HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE STUDIA Č(S)T V BRNĚ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE STUDIA Č(S)T V BRNĚ"

Transkript

1 ÚVOD Jsou tři druhy televize: Dobrá, špatná a brněnská. Tuto zajímavou větu pronesl v jedné ze svých Manéží Boleslav Polívka, jedna z nejvýraznějších osobností spojených s brněnskou televizí. Cílem této práce není zjistit, zda tomu tak opravdu je, ale popsat 45 let historie televizního studia v Brně, od pionýrských začátků až po moderní médium. K vytvoření uceleného a systematického přehledu o vývoji regionálního televizního studia jsem se snažil dosáhnout za pomocí dvou metod: jednak podrobnou rešeršní činností, jednak vytvořením pěti rozsáhlých rozhovorů s dlouholetými pracovníky studia věštěn pamětníků počátků televizního vysílání z Brna. Tato kombinace má posloužit k obohacení faktografických informací o zajímavé souvislosti a pozadí televizní práce, které nelze vyčíst z ročenek. Práce v televizi připadá mnohým fascinující a mimořádně zajímavá. Protože v televizi pracuji, nesdílím tyto stereotypní představy. Zaujala mě ale myšlenka nahlédnout do minulosti a prozkoumat, jak vznikalo televizní vysílání před více než třiceti lety, za úplně jiných technických podmínek, v jiném společenském kontextu i v jiné atmosféře. Tento text má být pokusem zaznamenat jednotlivá desetiletí historie brněnského televizního studiu s tím, co je pro ně charakteristické včetně technického vývoje a programové skladby jednotlivých období. Tam, kde je to nutné pro pochopení širších souvislostí doplňuji kontext o dění celé Československé či České televize, například v roce 1968, v roce 1989 nebo v době televizní krize na přelomu let 2000 a Ambicí této práce není hodnotit kritická období vývoje brněnského studia České televize, například diskutované působení ředitele Zdeňka Drahoše či události televizní stávky. Tato témata by si jistě zasluhovala podrobnější analýzu v samostatné práci. Při popisování těchto událostí proto neaspiruji na žádný hodnotící soud dávající za pravdu jedné či druhé straně konfliktu a zásadně se držím neutrálního postoje. 1

2 HISTORICKÝ PŘEHLED VÝVOJE STUDIA Č(S)T V BRNĚ 1. TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Z BRNA CO MU PŘEDCHÁZELO Brněnské televizní studio vzniká v době, kdy už má Československá televize za sebou sedm let existence a pravidelného vysílání, v době, kdy postupně přibývá diváků a televizní přijímač se stává obvyklou součástí domácnosti. Než se náš zájem zaměří na Brno a na kontext, ve kterém se krajské televizní vysílání rodí, připomeňme alespoň stručně počátky televizního vysílání v tehdejším poválečném Československu. 1 První pokusné televizní vysílání se uskutečnilo v květnu 1948 v rámci Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Tomu samozřejmě předcházel složitý a dlouhý vývoj televizní technologie a rozvoj nového masmédia ve světě. 2 Červenci téhož roku se konaly první televizní přenosy z XI. Všesokolského sletu v Praze. Zkušební televizní vysílání ze Studia Praha v Měšťanské Besedě (ve Vladislavově ulici) bylo zahájeno 1. května Většinu informací o vývoji televizní technologie a o počátcích televizního vysílání ve světě i v Československu čerpám z webové stránky České televize sekce Vše o ČT / Z historie. 2 Úplný počátek všeho je třeba hledat v roce 1884 v Německu. Paul Nipkow si tehdy nechal patentovat svůj kotouč s otvory uspořádanými ve spirále, který rozkládal obraz na řádky složené z jednotlivých bodů obrazu. Tzv. Nipkowův kotouč se stal jedním ze základních prvků mechanické televize. V roce 1900 na pařížské výstavě Expo je poprvé použit termín televize. Ve dvacátých letech dvacátého století začíná ve Velké Británii J. L. Baier své experimenty s televizním přenosem obrazu. 30. září roku 1929 je ve Velké Británii zahájeno pravidelné vysílání mechanické televize (30 řádků) na vlnách BBC. Vysílalo se ve všední dny, od do Ve stejném roce se také datují první amatérské pokusy o příjem anglického televizního vysílání na středních vlnách v Čechách. V roce 1931 začíná pokusné vysílání mechanické televize v Moskvě. V Československu je průkopníkem a propagátorem televize dr. Jaroslav Šafránek. Ten v prosinci 1935 uvádí do provozu první kompletní televizní aparaturu pro vysílání a příjem mechanické televize, určenou pro experimenty a demonstraci. Řetězec pracoval s třicetiřádkovou normou a snímkovým kmitočtem 12,5 Hz. Obrázek byl promítán na matnici o rozměru 10 cm x 15 cm. O rok později dr. Šafránek vydává svoji knihu Televise, která významně přispěla k propagaci televize mezi veřejností. 2. listopad 1936 je datem zahájení prvního pravidelného vysílání televize na světě. Prvenství má opět Velká Británie. Ve vysílání se střídají Baidova mechanická televize (240 řádků) a elektronická televize firmy E.M.I. (405 řádků) Vysílalo se denně od do a od do Běžný televizní přijímač stál přibližně 120 liber a jeho obrazovka měla rozměry 17 x 22,5 cm. O rok později Television Advisory Comittee doporučuje pro další používání elektronickou televizi společnosti E.M.I. Elektronická televize definitivně vítězí nad televizí mechanickou je ve Velké Británii uskutečněn první přímý televizní přenos, jde o korunovaci krále Jiřího VI. První krůčky televize v Československu televize přerušily události druhé světové války, po válce byl výzkum obnoven. V srpnu 1937 dr. Jaroslav Šafránek předvedl novinářům nový typ televizního přijímače s katodovou trubicí pracující s 30 řádkovým systémem. V prosinci 1938 Šafránkova skupina předvádí první český přijímač s normou 240 řádků, to už ale v Německu ministerská skupina pod vedením ing. Singra, uvádí do provozu televizní vysílač, který však šířil pouze nosnou frekvenci. Dr. Šafránek nebyl přes opakované nabídky přizván ke spolupráci. Další vývoj bezprostředně souvisí s válkou. V roce 1943 se do "kláštera" v Dolní Smržovce z Berlína stěhuje firma Fernseh A.G. (po osvobození přejmenována na Televid), která plní úkoly vojenského charakteru. Zde se v průběhu roku 1944 konají první pokusy s televizní normou 625 řádků. V říjnu 1945 do Televidu nastupuje na stáž 25 českých odborníků. V prosinci je stáž ukončena a veškeré zařízení závodu je převezeno do Sovětského svazu. Část účastníků stáže přechází do Vojenského technického ústavu (VTÚ) v Tanvaldě. Tam v letech pokračují práce na přípravě televizního řetězce s normou 625 řádků. 23. března 1948 je kompletní televizní řetězec předveden v Tanvaldě novinářům. ( 2

3 a 25. února 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Pro první televizní vysílač byla v roce 1953 adaptována pražská rozhledna na Petříně. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě jen 2 dny), v listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. Souběžně s rozvojem televize přibývalo diváků. V září 1962 bylo již milion platících diváků, v březnu 1965 byly hlášeny 2 miliony koncesionářů, v prosinci 1969 byla překročena hranice 3 milionů a v roce 1978 překročil počet hlášených přijímačů 4 miliony. Záhy začala vedle Prahy vznikat další studia: postupně v Ostravě, Bratislavě, Brně a v Košicích. První televizní studio mimo Prahu a zároveň první na Moravě a ve Slezsku, vzniklo v Ostravě. V roce 1954 vláda rozhodla o výstavbě nového vysílače v Ostravě-Hošťálkovicích, kde bylo vytvořeno televizní studio, zpočátku vybavené černobílými kamerami a filmovým snímačem 35 mm. Vysílalo především distribuční filmy a jen vlastní pořady (neexistovala retranslační trasa na Prahu). První vysílání pro Ostravsko se odehrálo 31. prosince Zpočátku se vysílalo jen dva dny v týdnu, později čtyři dny. 3 Pak přišlo na řadu bratislavské studio, které začalo vysílat 3. listopadu V následujících dvou letech bylo postupně do provozu uváděno retranslační spojení Praha - Ostrava, Ostrava Bratislava, v roce 1958 byla spojení všech tří studií dokončena. V roce 1960 bylo v Bratislavě zprovozněno dabingové studio pro úpravu zahraničních pořadů. Televize přichází do Československa v době, kdy si lidé již zvykli na rozhlas. Obě média (rozhlas i televize) vyrostla z technologií, jež existovaly před nimi z telefonu, telegrafu, pohyblivé i nehybné fotografie a nahrávání zvuku Rozhlas se zdál být spíše technologií hledající využití, než aby reagoval na poptávku po nové službě či novém obsahu, a přesně totéž lze říci i o televizi ( ) Obě média si tedy musela obsahy vypůjčit od již existujících médií a jejich nejoblíbenější obsahy jsou proto odvozené: filmy, hudba, příběhy, zprávy i sport. Možná žánrová inovace spočívá v jejich schopnosti přímého sledování, přenášení a zaznamenávání událostí ve chvíli, kdy se dějí. 4 Zároveň je podle McQuaila dalším významným rysem televize vysoký stupeň regulace, která souvisí i s pro televizi typickou distribucí od centra k periferii a spojování celostátní televize s politickým životem a mocenskými centry ve společnosti. Vládnoucí komunistický režim v Československu od počátku využívá televizi jako nástroj udržování sociální konformity a šíření stranické ideologie. Vedle základních funkcí média, kterými jsou 3 Více viz Švihálek, M.: Padesát let Televizního studia Ostrava. Edice ČT, Ostrava 2005, s McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál, Praha 1999, s

4 podle Lasswella 5 informování, korelace (vytváření vzájemných vztahů mezi jednotlivými částmi společnosti v souladu s prostředím, socializace a vytváření konsenzu) a přenosu kulturního dědictví (kontinuita), a podle Wrighta 6 také zábava, nabývá na větší důležitosti ještě čtvrtá funkce, kterou McQuail definuje jako získávání neboli agitování pro společenské cíle ve sféře politiky, války, ekonomického vývoje, práce a někdy i náboženství POČÁTKY TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Z BRNA Na začátku šedesátých let měla tedy Československá televize již tři studia a za sebou první roky vysílání. V roce 1961 bylo v Československu už televizních koncesionářů, Jihomoravský kraj se tehdy s počtem registrovaných majitelů televizorů řadil mezi kraji na třetí místo, po severní Moravě a středních Čechách. 8 Společnost si začala zvykat na televizi jako na skutečně masový sdělovací prostředek. Roli televize a její vliv na diváky si samozřejmě uvědomovala i vládnoucí komunistická strana. Ústřední výbor KSČ 24. května 1960 v dokumentu O stavu a úkolech Čs. televize stanovil vysílateli další programové, organizační i technické úkoly pro nejbližší budoucnost: usnesení ukládalo zavedení dopoledního vysílání pro druhé směny a práce na přípravě vysílání druhého programu. 9 Tyto úkoly vyžadovaly rozšíření programové základny. Proto kolegium Československé televize rozhodlo, aby byla programová základna rozšířena o nová televizní studia v Brně a Košicích 10. Po tomto rozhodnutí následovala jednání s brněnskými a jihomoravskými úřady o možnostech vysílání a místu sídla budoucího krajského studia. Dne 16. listopadu 1960 schválilo kolegium Československé televize plán vybudování televizního studia v Brně. Původní plán předpokládal výstavbu televizní stanice v Brně v období let 1964 až Ochota místních úřadů a tehdejších stranických orgánů, které vycházely televizi vstříc, a velké programové možnosti Brna a celého Jihomoravského kraje si však vyžádaly tento původní výhled přehodnotit a urychlit vybudování brněnského studia. Nový plán schválený 5 Viz Lasswell, H.: The Structure and Function of Communication in Society. In: L. Bryson (ed): The Communication of Ideas. Harper, New York 1948, s Viz Wright, C.R.: Functional Analysis and Mass Communication. Public Opinion Quarterly, 24, s McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál, Praha 1999, s Viz Svobodová, R.: Vznik a vývoj krajového studia Československé televize v Brně. Diplomová práce, Fakulta žurnalistiky University Karlovy v Praze 1976, s. 15. Pro srovnání: V roce 1955 měla jižní Morava jen 29 televizních koncesionářů, koncem roku 1959 jich bylo už 31 tisíc. Viz Čs. Televize v Brně zahajuje. In: Rovnost, Strasmajer, V.a kol.: Cesta k divákovi, ČST, Praha 1973, s Košické studio ČST zahájilo svůj provoz 25. února

