Budoucnost využití biopotravin v gastronomii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Budoucnost využití biopotravin v gastronomii"

Transkript

1 Budoucnost využití biopotravin v gastronomii Diplomová práce Bc. Klára Straková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: Praha 2013

2 Master s Dissertation The future and perspectives of organic food in gastronomy Bc. Klára Straková The institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major:Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: Prague 2013

3 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Budoucnost využití biopotravin v gastronomii zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne jméno a příjmení autora

4 Poděkování Ráda bych poděkovala paní doc. RNDr. Zdena Lustigová, CSc. za cenné rady a připomínky při zpracování mé diplomové práce

5 Abstrakt STRAKOVÁ, Klára. Budoucnost využití biopotravin v gastronomii. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: Celkový počet stran 70 Předkládaná diplomová práce je zaměřena na budoucnost využití biopotravin v gastronomii. Na následujících stránkách se dočtete o ekologickém zemědělství, o pojmech biopotravina či bioprodukt, není opomenut ani vývoj, a to jak v ČR, tak i ve světě. Dále zdravotní působení biopotravin na lidský organizmus v porovnání s mnohými vědeckými názory. V neposlední řadě také legislativní úpravy, vyhlášky EU a dotace přímo související s ekologickým zemědělstvím a s biopotravinami obecně. Mezi další části diplomové práce je zařazena analýza za použití rozhovorových, pozorovacích, porovnávacích a dotazníkových metod. V rozhovorové metodě, jež byla prováděna se třemi vedoucími gastronomických zařízení, se bude možno seznámit s důvody neakceptování bioproduktů či naopak. Metoda pozorování pak přiblíží strukturu zákazníků, kteří se zajímají o biopotraviny. Porovnávací metoda se následně uplatní u zjištění cenového rozdílu mezi produkty z konvenčního a ekologického zemědělství. Jako poslední metoda bude použito dotazníkové šetření, mezi širokou veřejností a studenty Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.. Na základě všech získaných údajů z analýz budou navrhnuty koncepce pro zlepšení nabídky pokrmů v gastronomických zařízeních dle přání klientů a celkové zlepšení povědomí o biopotravinách, jelikož mnozí lidé mají stále zkreslený náhled na BIO. Klíčová slova: ekologické zemědělství, gastronomická zařízení, biopotraviny, bioprodukce, biovýrobky

6 Abstract STRAKOVÁ, Klára. The future and perspectives of organic food in gastronomy. [Master s Dissertation], College of Hotel Management., Prague: Total number of pages: 70 This thesis is focused on the future use of organic food in restaurants. On the following pages, therefore, can be read on organic farming, the concepts of organic food and organic product, is not forgotten and development in the Czech Republic and abroad. Furthermore, the health effects of products on the human body and in comparison with many scientific opinions. Last but not least, the legislative framework, regulations and EU subsidies directly related to organic agriculture and organic food in general. The other part of my work is classified using interview- analysis, observation, comparison and questionnaire methods. In conversations investigation which was carried out with the three leading gastronomic establishments, will be familiar with the reasons for nonacceptance of organic or vice versa. Method for observing the structure closer to customers who are interested in organic food. Comparison method is then applied to determine the price difference between the products of conventional and organic agriculture. The last method is used a questionnaire survey among the general public and students of the School of Hospitality Management in Prague 8, spol. ltd. Based on all the data obtained from analyzes of proposals will be designed to improve the supply of food in catering establishments according to your wishes. A total increase awareness of organic food, as many people still have a distorted view of the "BIO ". Keywords: organic farming, catering equipment, organic food, organic produce, organic products

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST Ekologické zemědělství Ekofarma Biopotraviny Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství v ČR Co očekávat od biopotravin Kvalita bioprodukce Bio jako marketingová nálepka Ceny biopotravin Biopotraviny a zdraví Průzkumy a názory vědců Porovnání produktů ekologického a konvenčního zemědělství Legislativa Dotace Biopotraviny v gastronomii ANALYTICKÁ ČÁST TOP HOTEL PRAHA Řízený rozhovor Restaurace Toro a Patisserie Jolie Řízený rozhovor Ekofarma Restaurace Country life Řízený rozhovor v biorestauraci Pozorování v restauraci Country Life ( Mystery gast )... 41

8 2.5 Průzkum tržních cen Dotazníkové šetření Zhodnocení analytické části NÁVRHOVÁ ČÁST LITERATURA PŘÍLOHY... 80

9 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Vzorek respondentů dle pohlaví (široká veřejnost) v % Graf 2 Vzorek respondentů dle pohlaví (studenti VŠH) v % Graf 3 Věkové rozpětí (široká veřejnost) v % Graf 4 Věkové rozpětí (studenti VŠH) v % Graf 5 Bydliště (široká veřejnost) v % Graf 6 Bydliště (studenti VŠH) v % Graf 7 Znalost pojmu biopotravina u široké veřejnosti v % Graf 8 Znalost pojmu biopotravina u studentů VŠH v % Graf 9 Vysvětlení pojmu biopotravina u široké veřejnosti v % Graf 10 Vysvětlení pojmu biopotravina u studentů VŠH v % Graf 11 Vnímaný rozdíl (široká veřejnost) v % Graf 12 Vnímaný rozdíl (studenti VŠH) v % Graf 13 Ovlivňující faktory při nakupování (široká veřejnost) v % Graf 14 Ovlivňující faktory při nakupování (studenti VŠH) v % Graf 15 Seznámení se s pojmem bio široká veřejnost v % Graf 16 Seznámení se s pojmem bio studenti VŠH v % Graf 17 Nákup biopotravin (široká veřejnost) v % Graf 18 Nákup biopotravin (studenti VŠH) v % Graf 19 Nezájem o biopotraviny u široké veřejnosti v % Graf 20 Nezájem o biopotraviny u studentů VŠH v % Graf 21 Nákup biopotravin u široké veřejnosti v % Graf 22 Nákup biopotravin u studentů VŠH v % Graf 23 Kde nakupujete (široká veřejnost) v % Graf 24 Kde nakupujete (studenti VŠH) v % Graf 25 Biopotraviny v gastronomii (široká veřejnost) v % Graf 26 Biopotraviny v gastronomii (studenti VŠH) v % Graf 27 Budoucnost biopotravin (široká veřejnost) v % Graf 28 Budoucnost biopotravin (studenti VŠH) v %

10 ÚVOD Pro svoji diplomovou práce jsem si zvolila téma Budoucnost využití biopotravin v gastronomii. Téma Budoucnost využití biopotravin v gastronomii jsem si zvolila z důvodu velké popularity produktů ekologického zemědělství. Potraviny z této produkce jsou velmi žádané a to převážně v posledních letech. Kdy se mnozí lidé stále více zajímají, o to, co jedí a jaké dopady na jejich organizmus má právě jimi zvolená strava. Domnívám se, že právě toto téma je v dnešní době velmi aktuální, jak z pozitivního hlediska, které vychází z jejich snahy o podporu životního prostředí, tak bohužel i z negativní stránky. Ta je ovlivněna nedůvěrou konzumentů ve značku BIO a jiné produkty, které se snaží jít cestou bio-produkce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo: Na základě provedeného šetření a analýzy výsledků, zjistit zájem zákazníků a hostů o biopotraviny v gastronomii. Tedy zjistit, zda zákazníci mají zájem o produkty ekologického zemědělství v gastronomii, nebo je tento trend spíše možný pouze v restauracích, které se na tyto potraviny zaměřují. Vedlejším cílem mé práce bylo, navrhnout opatření k rozšíření biopotravin do běžných restauračních zařízení. Celá diplomová práce je rozdělena do třech stěžejních částí. V první, teoreticko metodologické části jsou definovány důležité pojmy, jako je ekologické zemědělství, biopotravina a bioprodukt. Dále se v této části můžete dočíst o historii ekologického zemědělství, jeho celkovém vývoji a současnosti, nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. V neposlední řadě pak legislativní podmínky a vývoj těchto produktů v oblasti gastronomie

11 Druhá analytická část se pak více zaměřuje na popis jednotlivých gastronomických středisek, ve kterých je prováděno šetření. Na postoj ekofarmy dodávající potraviny do jedné z vybraných restaurací a názory jednotlivých strávníků. Hlavním cílem této části je vypracovat pilotní průzkum na zjištění zájmu o biopotraviny v gastronomii. Veškerá data, která byla získaná v předchozí části, posloužila pro třetí návrhovou část práce. Zde jsou navrženy možnosti pro zvýšení zájmu o biopotraviny v gastronomických zařízeních. Ve své diplomové práci jsem zvolila tři hypotézy: H1: Lidé nevěří značce BIO z důvodu jejich přesvědčení o klamavé reklamě. H2: Lidé, kteří konzumují biopotraviny, tak činní především ze zdravotního hlediska. H3: Gastronomická zařízení nezavádějí biopotraviny z důvodu jejich vysoké ceny. Mými zdroji pro sepsání teoreticko metodologické části se staly informace ze sekundárních dat. Mezi ně převážně patřily odborné články z novin, knih zabývajících se ekologickým zemědělstvím či biopotravinami a prověřené, věrohodné internetové zdroje. Při zpracování následné analytické části, jsem převážně čerpala z vlastního pilotního šetření, při kterém jsem využila různé typy metod. Mezi hlavní metodu mého průzkumu lze zařadit dotazníkové šetření, které bylo položeno žákům Vysoké školy hotelové v Praze a běžným zákazníkům restaurací pro zjištění jejich zájmu o biopotraviny. Následně byla použita i metoda rozhovoru s vedoucími třech gastronomických zařízení. Jedno z nich bylo přímo zaměřeno na biopotraviny. Dále pak i rozhovor se správcem biofarmy, která dodává produkty do jedné restaurace, ve které byl prováděn průzkum. V poslední řadě byla použita metoda pozorování, která byla provedena v bio restauraci. Na tuto metodu byl předem připraven pozorovací arch s různými faktory, které byly následně sledovány a zapisovány

12 1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST První část diplomové práce je zaměřena na seznámení s ekologickým zemědělstvím a pojmy s ním spojených, s vývojem ekozemědělství v ČR a jeho dopadem na přírodu a zdraví populace. Dále se zde můžete seznámit s legislativou našeho státu, nařízeními EU a pronikání bioprodukce do gastronomie. 1.1 Ekologické zemědělství Ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu. 1 (Zákon 242/2000 Sb.) Lze ho však definovat i takto: Ekologické zemědělství je takový produkční systém, který zachovává zdraví půdy, ekosystémů a lidí. Opírá se o ekologické procesy, biodiverzitu a cykly přizpůsobené místním podmínkám, přednostně před vstupy s nepříznivými účinky. Ekologická zemědělská výroba je kombinací tradice, inovace a vědy, která je užitečná životnímu prostředí a podporuje férové obchodní vztahy a dobrou kvalitu života pro všechny zainteresované. 2 (IFOAM) 3 Ekologické zemědělství (EZ) je v jisté formě moderní obhospodařování půdy, kdy se k pěstování a chování zvířat nepoužívají chemické vstupy s nepříznivými dopady na životní prostředí, zdraví lidí a zdraví hospodářských zvířat. Tento zemědělský produkční systém, který umožňuje produkovat vysoce kvalitní potraviny, se stal nedílnou součástí agrární 1 Česká republika. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: Dostupné z: 2 Definition of Organic Agriculture. In: [online] [cit ]. Dostupné z: 3 IFOAM - International Federation of Organic Agriculture Movements je celosvětový svaz zastřešující hnutí ekologického zemědělství. Sdružuje na 750 členských organizací ze 108 zemí světa

