BIOPLYNOVÁ STANICE JAKO SOUÁST EKOLOGICKÉ FARMY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "BIOPLYNOVÁ STANICE JAKO SOUÁST EKOLOGICKÉ FARMY"

Transkript

1 BIOPLYNOVÁ STANICE JAKO SOUÁST EKOLOGICKÉ FARMY Biogas Station as a Part of Ecological Farm Luboš Babika, Lenka Kouimská Katedra kvality zemdlských produkt, eská zemdlská univerzita v Praze Summary: Problems of application of organic materials and wastes from agriculture for production of biogas and anaerobic fermented substrate as an organic fertilizer in system of organic agriculture are discussed in this contribution. Key words: agriculture, biogas, anaerobic fermentation, digestate, substrate, fugate, fertilizer, slurry, ecological farm, pathogenic microorganisms, hygienic safety, air pollution, water pollution, ammonia, nitrogen, nitrate, organic waste, by products, organic agriculture Souhrn: Píspvek se zabývá problematikou využití organických materiál a odpad ze zemdlství k výrob bioplynu a anaerobn fermentovaného substrátu jako organického hnojiva v systému ekologického zemdlství. Klíová slova: bioplyn, anaerobní fermentace, digestát, substrát, fugát, hnojivo, kejda, ekologická farma, patogenní mikroorganismy, hygienická nezávadnost, zneištní ovzduší, zneištní vody, pavek, dusík, dusinany, organický odpad,vedlejší produkty, zemdlství, ekologické zemdlství Úvod V posledních létech výrazn stoupá zájem o technologii výroby bioplynu, která pedstavuje ekonomicky perspektivní zpsob likvidace nebo hygienizace biologicky rozložitelných odpad ze zemdlské výroby (nap. chlévského hnoje, kejdy, odpadních rostlinných materiál, podestýlky, z chov drbeže apod. Vstupem mže být jakákoli organická hmota zkvasitelná v prbhu procesu anaerobní fermentace. Lze tedy využít zbytky z potravináského prmyslu a jiné biologicky rozložitelné odpady kategorií 3 a upravené materiály kategorie 2, v souladu s naízením Evropského parlamentu. 1774/02. O zvýšeném zájmu o výrobu bioplynu svdí nejen rostoucí poet projektovaných a budovaných stanic, ale stále se zvtšující zájem zemdlc, firem a obcí. Situace se podstatn zlepšila se zavedením decentralizace výroby proudu a státní podporou a schválením zákona. 180/2005 Sb., o podpoe výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie, který garantuje výkupní ceny na dobu patnácti let. Technologie k výrob bioenergie tak ztrácejí stigma rizikových investic. Pro ekologického zemdlce má technologie výroby bioplynu význam z mnoha dvod. Hlavní dvody využití bioplynu na vlastní farm jsou: získání zdroje energie, produkce kvalitních organických hnojiv, Pínos bioplynové stanice pro ekologicky hospodaící farmu Pínosem pro ekologicky hospodaící farmu je: Získání hodnotné energie Zmenšení zatížení pachem Zmenšení žíravého úinku kejdy Zlepšení tekutosti Zmenšení zatížení ovzduší metanem a pavkem Zabránní ztrátám na živinách Zmenšení vyplavování dusíku snížení ztrát na živinách, odstranní negativního vlivu na pracovní a životní prostedí (pachem kejdy a hnoje). Rozvoj využití biomasy i jejího pstování pro energetické úely jako souásti ešení ekologických otázek energetiky, problém zemdlské politiky a politiky rozvoje venkova je intenzivn podporován i v Evropské unii. Zárove si je nutné uvdomit, že energetický potenciál zemdlství je obrovský a v podob organických hmot vhodných k výrob bioplynu pedstavuje % celkové výroby. V rámci této politiky by do roku 2010 mla výroba elektiny a tepla z obnovitelných zdroj energie výrazn stoupnout. eská republika se zavázala, že do roku 2010 stoupne podíl elektrické energie z obnovitelných zdroj v hrubé spoteb na 8 %. V souasné dob leží v eské republice ladem kolem pl milionu hektar zemdlské pdy. Pro naplnní cíle roku 2010 by postailo využívat pibližn polovinu této výmry. Podle údaj Ministerstva zemdlství R se poítá s výmrou 1,5 milionu ha pdy pro pstování biomasy pro energetické úely. Zlepšení odolnosti rostlin Zlepšení zdravotního stavu rostlin Hygenizace kejdy Omezení klíivosti semen plevel Zpracování organických zbytk Neplacení stoného Získání hnojiva splujícího podmínku ekologického zemdlství Proceeding of conference Organic farming 2007,