5 v květnu 1961 počítal s možností, že již v roce 1961 budou vytvořeny předpoklady k tomu, aby v roce 1962 bylo televizní studio Brno zařazeno do celostátního vysílacího schématu Československé televize. To znamenalo vytvořit v roce 1961 základní programové složky: redakci politického zpravodajství 11 a dramaturgii uměleckého a dětského programu. Aby se mohlo začít vysílat ve stanovených termínech, bylo třeba vyřešit technologické zázemí. Především dokončit adaptaci bývalého kabaretního divadla Typos v tehdejší Chorázově, dnes Jezuitské ulici, jehož prostory byly Československé televizi přiděleny 30. září Přitom se předpokládalo, že vysílání z Typosu bude zajišťováno pouze jako přenos, nepočítalo se tedy se studiovou technologií. Tato eventualita platila jen pro začátek existence studia, a to hlavně proto, že harmonogram výstavby technického zařízení počítal s tím, že do konce června 1961 dostane televizní studio Brno z Prahy první a do konce října další přenosový vůz. Teprve potom měla přijít na řadu další etapa vybavení studia v Brně. Přidělené prostory v Typosu byly nedostatečné, proto studio usilovalo o postupné uvolňování dalších prostorů Typosu, včetně bývalé vinárny. V Typosu bylo instalováno provizorní přenosné zařízení z pražského přenosového vozu, vybudována hlasatelna mimo obraz, byl zrekonstruován z Ostravy dodaný vyřazený filmový automat a do konce roku 1961 byl přenosový sál v Typosu vybaven 16milimetrovým filmovým snímacím zařízením. Také bylo třeba postavit v rekordním čase provizorní trafostanici v parku za Typosem. Postavena byla s mimořádnou rychlostí, projektována byla v říjnu 1960 a dokončena v března Přes nedostatek zkušeností, nedostatečné technické vybavení a organizační problémy se v roce 1960 realizoval první programový pokus pod brněnským logem. V silvestrovském programu toho roku bylo poprvé využito brněnské zázemí. Část zábavného pořadu se vysílala sice za pomoci pražské techniky, ale přece jen už z Brna. Tak jako v Praze a Ostravě, i v počátcích brněnského studia byl velkým pomocníkem o čtyřicet let starší rozhlas 12. Prvními pracovníky budoucího studia se stali zkušení lidé právě z rozhlasu. V roce 1960 mělo podle archivních materiálů rodící se brněnské televizní studio pouhé 3 zaměstnance. 13 V roce 1961, kdy studio začalo vysílat, už v něm pracovalo 51 lidí. Prvním ředitelem se stal Josef Křivánek ( ), bývalý sportovní novinář a 11 Přívlastek politické odpovídá soudobému názvu redakce, jiné než politické zpravodajství tehdy neexistovalo. 12 Brněnský rozhlas začal s pravidelným vysíláním v roce První pokusy se konaly od 10. do 13. května, od 12. července jsou už pravidelně vysílány burzovní zprávy, a to od do hod. První rozhlasové studio bylo zřízeno v pavilonu na střeše Zemského domu 1. září Od 1. března 1925 se vysílací čas prodloužil na dvě hodiny. Viz Ješutová, E. (ed.). Od mikrofonu k posluchačům. Z osmi desetiletí českého rozhlasu. Český rozhlas, Praha 2003, s Viz Komplexní celoroční hodnocení, archivní dokument č

6 spolupracovník ČST Ostrava, který měl za úkol sehnat programové pracovníky a dát dohromady koncepci vysílání. Navzdory veškeré snaze urychlit přípravy brněnského televizního studia na začátek vysílání, ne všechno šlo hladce. Správa dálkových spojů nedokončila v termínu výstavbu přenosové trasy mezi Typosem a vysílačem Kojál a nebyly také přiděleny nutné provozní prostory. Za pomocí přenosové techniky se však přesto v termínu uskutečnilo oficiální zahájení vysílání brněnského studia 6. července Prvním samostatným pořadem byl přenos zábavného koncertu nazvaný Sedmikrásky nad Brnem. 14 Historický okamžik zaznamenal i dobový tisk: Včera večer vysílala Československá televize hudební pásmo Sedmikrásky nad Brnem. Takové programy se obvykle recenzují krátkou glosou hudebního nebo literárního kritika. Včerejší vysílání se vymklo z rámce obvyklé pozornosti. Včera totiž právě tímto programem překročila brněnská televize práh období příprav k období skutečné existence. Včera vstoupilo brněnské televizní studio poprvé svými vlastními silami na obrazovky televizorů. Přenosy z Brna jsme už ovšem viděli, dokonce tu byl i přenos z Typosu. Avšak jde především o ty vlastní síly, o jejich převahu při vysílání, o technickou schopnost a zdatnost, o vybavení a všechno, co s tím souvisí. Až jednou, po deseti a padesáti letech, bude slavit brněnské televizní studio výročí, vrátí se k tomuto dni jako k jednomu z nejvýznačnějších. K oficiálnímu zahájení brněnské televize dojde ovšem až 24. září pořadem Veletrh dobré nálady. Primát si udrží včerejšek ( ) Petardy světel zaútočily do tváří hudebníků, zpěváků, asistentů a lidé kolem děje. Střídavě i do očí diváků to když je snímala kamera. Ovzduší podobné filmovým ateliérům. Jen více napětí, větší požadavky na přenos, souhru a sladění. Nic nesmí selhat. Nic se totiž nemůže natáčet znovu. Jde přece o přímý přenos, dnes dokonce první vlastní. Minuty, v nichž musí vše do sebe zapadat s matematickou přesností ( ) (Rovnost ) Atmosféru tehdejšího večera připomíná i další novinový článek, který vyšel 6. července 1986, u příležitosti 25. výročí založení studia: Brněnské televizi je pětadvacet let. Šestého července 1961 se na obrazovkách objevily poprvé tváře brněnských herců a zpěváků. Vysílal se zábavný pořad Sedmikrásky nad Brnem. Úspěšná ústřední melodie se v pozdějším podání Gustava Broma stala hitem, jak dnes pěkně říkáme šlágrům a žije dodnes, na brněnském hlavním nádraží zní před každým hlášením. Natáčelo se tehdy živě a dnešní pamětníci vzpomínají vzrušujících a nepředvídatelných okamžiků i nádherných pocitů úlevy, když se nic neporouchalo a nic nespadlo a světla v sále vinárny v Typosu zhasla podle plánu. V podzemí Typosu už brněnská televize zůstala a setrvává i v mnoha dalších provizoriích (Rovnost ) 14 Viz Roční komplexní hodnocení, archivní dokument č

7 Režisér Milan Macků, který z Prahy přijel první brněnský pořad režírovat, do zápisu o tomto přenosu napsal: Jsem šťasten, že mohu být první právě já. V tomto historickém okamžiku děkuji všem, kteří se mnou obětavě spolupracovali. Vydržte všichni dlouho s nadšením, které máte dnes!! 15 Na skupinu lidí, kteří byli v roce 1961 u zrodu brněnského televizního studia, zavzpomínal jeden z pamětníků Bohuslav Opluštil: Nelze nevzpomenout na ty, kteří se lvím podílem zasloužili o to, aby bylo možno zahájit první vysílání Pamětníky, kteří přišli v roce 1961, jsou tito pracovníci: ing. Karel Soukup, Věra Freibergerová, Jindřich Matušek, Milan Peloušek, Jiří Klos, ing. Karel Halačka, Zdeněk Kriegler, Václav Myslivec, Jaroslav Pražák, Josef Tesařík, František Zouhar, Vilém Vepř, Karel Kropáček, Josef Winter a další. 16 Svým prvním pořadem začala profilace brněnského studia v oblasti tzv. uměleckého vysílání. Brzy se začala konstituovat i vysílání zpravodajské neboli tehdejší terminologií politicko-zpravodajské. Přes nejrůznější technické problémy se podařilo v prvním roce existence brněnského televizního studia odvysílat 2,5 hodiny v oblastním programu a 5 hodin v celostátním programu. Ve zpravodajské redakci na počátku pracovali tři redaktoři, dva kameramani a jeden produkční. Ti se ze začátku seznamovali s tím, jak se dělá televizní žurnalistika a takřka za pochodu se připravovali na zahájení oblastního vysílání. Nejprve přispívali do celostátního vysílání, hlavně do zpravodajské relace Televizní noviny, a připravovali sportovní přenosy. Menší díl kapacity byl věnován například pořadu Branky, body, vteřiny. V prvních třech čtvrtletích roku 1961 se redakce řídila hlavně požadavky z pražského celostátního vysílání. Ve zpravodajství Televizních novin se tak posílil důraz na regionální informace. Krajové, později oblastní vysílání mělo být původně zahájeno na začátku druhého čtvrtletí, termín se však posunul až do čtvrtého čtvrtletí. O důvodu jsme se již zmínili, zdrželo se dokončení přenosové trasy mezi Typosem a vysílačem Kojál, nedostávalo se potřebného technického zařízení ani studiových prostorů. První krajové vysílání se uskutečnilo 1. října Vysíláním Jihomoravského televizního týdeníku přibylo redaktorům ve zpravodajství práce, zároveň dostali prostor pro komplexnější informování o regionu. Nové možnosti jim přinesly také filmové laboratoře a provizorní filmová střižna, které byly ve studiu vybudovány ke konci roku. V roce 1962 redaktoři zpravodajského vysílání přes všechny 15 Zápis z přenosu č. 1, archivní materiál ČST Brno. 16 Opluštil, B.: Pamětník vzpomíná. In: Dobiáš, J., Karnet, J., Souchop, J. (eds.): Do dalšího čtvrtletí. Sborník k 25. výročí založení Čs. Televize Brno. ČST, Brno 1986, s

8 technické, profesionální a organizační potíže natočili 525 filmových šotů v délce od 30 sekund do 5 minut. 17 Brněnské zpravodajství pochopitelně nijak nevybočovalo z tematické linie celostátního televizního zpravodajství, vycházelo ale ze specifik jihomoravského regionu, koncentrovalo se na jeho průmysl, zemědělství a kulturu. Využívalo také množství výzkumných ústavů, vysokých škol a vědeckých pracovišť v kraji. Dalším obvyklým tématem zpravodajství byly akce na brněnském výstavišti. Druhá složka programu, která se označovala souhrnným názvem umělecké vysílání, sestávala z redakcí literárně dramatické a hudebně zábavné. Zvlášť fungovala ještě redakce pro děti a mládež, kterou od počátku vedla Věra Mikulášková. V tomto úvodním období neexistovala konkrétní koncepce uměleckého vysílání. Vše záleželo na operativnosti a tvůrčí invenci dramaturgů, jako cestou se vydají. Umělecký program se snažil sledovat a zprostředkovat televizním přenosem divadelní představení brněnských souborů, tehdy hlavně Mahenovy činohry. Zároveň ale studio spolupracovalo s autory na vytváření ryze televizních děl. Kromě brněnské kulturní scény studio mapovalo také dění v dalších stálých divadlech v kraji, spolupracovalo s divadly v Jihlavě, Uherském Hradišti nebo tehdejším Gottwaldově. Plán, který vycházel z celostátního vysílacího schématu, počítal v roce 1962 s odvysíláním celkem 64 hodin uměleckého programu včetně programů redakce pro děti a mládež. Realizovat tento plán bylo pro studio velmi obtížné. Brněnské studio nemělo žádného zkušeného televizního režiséra, také ostatní profese televizního řemesla byly velmi chabě obsazeny. Prakticky existoval jeden výrobní štáb pro celé umělecké vysílání. Tento nedostatek byl nahrazován nouzovými opatřeními. Zpočátku pracovali v brněnském studiu televizní režiséři z Prahy, později se začalo spolupracovat s externisty, většinou s profesionály z rozhlasu, brněnských divadel a Krátkého filmu. Aby se podařilo naplnit programový plán, musela brněnská televize čerpat z mimotelevizních zdrojů. Zároveň se postupně utvářely podmínky pro vlastní tvorbu a pro vlastní programové zázemí. S relativně uspokojivými výsledky začala literárně dramatická redakce. K nesporným úspěchům patřilo uvedení Gazdiny roby Gabriely Preissové, Kavkazského křídového kruhu Bertolta Brechta a literárního pásma V Tornistře maršálskou hůl. Podstatně odlišná byla situace v redakci zábavných pořadů. Podle Reginy Svobodové vedení studia po prvních pokusem a hledání dospělo k závěru, že nevystačí pouze s estrádními skládačkami jako jedinou formou zábavných pořadů. Vedle programů, které měly ohlas mezi diváky (Přijde apríl, přijde, Veselá silnice), byly vysílány i pořady, které 17 Viz Komplexní roční rozbor činnosti, archivní dokument č