13 politiky ČR. Mimo produkování biopotravin, také přispívá ekologické zemědělství k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí a ke zvýšení biodiverzity 4 prostředí. Pro dodržování pravidel ekologického zemědělství se stalo garantem Ministerstvo zemědělství (MZe), a to jak národní, tak evropské legislativy. MZe má také v pravomoci rozdělování a následně i dohlížení na čerpání státní podpory pro ekologické zemědělce v rámci národních dotací a Programu rozvoje venkova. Dále má pravomoc k realizaci strategických dokumentů rozvoje ekologického zemědělství. Díky finančním dotacím se aktivně podílí na podpoře marketingu, osvěty a vzdělávání. Jako základní cíle ekologického zemědělství stanovila nejvyšší světová organizace IFOAM v sedmnácti bodech následovně: 5 1. Produkce ve vysoké jakosti a v dostatečném množství 2. Maximálně používat k produkci obnovitelné zdroje 3. Postupovat ve spojení s přírodními systémy a cykly a to obohacujícím životním způsobem 4. Vytváření rovnováhy mezi rostlinnou výrobou a chovem hospodářských zvířat 5. Vyrábět a zpracovávat produkty s ohledem na sociální a ekologické dopady 6. Zajistit chovným zvířatům vhodné prostředí jim přirozené 7. Podporovat a rozvíjet biologické cykly 8. Minimalizovat znečištění prostředí 9. Rozvoj hodnotných a udržitelných vodních ekosystémů 10. Vyrábět organické produkty, které jsou zcela biodegradovatelné 11. Úroveň půdy udržovat a zvyšovat 12. Zpracování produkce z obnovitelných zdrojů 13. Zachování rozmanitosti geneticky produkčního systému a jeho okolí (i stanovišť zvěře a rostlin) 14. Zajistit pracovníkům důstojné podmínky, finanční ohodnocení a uspokojení z práce 4 Biologická rozmanitost živých organismů na Zemi. 5 MOUDRÝ, J.; PRUGAR, J Biopotraviny hodnocení kvality, zpracování a marketing. Praha: Ústav zemědělských a potravinových informací, s

14 15. Podpora zdravého způsobu využívání a náležitou péči o veškeré vodní zdroje a vodu samou 16. Kompletní produkční, zpracovatelský a distribuční řetězec, který je sociálně spravedliví 17. Vyrábět kvalitní textilie s dlouhou trvanlivostí Ekofarma Tento název vznikl ze slov ekologie a farma, tudíž ekofarma. Tyto farmy jsou zemědělské podniky, hospodařící ekologickým způsobem. Což znamená, že nepoužívají žádné chemické prostředky, pouze přírodní produkty. Tento způsob hospodaření znamená navrácení se k původnímu způsobu zemědělství, který využívali již naši předci. Ekohospodaření neškodí přírodě, respektuje přirozené principy a postupy. Výhody tohoto typu hospodaření jsou celkem nepopíratelné. Do půdy se nedostávají chemické látky, které jsou jen stěží odbouratelné a některé ani odbourat nelze. Ekologické hospodaření zlepšuje a udržuje dlouhodobost úrodnosti půdy a zvyšuje obsah její organické složky. Potraviny pěstované na ekofarmách mají vysokou nutriční hodnotu a neobsahují škodlivé chemické látky. Ekologičtí zemědělci chovají hospodářská zvířata etickým způsobem a poskytují jim přirozené podmínky pro jejich růst a vývoj. Základ prvkem pro pěstování rostlin je zdravá půda. Takto obhospodařovaná půda rostliny vyživuje a je předpokladem, že bude přínosná pro naše zdraví. Při hospodaření ekologickým způsobem se využívá pestrého hnojení, pestrých osevních postupů a šetrného zpracování půdy. Dosahuje se tak její přirozené úrodnosti. Ekologický hospodář nehnojí přímo rostliny, ale pouze půdu. Dále střídá plodiny na poli a v jeho okolí, díky čemuž jsou rostliny schopné samy se postarat o své zdraví

15 1.1.2 Biopotraviny Předpona bio pochází z řeckého slova bio, které znamená život. Výrobci uvádí předponu bio před názvem výrobku, aby zabránili záměně s konvenčními produkty. Biopotraviny lze chápat, jako potraviny, které se vyrábějí z bioproduktů, což je, tzv. produkt kontrolovatelný ekologickým zemědělstvím. Tento způsob je brán, jako velmi pokrokový v hospodářství, navýšen o kladný vztah k rostlinám, zvířatům, půdě a přírodě samé bez používání jakéhokoliv chemického či jinak upraveného hnojení a ošetřování (tj. používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek) Bioprodukt je přímo návazný na biopotravinu, hovoříme tedy o surovině rostlinného nebo živočišného původu, které se získává z ekologického zemědělství. Může to být například zelenina, ovoce, obiloviny, luskoviny, olejniny, syrové mléko, vejce nebo zvířata v kusech Vývoj ekologického zemědělství ve světě Počátky ekologického hospodářství ve střední a západní Evropě lze datovat od období po první světové válce. V zemích německy mluvících vzniká přírodní zemědělství, které se navrací k důslednějšímu uplatňování biologicky zaměřených znalostí v zemědělské produkci. Od poloviny 19. a na přelomu 20. století proběhla značná industrializace a urbanizace 7, což se projevilo v negativních změnách životních podmínek obyvatelstva. Začalo přesídlování na venkov, které v té době znamenalo určitou nezávislost a jistotu. Problémy se však nevyhnuly ani zemědělství. V období hospodářské krize byla snížena kupní síla obyvatelstva a tím se omezila i poptávka po produktech ze zemědělské produkce. Následně se vytrácí i základní princip zemědělství, to je určitá nezávislost a samostatnost. Na počátku prvního desetiletí minulého století se také setkáváme s prvními dokumentovanými údaji o poškození půdní úrodnosti a změnách v agroekosystémech, 6 BIOPOTRAVINY. [online]. [cit ]. Dostupné z: 7 Industrializace zprůmyslnění, proces přeměny agrární země na průmyslovou; urbanizace soustředění hospodářského a kulturního života do -15 -

16 které souvisely s chemickou a technickou intenzifikací. Nejčastěji se jednalo o okyselení půd, půdní únavu, změny půdní struktury. Začaly být více diskutovány otázky chemických versus biologických základů úrodnosti půd. Po tomto zjištění se vytvořily základy pro vývoj nových, resp. znovuobjevení některých starých metod. Jsou to například metody kompostování, neobracení půdy při jejím zpracování, usměrnění zásahů do půdy s cílem výživy edafonu 8 látkami bohatými na uhlík a tvorby její drobtovité struktury. Ve výrobě potravin docházelo díky růstu zprůmyslnění k postupným změnám (konzervování potravin, přidávání umělých aditiv atd.), které následně vedly i ke změně výživových zvyklostí (např. nižší konzum čerstvých neupravovaných potravin). Důležitým obdobím pro další rozvoj ekozemědělství se stala 70. léta minulého století. První vyznavači ekologického zemědělství se celosvětově sdružili a založili mezinárodní federaci IFOAM se sídlem v Německu. V 80. letech 20. století se zvyšuje zájem o ekologické zemědělství ve všech evropských zemích. Podíl ekologicky obhospodařovaných ploch však v žádné členské zemi EHS nepřekračuje 1% zemědělské půdy. Největší rozkvět ekologického hospodářství následuje v 90. letech 20. století. V roce 1991 bylo přijato nařízení Rady EHS č. 2092/1991 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin. Byla to první zákonná norma definující produkční postupy ekologického zemědělství a určující závazné mechanismy pro kontrolu, certifikaci a označování. Zemědělci mají napříště možnost výhradně využívat pro své produkty označení bio nebo eko. V dnešní době je ekologické zemědělství provozováno ve více jak sto zemích světa. V případě členských států EU je však situace v ekologickém zemědělství velmi rozdílná. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější provozuje se na 6 8% veškeré zemědělské půdy těchto zemí. Opačnou pozici 8 Edafon - soubor všech živých organismů v půdě -16 -

17 má však Řecko a Portugalsko jsou teprve na začátku prosazování ekologického zemědělství a podíl takto obdělávané půdy je zde vcelku zanedbatelný Vývoj ekologického zemědělství v ČR V České republice můžeme mluvit o pojmu ekologické zemědělství až od roku 1990, kdy za podpory Ministerstva zemědělství ČR (MZe), Sdružení Libera a Svazu PRO-BIO 10 byly ukotveny základy celého systému. Zásadním pro vývoj celého organického zemědělství se stal rok 1990, kdy stát, tedy Mze uvolnilo prvotní finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků. Finanční podpora pokračovala další dva roky a měla především za následek nárůst ekoploch až na 15 tis. ha a svazů ekologických zemědělců již na pět. Od roku 1993 až 1996 MZe ČR rozhodlo o zrušení dotací, což mělo zásadní důsledky. Jednak stagnaci ploch, které můžeme považovat za méně přínosné. Následně však tento krok měl pozitivní vliv na kvalitativní rozvoj ekologického zemědělství. Mnohá řada podniků hospodařících jen z důvodů finanční podpory ukončilo svou činnost. Zredukoval se i počet svazů na dva a MZe ČR se začalo více věnovat přípravě metodických a legislativních kroků a sjednocování celého hnutí. Roku 1994 se rozhodlo o zavedení ochranné známky pro biopotraviny, která byla pro všechny jednotná. Tento tah byl učiněn především pro důvody marketingu a celkového zviditelnění produkce pro veřejnost. Toto dopomohlo i mnohým zpracovatelům a obchodníkům, kteří nejen rostli, ale také tvořili větší povědomí spotřebitelů o tomto typu produkce. Zatím posledním důležitým zvratem lze považovat rok 1998, kdy MZe obnovilo svou dotační politiku. Tímto vlivem se zvýšil počet subjektů hlásících se do systému ekologického zemědělství a v roce 1999 vznikla nezávislá kontrolní organizace K.E.Z. 9 Javůrková, J. Stav ekologického zemědělství v 25 členských státech EU. Agra Focus, ÚZPI, 2004, č. 101, s svazy sdružující ekologické farmáře -17 -

