ZÁKLADNÍ TEZE REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁKLADNÍ TEZE REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ"

Transkript

1 ZÁKLADNÍ TEZE REFORMY ZDRAVOTNICTVÍ 1

2 2 Ministerstvo zdravotnictví ČR červenec 2004

3 Základní teze koncepce systému zdravotnictví ČR (verze červenec 2004) Obsah : ÚVOD 5 PROBLÉMY SOUČASNÉHO STAVU 6 NÁVRH ŘEŠENÍ 7 A) MODEL FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE A INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 7 Financování zdravotní péče 6 Zefektivnění výběru pojistného a 100% přerozdělení 12 Veřejné finance pod veřejnou kontrolu 15 Opatření k zefektivnění výdajů za zdravotní péči 15 Národní referenční centrum 24 Sjednocení činností, kompetencí a odpovědností zdravotních pojišťoven 24 Správa zdravotního pojištění 26 Sloučení zdravotního pojištění 27 B) SÍŤ ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ 27 C) ZÁCHRANNÁ ZDRAVOTNICKÁ SLUŽBA 29 D) ZDRAVOTNÍ PÉČE VČETNĚ REGIONÁLNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH UKAZATELŮ A INDIKÁTORŮ KVALITY 29 E) REZORTNÍ A EVROPSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM 30 Integrovaný Zdravotnický Informační Systém IZIS 31 Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum. 33 Elektronický identifikátor pojištěnců a zdravotnických profesionálů 35 F) VEŘEJNÉ ZDRAVÍ 36 G. POSÍLENÍ ROLE PACIENTA 36 REFORMNÍ KROKY 37 ZÁVĚR 37 PŘÍLOHA: ROZDÍLY MEZI NAVRHOVANÝM SYSTÉMEM A MODROU ŠANCÍ, NAVRHOVANOU OD ODS 38 3

4 Seznam zkratek CMÚ Centrum mezistátních úhrad DRG - Diagnostic Related Groups, skupiny diagnostických případů se statisticky stejnými nároky na zdroje EHS Evropské hospodářské společenství EU Evropská Unie EZICC Evropské zdravotnické informační a clearingové centrum ICT Informační a komunikační technologie (Information and Communication Technologies) IZIS Integrovaný zdravotnický informační systém IZIP Internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta - uchovávání zdravotnické dokumentace pacienta ve vzdálené databázi s chráněným přístupem prostřednictvím Internetu MZ Ministerstvo zdravotnictví ČR NRC Národní referenční centrum PACS Systémy pro archivaci a předávání obrazových informací (Picture Archiving and Communication Systems) SZP Správa zdravotního pojištění ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna

5 Úvod Předložená koncepce si klade za cíl vytvoření obecného modelu systému zdravotnictví, který je navržen nadčasově tak, aby mohl být změnou jednotlivých parametrů využíván dlouhodobě i při změnách politické reprezentace. Hlavním cílem je návrh reformních kroků směřujících k naplnění koncepce fi nančně stabilního systému při zachování dostupné a kvalitní zdravotní péče pro všechny občany. Navrhovaná koncepce vychází z naší ústavy, která garantuje právo občanů na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči v rámci veřejného zdravotního pojištění (článek 31 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku). Tento článek našeho nejvyššího zákona defi nuje tři základní pilíře, na kterých spočívá péče o zdraví občana a které má garantovat stát, který si občané zřizují mimo jiné i s tímto cílem. Jsou to: ochrana zdraví (rozumí se předcházení nemocem) zdravotní péče (služba, kterou občan využívá, když nemoc nastane) zdravotní pojištění (ekonomické zajištění prvních dvou pilířů fi nancování) Základními principy koncepce jsou : veřejné zdravotní pojištění, solidarita zdravotní a sociální důsledná transparentnost nakládání s veřejnými prostředky dostupnost kvalitní péče pro všechny vymezení mimostandardní péče sledování, vyhodnocování a zveřejňování indikátorů kvality a nákladů zdravotní péče jasné vymezení kompetencí (stát, kraje, pojišťovny) svobodný výběr poskytovatele zdravotní péče i zdravotní pojišťovny ekonomická rovnováha dynamická zpětnovazební regulace vyváženost odpovědnosti společnosti a jedince posílení role pacienta v systému zdravotnictví Nosnou myšlenkou koncepce je předpoklad, že ekonomická zátěž občana pacienta nebude zvýšena a bude zaveden princip spolurozhodování jedince o nákladech na zdravotní péči při zachování sociální a zdravotní solidarity. Zůstane zachována vysoká úroveň a dostupnost péče v pružně regulovatelném a fi nančně stabilním systému.

6 Problémy současného stavu 1. Nedostatečné zdroje pro stávající rozsah hrazené péče (91,4% - nejvíce ze všech států OECD) a problematické přerozdělování mezi zdravotní pojišťovny neakceptující rozdílnou nákladnost jednotlivých věkových skupin a kompenzaci velmi nákladných případů při nerovnoměrné zátěži obyvatel (na spoluúčasti se nejvíce podílejí důchodci a chronicky nemocní). 2. Objektivně se zvyšující nároky na zdroje v důsledku zvýšených výdajů vlivem stárnutí obyvatelstva, zvyšující se nemocností, zaváděním nových technologií, úpravami DPH, úhradami neodkladné péče v cizině, zvyšováním platů ve zdravotnictví. 3. Problematické rozdělování fi nančních prostředků zdravotními pojišťovnami poskytovatelům zdravotní péče: o hradí se nadbytečná péče (provedená opakovaně a to jednak z důvodů nedostupnosti výsledků předchozích vyšetření a jednak účelovým chováním poskytovatelů nebo pacientů); o o nasmlouvávají se nadbytečné kapacity poskytovatelů zdravotní péče; nerovnost v úhradách stejné péče daná nestejnými úhradovými podmínkami. 4. Nejsou přesně defi novány plně hrazené standardy a mimostandardy zdravotní péče hrazené jiným způsobem. 5. Nedostatečné vymezení vícezdrojového fi nancování (úhrady sociálně-zdravotní péče, zdravotnického školství). 6. Extenzívní předimenzovaná síť poskytovatelů. 7. Nedostatečná role pacienta v systému zdravotnictví. 8. Nejsou defi novány, sledovány a průběžně vyhodnocovány ukazatele kvality zdravotní péče. 9. Není vytvořen systém motivace k předcházení nemocem (zdravý způsob života, pravidelné preventivní prohlídky apod.). 10. Nejsou vytvořeny dostatečné podmínky pro spolurozhodování a motivaci pacientů k účelnému čerpání zdravotní péče. 11. Nedostatečné legislativní a organizační prostředí, které neumožňuje realizaci některých nezbytných procesů např. vydání vyhlášky o úhradách zdravotní péče. Rozdílnost v kompetencích, činnostech a odpovědnostech VZP a ostatních ZP daná dvěma zákony a složitý systém institucí s nedostatečnou koordinací a vymezením činnosti (dvě Národní referenční centra, Centrum mezistátních úhrad, Informační centrum zdravotních pojišťoven, Centrální registr pojištěnců, přerozdělení ). Tyto problémy zapříčiňují finanční nerovnováhu systému, nestejnou úroveň kvality poskytované zdravotní péče a nedostatečnou úroveň prevence. 6

