OLA LAMA. Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům. Eva Palátová

Transkript

1 OLA LAMA Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům Eva Palátová 2 3

2 Eva Palátová, 2011 Fotografie Tomáš Paleček (129), Eva Palátová (77), Petr Přemyslovský (12), Jiří Valášek (2), 2011 Ilustrace Jana Rutrlová, 2011 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2011 ISBN

3 Obsah Úvod Krůček zpátky Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům kilometrů Bylo nás pět Malý průvodce batůžkáře I. díl aneb Povídání převážně o batůžku Ponožky, které nesmrdí Chodící batoh Www a vvv přípravy na cestu Na kraj světa sám? V páru? Či ve skupině? Ekvádor oblečený, neoblečený Za velikým ptákem Začněte kurzem španělštiny Knedlo, zelo, morče Údolí, kde lidé neumírají V džungli do kina? Život v andském mraku Galapágy expedice do pravěku Nejnebezpečnější město Ekvádoru Drncne to o rovník! Létající leguán Do hlubin podmořského kráteru Necpi se jak kormorán! Želvy jako slon Žijí snad v Amazonii Amazonky? Okradeni v Quitu Dvanáct divoženek Tarantule v gumáku Kyklopovy dlaně Anakonda na palubě Lov na piraně Za šamanem Kde se dějí zázraky Na nejvyšší vulkán světa H.A.S.S. /High altitude shitting syndrom/ Lávové pyramidy pod Cotopaxi Na kole, na býku, na Chimborazu Peru, indián, Inka a Inti Přišli snad indiáni do Jižní Ameriky z Austrálie? Láska na cestách Jihoamerické krásky Průšvihářská země Ola, lama! Tibet Jižní Ameriky Předkolumbijskou stezkou Bolívie bolí! Porod v autobuse Titicaca a záhada draka Kam chodí slunce spát? Klíč k duši Hlavní město, co není hlavní Stali jsme se drogovými pašeráky koky Bolívii zkoumá NASA i ufoni! Curva peligrosa Výlet na Mars Kde leží bolivijské moře? Výklad snů po bolivijsku Do středu Země Jak ozdobit dynamitem vánoční kaktus? Vinné lázně Mé první dva metry vína Mendoza vinařská Mekka Argentiny Čilé pití nejen v Chile Buena Argentina D autobusy Argentiny Čím víc masa jíš, tím víc miluješ? Zákaz spadnutí do kráteru! Argentinská Paříž Dakar vyžaduje náhon 6 x Stůj! Pozor! Náhoda! Nahuelito lochneska Jižní Ameriky Mýty Patagonie Švindl je vlastním výsměchem Trojboj, Fitz, já a Roy Padá ledovec Vyzývavá Chile Robinson Crusoe a Čtvrtek Dvě věže Voděodolné housky Nejdelší trek světa Tučňák magellanský Vzpomínaní mrtví a skutečně mrtví Slavní Češi v Jižní Americe Dlouhé ledové prsty Chile Jasoň a Drsoň v Antarktidě Bobr na konci světa Uš? Roste jetelíček, roste u moře Malý průvodce batůžkáře II. díl aneb Povídání převážně o člověku Když se zamilujete do obou zároveň Až bych tě láskou snědl Ultratajný recept na absolutní zdraví na cestách Jak poznáte batůžkáře? Diagnóza cestovatel Jak vybrat a udržet cestovní tým? Jak se vynořit z ponorkové nemoci? Závěrem Kterak jsme nový indiánský kmen Membu objevili Poděkování aneb To nejkrásnější si nekoupíš, ani neprodáš Buen viaje!

4 Mámě a tátovi,...už jiná nebudu...a každému, kdo umí vidět nebe na Zemi 8 9

5 Úvod 10 11

6 Krůček zpátky Místo předmluvy krůček zpátky. Možná totiž nejkurióznějším zamyšlením z tohoto dlouhého putování kamsi vpřed pro mne bylo, že: Mnohdy zastavit se, či udělat krok zpět je větší osobní pokrok než krok kupředu. Z podobného pramínku nápadů poplynou mnohé řádky před vámi a způsobí tak mírně neřízený tok, nebo spíše neřízený žánr, který jsem si dovolila nazvat paličatý cestopis. Popírá totiž pár zažitých předpokladů o tom, o čem by cesto-pis snad měl být. Zdaleka pouze nepopisuje cestu, jak jeho slovní základ napovídá. Cesta je pro mne provázaný komplex nejen objektů před očima. Ty jsou vlastně až poslední v žebříčku důležitosti z toho, co si z dálek přivezete a co byste nějak toužili předat dál. Cesta je příběh krajiny, emocí a lidí, s nimiž ji sdílíte. Polidštěnou náladu místa nelze dohledat, fakta ano. Proto považuji za zdvořilé, podat vám navzájem s tímto dílkem ruku. Neprozradím mnoho, vždyť o každém člověku, místu, textu či třeba jen šálku maté je nejlepší udělat si obrázek sám. Seznamte se prosím jen zlehka: Ola Lama je příběh, jehož děj, napětí, váhu, výšku i šířku bohatě kazili všichni moji báječní spolucestující vskutku kořeněným moravským ostrovtipem. Mé poznámky vydatně zcenzurovali kajmani, vzdušná vlhkost, patagonský uragán, laviny a rozlitý rum s čajem. Proto věřím a doufám, že zbylo jen to nejlepší. Salát si odnesl pasát. Malý průvodce batůžkáře drobounký přívažek, nešel ke knížce přišpendlit sichrhajskou, což by tak asi nejlépe vystihovalo jeho zařazení. Směle totiž strká nos hluboko pod pokličku batůžkářského bytí. Zvesela i vážně dává ochutnat i ten ukrytý celer jinak báječně vonící cestovní polévky. Zakuckání pravděpodobné! 12 13