18 O.p.s., která je zárukou dodržování přísných pravidel ekologického hospodaření. Následující rok došlo ke schválení zákona o ekologickém zemědělství, který stanoví pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, pro zpracování, dovoz, vývoz a označování bioproduktů a biopotravin. K 1. lednu 2005 bylo do systému organického zemědělství v ČR zařazeno celkem 1155 subjektů. Ač je toto číslo nemalé, nedosahoval a stále nedosahuje náš stát v počtu farem ani v poměru ekologicky obhospodařované půdy mezi špičky evropských zemí (např. Rakousko a skandinávské země). Avšak nám patří prvenství mezi deseti státy EU 11, kteří do ní vstoupili v roce Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR v letech (v ha) Tabulka č. 1. Struktura půdního fondu Orná půda Trvalé travní porosty Trvalé kultury Ostatní plochy Celkem Zdroj: ČERVENKA, J. Biopotraviny, s Co očekávat od biopotravin Jak již zde bylo zmíněno, biopotravina je produkt rostlinného nebo živočišného původu, který vzešel z ekologického zemědělství. Suroviny a celý jejich výrobní proces je kontrolován a následně certifikován a podléhá přísným pravidlům. Dozorem nad celým systémem je Ministerstvo zemědělství ČR. Pro samotné ověření pravosti biopotraviny je stanovena nezávislá a národně i mezinárodně akreditovaná inspekční a certifikační organizace. V ČR je to KEZ o.p.s. - české 11 Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko 12 ČERVENKA, J.; KOLÁŘOVÁ, K Biopotraviny ČZU v Praze. s

19 biopotraviny, které jsou k poznání díky kódu "CZ-KEZ". Díky tomuto kódu je možno dohledat jednotlivé články ve výrobě, tedy od farmy až po prodej zákazníkovi. Biopotraviny jsou označeny známkou BIO-produkt ekologického zemědělství. Dovážené biopotraviny obsahují také zahraniční či evropskou BIO známku. Potraviny označené certifikátem BIO svému spotřebiteli zaručují dodržení hygienických limitů, které stanovují obsah nebezpečných a nežádoucích látek v potravinách. Nelze však vždy zaručit 100% absenci pesticidů. Pesticidy se totiž mohou dostat do potravin nejen půdou, ale také vzduchem. I když by se to stávat nemělo, je možné ve výjimečných případech najít pesticidy i v chemicky neošetřených zemědělských plodinách. Ekologické zemědělství vychází z principů trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které neplní pouze produkční funkci, ale také mimoprodukční ochranu přírodní rozmanitosti, přirozené zvyšování půdní úrodnosti, lepší život pro hospodářská zvířata a další. BIO může být jakákoliv potravina, vyrobená dle pravidel o ekologickém zemědělství, tedy i maso, uzeniny, mléko a mléčné výrobky, vejce, pivo, víno, ovoce a zelenina nebo dětská výživa Kvalita bioprodukce Pojem kvalita se u biopotravin chápe v širším obsahu a to o nové morálně etické a socio psychologické aspekty. V tomto případě pojem kvalita do sebe zahrnuje hodnotu celého produkčního procesu a systému. Samotný pojem však není nikde ve světě legislativně definován, samozřejmě kromě základního požadavku, že byly vyprodukovány a kontrolovány podle zásad IFOAM. Musí ovšem splňovat limity příslušných jakostních a hygienických norem pro běžné potraviny. V obecném pojetí lze říci, že u ekologicky vypěstovaných produktů je pravděpodobné očekávat vyšší hygienickou a i nutriční hodnotu, vyšší skladovou kvalitu a někdy i nutriční hodnotu než u technologií konvenčních. 13 JELÍNEK, Tomáš. CO JSOU TO BIOPOTRAVINY A CO LZE OD NICH OČEKÁVAT. [online]. [cit ]. Dostupné z:

20 Dále lze mluvit o nutriční kvalitě, která je převážně chápána jako pozitivní aspekt v lidské výživě díky bílkovinám a aminokyselinové skladbě, vláknině, enzymům atd. Při srovnávacích studií bývají po stránce nutriční častěji výše hodnoceny produkty z ekologického zemědělství. Jsou však někdy slabší v obsahu bílkovin v důsledku deficitu dusíku, který je získáván z průmyslových hnojiv. Jako další hodnocenou kvalitou je technologická. Ta se nejčastěji projevuje u potravin ekologického hospodářství v lepší tepelné úpravě, jak v průmyslové výrobě tak i domácí. Mezi další výhody patří i skladování a to z důvodu menšího obsahu vody než u konvenčně pěstovaných potravin, odolnost při transportu aj. V neposlední řadě nemůžeme opomenout senzorickou a hygienickou kvalitu bioprodukce. U senzorické hodnoty je velmi důležitá obchodní jakostní kvalifikace pro jednotlivé druhy produktů. Jedná se o hmotnost, velikost, tvar, barvu a vnější vzhledovou bezchybnost, které jsou pro jednotlivé třídy předepsány normou. Vnější senzorické vlastnosti jsou mnohdy u konvenčně pěstovaných pochutin lépe dosažitelné a to převážně za pomoci vydatného hnojení a využití pesticidů. Tato skutečnost však nutí ekologicky hospodařící pěstitele ke snaze, aby vzhled bioproduktů byl stejný jako u produktů konvenčních. Avšak u některých náročnějších odrůd na stanoviště, klimatické podmínky, výživu a ochranu rostlin, nelze vždy zaručit zlepšení senzorické hodnoty. Což způsobuje převážně nesplnění kritérií pro zařazení do nejvyšší jakostní třídy a následné odpuzení některých spotřebitelů, kteří upřednostňují vzhled potraviny. Z hlediska hygienické kvality jsou na tom bioprodukty o poznání lépe. Především v případě, kdy hygienická jakost vyjadřuje zejména stupeň kontaminace produktů cizorodými a ostatními škodlivými látkami. 14 Zdravotní hlediska jsou koneckonců hlavní 14 VÁCLAVÍK, Tomáš, Zuzana ČÍTKOVÁ a Šárka BYSTŘICKÁ. Český trh s biopotravinami Praha: Green marketing, 2009, 83 s. ISBN

21 motivací zájmu spotřebitelů o biopotraviny, což potvrdily průzkumy trhu v zahraničí. (Doc. Ing. Jan Moudrý a kol s. 9) Bio jako marketingová nálepka Na výrobky ekologického zemědělství a biopotraviny lze nahlížet z různých hledisek. Můžeme se také setkat s názorem, že ve své podstatě se jedná vlastně jen o marketingový tah. A to díky vyšším cenám, které biopotraviny oproti klasickým potravinám opravdu mají. Příčinou může být, že běžný spotřebitel se stále častěji setkává na pultech obchodů s nálepkou biopotravina. Což může evokovat v nakupujícím pocit toho, že tato známka se přiřazuje i potravinám konvenčně pěstovaným, a tudíž mezi nimi není rozdílu. Ale u biopotravin je tomu naopak. Značka či nápis BIO označuje přesně stanovenou skupinu produktů, jejichž kvalita stojí na pevných základech legislativně ukotveného a důvěryhodného systému ekologického zemědělství Ceny biopotravin Bioprodukty jsou o poznání dražší než konvenční výrobky, někdy je rozdíl mezi běžným a bio výrobkem symbolický, jindy naopak činí desítky procent. Je za tím převážně taková skutečnost, že ekozemědělci dosahují nižších výnosů plodin a nižší užitkovosti hospodářských zvířat. Příkladem je kuřecí maso. "Zatímco klasické kuře je vykrmováno zhruba 40 dní, biokuře dvojnásobně delší dobu a navíc cena bio krmiva je výrazně vyšší, (Leibl, 2008, s. 9) 16. Cenu dále zvyšují i ruční práce a ekologická ochrana proti škůdcům. Dále se hodnota biopotravin navyšuje pro jejich "poctivost, tedy absence chemických konzervantů a nejrůznějších přidaných náhražek. 15 MOUDRÝ, J. A KOL Biopotraviny. Praha: Ústav zemědělských a potravinových informací. 16 Leibl, M Vývoj a aktuální stav v oblasti ekologického zemědělství a biopotravin. Praha: Vedoucí oddělení ekologického zemědělství MZe, 2008 [cit ], s.9. Dostupné na internetu:

22 1.6 Biopotraviny a zdraví V mnoha článcích si můžeme přečíst, že biopotraviny prokazatelně prospívají zdraví jejich konzumentů. Ve skutečnosti však je velmi obtížné zjistit dopad na zdraví, neboť musí jít o komplexní a především dlouhodobé zkoumání zdravotního stavu subjektů (respektive osob). Navíc zdravotní stav je často ovlivňován celou řadou dalších kritérií, nežli je pouhé složení stravy, takže ani tak nelze jednoznačně vyslovit závěr, jaký má určitý způsob stravování přímé vlivy na zdraví. V České republice ještě zdaleka nemůžeme s jistou potvrdit, zda jsou opravdu biopotraviny zdravější či nikoliv. Jelikož zde nebylo provedeno dostatečné množství komplexních studií, které by to potvrdily, nebo vyvrátily. Pokud se ovšem podíváme do světa, kde již existuje mnoho studií, můžeme více mluvit o dopadu na zdraví v důsledku biopotravin. Avšak stále nezískáme jasný přehled o jejich působení na organizmus Průzkumy a názory vědců Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, o dopadu konzumace biopotravin na zdraví můžeme zjišťovat pouze ze zahraničních výzkumů a průzkumů. Jedním z takových je i dlouhodobý (osmi týdenní) průzkum ve Švýcarském Goetheanum (dostupný na internetu v anglické a německé verzi viz odkaz č. 17), který byl prováděn v roce 2004 na řádových sestrách zdejšího kláštera. Jednalo se o korespondenty ve věku let, kterým bylo zprvu podáváno jídlo z čerstvých konvenčních potravin, tento přechod zlepšil imunitní systém. Poté jim byly podávány biopotraviny, které zvýšili fyzické a psychické zdraví těchto řádových sester. Avšak tyto výsledky byly zjištěné pomocí dotazníků, čímž můžeme usuzovat, že šlo pouze o jejich vnitřní pocit. Dále musíme vzít v úvahu i malé množství účastníků, a proto nelze tento průzkum zobecnit Explorationem collisionis organicum cibum. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: -

