Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra pedagogické a školní psychologie Obtíže spojené s prvopočátečním psaním v 1. třídě a rozbor opisu textu ve 2. třídě ZŠ Veronika Svobodová Psychologie - speciální pedagogika 3.ročník /2007

2 OBSAH ÚVOD TEORETICKÉ UKOTVENÍ PROBLEMATIKY POČÁTEČNÍHO PSANÍ Psaní a jeho předpoklady Psaní v prvním ročníku Fáze prvopočátečního psaní HISTORIE PRVNÍ ČÁSTI VÝZKUMU, POPIS, PREZENTACE A ROZBOR ZÍSKANÝCH DAT, SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Z ROZBORU DAT Popis a prezentace získaných dat Rozbor získaných dat Shrnutí výsledků z rozboru dat HISTORIE DRUHÉ ČÁSTI VÝZKUMU, POPIS, PREZENTACE A ROZBOR ZÍSKANÝCH DAT, SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Z ROZBORU DAT Popis a prezentace získaných dat Rozbor získaných dat Shrnutí výsledků z rozboru dat ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY

3 ÚVOD Tato práce se zabývá počátečním psaním, skládá se ze dvou výzkumů, které na sebe navazují. Výběr tématu pro mě nebyl jednoduchý, nakonec jsem se rozhodla, že bych se chtěla zabývat psaním žáků 1. třídy, tj. osvojováním a postupným zdokonalováním písma a zvláštnostmi, které osvojování písma doprovázejí. Oba výzkumy jsem provedla na základní škole Kavčí hory v Praze 4, která je fakultní základní školou Pedagogické fakulty UK v Praze. První část výzkumu se uskutečnila se žáky 1. třídy na konci školního roku, druhá část ve stejné třídě, ale ve školním roce následujícím, konkrétně v 2. pololetí 2. třídy. Cílem prvního výzkumu byl popis obtíží, se kterými se žáci 1. třídy při výuce psaní potýkají. Na základě zjištěných dat jsem se rozhodla druhý výzkum zaměřit na opis textu, který byl pro žáky speciálně vytvořen a jeho pomocí jsem chtěla více nahlédnout do problematiky opisu textu, jako metodě, která je při výuce a osvojování psaní jednou z nejpoužívanějších. Použitými metodami v obou případech bylo pozorování, sběr materiálu a jeho následný rozbor. 1. TEORETICKÉ UKOTVENÍ PROBLEMATIKY POČÁTEČNÍHO PSANÍ 1.1 Psaní a jeho předpoklady Psaní je svou formou činností výtvarnou, grafickou, v jejímž průběhu se zvukový tvar převede do formy grafickým značek, tedy písmen. Oba tvary - zvukový i grafický jsou nositeli významu. Výcvik prvopočátečního psaní spočívá v osvojení písmen psací abecedy, jejich spojování ve slova a krátké věty (Mikulenková, Malý, 2004). U dospělých je dovednost psaní natolik zautomatizována, že je pro ně jednoduchou činností. Pro žáky prvních tříd je osvojení si psaní obtížnou záležitostí, která je ovlivněna: 1) Anatomicko-fyziologickými zvláštnostmi: Vyvíjejí se ohyby páteře, sílí svaly a vazy, ale velké svaly se vyvíjejí rychleji než svaly malé, stále není ukončena osifikace zápěstních a záprstních kostí. Žákům nečiní problémy velké pohyby, ale jemnější pohyby a pohyby, které jsou náročnější na přesnost. Ruka se rychle unaví, výkon se po relativně krátké době značně zhoršuje. 2) Souborem kvalitativních znaků písma (tvar, velikost, úměrnost, stejnosměrnost, vazebnost, sklon, hustota a rytmizace), které kladou na začínajícího písaře značné nároky. Psaní se účastní na 500 svalů a svalečků, jejich výkonnost a koordinace je u každého začínajícího školáka jiná. 3) Dodržováním správných hygienických návyků (správné stabilní sezení, držení těla, ovládání tužky nebo pera, správný pohyb ruky ve směru řádku, dodržování vzdálenosti očí od papíru apod.) (Mikulenková, Malý, 2004, s. 50) Dle Doležalové (1996, s. 4) je psaní jako senzomotorická činnost endogenně závislá na nervových mechanismech, tj. na kvalitě poznávacích funkcí (vnímání, představ, pozornosti, paměti, myšlení), na stavu smyslů (zraku, sluchu, řeči) a na svalové vyzrálosti ruky i celého těla. Exogenně je závislá na úrovni rodinného a školního prostředí, zejména na metodických 3

4 postupech a vedení. Konkrétně je pro psaní nutná souhra těchto základních mozkových funkcí a motoriky: analyticko-syntetické činnosti sluchové a zrakové; diferenciační činnosti akustické a vizuální (sluchového rozlišování hlásek a slabik a zrakového rozlišování tvarů), orientace prostorové (především pravolevé) a orientace časové; zrakové a sluchové paměti; smyslu pro rytmus; schopnosti slučovat jednotlivé složky; myšlení; grafomotorické a optické činnosti jedince (senzomotorické koordinace). 1.2 Psaní v prvním ročníku Cílem výuky v prvním ročníku je dle Frühaufové, Miňhové, Mrázové (1991) naučit všechny děti psát, číst s porozuměním přiměřený text, vyjadřovat se spisovně a kultivovaně, učit je vnímat, prožívat a hodnotit umělecký text. To vše s přihlédnutím k rozdílné úrovni rozvoje řeči u jednotlivých žáků. K těmto dovednostem se postupně přidávají další - dovednost pozorovat okolní svět, umět vyjádřit svoje myšlenky, přemýšlet a utvořit si o jevu správný názor a poznávat sám sebe. Výuka navazuje na řečové dovednosti dítěte předškolního věku, na jeho znalosti jednoduchých forem slovesného umění, tj. říkadel, básniček, písní, případně na schopnosti reprodukční, vyprávění příběhů a pohádek. Úroveň těchto dovedností závisí na tom, zda je rodinné prostředí podnětné, zda dítě navštěvovalo mateřskou školu. Nelze opomenout, že svým podílem přispívají i masová média a videotechnika. Nejdůležitějším činitelem v rozvoji řeči dítěte však zůstává rodinné prostředí (Frühaufová, Miňhová, Mrázová, 1991). V prvním ročníku je při výuce psaní důraz kladen především na přiměřenou čitelnost a úhlednost písma. Obecně je cílem vyučování psaní v prvním ročníku: psát správné tvary písmen malé a velké abecedy; psát tvary číslic; spojovat jednotlivá písmena ve slabiky a slova, dodržovat správné pořadí písmen; psát správně znaménka; převádět slova a jednoduché věty z podoby mluvené do podoby psané; psát ve větší liniatuře čitelně a úhledně; číst psací písmo. (Mikulenková, Malý, 2004) Nesmíme opomenout, že nedělitelnou součástí výuky psaní je vyučování čtení. Mikulenková, Malý (2004) ovšem uvádí, že v úplných počátcích je složitější činností právě psaní. Důležitá je připravenost dítěte na vyučování. Zásadní je zralost dítěte v oblasti fonematického sluchu, analýzy a syntézy a nelze opomenout ani stupeň rozvoje jemné motoriky. Neméně důležitá je i praktická zkušenost dítěte s kreslením. 4