2 Princip procesu tvorby bioplynu Bioplyn je produktem látkové výmny metanových bakterií metanogen za nepístupu vzduchu ve vlhkém prostedí. Tento proces, tzv. anaerobní fermentace je biochemickým procesem, sestávajícím z celé ady na sebe navazujících fyzikálních, fyzikáln-chemických a biologických proces. Tvorba bioplynu je konenou fází biochemické konverze organických látek v anaerobních podmínkách na bioplyn a zbytkový fermentovaný materiál. Proces probíhá pi teplotách od 0 C do 70 C. Na rozdíl od jiných proces nevzniká pi anaerobní fermentaci teplo, ale vyvíjí se holavý plyn - metan. Souasn se vytváí oxid uhliitý a voda. Celý proces lze ve své podstat rozdlit do ty základních fází (obr. 1 a 2): fáze I. hydrolýza, zaíná v dob, kdy je v prostedí vzdušný kyslík a dostatená vlhkost pesahující 50 % hm. podílu, kdy dochází k rozkladu polymer na jednodušší organické látky, tzv. monomery (jednoduché cukry, aminokyseliny, mastné kyseliny), fáze II. acidóza, dochází k odstranní zbytk vzdušného kyslíku a vytvoení anaerobního prostedí, prostednictvím fakultativních anaerobních mikroorganizm schopných aktivace v obou prostedích, fáze III. acetogeneze, kdy bhem této fáze pevádjí acidogenní kmeny bakterií vyšší organické kyseliny na kyselinu octovou, vodík a oxid uhliitý, fáze IV. metanogeneze, metanogenní acetotrofní bakterie v alkalickém prostedí rozkládají hlavn kyselinu octovou na metan a oxid uhliitý, hydrogenotrofní bakterie produkují metan z vodíku a oxidu uhliitého. Nkteré kmeny bakterií provádjí obojí. Pi kontinuálním procesu plnní fermentaních vží organickou hmotou probíhá optimální rovnováha v kinetice jednotlivých fází, které probíhajících s odlišnou kinetickou rychlostí, což je dležité pro stabilitu procesu anaerobní fermentace organických materiál. Celý proces anaerobní digesce závisí na rychlosti závrené metanogenní fáze, která probíhá asi ptkrát pomaleji než pedcházející ti fáze. Proto se musejí velikost a konstrukce fermentoru a dávkování surového materiálu této rychlost pizpsobit. Obrázek 1: Blokové schéma prbhu výroby bioplynu (Diagram of biogas production process) tyi fáze procesu vyhnívání hydrolýza fakultativn anaerobní bakterie jednoduché cukry aminokyseliny, mastné kyseliny okyselení kyselinotvorné (acidofilní) bakterie organické kyseliny, oxid uhliitý, vodík tvorba kyseliny octové octotvorné bakterie kyselina octová oxid uhliitý, vodík tvorba metanu metanové bakterie metan, oxid uhliitý voda 196 Sborník z konference Ekologické zemdlství 2007,

3 Obrázek 2: Schéma uspoádání bioplynové stanice (BPS), typ ABC (Diagram of biogas station) Zdroje biomasy pro výrobu bioplynu na ekologické farm Získávání biomasy z hlediska využití digestátu ke hnojení v rámci ekologické farmy lze rozdlit na dv základní skupiny: Biomasou zámrn pstovanou k produkci bioplynu: - energetické plodiny, - olejniny, - kukuice, cukrovka, obilí, brambory. Biomasou odpadní: - rostlinné zbytky ze zemdlské prvovýroby a údržby krajiny, - vedlejší produkty z živoišné výroby, - vedlejší produkty organického pvodu z ekologických potravináských výrob, - vedlejší produkty z lesní výroby. Nelze však použít takové organické materiály, které by mohly zpsobit kontaminaci digestátu do té míry, která by znemožnila jeho využití v rámci ekologicky hospodaícího podniku (nap. komunáln bytový odpad, OV apod.). Jak již bylo uvedeno, anaerobní fermentace, resp. tvorba bioplynu probíhá ve vlhkém prostedí, a proto jsou pro anaerobní zpracování vhodné kapalné materiály nebo materiály s nízkou sušinou, napíklad kejda, hnj, zbytky jídla, tuky apod. Obecn lze íci, že pro produkci bioplynu je optimální obsah sušiny v rozmezí 5 až 15 %. Vyšší obsah sušiny je limitujícím parametrem pro erpatelnost substrátu. Naproti tomu materiály s obsahem sušiny 40 % až 60 % jsou optimální pro kompostování nebo tzv. suchý anaerobní fermentaní proces využívající pouze fytomasu k výrob bioplynu. Jedním z velice dležitých faktor pro rovnomrný chod stanice je také dležitý pomr uhlíku a dusíku (C : N), který by se ml pohybovat v rozmezí 20:1 až 40:1. Pro ekologické zemdlství je dležité, že se vtšina zpracovávaných materiál produkuje v tomto odvtví. Pi výrob bioplynu lze rovnž využívat metodu kofermentace, kdy se s materiálem z živoišné výroby souasn zpracovávají i materiály jiné. V zemdlství picházejí jako kofermenty v úvahu zbytky z rostlinné výroby, vedlejší produkty ze zpracování rostlinných komodit a rostliny pstované jako kofermenty, tedy obnovitelné druhy surovin. Pstování tchto plodin je výhodné na plochách nevyužívaných k zemdlské výrob. Lze rovnž požívat materiály na ladem ležící pd. Využívání kofermentace je zajímavé i pro likvidaci jateních odpad apod. Teoretické studie i pokusy naznaují, že pi anaerobní fermentaci dochází i k likvidaci nebezpených prion. V tabulce.1 jsou uvedeny materiály vhodné pro výrobu bioplynu vetn denní produkce plynu. Proceeding of conference Organic farming 2007,

