Ekologická ekonomie jako produkt sociálních změn v šedesátých letech 20. století: Metodologická východiska

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ekologická ekonomie jako produkt sociálních změn v šedesátých letech 20. století: Metodologická východiska"

Transkript

1 Ekologická ekonomie jako produkt sociálních změn v šedesátých letech 20. století: Metodologická východiska PAVLA KAČMÁROVÁ * Abstrakt: Ekologická ekonomie představuje jeden z ekonomických přístupů k ochraně životního prostředí, který se v prostředí industriálních zemí Západu rozvíjel od konce šedesátých let 20. století společně s neoklasickou environmentální ekonomií a jehož základní východiska ovlivnila první politiky ochrany životního prostředí tak, jak byla nastavena během sedmdesátých let 20. století a dále. V článku se budu zabývat problematikou tohoto ekonomického přístupu k ochraně životního prostředí, a to s ohledem na jeho ekonomickou a historickou podstatu. Domnívám se, že jsou to právě tzv. dlouhá šedesátá léta (tj. přibližně období let /1973), která s sebou přinesla proměnu stěžejních paradigmat, kdy jedním z nich byl také vztah člověka a přírody. Hlavní pozornost své práce tedy zaměřím na vybrané koncepty, které vysvětlují a přibližují podstatné změny ve zvoleném časovém období; a na metodologická východiska ekologické ekonomie z pohledu jejích teoretiků. Klíčová slova: Ekologická ekonomie, vznik ochrany životního prostředí, neomarxismus, postmaterialismus JEL klasifikace: Q01, Q28, Q57, Q58 * Studentka doktorského studia oboru Hospodářských a politických dějin, Katedra hospodářských dějin, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3;

2 1. Úvod Moderní pojetí ochrany životního prostředí lze v industriálních zemích Západu identifikovat přibližně na konci šedesátých, resp. začátku sedmdesátých let 20. století, které považuji za hlavní mezník v tzv. environmentální revoluci, a kterou primárně spojuji se sedmdesátými léty 20. století. Za hlavní vývojový mezník označuji událost konce roku 1973, tedy dopad první ropné krizi na západní část světa. Panika, která byla vyvolána nedostatkem ropy a z ní vyplývajících omezení, vyvolala u široké veřejnosti nárůst zájmu o ekologickou problematiku a otázky ochrany životního prostředí, které během sedmdesátých let 20. století výrazně narůstaly. Výsledkem byl vznik politických stran odvolávajících se na ochranu životního prostředí, jež postupně začaly ovlivňovat podobu hospodářské politiky, jejich cílem byly jiné priority než ekonomický růst - zejména vyšší udržitelnost spotřeby a výroby. Sedmdesátá léta 20. století pak mohu charakterizovat jako proces proměny společnosti od konzumní k tzv. udržitelné, 1 jež se vyznačovala protesty proti výstavbě atomových elektráren, využíváním obnovitelných zdrojů energie, ale také např. zaváděním dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí do praxe aj. 2 Cílem mého článku je vysvětlit metodologická východiska vzniku ekologické ekonomie v průmyslových zemích Západu na konci šedesátých a začátku sedmdesátých let 20. století, kdy za stěžejní období celkově považuji období let 1973 konec sedmdesátých let 20. století, resp. začátek osmdesátých let 20. století. 3 Domnívám se, že environmentální revoluce let sedmdesátých je odrazem událostí tzv. dlouhých šedesátých let (cca /1973), které určily podobu nově vznikající soudobé politice ochrany životního prostředí, jež je, podle mého názoru, produktem ekologické ekonomie. Z tohoto důvodu zaměřím obsah svého článku právě na analýzu období let /1973, přičemž však zdůrazňuji, že hlavní pozornosti se ochraně životního prostředí dostalo až po roce Práce je příspěvkem k oboru environmental history, zabývá se tedy vznikem ochrany životního prostředí na vybraném prostředí 4 s ohledem na jeho ekonomickou podstatu. 1 Tedy takové společnosti, která se od materiální spotřeby v kvantitativním množství orientuje na spotřebu statků recyklovatelných a druhotně využitelných, tj. kvalitativní spotřebu. 2 Myšlenky doby navíc výrazně ovlivnila kniha Římského klubu Limity růstu, jež byla vydána v roce 1972, ale bestsellerem se stala až po událostech roku V SRN např , kdy první vlnu environmentální revoluce spojuji s koncem vlády kancléře Helmuta Schmitta. Více k tomu např. viz Ditt 2003, ; Engels 2006; Hünemörder V případě tohoto článku jsem zvolila komplexní vývoj všech zemí Západu ve stanoveném období, a to i přesto, že jednotlivé industriální země měly svůj specifický vývoj ekonomik. Je však zřejmé, že některé charakteristické vývojové rysy byly pro země Západu shodné tj. hospodářský růst v průběhu padesátých let 20. století, 1

3 Domnívám se, že v případě tématu vzniku ochrany životního prostředí nelze vynechat také analýzu sociologických a politických faktorů zvoleného období. Práci jsem rozdělila do tří částí, kdy v první definuji stěžejní pojmy z oblasti environmentalismu, představím v krátkosti jednotlivé ekonomické přístupy k ochraně životního prostředí a prezentuji současný pohled na ekologickou ekonomii. V druhé části se zabývám identifikací klíčových změn společnosti v dlouhých šedesátých letech, jež zapříčinily proměnu paradigmatu ve vtahu člověka k přírodě. V poslední, třetí části mé práce posléze přibližuji proměnu hodnot společnosti z pohledu prvních ekonomů ochrany životního prostředí, tedy z pohledu ekologických ekonomů. V práci jsem také zhodnotila celkový přístup ekologické ekonomie k ochraně životního prostředí. 2. Environmentalismus v pojetí ekologické ekonomie Vzhledem k roztříštěnosti pojmu environmentalismus ve společenských vědách považuji za podstatné definovat tento termín dříve, než přistoupím k samotné analýze svého článku. Podle neoklasického environmentálního ekonoma Charlese Kolstada se environmentalismus zabývá vztahy mezi vnějším prostředím, přírodou a společenským vývojem (Kolstad 2000, 1). 5 Vznik environmentalismu lze datovat ke konci šedesátých let 20. století, kdy je jeho raná fáze spojována s učením ekologické ekonomie a neoklasické environmentální ekonomie, které zavedly do praxe nástroje ochrany životního prostředí. Na začátku devadesátých let 20. století se do popředí dostávají dva nové přístupy ochrany životního prostředí institucionální (ekologická) ekonomie a tzv. Free Market Environmentalism (tržní přístup k ochraně životního prostředí). Pro Free Market Environmentalism pak platí, že jeho hlavním konceptem je instituce soukromého vlastnictví, reflektuje tak proliberální hodnoty založené na fungování tržních struktur. 6 Nadále bude pracovat s pojmem environmentalismus jako s plnohodnotnou vědeckou disciplínou, která se snaží dodržovat ekonomické zásady v konceptu ochrany životního prostředí a využívá tak poznatků z oblasti samotné ekologie, ale též sociologie, historie, filozofie ad. Odmítám tedy tvrzení o tom, že environmentalismus babyboom, liberalizace společnosti, demokratizace společnosti, vzrůstající počet mladých a vzdělaných studentů, odklon od klasických rodinných hodnot apod. 5 Tj. zdůrazňuje vazbu mezi ekologickým systémem Země a ekonomickým systémem lidské společnosti, jeho cílem je změna ekonomických a politických mechanismů, které životnímu prostředí škodí (Kolstad 2000, 1) 6 K metodologickým přístupům k ochraně životního prostředí více viz např. Kotíková 2006,