7 Návrh řešení A) Model financování zdravotní péče a institucionální zabezpečení Ekonomický model financování zdravotní pé e Platby od zahrani ních pacient : - pojišt ní, -p ímá platba - paušální úhrada Správa systému financování zdravotní pé e Ve ejné zdravotní pojišt ní Zam stnanci Mimostandardní pé e OSV OBZP Zdravotní pé e Základní (standardní) Nemocenské pojišt ní Zástupná platba, D chodci Státem hrazení pojišt nci Nemocenské dávky Ošet ovatelskope ovatelské pojišt ní sociální pojišt ní Limitované p ísp vky pojišt nc Dopl kové zdroje dobrovolné: - komer ní p ipojišt ní -p ímé platby Dopl kové zdroje povinné - povinné úrazové pojišt ní - povinné pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla Ve ejné prost edky: -stát, -kraje, -obce Zdroje jiných rezort : MŠ (univerzitní výuka), MPSV, MO, MV Soukromé prost edky: - soukromé zdrav. za ízení Obr. 1 Náklady na systém zdravotní péče můžeme rozdělit na náklady na vlastní zdravotní péči (standardní a mimostandardní) a na náklady spojené se správou systému. Předpokládané zdroje financování systému zdravotní péče jsou následující: veřejné zdravotní pojištění, veřejné prostředky (zejména investice státu, krajů a obcí), soukromé prostředky (většinou investice), zdroje jiných rezortů, ošetřovatelsko-pečovatelské pojištění, limitované příspěvky pojištěnců, povinné doplňkové zdroje (z povinného úrazového pojištění a z povinného ručení motorových vozidel), dobrovolné doplňkové zdroje (komerční připojištění a přímé platby) a platby od zahraničních pacientů. Součástí navrhované koncepce je sloučení veřejného zdravotního a nemocenského pojištění. 7

8 Financování zdravotní péče Veřejné zdravotní pojištění skládá se z plateb odváděných za zaměstnance (zaměstnanec a zaměstnavatel), pro které navrhujeme v souladu s doporučením EU, stanovení maximálního vyměřovacího základu. Dalším kategoriemi plátců jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a státem hrazení pojištěnci. Tato kategorie je nesystémovým řešením bez analogie v EU. Pro ČR z toho vyplývají nepříznivé dopady při kompenzaci úhrad mezi státy EU 1. Kategorii státem hrazených pojištěnců proto navrhujeme zrušit a nahradit ji: 1. zástupnou platbou, kdy rodinný příslušník ekonomicky závislý na živiteli je zdravotně pojištěn z titulu zdravotního pojištění živitele (jedná se o děti a studující do 26 let a matky pečující o jedno dítě do 7 nebo o dvě a více do 15 let). Živitel bude za ekonomicky závislé osoby platit zvýšené pojistné, které bude kompenzováno zvýšením daňových úlev za vyživované osoby. Zvýšení pojistného bude procentuální a jeho celková výše bude odpovídat rozsahu dosavadního odvodu za státem hrazené pojištěnce pro tyto kategorie. Daňové úlevy budou paušální a jejich celková výše bude rovněž odpovídat rozsahu dosavadního odvodu za státem hrazené pojištěnce. 2. platbou pojistného za důchodce a nezaměstnané, kterým by zdravotní pojištění bylo kompenzováno navýšením důchodu resp. příspěvku v nezaměstnanosti v rozsahu dosavadního odvodu za státem hrazené pojištěnce pro tyto kategorie. Způsob hrazení pojistného za další kategorie státem hrazených pojištěnců (např. osob ve výkonu trestu) bude řešen po dohodě s příslušnými rezorty. Limitované příspěvky pojištěnců je nový prvek fi nancování zdravotnického systému. Slouží především k zabezpečení fi nancování správy systému a částečně i na úhradu zdravotní péče. Při jeho zavedení předpokládáme podstatně neměnit celkovou zátěž plátců pojistného v úhrnné bilanci se o příslušnou částku sníží procento odvodu zdravotního pojistného. Hlavním cílem tohoto prvku totiž není zvýšení fi nančních zdrojů, ale regulace spotřeby zdravotní péče. Týkala by se příspěvků na administrativní a podpůrné činnosti v oblasti ambulantní péče (zavedení ambulantního poplatku za návštěvu lékaře), hotelových služeb při hospitalizaci (nemocniční poplatek), dopravy nemocných a zpracování receptů a poukazů (poplatek za vystavený recept či poukaz). Tyto poplatky budou mít roční limity po jejichž dosažení nebudou dál vybírány a budou daňově odpočitatelné. To dává možnost zachovat zdravotní a sociální solidaritu i finanční únosnost pro pacienta. Zavedení limitovaných příspěvků předpokládá jednoduchost jejich používání. Podmínkou je plošné zavedení čipové karty pojištěnce s evidencí zaplacených příspěvků a jejich ročních limitů. Čipová karta bude využita i pro jiné účely (pro elektronickou preskripci, jako přístupový klíč ke zdravotní dokumentaci, jako přístupový klíč k evidenci k přehledu čerpané péče apod.). Zavedení tohoto mechanismu zprůhlední fi nanční toky mezi poskytovatelem a pacientem a omezí daňové úniky poskytovatelů. 1 Tak např. za dítě občana Francie, pracujícího v ČR, jehož dítě zůstává s nepracující matkou ve Francii, uhradí ČR veškerou zdravotní péči poskytnutou ve Francii, protože podle francouzských zákonů se zdravotní péče nemocného dítěte se platí ze zdravotního pojištění živitele; v opačném případě ale platba zdravotní péče za dítě českého pracovníka ve Francii se v České republice uhradí podle českých zákonů: uhradí ji česká VZP, do níž pojistné za dítě platí český stát. 8