5 1.3 Fáze prvopočátečního psaní Miloš Kučera (2005) hovoří o tzv. vývojových prekurzorech psaní a považuje za ně následující tři grafické útvary: 1. Jednoduché značky, nejprve svislé čáry jednotlivé, později například křížky, hvězdičky, kolečka apod. Tyto značky zatím nenesou fonetickou informaci, nanejvýš někdy až dodatečně. Postupně se od sebe mohou začínat lišit. 2. Různě dlouhé skupinky značek (vycházející z jednoduchých značek), u kterých můžeme pozorovat kvalitativní odlišnosti podobně jako se liší různá písmena uvnitř slova. Tyto série jsou předpokladem osvojení si čtení a psaní jako matematického přiřazení fonémů ke grafémům. 3. Vodorovné, téměř nepřerušované, rytmické čmáranice nebo klikyháky od kraje do kraje řádky, často zaplňující celou stránku, které představují psací písmo dospělých. Proces počátečního psaní lze dle Mikulenkové, Malého (2004, s. 49, 50) rozdělit na několik fází: 1. Příprava na psaní - vytvoření základních hygienických návyků (správné sezení, držení psacího náčiní, umístění papíru nebo sešitu), činnosti směřující k uvolňování a rozvoji jemné pohybové koordinace ruky (hry, cviky, kresebné cviky napodobující pohyb). 2. Psaní prvků - částí písmen a číslic - rozvíjí se dovednost napodobovat správný psací pohyb, postupně se zvyšují požadavky na vystižení tvaru a velikosti požadovaného prvku (čáry, oblouky, zátrhy, ovály, kličky, vlnovky), nacvičuje se orientace na stránce a liniatuře. 3. Psaní jednotlivých písmen a jednoduchých spojů - opis podle předlohy za dodržování všech kvalitativních znaků písma, psaní krátkých slov a jednoduchých vět. 4. Psaní obtížnější písmen a spojů, zvyšování kvality rukopisu. 5. Uvědomělé psaní přiměřeně obtížných slov a vět. Výcviku psaní a obdobími, kterými žák prochází se také zabývají Frühaufová, Miňhová, Mrázová (1991) a uvádí, že výcvik čtení a psaní začíná přípravným obdobím, kdy žáci procvičují svůj fonematický sluch, rozlišují věty a slova, slabiky a hlásky, cvičí analýzu a syntézu slabik. Zároveň je věnována pozornost i přípravě ruky ke psaní prostřednictvím kresebných cviků, procvičují se prvky písmen, číslic a orientace v liniatuře. Následuje tzv. období slabikářové, ve kterém se získané dovednosti dále rozvíjejí a prohlubují, automatizuje se poznávání písmen abecedy, psaní tvarů velkých a malých písmen a jejich spojů, psaní podle diktátu. Postupně si žáci osvojují dovednosti plynule spojovat slabiky ve slova a čtení slov jako celků. V období poslabikářovém se technika čtení postupně zdokonaluje a upevňuje se dovednost psaní. Na konci školního roku by žáci měli číst správně a s porozuměním krátké přiměřené texty, převádět známá slova a jednoduché věty z podoby psané, dbát na úhlednost a čitelnost psaného textu. Důležité je i osvojování návyků hygienických (správná poloha těla při psaní, vzdálenost očí od textu, držení tužky a pera), pracovních a estetických. Nároky, které jsou na žáky prvního ročníku základní školy kladeny, jsou tedy nemalé. Základním úkolem je naučit se číst a psát. Je nezbytné, aby děti pochopily grafo-fonemickou 5

6 korespondenci při přepisu řeči, tj. naučit se všechny písmena a umět je spojovat. Písmena se děti učí psát nejen jednotlivě, ale i spojitě do slabik, slov a vět. Musí zvládnout psací písmo, tj. přepisovat tiskací písmo do psacího. Školní výuka ale není vedena pouze k vlastní práci s písmem. Zaměřuje se také na grafiku, práci se stránkou, na držení tužky aj. Děti se seznamují s různými technikami práce s textem např. oprava, ukazování v textu, vyprávění, ilustrování textu obrázkem. Je však nutné podotknout, že v první třídě děti ještě většinou netvoří samostatně zcela nový text, spíše texty doplňují či pozměňují. 2. HISTORIE PRVNÍ ČÁSTI VÝZKUMU, POPIS, PREZENTACE A ROZBOR ZÍSKANÝCH DAT, SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Z ROZBORU DAT Výzkum byl proveden v 1. ročníku ve školním roce 2005/2006 v 2. pololetí. Při první návštěvě jsem ještě neměla téma výzkumu přesně vymezené. Domluvila jsem si proto schůzku s třídní učitelkou první třídy, abych se domluvila, které z vyučovaných hodin by pro mne mohly být zajímavé. Zaujala mě informace od paní učitelky, že děti mají každý týden hodinu výpočetní techniky. Navštívila jsem tedy 4x hodinu výpočetní techniky. Tyto hodiny jsou dělené, skupiny jsou homogenní. Pouze pokud je dětí méně, skupiny se spojují. Dříve byly skupiny vždy smíšené, ale tento rok se paní učitelka rozhodla zkusit udělat rozdělení na chlapce a dívky. Výuka výpočetní techniky v 1. třídě spočívá v tom, že děti hrají na počítači hry, popř. si zkoušejí různé výukové programy pro český jazyk nebo matematiku. Až ve vyšších ročnících se pak teoreticky učí zásady práce s počítačem a počítačovými programy. Tyto návštěvy byly zajímavé, ale neinspirovaly mě pro výběr tématu k výzkumu. Proto jsem začala navštěvovat hodiny českého jazyka, které probíhají paralelně s výukou výpočetní techniky. Děti jsou tedy rozděleny na skupinu děvčat a skupinu chlapců. Hodiny českého jazyka jsem navštívila 3x. Při pozorování výuky mě zaujalo psaní dětí a obtíže, se kterými se žáci 1. třídy setkávají. Viz konkrétně ze Záznamu z pozorování: U: Tak, a teď si to krásně přepíšete do písanek. Nezapomeňte, co jsme si říkali o mezerách. Musíme je dělat, ale malé, aby se nám to vešlo hezky na řádek. Děti si píší do písanek. Paní učitelka chodí po třídě a upozorňuje děti, jak mají správně sedět u stolu a jak držet hlavu při psaní. U: Kdo bude mít, zvedne hlavičku, abych viděla, že je hotový. Děti se postupně hlásí nebo chodí ukázat paní učitelce písanku, že se jim na řádku nevešla Gábina. U: Říkali jsme si přece, jak je to s mezerami. A teď další řádek. Proto jsem požádala paní učitelku, zda bych mohla nahlédnout do písanek dětí a ofotit si z nich některé pasáže. Paní učitelka byla moc vstřícná a milá po celou dobu mých návštěv ve třídě, tak i v tomto mi pomohla a písanky dětí zapůjčila k prohlédnutí. Děti během první třídy píší do čtyř písanek. Já si prohlédla aktuální písanku č. 4, se kterou děti právě pracovaly a také jsem se podívala do předchozí písanky č. 3. Pořídila jsem si celkem 22 fotokopií. Přičemž jsem postupovala tak, abych zajímavá cvičení měla od vícero dětí a mohla je navzájem porovnávat. 6