4 nemá s přírodními, ani se společenskými vědami fakticky nic společného a také nesouhlasím s přirovnáním ke komunismu. 7 Co se týče základních teoretických stanovisek ekologické ekonomie, zdůraznila bych zejména skutečnost, že je tento ekonomický přístup k ochraně životního prostředí charakterizován rozšířením zúženého pohledu na životní prostředí neoklasické environmentální ekonomie o poznatky ostatních přírodních a humanitních věd (Luzadis 2010, 1). Podle ekologických ekonomů je nutné přistupovat k ochraně životního prostředí interdisciplinárně, tj. zohlednit stanoviska fyziky, psychologie, ekologie, sociologie, nebo také historie. Stoupenci ekologické ekonomie za stěžejní koncept považují vnitřní hodnotu přírody, jež není vyčíslitelná v penězích (na rozdíl od environmentálních neoklasiků a tržních environmentalistů, Vejchodská 2007, 19-20). Dalším charakteristickým rysem je hodnocení přírody z pohledu ekocentrického (resp. biocentrického), 8 kdy má příroda svou vnitřní hodnotu, tj. takovou hodnotu, která neodráží ani lidské preference, ani se neodvíjí od užitku, který z ní plyne. Tato hodnota vyjadřuje nedotknutelnost přírody, je to právo přírody být zachována v kvalitě a kvantitě, v jaké byla před zásahem člověka (Edward-Jones, Bavies, Hussain 2000, 77). Vzhledem k zaměření mého článku, kdy za hlavní přínos považuji historickou analýzu vzniku environmentalismu, je však nutné hodnotit vymezení tohoto pojmu a samotné ochrany životního prostředí z pohledu soudobé společnosti. Tvrdím, že právě ekologická ekonomie reflektuje společenské postoje šedesátých let 20. století. Mé tvrzení o tom, že ekologická ekonomie ovlivnila podobu prvních politik ochrany životního prostředí, podporuje fakt, že první nástroje ochrany životního prostředí byly do praxe zaváděny na začátku sedmdesátých let 20. století a jako takové byly výsledkem událostí předešlého desetiletí. 9 Tímto se budu zabývat ve třetí části mého článku, kdy představím ekonomický koncept pojetí ekologické ekonomie. Z představených základních východisek ekologické ekonomie bych shrnula, že osobně považuji za výhodu tohoto ekonomického přístupu k ochraně životního prostředí interdisciplinární přístup, jelikož se domnívám, že je do analýzy dopadů vybrané politiky 7 Podle některých autorů je environmentalismus jen ideologií, která odmítá vidět svět, přírodu a lidstvo takové, jaké ve skutečnosti jsou, tedy vidět jejich přirozený evoluční vývoj. Například Klaus 2007, Biocentrismus zastupuje přístup, podle kterého mají veškeré živé organismy na Zemi stejné právo na život, jedno jestli lidský život, nebo život rostlin a živočichů. Ekocentrismus se zaměřuje na zachování ekosystémů. 9 Viz např. v prostředí SRN je vznik Strany zelených Die Grünen datován k roku 1979 a je výsledkem vývoje od roku 1973, kdy rozhodujucí úlohu otázky ochrany životního prostředí sehrály zejména aktivity protiatomového hnutí SRN, na které přímo navázalo ekologické hnutí SRN. Více viz např. Hockenos 2011, 24; Nielson 2006, 207; Breyman 1997, 304; Spiegel Online 48/1973; Zeit Online 52/ aj. 3