9 lze označit jako podprůměrné, například Estráda ze Znojma a Veletržní estráda. Tato situace se řešila ve čtvrtém čtvrtletí změnou dramaturga a novým přístupem k tvorbě dramaturgické koncepce v zábavných pořadech, zejména hledáním původních a propracovanějších textů. 18 Objevily se i první hudební pořady z Brna, například koncert Janáčkova kvarteta, přenos opery Figarova svatba z Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a od konce roku postupné uvádění nejlepších souborů dechové hudby. Období do roku 1962 bylo v oblasti uměleckého vysílání zejména obdobím dramaturgického hledání, během kterého se postupně rozšiřoval okruh spolupracovníků z řad osvědčených i nových autorů a postupně se vytvářel základní dramaturgický předstih. Překvapivě konsolidovaná byla situace v redakci pro děti a mládež vedené Věrou Mikuláškovou. Redakce připravovala programy pro dětské vysílání s vlastním pečlivým plánem, vyrábělo se mnoho pořadů s podstatně kratší stopáží. Proto se také zřejmě vysílání této redakce vyznačuje žánrovou pestrostí a vyrovnanou kvalitou. Vedle koncipovaných reportáží (Pojďte s námi za vojáky, reportáž z přehrady, ze zimního stadionu atd.) přinesla redakce v té době objevný typ pořadu Hrajeme si na pohádky. Koncepce vycházela ze spolupráce s brněnským loutkovým divadlem Radost. Z této divadelní scény televize převzala inscenace Dnes v noci zázraky, Signály z Karakatu a další. Tato redakce také jako první v brněnském studiu začala spolupracovat s Intervizí. Prvním pořadem z Brna, který odvysílala Intervize, bylo právě loutkové představení Dnes v noci zázraky, následovaly další odvysílané pořady, například Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky nebo představení Aby se děti bavily. První dva roky existence brněnského televizního vysílání byly roky dramaturgického a programového hledání, velkého nasazení i nadšené kreativity. První pracovníci studia získávali praxi mimo jiné i přebíráním zkušeností pracovníků druhých studií, ostravského a bratislavského, kde se začalo vysílat o několik let dříve. Přitom však museli počítat s možnostmi, které ve studiu měly, s technickými a dalšími podmínkami, které se jen pomalu a postupně zlepšovaly. Studio, které se stalo významnou součástí tehdejší Československé televize, hledalo teprve svůj charakter a svoji tvář. Kvalitu prvních pořadů brněnského televizního studia už nemáme možnost posoudit. Převážná většina pořadů se tehdy vysílala živě přenosovou technikou, a je tedy nenávratně ztracena. 18 Viz Svobodová, R.: Vznik a vývoj krajového studia Československé televize v Brně. Diplomová práce, Fakulta žurnalistiky University Karlovy v Praze 1976, s

10 Závěrem této kapitoly ještě několik faktografických informací z počátků studia. Za oficiální začátek existence Televizního studia Brno je sice považováno vysílání zábavného pořadu Sedmikrásky nad Brnem, sluší se však připomenout i některá další prvenství: 19 první zpravodajský šot byl natočen v Brně 2. března 1961, odvysílán v Praze první přímý přenos vlastního hudebně zábavného programu Sedmikrásky nad Brnem se uskutečnil 6. července 1961 z Typosu první přímý sportovní přenos z utkání I. Ligy kopané Královopolská vs. Spartak Trnava 3:3 ze stadionu KSB se uskutečnil 13. srpna 1961 první velký zábavný pořad První veletrh dobré nálady vysílaný živě zhlédli diváci 24. září 1961 na závěr II. Mezinárodního strojírenského veletrhu první krajové vysílání jako živý přenos bylo 1. října 1961 realizováno z Typosu první přímý přenos z hokejového utkání RH Brno SONP Kladno se uskutečnil 1. listopadu 1961 ze Zimního stadionu první živé vysílání převzaté inscenace V. Majakovského Mysteria Buffa proběhlo 12. prosince 1961 z haly Královopolské strojírny první přímý přenos vysílání pro děti Brněnský dětský kabaret byl 17. prosince 1961 z Husova sboru první přímý přenos baletu ve vysílání pro děti a mládež Pohádka o Honzovi se uskutečnil 25. prosince 1961 z Janáčkovy opery první pořad Intervize pro děti od čtyř let loutkovou inscenaci Dnes v noci zázraky viděli diváci v přímém přenosu 28. ledna POŽÁR TYPOSU 1964 Hned v prvních letech existence poznamenala Televizní studio Brno nečekaná tragédie leden roku 1964 byl pro zaměstnance brněnské televize nejprve obyčejným pracovním dnem. Ve studiu stály kulisy a režisér Evžen Sokolovský řídil zkoušku inscenace. O patro výše se v dabingu připravovala česká verze filmu Romana Polańského. Nic nenasvědčovalo tomu, že v příštích chvílích se v objektu Typos odehraje drama. Pak kdosi zachytil ve vzduchu štiplavý, dusivý dým. A vzápětí se ozval výkřik: "Hoří!" Za chvíli už 19 Viz Dobiáš, J., Karnet, J., Souchop, J. (eds.): Do dalšího čtvrtletí. Sborník k 25. výročí založení Čs. Televize Brno. ČST Brno 1986, s Informace k tomuto tématu čerpám především z archivních materiálů televizního studia Brno. Podrobný seznam dokumentů ve složce nazvané Materiály k požáru ve studiu Typos je uveden v seznamu použité literatury. 10

11 plameny a kouř uvěznily v podzemí studia desítky lidí. Tak popisují začátek tragické události tvůrci televizního dokumentu Studio Typos, Brno 1964 z cyklu Osudové okamžiky. 21 Požár vznikl kolem 17. hodiny odpoledne v místnostech tzv. přípravny v suterénu, který sousedil bezprostředně s hlavním sálem, postupně zachvátil obě schodiště, přes která se rozšířil do pasáže domu. Se záchranou lidí, kteří uvízli v suterénu, pomáhali hasiči i vojáci. Velkou statečnost prokázal velitel pohotovostní jednotky nadrotmistr Antonín Gašparec. S nasazením vlastního života vynesl z prostor hořícího studia osm lidí, přitom byl sám popálen přiotráven. 22 Vyšší patra domu nad televizním studiem v té době obývala zhruba stovka nájemníků. Nájemníci zadních traktů byli při požáru nuceni uniknout z domu po střeše do sousedního domu, protože jediný východ jim zatarasil kouř, plyny v pasáži. Následky byly tragické, jeden z režisérů studia Miroslav Ambro nepřežil otravu kouřovými plyny. Lékařům se nepodařilo ho resuscitovat, zemřel na následky udušení. Bylo mu tehdy 26 let. Ve Výzkumném ústavu traumatologickém v Brně (dnešní Úrazová nemocnice) bylo ten večer ošetřeno 16 lidí, 12 z nich bylo hospitalizováno, kromě jednoho poranění ruky to bylo většinou kvůli otravě kouřovými plyny. 23 Celou událost začala vyšetřovat Veřejná bezpečnost a Městská inspekce požární ochrany při Městském národním výboru v Brně. Podle jejich závěrů nebylo bezprostřední příčinou samovznícení a žádná fakta nenasvědčovala ani úmyslu, jako nejpravděpodobnější příčina byla proto určena neopatrnost nebo nedbalost. Při tomto šetření inspektoři také zjistili bezpečnostní závady. Konstatovali nevyhovující provizorní umístění studia, nedořešené strážení objektu a nedodržování bezpečnostních předpisů, zejména zákazu kouření. Tyto nedostatky mohly být nepřímou příčinou vzniku požáru. Následovaly kontroly protipožárních opatření. Tehdejší ředitel studia Miloš Kocourek ( ) vydal záhy s okamžitou platností zákaz kouření ve všech místnostech televizního studia v Typosu, s jedinou výjimkou: Kouření je dovoleno pouze v pasáži Typosu při použití stojanových popelníků, které musí být naplněny vodou Nedodržení tohoto zákazu bude stíháni disciplinárně, pokutou Kč, resp. trestním oznámením. 24 Ředitel také zakázal skladovat v pasáži jakýkoliv materiál a nařídil zajištění požární asistence při jakémkoliv provozu ve studiu. 21 Viz informace o pořadech. 22 Viz dopis ředitele TS Brno Miloše Kocourka adresovaný veliteli posádky Brno generálporučíkovi Jaroslavu Dočkalovi ze dne 30. ledna 1964, Materiály k požáru ve studiu Typos. V tomto dopise ředitel navrhuje pro nadrotmistra Gašparce za jeho statečnost vyznamenání a povýšení. 23 Viz seznam pacientů ošetřených dne ve VÚT po požáru v Typosu v Brně sepsaný dne vedením ústavu, Materiály k požáru ve studiu Typos. 24 Rozhodnutí ředitele č. 1/1964 ze dne 28. ledna 1964, Materiály k požáru ve studiu Typos 11

12 Dramatický požár vyvolal ostrou reakci nájemníků domu. Ti se dva dny po požáru usnesli na důrazné rezoluci, ve které žádali: aby studio televize bylo, pokud možno v nejkratší době, odstraněno z paláce Typos, a to především z bezpečnostních důvodů jak pro nájemníky, tak pro zaměstnance televize, i pro sousední domy. 25 Nájemníci poukazovali na to, že od doby, kdy bylo v suterénu a přízemí domu umístěno televizní studio došlo už ke třem požárům, přitom ten třetí, největší si vyžádal jeden lidský život a desítky zraněných a ohrozil všechny nájemníky domu. Požadovali také zbourání zdi, která rozdělila pasáž původně propojující Chorázovu a Běhounskou ulici. Zeď podle nich znesnadnila lidem únik z hořícího domu. V závěru rezoluce obyvatelé domu navrhovali: Vzhledem k tomu, že televizní studio v paláci Typos je jen provizorium, dáváme jako občané na uváženou, zda by nebylo lépe přikročiti k definitivnímu umístění studia v Brně, aby se zbytečně neinvestovaly milionové náklady. 26 Československá televize tehdy znepokojeným nájemníkům odpověděla, že jejich požadavek na vyklizení televizního studia z objektu Typos je neuskutečnitelný. Ujistila je zároveň, že se televize snaží a bude snažit o realizaci výstavby nového televizního studia v Brně. O žádosti nájemníků jednala také komise Městského národního výboru dne. Komise konstatovala, že: vzhledem k tomu, že v současné době je značně omezená investiční výstavba a není naděje, že by v dohledné době bylo možno vybudovat nové, všem předpisům vyhovující televizní studio, je nutno po přechodnou dobu i nadále počítat s jeho existencí v tomto místě a navržením vhodných opatření zajistit jeho provoz, a tím i bezpečnost nájemníků v maximální míře. 27 Dlužno dodat, že toto nájemníky zmiňované provizorium trvá do dnešních dnů, televize objekt Typos dosud neopustila, naopak v něm postupně zabírala víc a víc prostorů a pater, dnes tu zůstaly už jen dva byty obsazené původními nebo novými nájemníky. Plány na novou budovu Televizního studia Brno mají tedy dlouhou historii, v poslední době nabývají konkrétní podoby a rýsují se v rozmezí nejbližších let, o tom ale později. Požár nejen krutě zasáhl do lidských životů, ale výrazně ztížil výrobní podmínky pro další fungování televizního studia. Především zničil část vybavení studia, poškozené prostory potřebovaly rekonstrukci, a nebylo tedy odkud vysílat. Televize naštěstí sehnala náhradní prostor, odkud mohla dál zajišťovat vysílání, než se studio v Typosu opraví. Přechodně začala využívat sál v suterénu domu Botanická ulice 1 v Brně, který patřil podniku ZK Pozemní stavby. K domu byl přistaven přenosový vůz, ze kterého bylo odbavováno 25 Rezoluce nájemníků domu Typos ze dne 24. ledna 1964, Materiály k požáru ve studiu Typos. 26 Rezoluce nájemníků domu Typos ze dne 24. ledna 1964, Materiály k požáru ve studiu Typos. 27 Protokol sepsaný o místním jednání konaném dne 19. února 1964 na odboru výstavby MěstNV v Brně, Materiály k požáru ve studiu Typos 12

