 Graf 4.1: Vývoj registrované míry nezaměstnanost a HDP v České republice Hrubý domací produkt % Míra registrované nezaměstnanosti Zdroj: < V roce 2010 byla míra registrované nezaměstnanosti na 10,1 % a v roce 2011 míra nezaměstnanosti byla k přibliţně 7,9 %. Stručnější rozbor nezaměstnanosti pro rok 2010 a 2011 znázorňují následující grafy 4.2 a graf 4.3 Graf 4.2: Míra registrované nezaměstnanosti v ČR rok 2010 Zdroj: 33

34 Graf 4.3: Míra registrované nezaměstnanosti v ČR v roku 2011 Zdroj: K evidoval Úřad práce ČR (ÚP ČR) na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích celkem uchazečů o zaměstnání. Jejich počet byl o vyšší neţ na konci předchozího měsíce. Nezaměstnanost v jednotlivých krajích ČR je znázorněná na obrázku č.1 pro období roku Obrázek 4.1: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (12/2011) Zdroj: 34

35 Tabulka 4.2: Nezaměstnanost v ČR podle krajů (12/2011) Nezaměstnanost v ČR podle krajů (12/2011) Mapa Kraj Dosaţitelní uchazeči Pracovní síla celkem celkem Míra nezaměstnanosti Volná místa A Hlavní město Praha ,90% C Jihočeský ,50% B Jihomoravský ,80% K Karlovarský ,80% H Královéhradecký ,50% L Liberecký ,50% T Moravskoslezský ,20% M Olomoucký ,40% E Pardubický ,40% P Plzeňský ,00% S Středočeský ,10% U Ústecký ,90% J Vysočina ,40% 921 Z Zlínský ,40% Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v 75 okresech. Největší nárůst byl v okresech Prachatice (o 24,0 %), Chrudim (o 19,3 %), Pelhřimov (18,6 %), Jindřichův Hradec (o 18,0 %), Jeseník (o 17,8 %) a Znojmo (17,5 %). Zdroj: Vývoj nezaměstnanosti v krajinách EU před a po roce 2008 Nezaměstnanost EU klesala přibliţně do roku Nyní má stoupající tendenci. Míra nezaměstnanosti dnes v EU dosahuje 8 %. Nejlépe ze současných členů EÚ jsou Lucembursko a Nizozemsko, kde míra nezaměstnanosti nedosahuje 4 %. Na druhé straně nejvyšší nezaměstnanost je v Španělsku (11,3 %), Finsko (9,1 %), Francie (9,3 %) a Řecko (9,3 %). Přehled jednotlivých krajin uvedený v tabulce č.3 Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích. V roce 2003 míra nezaměstnanosti v EÚ dosáhla úrovně 9 %. Pokud budeme uvaţovat pouze přidruţené země, dosahuje míra nezaměstnanosti 14,3 %, coţ je nad hodnotou udávanou za ČR (dle metodiky ILO v roce 2003 činí nezaměstnanost v ČR 7,6 %). Tato hodnota nás řadí na páté místo za Kypr, Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko. Nejhorší 35

36 situace je naopak v sousedním Polsku (19,3 %), Ze všech srovnání vyplývá, ţe míra nezaměstnanosti přidruţených zemí v roce 2003 oproti roku 2002 klesla a totéţ lze říci o sedmi z těchto zemí. Největší dynamiku má tento pokles v Bulharsku, nezaměstnanost však klesá v Lotyšsku, Turecku i v sousedním Slovensku. Zdroj: < Tabulka 4.3: Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích (%) Zdroj: < EU (15 zemí) 8,9 10,1 10,5 10,1 10,2 10,0 9,4 8,7 7,8 7,4 7,7 8,0 EU + přidruţené. země ,4 9,2 8,8 8,5 8,8 9,0 Belgie 7,1 8,6 9,8 9,7 9,5 9,2 9,3 8,6 6,9 6,7 7,3 8,1 Dánsko 8,6 9,6 7,7 6,7 6,3 5,2 4,9 4,8 4,4 4,3 4,6 5,6 Finsko 11,7 16,3 16,6 15,4 14,6 12,7 11,4 10,2 9,8 9,1 9,1 9,1 Francie 10,0 11,3 11,8 11,3 11,9 11,8 11,4 10,7 9,3 8,5 8,8 9,3 Irsko 15,4 15,6 14,3 12,3 11,7 9,9 7,5 5,6 4,3 3,9 4,3 4,6 Itálie 8,7 10,1 11,0 11,5 11,5 11,6 11,7 11,3 10,4 9,4 9,0 8,7 Lucembursko 2,1 2,6 3,2 2,9 2,9 2,7 2,7 2,4 2,3 2,1 2,8 3,6 Nizozemsko 5,3 6,2 6,8 6,6 6,0 4,9 3,8 3,2 2,9 2,5 2,7 3,7 Norsko 5,9 6,0 5,4 4,9 4,8 4,0 3,2 3,2 3,4 3,6 3,9 4,5 Portugalsko 4,3 5,6 6,9 7,3 7,3 6,8 5,1 4,5 4,1 4,1 5,1 6,5 Rakousko. 4,0 3,8 3,9 4,4 4,4 4,5 3,9 3,7 3,6 4,3 4,4 Řecko 7,9 8,6 8,9 9,2 9,6 9,8 10,9 11,8 11,0 10,4 10,0 9,3 Spojené král. 9,8 10,0 9,3 8,5 8,0 6,9 6,2 5,9 5,4 5,0 5,1 5,0 SRN 6,4 7,7 8,2 8,0 8,7 9,7 9,1 8,4 7,8 7,8 8,6 9,3 Španělsko 14,9 18,6 19,8 18,8 18,1 17,0 15,2 12,8 11,3 10,6 11,3 11,3 Švedsko 5,6 9,1 9,4 8,8 9,6 9,9 8,2 6,7 5,6 4,9 4,9 5,5 Přidruţené zem ,4 11,8 13,6 14,5 14,8 14,3 Bulharsko ,4 19,2 17,8 13,8 ČR ,4 8,6 8,7 8,0 7,3 7,6 Estonsko ,6 9,2 11,3 12,5 11,8 9,5 10,1 Kypr ,2 4,4 3,9 4,4 Litva ,8 11,2 15,7 16,1 13,6 12,7 Lotyšsko ,3 14,0 13,7 12,9 12,6 10,5 Maďarsko.... 9,6 9,0 8,4 6,9 6,3 5,6 5,6 5,8 36