4 Tab. 1: Orientaní hodnoty denní produkce bioplynu (Orientation values of biogas daily production) Denní produkce Materiál bioplynu (m 3 /DJ nebo m 3 /t) Kejda skotu 1,11 Kejda prasat 0,88 Koský hnj 1,45 Drbeží trus 3,75 Silážní kukuice 240 Corn-Cob-Mix (CCM) 500 Žitný šrot 525 Siláž z celých rostlin obilovin 500 Dalším dležitým materiálem, který je možné za uritých podmínek použít jsou odpady ze živoišné výroby. Ty se znanou mrou podílejí na celkové produkci zemdlských odpad, které svým množstvím ve výší 48 milion tun za rok pedstavují po prmyslu druhý nejvtší zdroj odpad. Podle legislativy R (vyhláška. 381/2001 Sb. a 274/1998 Sb., zákon. 185/2001 Sb., 477/2001 Sb. a 94/2004 Sb.) je kejda zaazena mezi zemdlské odpady, které je nutno likvidovat. Na jedné stran je tedy kejda považována za odpad, na druhé stran je azena mezi organická hnojiva mající svj biologický, energetický a ekonomický potenciál, který je možno elegantn a s ekonomickým pínosem využít práv pi výrob bioplynu. Fermentovaná kejda spolu s ostatními složkami pedstavuje komplexní, organominerální hnojivo s vysokou hnojivou úinností, srovnatelnou s chlévskou mrvou. Využití odpad ze živoišné výroby k výrob bioplynu v BPS je v souladu s požadavky IPPC danými smrnicí EU 96/64/EC. Likvidace odpad ze zemdlství je dále zmiována i v naízení Evropského parlamentu a Rady 92/2005. Využití digestátu jako hnojiva Digestát, resp. anaerobn fermentovanou kejdu lze využít jako vysoce kvalitní organické hnojivo. Krom klasického podzimního hnojení se dnes stále astji využívá podlistové aplikace v prbhu vegetace a v systému dlených dávek. Jednorázová maximální dávka 10 až 20 t/ha kejdy (pi obsahu 0,5 až 0,3 % N) kryje potebu dusíku u rostlin jen pro ást vegetaního období a z tohoto dvodu je teba dávku dvakrát až tikrát opakovat. Píkladem mže být energetická plodina kukuice. Aplikace se doporuuje v dob, kdy je výška Výhody digestátu V porovnání anaerobn fermentované kejdy s neupravenou kejdou je nutné uvést, že anaerobn fermentovaná kejda ve svých kladech jednoznan pedí kejdu neupravenou. Anaerobní fermentaní proces zabrauje ztrátám živin, protože na rozdíl od oteveného skládkování nebo kompostování se sníží ztráty na dusíku o 20 až 40 % (viz tabulka. 2.). kukuice minimáln 20 až 30 cm. Pi použití hadicových aplikátor se obecn pro kukuici považuje za nejvýhodnjší výška porostu 20 až 80 cm, výjimen 100 cm. Pi použití dnes již bžn dostupných speciálních hadicových aplikátor kejdy, u kterého díky systému zapravování do pdy v prbhu vegetace nehrozí vyplavování živin do spodních vod, ani nebezpeí druhotného výskytu plevel. Vzhledem k tomu, že organicky vázaný dusík v anaerobn fermentované kejd je pevážn tvoen odumelými metanotvornými bakteriemi a v pd je pomalu mineralizován a spolu se zlepšenou tekutostí kejdy vede k rychlejšímu vsakování do pdy a tudíž ke zrychlení pijímání živin rostlinami, a tím k vyšším výnosm. Tabulka 2: Zmny podílu dusíkatých složek v kejd vyvolané anaerobní fermentací (Changes of nitrate components ratio in slurry after anaerobic fermentation) Praseí kejda Hovzí kejda erstvá fermentovaná erstvá fermentovaná Obsah sušiny (%) 8,38 3,45 10,03 6,76 Obsah organické sušiny (%) 3,75 2,01 7,35 4,66 ph 7,37 8,02 7,42 7,75 N celk. (%) 0,48 0,45 0,41 0,38 Obsah NH 4 -N (%) 0,33 0,36 0,20 0,22 Stupe rozkladu org. sušiny (%) 46,4 36,56 Podíl pavku (%) 68,8 80,0 48,8 57,9 Zvýšení podílu pavku (%) 16,3 20,3 198 Sborník z konference Ekologické zemdlství 2007,