13 televizní vysílání. Městský národní výbor povolil využívání tohoto prostoru pro přechodné vysílání televizních pořadů pouze do 30. června Díky zvýšenému úsilí zaměstnanců a technické výpomoci ostatních studií Československé televize se ale podařilo udržet plánované programové proporce. V období od ledna do května studio odvysílalo celkem 62 hodin pořadů a zajistilo výrobu dalších pořadů filmovým způsobem. Tyto pořady byly vysílány jinými studii, ovšem s uvedením brněnského studia jako výrobce pořadu. K určitým úpravám oproti původnímu plánu došlo pouze ve skladbě pořadů. Právě pro nedostatek vhodného vysílacího prostoru například nebylo možné natáčet plánované původní inscenace a studio se více spoléhalo na přenosy z divadel. V oblasti publicistických pořadů i aktuálního zpravodajství se podařilo udržet plánované proporce vysílání. Ekonom studia vyčíslil škody způsobené požárem na 726 tisíc československých korun, včetně odškodnění zaměstnancům, vdově a sirotkům po zemřelém Miroslavu Ambrovi a výdajů spojených s vysíláním z náhradních prostor. Rekonstrukce v Typosu zahrnovala, zednické, malířské práce, opravu elektroinstalace, zároveň zdržela již dříve plánované stavební úpravy. Kritická situace v brněnské televize ale také zvedla vlnu solidarity a ochoty pomoci. Československý rozhlas poskytl technickou pomoc při opravách technického zařízení. Různé podniky v kraji nabízely své služby, například skupina techniků Radioreléových spojů Praha nabídla dobrovolně pomoc ve svém volnu při obnově studia. Také diváci posílali do televize dopisy plné podpory. 4. DALŠÍ VÝVOJ TELEVIZNÍHO STUDIA BRNO V ŠEDESÁTÝCH LETECH Po váhavých začátcích se v letech 1963 a 1964 už začaly zúročovat první zkušenosti s programem, organizace jednotlivých redakcí také získala přesnější podobu. Zpravodajské vysílání se v roce 1964 diferencovalo na tři redakce: zpravodajskou, publicistickou a sportovní. V dubnu 1964 vznikl jako samostatný útvar dabing. K 1. červenci 1964 byla ke studiu delimitací přičleněna filmová výrobní skupina Krátkého filmu Brno, ta se stala jádrem budoucí redakce filmového vysílání. V prvním období vytvořila několik populárně vědeckých a naučných filmů. Studiu však chybělo základní technické vybavení, hlavně v oblasti filmové výroby, chyběly vhodné kamery i základní vybavení střižen. Požár v lednu 1964 tento nedokonalý technický stav ještě podstatně zhoršil. Možnosti výroby a vysílání se tak v mnohém vrátily k podmínkám, které panovaly v samotných počátcích studia. 13

14 V dalších dvou letech 1965 a 1966 došlo k významnému rozvoji televizních žánrů, především v oblasti publicistické. Výrazně narostl podíl dabovaných filmů pro celostátní vysílání. Pozornost věnovaná publicistice a dabingu však vyvolala podstatný pokles v úrovni přípravy i realizace televizních inscenací. Kvůli této nevyváženosti bylo nutné zpracovat nový systém plánování, aby se disproporce odstranily. Zajímavé je, že v této době výroba jednotlivých redakcí byla větší než možná kapacita vysílání, takže některé pořady vyrobené pod hlavičkou brněnského studia byly vysílány buď z Prahy, nebo z Ostravy či Bratislavy. Období let 1967 a 1968 přináší programové, ale i technologické a organizační změny. Nosnou součástí tvorby se stávají inscenace, filmové pořady publicistické, literární a dětské, tedy pořady velmi náročné na technické kapacity. Definitivně se upouští od technologie živého vysílání a přechází se na záznam, což vyvolalo nezbytnost ovládnutí této nové technologie. Využívá se systém TRC (telerecording), což byl starší systém záznamu obrazu a zvuku filmovou cestou, tzn. snímáním z obrazovky na film. V brněnském studiu vzniká také další oddělení, reklamní vysílání ZPRAVODAJSTVÍ A PUBLICISTIKA V roce 1963 mělo tzv. politicko-zpravodajské vysílání brněnského televizního studia převážně zpravodajský charakter, přispívalo především do celostátní relace Televizní noviny. Začalo už ale také krajové vysílání Jihomoravského televizního týdeníku, a to každé pondělí. I toto vysílání bylo orientováno převážně zpravodajsky. Stav technického zařízení, včetně rekonstrukce vysílací trasy, neumožňoval přímé vstupy do Televizních novin, proto veškerý zpravodajský materiál byl zpracován filmově, pouze sportovní události byly přenášeny přímo. V roce 1963 se podařilo natočit a odvysílat 717 filmových šotů, jeden středometrážní film, devět sportovních přenosů, přenos mírové manifestace s účastí prezidenta republiky 28 a deset publicistických pořadů. Do Televizních novin bylo měsíčně dodáváno 16 filmových zpráv. Následující rok, po požáru ve studiu Typos, podstatně ovlivnil oblastní vysílání. Zpravodajský týdeník byl kvůli řadě nevhodných přenosových míst postupně omezován do té míry, že jeho vysílání bylo nakonec zastaveno. Rozsah zpravodajství pro Televizní noviny se zvýšil na 24 filmových šotů měsíčně, samostatná sportovní redakce velmi významně spolupracovala s pražskou redakcí Televizních novin i pořadu Branky, body, vteřiny. V publicistice, která se v této době také nově konstituovala, tvořil programové těžiště seriál Mohu do toho mluvit, který se svým dosahem stal hlavním pořadem studia. Jeho 28 Tento přenos byl zaznamenán na TRC. 14

15 myšlenkou bylo spojit publicistiku ve studiu s diváckým zájmem a orientovat se na ekonomické problémy, které byly tehdy vnímány jako klíčové, samozřejmě v mantinelech vymezených stranickou politikou. Další podstatnou složkou brněnské publicistiky byly reportáže převážně zpracované způsobem filmového záznamu. V polovině šedesátých let se zvýšil objem a postupně i kvalita zpravodajského vysílání. Zpravodajská redakce se do konce roku 1965 podílela na mutacích Televizních novin, a to dvakrát v týdnu. Když byly mutace od celostátně zrušeny, přistoupilo se opět k vysílání prostřednictvím krajového vysílače, vždy ve středu v podvečerním čase. Postupně se změnila forma krajového týdeníku. Vedle aktualit a zajímavostí zpracovávaných do filmových zpráv se začaly objevovat i další televizní žánry: rozhovor, beseda nebo fejeton. Tématem besed byly často sjezdy KSČ, besedovalo se před sjezdem i po sjezdech o závěrech sjezdu. Publicistika se orientovala na zcela nový žánr, který dostával podobu tzv. zábavné publicistiky. Pořady Dnes večer u (setkání se zajímavými lidmi jednoho příjmení, například, Dnes večer u Dvořáků) a Zázraky na každém kroku měly charakter cyklu a dočkaly se vděčného přijetí diváků. Původně zamýšlený cyklus Blízko a daleko nahradil cyklus reportáží R 66 a pořady pod názvem Dovolená se vysílaly místo taneční hudby. Publicistika v brněnském studiu získávala specifický kolorit a úspěšně se etablovala se v celostátním vysílání Československé televize. V letech 1967 a 1968 dostávala redakce publicistiky více vysílacího prostoru na úkor redakce zpravodajské. Řada pořadů se programově měnila podle momentální potřeby, objevil se nový diskuzní cyklus Jak se máte? Až do začátku roku 1968 pokračoval cyklus reportáží R 67. Zcela zvláštní kapitolou je sportovní vysílání. Historie sportovních přenosů z jihomoravského regionu je starší než existence brněnského televizního studia. Přenosové vozy československé televize tu už v polovině padesátých let zaznamenávaly dojezdy etap Závodu míru a Velkou cenu ČSSR motocyklů. Vůbec první přenos, který organizovalo už nově vzniklé studio 27. srpna 1962, byla právě Velká cena. Dramaturgie sportovní redakce se začala formovat s příchodem rozhlasového reportéra Miloše Zouhara, který ještě v roce 1960 působil na olympiádě v Římě a pak se nechal zlákat prací v novém médiu a stal se televizním komentátorem. Komentoval především hokej, etapy Závodu míru a motocyklové Velké ceny. Šedesátá léta byla ve znamení ledního hokeje. Televizní kamery nechyběly při zápasech tehdy slavné Komety. Jak vzpomíná dlouholetý sportovní redaktor Petr Kment, brněnský zimní stadion ještě neměl střechu a stávalo se, že napršelo a nasněžilo do citlivých televizních lamp a zápas 15

16 přerušoval nejen rozhodčí, ale i prasklé žárovky, jejichž zbytky všichni aktéři svorně bez protestů zametli a hrálo se dál UMĚLECKÉ VYSÍLÁNÍ Výroba uměleckých pořadů v brněnském studiu měla zpočátku kolísavou úroveň a pokulhávala za pražskou tvorbou. V prvních letech se postupně dařilo zvyšovat uměleckou kvalitu i žánrovou pestrost. Dramaturgie uměleckého vysílání se snažila využít bohatého kulturního zázemí jihomoravského regionu. To se výrazně projevilo hlavně v oblasti literárně dramatické produkce. Například z devíti inscenací vysílaných v roce 1963 byl pět vytvořeno přímo pro televizi, tři z nich byly původní. Kromě toho umělecký program připravil a realizoval z podnětu ČST Brno Nedělní chvilky poezie a Malé noční povídky. V kategorii hudebně zábavných programů tvůrci stále ještě hledali vlastní cestu, která by dramaturgii dala pevnou koncepci. Roční ochromení kapacit po požáru v lednu 1964 jako by umrtvilo schopnosti uměleckého vysílání pokračovat v solidně započaté linii. Upustilo se od původních programových záměrů v oblasti literárně dramatické, vystřídaly je přenosy divadelních představení, hlavně Mahenovy činohry. Cestou inovace se naopak vydaly literární pořady, zejména pásma poezie. Z těch se později vyvinuly již zmíněné Nedělní chvilky poezie, které po čase jako žánr převzala i některá ostatní studia. Problémy s tvorbou inscenací byly spojeny i s tím, že ještě v roce 1966 bylo nutno inscenace vysílat živě. To byla ve srovnání s kvalitou obrazového záznamu i hereckého ztvárnění pro brněnské studio nevýhoda oproti ostatním studiím. Na tuto dobu později s úsměvem vzpomínala i brněnská herečka Vlasta Fialová: 30 Nežli bylo otevřeno brněnské televizní studio, jezdili jsme za televizí do Prahy a do Ostravy. V Praze se tenkrát vysílalo z Burzy a z Besedy, v Ostravě z hospody U Havránků. Pro nás brněnské herce to byla veliká svízel ( ) Až konečně v roce 1961 se otevřelo studio u nás v Brně. Že jsme měli všichni radost, to je samozřejmé, ale ještě celých 10 roků jsme vysílali živě. Co člověk před obrazovkou provedl, to šlo do éteru a vidělo to několik milionů diváků. Dnes, s odstupem času, vzpomínám na takzvané průšvihy s úsměvem, ale někdy by se v nás doslova krve nedořezal. Dovolte mi vzpomenout jenom na jednu takovou příhodu: Po nešťastném požáru v Typosu jsme dlouho vysílali z Husova sboru. Bylo to studio malé, ale pěkné. Zasloužilý umělec Jaroslav Novotný k nám 29 Kment, P.: Galusky a motory. In: Dobiáš, J., Karnet, J., Souchop, J. (eds.): Do dalšího čtvrtletí. Sborník k 25. výročí založení Čs. Televize Brno. ČST, Brno 1986, s Citace: Fialová, V.: Vzpomínky herečky. In: Dobiáš, J., Karnet, J., Souchop, J. (eds.): Do dalšího čtvrtletí. Sborník k 25. výročí založení Čs. Televize Brno. ČST, Brno 1986., s