37 Malta ,0 6,7 7,4 7,7 Polsko ,9 10,2 13,4 16,4 18,5 19,8 19,3 Rumunsko ,3 5,4 6,2 6,8 6,6 7,5 6,5 Slovensko ,7 18,7 19,4 18,7 17,2 Slovinsko.... 6,9 6,9 7,4 7,2 6,6 5,8 6,1 6,6 Turecko ,5 8,3 10,3 9,0 Tabulka 4.4: Vývoj míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích (%) EU-27 % 9,1 8,9 8,2 7,2 7,1 9 9,6 Euro-zone (16) % 9 9,1 8,5 7,6 7,6 9,5 10,1 Česká republika % 8,3 7,9 7,2 5,3 4,4 6,7 7,3 Belgie % 8,4 8,5 8,3 7,5 7 7,9 8,3 Bulharsko % 12,1 10,1 9 6,9 5,6 6,8 10,2 Dánsko % 5,5 4,8 3,9 3,8 3,3 6 7,4 Estonsko % 9,7 7,9 5,9 4,7 5,5 13,8 16,9 Finsko % 8,8 8,4 7,7 6,9 6,4 8,2 8,4 Francie % 9,3 9,3 9,2 8,4 7,8 9,5 9,7 Chorvatsko % 13,7 12,7 11,2 9,6 8,4 9,1 11,8 Irsko % 4,5 4,4 4,5 4,6 6,3 11,9 13,7 Itálie % 8 7,7 6,8 6,1 6,7 7,8 8,4 Japonsko % 4,7 4,4 4,1 3,9 4 5,1 5,1 Kypr % 4,7 5,3 4,6 4 3,6 5,3 6,5 Litva % 11,4 8,3 5,6 4,3 5,8 13,7 17,8 Lotyšsko % 10,4 8,9 6,8 6 7,5 17,1 18,7 Lucembursko % 5 4,6 4,6 4,2 4,9 5,1 4,5 Maďarsko % 6,1 7,2 7,5 7,4 7, ,2 Malta % 7,4 7,2 7,1 6,4 5,9 7 6,8 Německo % 9,8 11,2 10,3 8,7 7,5 7,8 7,1 Nizozemí % 5,1 5,3 4,4 3,6 3,1 3,7 4,5 Norsko % 4,3 4,5 3,4 2,5 2,5 3,1 3,5 Polsko % 19 17,8 13,9 9,6 7,1 8,2 9,6 Portugalsko % 6,7 7,7 7,8 8,1 7,7 9,6 11 Rakousko % 4,9 5,2 4,8 4,4 3,8 4,8 4,4 37

38 Rumunsko % 8,1 7,2 7,3 6,4 5,8 6,9 7,3 Řecko % 10,5 9,9 8,9 8,3 7,7 9,5 12,6 Slovinsko % 6,3 6,5 6 4,9 4,4 5,9 7,3 Slovenská republika % 18,2 16,3 13,4 11,1 9, ,4 Španělsko % 10,6 9,2 8,5 8,3 11, ,1 Švédsko % 7,4 7,7 7,1 6,1 6,2 8,3 8,4 Turecko % 9 9,2 8,7 8,8 9,7 12,5 10,7 USA % 5,5 5,1 4,6 4,6 5,8 9,3 9,6 Velká Británie % 4,7 4,8 5,4 5,3 5,6 7,6 7,8 Zdroj: < Od roku 2004 nejniţší míru nezaměstnanosti mají státy Norsko (4,3%), Irsko (4,5%), Kypr (4,7%) a Japonsko (4,7%). S kaţdým dalším rokem se u většiny státu míra nezaměstnanosti zvyšuje. Nejvyšší míru nezaměstnanosti dosahovali Španělsko (20,1 %), Lotyšsko (18,7%) a Litva (17,8%). V roce 2011 nezaměstnanost v EU se kaţdým měsícem zvyšovala. Například nezaměstnanost od července 2011 do října 2011 stoupla přibliţně o 0,3 % (víz graf č.7). Graf 4.4: Vývoj nezaměstnanosti v EU a v eurozóne v % 38

39 Zdroj: < Během října 2011 stoupla míra nezaměstnanosti v eurozóne o 10,3 procenta, a to ze zářijových 10,2 procent. V celkově Evropské unii se pak zvýšila míra nezaměstnanosti z 9,7 procent Na 9,8 procent, uvedl dne Eurostat. V současnosti eurozóna zaţívá váţnou dlouhou krizi. Nepříznivou situaci ovlivňuje taky i ekonomika, která v poslední době zpomaluje, takţe se v Evropě hovoří o moţném pádu do recese. Graf 5.4: Míra nezaměstnanosti listopad 2011 EU Zdroj: < Z grafu 5.4 vyplývá, ţe doposud největší míru nezaměstnanosti má Španělsko, hned po něm Irsko, Slovensko atd. 39