9 Zdravotní pojiš ovna ambulantní poplatek záznam o platb nemocni ní poplatek za hotelové služby záznam o platb poplatek za dopravu záznam o platb poplatek za recept záznam o platb Pojišt nec P ísp vky pojišt nc p ed vy erpáním ro ního limitu Zdravotní pojiš ovna ambulantní poplatek záznam o platb informace o p ekro ení limitu nemocni ní poplatek za hotelové služby záznam o platb informace o p ekro ení limitu poplatek za dopravu záznam o platb informace o p ekro ení limitu poplatek za recept záznam o platb informace o p ekro ení limitu Pojišt nec P ísp vky pojišt nc po vy erpání ro ního limitu Obr. 2. Princip limitovaných příspěvků pojištěnce 9

10 všeobecné zdravotní pojištční Vize Souþasný stav Zdravotní pojišģovna limitované pĝíspčvky pojištčncĥ PojištČnec vize souþasnost Poskytovatel zdravotní péþe pĝímá spoluúþast Varianta bez kompenzace všeobecné zdravotní pojištční Vize Souþasný stav Zdravotní pojišģovna limitované pĝíspčvky pojištčncĥ PojištČnec vize souþasnost Poskytovatel zdravotní péþe pĝímá spoluúþast Varianta s kompenzací Obr. 3. Hlavním cílem zavedení limitovaných příspěvků pojištěnců není zvýšení finančních zdrojů, ale regulace spotřeby zdravotní péče. Proto jejich zavedení bude kompenzováno snížením rozsahu odvodu pojistného na rozdíl od jiné možné varianty, kde zavedení limitovaných příspěvků není kompenzováno snížením rozsahu odvodu pojistného. V případě varianty bez kompenzace se však zvýší celková finanční zátěž pojištěnce a proto tuto variantu nepreferujeme. 10

11 Ošetřovatelsko-pečovatelské pojištění je rovněž novým prvkem fi nancování zdravotnického systému. 90% obyvatel někdy v životě potřebuje nebo bude potřebovat ošetřovatelskopečovatelské služby na rozhraní zdravotní a sociální péče. Týká se to zejména seniorů, postižených lidí, lidí po těžkých úrazech apod. Zkušenosti z EU (Holandsko, Německo, Rakousko) ukazují, že nejlépe fi nancování těchto služeb zajišťuje zvláštní typ pojištění ošetřovatelsko-pečovatelské pojištění. Jsou z něj fi nancovány jak terénní služby (domácí péče, asistence) tak i služby rezidenční (ústavní péče ošetřovatelského typu) v domovech důchodců, domovech pro postižené apod. Jeho zavedením v citovaných zemích skončily diskuse jaká část této péče bude hrazena ze sociálního a jaká ze zdravotního pojištění. Předpokládáme, že tento typ pojištění dosáhne úrovně 1,5-2% hrubého platu a o stejný objem se sníží v součtu veřejné zdravotní pojištění a sociální pojištění. Komerční připojištění defi nicí mimostandardů pro rozsah péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění se vytvoří prostor pro doplňkové pojištění pokrývající péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, ošetřovatelsko-pečovatelského pojištění (a nemocenského pojištění) s možností pojištění vlastní osoby i rodinných příslušníků. Povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidel kompenzace nákladů na zdravotní péči způsobenou dopravními nehodami v rámci tohoto pojištění doporučeno Světovou bankou, existuje v řadě zemí např. v Rakousku nebo Španělsku. Povinné úrazové pojištění kompenzace nákladů na zdravotní péči způsobenou pracovními úrazy (placeno zaměstnavateli). Dobrovolné havarijní a dobrovolné úrazové pojištění jsou dalšími možnými fi nančními zdroji pro systém zdravotní péče. Zdroje z jiných rezortů např. spolufi nancování fakultních nemocnic v oblasti universitní činnosti ze zdrojů rezortu školství Celý systém fi nancování je koncipován tak, aby měl více možností regulace nastavováním parametrů jednotlivých fi nančních zdrojů. Prvky regulace: Nastavení procenta odvodu zdravotního pojištění a změna vyměřovacího základu (minimální a maximální výše). Nastavení celkové výše limitu příspěvků pojištěnců. Stanovení výše poplatků limitovaných příspěvků a určení oblastí pro jejich uplatnění. Stanovení podílu odvodu z povinného doplňkového pojištění (např. z povinného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel). Stanovení rozsahu mimostandardní péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Stanovení procenta ošetřovatelsko-pečovatelského pojištění. Stanovení výše daňově odpočitatelných položek za komerční připojištění. Množství veřejných prostředků státu, krajů a obcí do systému zdravotnictví (investiční politika). Nastavení motivačních prvků v oblasti prevence (např. čerpání z preventivních programů pojišťoven podmíněno uskutečněnými preventivními prohlídkami). 11