17 z Prahy přijel režírovat krásnou televizní inscenaci Vdovu Cappetovou a já měla tu čest zahrát si Marii Antoinettu. Moje radost byla nesmírná, ale zodpovědnost také. Přišel den vysílání. Vše šlo kupodivu dobře. Nadešla scéna, kdy Antoinetta uvězněná v Conciergerie tedy ve věži čeká na vysvobození od svého milovaného Axel- Fersena. Je půlnoc, hodiny odbíjejí, (v tu dobu byl ve studiu vypnut zvuk) Antoinetta se dívá z malého okénka dolů na Paříž, a v tom se k tomu okénku z druhé strany dekorace blížil požárník v uniformě. Šeptám mu: Prosím vás kam to lezete? A on odvětil: Co má bét já se du kóknót. A vešel do okénka přímo před kameru! Byl tam jak vymalovaný, ale také byl konec a všichni jsme to přežili. Takových a ještě lepších příhod byly desítky. Dnes, kdy se už většina inscenací točí předem, už to sice není takový nápor na nervy, ale někdy je mi trochu líto, že to není to jedinečné v této chvíli. A hlavně je mi velice líto, že brněnské televizní studio nemá jediný ateliér vhodný k natáčení. Brno by si to zasloužilo. A my také. Řada televizních inscenací, která v brněnské televizi v šedesátých letech vznikla, patří dnes do zlatého fondu a pokud se zachoval jejich záznam, bývají na obrazovce České televize reprízovány. Zmiňme alespoň ty nejvýznamnější. Vůbec první velkou inscenací je již zmiňovaná Majakovského Mysteria Buffa, kterou režíroval Antonín Moskalyk a která se živě vysílala z haly Královopolské strojírny. Dalším výrazným počinem je Kavkazský křídový kruh (1962) podle předlohy B. Brechta a v režii Evžena Sokolovského. O roce 1963 vznikla inscenace podle scénáře Ludvíka Kundery Totální kuropění, také režírovaná Evženem Sokolovským. Vynikající herecký výkon předvedla Vlasta Fialová v inscenaci Vdova Cappetová (1964) v režii Jaroslava Volného. V roce 1965 se brněnská televize nejvíce zapsala inscenací Sjezd abiturientů, kterou podle vlastního scénáře režíroval Zdeněk Kaloč. Šlo o dramatizaci románu Franze Werfela. V roce 1967 zazářil Jan Pivec v inscenaci Dobrý člověk ještě žije. Scénář podle románu Romaina Rollanda napsal František Laurin, který se ujal i režie. V roce 1968 brněnské studio připravilo dramatizaci románu Eduarda Valenty Jdi za zeleným světlem scénáristy a režiséra Pavla Blumenfelda, v hlavní roli s Ladislavem Lakomým. Pavel Blumenfeld se později ocitl na indexu a inscenace see nesměla vysílat. V roce 1968 vznikla také televizní inscenace Fedora Kauckého Moudrý Engelbert na motivy románu Jaromíra Johna. Zajímavým pořadem byla inscenace Josefína podle předlohy Vladislava Vančury. Režisér Alois Hajda v ní svěřil hlavní roli tehdy začínající herečce Haně Zagorové. V roce 1969 byla v Brně natočena úspěšná inscenace Šťastný Jim podle knihy Kingsleye Amise, scénář a režie Zdeněk Kaloč, hlavní roli frustrovaného vysokoškolského učitele hrál Petr Kostka. V témže roce se podařilo do Brna dostat také herce Jaroslava Marvana, zahrál si v inscenaci Kaktus, bomba, letadlo spolu s Eliškou Balzerovou, která se objevila v jedné z prvních svých televizních rolí. V roce 1968 začalo brněnské studio připravovat záznamy a přenosy z udílení cen Zlatý krokodýl z brněnského výstaviště. Šlo o ceny za herecké a hlasatelské výkony 17

18 v předcházejícím roce, dávné předchůdce dnešních cen TýTý. Tradici brněnských Zlatých krokodýlů později nahradily ceny nové, předávané již v Praze - televizní rolničky. V roce 1969 se také v brněnském studiu začal pro druhý program Československé televize, který se v tu dobu formoval, natáčet desetidílný cyklus První stránky dějepisu, byl věnovaný archeologii a uváděla ho Marta Skarlantová-Hajnová VYSÍLÁNÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ Redakce vysílání pro děti a mládež měla jako jediný programový útvar v brněnském studiu jediného dramaturga, Věru Mikuláškovou, která do televize přišla z brněnského rozhlasu. Produkce dětského vysílání od začátku vynikala velkou žánrovou pestrostí. Pravidelnou součástí vysílání se stala loutková představení divadla Radost v Brně, reportáže, pořady zajímavostí a televizní pásma z různých oborů lidské činnosti. Zvlášť významná byla spolupráce s Aloisem Mikulkou, jehož pásmo O malíři a prapodivných věcech a původní televizní pohádka Modrá hvězdička patřily k tomu nejvýraznějšímu, co redakce pořadů pro děti a mládež v roce 1963 vyrobila. V září téhož roku se začalo s vysíláním pořadů pro školní kluby. Úspěch měl vzdělávací seriál Neznámé o známém, ve kterém se objevovaly novinky a zajímavosti ze světa archeologie, přírodovědy, zdravotnictví a ostatních oborů, které byly zpracované dobrodružnou formou tak, aby oslovily právě dospívající mládež. V seriálu Za školou připravovala redakce setkání s různými zajímavými lidmi, kteří tvořili pro děti. Tak vznikly například přímé přenosy z tvůrčí dílny Karla Zemana a Hermíny Týrlové. Právě pořad Za školou s Hermínou Týrlovou se v roce 1966 stal nejúspěšnějším pořadem redakce. Pozitivní vývoj ve vysílání pro děti a mládež narušil požár ve studiu. Omezení výrobní kapacity nejvíce postihlo právě tuto redakci. Roční produkce redakce vysílání pro děti a mládež představovala v průměru čtyřicet pořadů ročně DABING V roce 1964 vznikla v brněnské televizi redakce filmových pořadů, a to v souvislosti se zřízením dabingového studia. Omezení výrobní kapacity po požáru v lednu 1964 znemožnilo dokončit plánovaný dabing filmů. Příznivě se nevyvíjela situace ani v oblasti vlastní filmové tvorby, která v této redakci příslušela filmové skupině Krátkého filmu Brno, jež později, jak již bylo zmíněno, přešla do televize. Výroba přecházela od krátkých naučných filmů podle vlastních námětů k dabingu. Rozhodujícím faktorem neúspěchu byla malá 18

19 vybavenost filmové realizace a natáčení proto postupovalo velmi zdlouhavě. Filmová výroba byla proto nakonec tematicky přeřazena do redakce publicistiky. Cílem dabingu v jeho počátcích bylo rychle a dobře ovládnout profesi dabování filmů a připravit a prozkoumat brněnské herecké zázemí. S tím pomáhali zkušení pražští režiséři. Vůbec první dabovaný titul bylo polské komorní drama Nůž ve vodě. Dialogy vytvořila barrandovská úpravkyně J. Kryslová, režii měl A. Klimeš, zvuk R. Večeřa a střih M. Hlošková. Dabingové studio tehdy vedl M. Kratochvíl, který po roce odešel do pražské dabingové redakce. Prvními dabéry v Brně byli herci K. Kabíček, H. Kružíková aj. Husník. Další tituly režírovali opět pražští tvůrci I. Skružná, V. Krška nebo B. Nováková. Koncem roku 1964 se režie dabingu anglického filmu Prodané životy chopil Milan Messany, který u této profese v brněnském dabingu zůstal. Díky pečlivým přípravám se už v roce 1965 objevila řada kvalitně namluvených filmů z Brna a brněnský dabing si rychle získal svůj kredit u diváků. Tento přínos brněnského studia navíc vyhovoval i koncepci prosazované celostátně Československou televizí, totiž zařazovat do televizního programu větší počet filmů. V následujících letech produkce brněnského dabingu vysoce překračovala plánovaný požadavek dabovaných filmů, přitom zůstala zachována velmi slušná umělecká kvalita. Televizní dabing se konstituoval jako zcela nový a specifický umělecký obor. Dabovaly se nejen filmy hrané, ale i dokumentární a publicistické pořady. Hlavní podíl přirozeně tvořily pořady z produkce států tehdejšího východního bloku TECHNIKA A ZÁZEMÍ V roce 1961 a 1962, kdy brněnské televizní studio začínalo s vysíláním, mělo k dispozici jeden starý přenosový vůz z Prahy a přenosový sál v Typosu, který nebyl vybaven studiovým zařízením a neměl dostatečné provozní zázemí. V roce 1963 pak byla namontována studiová technologie s použitím přenosového technického zařízení z druhého přenosového vozu poslaného z Prahy, doplněného novými filmovými snímači. Do té doby provoz v Typosu zajišťoval jeden přenosový vůz a jednoduchý filmový snímač FS 6 na formát 16 milimetrů. V roce 1963 už studio tedy dostalo nový přenosový vůz. Filmové snímače v Typosu měly už oba formáty, 16 a 35 milimetrů. V této době byla také v prostoru bývalé vinárny v Typosu instalována technika pro dabování 35milimetrových filmů. Studio bylo vybaveno osvětlovacím roštem, v proluce vedle Typosu byla postavena nová trafostanice o příkonu 600 kw, garáž pro přenosový vůz, přípravna pro stavebně-dekorační techniku a sklady pro scénický provoz a zvuk. 19