5 ochrany životního prostředí nutné zahrnout i poznatky ostatních společenských a přírodních věd. 10 Přes výše zmíněné přednosti však musím konstatovat, že ekologická ekonomie se vyznačuje převažujícími zápory. Nejzásadnějším nedostatkem, kterého se dopouštějí prakticky všichni ekologičtí ekonomové, je skutečnost, že se pomocí různých nástrojů ochrany životního prostředí snaží hrubě zasahovat do svobody jednotlivce (Sheeran 2006, 34). Hlavním důvodem těchto závěrů je skutečnost, že ekologičtí ekonomové vycházejí ze základních předpokladů ekologie, tedy že člověk je pouze součástí přírody a ekosystémů, není jim nadřazený a jako takový nemá právo narušovat původní přírodní rozdělení. 3. Klíčové změny vývoje společnosti v,,dlouhých šedesátých letech Dlouhá šedesátá léta představují období vývoje společnosti, která jsou datována přibližně od konce padesátých let 20. století do roku 1968, tedy do období, kdy vrcholilo studentské povstání, resp. do roku 1973, kdy svět zasáhla první ropná krize. Tato léta jsou charakteristická obdobím kulturní proměny společnosti, jejích hodnot a celkově tedy proměnou do té doby všeobecně přijímaných paradigmat z oblasti veřejného i soukromého života. Jaké vývojové mezníky historie soudobé společnosti předcházely této proměně a v čem lze spatřovat jejich zásadní význam pro změnu v přístupu k ochraně životního prostředí? Jeden fenomén měly všechny země vyznačující se fungováním tržních struktur 11 společný za svůj prudký hospodářský růst vděčily především liberalizaci svých ekonomiky, často po vzoru USA. Tato orientace na USA je nazývána jako vlna amerikanizace a je definována transferem hodnot, institucí, kultury, rozhodovacích strategií, organizačních struktur, symbolů a norem, které se ze spojených států postupně rozšířily do ostatních zemí (Kipping, Kudo, Schröter 2003, 247). Amerikanizace, či snad lépe vlna liberalizace, se dotkla všech sfér 10 Např. si nemyslím, že je korektní hodnotit první přijaté zákony na ochranu životního prostředí na začátku sedmdesátých let 20. století bez přímé vazby na jasně,,levicový vývoj šedesátých let 20. století, který z dlouhodobého pohledu považuji za výsledek poválečného vývoje. V případě SRN se jedná o zákony Benzinbleigesetz (Zákon o využívání bezolovnatého benzínu) a Fluglärmgesetz (Zákon o omezování hluku z letadel) z roku 1971, Tierschutzgesetz (Zákon na ochranu zvířat) z roku 1972 a následoval Abfallbeseitigungsgesetz (Zákon o likvidaci odpadů) z roku 1974, které prokazují vazbu na zvyšující se ekologické povědomí občanů Západního Německa a reflektují jejich levicové postoje, mimo jiné také vycházejí z vlády Willyho Brandta, který prosazoval technokratické řízení politiky. Tj. podle mého názoru je naprosto zásadní zahrnout do hodnocení historickou analýzu pozadí přijetí zákonů ochrany životního prostředí a sociologickou analýzu společnosti. 11 Vlna amerikanizace a konzumerismu však byla viditelná také v zemích pod socialistickou sférou vlivu, avšak v omezené podobě. V tomto smyslu lze hovořit o tzv. pseudokonzumní společnosti Východu. 4

6 soukromého i veřejného života. V industriálních zemích Západu fungoval právní stát s prvky tržního hospodářství, které se stalo tzv. protikomunistickou kotvou, jako reakce na socialistické znárodňování v zemích Východu. Demokracie byla jedinou možnou formou společnosti, stát musel být neutrální a především měl minimálně zasahovat do veřejného dění. Otázka svobody slova a občanské rovnosti se stala základní politickou premisou. V soukromém životě se vlna amerikanizace ukázala jako impuls proměny hodnot, jež potvrdila vzestup konzumní společnost. Ta je přirovnávána k růstu životního stylu, který se vyznačuje orientací na zábavu, individualismem, úpadkem významu starší generace a pracující třídy ve prospěch mladé a vzdělané generace. Hlavními rysy jsou materialismus a nadměrný konzum, kdy spotřební společnost svým chováním nezohledňuje zachování zdravého životního prostředí a nadměrně čerpá přírodní zdroje (Trentmann 2009, 107). Wolfrum definuje konzumní společnost jako epochální proměnu v dějinách lidstva, jež označuje vývoj od nedostatku k nadbytku, od chudoby k vysoké životní úrovni, od práce k volnému času, od produkce ke spotřebě, kromě toho v sobě zahrnuje také silné tendence,,společnosti ve stylu použij a zahoď (Wolfrum 2008, 208). Základním znakem zkoumané doby se tedy stala spotřeba bez limitů. Proměna poválečné (většinou konzervativní) společnosti ve společnost konzumní byla pozorovatelná ve změně životního stylu, módního vkusu a oblékání, odklonu od tradičních hudebních národních skupin k britským Beatles či americkým Rolling Stones, ve změně postavení ženy (tzv. ženská otázka), odklonu od tradičního pojetí rodinného života, rozmachu vzdělání, veřejného vystupování, až po celkovou liberalizaci společnosti. Dalším důsledkem růstu významu konzumní společnosti bylo oslabení role státu na úkor ostatních nevládních organizací (tzv. NGOs) a národa jako celku ve prospěch role jednotlivce, který se nově začal zajímat o nadnárodní problémy, tj. o globální problémy. Přes nepopiratelné pozitivní stránky s sebou ale amerikanizace přinesla i negativa. Největší vlna odporu proti americkému imperialismu se začala zvedat po začátku války ve Vietnamu v roce 1964, ačkoliv patrné náznaky byly viditelné již dříve v souvislosti s demonstracemi proti jadernému zbrojení, ve kterém hlavní význam měly USA (Nehring 2005, ). Dalším z problémů se stala degradace přírody a krajiny a neúměrné čerpání přírodních zdrojů. Fungování společnosti bylo založeno na nadměrné spotřebě naprosto všeho, což se odrazilo ve zvyšování množství odpadů, ve znečištění ovzduší (vůbec poprvé se začalo mluvit o znečištění ovzduší způsobeném stacionárními zdroji a o spojitosti emisí CO 2 5