7 Už na rovníku začaly podivuhodné překážky na cestě V dalekém cíli nás vítali tučňáci Jižní Amerikou od rovníku k tučňákům Napříč Andami od rovníku do subantarktické zóny celou délkou jihoamerického kontinentu jsme se vydali každý s jedním batůžkem na zádech. Kdo by taky nosil dva Raneček o rozměrech krosny se měl stát našim domovem na půl roku v naprosto všech klimatických podmínkách. A že se tu matička Země docela rozvášnila! Nejsušší poušť světa Atacama, nejhlubší džungle Amazonie, nejvyšší vulkány světa, nejmohutnější ledovce, nejoprsklejší tučňáci, nejochočenější hroznýši Příroda se s námi často nelítostně přetahovala. Nedali jsme se a s radostí vám dnes můžeme předložit knížku, jejíž pupeční šňůra vede přes celičký Atlantik k mamince vskutku výstřední! Máma je trochu kolohnát, míry metrů nad mořem, dalších metrů pod mořem oceánského příkopu a kilometrů pobřeží Pacifiku. Jižní Amerika má velkou náruč! S tak smělým předsevzetím vyrazila parta Moraváků na půl roku dobývat jižní kontinent od rovníku k tučňákům. Dvě dívky, tři chlapi, dva veliké fotoaparáty. To je 0,6 drahocenné dívky a 0,6 drahé kamery na chlapa, to už je dost na starání! Nic víc nebereme! Putovali jsme pokud možno pěšky, hřebenem And, nejdelším horským pásmem světa, pohořím po němž probíhalo osídlování Ameriky, po jehož páteři prošli postupně hlouběji na jih jak lidé, tak zvířata. A tak se přihodilo, že se dnes kuriózně vyskytují medvědi kolem deštných pralesů, opice naopak daleko na jihu a Češi všude uprostřed. Ku svému badatelskému nadšení jsme vystopovali, že na poli objevů je ještě v Jižní Americe tolik bílých míst jako sněhu na andských velikánech! Neblafujeme! Objevili jsme údolí, kde lidé neumírají a našli zaručený recept na absolutní zdraví! Budeme bádat, proč vítr v Patagonii fouká i za rohem a nabídneme vysvětlení, proč úchvatná modř jižních ledovců trpí zeleným zákalem. Prozradíme, jak se pijí dva metry vína či co je to hrozba H.A.S.S /High altitude shitting syndrom/. Pro ještě otrlejší podáme živou reportáž o porodu v autobuse či intimně nahlédneme, jak je to s poddajností jihoamerických krásek. Zkusíme vypátrat vzácný gen XYbééé vlastní všem indiánským dětem ony totiž, maminky, držte se, nebrečí a nevztekají se! Nejen děti tu spadly z višně, i páni tvorstva! Považte takový táta albatros, co ztratí ženu, na ni čeká ještě několik let! Trochu nemoderní, ne? Zdá se, že je stále z čeho se učit, co zkoumat a čemu se divit Ovšem nebudeme se šťourat jenom v záhadách, ale i v lidech! Věděli jste, že Robinson Crusoe v Jižní Americe opravdu žil a dokonce poustevničil dobrovolně? A kolik našich Kubů a Vojtů změnilo dějiny Jižní Ameriky? Trumf v rukávu máme ve zvyku tasit až nakonec. Trumfům často okolí nechce věřit. A možná to i vám bude znít neuvěřitelně ve 21. století jsme měli to veliké štěstí a podařilo se nám objevit zcela nový, na planetě dosud neznámý indiánský kmen Membu. Zveme vás k bádání jako za časů Kolumba! Ne, nejsme vědmy, co vám chtějí otvírat oči, naopak, na chvíli je zavřete a vězte, že jediné, co si touto knihou dovolujeme a přejeme vůči vám je inspirovat, pobavit a potěšit kilometrů kilometrů byl vysněný cíl, který jsme chtě nechtě museli drobátko ošidit kilometrů je vzdálenost od nejsevernějšího cípu And k nejjižnějšímu, tedy celá délka jihoamerického kontinentu. My naši pouť začali přesně na rovníku v Ekvádoru. Vynechali jsme tak dva jihoamerické andské státy severně od rovníku Venezuelu a Kolumbii. Pročpak? Našli se srabi, co sabotovali Kolumbii a nepřesvědčil je ani argument, že Kolumbie již dávno není země s největším počtem unesených bílých tváří. Vždyť dnes už je až druhá v pořadí! I zmeškaná Venezuela mě dodnes mrzí, neboť rčení: že nejkrásnější ženy světa pocházejí z Venezuely mě okamžitě teleportovalo z houpacího balonu, protože, holky, tohle přece náleží Moravě! To musíme jet okamžitě vyvrátit! Bohužel do snů začaly nad mapami brblat i racionální povahy, jež moudře rozhodly, že už tak hrozí závodění s časem na úkor zažití atmosféry místa. Přestali jsme být nenasytní a jako startovní čáru jsme 14 15