7 2.1 Popis a prezentace získaných dat Celkem jsem si zhotovila 21 fotokopií z písanky č.4 a 1 fotokopii z písanky č.3. Před rozborem získaných materiálů bych v krátkosti popsala, jak písanky vypadají. V písankách děti píší pouze na řádky. Neobjevují se zde žádná cvičení, ve kterých by děti musely psát na volný list bez řádek. U některých cvičení dětem vedle řádek pomáhají i vodící linie. Děti opisují písmena, slova, věty či říkanky dle předlohy v písance, ze slabikáře nebo z tabule. Předlohou je buď napsaný text psace či tiskace, nebo obrázek. Děti mohou do písanek kreslit. Pokud mají děti napsáno, co měly zadáno, mohou k textu nakreslit obrázek. Tento obrázek se musí tématicky vztahovat k tomu, co napsaly. Paní učitelka takto ověřuje, zda děti rozumí tomu, co píší. Vedle tohoto také zabaví šikovnější děti, které už jsou hotové a ty tak neruší spolužáky, co ještě píší. Získané materiály z písanek jsem doplnila opsáním říkanek ze slabikáře. Bylo to nutné pro následovné srovnávání, jak děti opisují básně ze slabikáře. Zda opisují či neopisují přesně dle předlohy. 2.2 Rozbor získaných dat Následující údaje pochází z mého rozboru získaných materiálů, tedy fotokopií z písanek. Snažila jsem se popsat, jaké typy cvičení se zde objevují a jednotlivé typy jsem podrobněji popsala vzhledem k obtížím, se kterými se děti při jejich zpracovávání setkávají. Na začátku je nutné připojit několik informací, které se týkají psaní v této třídě obecně. Děti opisují předlohu nadepsanou psace nebo tiskace předloha nadepsaná psace není pro děti obtížná, u předlohy nadepsané tiskace musí děti přemýšlet nad tím, že vidí tiskací písmeno, ale opsat ji musí psace. Vše píší dle předlohy (předepsáno v sešitě nebo opis ze slabikáře), každý opis navíc paní učitelka píše i na tabuli. Postup při chybě děti ani rodiče nesmí používat zmizík. Pokud je to malá chyba, konkrétně např. a-o, mohou ji děti přepsat. Stejně tak pokud spletou jedno písmeno, nechají ho a píší dál. Děti také mohou přijít za paní učitelkou, a paní učitelka chybu vyzmizíkuje. Pokud se jedná o velkou chybu (celé slovo), paní učitelka ji přeškrtne (děti nesmějí), nebo učí děti dát chybné slovo do závorek. Děti předlohu (písmeno, slabiku, slovo, ) opisují tolikrát, dokud ji neopíší správně (pokud samozřejmě mají na řádku místo). Děti se učí dopisovat až do konce řádku. Pokud nemohou dopsat celé slovo, mají se snažit ukončit nedokončené slovo slabikou. Ne všechny děti to ale zvládají, protože jde o učivo 2. třídy. Jak již bylo uvedeno výše. Děti v písankách kreslí. Když jsou hotovy, mohou jednotlivá cvičení doplnit obrázkem, který se vztahuje k textu. Paní učitelka takto učí děti psát s porozuměním tomu, co do písanky píší. Nyní už následuje podrobný rozbor materiálů. Objevuje se zde několik typů cvičení: 1. opis písmen 2. opis slov 3. opis vět 4. opis básniček 7

8 5. doplnění slov dle obrázků (jejich označení) 6. doplnění slova ve větě (dokončení věty) 7. psaní na prázdné řádky (př. společně doplňují jména, potraviny) 1. opis písmen - objevují se zde 2 podtypy: a) opis nadepsaných písmen vedle předlohy - písmena jsou nadepsána pouze psace, děti opisují nadepsaná velká i malá písmena Zhodnocení: Tento typ cvičení nečiní dětem potíže, opisují přesně podle předlohy. b) opis písmen pod předlohu - písmena jsou nadepsána pouze tiskace, nadepsána jsou malá i velká písmena Zhodnocení: Nejde o přesný opis předlohy. Děti se musí soustředit na to, že na předloze mají písmeno nadepsané tiskace a ještě rozlišit, zda je velké nebo malé. Z tohoto následně plynou chyby, které se objevují záměna velkých/malých písmen a přidružují se další jako horší práce s prostorem na řádku a např. záměna r-ž (spíše individuální problém konkrétního žáka). 2. opis slov - děti opisují slova nadepsaná psace nebo tiskace - různé typy cvičení: a) opis slova vedle předlohy - děti opisují předlohu nadepsanou psace nebo tiskace, a to buď do konce řádku nebo pouze 1 opis vedle předlohy a pak následuje jiná předloha a další opis Zhodnocení: Opis předlohy nadepsané psace až do konce řádku není pro děti obtížný, pouze musí nějak vyřešit ukončení slova konci řádky, některé děti napíší první písmeno, některé více podle prostoru, který jim zbývá (od paní učitelky mají instrukce, jak postupovat měly by zkoušet nedopsané slovo ukončit slabikou). Opis předlohy nadepsané tiskace až do konce řádku dětem nečiní potíže, objevují se chyby společné pro všechny typy cvičení (viz společné rysy). Opis slov mezi dvě předlohy zde jsou znát individuální rozdíly schopností dětí, jak pracovat s prostorem ve většině případů děti píší ihned za předlohu a neřeší, kolik prostoru celkem mají. b) opis slova pod předlohu - v tomto případě děti musí brát v úvahu to, že mají více slov předloh vedle sebe a nepíší vedle předlohy, ale pod předlohu Zhodnocení: Děti hůře pracují s prostorem, musí dobře rozvrhnout velikost písma, aby se jim všechna slova vešla opsat na řádek. 3. opis vět - děti opisují větu dle předlohy v písance, která je nadepsána psace nebo tiskace, a to dvojím způsobem: a) opis věty vedle předlohy b) opis věty pod předlohu Zhodnocení: Největší obtíží v obou případech je pro děti práce s prostorem, často se nevejdou na řádek a větu nedokončí. Neobjevují se problémy s velikostí písma, protože dětem při opisu vět pomáhají vodící linie. 8

9 4. opis říkanek a básniček - děti opisují básně ze slabikáře nebo je mají předtištěné v písankách, básně jsou předepsány tiskace, opisují na volné řádky, ale pomáhají jim vodící linie - oproti opisu vět je tento úkol pro děti obtížnější, je více komplexnější je delší a děti musí být více pozorné, aby se nepřehlédly např. o řádku níže/výše, je náročnější na soustředění, neopisují z písanky, ale ze slabikáře, který mají před sebou Zhodnocení: Pro děti je to jedno z nejobtížnějších cvičení. Vedle již zmíněných obtíží výše, musí také rozmýšlet, jak psát, aby se jim podařilo napsat to přesně podle předlohy. Pokud se jim to nepodaří, musí řešit, jak psát dál, protože už to nemusí být totožné s předlohou. Když děti nedokončí slovo na konci řádku, většinou na dalším řádku pokračují dále a slovo nechají nedokončené. V jednom případě se objevilo vymýšlení při opisu. 5. doplnění slov dle obrázků - jejich označení - děti označují, co je na obrázku a píší název do písanky Zhodnocení: Toto cvičení také nečiní velké obtíže. S označením obrázků děti nemají problém, protože je označují všichni společně. Paní učitelka píše název současně na tabuli, a tak děti mají předepsáno, jak to má být. Je to ale určitě obtížnější než opisování ze slabikáře a písanky, které mají před sebou. V tomto případě se musí více soustředit a zapamatovat si, jak to na tabuli je. Předloha v sešitě je to pro děti snazší. 6. doplnění slova ve větě (dokončení věty) - cvičení spočívá v dokončení předtištěné věty, děti slovo doplňují společně s paní učitelkou - děti větu slovem doplní a samy ukončí tečkou nebo mají předtištěnou tečkou přesně vymezený prostor, kam mohou psát Zhodnocení: Děti toto cvičení zvládají dobře. I když mají dostatek prostoru, začínají většinou ihned za předlohou. U druhého typu cvičení, kdy mají prostor vymezený předtištěnou tečkou, se jí vůbec neřídí a píší také ihned za předlohu. Neobjevují se zde potíže s nedokončením slov, prostoru je vždy dostatek. 7. psaní na volné řádky - děti mají před sebou prázdné řádky a píší na ně slova, které společně určí s paní učitelkou, paní učitelka současně píše to stejné na tabuli Zhodnocení: V tomto typu cvičení musí děti přemýšlet nad velikostí písma a prostorem, který mají k dispozici. Přestože paní učitelka vše píše současně na tabuli, nemusí jim slova na řádek vycházet stejně. Musí být více samostatné. Nedokončená slova se objevují minimálně a když se vyskytnou, tak jde o neodhadnutí místa, které ještě zbývá a dětem se nevejde např. pouze poslední písmeno. Rysy nezávislé na typu cvičení Velikost písma - děti píší větší písmena, pokud doplňují na prázdné řádky bez předlohy - píší větší písmena při nadepsání textu psace, pokud je nadepsán tiskace (což je menší než psace i v předloze), písmo dětí je menší - u některých dětí se objevuje postupné zvětšování písma na řádku Mezery 9