7 s klimatickými změnami, Winiwater, Knoll 2007, ), ve znečištění povrchových a podzemních vod z chemikálií, které začaly být nově používány ve výrobě. 12 Nejvýznamnější proměnou šedesátých let 20. století však byla jednoznačně skutečnost, že hlavní slovo převzala mladá generace. Západní společnost se stala mladou civilizací, a to nejen díky vysoké porodnosti, ale také díky vysoké migraci všech mladých z ostatních rozvojových zemí, či ze zemí Východu. S do té doby naprosto ojedinělým novorozeneckým přírůstkem druhé poloviny padesátých let 20. století souvisí vzdělanostní expanze. Nejen, že dorůstala první vlna babyboomu, ale také starší studenti si uvědomili, že ve společnosti už nepanuje základní premisa rodiny, ale že došlo k proměně hodnot. Poslední důležitou socioekonomickou změnou, která nastala v průběhu dlouhých šedesátých let 20. století a která podle mého názoru také přispěla k proměně paradigmatu člověk - příroda, byla další vlna vědecko-technické revoluce, jež primárně vycházela ze vzdělanostní expanze. Do výroby byly zaváděny nejnovější technologie zpracovatelského i výrobního průmyslu, začal se využívat počítač, rádio bylo nahrazeno televizí, která lidem poskytla vizuální představy o skutečnostech, o kterých do té doby nevěděli (viz např. realistické záběry z Vietnamu ad., či autentické pohledy na znečištěné lesy a ovzduší v industriálním Porýní a Porúří, Judt 2008, ). Mohu shrnout, že šedesátá léta 20. století znamenala zásadní vývojový mezník v dějinách společnosti, jelikož přinesla obrat v uznávání všeobecně přijímaných pravidel, jež najednou mohly být napadnutelné a rekonstruovatelné. 13 Proměna ve vztahu člověka k přírodě se projevila zejména v akceptování ekologických pravidel a jejich implementace do hospodářských politik ekonomických celků. Na lidského jedince se přestalo nahlížet jako na nadřazený subjekt přírodě, který ji může využívat k uspokojování svých potřeb. 12 Např. markantní úhyn ryb v Rýně v roce 1969 označovaný jako,,největší katastrofa na Rýně ad. (Hünemörder 2004, 84, 85). 13 Proměnou hodnost společnosti se zabývá např. sociolog Ronald Inglehart, který na začátku sedmdesátých let 20. století vysledoval nový fenomén, který definoval jako postmaterialismus. Podle Ingleharta dosáhla fáze modernizace svého vrcholu na začátku šedesátých let 20. století a od druhé poloviny šedesátých let dochází k obratu, Inglehart tento trend nazval jako počátek postmoderních hodnot (Inglehart 1997, 75). Postmodernismus je charakterizován jako změna hodnot od materialismu k postmaterialismu, jež Inglehart vysvětluje pomocí teorie upokojování potřeb, se kterou Maslow vystoupil již v roce 1948 (více viz Maslow 1948, ; Maslow 1954, ). Dle mého názoru není korektní spojení postmateriálních hodnot s pojmem postmodernismus. Inglehart tvrdí, že v modernizaci lze spatřovat takový rozvoj společnosti, kdy díky ekonomickému růstu (a dalším faktorům) dosáhne ekonomika hospodářských,,limitů růstu a obrátí své hodnoty k jiným altruistickým, či také ekologickým cílům. Nesouhlasím s Inglehartem, že tohoto vrcholu dosáhl Západ v průběhu šedesátých let 20. století, resp. si vůbec nemyslím, že jakéhokoliv podobně nadefinovaného vrcholu ekonomiky lze vůbec někdy dosáhnout. Především je také nutné zmínit, že nebýt stále se zvětšujícího růstu světových ekonomik, nikdy by se postmateriální hodnoty nemohly projevit, a to jednoduše proto, že by si je společnost nemohla dovolit uspokojovat. 6

8 Výše jsem představila základní vývojové trendy, které formovaly dlouhá šedesátá léta a bez kterých by revoluční závěr šedesátých let a následný,,proekologický vývoj sedmdesátých let 20. století nikdy nemohl nastat. Z tohoto důvodu považuji proměnu vztahu člověka k přírodě za jeden z četných produktů historického napadnutí paradigmat kulturních, ekonomických i politických ve zkoumaném období. 4. Ekologická ekonomie jako produkt,,dlouhých šedesátých let? Vzhledem ke skutečnosti, že jsem výše představila hlavní vývojové změny ve sledovaných dlouhých šedesátých letech, jež přinesly proměnu ve vztahu člověka k přírodě a umožnily tak rychlý vývoj této problematiky v sedmdesátých letech 20. století, považuji nyní za vhodné přistoupit k hlavnímu cíli mého článku, tedy vysvětlit metodologickou podstatu ekologické ekonomie z pohledu jejích autorů, tedy soudobý pohled na ochranu životního prostředí. Zaměřím se zejména na konkrétní východiska vybraných ekologických ekonomů, o kterých se domnívám, že nejvíce přispěli k definování úlohy ekonomie v ochraně životního prostředí v podání ekologické ekonomie a jejichž práce implicitně ovlivnily podobu jednotlivých politik ochrany životního prostředí v průmyslových zemích Západu v sedmdesátých letech 20. století, resp. později. Klasické ekonomické paradigma staví na pracích Adama Smithe, Thomase Malthuse, Davida Ricarda a Johna Stuarta Milla. Všichni uvedení se zabývali fungováním tržních struktur a tím, jestli je trh schopný zajistit efektivní alokaci omezených zdrojů. Prvním teoretikem ekonomické souvislosti růstu obyvatelstva a omezeného stavu přírodních zdrojů byl Thomas R. Malthus, který ve své Eseji o principu populace (An Essay on the Principle of Population) z roku 1798 popisuje jeho vize o tom, co čeká lidstvo v budoucnosti (více viz Malthus, 1998). 14 Za druhého nejvýznamnějšího předchůdce ekonomů, zabývajících se ochranou životního prostředí, považuji Davida Ricarda. Ricardův hlavní přínos pro vznik 14 Proti tradičnímu pohledu na dílo Thomase R. Malthuse vystupuje např. ekonom Lukáš Kovanda. Tvrdí, že zmíněný autor již od počátku podával svou populační teorii coby podmíněnou. Vždy zmiňoval endogenní prozíravost, kdy s růstem ekonomiky může dojít k zesílení sebekontroly plození potomků, která bude pozitivně ovlivněna výší důchodu na obyvatele. Tato prozíravost je pak charakteristická tím, že růst mezd ovlivní změnu preferencí spotřebitelů, kteří budou stále více dávat přednost luxusní spotřebě před rozšiřováním rodiny. Kovanda pak shrnuje jeho studii Malthusova díla konstatováním, že s dalšími vydáními Eseje (vyšlo jich celkem šest za Malthusova života) sílí zdůrazňování právě těchto,,vnitřních kontrolním mechanismů populačního růstu, zejména tedy morální sebekontroly. Podle Kovandy Malthus dokonce zmiňuje institut soukromého vlastnictví, které zajistí hospodářský růst a bohatnutí společnosti a implicitně pak ovlivní výši porodnosti (Kovanda 2010, 71-73). 7