23 Mezi další výzkumy můžeme zařadit průzkum ve francouzské Marsei (dle výzkumného ústavu Veronika; dostupného na internetu ) 18, kde byl po dobu 16 let srovnáván výskyt onemocnění u 462 lidí, kteří konzumovali biopotraviny, se stejným počtem lidí, kteří požívali konvenční produkty. Bylo zjištěno, že nemoci hrdla a krku měli konzumenti biopotravin, dle průzkumu: o 62 % méně, chorob plic o 91,8 %, chřipek o 75 %, chorob zažívacího ústrojí o 70 % a nemocí páteře o 63 % méně. Existuje i dánský výzkum prokazující o polovinu vyšší výskyt spermií u mužů konzumujících biopotraviny. 19 (Kvalita a bezpečnost biopotravin, 2009) Tyto veškeré zjištění potvrzují zdravý dopad na lidský organizmus, ale můžeme nalézt i výzkumy, které naopak tvrdí, že mezi biopotravinou a klasickou, chemicky ošetřenou potravinou není rozdíl. S tímto názorem přišli například britští vědci (březen 2009), dle kterých existují pouze malé rozdíly ve výživové hodnotě obou typů potravin, obsahují přibližně stejný podíl vápníku, železa a vitamínu C. Je však třeba zmínit, že biopotraviny možná neobsahují větší množství zdraví prospěšných látek, ale jsou chudší například o dusík, který naopak našemu zdraví neprospívá. Navíc sami britští výzkumníci připouštějí, že průzkum byl proveden na malém množství studií a je třeba danou problematiku prozkoumat důkladněji. Proti tomuto výzkumu ovšem hned v 38 čísle časopisu Zemědělec vyšel článek, který oponuje těmto britským vědcům, s odůvodněním, že jsou málo fundovaní k řešení těchto průzkumů. Podle Dr. Josefa Dlouhého, prof. h. c.: Závěrem je možno konstatovat, že převážně škodolibá reakce některých masmédií a hlavně antagonistů ekologického zemědělství na zveřejněný průzkum londýnské Školy hygieny a tropické medicíny byla neúměrná vzhledem k jeho kvalitě a významu. Ukazuje jen na akutní argumentů pro ekologické zemědělství. 1. vyd. Překlad Jiřina Pavelková. Olomouc: Bioinstitut, 2007, 16 s. Praktická příručka (Bioinstitut), č. 3. ISBN Jsou biopotraviny zdravější a mohou obsahovat plísně, jelikož nebyly chemicky ošetřeny?. Jsou biopotraviny zdravější a mohou obsahovat plísně, jelikož nebyly chemicky ošetřeny? [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.ekoporadna.cz/wiki/doku.php?id=spotrebitel:jsou_biopotraviny_zdravejsi_a_mohou_obsaho vat_plisne_jelikoz_nebyly_chemicky_osetreny 19 VALEŠKA], [překlad a úprava Jan. Kvalita a bezpečnost biopotravin: srovnání způsobů produkce potravin. 1. vyd. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, ISBN

24 potřebu revize přístupu společnosti, akademické obce, masmédií atd. k fenoménu ekologické zemědělství a na potřebu posílení a rozšíření výzkumu v oblasti ekologického zemědělství. 20 Převratnou studii však vytvořili vědci ze Stanfordké univerzity, která byla v České republice zveřejněna dne 5. září 2012, hned několika zdroji 21 mezi které se započítává idnes či časopis Blesk. Dle výsledků této studie se ukazuje, že konzumace biopotravin prospívá zdraví jen minimálně oproti konzumaci běžné konvenční potraviny. To se převážně potvrdilo v oblasti jejich složení, jelikož podle studie obsahují pouze o třetinu menší množství pesticidů, naopak mají ve svém složení podobný obsah vitamínů, tuků a bílkovin jako biopotraviny. Dle MUDr. Kateřiny Cejthamlové, můžou být výsledky zavádějící: Záleží, co Stanfordská univerzita kontrolovala, existují biořady různých supermarketů, které nemusí splňovat všechny tyto požadavky. Dále pak uvádí, že si musíme uvědomit rozdílnost zákonů v našich podmínkách a v Americe ohledně kontroly bioprodukce. Celý postoj ke studii završuje pan Václav Beneš, redaktor časopisu dtest, který se porovnáním kvality u potravin již delší dobu zabývá. Jeho stanovisko je takové, že sice souhlasí s názorem vědců o nepříliš zdraví prospěšné biopotravině v porovnání s konvenčními potravinami, avšak ihned dodává, že nákup biopotravin má smysl. To převážně z důvodu jejich hodnoty k šetrnějšímu přístupu ohledně přírody a celkovému etickému významu. 1.7 Porovnání produktů ekologického a konvenčního zemědělství Na VŠCHT v roce 2006 uskutečnili studii pro porovnání produktů mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím. Na této studii se podílejí Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. A Dr. 20 et al Zemědelec: odborný a stavovský týdeník. Eva Saifertová. Oldřich Přibík. Praha: Profi press s. r. o., 2009, roč. 2009, č. 38. ISSN Týdeník. s MAŠEK, Martin. Biopotraviny nejsou zdravější, tvrdí americká studie. [online]. [cit ]. DOI: Dostupné z:

25 Ing. Věra Schulzová. Ve studii jimi zhotovené se porovnával dopad na pěstování potravin oběma způsoby v rámci několika let. Pro lepší orientaci v probírané problematice je zde uvedeno jedno z jejich šetření, ve kterém byl posuzován soubor získaných dat v průběhu čtyřletého sledování ( ) ve dvou lokalitách (Pacov a Volyně). Vzorky byly pěstovány ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Celkem bylo analyzováno pět odrůd brambor ( Bionta, Karin, Marabel, Rosara, Satina ) a hodnoceny následující parametry: výnos, sušina, škrob, klíčivost, obsah redukujících cukrů, kyselina chlorogenová, vitamin C, volné aminokyseliny, dusičnany, glykoalkaloidy). Výsledky: Výnosy ekologicky pěstovaných brambor odpovídají v průměru 55,3 % výnosů hlíz konvenčních. Obsah škrobu byl různý pro jednotlivé odrůdy a obsah redukujících cukrů závisel více na klimatických podmínkách (rok pěstování) než na způsobu pěstování. Vyšší průměrný obsah dusičnanů byl zjištěn v konvenčně pěstovaných hlízách (268 mg/kg) v porovnání s ekologickými (219 mg/kg). Vliv klimatických podmínek byl významný, zejména v případě dusičnanů, jejichž nejnižší obsah byl stanoven v roce Byl zjištěn mírně vyšší obsah glykoalkaloidů v ekologicky pěstovaných hlízách (75 mg/kg) v porovnání s konvenčními (72 mg/kg). Rozdíly však nejsou statisticky průkazné (t-test, α = 0,05). Hladiny gylkoalkaloidů ( mg/kg) závisely především na odrůdě (typicky vysoký obsah vykazovaly odrůdy Karin a Bionta, nízký Satina a Marabel ). Hygienický limit 200 mg/kg nebyl překročen v žádném ze sledovaných produkčních systémů. Ve studii byly vyšší hladiny kyseliny chlorogenové nalezeny v ekologicky pěstovaných hlízách (185 mg/kg) ve srovnání s konvenčními (156 mg/kg). Je zřejmé, že obsah byl v některých letech významně ovlivněn způsobem pěstování, rozdíly byly statisticky průkazné (t-test, α =0,05). Hladiny chlorogenové kyseliny se lišily také v závislosti na odrůdě (typicky vysoký obsah vykazovala odrůda Karin, nízký Bionta, Marabel a Satina )

26 Vyšší nebo srovnatelné hladiny volných aminokyselin byly zjištěny v konvenčně pěstovaných hlízách, rozdíly však nebyly statisticky významné. V rámci této studie byla pozornost zaměřena na stanovení asparaginu, aminokyseliny, který je prekurzorem toxického akrylamidu, který vzniká při některých tepelných přípravách brambor jako je smažení či pečení. Pro minimalizaci vzniku akrylamidu ve zmiňovaných výrobcích je nutné především omezení hladin cukrů volbou vhodné odrůdy a především udržováním vyšší skladovací teploty. Zastoupení jednotlivých aminokyseliny a jejich celkový obsah závisel na odrůdě (nízké hladiny měly odrůdy Bionta a Satina, relativně vysoké hladiny Karin a Rosara ). Hlavní volnou aminokyselinou brambor je asparagin (přibližně 52 %). Pokud jde o vitamin C, mírně vyšší obsah byl na rozdíl od předchozí studie stanoven v konvenčním pěstování, významný byl vliv klimatických podmínek Legislativa Vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství - Oblasti úpravy předpisu: Chovatelství drobných zvířat a zahrádkářství. Rybářství. Ryby. Včelařství. Včely. Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex. Živočišná výroba. Zkušebnictví. Řízení jakosti. Certifikace výrobků. Akreditace. Tato vyhláška byla novelizována: Vyhláška č. 80/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství - Oblasti úpravy předpisu: Chovatelství drobných zvířat a zahrádkářství. Živočišná výroba. Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex. 22 HAJŠLOVÁ, J.; SCHULZOVÁ, V Porovnání produktů ekologického a konvenčního zemědělství. Praha: VŠCHT, s. ISBN

27 Těmto vyhláškám je nadřazený předpis: Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - Oblasti úpravy předpisu: Zemědělské právo. Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex. Podnik. Podnikatel. Podnikání. Obchodní jmění. Kapitál. Majetek. Pokuty. Blokové pokuty. Operativní evidence. Státní kontrola. Povinnost zachovávat mlčenlivost. Novelizace zákona: Zákon č. 344/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - Oblasti úpravy předpisu: Zemědělské právo. Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex. Podnik. Podnikatel. Podnikání. Obchodní jmění. Kapitál. Majetek. Poplatky správní. 23 Nařízení EU Nařízení 590/2011/EU upravuje přílohu III nařízení 1235/2008/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 834/2007/ES týkající se dovozu ekologických produktů ze třetích zemí: nařízení č. 271/2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla upravující logo Evropské unie pro ekologickou produkci Nařízení č. 710/2009 týkající se stanovení prováděcích pravidel ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas aj Česká republika. Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: Dostupné z: 24 Evropská komise. PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE: kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zem. In: (EU) č. 590/2011. Evropská unie, Dostupné z:

28 1.8.1 Dotace Dotační zdroje lze v České republice (ČR) rozdělit na dvě základní skupiny podle zdroje finančních prostředků. Po vstupu ČR do Evropské unie (EU) jsou zemědělcům nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně dofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. Dotace na rozvoj venkova specifikované v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl Biopotraviny v gastronomii Produkty s ekologického zemědělství se ve veřejném stravování v celé EU velmi dynamický rozvíjí. A to nejen ve veřejném stravování, ale také v účelovém stravování. Jako příklad můžeme uvést Rakousko, kde zaznamenávají vysoký podíl biopotravin ve školním stravování (v 50 % vídeňských školek) i v nemocnicích (30 %). Dále Itálii, ve které dokonce existuje zákonná povinnost zařazovat místní potraviny (biopotraviny) do školního stravování. Či sousední Německo, kde vzniká řada projektů majících za cíl zvýšení podílu biopotravin ve veřejném a školním stravování, ale i v luxusních restauracích, kavárnách či fast foodech. I v České republice zaznamenáváme zvýšený zájem o používání biopotravin při přípravě pokrmů v gastronomii, avšak zejména v té exkluzivnější. Biopotraviny se využívají ve snídaňovém bufetu anebo jako suroviny při přípravě teplých a studených pokrmů. Avšak málokdy je celé menu bio. V oblasti veřejného stravování (školy, nemocnice, domovy důchodců, armáda) je situace, jak již bylo výše zmíněno, o proti sousedním zemím, teprve na začátku. Základními faktory omezujícími širší využívání biopotravin ve veřejném i účelovém stravování se stává především stále omezená nabídka biosurovin od jednoho 25 Evropská komise. Nařízení Rady (ES): O podpoře pro rozvoj venkova. In: Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova. Evropská unie, Dostupné z:

29 dodavatele, problémy se zásobováním pravidelnost, sortiment, množství. V případě restauračního stravování je důležité brát v úvahu i určité obavy vedoucích podniků ze zavádění produktů ekologického původu. A to ze dvou důvodů. Prvním je nedůvěra či předsudky zaměstnanců k biopotravinám a druhým je stále málo uvědomělých spotřebitelů. Pochopitelně hraje roli i vyšší cena biopotravin, případně ještě některé další náklady, jako je třeba skladování. V případě účelového stravování je to pak ochota zaplatit více peněz za poskytované jídlo a to převážně v nemocnících či školních jídelnách. Dle průzkumu společnosti Green marketing, které provozuje bio- info nebo také časopis Český trh s biopotravinami, z roku 2009 vyplývá, že prodej biopotravin roste, velmi rychlím tempem. V České republice dokonce vzrostla celková spotřeba v roce 2007 o celých 70 % oproti minulým letům. Jejich prognostiky předpokládaly i nadále stejné tempo růstu pro nadcházející roky. Dále ve svém průzkumu uvedli, že i přestože v České republice spotřeba bioprodukce mimo domov strávníků není tak vysoká, čeští šéfkuchaři stále více vyhledávají bioprodukty a zavádějí je do svých menu nebo se snaží v nejbližší době tak učinit. Biopotraviny se jim podle agentury tedy nejspíše osvědčili a mají velký přínos i pro jejich klientelu. V tehdejších odhadech se předpokládalo, že bioprodukce má velký potenciál v gastronomii do budoucna. 26 Tyto tvrzení však v dnešní době vyvrací článek v deníku Právo ze dne , kde upozorňuje na průzkum společnosti KPMG, která uvedla, že přes všecky různé domněnky o budoucnosti vysoké využitelnosti biopotravin, je skutečnost opačná. Produkty v biokvalitě častěji nakupují jen 4% dospělých Čechů. O nákupu biopotravin ojediněle se pak může mluvit u zhruba 37% občanů České republiky, převážně však žijící ve velkých městech. Dalších přibližně 40% dotázaných lidí bioprodukty zatím ještě nikdy nevyzkoušeli a ani tak neplánují učinit v budoucnu, jak uvedla společnost KPMG. Ztráta produktivity biopotraviny je přisuzována nejen hospodářské krizi, ale také k nedůvěře spotřebitele, zda se skutečně jedná o biopotravinu. Můžeme to přisuzovat i 26 Food Service. Praha: České a slovenské odborné nakladatelství, 2010, roč. 2010, č. 1. str ISSN X -29 -

30 k faktu, že doposud nebyla vydána žádná studie, která by stoprocentně a důvěryhodně objasnila zdraví prospěšné biopotraviny na rozdíl od konvenčních potravin. Faktem samozřejmě zůstává skutečnost, že ekologičtí farmáři se potýkají s daleko přísnějšími normami na nároky pěstování než běžní farmáři. Tato skutečnost však nedostatečně přesvědčila veřejnost o prospěšnosti biopotravin na lidský organizmus. Ačkoliv tato zpráva neuvádí situaci, která převládá v české gastronomii, jistě ji v dostatečné míře odráží. Převážně v zájmu spotřebitelů o biopotraviny SVOBODA, Jakub. Právo: Nezávislé noviny. Praha: Borgis, a.s., 2013, roč ISSN s

31 2 ANALYTICKÁ ČÁST Tato část mé diplomové práce se zaměřuje na zjištění oblíbenosti konzumace biopotravin a následná možnost využití těchto surovin v budoucnosti gastronomie. Údaje byly zajišťované prostřednictvím rozhovorové metody se třemi vedoucími pracovníky různých gastronomických zařízení. Řízený rozhovor, spadající do rozhovorové metody, byl použit z důvodu že: Rozhovor umožňuje osobní kontakt tazatele s respondentem. Existují různé formy rozhovoru jako např. řízený rozhovor, otevřený rozhovor, skrytý rozhovor apod. Všechny formy rozhovorů jsou metody náročné na čas a dovednosti tazatele, které ovlivňují kvalitu získaných informací. Nebezpečím rozhovoru je, že lidé mohou mít zejména při osobním kontaktu tendenci zkreslovat odpovědi směrem k ideálnímu stavu. Výhody lze však spatřovat především v moderování rozhovoru, tudíž jeho cílení, reakce v reálném čase atd. (Vochozka, Váchal, Rousek, 2012, s. 33) Tato zařízení byla vybrána na základě nejen ochoty pracovníků sdělovat informace, jelikož se tak nedělo ve všech případech, ale také z důvodu jejich vysoké oblíbenosti u zákazníků. Stravovací zařízení byla vybírána ze širokého aspektu jejich zaměření. Pro metodu rozhovoru jsem vybrala kongresový hotel Praha s širokou škálou zákazníků i ze zahraničí, restaurace & café se dvěma pobočkami. Jedna se nachází v menším městě blízko Prahy a druhá v samotném centru Prahy. Tato sídlí nedaleko třetí vybrané restaurace, zabývající se přípravou pokrmů převážně z bioprodukce Contry Life. V této restauraci produkující převážnou část biopotravin, ve formě biopokrmů a biosortimentu, mi byly poskytnuty i informace týkající se pěstování samotných biopotravin na farmě, kterou tato společnost vlastní. Mezi další metodu pro zjištění dat byla provedena jednak metoda pozorování v restauraci s biopotravinami. Tato metoda byla vybrána, protože se jedná o: cílevědomé, plánovité a systematické sledování určitých skutečností, jehož výsledkem je popis sledované skutečnosti, případně i vysvětlení určitých zákonitostí. Specifickým případem pozorování je experiment, který probíhá za kontrolovaných nebo přímo řízených podmínek. Měření je -31 -

32 považováno za další specifický případ pozorování, při kterém probíhá měření kvantitativního parametru zkoumaného objektu. Úskalí pozorování je zejména v náročnosti na jeho přípravu a v možném nestandardním chování sledovaného subjektu v přítomnosti pozorovatele. (Vochozka, Váchal, Rousek, 2012, s. 33) Dále pak průzkum trhu cen v jednom z velkoobchodů, který je z velké části zdrojem potravin pro restaurace a jiná gastronomická zařízení. Průzkum tržních cen byl proveden z důvodu zjištění cenových rozdílů mezi potravinou z bioprodukce a běžně konzumovanou konvenční potravinou. Jako poslední zdroj informací pro analytickou část se stalo šetření formou dotazníků, které zjišťovaly zájem o biopotraviny u běžných konzumentů a budoucích pracovníků v gastronomických zařízeních. Tuto poslední metodu lze specifikovat následovně: Dotazníkové šetření probíhá v rámci předem určeného okruhu respondentů, kterým jsou doručeny dotazníky k vyplnění. Dotazníkových šetření existuje více druhů: náhodná, cílená a řada dalších. Všechny druhy šetření mají společné některé parametry. Důležitá je především přesná a jednoznačná formulace otázek. Výhodou využití dotazníkového šetření je možnost oslovení velmi vysokého počtu respondentů, nižší finanční a časová náročnost. Nevýhody lze spatřovat v nízké návratnosti dotazníků, nemožnosti kladení doplňujících otázek či dodatečné vysvětlení přesného významu otázek apod. (Vochozka, Váchal, Rousek, 2012, s. 33) 2.1 TOP HOTEL PRAHA TOP HOTEL Praha se nachází na adrese Blažimská 1781/4, Praha 4. Jedná se o velmi luxusní čtyřhvězdičkový hotel, který je jeden z největších kongresových a ubytovacích hotelů v Evropě. Hotel je jednak členem skupiny TOP HOTELS GROUP a.s., ale také je členem v Czech Tourism, AHR ČR, AmCham Czech Republic 28, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Česko Izraelská smíšená obchodní komora, 28 AmCham Czech Republic - American chamber of commerce in Czech republic (Americká obchodní komora v České republice) sdružování podnikatelských subjektů -32 -

33 British Chamber of Commerce Czech Republic 29 a CFO Club 30. Budova hotelu disponuje s 810 pokoji pro hosty typu Standard, Executive, Superior, Apartmá, Business apartmá či Prezidentským apartmá. Dále je pro zákazníky připraveno 120 pokojů zařazených do kategorie Garni. Veškeré pokoje samozřejmě mají k dispozici veškeré vybavení, které je pro jejich danou kategorii běžné. Pro pořádání kongresů, konferencí, prezentacích a jiných společenských akcí je hotel vybaven sály a salónky s celkovou kapacitou až 5000 míst. Komplexní zajištění služeb spojených s pořádáním různých akcí je samozřejmostí a stará se o ně celkem 200 proškolených zaměstnanců. Vybavenost hotelu je ovšem velká i v případě gastronomických služeb, dokazuje to 5 restaurací a 3 bary, jak pro hotelové hosty, tak pro širokou veřejnost. Restaurace jsou rozděleny podle specializace pokrmů, můžeme zde tedy nalézt Bohemia Top restauraci zaměřenou na moderní českou a mezinárodní kuchyni s pestrou nabídkou kvalitních vín a to nejen z Čech. Restaurace má kapacitu osmdesáti míst a je otevřena každý den od 12:00 do 14:00 hodin a od 18:00 do 22:00 hodin. Pro příznivce původní české a moravské kuchyně má hotel otevřený Moravia restaurant, který je i volně přístupný pro veřejnost s celkovou kapacitou devadesáti míst. Restaurace má provozní dobu v době obědu od 11:00 do 15:00 hodin a podobu večeří od 18:00 do 22:00 hodin. Jako další je přítomen Restaurant Praha vhodný pro pořádání firemních akcí, svateb aj. V tomto případě restaurace má k dispozici 450 míst. V neposlední řadě je to pak Pivovarská restaurace nabízející české speciality, v letních měsících poté s možností venkovního posezení a ochutnání specialit z grilu. Restaurace je přístupna veřejnosti a má kapacitu 250 míst. Otevřeno má v době obědů od 11:00 do 14:00 hodin. Jako poslední se zde nachází Staročeská pivnice s nabídkou českých specialit, její kapacita je padesát míst a otevřena je od 15:00 do 24:00 hodin. Mezi tři již výše zmiňované bary patří LOBBY Bar, Zimní zahrada a Japonská zahrada, ta je však omezena na své užívání pouze v letních měsících. 29 British Chamber of Commerce Czech Republic Britská obchodní komora v České republice - Zabývá se rozvojem vzájemné obchodní spolupráce mezi Českou republikou a Velkou Británií. 30 CFO Club - Klub finančních ředitelů (jedná se o asociaci vrcholových pracovníků v oblasti finančního řízení, která sdružuje přední odborníky z českých a slovenských podniků, zástupce vysokých škol a odbornou veřejnost.) -33 -