10 - když děti opisují předepsané slovo nebo popisují obrázek, mezera je často velmi malá, děti začínají psát těsně za předlohu (i když místa mají dostatek) - pokud děti začínají psát na začátku prázdné řádky, píší ve většině případů hned ze začátku (je to tak i v předloze). Udržení na řádku - dětem nečiní potíže udržet se na řádku, pokud se jim to nepovede, je to spíše přetažení pod řádek. Konec řádku - Pokud už na řádku není místo na dokončení slova a mohou pokračovat na dalším volném řádku, nedopsané slovo buď nijak neřeší a pokračují dalším slovem na další řádce, nebo slovo napíší celé znovu. Interpunkce - při opisu nezapomínají opisovat čárky ve větě a tečky na konci věty Práce s prostorem na řádku - Dětem nedělá problém opis pod předlohu, když opisují písmeno. Pokud opisují slovo, tak už hůře pracují s prostorem. - Pokud např. dokončují větu slovem, mají vynechané místo a za ním je předem natisknutá tečka jako konec věty, děti stejně píší hned za poslední slovo, tečkou se neřídí. Stejně tak u doplnění slova mezi dvě nadepsaná. - Pokud opisují větu, nedokáží odhadnout velikost písma a mezer a často ji nedopíší celou. Vodící linie - Dětem velmi pomáhají vodící linie. Když píší na volný řádek, činí jim potíže dodržování poměru velké/malé písmeno, d, l Chyby - vynechání písmen - často záměna písmen (př. R, P, záměna samohlásek) - malé písmeno/velké písmeno - např. i/í dlouhá hláska za krátkou a naopak (spíše individuální chyba) 2.3 Shrnutí výsledků z rozboru dat Ve všech případech tedy jde o opis předlohy. Protože i v případě, že předloha není v písance ani ve slabikáři a děti musí např. slovo společně vymyslet a doplnit, paní učitelka vždy vše píše na tabuli. Je však nutné podotknout, že šikovnější děti nečekají, až paní učitelka slovo napíše na tabuli, ale píší si do písanky samy. Děti opisují písmena, slova, věty a krátké říkanky či básničky. Jde o opis blízký z písanky či ze slabikáře i vzdálený z tabule. Každá z těchto forem opisu klade na děti různé nároky a činí dětem rozdílné obtíže. Tyto obtíže však nejsou způsobeny pouze odlišnou mírou obtížnosti úkolu (jako např. opis písmena x opis říkanky), ale také individuálními rozdíly mezi dětmi a jejich úrovni zvládnutí techniky psaní. Nejnáročnější pro děti je opis říkanek, jak je uvedeno výše v podrobném rozboru tohoto typu úkolu. Děti musí řešit daleko více složitostí než např. u opisu písmene či jednotlivých slov. V některých říkankách jsou pro děti méně známá slova, o významu slov paní učitelka s dětmi hovoří. Objevují se zde chyby ve slovech jako např. nedokončení slov a záměna/vynechání písmen. Zkomolení slov se tady objevuje daleko častěji než když děti píší samostatná slova či věty. Oproti tomu opis písmen dětem nečiní žádné potíže. 10

11 Obecně lze shrnout těžkosti, se kterými se děti potýkají při jakémkoli typu opisu na problémy s: velikostí písma a udržením se na řádku, mezerami a opravami chyb v napsaném textu. Velké problémy také činí odhad prostoru, který mají k dispozici a často se stane, že děti opis slova/věty nedokončí, protože jejich písmo je veliké, dělaly velké mezery apod. Tímto si poté přidělají další starost, jak pokračovat dál. Zda dopsat slovo na druhém řádku nebo ho napsat znovu celé nebo pokračovat dalším slovem. Děti ukončení slova na řádku nikdy neřešily tím, že by zbytek slova dokončily na následujícím řádku. 3. HISTORIE DRUHÉ ČÁSTI VÝZKUMU, POPIS, PREZENTACE A ROZBOR ZÍSKANÝCH DAT, SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Z ROZBORU DAT Když jsem přemýšlela, jakým směrem rozvést předchozí výzkum, napadlo mě zkusit vytvořit dětem text, který bude obsahovat záměrně vytvořené chyby. Vytvořila jsem tedy speciální text k opisu, který byl dětem předložen s instrukcí Opiš přesně, co vidíš. V tomto textu se objevují: - slova smysluplná i významem nesmyslná; - slova, která jsou dětem známá, ale mají např. pozměněnou diakritiku; - smysluplná slova, v nichž jsem např. vynechala či změnila písmenko; - slova napsané psace i tiskace, a to i v jedné větě; - změněná znaménka ve větách. V textu jsem také pracovala s umístěním textu, mezerami a vodícími liniemi - např. text začal v půlce řádky, jednotlivá písmena svou velikostí přesahují vodící linie apod. 11

12 Výše uvedeným způsobem jsem text vytvořila záměrně s ohledem na cíl svého zkoumání, za který jsem si stanovila popis charakteristických chyb objevujících se v opisu, využití prostoru na řádku či stránce, a také případné zajímavé situace, které by během plnění úkolu nastaly. 3.1 Popis a prezentace získaných dat Text jsem žákům zadala na začátku 2. pololetí 2. ročníku. Po dohodě s učitelkou jsem opis textu dětem zadala já sama. Učitelka mě jen uvedla a vysvětlila, že mám pro ně zajímavý úkol a vše ostatní jim povím já. Musím podotknout, že žáci měli radost a těšili se (pamatovaly si mě z předchozích setkání). Vysvětlila jsem jim, že mám pro ně zajímavý text a potřebovala bych, aby Opsali přesně, co vidí. Při opisování nemusí pospíchat, na splnění úkolu mají celou vyučovací hodinu. Až budou mít hotovo, papír mi donesou ke stolu. Než jsem jim text rozdala, požádala jsem je, aby papíry zatím nechaly otočené textem dolů a otáčet je budeme společně až když je budou mít před sebou všichni. Poté jsem znovu zopakovala, o co je žádám a žáci začaly opisovat. Celkem jsem získala 25 opisů. 14 z nich bylo od chlapců, 11 od dívek. Před podrobným rozborem získaných dat doplňuji několik postřehů z hodiny, kdy byl opis dětem zadán. První dokončený opis byl odevzdán po 20 minutách, poslední trval 40 minut s tím, že to byl od cca 30. minuty poslední opis, na který se čekalo. Na začátku měli žáci tendenci klást mi dotazy typu: Tady nad slovem máma je vlnka místo čárky, mám tam udělat čárku? ; A tady u kočárku je obrácený háček, jak to máme udělat? apod. Na každou otázku jsem vždy odpovídala úvodní formulí Opište to přesně tak, jak vidíte. a žáci se pak již neptali nebo dokonce takto odpovídali ostatním, když se opět někdo jiný zeptal. 3.2 Rozbor získaných dat Pro přehlednost uvádím analýzu získaných dat po jednotlivých úkolech. 1. Mámo, vezu kočárek Představení úkolu: V tomto úkolu jsem záměrně vytvořila chyby, u nichž mě v následném rozboru bude zajímat, jak často se objevovaly, zda měli žáci tendenci psát slovo správně a jak pracovali s prostorem. chyby Vytvořila jsem těchto 8 chyb - psáno popořadě - (a) nesprávně napsané M; (b) vlnovka nad A; (c) čárka za slovem MÁMO; (d) nesprávně napsané V; (e) obrácený háček nad Č; (f) chybějící čárka nad A; (g) čárka navíc nad E; (h) nesprávně napsané K. (a) Pět žáků nesplnilo mou instrukci opsat přesně, co vidí (tj. s chybou) a napsali písmeno M dle pravopisu správně. (b) Vlnovku nad písmenem A zaměnili za čárku (dle pravopisu správně) pouze dva žáci. 12