9 environmentalismu lze spatřovat ve vůbec prvním definování udržitelného stavu (Steady State) ekonomie v tzv. mzdovém modelu, kterého se později chopili ekologičtí ekonomové (podrobněji viz Ricardo 1934, 58). Posledním klasickým ekonomem, který který ovlivnil celkově společenské dění ve zkoumaných šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, je Karl Marx. Do teorie ekonomického pojetí ochrany životního prostředí vstoupil díky soudobému znovuobjevení jeho raných spisů v podání členů New Left (Nové levice) Theodora W. Adorna, Maxe Horkheimera, Herberta Marcuseho aj. Upřesňuji však, že centrem zájmu klasického marxismu byla utlačovaná dělnická třída, neomarxismus přebírá některé zásadní myšlenky marxismu a orientuje se na,,utlačované sociální skupiny (tj. např. etnické menšiny a národy Třetího světa ad.), na kritiku individualismu a konzumní společnosti (tj. např. globální témata jako znečištění životního prostředí, více viz Marcuse 1991 aj.) a na kritiku imperialismu USA (zejména válka ve Vietnamu). 15 Na klasická ekonomická východiska navazují ekonomové šedesátých let, kteří buď explicitně (např. Herman E. Daly, Římský klub), či implicitně (Kenneth E. Boulding) do svých prací zařazují ochranu životního prostředí, jež se stala základními metodologickými východisky ekologické ekonomie. Vyzdvihla bych zejména práci Kennetha E. Bouldinga, kterého osobně považuji za autora termínu,,udržitelnost, resp. trvale udržitelný rozvoj, Hermana E. Dalyho, jež navazuje na práci Bouldinga v průběhu sedmdesátých let 20. století a první publikaci Římského klubu Limity růstu. Kenneth E. Boulding vymezil historii ochrany životního prostředí svým článkem The Economics of The Coming Spaceship Earth z roku 1966, ve kterém vyvrátil do té doby platné premisy o neomezených zásobách přírodních zdrojů. 16 Podle Bouldinga musí být striktně rozlišován tzv. otevřený a uzavřený systém (open & closed system). V uzavřeném systému jsou propojeny všechny vstupy a výstupy, neexistují žádné vstupy z venku (tj. z přírody) a žádné výstupy ven (tj. do přírody), jelikož žádný prostor okolo ekonomiky státu neexistuje, byl zcela pohlcen hospodářskou aktivitou a spotřební společností (Boulding 1966, 4). Závěrem Bouldingovy práce je konstatování, že výstup (podle samotného autora měřený jako HNP) musí být z obavy před přechodem k uzavřenému systému Země raději minimalizován než maximalizován, jelikož podle jeho názoru je spousta problémů spojených s degradací přírody a přečerpáváním přírodních zdrojů výsledkem selhání cenového systému. Jako řešení 15 Neomarxismus Západu šedesátých let 20. století tak nesmí být spojován s marxismem Východu (tj. s komunismem leninismem, s komunismem stalinismem, ani s jeho umírněnějšími verzemi po smrti Stalina). 16 Např. další ekologický ekonom Victor tvrdí, že Boulding svým článkem o vesmírné lodi ovlivnil celé dosavadní odborné diskuse o pojetí ochrany přírody ad. (Victor 2010, 237). 8

10 navrhuje zavedení daní, které povedou k internalizaci externalit ve smyslu Pigouviánského efektu (Boulding 1966, 4). Tvrdím, že Boulding svou,,ekonomií vesmírné lodi podnítil boom vzniku podobných teorií, tj. podle mého názoru právě on stojí za vznikem ekologické ekonomie. Širokou (odbornou i laickou) veřejností je za nejvýznamnějšího představitele tohoto ekonomického směru ochrany životního prostředí považován Herman E. Daly. Domnívám se, že Daly ale spíše rozvíjí premisy položené již Malthusem, Ricardem, Bouldingem a Hardinem (Hardin 1968, ). Proto jeho návrhy (až na výjimky) nepovažuji za originální, přesto uznávám jeho nepopiratelný přínos v oboru ekologické ekonomie. Hlavním výstupem Bouldingovy práce je definování teorie tzv. Steady State ekonomie (udržitelného stavu ekonomie), která ovšem musí být prvotně přisouzena Ricardovi, jak jsem vysvětlila v předešlé části. Steady State udržitelný stav Daly rozšiřuje charakteristikou, která představuje přechod od kvantitativního růstu k růstu kvalitativnímu tj. orientace na kvalitu, například na výrobky a služby dlouhodobé spotřeby, což je opět jen reformulace Bouldingovy ekonomie vesmírné lodi. Co konkrétně tedy představuje Dalyho Steady State verze ekonomie? Je to takový stav, kdy se ekonomika daného státu nachází v bodě, ve kterém nedochází k žádnému technologickému pokroku, růst populace je konstantní a produkt je udržován na nízké úrovni tak, že fyzická produkce statků je vyrovnána s fyzickým opotřebením kapitálu, a taktéž je vyrovnána porodnost a úmrtnost (Daly 1972, 946; Daly 1974, 151; Daly, Farley 2003, 55). Jako většina ekologických ekonomů i Daly naráží na základní nedostatek svých modelů zásoba přírodních zdrojů je sice dána a konstantní, ale ani dnes, tj. o více než třicet let od publikování jeho článku, nejsou přesné stavy známy a neustále se nacházejí nová naleziště. Také musí být zohledněn fakt, že technologické inovace snižují požadavky na těžbu nerostných surovin, které jsou stále méně intenzivně využívány. Prvotně by podle Dalyho mělo docházet k vládním zásahům do společenského života, avšak tak, aby byla co nejméně narušena osobní svoboda. Je také nutné zaměřit se na udržitelnost současného stavu raději, než se pokusit hledat optimum, které může být během tohoto hledání překročeno (Daly 1974, 163). K tomuto by podle něj bylo nutné zavést vhodné instituce pro stabilizaci porodnosti, Např. Hardin již v roce 1968 ve svém článku o Tragédii obecní pastviny diskutuje možnost omezení znečištění ovzduší. Podle Hardina je základní problém v tom, že ženy mají svobodné právo rodit tolik dětí, kolik budou chtít. Ovzduší totiž představuje (stejně jako půda) volný zdroj, kterému hrozí,,tragédie obecní pastviny v podobě přečerpání při neexistenci soukromých práv. Autor se domnívá, že svoboda dýchat čerstvý vzduch přivede k devastaci celou populaci (Hardin 1968, ). 9