5 Obsah fosforu, draslíku a vápníku zstává zachován a uhlíkaté sloueniny ve form celulózy a ligninu napomáhají k tvorb humusu. Jelikož rostliny anaerobn fermentovanou kejdu lépe pijímají a využívají, je její vyplavování do vody v prbhu vegetaního období výrazn nižší. Vzhledem k tomu, že v prbhu anaerobní fermentace dochází k zahátí substrátu až na teplotu Závr O vhodnosti hnojení kejdou z BPS svdí z literatury mnoho dostupných informací vetn výroku držitele Nobelovy ceny za rok 1988 José Lutzenbergera: Bioplynovou kejdou lze nejen zúrodnit pdu tak, že na 70 C dochází ke ztrát klíivosti semen, což napomáhá v boji s plevely. Využití anaerobní fermentace je dležité i z hlediska hygienizace použitého substrátu. Stanice, které pracují v termofilní oblasti snižují výskyt relevantních patogen a choroboplodných zárodk pod hranici prokazatelnosti. Toto zjištní je dležité pro použitelnost digestátu z hlediska jeho zdravotní nezávadnosti. ní rostou zdravé rostliny, odolné proti škdcm, ale lze ji dokonce využít jako ochranný prostedek pro rostliny. Použije-li se jako hnojivo na list, posiluje rostliny; škdci mizí, nebo rostlina získává na odolnosti. Použitá literatura BABIKA, KOCURKOVÁ, BENEŠ, STRAKA: Problematika hygieny pi zpracování živoišných produkt do krmiv a likvidace odpad z VAU. Brno BABIKA, L., ZAJÍEK, BABIKA,P.: Další možnosti využití bioplynu v rámci zemdlsko-potravináského komplexu. Sborník ze semináe Bioplyn v zemdlství a rozvoj venkova na obou stranách esko-rakouské hranice. eské Budjovice BABIKA, STRAKA: Bioplynová stanice jako nedílná souást zemdlsko-potravináského komplexu. Mezinárodní konference BIOPLYN 2006, eské Budjovice. BABIKA: Najde cukrovka využití pi výrob bioplynu a palivového lihu? Listy cukrovarnické a epaské, 122(3) str , BABIKA: Energie ukrytá v chlév. Náš chov, 3/2006, str BABIKA: Líh a nepotravináské využití obilovin. Euromagazín, 5/2006, str BABIKA: Bioplyn v zemdlství a rozvoj venkova na obou stranách esko-rakouské hranice. Farmá, 2/2006, str DOHÁNYOS, ZÁBRANSKÁ: Bilance metanizace výpoet maximální výtžnosti bioplynu. Vodní hospodáství B 38, 2., 1988GRUBER: Biogasanlagen in der Landwirtschaft, MOHAMED ABDEL-HADI: Methangewinnung aus Nahrungsmittelabfällen und Betarüben durch Kofermetation, MORAR: Verfahrenstechnische Untersuchungen zur anaeroben Behandlung von Brennereischlempe, PASTOREK, KÁRA, JEVI: Biomasa - obnovitelný zdroj energie, SCHULZ, EDER: Bioplyn v praxi, STRAKA: Bioplyn - píruka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systém, TECHAGRO 2004, mezinárodní seminá: Biopaliva, methylestery a smsná paliva, sborník pednášek, TRIMBORN, GOLDBACH, CLEMENS, CUHLS, BREEGER: Reduktion von klimawirksamen Spurengasen in der Abluft von Biofiltern auf Bioabfallbehandlungsanlagen, WEGER, HAVLÍKOVÁ: Biomasa - obnovitelný zdroj energie v krajin, Bericht das 10. Alpenländische Expertenforum: Biogasproduktion - alternative Biomassenutzung und Energiegewinnung in der Landwirtschaft, sborník, Die Landwirtschaft als Energieerzeuger, sborník pednášek, Energetické využívání biomasy, esko-nmecká obchodní a prmyslová komora, sborník pednášek, Možnosti energetického využití biomasy, sborník píspvk ze semináe Ostrava, VÚZT Praha, Sborník pednášek - Zemdlská technika a biomasa, Výroba a využití bioplynu, esko-nmecká obchodní a prmyslová komora, sborník pednášek, Zákon. 180/2005 Sb., Sbírka zákon R, ástka 66 ze dne o podpoe výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie Adresa autora Doc. Ing. Luboš Babika, CSc. Katedra kvality zemdlských produkt eská zemdlská univerzita v Praze Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol, R Tel.: Fax: Proceeding of conference Organic farming 2007,

Využití digestátu jako organického hnojiva aneb výhody bioplynu resortu zemědělství

Využití digestátu jako organického hnojiva aneb výhody bioplynu resortu zemědělství Využití digestátu jako organického hnojiva aneb výhody bioplynu resortu zemědělství Doc. Ing. Luboš Babička, CSc.*; ing. Kristýna Václavíková; Dr.ing. Lenka Kouřimská; Doc. ing. František Straka, CSc.**