13 (c) Nesprávně znázorněnou čárku za slovem MÁMA opsali přesně dle předlohy až na jednoho všichni žáci. Ten čárku vynechal úplně. (d) Přetažené písmeno V neopsal dle předlohy pouze jeden žák. (e) Obrácený háček nad písmenem Č neopsal dle předlohy pouze jeden žák. (f) S tímto neměl problém žádný z žáků, tj. všichni žáci opsali písmeno A přesně dle předlohy (bez čárky). (g) Čtyři žáci čárku navíc nad písmenem E neopsali. (h) Pouze jeden z žáků neopsal přetažené písmeno K tak, jak bylo na předloze. práce s prostorem Věta byla napsána na jednom řádku a pod ním měli žáci připraveny dva volné řádky. V tomto případě žáci až na jednoho opsali větu přesně dle předlohy, tedy celou větu na volný řádek pod. Pouze jeden žák z důvodu nedostatku místa musel rozdělit poslední slovo ve větě kočárek. 2. Dones mi hlnap. Představení úkolu: V tomto úkolu se objevují jak jednotlivé chyby, tak i celé nesmyslné slovo. Zajímat mě bude opět četnost chyb, využití prostoru a také zda žáci budou mít tendenci řešit pro ně neznámé slovo. chyby Vytvořila jsem záměrně 3 chyby: (a) nesprávně napsané písmeno D; (b) nesprávně napsané písmeno S. (a) Písmeno D opsali všichni žáci přesně dle předlohy, tedy s mými chybami. (b) Pouze jeden z žáků nedodržel mou instrukci a napsal písmeno S bez chyby. práce s prostorem Věta byla napsána na jednom řádku. Pro opis měli žáci pod ním připraven další volný řádek. Pouze jeden z žáků opsal větu místo pod řádek nad předlohu. 13

14 nesmyslné slovo V opisu slova hlnap se nevyskytl žádný problém. Pouze se několik žáků nad slovem podivilo a zasmálo v okamžiku, kdy větu přečetli, víc to nijak neřešili a slovo opsali přesně dle předlohy. 3. Pes PES Představení úkolu: Tento úkol spočíval v opisu slova pes, které bylo v předloze písmen tiskacím i psacím. Zde jsem nevytvořila žádné specifické chyby, zajímalo mě pouze, jak si žáci poradí s opisem a jak budou pracovat s prostorem. psací/tiskací písmo S opisem těchto dvou slov a rozlišením psací a tiskací předlohy neměl žádný z žáků problém. práce s prostorem Dvaceti žákům nečinil tento úkol žádný problém. Slova opsali přesně dle předlohy. Čtyři žáci opisovali předlohu (slovo pes ) tolikrát, na kolik jim vyšel prostor. A jeden z žáků provedl opis na volnou řádku nad předlohou. 4. Stonožka a Krkavec Představení úkolu: U těchto dvou úkolů bylo hlavním cílem zjistit, jak budou děti pracovat s prostorem. Tato dvě slova byly každé zvlášť předepsány na začátek volného řádku s tím, že pod nimi byl další volný řádek. práce s prostorem Z 25 žáků osmnáct žáků opsalo v obě slova na volný řádek pod předlohou (z toho jeden žák začal psát nejdříve vedle, ale slovo stonožka nedopsal a začal psát na volný řádek pod). 14

15 Šest žáků na stejný řádek za předlohu. Zbývající jeden žák opsal první slovo za předlohu a druhé na volný řádek pod. Až na jeden případ všichni žáci opsali slovo vždy jen jedenkrát. Tento jeden žák obě slova opisoval do konce řádky vedle předlohy a ještě na volný řádek pod. 5. Jedeme do školy automobilem. Představení úkolu: V tomto úkolu jsem v jednom slově vynechala písmeno a v dalším zaměnila za jiné. V obou případech však takovým způsobem, aby byl poznán smysl slova. Slovo škola v předloze jsem předepsala tiskacím písmem. Zajímat mě bude i práce s prostorem. chyby Vynechané písmeno E ve slově jedeme doplnil pouze jeden žák, zbývajících 24 žáků s tímto slovem neměli problém a opsali jej přesně dle předlohy. Změněné 15

16 písmeno ve slově automobil nečinilo žádnému z žáků potíže a opsali správně dle předlohy. Slovo ŠKOLA opsali tiskace všichni žáci. práce s prostorem Dvacetjedna žáků opsalo text přesně dle předlohy. Dva žáci větu opisovali do konce řádku a protože se jim věta na jeden řádek nevešla, poslední slovo rozdělili. Dva žáci opsali větu zajímavým způsobem (pozn. nenapadlo mi zapisovat, kdo s kým sedí, ale domnívám se, že tyto dva žáci nejspíše seděli vedle sebe v lavici). 6. Hola, hola, škola volá! Představení úkolu: V tomto úkolu jsem vytvořila tyto záměrné chyby: (a) Přetažené písmeno H; (b) obrácený háček nad písmenem A; (c) čárka nad písmenem O; (d) vynechané písmeno ve slově škola ; (e) obrácený vykřičník na konci věty. Zároveň je tento úkol ze všech nejzajímavější, co se týče práce žáků s prostorem. chyby (a) Pouze jeden žák neopsal písmeno H přesně dle předlohy. 16

17 (b) Dvacet čtyři žáků opsalo písmeno A s obráceným háčkem, pouze jeden žák místo něj napsal čárku. Ale je vidět, že nejdříve napsal písmeno A s normálním háčkem a pak to vyzmizíkoval na čárku. (c) Pouze jeden žák neopsal dle předlohy čárku nad písmenem O. (d) Jen dva žáci neopsali slovo škla, ale napsali místo něj slovo škola. (e) Dva žáci nenapsali na konci věty žádné znaménko, jeden napsal vykřičník správně. Zbývající žáci opsali dle předlohy vykřičník obráceně. práce s prostorem Jedenáct žáků opsalo větu na dvě řádky. Dá se říci, že tak dodrželi mou předlohu, na které byla věta rozdělena na dva řádky. Ale neumístili je stejně jak na předloze. Šest žáků opsalo větu tak, že začalo psát za koncem věty a opisovalo na stejné řádce a dokončilo ji na volném řádku pod. Dva žáci opsali větu následujícím způsobem. 17