20 Požár studia v lednu 1964 poškodil některé prostory studia a technologie. Techniku se podařilo díky obětavosti odborníků opravit nejdříve ze všeho. V roce 1963 dostala Československá televize v Brně budovu na třídě Kpt. Jaroše, kam se přestěhovalo vedení studia, program a správa. Také byly postupně uvolňovány další místnosti v budově Typos pro potřeby provozu televize. O d počátku se počítalo s tím, že všechny tyto přidělené prostory jsou pouze provizoriem, které má umožnit co nejdříve zahájení provozu studia. Výhledové plány počítaly s nutností postavit nové studio. Dodávám, že tyto plány se teprve v současnosti blíží realizaci, plán vybudovat nové televizní studio v kasárnách Jaselská zatím stále existuje pouze na papíře, mluví se o perspektivě několika příštích let. Brněnské studio bylo na počátku nedostatečně vybaveno také filmovou technikou. Nejprve si muselo vystačit se zrekonstruovaným starým vyvolávacím automatem na 16milimetrový film z ostravského studia, provizorně instalovanou filmovou laboratoří v pasáži Typosu, kde ale vadilo prašné prostředí. V té době sloužily studiu dvě střižny na 16milimetrový film a dvě na film 35 milimetrový pro dabingové studio. Kameramani měli na začátku k dispozici nekvalitní filmové kamery na formát 35 mm, které studio získalo delimitací od Krátkého filmu Brno, kvalitních 16milimetrových filmových kamer byl nedostatek. Nekompletní byla zvuková kamera Arri, scházel k ní síťový motor. K dispozici byly pouze dva přenosové magnetofony Perfectone, přepisování a míchání filmů se muselo provádět v ČST Praha, což bylo při stoupající produkci zejména zpravodajských a publicistických filmů výrobně velmi obtížné. Ve filmové laboratoři nastalo zlepšení v roce 1964, kdy vývojové dílny dodaly prototyp vyvolávacího automatu pro 16milimetrový film, jeho instalace však byla provizorní a později byl přemístěn na třídu Kpt. Jaroše. V roce 1964 nebyla ještě v brněnském studiu 16milimetrová filmová projekce, takže zpravodajství a další redakce používaly k projekci amatérský promítací přístroj Club, který poškozoval perforaci. Zvukovýroba ve studiu Brno v roce 1964 vůbec nebyla, což značně brzdilo výrobu zvukových filmů. Potřebné zařízení bylo pro studio plánované až v letech Hudební redakce tak realizovala hudební filmy v kapacitách Československého rozhlasu v Brně. V roce 1965 byly instalovány nové filmové snímače a zahájen jejich zkušební provoz. V roce 1966 přišla na řadu výměna kamerových řetězů typu Superortikon od Tesly Radiospoj. Hlavní investiční akce, zvukovýroba, se opozdila a dokončila se až v roce V roce 1968 se dokončila stavba dalšího diskuzního studia v Typosu a instalovalo se stmívací zařízení pro osvětlování scény. Televizní studio v Brně nemělo na začátku vlastní záznamové zařízení. Vysílalo se především živě, později se umělecké pořady natáčely na telerecordingový 16milimetrový 20

50LET TELEVIZNÍHO STUDIA BRNO. kolektiv autorů

50LET TELEVIZNÍHO STUDIA BRNO. kolektiv autorů 1 2 50LET TELEVIZNÍHO STUDIA BRNO kolektiv autorů 3 Zvláštní poděkování patří bývalému pracovníkovi studia Františku Zouharovi a dalším pamětníkům. Authors Petr Malý, Hana Orošová, Jiří Chloupek, Pavel

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Exkurze do Českého rozhlasu Brno

Exkurze do Českého rozhlasu Brno Exkurze do Českého rozhlasu Brno Datum konání: 15. 11. 2013 Místo konání: Český rozhlas Brno Počet účastníků: 16 Zpracovali: Tomáš Pokorný, Adéla Nevěčná V rámci předmětu Odborná přednáška a exkurze jsme

Více

Zápis ze 2. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy konaného dne 18.12.2006 v 19.00 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Vnorovy

Zápis ze 2. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy konaného dne 18.12.2006 v 19.00 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Vnorovy Zápis ze 2. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy konaného dne 18.12.2006 v 19.00 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Vnorovy Dne 18.12.2006 se konalo 2. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy. Přítomno bylo

Více

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

4.1. Organizační schéma ČT v Praze

4.1. Organizační schéma ČT v Praze 4.1. Organizační schéma ČT v Praze GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ TELEVIZE Rady ČT PRÁVNÍ ÚTVAR KOMUNIKACE Odd. pro kolektivní správu Produkce Self promotion Mediální partnerství a spolupráce PR Servis Grafika

Více

VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE PŘI ÚMRTÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. A POSLEDNÍM ROZLOUČENÍ S NÍM, PŘI VOLBĚ A INAUGURACI NOVÉHO PAPEŽE BENEDIKTA XVI.

VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE PŘI ÚMRTÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. A POSLEDNÍM ROZLOUČENÍ S NÍM, PŘI VOLBĚ A INAUGURACI NOVÉHO PAPEŽE BENEDIKTA XVI. VYSÍLÁNÍ ČESKÉ TELEVIZE PŘI ÚMRTÍ PAPEŽE JANA PAVLA II. A POSLEDNÍM ROZLOUČENÍ S NÍM, PŘI VOLBĚ A INAUGURACI NOVÉHO PAPEŽE BENEDIKTA XVI. DUBEN 2005 Vzpomínky na Jana Pavla II. v nabídce České televize

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Pavel Drábek. Školní rok: 1998/1999 Ročník: 1. Skupina: 10.

Pavel Drábek. Školní rok: 1998/1999 Ročník: 1. Skupina: 10. Školní rok: 1998/1999 Ročník: 1. Skupina: 10. Historie televizního přenosu Dnes, na konci dvacátého století, můžeme denně sledovat několik programů šířených pozemními vysílači či několik desítek programů

Více

Vývoj analogové televizní techniky

Vývoj analogové televizní techniky Vývoj analogové televizní techniky Obsah přednášky 1. Historické počátky televize 2. Vývoj analogové televize ve světě po druhé světové válce 3. Vývoj analogové televize u nás 4. Vývoj analogového satelitního

Více

A TELEVIZNÍ DIVÁCI. MISTROVSTVÍ SVĚTA V LEHKÉ ATLETICE v letech 1997 až 2003. Zdroi: TN Sofres - ATO - Mediaresearch

A TELEVIZNÍ DIVÁCI. MISTROVSTVÍ SVĚTA V LEHKÉ ATLETICE v letech 1997 až 2003. Zdroi: TN Sofres - ATO - Mediaresearch ŠAMPIONÁTY KRÁLOVNY SPORTU A TELEVIZNÍ DIVÁCI Ve dnech 23. až 31. srpna 2003 se v Paříži konalo mistrovství světa v lehké atletice. Česká televize je přiblížila prostřednictvím přímých přenosů v rozsahu

Více

AS-interface Česká republika 2005

AS-interface Česká republika 2005 Výroční zpráva zájmového sdružení právnických osob AS-interface Česká republika 2005 1 Akce 1.1 AMPER 2005 Ve dnech od 4. do 8. dubna 2005 se v Pražském veletržním areálu Letňany uskutečnil 13. ročník

Více

NABÍDKA SLUŽEB VELETRH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ 10. BŘEZNA 2015 AULA VŠB - TU OSTRAVA NABÍDKA SLUŽEB

NABÍDKA SLUŽEB VELETRH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ 10. BŘEZNA 2015 AULA VŠB - TU OSTRAVA NABÍDKA SLUŽEB NABÍDKA SLUŽEB VELETRH PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ 10. BŘEZNA 2015 AULA VŠB - TU OSTRAVA NABÍDKA SLUŽEB SHRNUTÍ POSLEDNÍHO ROČNÍKU Sedmý veletrh pracovních příležitostí Kariéra PLUS se uskutečnil v aule Vysoké

Více

REGIONY 2014 SEKCE REGIONÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ ČRo. Prezentující: Jan Menger Datum: 31. 7. 2013

REGIONY 2014 SEKCE REGIONÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ ČRo. Prezentující: Jan Menger Datum: 31. 7. 2013 REGIONY 2014 SEKCE REGIONÁLNÍHO VYSÍLÁNÍ ČRo Prezentující: Datum: Proč jsme přistoupili k realizaci projektu Regiony 2014? Vítězný projekt GŘ ČRo vznik Národního okruhu = síť regionálních stanic ČRo. Zvrátit

Více

Zpráva o činnosti mládeže v roce 2013

Zpráva o činnosti mládeže v roce 2013 Zpráva o činnosti mládeže v roce 2013 Právě uplynulý rok 2013 byl, co se činnosti hasičské mládeže týká nejbohatším rokem za poslední období. Činnost s mládeží si v tomto roce vyžádala velké množství energie,

Více

TISKOVÉ ZPRÁVY (vydané organizátorem veletrhu, společností MP-Soft, a.s.)

TISKOVÉ ZPRÁVY (vydané organizátorem veletrhu, společností MP-Soft, a.s.) TISKOVÉ ZPRÁVY (vydané organizátorem veletrhu, společností MP-Soft, a.s.) EVROPSKÝ VELETRH POMATURITNÍHO A CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ GAUDEAMUS 2014 Tiskové zprávy vydané 26. října 2014 (zaměření veletrhu)

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Evropský týden mobility, Evropský den bez aut

Evropský týden mobility, Evropský den bez aut 2013 Evropský týden mobility, Evropský den bez aut Evropský týden mobility je kampaň zaměřená na širokou veřejnost. Jejím cílem je upozornit na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou na straně

Více

HISTORIE ROZHLASU Pravidelné rozhlasové vysílání

HISTORIE ROZHLASU Pravidelné rozhlasové vysílání HISTORIE ROZHLASU Pravidelné rozhlasové vysílání zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 ze stanu, zapůjčeného od skautů, v Praze-Kbelích - vysílalo se hodinu na dlouhé vlně, součástí vysílání bylo krátké ohlášení

Více

Česká centra. Setkání ekonomických radů a tajemníků 22. června 2015

Česká centra. Setkání ekonomických radů a tajemníků 22. června 2015 Česká centra Setkání ekonomických radů a tajemníků 22. června 2015 Agentura MZV pro prezentaci ČR v zahraničí Poslání: Efektivní zahraniční propagací posilovat a šířit dobré jméno ČR ve světě. Česká centra

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Inspektorát OSTRAVA Inspekční zpráva Soukromá vyšší odborná škola podnikatelská, s. r. o. Hasičská 44, 700 30 Ostrava-Hrabůvka Identifikátor školy: 600 020 622 Termín konání orientační

Více

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky

NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky NOVINÁŘSKÁ CENA Fórum kvalitní české žurnalistiky pořádá: hlavní partner: partneři: Novinářská práce má důležitý význam pro fungování a rozvoj demokratické společnosti. Nadace Open Society Fund Praha

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Provozovatelé byli mimo jiné vyzváni, aby zodpověděli následující dotaz:

Provozovatelé byli mimo jiné vyzváni, aby zodpověděli následující dotaz: Na konci roku 2012 byla od provozovatelů televizního vysílání vyžádána data o naplňování povinností dle ustanovení 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., které ukládá, aby provozovatelé část svého programu

Více

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008

Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Závěrečná zpráva z celostátního semináře ŠD a ŠK 20. 21. června 2008 Seminář se uskutečnil 20. 21. června 2008 v prostorách Středního odborného učiliště obchodu a služeb, Za Černým mostem 3/362, Praha

Více

Informační systém o státní službě (ISoSS) a jeho vazba na zákon o státní službě

Informační systém o státní službě (ISoSS) a jeho vazba na zákon o státní službě Informační systém o státní službě (ISoSS) a jeho vazba na zákon o státní službě Ing. Petr Pechar, vedoucí projektu ISoSS Mgr. Karol Ivanko, vedoucí řešitelského týmu Ministerstvo vnitra ČR, odbor provozu

Více

Univerzita třetího věku

Univerzita třetího věku JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Univerzita třetího věku Kurzy celoživotního vzdělávání pro seniory Nabídka třídílného cyklu přednášek JAK VZNIKÁ DIVADLO Kurz č. 1: Jak vzniká

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

LISTOPAD 2013 FILMOVÉ TIPY

LISTOPAD 2013 FILMOVÉ TIPY ! LISTOPAD 2013 FILMOVÉ TIPY !! ŠKODA LÁSKY BOHUSLAV MARTINŮ Portrét hudebního skladatele Jaromíra Vejvody, který je autorem světově proslulé skladby Škoda lásky. Americký generál a pozdější prezident

Více

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995

P R Á V O Původní název RUDÉ PRÁVO do: 31. října 1995 Vznik deníku: 21. září 1921 Nový název od: 1. listopadu 1995 Historie deníků k 1.3. 2010 KAŠÍK, M. Strategie. Číslo 32, 2010, Praha 1.Celostátní deníky vycházející na současném mediálním trhu 1. 1. Deníky vznikající před rokem 1989 a vycházející s upraveným názvem

Více

PROPOJTE SE PROJEKTEM DOBRÁK ROKU. Odbor obchodu a marketingu ČRo

PROPOJTE SE PROJEKTEM DOBRÁK ROKU. Odbor obchodu a marketingu ČRo PROPOJTE SE PROJEKTEM DOBRÁK ROKU ČRo 2.4.2015 POPIS KAMPANĚ DOBRÁK ROKU: Soutěž o nejoblíbenější a nejzdatnější dobrovolnický hasičský sbor. Do soutěže se zapojují místní dobrovolnické hasičské sbory

Více

M Ě S T O K A D A Ň Komunitní plánování, skupina č.2 Péče o zdravotně postižené

M Ě S T O K A D A Ň Komunitní plánování, skupina č.2 Péče o zdravotně postižené Zápis pracovní schůzky ze dne 12.05. 2009 Místo konání: Mírové náměstí čp.65, kancelář Sdružení zdravotně postižených, místní organizace Kadaň (SZP MO Kadaň) Materiály: 1. Mailová korespondence mezi paní

Více

Finální zpráva. Na úvod. Čísla. Svatební Expo Wedding Expo 2012. Místo konání: Crowne Plaza Prague, Dejvice Termín: 9. a 10. 11.