Více

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS Trávníček P., Vítěz T., Dundálková P., Karafiát Z. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ Co je digestát Digestát je fermentační zbytek po anaerobní digesci vstupních materiálů při výrobě bioplynu v bioplynové

Více

Bioplyn a bioplynové stanice Ing. Petra Dundálková

Bioplyn a bioplynové stanice Ing. Petra Dundálková Bioplyn a bioplynové stanice Ing. Petra Dundálková Mendelova zemdlská a lesnická univerzita v Brn Ústav zemdlské, potravináské a environmentální techniky e-mail: xdundalk@mendelu.cz Biomasa Definice: je

Více

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES Karafiát Z., Vítěz T. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno,

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

Úvod... 4. Bioplynová stanice... 5. Provoz bioplynové stanice... 6. Produkty anaerobní digesce... 7. Bioplynová stanice Načeradec...

Úvod... 4. Bioplynová stanice... 5. Provoz bioplynové stanice... 6. Produkty anaerobní digesce... 7. Bioplynová stanice Načeradec... Obsah Úvod... 4 Bioplynová stanice... 5 Provoz bioplynové stanice... 6 Produkty anaerobní digesce... 7 Bioplynová stanice Načeradec... 8 Technické informace... 9 Složení plynu... 10 Postup krmení... 11

Více

AK a obnovitelné zdroje energie

AK a obnovitelné zdroje energie AK a obnovitelné zdroje energie 27. listopadu 2012, CZ Biom Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál zemědělské půdy v ČR pro OZE Přínosy

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování

4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu. Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 4. Odpady v zemědělsko - potravinářském komplexu Odpady z živočišné výroby a jejich zpracování 1 Zdroj znečištění povrchových a odpadních vod Hnůj, močůvka, hnojůvka Nevhodné uložení odpadu Škodlivé mikroorganismy

Více

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum: 27. 11. 2014 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Více

Pro použít mléné bakterie?

Pro použít mléné bakterie? Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející

Více

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE Obsah 1 Co je a jak vzniká bioplyn...2 2 Varianty řešení...3 3 Kritéria pro výběr projektů...3 4 Přínosy...4 4.1. Přínosy energetické...4 4.2 Přínosy environmentální...4 4.3

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov ANALÝZA DEFINICE TYPU A KVALITY SUROVINY MOŽNOST ZAŘAZENÍ VEDLEJŠÍCH

Více

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu Dr. Jörg Winkelmann Lactosan Starterkulturen, Kapfenberg, Rakousko Výzkum, Vývoj, Produkce Důležité

Více

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

PATRES Školící program. Bioplynové technologie využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Bioplynové technologie Ing. Jiří Klicpera CSc. Ing.Evžen Přibyl ENVIROS, s.r.o. 1 Motto "Já elektřinu ke svému životu nepotřebuji, televizi klidně mohu sledovat

Více

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí:

Pehled dokument, jimiž se prokazuje vliv realizace projektu na životní prostedí: !" # Z Operaního programu Rozvoj venkova a multifunkní zemdlství mohou být financovány pouze projekty, které nemají negativní vliv na životní prostedí. Z toho dvodu je k vybraným typm projekt nutno spolu

Více

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu Michaela Smatanová 1. Vymezení základních pojmů 2. Registrace legislativa 3. Popis ověřovaných materiálů 4. Metodika pokusu 5. Výsledky 1.

Více

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu 9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu V letech 2005 a 2006 byly získány pro VÚRV Praha od spoluřešitelské organizace VÚZT Praha vzorky kalů

Více

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2 BIOPLYN Bioplyn má největší a perspektivní význam ze všech plynných biopaliv. Předností všech metod na výrobu bioplynu je, že plní dvě nezastupitelné funkce: Zpracovávají organické odpady rostlinného původu

Více

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe Ing. Jan Štambaský NovaEnergo Ing. Jan Štambaský, Na Horánku 673, CZ-384 11 Netolice, stambasky@novaenergo.cz Nakládání s

Více

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy)

P íloha. 6 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly ty i hlavní komodity (papír, plast, sklo, kovy) Píloha. 1 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly papír Píloha. 2 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly plast Píloha. 3 - Mapa obcí, které v roce 2010 sbíraly sklo barevné Píloha. 4 - Mapa obcí, které

Více

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S) VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav technologie vody a prostředí Anaerobní postupy úpravy odpadů Prof. Ing. Jana Zábranská,, CSc. Anaerobní fermentace organických materiálů je souborem procesů

Více

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D. zásady dobré praxe Ing. Jan Štambaský, Ph.D. Obsah semináře AD a vznik bioplynu Propad produkce, vznik a následky Možnosti chemické analýzy Vlivy teploty Přetížení procesu Nedostatek minerální výživy 2

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice

GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice GIS aplikace pro podporu rozhodování a plánování v rostlinné výrob a pro realizaci zásad nitrátová smrnice Ing. Antonín Souek, e-mail: soucek@vukrom.cz Ing. Tomáš Dlouhý, e-mail: dlouhy@vukrom.cz Zemdlský