34 2.1.1 Řízený rozhovor Rozhovor byl proveden a pro tuto metodu výzkumu byly předem připravené otázky (viz příloha č. 1). Rozhovor byl uskutečněn s vedoucím pracovníkem v gastronomické sekci, panem Tomášem Novotným pracujícím ve výše zmíněném TOP Hotelu Praha. Pan Novotný je ve věku okolo třiceti let, je české národnosti a vystudoval střední školu, ovšem mimo hotelový obor. Jak již bylo zmíněno, pan Novotný je v hotelu na pozici provozní pracovník pro gastronomický úsek, přičemž na tomto postu působí již 3 roky a tři měsíce. Předtím působil na obdobných pozicích přibližně šest let. V hotelu jsou zhruba dvě stovky zaměstnanců, avšak přesný počet lidí ve stravovacím úseku nemohl sdělit z důvodu jejich vysoké fluktuace. Hotel má k dispozici pět restaurací, ve kterých denně připravují při započítání á la carte, obědových i večeřových menu průměrně 150 jídel. Při otázce, zda připravují pokrmy z biopotravin, pan Novák odpověděl, že nikoliv. Sice o jejich zavedení do příprav pokrmů přemýšlely, přesto se v nynější době pro ně nerozhodli. Hlavním důvodem k tomu byla prý vysoká cena a minimální poptávka od zákazníků, tedy i jejich nízká efektivita při nakládání s nimi. Odpověď o nízké poptávce klientů, dále doplnil o vlastní názor, proč poptávka pohybuje velmi nízko. Dle vedoucího provozu je to zakotvené v samotných lidech a to převážně v České republice, kdy občané zatím nejsou příliš zvyklí chránit své životní prostředí, pokud se tomu tak děje na úkor zvýšené ceny potravin. Následně ještě doplnil, že ani v nejbližší budoucnosti se tento trend dle něj nezmění. Budoucnost využití biopotravin v gastronomii pan Tomáš Novák vidí následovně: Osobně si myslím, že BIO potraviny mají obrovský význam z hlediska ochrany životního prostředí a zacházení s přírodou. Bohužel, na druhou stranu, jsou mnohem silnější osobní zájmy lidí, takže to, za kolik se najím, jak rychle a jak chutně. Nicméně věřím, že trend šetrného chování k životnímu prostředí bude mít vzestupnou tendenci

35 Z rozhovoru tedy vyplývá, že vše záleží pouze na přáních zákazníků. Jsou to právě oni, klienti, kteří určují směr, kterým se bude hotel ubírat při vytváření svých menu. 2.2 Restaurace Toro a Patisserie Jolie Tyto dvě restaurace nacházející se na různých místech jsem spojila při jejich popisu z toho důvodu, že vedoucí pracovník, který mi poskytl rozhovor, je provozním pracovníkem v obou restauracích zároveň. Restaurace a pizzerie TORO je moderní menší firma založena v roce 2009, zabývající se více však mnoha činnostmi, jako je i kavárnictví, cukrářství, vinařství a prodej různých doplňků a suvenýrů. Sídlo restaurace se nachází na náměstí v Benešově u Prahy. Díky této poloze a nedalekému státnímu zámku Konopiště, který každoročně navštíví tisíce turistů, není zde v letních měsících problém s návštěvností i přesto, že je zde velká konkurence. Vybrané gastronomické zařízení zabývající se pizzerií, tratorií, chorvatskou a italskou kuchyní a v neposlední řadě i cukrárnou. Specializace tohoto zařízení pochází od jejich majitelů, kteří jsou původně Srbsko chorvatské národnosti. Celá historická budova prošla v letech rekonstrukcí a nyní je situovaná ve formě pasáže. Kapacita všech oddělených částí podniku jako je cukrárna, halová část v ležérním stylu, restaurace a tratorie čítá 42 míst. V letních obdobích je to poté o 14 míst více z důvodu možnosti venkovního posezení. V tomto gastronomickém zařízení je možnost pořádání svateb, firemních večírků, rodinných oslav a jiných událostí, které zajišťuje proškolený personál. V celkovém počtu 25 pracovníků. Běžný personál, pracující přímo na tvorbě produktů, čítá 18 pracovníků, kteří se střídají ve směnovém provozu na tzv. krátký, dlouhý týden. V případě potřeby více personálu je tento pracovní fond doplňován o studenty z nedaleké střední hotelové školy

36 Patisserie Jolie se nachází v Praze v Havelské ulici č. p. 525/4 a otevřena byla v roce Jedná se o cukrárnu zařízenou v podobném stylu, jak již zmíněná restaurace Toro. Celý prostor disponuje s 20 místy, přičemž v letních měsících je tato kapacita rozšířená o zahrádku pro dalších 20 zákazníků. Obsluhu pro ně zajišťují čtveřice vyškoleného personálu. Otevírací doba podniku je každý den od 8:00 do 18:00 hodin. Ačkoliv se jedná o patisserii a hlavním produktem jsou zákusky, naleznete zde i obědové menu ze středomořské kuchyně Řízený rozhovor Schůzka za účelem řízeného rozhovoru proběhla v prostorách restaurace Toro s vedoucím provozu panem Jiřím Bauerem. Pro tuto schůzku byly sestaveny a dále pokládány stejné otázky jako u předchozího rozhovorového šetření (viz příloha č. 1). Pan Jiří Baurer je přibližně dvaceti-sedmiletý muž, české národnosti, který vystudoval, SOU v oboru Kuchař-číšník. Na svém nynějším postu pracuje prozatím šest měsíců a jeho předchozí praxe byla spíše na pozici číšníka. Jak již zde bylo výše zmíněno, jedná se o provozního vedoucího dvou restaurací, přičemž má pod sebou 21 zaměstnanců z celkového počtu dvacetčtyři, počet pracovníků, ač se zdá být nízký, je dostatečně adekvátní k velikosti podniku a k množství jídel, která se denně expandují, což činí přibližně 100 pokrmů denně. O zavedení bio potravin do menu zatím příliš neuvažovali, i když si není úplně jistý, zda se již tak neděje. Dle jeho slov tyto potraviny nepoužívají z důvodu jejich vysoké finanční zatíženosti, nákladovosti na skladování a z nedostatečné nabídky na trhu. Avšak dodává, že v některých případech navštěvují farmářské trhy, kde příležitostně nakupují potraviny do restaurační kuchyně, ale ani zde si nejsou jisti, zda se opravdu jedná o biopotraviny a biovýrobky. Zda mají jejich klienti zájem o biopotraviny, mi bohužel pan Bauer potvrdit či vyvrátit nemohl, zatím neprováděli žádné průzkumy ať písemné či rozhovorové o zájem ze strany -36 -

37 zákazníků ohledně pokrmů připravovaných z bioprodukce. Ovšem dodává, že dle jeho názoru v dnešní době u klientů převládá spíše cena nad kvalitou. Ohledně budoucnosti využití biopotravin v gastronomii se pan Jiří Bauer vyjádřil následovně: Podle mého názoru si nemůže téměř žádná restaurace dovolit vařit bio, v obchodech vidíte jak je málo sortimentu, například v makru je na bio zeleninu vyhraněné malé místo, kde je pár druhů zeleniny. Přičemž tento obchod je určen pro gastronomii a lidé zatím o to ani nejeví zájem. Pro mě je bio opravdu výborné, ale pouze pro osobní odběr v malém množství a pro vlastní potřebu. Z rozhovoru s provozním vedoucím panem Jiřím Bauerem vyplynulo, že bioprodukty restaurace nepoužívá jednak z důvodu vysoké ceny, špatné dostupnosti a posléze i z přesvědčení, že zákazníci by ani nejevili přílišný zájem o ně. Z toho všeho si ani pan Bauer nemyslí, že by biopotraviny měly v budoucnu v gastronomii přílišné využití, jistě se však mohou uplatnit pro osobní spotřebu jednotlivců. 2.3 Ekofarma Ekofarma společnosti Country Life byla založena v roce 1992 v Nenačovicích na Berounsku. Farma se v současné době rozléhá na 56,23 ha, z čehož tvoří okolo 54 ha orná půda. Zbytek rozlohy farmy skýtá zeleninová zahrada, sady, louky a ostatní půdy. Na této rozloze se převážně pěstují obiloviny, zelenina, ovoce a bylinky. Vše je dodržováno v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství tak, aby nebylo sporu, že produkty vypěstované na této farmě jsou v biokvalitě, aby však půda, na které je nyní pěstováno, byla uznaná, jako vhodná musel zde pan farmář tři roky pěstovat pouze trávu, aby se zemina dostatečně vyčistila od všech nevhodných látek. A ani poté nepřestali přísné kontroly ze strany EU ani České zemědělské zprávy, která kromě dodržování správných postřiků kontroluje i vzdálenost od hlavních komunikací (znečištění smogem) a ostatních polí, kde jsou pěstovány konvenční potraviny, které jsou ošetřovány chemickými prostředky (přednos vzduchem)