11 pro udržitelnost produktu na takové úrovni, která nepřekročí ekologické limity a pro vyrovnání nerovnosti v redistribuci bohatství. Ráda bych doplnila, že v ekonomickém přístupu ekologické ekonomie k ochraně životního prostředí hraje rozhodující úlohu zejména znatelná skepse z budoucnosti a nedůvěra ve fungování tržních struktur. Ačkoliv jsem vyzdvihla přínos Bouldinga a Dalyho, nemohu opomenout také roli členů Římského klubu a jejich první publikace Limitů růstu, ve kterých je tato skepse z budoucnosti nejvíce viditelná. Popularita Římského klubu stoupala především po prvním ropném šoku v roce Tato první publikace Římského klubu představuje jeden z nejlepších důkazů technokracie doby totiž mapuje situaci začátku sedmdesátých let 20. století v pěti oblastech, které jsou propojeny do jednoho celku a jejichž možný vývoj je namodelován do roku Cílem Limitů bylo upozornit na limitovanost kapitalistického pojetí státu blahobytu, a to prostřednictvím konečného stavu přírodních zdrojů, kdy v omezeném světě není možný neomezený růst (Meadows 1972, 75). Považuji za nutné shrnout, že ačkoliv nejradikálnější doporučení, jak zabránil prolomení,,limitů růstu, jsou právě produkty Římského klubu (viz např. Ehrlich 1968 aj.), přesto autoři nikdy netvrdili, že stanovené závěry Limitů jsou správné - často své čtenáře vyzývají k diskuzi a doufají, že jejich první krok na cestě k ochraně životního prostředí bude motivovat další experty, kteří možná objeví lepší přístupy a zdokonalí jejich modely. Limity růstu ani celý Římský klub podle mého názoru nesmí být kritizován za to, že se pokusil jako první o něco, o co se dnes snaží spousta světových organizací, tedy poskytnout určitou představu o tom, co lze v budoucnu očekávat v kontextu se stavem životním prostředím. V čem však spatřuji zásadní problém, je snaha některých členů Římského klubu zasahovat do osobních svobod a omezovat fungování tržních struktur. Proč tedy závěry Římského klubu našly popularitu až po ropné krizi? Vysvětlení podle mého názoru spočívá v tom, že do konce roku 1973 panovala ve společnosti nevídaná euforie z možnosti naplánovat veškerý ekonomický (i sociální) rozvoj, který nepřipouštěl žádné katastrofické scénáře typů prolomení limitů růstu a konec společnosti blahobytu. Když tuto vlnu nadšení pro státní plánování přerušila ropná krize, staly se také Limity růstu bestsellerem, a to především na Západě. Jako by Římský klub přesně předpověděl to, co mělo za necelý rok přijít. Hlavní symboliku Limitů růstu spatřuji v tom, že se nakonec staly symbolem environmentální revoluce a učinily z ochrany životního prostředí plnohodnotný společenský problém. 10

12 Metodologické zásady ekologické ekonomie z pohledu soudobé společnosti a ekologických ekonomů mohu tedy shrnout v následujících tezích: žádná země nemůže být permanentně bohatší, jestliže konzumuje nebo ekologicky ničí zásobárnu přírodních zdrojů; existují horní limity kvantitativního růstu ekonomiky, přičemž je pravděpodobné, že bohaté vyspělé země již těchto limitů téměř dosáhly, na druhé straně chudé země Třetího světa mají velikou mezeru mezi růstem bohatství a prolomením limitů; během následujících let musí být znečišťování životního prostředí zredukováno, v tomto mají hlavní úlohu hrát vyspělé země; lze předpokládat, že obyvatelstvo vyspělých částí světa žije na úkor chudých rozvojových zemí a také na úkor budoucích generací. Zhodnocení historického vývoje ekologické ekonomie, jako jednoho z ekonomických přístupů k ochraně životního prostředí z pohledu šedesátých, resp. sedmdesátých let 20. století, je nutné provádět s ohledem na současný stav politiky ochrany životního prostředí. Je jasné, že trvale udržitelný rozvoj je produktem dlouhých šedesátých let, která s sebou v návaznosti na změnu stávajících paradigmat přinesla také proměnu ve vztahu člověka a přírody. Tato proměna proběhla v rámci konceptu, který udávali ekonomičtí ekonomové a stanovila tak směr ochrany životního prostředí, který přiznával hlavní úlohu státu a povoloval narušování vlastnických soukromých práv a omezování spotřebitelských svobod. 4. Závěr Ekologická ekonomie zaujímá své pevné místo mezi ostatními ekonomickými směry ochrany životního prostředí od konce šedesátých let 20. století. První nástroje ochrany životního prostředí jsou pak výsledkem politik, které vycházející ze zásad ekologické ekonomie a jako takové ovlivňují současný stav ochrany životního prostředí, přestože postupně dochází k implementaci nových nástrojů politiky ochrany životního prostředí, jež jsou nastaveny v reakci na zásady Free Market Environmentalism a institucionální (ekologické) ekonomie. V návaznosti na představenou historickou analýzu vzniku a východisek ekologické ekonomie mohu shrnout, že ačkoliv se návrhy ekologických ekonomů různí zejména v přístupu, jak dosáhnout optimálního znečištění životního prostředí a kde se toto optimum nachází, nakonec stejně všichni dospívají k podobnému závěru: největším problémem je ekonomický růst, který je nutno buď regulovat, nebo přímo zastavit. Ekologičtí ekonomové se domnívají, že spotřebitelé nejsou suverénní a racionálně jednající bytosti. Jejich hodnoty jsou podmíněné společností, ve které žijí tedy konzumní společností, kterou je nutné omezit 11