Více

Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU

Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU Výukové materiály vznikly za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za jejich obsah zodpovídá

Více

Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová Digestát a jeho využití v pícninářství Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová AGROEKO Žamberk, s.r.o. Zemědělská 1004, ŽAMBERK, 564 01 e-mail: jd.agroeko@zamberk-city.cz www.agroeko-zamberk.cz

Více

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc

Bioplynové stanice zemědělského typu. Ing Jaroslav Váňa CSc Bioplynové stanice zemědělského typu Ing Jaroslav Váňa CSc BS Klokočov 453/2008 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře

Více

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára I přes zlepšující se podmínky stále ČR výrazně zaostává ve využívání anaerobní digesce zbytkové biomasy za nejvyspělejšími státy EU.

Více

BIOPLYNOVÉ STANICE. Michaela Smatanová

BIOPLYNOVÉ STANICE. Michaela Smatanová BIOPLYNOVÉ STANICE Michaela Smatanová Co zpracovávají BPS? Bioplynové stanice zpracovávají BRO (biologicky rozložitelné odpady): zbytky potravin z domácností a jídelen kejdu, drůbeží hnůj, senáž, siláž

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 2 1 je hmota organického

Více

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny

Více

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly

Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Solenice, 28.02.2012 Nakládání s BRO, VŽP a upravenými kaly Jan Klír, Lada Kozlovská Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně klir@vurv.cz; kozlovska@vurv.cz tel. 603 520 684, 733 375 632

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.1.10 Integrovaná střední škola technická

Více

Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad

Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad Jan Habart předseda CZ Biom České sdružení pro biomasu Česká zemědělská univerzita v Praze, Katedra

Více

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Biogeochemické cykly biogenních prvků Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,

Více

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů Půda a organická hmota Praktické zkušenosti s používáním kompostů 26.1.2016 KOMPOST KOMPOST je organické hnojivo obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny získaný řízeným biologickým

Více

Farmáská bioplynová statice Utzenaich, Rakousko.

Farmáská bioplynová statice Utzenaich, Rakousko. Farmáská bioplynová statice Utzenaich, Rakousko. Tuto bioplynovou stanici (BPS) jsme navštívili v rámci exkurze, kterou poádalo obanské sdružení Energy Centre eské Budjovice 3.11.2005. Dále citované údaje

Více

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické

Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické Výzkumný ústav zemìdìlské techniky, Praha a EKODESKY STRAMIT s.r.o. Stavební a energetické využití slámy (Sborník pøednášek) Prosinec 2003 Výzkumný ústav zemìdìlské techniky Praha Ministerstvo zemìdìlství

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Úvod:... 4. Co je bioplyn?... 5. Biologický materiál:... 6. Funkce bioplynové stanice... 8. Bioplynové stanice v ČR:... 9

Úvod:... 4. Co je bioplyn?... 5. Biologický materiál:... 6. Funkce bioplynové stanice... 8. Bioplynové stanice v ČR:... 9 Úvod:... 4 Co je bioplyn?... 5 Biologický materiál:... 6 Funkce bioplynové stanice... 8 Bioplynové stanice v ČR:... 9 BIOPLYNOVÁ STANICE DZV NOVA, a.s., Bystřice u Benešova... 10 Zpracování... 11 Závěr...

Více

MĚSTSKÁ BIORAFINERIE. koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY. Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ

MĚSTSKÁ BIORAFINERIE. koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY. Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ MĚSTSKÁ BIORAFINERIE koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ Chráněno patenty PV 2015-433 Intenzifikované kalové hospodářství čistírny odpadních vod, P

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

Bioplynové stanice v Jihočeském kraji

Bioplynové stanice v Jihočeském kraji Bioplynové stanice v Jihočeském kraji současnost a perspektivy Miroslav Kajan Česká bioplynová asociace www.czba.cz aqua@trebon.cz 9. 5. 2011, Calla, JČU České Budějovice Bioplynové stanice v Jihočeském

Více

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE

PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE PROJEKT BIOPLYNOVÉ STANICE Radek Kazda Příspěvek přináší základní návrh zemědělské bioplynové stanice na zpracování kukuřičné siláže, uvádí její roční provozní bilanci a ekonomické zhodnocení. Klíčová

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN CLINIC Postikový postemergentní herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou, urený k hubení vytrvalých i jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech,

Více

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy Úvod do problematiky Možnosti energetického využití biomasy Cíle Uvést studenta do problematiky energetického využití biomasy Klíčová slova Biomasa, energie, obnovitelný zdroj 1. Úvod Biomasa představuje

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

RESEARCH INTO THE USE OF BIODEGRADABLE WASTE

RESEARCH INTO THE USE OF BIODEGRADABLE WASTE RESEARCH INTO THE USE OF BIODEGRADABLE WASTE Mrkvica M. Department of Applied and Landscape Ecology, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno, Czech Republic E-mail: xmrkvica@node.mendelu.cz,