12 Ekonomický model financování zdravotní pé e % odvodu Platby od zahrani ních pacient : - pojišt ní, -p ímá platba - paušální úhrada Motivace k prevenci Správa systému financování zdravotní pé e Všeobecné zdravotní pojišt ní Zam stnanci Mimostandardní pé e OSV OBZP Zdravotní pé e Základní (standardní) Nemocenské pojišt ní Zástupná platba, D chodci Státem hrazení pojišt nci Ošet ovatelskope ovatelské pojišt ní % odvodu Nemocenské dávky sociální pojišt ní % odvodu Nastavení výše p ísp vk a výše limit Limitované p ísp vky pojišt nc Definice mimostandard Nastavení podílu odvodu Dopl kové zdroje dobrovolné: - komer ní p ipojišt ní Výše odpo itatelných -p ímé platby položek komer ního p ipojišt ní Dopl kové zdroje povinné - povinné úrazové pojišt ní - povinné pojišt ní odpov dnosti z provozu vozidla Ve ejné prost edky: -stát, -kraje, -obce Zdroje jiných rezort : MŠ (univerzitní výuka), MPSV, MO, MV Investi ní politika státu, kraj, obci Soukromé prost edky: - soukromé zdrav. za ízení Obr. 4 Možnosti regulace systému financování zdravotní péče (viz obr. 1) nastavováním parametrů jednotlivých finančních zdrojů. Zefektivnění výběru pojistného a 100% přerozdělení Pro nastavení spravedlivých a rovných podmínek pro práci zdravotních pojišťoven se postupně zavádí 100% přerozdělení vybraného pojistného podle věkových skupin a pohlaví tak, aby žádná z pojišťoven nebyla zvýhodňována či znevýhodňována lepší nebo horší strukturou pojištěnců. Dalším reformním krokem nového systému, který umožní snížit režijní náklady veřejného zdravotního pojištění bude společný výběr povinného veřejného zdravotního pojištění zřízení jednoho společného výběrčího místa pro všech devět zdravotních pojišťoven. Další cestu zefektivnění nabízí možnost společného výběru povinného zdravotního a sociálního pojištění tento krok ovšem předpokládá sladění s reformou sociálního a důchodového pojištění, nicméně přinesl by nemalé úspory na režijních nákladech výběru. Poněkud futurologickou (avšak reálně uskutečnitelnou) vizí je zřízení clearingového a informačního centra, přes které by se prováděly veškeré platby fyzickým osobám toto centrum (přístupné prostřednictvím zabezpečeného přístupu přes Internet) by automaticky on-line vypočetlo a (prostřednictvím generovaných bankovních příkazů) rozeslalo zdravotní a sociální pojistné a zálohu na daň. Čistá mzda by pak byla poslána na příslušné osobní konto zaměstnance nebo k vyzvednutí do pokladny zaměstnavatele pro hotovostní výplatu. Toto centrum by podstatně zjednodušilo mzdovou agendu malých a středních podnikatelů. Pokud by legislativní úprava zároveň stanovila, že jako uznané mzdové náklady lze 12

13 uznat pouze takové, které byly provedeny (nebo evidovány) přes výše zmíněné centrum, podstatně by to zprůhlednilo ekonomiku a zlepšilo platební morálku odvodu pojistných dávek. Možnosti zefektivn ní výb ru zdravotního pojišt ní Sou asný stav 9 Zdravotních pojiš oven Sociální pojišt ní Da z p íjmu (zálohy na da ) Zam stnavatel Zam stnanci Spole ný výb r zdravotního pojišt ní Vize Sociální pojišt ní Da z p íjmu (zálohy na da ) 9 Zdravotních pojiš oven jediné výb r í místo Zam stnavatel Zam stnanci 13

14 Spole ný výb r zdravotního a sociálního pojišt ní Vize Sociální pojišt ní Da z p íjmu (zálohy na da ) 9 Zdravotních pojiš oven jediné výb r í místo Zam stnavatel Zam stnanci Zpr hledn ní výb ru daní, zdravotního a sociálního pojišt ní Technologicky možné ešení Zdravotní pojiš ovny Sociální pojišt ní Zprost edkování p íkaz bankám Informa ní a clearingové centrum Informace Da z p íjmu (zálohy na da ) Zam stnavatel Zam stnanci Obr 5. Různé možnosti zefektivnění výběru pojistného. Společný výběr zdravotního pojistného, společný výběr zdravotního a sociálního pojistného, informační a clearingové centrum pro výběr zdravotního a sociálního pojistného a zálohy na daň z příjmů. 14

15 Veřejné fi nance pod veřejnou kontrolu V systému zdravotní péče se uplatňují jak veřejné, tak i soukromé zdroje. Pro zajištění transparentnosti fi nančních toků je nutno důsledně uplatňovat zásadu, že kontrola fi nancí přísluší jejich vlastníkovi. V případě veřejných prostředků to znamená, že jejich uplatnění musí kontrolovat veřejnost. Z tohoto důvodu důsledně požadujeme, aby údaje o veškerých úhradách z veřejného pojištění byly veřejně kontrolovatelné. Občan tedy musí mít přístup k přehledu všech úhrad provedených z veřejného pojištění vyúčtovaných na jeho jméno. Proto v navrhovaném systému vytvoříme podmínky aby občan (prostřednictvím Internetu) se mohl (zabezpečeným způsobem) podívat na svůj účet vyúčtované zdravotní péče. Zdravotnické zařízení (bez ohledu na formu vlastnictví), které využívá veřejné prostředky musí umožnit veřejnosti získat informace o uplatnění těchto prostředků. Veřejnost tedy bude mít možnost získat úplné informace o hospodaření všech zdravotnických zařízení s veřejnými penězi: od účetních přehledů, smluv s pojišťovnami, až po výsledky výběrových řízení a jednotlivé investiční faktury. Zároveň bude mít veřejnost k dispozici průběžně statisticky vyhodnocované srovnání nákladů a výsledků (indikátorů kvality) zdravotní péče jednotlivých zdravotnických zařízení. Obdobné informace musí být dosažitelné i od zdravotních pojišťoven. Opatření k zefektivnění výdajů za zdravotní péči Změna systému dohodovacích řízení Z důvodu dlouhodobě nefunkčního systému dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče předpokládáme zásadní změnu tohoto institutu spočívající v: rozdělení dohodovacího řízení na segmenty (lůžková péče, ambulantní a ostatní péče, léky a zdravotnické prostředky) s vlastním režimem dohodování vytvoření Rady pro úhradu zdravotní péče pro určení základních parametrů úhrad a řešení nedohod využití Národního referenčního centra pro zabezpečení objektivních podkladů pro dohodovací řízení Změna systému úhrad Současný systém úhrad zejména v akutní lůžkové péči je nevyhovující, neumožňuje dynamické změny ve struktuře péče a dlouhodobě konzervuje neefektivní síť poskytovatelů lůžkové péče. S cílem překonat tyto problémy je nutno provést systémová opatření, která budou v souladu s vývojem v EU spočívající v: zavedení systému DRG pro změnu úhrad akutní lůžkové péče a sledování kvality poskytnuté zdravotní péče zavedení jednoročního období úhrad optimalizaci rozsahu hrazené péče na základě podrobné analýzy s využitím standardů; revize seznamu zdravotních výkonů, dopravních výkonů, seznamu léčiv a zdravotnických prostředků, indikačního seznamu lázeňské péče s cílem eliminovat dosud hrazené výkony, které nejsou základní zdravotní péčí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění 15