38 Jak již zde bylo zmíněno, farma pěstuje potraviny dle platných norem a zákonů o ekologickém zemědělství, přičemž se snaží zvýšit biodiverzitu a půdní úrodnost díky pěstování i dalších plodin, jako je například mák, len aj. Tyto všechny produkty pěstované na ekofarmě jsou převážně obhospodařované využitím strojů a zařízení, které se běžně používají i v konvenčním hospodářství. Výjimkou je však pěstování zeleniny, při které se uplatňuje výhradně ruční práce. Ta je zajišťována dvěma stálými pracovníky, vedoucím ekofarmy a traktoristou, a následovně brigádní pomocí. Vedoucí farmy se snaží pěstovat vlastní bioosivo a sadbu zelenin, obilovin a brambor. Zbytek osiva je pak nakupován, ovšem stále se klade důraz na to, aby veškerá semena byla v biokvalitě. Následná úrodnost půdy je zajišťována převážně zeleným hnojivem, koňským trusem či střídáním plodin. Na pěstování zeleniny je pak používán kompost, který zajišťuje zvýšený podíl organické hmoty v půdě. Škůdci jsou pak odstraňováni převážně ručně, nebo se jim zamezuje používáním různých textilií, které tyto škůdce eliminují Ekofarma Contry Life se stala v roce 1993 modelovou ekofarmou v rámci projektu Ekozemědělci přírodě Restaurace Country life Restaurace Country life v Melantrichově ulici, kterou jsem zvolila pro získání potřebných údajů k analytické části, patří do společnosti Country Life, s. r. o., která byla založena na jaře v roce Patří mezi první společnosti, které přinesly na český trh biopotraviny. Společnost však nechtěla biopotraviny pouze prodávat, ale také pěstovat a proto založila i ekofarmu v Nenačovicích u Berouna. Od začátku tato společnost chtěla pohlížet na zdravý životní styl komplexně a to nejen přes potraviny samotné, ale také přes duševní 31 Projekt Ekozemědělci přírodě je mezinárodní projekt Rakouska (Fibl), Švýcarska (Fibl) a České republiky (Bioinstitut). Chce motivovat zemědělce k tomu, aby se zaměřovali nejen na produkci, ale také aktivně napomáhali zvyšování biologické rozmanitosti v zemědělské krajině

39 vyrovnanost. Ta se odráží v myšlence založení při Adventismu 32. Tuto ideu lze však v dnešní době v restauracích či prodejnách vidět pouze v dodržování uzavření všech provozoven v sobotu 33. Kromě zprostředkování bioproduktů zákazníkům se společnost snaží své klientele přiblížit bioprodukty z více hledisek, a proto pořádá různá školení, semináře či celé pobyty zaměřené na seznámení s bioprodukty. Ačkoliv firma disponuje třemi restauračními zařízeními v Praze (restaurace Country Life Dejvická, restaurace Country Life Melantrichova, občerstvení Country Life Jungmannova) vybrala jsem si restauraci Country Life Melantrichova a to z důvodu její atraktivity, díky strategickému umístění v blízkosti Staroměstského náměstí a také díky její oblibě mezi konzumenty, která se projevuje v podobě jisté ústní reklamy. Mnou zvolená restaurace v Melantrichově ulici nabízí samoobslužný výběr z teplé i studené kuchyně, salátový bar a v neposlední řadě i ovocné a zeleninové šťávy. Menu je vždy speciálně připravované na každý týden zvlášť. Objevuje se zde na každý den polévka, dva hlavní chody a příloha (jídelní lístek viz příloha). Samotný interiér restaurace je v přírodním stylu a navozuje pocit spíše vesnické, až dobové restaurace. Celkový prostor skýtá 40 míst pro zákazníky, pro které připravuje pokrmy celkem 11 kuchařů, kteří se průběžně střídají po celý týden. Jejich směny jsou specifické již z důvodu otevírací doby, která se mění dle ročních měsíců. Obecně však zůstává otevírací doba okolo 10:30 hodin ve dnech od pondělí do pátku, zavírání restaurace se poté uskutečňuje v 19:30 hodin ve dnech od pondělí do čtvrtka a v 18:00 hodin v pátek a neděli. Restaurace, jak již bylo výše zmíněno, nabízí obsluhu formou bufetu, což pro hosty znamená, že po příchodu do zařízení si odeberou tác, talíře a příbory a dále postupují okolo pultu, kde si mohou sami nabírat jídlo na svůj tác. Celkové placení probíhá formou na váhu, u kasy je vám zvážen 32 Adventismus je křesťanské hnutí, vzešlé z protestantského prostředí ve Spojených státech 19. století. Jméno z latinského adventus, příchod, odkazuje na víru v blízký druhý příchod Ježíše Krista, tedy brzký konec světa spojený se záchranou věřících a potrestáním hříšníků 33 Většina adventististů patří do konzervativní až fundamentalistické části protestantského spektra a jejich typickým znakem je svěcení soboty (sabatu, sedmého dne) na rozdíl od v křesťanství daleko obvyklejší neděle -39 -

40 talíř s pokrmy. Po zkonzumování jídla se tác se špinavým nádobí odnáší do předem připravených přenosných boxů a obsluha restaurace je odváží Řízený rozhovor v biorestauraci Následné šetření pomocí metody rozhovoru bylo provedeno dne v restauraci Country Life se zástupcem vedoucího provozu z důvodu dlouhodobé nemoci vedoucího provozu, s panem Hrabovcem Andrejem. Pro rozhovor byly sestaveny otázky (viz. Příloha č. 2), které odpovídají předpokladům, že tato restaurace ve velkém množství podporuje výrobu pokrmů z biopotravin. Pan Hrabovec je přibližně třicetiletý občan slovenské republiky, vyučen v oboru kuchař číšník. V této restauraci zastává post šéfkuchaře již 5 let a dále se také věnuje výživovému poradenství a to převážně v bioprodukci, které zřízeno při společnosti Country Life s.r.o. V restauraci, jak již zde bylo výše zmíněno v odstavci 2.3, pracuje 11 zaměstnanců, kteří jsou proškolováni na základě samostudia a následovného testu o biopotravinách tak, aby byli dostatečně informováni a i dále mohli své znalosti přenášet na klienty. Přičemž mi sám pan Hrabovec prozradil, že neexistují žádné kuchařky pro přípravu jídel z bioproduktů a že veškeré úpravy jídel jsou stejné, jako u konvenčních potravin s výjimkou absence smažení. Denně tito zaměstnanci připraví přibližně jídel pro tuto restauraci, přičemž ještě 150 jídel převážejí do bistra v Jungmannově ulici, kde sídlí pobočka této společnosti. Jídla, která jsou zde připravována, jsou pak z 85% bioprodukty. Ty, jsou získávány přímo z vlastní biofarmy, kde pěstují obiloviny a následně si připravují vlastní chléb, zeleninu a jiné rostlinné produkty. Z důvodu toho, že se jedná o částečně vegetariánskou restauraci, nenajdete zde masnou produkci. Tudíž se ani jejich ekofarma chovem zvířat nezabývá. Tento nedostatek je ovšem řešen pomocí dodavatelů, ti jim dodávají v biokvalitě například ROBI maso 34, Ďobáčky 35, sójové boby 36 či sójové párky. Pomocí dodavatelů dále 34 ROBI maso - směs rostlinných bílkovin, která se podílem bílkovin, konzistencí, vzhledem a chutí vyrovná masu a může ho plně nahradit 35 Ďobáčky - lehce stravitelná pochutina s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů skupiny B, vlákniny, minerálů, zejména vápníku, hořčíku, draslíku a železa 36 Sójové boby - dehydratovaný texturovaný sójový protein (bílkovina) světle hnědé kávové barvy -40 -

41 řeší i nedostatek zeleniny v zimních měsících a proto spolupracují s biofarmami a biododavateli i z Francie, Rakouska či Německa, z kterého je dováženo i během roku například ovesné mléko. Za nejobsazenější dny jsou dle šéfkuchaře považovány středy a čtvrtky, neděle a pondělí jsou následně slabší, což je připisováno k sobotnímu uzavření podniku. Následná struktura hostů je velmi rozmanitá jak v národnostech, kdy velkou část klientely tvoří cizinci, kteří se zde při návštěvě Staroměstského náměstí zastaví, pak následně domácí zákazníci. Ovšem v obou případech se spíše dle slov šéfkuchaře jedná o vyšší vrstvu, která si pokrmy z biopotravin může dovolit anebo jsou k tomu přivedeni z důvodu vyšší péče o své zdraví, na základě onemocnění například cukrovkou či bezlepkovou dietou. Dále se ovšem i tato společnost snaží o přilákání nových zákazníků a to prostřednictvím internetu nebo letáčků. V otázce zda mají biopotraviny budoucnost v gastronomii, má pan Hrabovec jasno: Určitě ano, není to náročné na skladování ani na přípravu. Dále by doporučil běžným strávníkům či rodinám s dětmi ve vývinu, aby více konzumovali produkty a to nejen s biopotravin, ale i přiměřenou vegetariánskou stravu. Nedostatek bílkovin v potravě pro vegetariány, jak se často uvádí lékaři, by nahradil například již zmíněným ROBI masem, které obsahuje 20,8g bílkovin na 1 kg Pozorování v restauraci Country Life ( Mystery gast ) Průzkum za pomocí pozorování, k čemuž byl sestaven pozorovací arch (viz příloha č. 4), se uskutečnil ve třech dnech tj ; a v restauraci Country Life, kde jsem jako fiktivní host pozorovala různé situace a dění. Průzkum se odehrával v různých časových vlnách okolo třiceti minut v období obědů. Na pomoc při průzkumu jsem si s sebou vzala ještě jednu osobu, která mi pomáhala zachytit všechna důležitá fakta a dění. První den průzkumu tedy úterý se pozorování uskutečnilo od 10:30 do 11:00 hodin, bezprostředně po otevření restaurace. První, co mě velmi zaujalo při vstupu do restaurace, byla vstřícnost personálu, který připravoval salát bar. Po vyzvednutí tácu a talířů jsem si mohla vybrat ze široké nabídky jak z biopotravin, tak vegetariánských -41 -

42 pokrmů. Nejprve je zde možnost výběru z různých zeleninových salátů či zeleniny samotné, v tomto případě jsem však postrádala možnost vzít si talíře přímo u výběru zeleniny. Jelikož se jednalo o mou první návštěvu restaurace, při které jsem si přišla ochutnat pokrmy a nevěděla jsem, co si za pokrmy vyberu, brala jsem to jako velký problém. Nemohla jsem se pro další misky či talíře zpětně vrátit a tudíž jsem byla nucena zeleninové saláty, které jsem chtěla ochutnat vršit na sebe. Jak již jsem zmínila, výběr byl opravdu pestrý a zelenina byla zajímavě zpracovaná, červená řepa na drobné nudličky, zelný salát, bílé zelí s koprem aj. Po výběru salát baru se dále pokračuje k hlavním jídlům, v tento den byla připravená hlívová polévka, pečený sójový salám v hašce, zeleninové lečo s tofu a jako příloha bramborová kaše. Již v tuto dobu těsně po otevření podniku přišla menší skupina hostů na jídlo, kteří konzumovali přímo v restauraci. Byly to převážně ženy ve starším důchodovém věku a starší muži okolo padesáti let. Větší zájem však byl spíše o pokrmy do krabičky, pro které si v době pozorování tedy za pouhou půl hodinu přišlo zhruba třicet lidí. Převážně se jednalo o ženy ve věku od 35 let do 50 let, ale také mladé dívky, ty ovšem přišly pouze tři a následně muži v přibližném věku okolo 30 až 35 let. Z pozorování se nejspíše jednalo o pracující klienty, kteří si přišli pro jídlo do krabiček na polední pauzu k obědu. Následující den, tedy ve čtvrtek , kdy průzkum probíhal od 11:00 do 11:40 hodin, byla restaurace již částečně zaplněna, sedících hostů zde bylo přibližně 17 a jejich struktura byla rozmanitá, zhruba pět mladých žen ve věku okolo 35 let, sedm starších žen přibližně v důchodovém věku, dva mladí muži nejspíše vysokoškolští studenti a tři starší muži ve věku okolo 40 až 45 let. Během pozorovací doby, však bylo opět nejvíce hostů přicházející si pro pokrmy do krabičky, kterých přišlo okolo 35. Tyto návštěvníky převážně tvořili ženy ve věku od 35 let do 45 let, mladé dívky nejspíše studentky ve věku do 25 let, kterých přišlo 5. Dvě mladé maminky s kojenci. Dále přicházeli muži ve věku do 40 let, těchto zde bylo přibližně devět a poté starší muži okolo 5O let, kterých jsem zaregistrovala osm. V tento den byla opět nabídka ze salátového baru, který se příliš nelišil oproti předcházejícímu dni. Mne však pro tento den zaujala pohanková kaše, červené zelí -42 -