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN. Roundup Klasik PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN Roundup Klasik Postikový pípravek ve form kapalného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech, v okrasných

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Hydrotermické zpracování materiálů

Hydrotermické zpracování materiálů Hydrotermické zpracování materiálů Kapitola 1 strana 2 Cíle kapitoly Úvodní popis problematiky hydrotermické úpravy materiálů Popis děje hydrotermické úpravy za účelem výroby kapalných biopaliv Popis děje

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška

Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Faktory udržitelné půdní úrodnosti Habilitační přednáška Petr Škarpa Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin 9. 3. 2015 Struktura habilitační přednášky: I. Odborná část Úvod, půdní

Více

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU Ing. David Hrušťák, Cristina Serrano Gil Školitel: Prof. Ing. Pavel Ditl, DrSc. Abstrakt Článek se zabývá úpravou substrátu pomocí iradiace ultrazvukem a

Více

Sbírka zákonů č. 477 / Strana 6354 Částka 180 A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Sbírka zákonů č. 477 / Strana 6354 Částka 180 A-PDF Split DEMO : Purchase from  to remove the watermark Sbírka zákonů č. 477 / 2012 Strana 6354 Částka 180 A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark 477 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012 o stanovení druhů a parametrů podporovaných

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Určující faktory návratnosti investic do BPS Určující faktory návratnosti investic do BPS Ing. Zdeněk Nesňal Ústav zemědělské ekonomiky a informací konference Energie zemědělské energie Praha, 23.5.2013 Obsah prezentace Účel analýzy Výchozí podmínky

Více

BIOPLYN ENERGIE ZE ZEMĚDĚLSTVÍ

BIOPLYN ENERGIE ZE ZEMĚDĚLSTVÍ Petr Michal BIOPLYN ENERGIE ZE ZEMĚDĚLSTVÍ Obsah Úvod 3 Princip tvorby bioplynu 4 Hydrolýza 4 Acidogeneze 4 Acetogeneze 4 Metanogeneze 4 Vlastnosti bioplynu a jeho složení 6 Průběh procesu 6 Skladba živin

Více

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Luděk Kamarád Wolfgang Gabauer Rudolf Braun Roland Kirchmayr 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 1z 21 Obsah Krátké představení

Více

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie.

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: 377 429 799 326 00 Plzeň Fax: 377 429 921 contact@immobio-energie. Ing. Diana Sedláčková Mobil: 728 019 076 Bioplynová stanice Úvod Vznik bioplynu z organických látek i využití methanu k energetickým účelům je známo již dlouho. Bioplyn je směs methanu, oxidu uhličitého

Více

VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus

VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU MethaPlus MethaPlus S/L 100 Mnohem více energie ve vašem fermentoru Co je MethaPlus S/L 100? Vysoce aktivní biokatalyzátor schopný zvýšit produkci bioplynové stanice Enzym je schopný

Více

Ing. Jan Švec Ing. Jaroslav Kára, CSc. Ing. Jaroslav Váňa, CSc. Ing. Jiří Pastorek Ing. Emil Machálek, CSc.

Ing. Jan Švec Ing. Jaroslav Kára, CSc. Ing. Jaroslav Váňa, CSc. Ing. Jiří Pastorek Ing. Emil Machálek, CSc. Ing. Jan Švec Ing. Jaroslav Kára, CSc. Ing. Jaroslav Váňa, CSc. Ing. Jiří Pastorek Ing. Emil Machálek, CSc. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO FONDU PRO ROZVOJ VENKOVA

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území

Návrh. na vyhlášení zvlášt chrán ného území a ochranného pásma zvlášt chrán ného území Návrh na vyhlášení zvlášt chránného území a ochranného pásma zvlášt chránného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny v platném znní a 4 vyhlášky. 64/2011 Sb.

Více

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Brno 14. dubna 2015 Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., Karel Prokeš, Ph.D., Prof. Bořivoj Groda, DrSc., Ing. Tomáš Koutný Obecné souvislosti Plocha orné půdy není

Více

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah prezentace co je to anaerobní membránový bioreaktor princip technologie výhody a nevýhody technologická uspořádání

Více

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ THERMICAL UTILIZATION OF THE SEPARATE AFTER AN ANAEROBIC FERMENTATION OF BIOLOGICALY DECOMPOSABLE WASTE R. Koutný 1),

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PROCESS AND ENVIRONMENTAL

Více

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy

Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Význam organických hnojiv pro výživu rybniční biocenózy Pavel Hartman Název konference: Intenzivní metody chovu ryb a ochrana kvality vody Třeboň, únor 2012 1. Úvod a literární přehled Mnoho generací rybníkářů

Více

Anaerobní fermentace

Anaerobní fermentace Anaerobní fermentace Kapitola 1 strana 2 Cíle Cílem kapitoly je studenty seznámit s procesy, které jsou spjaty s produkcí bioplynu a také parametry, které mohou tento proces ovlivnit. Klíčová slova Metanogeneze,

Více

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů OBSAH Přehled legislativních předpisů EU a ČR Produkce kalů z ČOV Možnosti nakládání s kaly z ČOV v ČR - materiálové využití

Více

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce

Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Využití biomasy pro výrobu biopaliva Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.