16 redukci úhrad nadbytečně prováděných výkonů o účinnou revizní činností o zavedením DRG o zavedení systému motivace pojištěnce limitovanými příspěvky pojištěnců zpřístupněním informací o poskytnuté péči snížení růstu výdajů za léky a zdravotnické prostředky o využitím centra účelné farmakoterapie při NRC o kategorizační komisí pro léky i pro zdravotnické prostředky o regulačními opatřeními preventivní péči včasným zachycením vysoce nákladných onemocnění a včasnou léčbou dojde ke snížení nákladů za zdravotní péči DRG Náklady na zdravotnické výkony Pacienti s r znými diagnózami Roz len ní na skupiny dg se statisticky obdobnými nároky na zdroje Náklady na vyšet ení R zné nároky na zdroje porovnání Náklady na léky a zdravotnický materiál Mzdové náklady Režijní náklady na provoz Obr.6. Základem DRG je porovnávání spotřebovávaných nákladů na odléčení různých onemocnění.výsledkem DRG je rozdělení léčených pacientů do skupin, které (statisticky) mají obdobné nároky na zdroje. 16

17 Porovnáním s celkovými náklady lze vyjád it kolik stojí pr m rné náklady jednoho pacienta v dané DRG skupin v celém stát DRG Porovnáním s náklady ve zdravotnickém za ízení lze vyjád it nakolik je levn jší i dražší lé ení v dané nemocnici -d ležitý údaj pro management náklad Náklady na zdravotnické výkony Náklady na vyšet ení Náklady na léky a zdravotnický materiál Roz len ní na skupiny dg se statisticky obdobnými nároky na zdroje R zné nároky na zdroje porovnání DRG skupinám je p i azeno íslo, vyjad ující relativní Pacienti náro nost s na r znými zdroje (1 = pr m rný diagnózami nemocný) Mzdové náklady Režijní náklady na provoz Obr. 7. DRG umožní porovnávat náklady na daného pacienta v dané DRG skupině se statisticky průměrnými náklady v rámci regionu či státu. 17

18 Informace od pojiš oven Informace od poskytovatel Národní referen ní centrum Pojiš ovny Stanovení norem kvality Vyhodnocení kvality lé ení Ukazatele kvality lé ení Stanovení norem náklad pro jednotlivé DRG skupiny pacient Stanovení úhrady Po ty pacient v jednotlivých DRG skupinách Úhrady poskytovatel m Pojišt nci Poskytovatelé zdravotní pé e Obr. 8. Úspěšné zavedení systému DRG v podmínkách zdravotnictví České republiky je možné pouze za předpokladu, že budou na základě jednotné metodiky od všech nemocnic a pojišťoven získávána a zpracovávána potřebná data. Všechna data v systému budou mít stejnou váhu bez ohledu na to, u jaké zdravotní pojišťovny je pacient pojištěn, v jaké nemocnici byl hospitalizován a se kterou zdravotní pojišťovnou je ta která nemocnice ve smluvním vztahu. Znamená to, že veškerá data tohoto systému budou zpracovávána jedním nezávislým centrem (Národním referenčním centrem, dále NRC), které bude vytvářet jednotnou metodiku společnou pro všechny nemocnice a zdravotní pojišťovny. Do působnosti tohoto centra bude také příslušet výpočet a nastavení výše uvedených relativních vah, tj. vzájemný poměr nákladů na léčbu jednotlivých DRG skupin. NRC se bude zabývat též vývojem a kultivací systému DRG v podmínkách ČR a jeho modifikací. Pro fungování systému DRG bude nezbytné, aby se centrum těšilo důvěře všech jeho uživatelů a mělo zároveň dostatečnou autoritu jako předpoklad pro zamezení účelovému zpochybňování jednotlivých dat. Národní referenční centrum DRG je referenční jednak proto, že pracuje s předmětnými daty nejvyšší, v daných podmínkách reálně dosažitelné kvality a reprezentativnosti a jednak proto, že poskytuje ostatním subjektům (například nemocnicím, zdravotním pojišťovnám) informace pro objektivní srovnání různých ukazatelů jejich aktivit, a tímto způsobem jim napomáhá při hledání nelepších dosažitelných řešení. Národní referenční centrum stanoví, obrazně řečeno, normy nákladů a normy kvality jako podklad pro rozhodování o výši úhrad z veřejného zdravotního pojištění a tvorby optimální sítě poskytovatelů zdravotní péče. Pro zavedení CASE-MIX systémů do široké praxe jsou referenční centra obvyklým nástrojem používaným i v zahraničí. NRC bude nezávislou autoritou především v oblasti měření výkonnosti a kvality zdravotní péče a publikování klinických a ekonomických hodnocení poskytovatelů péče. Data zjištěná národním referenčním centrem jsou veřejná (při zachování ochrany osobních dat). Postavení NRC je rovněž předpokladem role nezávislého arbitra, smírčího či rozhodčího orgánu v případě nedohody mezi poskytovateli a plátci zdravotní péče. 18