Finální zpráva. Na úvod. Čísla. Svatební Expo Wedding Expo 2012. Místo konání: Crowne Plaza Prague, Dejvice Termín: 9. a 10. 11. Místo konání: Crowne Plaza Prague, Dejvice Termín: 9. a 10. 11. 2012 Na úvod Finální zpráva Svatební Expo Wedding Expo 2012 Druhý ročník Svatebního Expa se oproti minulému roku téměř zdvojnásobil. Počet

Více

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Autor: kód DUMu: Ekonomická transformace Jaroslav Kvapil VY_32_INOVACE_Ek.8.17 Šablona: Tem.

Více

koncept televizní stanice Autor konceptu Václav Slunčík tel.: 602 430 355 e-mail: v.sluncik@volny.cz

koncept televizní stanice Autor konceptu Václav Slunčík tel.: 602 430 355 e-mail: v.sluncik@volny.cz koncept televizní stanice Autor konceptu Václav Slunčík tel.: 602 430 355 e-mail: v.sluncik@volny.cz připraveno 2. ledna 2009 základní informace Motto Fotbal každý den Koncept stanice 1. LIGA je nová televizní

Více

4.4. Počet zaměstnanců dle organizačních útvarů ČT Praha (evidenční počet zaměstnanců k 31.12.2003 ve fyzických osobách)

4.4. Počet zaměstnanců dle organizačních útvarů ČT Praha (evidenční počet zaměstnanců k 31.12.2003 ve fyzických osobách) 4.4. Počet zaměstnanců dle organizačních útvarů ČT Praha Generální ředitel generální ředitel 1 sekretariát 4 strategický rozvoj 1 koordinace zahraničních vztahů 1 sekretariát Rady ČT 2 9 Útvary vrchního

Více

Zápis z 27. jednání Rady České televize dne 30. 10. 2002

Zápis z 27. jednání Rady České televize dne 30. 10. 2002 Zápis z 27. jednání Rady České televize dne 30. 10. 2002 Přítomni: B. Fanta, H. Fibingerová, Z. Forman, M. Horálek, Z. Hůlová, E. Kohák, P. Kučera, L. Miler, J. Mrzena, J. Šilerová, P. Žáček. Část: J.

Více

Evropa na dosah - závěrečná zpráva. projektu Evropa otevřená všem, škola otevřená všem, na ZŠ ulice Míru Rokycany

Evropa na dosah - závěrečná zpráva. projektu Evropa otevřená všem, škola otevřená všem, na ZŠ ulice Míru Rokycany Evropa na dosah - závěrečná zpráva projektu Evropa otevřená všem, škola otevřená všem, na ZŠ ulice Míru Rokycany Dne 9.května 2013 se na naší škole uskutečnil celoškolní projektový den pod názvem Evropa

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová

9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová 9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.

Více

Roman Lupoměský Neslyšící s nadějí, o.s.

Roman Lupoměský Neslyšící s nadějí, o.s. Praxe pro osoby se sluchovým postižením odpovídající Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením pod lupou. Roman Lupoměský Neslyšící s nadějí, o.s. Úmluva o právech ZP (dále v tomto textu jen Úmluva)

Více

ČESKÁ KUŽELKÁŘSKÁ ASOCIACE

ČESKÁ KUŽELKÁŘSKÁ ASOCIACE ČESKÁ KUŽELKÁŘSKÁ ASOCIACE KK PSJ Jihlava KK Zábřeh B TJ Spartak Pelhřimov Rozlosování podzimní části soutěže: 1. kolo rozhodčí: 14.09.13 so 13:30-14.09.13 so 12:00 KK Zábřeh B - 14.09.13 so 14:00 - TJ

Více

ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal

ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal ehealth na Vysočině ISSS 2013 David Zažímal ehealth nevnímáme jen jako elektronické zdravotnictví, ale v širším pojetí jako komplexní využívání informačních a komunikačních technologií ve zdravotnickém

Více

ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE. která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U spořitelny 2, Karlovy Vary

ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE. která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U spořitelny 2, Karlovy Vary ZÁPIS Z ČLENSKÉ SCHŮZE Bytové družstvo Stará Role č. 2, se sídlem Karlovy Vary, Moskevská 2035/21, PSČ 361 20, IČ 26363291 (dále jen Družstvo ), která se konala dne 11.7.2007 od 18.00 hod. na adrese U

Více

www.zlinskedumy.cz Pracovní list VY_32_INOVACE_33_19 Databáze Databáze Databáze Ing. Petr Vilímek

www.zlinskedumy.cz Pracovní list VY_32_INOVACE_33_19 Databáze Databáze Databáze Ing. Petr Vilímek VY_32_INOVACE_33_19 Pracovní list Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Střední průmyslová škola Zlín Inovace výuky prostřednictvím ICT v

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Práce s textem Český jazyk a literatura 1. ročník 2 hodiny Hlavní

Více

260 let vzdělávání v Panské

260 let vzdělávání v Panské 260 let vzdělávání v Panské 2015 Jiří Machač www.panska.cz Obsah 1 Budova bývalého piaristického gymnázia (Panská ulice) 2 1.1 František Křížík..................................... 2 1.2 Piaristé.........................................

Více

Setkání poradců nejen z Poradců

Setkání poradců nejen z Poradců Setkání poradců nejen z Poradců Praha 18.1.2014 Jak jsme to dělali v minulém století? Doba přinesla nové možnosti Jezdíme podle navigací Používáme mobilní telefony Místo dopisů posíláme e-maily Místo tabulek

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Činnost KORM za rok 2014

Činnost KORM za rok 2014 Činnost KORM za rok 2014 Vážené hasičky, hasiči, vážení hosté, dovolte mi, abych Vás v krátkosti seznámil s činností KORM PK za rok 2014. Zasedání KORM se doposud uskutečnilo celkem třikrát, čtvrtá rada

Více

SOUTOK LIDÍ A KRAJINY

SOUTOK LIDÍ A KRAJINY SOUTOK LIDÍ A KRAJINY Přijetím Natury 2000 jsme se oficiálně zavázali dostat závazků z ni vyplývající.v některých případech, tedy může docházet ke kolizím ochrany přírody a krajiny s dosavadním hospodařením,

Více

75LET ZAHRANIČNÍHO VYSÍLÁNÍ

75LET ZAHRANIČNÍHO VYSÍLÁNÍ 75LET ZAHRANIČNÍHO VYSÍLÁNÍ Počátky Vznik zahraničního vysílání souvisí s politickou situací v Evropě před 2. světovou válkou. V roce 1933 začalo za hranice vysílat nacistické Německo, v polovině 30. let

Více

RTI cz s.r.o. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI

RTI cz s.r.o. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI RTI cz s.r.o. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI telekomunikační služby na dosah 2015 Základní informace Společnost RTI cz s.r.o. působí na českém trhu od roku 1998. Hlavní činnost je šíření rozhlasového a televizního

Více

Podpora v oblasti strategického řízení a plánování na úrovni krajů a krajských úřadů Registrační číslo projektu CZ.1.04/4.1.00/62.

Podpora v oblasti strategického řízení a plánování na úrovni krajů a krajských úřadů Registrační číslo projektu CZ.1.04/4.1.00/62. Podpora v oblasti strategického řízení a plánování na úrovni krajů a krajských úřadů Registrační číslo projektu CZ.1.04/4.1.00/62.00010 Stručný popis projektu Projekt Podpora v oblasti strategického řízení

Více

MĚSTO KRNOV a třetí věk Program Zdraví 21

MĚSTO KRNOV a třetí věk Program Zdraví 21 MĚSTO KRNOV a třetí věk Program Zdraví 21 Vlasta Patíková MěÚ Krnov, odbor sociální Tel.: 554 697 252 E-mail:vpatikova@mukrnov.cz Cíl 5 Zdravé stárnutí Do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 let možnost

Více

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_08. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 17. listopad. prezentace spojená s interaktivitou.

VY_32_INOVACE_OV89LE_14_01_08. Mgr.Eva Lepší. Občanská výchova. 9.roč. 17. listopad. prezentace spojená s interaktivitou. Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

provozovatel regionálního vysílání na sdílených frekvencích s TV Prima: zasahuje téměř 50 % území a tedy i obyvatel ČR,

provozovatel regionálního vysílání na sdílených frekvencích s TV Prima: zasahuje téměř 50 % území a tedy i obyvatel ČR, VAŠE REGIONÁLNÍ INFORMACE RTA Holding největší síť regionálních televizí v ČR, provozovatel regionálního vysílání na sdílených frekvencích s TV Prima: RTA JIŽNÍ ČECHY RTA JIŽNÍ MORAVA RTA OSTRAVA RTA VÝCHODNÍ

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

Přihláška. HR Excellence Award 2007. Název projektu. Název organizace. Autor projektu. Projekt nominován. Popis výchozí situace

Přihláška. HR Excellence Award 2007. Název projektu. Název organizace. Autor projektu. Projekt nominován. Popis výchozí situace Přihláška HR Excellence Award 2007 Název projektu Noc filmových nadějí (NFN) Název organizace CET 21 spol. s r.o., Kříženeckého nám. 1078/5, Praha 5 Počet zaměstnanců: 600 Autor projektu Mgr. Iva Bursová,

Více

HC KOMETA BRNO nabídka reklamní spolupráce 2007 2008

HC KOMETA BRNO nabídka reklamní spolupráce 2007 2008 HC KOMETA BRNO nabídka reklamní spolupráce 2007 2008 Vážení sportovní přátelé, obchodní partneři, dovolujeme si Vám v krátkosti představit 2. nejúspěšnější klub tuzemské hokejové historie, 11násobného

Více

Zápis z 21. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy konaného dne 18.12.2009 v 17.00 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Vnorovy

Zápis z 21. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy konaného dne 18.12.2009 v 17.00 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Vnorovy Zápis z 21. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy konaného dne 18.12.2009 v 17.00 hodin v obřadní síni Obecního úřadu Vnorovy Dne 18.12.2009 se konalo 21. zasedání Zastupitelstva obce Vnorovy. Přítomno

Více

Zápis z jednání předsednictva ČMSHb č. 15 v mandátním období 2010-2014

Zápis z jednání předsednictva ČMSHb č. 15 v mandátním období 2010-2014 Zápis z jednání předsednictva ČMSHb č. 15 v mandátním období 2010-2014 Místo a termín: Plzeň, hotel Marriott, 23. 9. 2012; čas jednání 11:00-15:00 Přítomni: J. Kozel, J. Donauschachtl, V. Řezáč, J. Badzik,

Více

Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod

Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod Registrační číslo projektu : Číslo DUM : CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_32_INOVACE_04.02 Tématická oblast : Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Vzdělávání v inovacích

Vzdělávání v inovacích Inovace ve vzdělávání Vzdělávání v inovacích Praha, 6.prosince 2007 ESF JPD 3 Grantové schéma 4.2 Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací Inkubátor RLZ při

Více

Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén.