Více

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc.

Jak v R využíváme slunení energii. Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Jak v R využíváme slunení energii Doc.Ing. Karel Brož, CSc. Dnes tžíme na našem území pouze uhlí a zásoby tohoto fosilního paliva byly vymezeny na následujících 30 rok. Potom budeme nuceni veškerá paliva

Více

VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL

VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL VYUŽITÍ FERMENTAČNÍCH ZBYTKŮ ANAEROBNÍ DIGESCE JAKO PALIVA APPLICATION OF FERMENTED ANAEROBIC DIGESTION REMAINDERS AS FUEL J. Kára 1 ), R. Koutný 1 ), J. Kouďa 2 ) 1 ) Výzkumný ústav zemědělské techniky,

Více

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo

Více

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY Gabriela Smetanová Žďár nad Sázavou 24.5.2016 FARMTEC a. s. všechny stupně projekční činnosti stavby pro všechny kategorie skotu a prasat dojírny

Více

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID

PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID PÍPRAVEK NA OCHRANU ROSTLIN ROUNDUP RAPID Postikový herbicidní pípravek ve form rozpustného koncentrátu pro ední vodou k hubení vytrvalých a jednoletých plevel na orné pd, v ovocných sadech, vinohradech,

Více

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky Ing. Kateřina CHAMRÁDOVÁ, Ing. Jiří RUSÍN Ph.D. Prof. Ing. Karel OBROUČKA, CSc. Ing. Barbora Grycová VŠB-TU

Více

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o. Technologie bioplynových stanic ČR Vysoký obsah

Více

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012

E. Niklíková, J.Tille, P. Stránský Státní ústav pro kontrolu léiv Seminá SLP 4. 5.4.2012 1 2 Pístroje, materiály a inidla jsou jednou z kontrolovaných oblastí pi kontrolách úrovn správné laboratorní praxe, které provádí Státní ústav pro kontrolu léiv. Kontrolováno je jejich poizování, provoz,

Více

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) 1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) Statkové hnojivo Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Průměrný obsah sušiny

Více

Jméno:... Akademický rok:...

Jméno:... Akademický rok:... P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3

Více

TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo

TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo TO-Natural nitrogen K, organické hnojivo Výrobce: TONAK a.s., Zborovská 823, 741 01 Nový Jičín Číslo registrace: 4284 Chemické a fyzikální vlastnosti: Vlastnost: Hodnota: vlhkost v % max. 10,0 % spalitelné

Více

ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING

ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Drnovská 507 161 01 Praha 6 - Ruzyně ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING Objednavatel: ENZYMIX s.r.o. Frindova

Více

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn Anaerobní proces Bez přístupu vzduchu C x H y O z + a H 2 O b CH 4 + c CO 2 + biomasa (S) H 2 S / S 2- (N) NH 3 / NH + 4 Počátky konec 19.stol. (septik, využívání bioplynu) Stabilizace kalů od poloviny

Více

Výživářské pokusy s organickými vstupy

Výživářské pokusy s organickými vstupy Výživářské pokusy s organickými vstupy Michaela Smatanová Půda a organická hmota Význam a zdroje organické hmoty a kontrola jejich kvality 26. 1. 2016, Brno 1 Hlavní zdroje organické hmoty pro hnojení

Více

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů Aleš Hanč a, Petr Plíva b a Česká zemědělská univerzita v Praze b Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha Vermikompostování je považováno

Více

Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo:

Hierarchie nakládání s odpady jako obecné pravidlo: Návrhová ást v této aktualizované verzi Strategie je koncipována jako popis celorepublikového integrovaného systému nakládání s odpady v obcích. Obsahuje návrhy opatení a nástroj pro vytvoení dlouhodob

Více

ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION

ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION O. Mužík, J. Kára, I. Hanzlíková Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha ABSTRACT The contribution

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Co je BIOMASA? Ekologická definice

Co je BIOMASA? Ekologická definice BIOMASA Co je BIOMASA? Ekologická definice celkový objem všech organismů vyskytujících se v určitém okamžiku na určitém místě všechny organismy v sobě mají chemicky navázanou energii Slunce. Co je BIOMASA?

Více

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies

Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata. Dr. Edmund Mathies Silážní inokulanty - výzkum a vývoj Aktuální témata Dr. Edmund Mathies 2 Enzymatický systém Cukr Kys. mléčná 1,2- Propandiol Kys. mléčná Kys. octová Rozklad polysacharidů Potlačení clostridií Stravitelnost

Více

Decentralizované kompostování

Decentralizované kompostování OKRUH III Správná kompostářská praxe Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Decentralizované kompostování Principem je : - zpracovat bioodpad v místě vzniku,

Více