19 Léková politika Cílem lékové politiky je zajistit dostupnost kvalitních, bezpečných a účinných léčiv, včetně krve a krevních derivátů, zdravotnických prostředků a bioimplantátů pro všechny pacienty, bez ohledu na jejich sociální situaci. Z hlediska ekonomické stability systému je nutno dodržet zásadu že růst nákladů na léky nesmí překročit růst příjmů zdravotního pojištění. V každé ze skupin léčivých látek, které jsou vymezeny zákonnou normou, bude zajištěno, aby minimálně jeden léčivý přípravek byl plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění. K zařazení produktů je využíváno regulačních mechanismů, které respektují aktuální úroveň medicínského poznání, ekonomické možnosti a stupeň vyspělosti občanské společnosti, s plným respektováním transparentních postupů při zařazování inovativních léčiv a zdravotnických prostředků do úhradového systému v souladu se směrnicí 89/105/ EHS. Stejný postup se bude využívat i v případě potravin pro zvláštní lékařské účely. Za zásadní se považuje postavení pacienta v oblasti spotřeby léčiv a zdravotnických prostředků. Hlavní koncepční změnou v oblasti lékové politiky je zavedení systému třístupňových regulačních opatření lékové politiky a spotřeby zdravotnických prostředků, viz. následující schéma Léková politika Porovnání evropských cen Historie a empirický výpo et MF Cena požadovaná výrobcem Regulace maximální cenou MF Stanovisko státu Stanovisko firem Kategoriza ní proces Informace evropské agentury Stanovisko plátc Cena, úhrady z v.z.p., Úrove doplatku Preskrip ní omezení Snaha firem Proces dohodnuté nejvyšší ceny Cena pro plátce Doplatek pacienta Obr. 9. Třístupňová regulace lékové politiky 19

20 Úkoly pro dosažení cílů: zavedení kontinuálního procesu hodnocení efektivity intervencí spolupráce s orgány EHS v oblasti evropské cenotvorby a evropského hodnocení prospěšnosti léčivých látek opatření k zavedení generických léčivých přípravků nastavení motivace distributorů a lékáren degresní obchodní přirážkou standardizace zdravotnických prostředků a jejich kategorizace restrukturalizace sítě výrobců transfuzních přípravků a tkáňových bank vznik Národní transfuzní služby Elektronická prescripce Id pojišt nce Id pojišt nce Id pojišt nce Registr pojišt nc Jméno, p íjmení, Jméno, p íjmení,. Jméno, p íjmení, Registr vydaných recept Id receptu Id pojišt nce Platnost receptu Id receptu Id pojišt nce Platnost receptu Id receptu Id pojišt nce Platnost receptu Jméno, P íjmení Platnost receptu Obsah receptu Id pojišt nce Ov ení oprávn nosti p ístupu Registr vydávaných lék Id receptu obsah receptu Id receptu obsah receptu Id receptu obsah receptu Id receptu obsah receptu Sdílené bezpe né referen ní rozhraní vydané léky vydané léky vydané léky Léka Pacient Vystavení receptu Id. receptu = identifikátor receptu Id. pojišt nce = identifikátor pojišt nce Obr. 10. Jedno z možných uspořádání elektronické preskripce v určitém zjednodušení ukazují následující obrázky. Elektronický recept je reprezentován záznamem v databázi. Databáze je rozdělena na dvě části, první představuje Registr vydaných receptů, kam se zapisuje identifikátor pojištěnce, platnost receptu apod. Do druhé části Registru vydávaných léků lékař (jistým strukturovaným způsobem) zapisuje vlastní obsah receptu a lékárník tam pak zapisuje údaje o vydaných lécích. Tato databáze pak obsahuje jak údaje o specifikaci předepsaných a vydaných léků, tak i údaje o jejich ceně. Obě databáze se mohou propojit pouze přes referenční, sdílené a bezpečné rozhraní - při vypisování receptu a při výběru léků v lékárně. Při vypisování receptu lékař (po ověření oprávněnosti přístupu) zapíše potřebné údaje do obou databází. Lékař může také zjistit jaké léky pacient užíval (zjistí i léky předepsané jiným lékařem). Situaci může dále zjednodušit využití čipových karet pacienta recept se vypíše na čipovou kartu /a následné zápisy do registrů se udělají off-line, buď z lékařské ordinace, nebo, později, v lékárně podle zápisů v čipové kartě. 20

Základní aspekty návrhu koncepce systému zdravotnictví ČR

Základní aspekty návrhu koncepce systému zdravotnictví ČR Základní aspekty návrhu koncepce systému zdravotnictví ČR Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi, Karel Pustelník, Petr Sláma Úvod Návrh základních tezí koncepce systému zdravotnictví ČR je výsledkem intenzívní

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY

SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY SYSTÉMOVÝ POHLED NA ZDRAVOTNICTVÍ JAKO DŮLEŽITÉ VÝCHODISKO JEHO REFORMY Jozef Kubinyi, Jiří Kofránek Anotace Autoři prezentují svůj pohled na základní prvky koncepce reformy zdravotnictví, která vychází

Více

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST?

EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? EVROPSKÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMAČNÍ A CLEARINGOVÉ CENTRUM NECHTĚNÉ DÍTĚ NEBO BUDOUCNOST? Jiří Kofránek, Jozef Kubinyi Anotace Autoři popisují návrh projektu na vytvoření evropského informačního a clearingového

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví

Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Národní referenční centrum (NRC) MUDr. Antonín Malina, Ph.D. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Proč v IPVZ? zachování kontinuity (projekt Vývoj a ověřovací provoz klasifikačního systému

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712. www.ehealthforum.cz TEZE ROZVOJE ehealth V ČESKÉ REPUBLICE ABSTRAKT České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, 120 00 Praha 2 IČO 28556712 www.ehealthforum.cz Abstrakt, strana 2 (celkem 5) Motto:

Více

Očekávaný vývoj regulace volně prodejných přípravků a léků na předpis z pohledu Ministerstva zdravotnictví a připravované změny

Očekávaný vývoj regulace volně prodejných přípravků a léků na předpis z pohledu Ministerstva zdravotnictví a připravované změny Očekávaný vývoj regulace volně prodejných přípravků a léků na předpis z pohledu Ministerstva zdravotnictví a připravované změny PharmDr.Alena Tomášková, MZ, odbor farmacie 23.9.2014 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Propojení nemocenského a zdravotní pojištění Bc.. Vladimír r Kothera garant projektu říjen 2004 Projekt Českého zdravotnického fóra f 1/2 Snaha reagovat na systémov mové chyby Dlouhodobá analýza problémů