Měření satelitů. Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén. Měření satelitů Úvod Satelitní přenos je téměř nejpoužívanější provozování televize v Norsku. Protože Norsko má malou hustotu osídlení a členitý terén. Naším úkolem bylo popsat používání frekvenčního spektra

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000

Zpráva o hospodaření. Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě. za rok 2000 Zpráva o hospodaření Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě za rok 2000 1. Úvod Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě vykázal za rok 2000 zisk ve výši 37 tis. Kč. Jedná se o zisk, kterého

Více

Výroční zpráva 2007 Domov na půl cesty MAJÁK

Výroční zpráva 2007 Domov na půl cesty MAJÁK Výroční zpráva 2007 Domov na půl cesty MAJÁK Obsah: Aktivity v roce 2007 /dokončení stavby, příprava na zahájení provozu, registrace poskytovatelů soc. služeb a další významné události v roce 2007/ Projekt

Více

BODOVÉ HODNOTY UŽITÍ DĚL:

BODOVÉ HODNOTY UŽITÍ DĚL: PŘÍLOHA č. 2 BODOVÉ HODNOTY UŽITÍ DĚL: A. BODOVÁ HODNOTA DÍLA ( BHD ) pro rozúčtování odměn za užití děl při kabelovém přenosu v České republice (čl. 5.1. rozúčtovacího řádu), 85 % odměn vybraných od výrobců

Více

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika

Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Koncepce sociálního bydlení vize, příležitost, inspirace, rizika Roman Matoušek Problémy dosavadních přístupů na co Koncepce reaguje? Podpora na straně poptávky (dávky) nepropojená s adekvátní nabídkou

Více

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Individualizace

Více

Sociální a lidská komunikace

Sociální a lidská komunikace Sociální a lidská komunikace Mgr. Ludmila Fonferová Osnova aktualizovaná dne 14. 10. 2011 Podmínky hodnocení aktualizované ke dni 19.10.2012 Učební cíl: Seznámit studenty se sociální a lidskou komunikací

Více

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR

KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Martina Červenková Mgr. Lenka Marešová Geografický ústav Přírodovědecká

Více

Jaroslav Nosräti předseda představenstva NOSRETI a.s. člen Sdružení dopravců těžkých a nadrozměrných nákladů PÁTEŘOVÉ TRASY

Jaroslav Nosräti předseda představenstva NOSRETI a.s. člen Sdružení dopravců těžkých a nadrozměrných nákladů PÁTEŘOVÉ TRASY Jaroslav Nosräti předseda představenstva NOSRETI a.s. člen Sdružení dopravců těžkých a nadrozměrných nákladů PÁTEŘOVÉ TRASY NOSRETI a.s. Akciová společnost NOSRETI je nástupnickou organizací ČSAD Těžká

Více

Sponzoři soutěže učňů 2015

Sponzoři soutěže učňů 2015 Soutěž učňů 2015 Lubomír Čeleda, ředitel soutěže učňů Brno 2015 23. a 24. dubna proběhl v Brně další ročník soutěže budoucích chlaďařů. V následujícím článku najdete kompletní zprávu o průběhu soutěže

Více

AKTUALITY Z PROJEKTU:

AKTUALITY Z PROJEKTU: AKTUALITY Z PROJEKTU: Tvorba metodik V dubnu 2012 byla zahájena tvorba metodik nezbytných pro realizaci inovovaných výukových programů ve svařování. Byla uspořádána porada odborníků, na které byl stanoven

Více

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice

Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Tabulkový procesor Střední průmyslová škola Hranice Studentská 1384, Hranice Obsah - 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 3 2. PROFIL ABSOLVENTA... 4 VÝSLEDKY

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Vyjádření k projektové dokumentaci nazvané Mimoúrovňová křižovatka VMO Rokytova (podklad pro změnu územního plánu města Brna). obsah.

Vyjádření k projektové dokumentaci nazvané Mimoúrovňová křižovatka VMO Rokytova (podklad pro změnu územního plánu města Brna). obsah. Rada městské části Brno-Židenice ZMČ 5/13 ZMČ 5/13.8 jednání Zastupitelstva městské části Brno-Židenice konané dne 23.06.2008 Vyjádření k projektové dokumentaci nazvané Mimoúrovňová křižovatka VMO Rokytova

Více

Závěrečná konference projektu Technické školky

Závěrečná konference projektu Technické školky Závěrečná konference projektu Technické školky Miloš Filip, ČMA, Klub předškolního vzdělávání Dne 18.2.2015 se konala v brněnském hotelu Santon závěrečná konference tříletého vzdělávacího projektu Technické

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TEORIE ÚDRŽBY. učební text. Jan Famfulík. Jana Míková. Radek Krzyžanek

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TEORIE ÚDRŽBY. učební text. Jan Famfulík. Jana Míková. Radek Krzyžanek Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava TEORIE ÚDRŽBY učební text Jan Famfulík Jana Míková Radek Krzyžanek Ostrava 2007 Recenze: Prof. Ing. Milan Lánský, DrSc. Název: Teorie údržby Autor: Ing.

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ NA VUT V BRNĚ. 17. 9. 2009 / barokní aula VUT v Brně Vlastimil Bejček bejcek@cpp.vutbr.cz / 603 426 627

VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ NA VUT V BRNĚ. 17. 9. 2009 / barokní aula VUT v Brně Vlastimil Bejček bejcek@cpp.vutbr.cz / 603 426 627 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ NA VUT V BRNĚ 17. 9. 2009 / barokní aula VUT v Brně Vlastimil Bejček bejcek@cpp.vutbr.cz / 603 426 627 PROGRAM 1. Informace o vzdělávání zaměstnanců na VUT v Brně 2. Mezinárodní

Více

Galerie nejen pro pamětníky. Prvními československými platidly byly S T Á T O V K Y v h o d n o t ě 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1.000 a 5.000 korun.

Galerie nejen pro pamětníky. Prvními československými platidly byly S T Á T O V K Y v h o d n o t ě 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1.000 a 5.000 korun. ČÍM SE PLATILO OD VZNIKU ČESKOSLOVENSKA? Galerie nejen pro pamětníky Prvními československými platidly byly S T Á T O V K Y v h o d n o t ě 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1.000 a 5.000 korun. PRVNÍ BANKOVKY

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

348/2008 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 9. září 2008

348/2008 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 9. září 2008 348/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. září 2008 o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Zpráva vyhodnocení kurzu Obchodní strategie, plánování práce

Zpráva vyhodnocení kurzu Obchodní strategie, plánování práce Zpráva vyhodnocení kurzu Obchodní strategie, plánování práce Název zakázky: Registrační číslo projektu: Vzdělávání zaměstnanců společnosti Nekupto s.r.o. CZ.1.04/1.1.02/35.00816 1 www.everesta.cz MISE

Více

Týden vzdělávání dospělých v Královéhradeckém kraji 8. - 12. listopadu 2010 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Týden vzdělávání dospělých v Královéhradeckém kraji 8. - 12. listopadu 2010 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Týden vzdělávání dospělých v Královéhradeckém kraji 8. - 12. listopadu 2010 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Obsah 1. Úvodní informace o Týdnu vzdělávání dospělých v Královéhradeckém kraji 3 2. Přehled a vyhodnocení aktivit

Více

Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně a kolegové,

Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně a kolegové, Vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně a kolegové, Poprvé se k vám dostává výroční zpráva Centra pro dítě a rodinu LATUS, poprvé máme možnost hodnotit a rekapitulovat období právě uplynulé. LATUS.

Více

v Moravskoslezském kraji

v Moravskoslezském kraji Podpora cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji RNDr. Tomáš Ehler oddělení cestovního ruchu, Moravskoslezský kraj krajský úřad Ostrava 15.4. 2009 Obsah prezentace Rozvojové priority MS kraje v oblasti

Více

Téma: Skloňování číslovek. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Téma: Skloňování číslovek. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355 Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Iveta Malá Název: VY_32_INOVACE_13/12_Český jazyk pro 6. ročník Téma: Skloňování číslovek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

ou@kostelni-lhota.cz Cyklostezka podél komunikace II/611 mezi Pískovou a Kostelní

ou@kostelni-lhota.cz Cyklostezka podél komunikace II/611 mezi Pískovou a Kostelní IDENTIFIKAČ NÍ ÚDAJE Soutěžní kategorie Kontaktní osoba ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SOUTĚŽNÍM Financování soutěžního řešení STAV PŘED REALIZACÍ SOUTĚŽNÍHO název a adresa předkladatele Dobrovolný svazek obcí Pečecký

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

Život a historie vypálených obcí aneb Znáte nás?

Život a historie vypálených obcí aneb Znáte nás? Život a historie vypálených obcí aneb Znáte nás? *spojit podobné osudy obcí v ČR, které byly za 2. světové války vypáleny *doplnit školní osnovy *informovat, že nemáme v ČR JEN Lidice *upozornit na stejný

Více

ŘEDITEL ND. Příloha č. 1 - Organizační schéma ND GARANČNÍ RADA ND. OPERA ND a SO ČINOHRA BALET SPRÁVNÍ SEKCE VÝROBA KANCELÁŘ ŘEDITELE

ŘEDITEL ND. Příloha č. 1 - Organizační schéma ND GARANČNÍ RADA ND. OPERA ND a SO ČINOHRA BALET SPRÁVNÍ SEKCE VÝROBA KANCELÁŘ ŘEDITELE Příloha č. 1 - Organizační schéma ND ŘEDITEL ND GARANČNÍ RADA ND OPERA ND a SO ČINOHRA BALET SPRÁVNÍ SEKCE TECHNICKO PROVOZNÍ SPRÁVA VÝROBA KANCELÁŘ ŘEDITELE Organizační schéma Sekce ředitele ND ŘEDITEL

Více

Milá TV Noe!!! Bůh Vás ochraňuj a pomáhej Vám!!! Jana Kučerová, Jan Kresta, Petra Olšovská, Ondřej Muroň, Tereza Műnsterová

Milá TV Noe!!! Bůh Vás ochraňuj a pomáhej Vám!!! Jana Kučerová, Jan Kresta, Petra Olšovská, Ondřej Muroň, Tereza Műnsterová Milá TV Noe!!! Zdravíme Vás z třídy tercie Biskupského gymnázia (jestli si nevzpomínáte, tak jsem to my, co Vám v pondělí 7.5.2012, narušili denní program). Chtěli bychom Vám poděkovat za Vaši vstřícnost

Více

Softwarová analýza dat z monitoringu internetových diskusí: Cesta do pekel

Softwarová analýza dat z monitoringu internetových diskusí: Cesta do pekel New Media Inspiration 2013 Martin Petrášek, emerite.cz Softwarová analýza dat z monitoringu internetových diskusí: Cesta do pekel Případová studie: Srovnání výsledků Softwarová analýza dat nástrojem pro

Více

Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci

Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci Gymnázium Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci Vítejte u prezentace akce Ne moc médií Hana Hančová 2007 Projekt ASP UNESCO Člov lověk a média dia GVN v rámci projektu škol ASP UNESCO Člověk a média navázalo

Více

STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA

STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA Univerzita Palackého volomouci INOVACE STUDIJNÍHO PROGRAMU ŽURNALISTIKA s ohledem na aktuální stav informační společnosti, digitalizaci mediální sféry a rozvoj mediální gramotnosti Katedra žurnalistiky

Více

Agenturní zaměstnávání v České republice. z pohledu kontrol inspekce práce

Agenturní zaměstnávání v České republice. z pohledu kontrol inspekce práce Agenturní zaměstnávání v České republice z pohledu kontrol inspekce práce Mezinárodní konference Výzvy pracovního práva v kontextu zachování a zvyšování zaměstnanosti ve státech V4 Bratislava 26. 2. 2015

Více