18 Tři z žáků opsali větu takto. Jeden z žáků opsal větu takto. Opět pouze jeden žák z pětadvaceti opsal větu jinak, a to následujícím způsobem. 18

19 Poslední ze žáků opsal pouze druhou část věty. Jak jsem uvedla výše, tento úkol byl dle mého názoru nejzajímavější, co se týče možností využití prostoru na stránce při opisu. V následující kapitole, kde se pokusím získané výsledky z rozboru dat shrnout, se tématu práce s prostorem budu věnovat podrobněji. 3.3 Shrnutí výsledků z rozboru dat Tato podkapitola je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje oblasti specifických chyb a druhá tématu práce s prostorem na řádku či stránce. V obou dvou částech bude cílem tohoto shrnutí pokusit se dát výsledky zjištěné v rozboru dat do souvislosti se znalostmi, které děti mají o textu (jeho struktuře, vzhledu, umístění na stránce apod.) a také s tím, jaké zásady děti při opisu textu ve škole dodržují. Záměrně vytvořené chyby v textu V textu se objevovaly tyto typy chyb: záměna písmen ve slovech, záměna diakritických znamének ve slovech, znamének mezi slovy, na konci vět, změněná nesprávně napsaná písmena, celé nesmyslné slovo. Na začátku je důležité podotknout, že pozornost jsem věnovala pouze mnou vytvořeným chybám, ostatních pravopisných chyb, které se samozřejmě v opisu objevovaly, jsem si nevšímala. Předpokládala jsem, že většině žáků nebude činit problém, opsat text s chybami. A to z důvodu, že jde o žáky druhé třídy a zde (stejně jako v první třídě, kde je to ale ještě výraznější) mají žáci přesný opis textu dle předlohy velmi zažitý. A pokud chybu udělají, tak půjde o chybu takové povahy, že napíší písmeno tak, jak má správně vypadat. Dle analýzy získaných dat se tento můj předpoklad vyplnil, protože většina žáků byla schopna držet se mé instrukce a opsala daný text přesně dle předlohy, tj. s vytvořenou chybou. 19

20 Domnívám se, že hlavním důvodem je skutečnost, že opis je v tomto období (především v 1. ročníku) převažující formou práce s písmem a žáci ho mají zažitý. Vědí, že opis znamená opisovat dle předlohy, řečeno s nadsázkou, ať je jakákoliv. Vždyť i v úplných počátcích psaní se opisují nejdříve znaky (vlnovky apod.). Toto dokazují i komentáře dětí během opisování, kdy se podivovaly nad jim známými slovy, že je v nich něco špatně. A po zopakování instrukce, že jejich úkolem je opsat text přesně dle předlohy, takto ve většině případů učinili. Můj druhý předpoklad se týkal charakteristiky vytvořených chyb, konkrétně, že častěji budou děti dělat chyby v diakritice, než-li v samotných písmenech. Domnívala jsem se tak proto, že diakritická znaménka vzhledem k tomu, že následují až po napsání písmena, mohou být jednoduše opomenuta. Kvantitativní analýza dat, konkrétně chyb v písmu a chyb v diakritických znaménkách tento předpoklad nepotvrdila. Mohu říci, že děti chybovaly zhruba stejně při opisování chybných písmen, stejně jako chybných či nějakým způsobem pozměněných znamének. Třetí oblastí, které jsem věnovala pozornost, bylo to, zda se objevuje více chyb na po zahájení opisu nebo až na konci textu. Zda se nějakým způsobem projeví kolísání pozornosti na začátku nebo na konci opisování. Na základně kvantitativní analýzy chyb jsem zjistila, že nelze jednoznačně říci, v jaké části textu dělají žáci více chyb. Počet chybujících žáků se pohyboval ve všech úkolech v rozmezí mezi žádným chybujícím až pěti chybujícími žáky. A to tak, že se tento počet bez žádné zjistitelné zákonitosti střídal. Pokud bych se závěrem měla pokusit srovnat, zda byl opis toho speciálního textu se záměrně vytvořenými chybami odlišný od opisu běžného, na základě provedené analýzy mohu říci, že rozbor získaných dat výrazný rozdíl neprokázal. Analýza neukázala, že by byl pro žáky tento opis obtížnější. Charakter a četnost provedených chyb se nijak nevymykaly běžnému chybování u takto starých žáků. Stejně tak čas, který žáci opisu věnovali nebyl výrazně delší než kdyby opisovali běžný text. Zjištěné individuální rozdíly mezi žáky v provedení opisu, jeho kvalitě i délce trvání jsou samozřejmé. Možná jsou děti stále ještě připraveny se učit nové tvary, sledovat opis vizuálně a napodobovat. Později by asi spíše psaly správně nebo i přes instrukci měly tu tendenci. Taky dyslektici určitého typu by měli mít tyto potíže (psali by podle významu, nikoli tvaru). Využití prostoru na řádku, stránce Druhou oblastí, které jsem při analýze získaných dat věnovala pozornost, byla práce žáků s prostorem. Zajímalo mě, jak při opisu textu žáci využívají prostor, který jim byl u jednotlivých úkolů dán. Text byl napsán na řádcích, žákům při opisu pomáhaly vodící linie. Předpokládala jsem, že v souvislosti s využitím prostoru na řádku či stránce, lze vysledovat určité charakteristiky vyplývající z naučených a používaných postupů při opisu textu ve škole. Zde jsou uvedeny získané poznatky, které tento můj předpoklad v převážné většině případů potvrdily. Pokud například byla předloha krátká (jedno slovo), opisovali žáci ve většině případů vedle předlohy, i když měli volné řádky i pod předlohou. Toto je však samozřejmé, protože je to obvyklý způsob a byla bych naopak překvapená, pokud by žáci učinili jinak. I v případech, kdy byla předlohou věta, využili svých znalostí o opisu textu a opsali ji ve většině případů na volné řádky pod předlohou. A to i v případě, za větou v předloze zbýval prostor na řádku. 20

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Práce s textem Český jazyk a literatura 1. ročník 2 hodiny Hlavní

Více

Komunikač. a sloh. výchova: - hyg. návyky držení psacího náčiní. - činnosti a přípravné cviky pro uvolnění ruky k psaní.

Komunikač. a sloh. výchova: - hyg. návyky držení psacího náčiní. - činnosti a přípravné cviky pro uvolnění ruky k psaní. ČESKÝ JAZYK: 1. ročník ( tématický plán) Výstupy: ( cíl vyuč. hodiny) ZÁŘÍ: - pozdraví, omluví se, rozloučí Učivo: ( téma) Komunikač. a sloh. - pozdrav,oslovení Klíčové KU: - žák se přizpůsobí různým výukovým

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Český jazyk a literatura 1. období 2. ročník Konopková, L.: Český jazyk pro 2. ročník 1. a 2.díl (Fortuna) Wildová, R.: Psaní a mluvnická cvičení 1. a 2.

Více

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ Sluchové vnímání je jednou ze základních poznávacích funkcí, jež je podmínkou pro zvládnutí technicky správného čtení a bezchybného psaní. U některých dětí bývá proces vnímání

Více

POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ.

POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ. OD ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016 ZAHAJUJEME VÝUKU POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH METODOU ANALYTICKO - SYNTETICKOU A V PARALELNÍ TŘÍDĚ METODOU GENETICKOU. POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH:

Více

Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě

Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě Kriteria hodnocení práce ve 2. třídě Český jazyk Jazyková výchova (co hodnotíme) - žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hláskya slabiky, porovnává významy slov, třídí podle zobecněného

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu)

DYSLEXIE - porucha čtení. (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) DYSLEXIE - porucha čtení (porucha rychlosti, správnosti, plynulosti a intonace čtení a porozumění obsahu čteného textu) Reedukace dyslexie: Příprava na čtení spočívá v rozvoji percepce (zrakové, sluchové),

Více

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody

PODPORA SPU VE VÝUCE. projevy, potřeby, úpravy a metody PODPORA SPU VE VÝUCE projevy, potřeby, úpravy a metody Projevy Dyslexie Pomalé čtení -Namáhavé -Dvojí -Ztrácí se, vrací se -Málo chyb-opravuje -Záměny,opakuje přečtené Přepisuje velmi pomalu -Víc času

Více

Zásady hodnocení a tolerance dětí se speciálními výukovými potřebami

Zásady hodnocení a tolerance dětí se speciálními výukovými potřebami Zásady hodnocení a tolerance dětí se speciálními výukovými potřebami Metodický pokyn MŠMT ČR č. j. 23 472/92-21 Vyhláška MŠMT ČR č. 291/1991 Sb. Obecné zásady: 1. Ke zjišťování vědomostí a dovedností žáka

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 3. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Vyhodnocení a zpětná vazba:

Vyhodnocení a zpětná vazba: Název: Zájmena a jejich skloňování Cíl: Procvičování učiva o skloňování zájmen Fáze vyučovacího procesu: procvičování Organizační forma vyučování: skupinová Převažující myšlenková operace: analýza syntéza,

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

Jazyková výchova. Psaní velkých písmen. Psaní velkých písmen ve vlastních jménech

Jazyková výchova. Psaní velkých písmen. Psaní velkých písmen ve vlastních jménech Šablona č. II, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Český jazyk a literatura Jazyková výchova Psaní velkých písmen Psaní velkých písmen ve vlastních jménech Ročník 2. Anotace

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

SFUMATO SPLÝVAVÉ ČTENÍ. Mgr. Milena Šilhánová

SFUMATO SPLÝVAVÉ ČTENÍ. Mgr. Milena Šilhánová SFUMATO SPLÝVAVÉ ČTENÍ Mgr. Milena Šilhánová O ŠKOLE PO ŠKOLE přednášky o výuce v naší škole Sfumato - Splývavé čtení středa 15. 1. 2014, 17:00, učebna 1. roč. ZŠ prezentace metody výuky českého jazyka

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřujjící k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_01_ČJ

I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřujjící k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti VY_12_INOVACE_01_ČJ Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení šablony/označení

Více

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015

Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk, 3. ročník 2014/2015 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ ŘÍJEN Opakování učiva 2. ročníku Význam slova Slabika, hláska, slovo Vlastní jména osob, zvířat, měst, řek,

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru 5. v krátkých mluvených projevech správně dýchá, frázuje a volí vhodné tempo řeči 6. volí

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vyučovací předmět: Základy administrativy Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 33 33 33 Učební texty: 1 3. období

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Český jazyk Díl I. Charakteristika předmětu

Český jazyk Díl I. Charakteristika předmětu Český jazyk Díl I. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Český jazyk je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci 8 až 5 hodin týdně. Český jazyk

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVA Čtení 1. ročník Vzdělávací obsah

KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVA Čtení 1. ročník Vzdělávací obsah KOMUNIKAČNÍ VÝCHOVA Čtení 1. ročník Září říjen 1/2 Říjen 1/2 Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Přípravné období ke čtení Nácvik čtení (hlásky, písmena, slabiky, slova) Základní

Více

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 8.4 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 9, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti 2. porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti 3. respektuje základní komunikační pravidla

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Časový rozsah lekce Věková skupina (ročník) Vzdělávací obor (dle RVP) Travelling s použitím

Více

Dílčí projekt ŠVP PV. Logo cestičky pro hbité jazýčky

Dílčí projekt ŠVP PV. Logo cestičky pro hbité jazýčky Dílčí projekt ŠVP PV Logo cestičky pro hbité jazýčky Obsah: Představení projektu Aktivity projektu Vzdělávací obsah Metodická podpora Zpracovala: Marie Kotková, Ivana Vacková Představení projektu: Projekt

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

Rozvoj zrakové diferenciace a logického myšlení. Mgr. Michaela kovářová

Rozvoj zrakové diferenciace a logického myšlení. Mgr. Michaela kovářová I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tento projekt je spotufinancován Evropským sociáiním fondem a státním rozpočtem České republiky Projekt: Registrační číslo projektu: Každý máme šanci

Více

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen

Roní plán pro 1.roník Genetická metoda. 1.období záí íjen Roní plán pro 1.roník Genetická metoda Oblast eský jazyk a literatura Oekávané výstupy Žák: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním uvdomuje si správné držení tla pi psaní používá k psaní mazací

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Základní a mateřská škola Tichá, příspěvková organizace Tichá 282, 742 74 Tichá Učíme se navzájem

Základní a mateřská škola Tichá, příspěvková organizace Tichá 282, 742 74 Tichá Učíme se navzájem Tematický plán 1. ročník ZŠ Tichá Předmět: ČESKÝ JAZYK 2015/2016 Měsíc Čtení Literární výchova Psaní Výstupy ŠVP Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ZÁŘÍ Přípravné období Rozvoj slovní zásoby Pravolevá

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

ŠKOLA TŘÍDA ŽÁCI UČITELKA. Pracovní listy

ŠKOLA TŘÍDA ŽÁCI UČITELKA. Pracovní listy Pracovní listy Pracovní list č. 1 Dovednost: slovní zásoba z tématu škola, dovednost globálního čtení pěti slov se školní tematikou Cíl: Žák umí přiřadit k obrázku pět slov se školní tematikou. Postup:

Více

ČESKÝ JAZYK I. období (1. 3. ročník)

ČESKÝ JAZYK I. období (1. 3. ročník) ČESKÝ JAZYK I. období (1. 3. ročník) Charakteristika předmětu Ve výuce českého jazyka a literatury v prvním období (1. 3. ročník) klademe důraz na výuku čtení a psaní. Tyto složky jsou pro žáky prvotní

Více

Hodnocení žáků 3. ročníku podle vzdělávacího programu Škola pro děti

Hodnocení žáků 3. ročníku podle vzdělávacího programu Škola pro děti Hodnocení žáků 3. ročníku podle vzdělávacího programu Škola pro děti Úvodem Ve 3. ročníku se snažíme, aby hodnocení žáků bylo sice motivační, zároveň se však nevyhneme větším rozdílům mezi žáky. Je to

Více

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA OBRÁZKOVÁ ABECEDA přípravných tříd ZŠ Tento školní vzdělávací program je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Každý žák je úspěšný ze dne 1. září 2005, č. j. 464/05 podpis ředitele

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU

SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU SLUCHOVÁ PERCEPCE, VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU Sluchové vnímání se vyvíjí již od pátého měsíce nitroděložního života. Po narození reaguje dítě na zvukový podnět nediferencovanou pohybovou reakcí. Později

Více

ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC. Dítě je v péči dalších odborníků klinický psycholog, logoped, odborný lékař, PPP, jiné SPC

ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC. Dítě je v péči dalších odborníků klinický psycholog, logoped, odborný lékař, PPP, jiné SPC SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM při Základní škole a Praktické škole Benešov Konopišťská 386, 256 01 Benešov E-mail: spcbenesov@seznam.cz mobil: 734357465 ŠKOLNÍ DOTAZNÍK K VYŠETŘENÍ ŽÁKA V SPC Vážená paní