13 a nasměrovat její spotřební chování směrem k vyšší udržitelnosti. Přestože souhlasím s názory, že přírodě musí být přisouzena i její vnitřní hodnota, nemohu akceptovat doporučení, která snižují svobodu volby jednotlivce a zasahují tak do chování spotřebitelů, které z tohoto pohledu považuji za zcela racionální. Základní problematikou ekologické ekonomie je tedy především přístup k ekonomickému růstu (economic growth), který v zájmu vyšší udržitelnosti společnosti musí být nahrazen ekonomickým rozvojem (economic development). Ekonomický růst jako výsledek zvyšování domácího produktu (dnes častěji růst domácího produktu/obyvatele) na úkor ekosystému pak není žádoucí a úlohou ekologických ekonomů je navrhnout vhodné nástroje ochrany životního prostředí, které ekonomický růst zpomalí, nebo nejlépe zastaví. Ekonomický rozvoj na druhou stranu představuje změnu struktury ekonomie od kvantitativní spotřeby statků ke spotřebě kvalitativní. Výsledkem ekonomického (udržitelného) rozvoje by pak měla být Dalyho forma Steady State udržitelného hospodářství. Cílem tohoto článku bylo metodologicky přiblížit základní východiska ekologické ekonomie s ohledem na její historický vývoj a vysvětlit tak, že ideje zkoumaného období nejen, že podnítily proměnu postoje člověka k přírodě, ale především také vytvořily základní koncept ochrany životního prostředí v podání ekologické ekonomie, která podle mého názoru vévodila strategiím formování politik ochrany životního prostředí až do začátku devadesátých let 20. století. Byly představeny hlavní vývojové mezníky ve zkoumaných dlouhých šedesátých letech 20. století, jež byly nutnou podmínkou proměny vztahu člověka k přírodě; a metodologická východiska ekologické ekonomie z pohledu soudobé společnosti dlouhých šedesátých let 20. století. Ekologická ekonomie ovlivňovala politiku ochrany životního prostředí do začátku devadesátých let 20. století, od začátku 21. století se však do popředí dostává přístup, který vychází z učení Adama Smithe Free Market Environmentalism, či tzv. tržní přístup k ochraně životního prostředí. S tím souvisí i vývoj politiky ochrany životního prostředí: od administrativních nástrojů ochrany životního prostředí (tj. od příkazů, zákazů, limitů ad.) se přechází k ekonomickým nástrojům životního prostředí (tj. k poplatkům a daním), které mají potenciál dosáhnout stanoveného optima kvality životního prostředí nákladově i ekonomicky efektivněji. Přesto stále převažuje řada legislativních pravidel ochrany životního prostředí, které deformují tržní prostředí a několik zákonů, které ve snaze ochránit životní prostředí spíše zasahují do svobodného rozhodování jednotlivců a které je podle Rothbarda nutné označit jako tzv. konzervační zákony (více viz Rothbard 2001, 152). 12

14 S ohledem na kontinuální vývoj environmentalismu nepovažuji za vhodné přijmout současnou kritiku směřující do stran ekologických ekonomů. Ačkoliv souhlasím, že jejich modely jsou v rozporu s ekonomickou teorií, a že tedy chybně napomohly nastavit první politiku ochrany životního prostředí, musím také přijmout fakt, že reflektovaly klima své doby tedy levicové myšlenky. Závěrem bych ráda shrnula, že hodnocení prvních environmentálních politik je nutné činit s ohledem na historický vývoj zvoleného prostředí. Z tohoto důvodu bylo vhodné analyzovat ochranu životního prostředí v podání ekologické ekonomie z pohledu historie, jelikož se domnívám, že jedině tak mohou být učiněny závěry o dopadu vzniku prvních snah o ochranu životního prostředí na přítomnost. 13

15 Seznam použité literatury BOULDING, Kenneth Ewart. The Economics of The Coming Spaceship Earth. Environmental Quality in a Growing Economy, 1966, s Dostupný také z WWW: <http://www.eoearth.org/article/the_economics_of_the_coming_spaceship_earth_%28histo rical%29>. BREYMAN, Steve. Were the 1980 s Anti-Nuclear Weapons Movements New Social Movements? Peace and Change, 1997, 22, 3, s DALY, Herman E. Beyond Growth: The Economics of Sustainable Development. Boston: Beacon Press, DALY, Herman E.; FARLEY, Joshua. Ecological Economics: Principles and Applications. Washington: Island Press, DALY, Herman E. In Defense of a Steady - State Economy. In ABEI, Fred H. The Economics of Zero Growth. Louisiana, USA: Environmental Protection Agency, 1972, s DALY, Herman E. Steady-State Economics versus Growthmania: A Critique of the Orthodox Conceptions of Growth, Wants, Scarcity, and Efficiency. Policy Sciences. 1974, 5, s DALY, Herman E. The Economics of the Steady State. American Economic Association, 1974, 64, 2, s DITT, Karl. Die Anfänge der Umweltpolitik in der Bundesrepublik Deutschland während der 1960er Jahre und frühen 1970er Jahre. In FRESE, Matthias. Demokratisierung und gesellschaftlicher Aufbruch: Die sechziger Jahre als Wendezeit der Bundesrepublik / Hrsg. Paderborn, 2003, s EDWARDS-JONES, Gareth; BAVIES, Ben; HUSSAIN, Salman. Ecological Economics: An Introduction. Oxford: Blackwell Science Ltd., EHRLICH, Paul. The Population Bomb. New York: Ballantine Books, ENGELS, Jens Ivo. Naturpolitik in der Bundesrepublik: Ideenwelt und politische Verhaltensstile in Naturschutz und Umweltbewegung Paderborn: Ferdinand Schoenigh, HARDIN, Garrett. The Tragedy of the Commons. Science, 1968, 162, s HOCKENOS, Paul.,,Atomkraft? Nein Danke": The Secret to Germany s Anti-Nuclear Success. The Progressive, 2011, s HÜNEMÖRDER, Kai F. Die Frühgeschichte der globalen Umweltkrise und die Formierung der deutschen Umweltpolitik ( ). Mnichov: Franz Steiner Verlag,

16 INGLEHART, Ronald. Modernization and Postmodernization: Cultural, Economic, and Political Change in 43 Societies. Priceton: Priceton University Press, JUDT, Tony. Poválečná Evropa: Historie po roce Praha: Slovart, s. r. o., KIPPING, Matthias; KUDO, Akira; SCHRÖTER, Harm G. German and Japanese Business in the Boom Years: Transforming American Management and Technology Models. United Kingdom: Routledge, KOLSTAD, Charles D. Environmental Economics. Oxford: Oxford University Press, Inc., KOTÍKOVÁ, Eliška. Ochrana životního prostředí v ekonomické teorii. Politická ekonomie, 2006, 2, s KOVANDA, Lukáš. Malthus společenský optimista? In HOLMAN, Robert et all. Thomas Malthus: 175 let od smrti. Praha: Cep, 2010, 81, s LUZADIS, Valerie A., et al. The Science of Ecological Economics: A Content Analysis of Ecological Economics. Annals of the New York Academy of Sciences, 2010, 1185, s MALTHUS, Thomas Robert. Essay on the Principle of Population. London: ElecBook, MARCUSE, Herbert. Jednorozměrný člověk: Studie o ideologii rozvinuté industriální společnosti. Praha: Naše vojsko, MASLOW, Abraham H. The Instinctoid Nature of Basic Needs. Journal of Personality, 1954, 22, 3, s MASLOW, Abraham H. Some Theoretical Consequences of Basic Need-Gratification. Journal of Personality, 1948, 16, 4, s MEADOWS, Donella H. The Limits to Growth: A Report for the Club of Rome's Project on The Predicament of Mankind. New York: Universe books, NEHRING, Holger. The British and West German Protests against Nuclear Weapons and the Cultures of the Cold War, Contemporary British History, 2005, 19, 2, s NIELSON, Henrik Kaare. Youth and the Antinuclear Power Movement. In SCHILDT, Axel; SIEGFRIED, Detlef. Between Marx and Coca Cola: Youth Cultures in Changing European Societies, Oxford: Bergham Books, 2006, s RICARDO, David. Zásady politické ekonomie a zdaňování. Praha: Prometheus, ROTHBARD, Murray N. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, SHEERAN, Kristen A. Ecological Economics: A Progressive Paradigm? Berkley La Raza Law Journal. 2006, 17, 21, s