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Věci veřejné reforma zdravotnictví Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Navrhujeme jasnou koncepci zdravotnictví

Více

Registry ve zdravotnictví

Registry ve zdravotnictví Registry ve zdravotnictví Jiří Kofránek Laboratoř biokybernetiky ÚPF Univerzita Karlova v Praze -1. lékařská fakulta Registry globálně přístupné databáze Informace Pravidla a informace ZP ZP ZP ZP občané

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů,

prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, prostředek naplnění práv a povinností občanů, poskytovatelů, plátců a veřejné správy, prostředek informační rovnováhy a aktivní účasti občanů, podpora dostupnosti a kvality péče zdravotní a sociální, bezpečnost

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

A. Klasifikace analytických účtů

A. Klasifikace analytických účtů A. Klasifikace analytických účtů Autor / Autoři: Hlavní autor: Ing. Markéta Bartůňková Spoluautoři: Ing. Petr Mašek Verze: 0.0 Datum: 17. 06. 2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Palackého

Více

CO UMOŽNÍ UPLATNĚNÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ. Marie Součková, Jiří Kofránek, Jiří Čížek, Ondřej Felix

CO UMOŽNÍ UPLATNĚNÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ. Marie Součková, Jiří Kofránek, Jiří Čížek, Ondřej Felix CO UMOŽNÍ UPLATNĚNÍ INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ Marie Součková, Jiří Kofránek, Jiří Čížek, Ondřej Felix Anotace Informační technologie ve zdravotnictví přinášejí řadu nových možností jak

Více

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health PharmDr. Lubomír Chudoba, 03.12.2007 1 e preskripce = nutná součást e Health e preskripce samotná : zabezpečené předepsání a výdej léku na Rp (eliminace

Více

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním

Více

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ OD ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK Přelom

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Legislativní novinky pro r. 2011

Legislativní novinky pro r. 2011 Legislativní novinky pro r. 2011 Leden 2011 - Návrh zákona, kterými se mění: 1. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 2. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně

Více

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče

Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče Pohled MZ Úhrady akutní lůžkové péče v r. 2013, Kontroly poskytované péče ing. Petr Nosek, MZČR INMED, 22.11.2012 Řešení kontrol a přehledů péče ze strany plátce, poskytovatele a pacienta. Co je nejefektivnější?

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 31. května 2012 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Principy úhradové vyhlášky 2015. Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Principy úhradové vyhlášky 2015 Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Výběr pojistného na v. z. p. (v mld. Kč) Parametry systému v roce 2015 - Příjmy Zaměstnanci a OSVČ

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 30.8.2011

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 30.8.2011 Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 30.8.2011 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky

poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Mezirezortní koordinační výbor pro podporu zavedení ehealth

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth Ing. Vladimír Petrů, CSc ředitel odboru informačního systému Ing. Zdeněk Hanáček vedoucí oddělení rozvoje IS 1 Obsah 1. O Zdravotní pojišťovně ministerstva

Více

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR Michal Hojný Vedoucí lékárník ÚL IKEM 1 Největší specializované klinické a vědeckovýzkumné pracoviště v ČR 3 centra

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Studijní obor Veřejná ekonomika a správa (spec. VE) Písemná práce (POT) do předmětu Ekonomika zdravotnictví a sociálních služeb (C_KVEKZD) Úhradové

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016 Zdravotní služby poskytované poskytovateli akutní zdravotní péče budou v roce 2016 hrazeny podle individuálního smluvního ujednání mezi konkrétním poskytovatelem

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PŘIPRAVENÉ REFORMNÍ KROKY Hlavní pilíře reformy Definice nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů Definování správného postupu při poskytování péče Kontrola vstupu nových

Více

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR

JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR JAKÉ ZMĚNY CHYSTÁ MZ ČR Dialogem k reformě, NHÚ AV ČR Leoš Heger, Praha 24. 11. 2010 PROBLÉMY spokojenost pacientů / zdravotníků napětí mezi zdroji a objemem péče chování pacientů v mezních stavech implicitní

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky [ 1 ] ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky PharmDr. Martin Beneš [ 2 ] ELEKTRONIZACE Elektronizace [ 3 ]

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Obsah Co se již podařilo prosadit Připravované zákony Co se již podařilo prosadit Zákon o zdravotních službách platný od

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

IZIP Elektronická zdravotní knížka

IZIP Elektronická zdravotní knížka IZIP Elektronická zdravotní knížka Emergentní dataset v Elektronické Zdravotní Knížce - Mobilní data pro život KTTP a IZIP MUDr. Pavel Trnka, Mgr. Lukáš Bil Systém IZIP Elektronická Zdravotní Knížka Systém

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb., SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Vyhláška č. 619/2006 Sb., kterou se stanoví hodnoty bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulační omezení objemu poskytnuté péče hrazené z

Více

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí

ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Opatřen ení v daňov ové oblasti 19. března 2014. náměstek ministra financí I. náměstek ministra financí Nejbližší aktivity Přehled vybraných daňových příjmp jmů STÁTN TNÍHO ROZPOČTU v mld. Kč 2006 2007

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ):

omezení pro úhrady uvedené v 3 až 15, poskytované těmito smluvními poskytovateli zdravotních služeb (dále jen poskytovatel ): Strana 4034 Sbírka zákonů č. 324 / 2014 Částka 129 324 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2014 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Ministerstvo zdravotnictví

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Projekt. Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace

Projekt. Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace Projekt Kultivace Seznamu zdravotních výkonů a vytvoření nezávislého SW pro jeho další údržbu a modelace je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. 1 Cíle projektu: zásadní

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Předávání informací ve zdravotnictví

Předávání informací ve zdravotnictví Internet ve státní správě a samosprávě Předávání informací ve zdravotnictví MUDr. Tomáš Mládek Člen správní rady ČNFeH Výkonný ředitel IZIP Hradec Králové, 7. dubna 2008 Jak dochází k předávání informací

Více

Zdravotní registry, NZIS a konsolidace resortních dat Fares SHIMA Ministerstvo zdravotnictví Ředitel odboru informatiky Mezirezortní koordinační výbor pro podporu zavedení ehealth v České republice Ministerstvo

Více

Jak na řídící kontrolu v malé příspěvkové organizaci?!