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6

Více

Sluchové vnímání a paměť

Sluchové vnímání a paměť Sluchové vnímání a paměť Sluch je jedním z prostředků komunikace, významnou měrou ovlivňuje rozvoj řeči a tím i myšlení. Dříve než se budeme zabývat sluchovým vnímáním, je zapotřebí ověřit si slyšení samotné;

Více

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy

Náležitosti správné prezentace. Schváleno 1. 9. 2014. PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Náležitosti správné prezentace Schváleno 1. 9. 2014 PaedDr. Pavel Trulík, ředitel školy Obsah 1 Pozadí prezentace... str. 2 2 Titulní stránka... str. 4 3 Písmo prezentace... str. 5 4 Odrážky... str. 7

Více

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Naše zařízení je primárně určeno žákům s těžším stupněm mentálního postižení. Mezi charakteristické znaky tohoto postižení patří

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Příprava na vyučování oborů Český jazyk a literatura a Člověk a jeho svět s cíli v oblastech OSV a čtenářství. Co je lepší.

Příprava na vyučování oborů Český jazyk a literatura a Člověk a jeho svět s cíli v oblastech OSV a čtenářství. Co je lepší. Příprava na vyučování oborů Český jazyk a literatura a Člověk a jeho svět s cíli v oblastech OSV a čtenářství Název (téma) Co je lepší Stručná anotace Pomocí příběhu si žáci uvědomují význam spolupráce

Více

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

11. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13160ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Český jazyk 2.ročník 2015/2016

Český jazyk 2.ročník 2015/2016 Tematický plán ZŠ Tichá Český jazyk 2.ročník 2015/2016 Měsíc Učivo Poznámka Výstupy ŠVP ZÁŘÍ 36 mateřský jazyk Rozeznávání skupiny didy, ti-ty, ni-ny ;hláska, písmeno Rozeznávání skupiny dě, tě, ně, bě,

Více

Komunikace Díl II. Charakteristika předmětu. Řečová 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2. Komunikace 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Komunikace Díl II. Charakteristika předmětu. Řečová 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2. Komunikace 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 Komunikace Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Komunikace je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci 5 hodin týdně. Předmět Komunikace

Více

Jazyk a jazyková komunikace

Jazyk a jazyková komunikace Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Jazyk český Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. U žáků rozvíjí

Více

Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy

Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Pomoc druhým Časový rozsah lekce Dvě ihned navazující hodiny Věková skupina (ročník) 1.třída

Více

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Program: 1. Specifické poruchy učení ( SPU ) 2. Vliv SPU na psychiku mladšího školáka 3. Kineziologická cvičení 4. Individuální konzultace SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ Jsou různorodé

Více

Český jazyk 1.ročník str. učivo - témata jazyková výchova slohová výchova literární výchova

Český jazyk 1.ročník str. učivo - témata jazyková výchova slohová výchova literární výchova Český jazyk 1.ročník str. předslabičná slabičná část uvolňovací cviky žák se orientuje ve všech směrech rozpozná velikost předmětů, jejich barvu a pozici pečlivě vyslovuje délku všech samohlásek odliší

Více

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky:

Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum narození: Třída: Rok školní docházky: Pedagogická diagnostika žáka zařazeného do vzdělávacího programu RVP ZV - LMP podklad pro rediagnostiku ( dle 1 odst.5 Vyhlášky č. 72/2005 Sb. v platném znění) Škola: Jméno a příjmení žáka/žákyně: Datum

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu PSANÍ NA KLÁVESNICI VŠEMI DESETI. Volitelný předmět

Charakteristika vyučovacího předmětu PSANÍ NA KLÁVESNICI VŠEMI DESETI. Volitelný předmět Charakteristika vyučovacího předmětu PSANÍ NA KLÁVESNICI VŠEMI DESETI Volitelný předmět Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Organizační vymezení předmětu: Psaní na klávesnici všemi deseti

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

Školní zralost dítěte

Školní zralost dítěte Školní zralost dítěte Školní zralost fyzická, duševní a emocionální připravenost dítěte pro vstup do školy a je výsledkem předchozí etapy vývoje dítěte Je předpokladem pro úspěšné osvojování si školních

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Německý jazyk 7. ročník POSLECH S POROZUMĚNÍM Rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně Rozumí jednoduchým pokynům při práci ve

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby. JAZYKOVÁ VÝCHOVA hláska, písmeno, slabika, slovo slovní přízvuk určování počtu slabik Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, členění slov na hlásky, dlouhé a krátké samohlásky

Více

3. Žáci změní původní větu tak, že nahradí přísudek druhým typem (tzn. slovesný na jmenný se sponou a

3. Žáci změní původní větu tak, že nahradí přísudek druhým typem (tzn. slovesný na jmenný se sponou a Název: Skladba Cíl: Opakování učiva o větě jednoduché a souvětí Fáze vyučovacího procesu: opakování Organizační forma vyučování: skupinová Převažující myšlenková operace: analýza, syntéza, substituce Pomůcky:

Více

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání žáků se středně těžkým postižením Předkladatel: Dětský domov, Základní škola praktická, Praktická škola, Školní jídelna,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti

3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) Charakteristika vzdělávací oblasti 3.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE (M) 51 Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

www.milionoveimperium.cz

www.milionoveimperium.cz www.milionoveimperium.cz David Kirš, autor Miliónového impéria a EmailAcademy uvádí ebook WEB MILIONÁŘE A KRUH BOHATSTVÍ Tento ebook (dokument) můžete šířit a přeposílat dále, ale pouze jako celek. Není

Více

JAK PSÁT ZPRÁVU Z ODBORNÉ PRAXE

JAK PSÁT ZPRÁVU Z ODBORNÉ PRAXE 1 JAK PSÁT ZPRÁVU Z ODBORNÉ PRAXE Obsah zprávy: I. Struktura zprávy z odborné praxe 1. Úvod Základní údaje o podniku, předmět činnosti, funkce podniku, organizační struktura, management, marketing atd.,

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Matematika - 1. ročník Vzdělávací obsah

Matematika - 1. ročník Vzdělávací obsah Matematika - 1. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Přípravná část Poznávání vlastností předmětů, třídění podle vlastnosti Poznávání barev, třídění podle

Více

Základní pravidla typografie

Základní pravidla typografie Základní pravidla typografie Jak zformátovat text na počítači Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 5 týdně, povinný ČaPO: Sčítání a odčítání s přechodem přes desítku Žák: ČaPO: sčítá a odčítá v oboru do 20-ti s přechodem přes desítku - sčítání a odčítání v oboru přirozených čísel

Více

ZŠ a MŠ Panenské Břežany

ZŠ a MŠ Panenské Břežany Hlavní 63, 250 70 Panenské Břežany www.zsmsbrezany.cz, zsbrezany@seznam.cz Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol Číslo projektu: Šablona: Cz.1.07/1.4.00/21.1997 VY_32_INOVACE_41-60

Více

Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod

Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod Vzdělávací oblast UMĚNÍ A KULTURA Týdenní počet hodin 18 hod z toho 1.stupeň 10 hod 2. stupeň 8 hod Vyučovací předměty Hudební výchova Výtvarná výchova Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané

Více

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět.

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace / Cizí jazyk Vyučovací předmět: Anglický jazyk, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák podává stručně a jasně informaci Výstižně a jasně vede telefonní rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku Napíše dopis s vhodným oslovením a správnou adresou Žák píše správně jednoduché komunikační

Více