8 Andy se staly páteří naší výpravy Bylo nás pět opravdu skromně vyhlásili až ekvádorský rovník. Ovšem k cíli to není jen tak, co by melounem dohodil! Ať vylezu třeba na fikus, co je tu jak lípa vysoký, vidím, že cíl nevidím že k polárnímu kruhu daleko! Jen špičky And nám ukazovaly směr cesty na daleký jih. Jméno Andy přejaly velmi romanticky z Anti, jež v kečuánštině znamená kde vychází slunce. A netrvalo dlouho, tyto hory nás přijaly i do své ložnice v Bolívii staneme na hmatatelném místě kam chodí slunce i spát. Kdybychom Andy změřili ode dna oceánského příkopu, kam se tyto hory takřka u břehu ještě propadají, vyšla by nám z toho hromada horniny o straně asi m, která si navíc bezostyšně a vesele pluje! Dobře jí to totiž klouže. A kdo že se to opovážil troufale podmazat celý kontinent? Matička příroda je hravé děvče, posunuje Pacifickou desku Tichého oceánu směrem na východ a naopak celou desku Jižní Ameriky strká na západ. Tato karetní hra se tříská přesně na dně oceánského příkopu pod Andami, tedy v poměru vesmíru, kousíček pod naším stanem na Andách. Občas to trochu třese, a aniž to víme, i my, tak jako Andy, driftujeme rychlostí pět centimetrů ročně do boku a o něco málo méně navrch! Ano, Andy rostou! Vlastně kdybychom v tom stanu dokázali spát pár set milionů let, uděláme prvovýstup úplně zadarmo a vleže! Stačí si lehnout na podmázlé místečko. Holt, kdo maže, ten jede! Tak jsme namazali a vyrazili! Bylo nás pět Mám dlouhý vedení, a tak jsem musela pár světadílů projet, než mi došlo, že sedmdesát procent celkového pocitu z každé navštívené země neplyne z jejích mešit, Mont Blanců, mrožů a tchořů Exotika záchodového prkénka s vodotryskem je vám houby platná, když na vás za dveřmi čeká spolucestovatel, co neumí splachovat a zírá poněkud přeplněně. Dojem ze země dělají z veliké části lidé, ti místní nebo ti vedle vás. Ten mocný moment sdílení jakéhokoliv zážitku s veselým parťákem je tisíckrát cennější než zážitek samotný. Volba spolucestujících pěšáků je asi nejstrategičtějším tahem na šachovnici plánování, kdo bude hrát koně, kdo vola, kdo šach, kdo Mat a kdo je Pat. A já upřímně děkuji všem níže uvedeným spolupachatelům, že oné štětky v pomyslné míse napětí nebylo třeba. Ono to chtělo občas spíš koště a dvakrát o osobu přerazit! Knížkou vás tak budu provázet nejen já, ale také ti nejdůležitější kamarádi vedle mě. Bez nich by tenhle příběh byl o něčem úplně jiném. Jiná knížka. Jejich komentáře budou početné a na žádost žádného redaktora bych je nevymazala. Člověka nejde smazat. Jednou jsme vyrazili v pěti, a tak tito lidé k tomuto příběhu neodmyslitelně patří. Jejich osobnosti zákonitě dávaly věcem okolo tu jedinečnost vnímání, kterou s někým jiným a někdy jindy zažijete docela jinak. Bylo nás pět. Bystrému oku neunikne šest tváří na této straně, ano, máte pravdu, jenže neustále někdo chyběl. Tom chyběl v Ekvádoru, Víťa se zdržel naopak jen na Ekvádor a Mamut nám dočasně prchl vprostřed výletu objevovat místní domorodé krásy a krásky. Z kterého konce to vzít? Co naplat, kamarádsky/nekamarádsky řadím pěchotu podle abecedy přezdívek. Víťo, za bramborářské místo děkuj rodičům! Koukej na naše! Ti to vymysleli přímo premiantsky! 16 17