Jak na řídící kontrolu v malé příspěvkové organizaci?! Jak na řídící kontrolu v malé příspěvkové organizaci?! Tento příspěvek si neklade za cíl přesné parafrázování zákona. Jedná se o návod, jak by se při řídící kontrole mohlo postupovat. Čtenářům se nedoporučuje

Více

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014

Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí. Ministerstvo financí červen 2014 Financování obcí a aktuální vývoj veřejných financí Ministerstvo financí červen 2014 Obsah 1. Výsledky hospodaření obcí za rok 2013 2. Rozpočtové určení daní od roku 2013 3. Kritérium počet dětí MŠ a žáků

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita

CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady. PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost. volnost Vysoká efektivita CO SE MUSÍ ZMĚNIT.. Cenový Smluvní Dopady předpis vztahy PZS Plátce ZP 80 % Minimální cena Smluvní Snížená dostupnost volnost Vysoká efektivita Politická cena Kontraktační Neudržitelnost povinnost rozpočtu

Více

Reforma zdravotnictví Milan Kubek

Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví Milan Kubek Reforma zdravotnictví 14+1 změna ministra Julínka 1. Občan bude mít přehled o tom, na jakou péči má nárok, kdo a kde mu ji poskytne. 2. Občané budou informováni o kvalitě

Více

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení Ing. Eva Chmelová Agenda Představení skupiny nemocnic Projekt vývoje

Více

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Registr pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ing. Radek Papp vedoucí projektu O registrech obecně Registry mají sloužit lidem, nikoliv lidé registrům Registry jsou databáze a souhrny údajů Sbírat

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky Tomáš Julínek ministr zdravotnictví Etapy reformy Reforma svéprávného pacienta Reforma pro ohroženého pojištěnce Pro současnost 2007-2010 Odpovídá ministr Julínek

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice

Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice Dodatečná informace č. 2 pro otevřené nadlimitní řízení dle 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a dle metodiky IOP Název veřejné zakázky Datové sklady, manažerské

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.11.2004 73 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Účelem této aktuální informace (AI) není

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Aktuální údaje ze zdravotnictví 15.5.2013

Aktuální údaje ze zdravotnictví 15.5.2013 Aktuální údaje ze zdravotnictví Lékařský důmd 15.5.2013 Celkové výdaje na zdravotnictví v mil. Kč 2009 2010 2011 2012 *) veřejné výdaje 244 754 238 387 243 822 249 649 soukromé výdaje 47 954 45 754 45

Více

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu

Elektronické služby VZP ČR. Ing. Radek Papp vedoucí projektu Elektronické služby VZP ČR Ing. Radek Papp vedoucí projektu Klienti VZP ČR v číslech Obsluha velkého množství klientů vyžaduje moderní a kvalitní nástroje Počet obyvatel ČR (březen 2007) 10 306 700 Počet

Více

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment OSNOVA Zdravotnictví v ČR v rámci Evropy Struktura financování Můžeme ještě ušetřit

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita

Ing. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita Právní aspekty podnikání pojišťoven Druhy pojištění Sociální pojištění Zdravotní pojištění Komerční pojištění Penzijní připojištění Účel pojištění Zmírnit nebo odstranit nepříznivé důsledky nahodilých

Více

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, MZ ČR Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči od roku 2000 Vývoj nákladů zdravotních

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Soutěž ve zdravotnictví

Soutěž ve zdravotnictví Soutěž ve zdravotnictví MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 Vývoj zdravotních systémů do 2. poloviny 19. století problém: zajištění pomoci při nemoci, zranění,sociální slabosti řešení: lékař, charita tisíciletý

Více

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH

KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH KONTROLNÍ ŘÁD OBCE BRLOH I. Obecná část Finanční kontrola, vykonávaná podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o finanční kontrole)

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Částka 142. f) ve smluvních ambulantních zdravotnických zařízeních

Částka 142. f) ve smluvních ambulantních zdravotnických zařízeních Strana 5266 Sbírka zákonů č.396 / 2010 396 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2010 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté

Více

Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE

Zpráva o činnosti poradny za rok 2012. Pobočka Pardubice- KONZULTACE JEDNOTLIVÉ MĚSÍCE Zpráva o činnosti poradny za rok 2012 Ve zprávě o činnosti poradny za rok 2012 uvádíme několik tabulek a grafů pro snadné porovnání roku 2012 s rokem 2011, dále uvádíme porovnání konzultací za jednotlivé

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje

Obsah prezentace. Aktuální možnosti ve vykazování péče a jejich nástroje Obsah prezentace Obsah prezentace : Historie zavádění DRG v ČR Příjmy z veřejného zdravotního pojištění (v.z.p) a role DRG v úhradách Rizika při zavádění DRG Využití DRG v nemocnicích Kraje a možnosti

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Seminář uživatelů IS Orsoft RADNICE Ing. Věra Zikánová

Seminář uživatelů IS Orsoft RADNICE Ing. Věra Zikánová Seminář uživatelů IS Orsoft RADNICE Ing. Věra Zikánová 1 Finanční účetnictví rozpočtové 2009 Verze 9.2.0 interaktivní zápis údajů z podsystémů a ze stavového souboru do souboru účetních položek (pozor

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

Lékaři léčí, my se staráme

Lékaři léčí, my se staráme Lékaři léčí, my se staráme Informační technologie pro zdravotnictví David Doležal Jan Chroust Kdo jsme? Cílem společnosti MD Access je nabídnout lékařům nejmodernější informační technologie, které zefektivní

Více

DOMOV správa objektů s.r.o. Správa nemovitostí bytových i nebytových objektů

DOMOV správa objektů s.r.o. Správa nemovitostí bytových i nebytových objektů Založení základní evidence evidence objektů bytů a nebytových prostor evidence pasportů bytů a nebytových prostor evidence ploch místností nebo celkových ploch objektů evidence ploch pro vytápění TUV nastavení

Více