17 Spiegel Online 48/1973 [online] [cit ]. Spiegel Online/Archiv. Dostupné z WWW: < TRENTMANN, Frank. The Long History of Contemporary Consumer Society: Chronologies, Practices, and Politics in Modern Europe. Archiv für Sozialgeschichte 49, 2009, s VICTOR, Petr A. Ecological Economics and Economic Growth. Annals of the New York Academy of Sciences, 2010, 1185, s WINIWATER, Verena; KNOLL, Martin, Bevölkerung in der Umweltgeschichte - Interaktionen zwischen Menschen und anderen Spezies: Bevölkerung in der Umweltgeschichte. In Umweltgeschichte: Eine Einführung. Wien: Böhlau Verlag, 2007, s WOLFRUM, Edgar. Zdařilá demokracie: Dějiny spolkové republiky Německo od jejích počátků až po dnešek. Stuttgart: Barrister & Principal, o. s., Zeit Online 52/ [online] [cit ]. Zeit Online/Archiv. Dostupné z WWW: <http://www.zeit.de/1973/52/einig-in-der-energiekrise>. 16

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Příroda, životní prostředí a jeho ochrana jako ekonomický problém Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 4 - metodika Ekonomický vývoj ČR od roku 1995 Charakteristika metody Výchozí studijní materiál: Analýza

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje

KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI. Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje KATEDRA POLITOLOGIE FAKULTA FILOZOFICKÁ ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI Paul Kennedy: Svět v 21. století chmurné vyhlídky i vkládané naděje MV-TES, 1. ROČNÍK, PFS, KAP/GS HEDVIKA TUČKOVÁ, KLÁRA SUDOVÁ Úvod

Více

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011

Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková. Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Ekosystémové služby versus ekonomické tužby Martina Pásková Životadárné ekosystémy a my STUŽ Praha, 4. ledna 2011 Učinili z ní zpustošený kraj; leží přede mnou truchlivá a zpustošená. Zpustošená je celá

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice PARADIGMA, PARADIGMA STRATEGICKÉHO MANAGEMENTU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz

Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis. 6.10.2010 Pavel TAIBR, GFXŠ Liberec taibr@atlas.cz Antropogeografie Socioekonomická geografie Hospodářský zeměpis Socioekonomická sféra Lidská společnost, její výtvory a procesy, které v ní probíhají antroposféra. Základní znaky: součást přírody Je to

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů PŘEDNÁŠKA 2 STRUKTURA Výrobní možnosti Vztah cen výstupu a cen a množství vstupů Vztah výstupních a výstupních cen a množství výstupu a vstupů. Obchod v

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj Proč je současný trend neudržitelný? Co je to TUR základní mezníky pohledu (ANKETA) Společenský rozhodovací proces Indikátory TUR (hodnocení situace) Agenda 21

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

9. 3. Trend vývoje ekonomiky, cyklický vývoj, hranice produkčních možností

9. 3. Trend vývoje ekonomiky, cyklický vývoj, hranice produkčních možností Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 9. 3. Trend vývoje ekonomiky, cyklický vývoj, hranice produkčních možností Hospodářský cyklus nám ukazuje (zobrazuje)

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ

REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY V REGIONÁLNÍM ROZVOJI ZEMĚ, JEJICH POJETÍ, IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ Series on Advanced Economic Issues Faculty of Economics, VŠB-TU Ostrava Alois Kutscherauer Hana Fachinelli Jan Sucháček Karel Skokan Miroslav Hučka Pavel Tuleja Petr Tománek REGIONÁLNÍ DISPARITY DISPARITY

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Co je ekonomie? Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami.

Co je ekonomie? Vždy je nutno rozhodnout se, kterou potřebu budeme uspokojovat a jakým způsobem. Tj. lidé vždy volí mezi alternativami. Co je ekonomie? Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky

Více

Vize decentralizované energetiky

Vize decentralizované energetiky Vize decentralizované energetiky Miroslav Šafařík Energetická bezpečnost a decentralizace, 26.11.2008 1 Co si lze a co nelze představit? Nízkoenergetickou metalurgii? Mechanické ovládání místo elektrického?

Více

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Základy ekonomie, managmentu a marketingu Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Přednášky: Po 15,00-16,30 U5 Konzultační hodiny: Po 13,30 15,00 Budova U2 Email: 21302@mail.muni.cz Zkouška: písemná (ústní) Kostra

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: 62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí,

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální problémy životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to globalizace a globální problémy. Jaké jsou výhody a nevýhody

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Marketingové prostředí

Marketingové prostředí Marketingové prostředí Anotace Seznámení s vnějším prostředím firmy, s mikroprostředím, makroprostředím a základními marketingovými analýzami. Prezentace je doplněna úkoly a aktivitami žáků k danému tématu.

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/2309(INI) 30. 3. 2012

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2011/2309(INI) 30. 3. 2012 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku 30. 3. 2012 2011/2309(INI) NÁVRH ZPRÁVY o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy (2011/2309(INI))

Více

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám

Více

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 25. 2. 2010 2009/2228(INI) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-27 (PE439.100v01-00) o mobilizaci informačních a komunikačních

Více

PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl

PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl FOTO Zprávu dává Ing Zdeněk Bílek MBA Vedoucí PS 12 v CBCSD PS 12: Udržitelné stavebnictví a průmysl Vývoj procesu ZDROJE ZDROJE KVALITA NÁKLADY KVALITA NÁKLADY ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ FINANCE ČAS ČAS LIDÉ A

Více

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2

EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE. Obr. 1 Obr. 2 EXTREMISTICKÉ POLITICKÉ IDEOLOGIE Obr. 1 Obr. 2 Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

Více

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission Co je to udržitelná spotřeba? Vychází z konceptu udržitelného rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj společnosti

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní

Více