43 a rajčatový salát s mladou cibulkou a salátovým sýrem. Mezi teplá jídla byla zařazené domácí pizza, Kari se sójovým masem, Fazole mexicano a jako příloha byla rýže baseti bílá. K pití si bylo možno vybrat si šťávu z červené řepy či mrkvovou, ale samozřejmě i obyčejnou vodu. V třetí den mého pozorování, , jsem podnik navštívila v době od 12:50 do 13:25 hodin. V tento čas byla restaurace zcela plná. Byl problém sehnat místo v sezení v pření části restaurace, tedy přímo u výběrového pultu, proto jsem neměla dostatečnou možnost sledovat počet hostu přicházejících si pro pokrmy s sebou z rychlého zhlédnutí, jsem však zaregistrovala přibližně 7 žen ve věku okolo 40 let, které si přišli pro jídlo do krabiček. Následná struktura sedících hostů měla velmi pestrou škálu. Byly zde dvě starší ženy důchodového věku, trojice mladých studentů se 2 dvěma mladými dívkami. Dále pak ženy ve věku od 30 do 40 let v počtu deseti, 5 žen okolo padesátého roku života, čtyři muži ve věku do 35 let, ve věku okolo 40 let zde dále sedělo přibližně devět mužů a dva starší páni nad 50 let. Mezi sedícími hosty pak zde byly dvě malé dívky v rozmezí od 10 do 15 let a jedna těhotná žena. V tento den jsem se poprvé setkala v této restauraci s velkým počtem cizinců, jak uváděl v rozhovoru šetření pan Hrabovec, kterých zde bylo přibližně dvacet. I v tento den jsem zavítala k výběru pokrmů, který opět začínal u salátového baru, ten se opět nelišil oproti předchozím dnům. Z nabídky mne tentokrát zaujala pohanková sekaná se sojovým dressingem a šopský salát. Ve výběru teplých pokrmů si poté hosti mohli zvolit sójové párečky v těstovém županu, rajčatovou polévku s rýží, špenát s pohankou či tempeh s brokolicí v bylinkové omáčce, jako příloha byly vařené brambory. V restauraci jsem se snažila každý den mého průzkumu ochutnat vzorky z několika nabízených jídel, a ač jsem si opravdu dávala malé porce, zanechala jsem v restauraci za tři dny přes 320 Kč. Musím však podotknout, že jsem měla po konzumaci těchto menších porcí pocit nasycení. V případě hodnocení některých pokrmů bych však našla mnohé nedostatky a to převážně chuťové. Připravovaná jídla nebyla nijak dochucená, zelenina v pokrmech byla rozvařená, pohanková sekaná suchá a ani sójový dresing ji nezvláčnil

44 Pochopitelně je fakt, že se restaurace snaží nejspíše nedochucovat pokrmy solí tak, aby byla jejich chuť autentická a přírodní, v tom případě mne zaráží například skutečnost, že olivy v šopském salátě byly z běžného soleného nálevu. Mezi poslední připomínku ohledně pozorování patří nedostatečně rychlé odklízení použitého nádobí v nejobsazenější dobu, které jsem pozorovala v poslední den mého průzkumu. 2.5 Průzkum tržních cen Pro průzkum tržních cen, tedy rozdílu mezi potravinami z bioprodukce a z konvenčního způsobu pěstování či chovu, jsem zvolila společnost Makro. Firmu jsem zvolila z důvodu její velikosti, tradici a především z hlediska toho, že právě menší živnostníci provozující gastronomické služby nakupují v tomto velkoobchodě. Společnost Makro Cash & Carry ČR bylo založeno jako dceřiná společnost firmy SHV Makro. V České republice má tato síť třináct velkoobchodních center. Veškerá tato centra mají přibližně m2. Tyto velkoobchody se specializují na prodej širokého sortimentu potravinářského i nepotravinářského zboží, to vše registrovaným podnikatelům. Ve většině případů se jedná o obchodníky a firmy podnikající v gastronomii. Mezi jejich zákazníky patří krom maloobchodníků i velkoodběratelé, jako jsou orgány státní správy, školy, nemocnice a další instituce. Pro tyto zákazníky jsou připraveny i velikosti balení více spotřebitelských balení ve fólii pro maloobchodníky a větší objemy pro gastronomii. Pro nákup v těchto velkoobchodech vedení firmy vystavuje na základě registrace zákaznické karty, které jim umožňují vstup. Průzkum byl uskutečněn a ceny v něm uvedené jsou aktuální k tomuto datu. Pro porovnání výrobků byly ve většině případů vybírány produkty od stejného výrobce, ne vždy se však tak mohlo stát. Jelikož mnozí výrobci se zaměřují pouze na jeden typ potravin, což v tomto případě je chápáno jako potraviny z bioprodukce nebo konvenční -44 -

45 potraviny. Ceny jsou uvedené vždy na cena/kg pokud je tomu jinak, je to vždy uvedeno. Rozdíl ceny je poté uveden v procentech. Tabulka č. 2. Průzkum cen Název zboží BIO Množství Cena BIO v Kč Rozdíl v % Název zboží (konvenční) Cena (konvenční) v Kč BIO hovězí roštěná Hovězí roštěná BIO hovězí kližka Hovězí kližka BIO Hovězí guláš Hovězí guláš BIO hovězí zadní B. K. na pečení Hovězí zadní B. K. na pečení BIO vepřová pečeně B. K. Vepřová pečeně B. K. BIO vepřová krkovice Vepřová krkovice BIO vepřová plec Vepřová plec BIO kuře Kuře BIO Krůtí prsa Krůtí prsa Masné produkty 1 kg 396,90 270,14 1 kg 173,54 122,94 1 kg 237,90 133,29 1 kg 359,84 424,35 1 kg 404,69 103,39 1 kg 337,99 107,99 1 kg 333,39 126,39 1 kg 228,85 97,44 1 kg 431,25 149,39 Mléčné výrobky 32% 21% 44% -15% 75% 68% 62% 57% 65% BIO jogurt selský borůvka 180 g 15,30 6% Selský jogurt jahoda 200 g 14,38 BIO zakysaná smetana Milko 175 g 15,99 17% Zakysaná smetana Kunín 190 g 13,

46 BIO máslo Milko 200 g 41,98 21% Jihočeské máslo 250 g 33,24 BIO tvrdý sýr Mandava 30% Tvrdý sýr EIDAM Madeta 30% 200g 51,64 37,40 28% BIO tavený smetanový sýr Milko 90 g 22, 89 45% 2% Tavený smetanový sýr Želetava 150 g 22,43 70% BIO vejce Ranch Vejce Schubert BIO mléko Tami Tatranské Jihočeské plnotučné mléko BIO pomeranč Deblín Pomeranč Ollmplo Fruit s.r.o BIO jablka Gol. Del Deblín Jablka Gol.Del. Ollmplo Fruits.r.o. BIO citrón Deblín Citrón Ollmplo Fruit s.r.o. BIO rajčata cherry Deblín Rajčata cherry Ollmplo Fruit s.r.o. BIO cibule žlutá Deblín Cibule žlutá Fine Food 6 ks 48,23 21,72 1 l 26,34 18,98 Rostlinné produkty 1 kg 45,89 34,39 1 kg 68,89 40,99 1 kg 34,39 17, g 45,89 21,74 1 kg 45,89 14,84 55% 28% 25% 41% 50% 53% 68% BIO česnek Deblín 3 ks 34,39 0% Česnek Herkuft 4 ks 34,39 BIO zelí bílé Deblín Zelí bílé Boekel B. V. 1 kg 40,14 29,79 26% Zdroj (vlastní zpracování) Z tabulky je vidět, že biovýrobky jsou o mnoho procent dražší než konvenční potraviny. U masných výrobků se rozdíl ceny pohybuje průměrně okolo 53%, výjimku zde tvoří pouze -46 -

47 zboží a to hovězí zadní bok. U tohoto druhu zboží se cena konvenční potraviny pohybuje dokonce o 15% výše než biopotravina. V případě mléčných výrobků se cena liší průměrně o 22%, tedy biovýrobky jsou i v této kategorii dražší než konvenčně vyráběné mléčné výrobky. Procentuální rozdíl je sice menší než u masných produktů, ale musíme v této kategorii přihlédnout i k celkové rozdílné ceně na jednotku. U rostlinné produkce je cenová odlišnost průměrně 38%, tzn., že i tato produkce je dražší než u konvenční produkce, a to hlavně z důvodu vyšší náročnosti na pěstování, na údržbu pěstebních ploch a půdy atd. 2.6 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření proběhlo v průběhu rozpětí tří dnů, tedy od do , v rámci Středočeského kraje a Prahy. Dotazníky byly poskytnuty dvou skupinám lidí a to běžným klientům gastronomických zařízení, avšak nesetkávající se s gastronomií jako odborníci. Ti byli vybíráni náhodně, podle ochoty tento dotazník vyplnit. Druhá skupina respondentů zahrnovala studenty Vysoké školy hotelové v Praze, spol. s r. o. dále jen studenty VŠH, navazujícího magisterského studia v oboru Management hotelnictví a lázeňství studující druhý ročník, kteří jsou nebo alespoň se připravují na roli profesionálů v gastronomii. Dotazník byl sestaven z šestnácti otázek (viz příloha č. 5) ve stylu uzavřených otázek, kdy bylo možné zaškrtávat z různých typů možností, popřípadě vypsat odpověď, pokud byly nabídnuté možnosti nedostačující. A otevřených otázek, kde mohli korespondenti vyjádřit osobní názor na dané téma. Tento typ dotazníku, například oproti sémantickému diferenciálu, byl zvolen pro jeho, dle mého názoru, větší jednoduchost a pochopitelnost pro vyplňující, kteří se v stupnicové škále mohou lehce ztratit. Následně zjištěná data by pak nemusela mít dostatečnou vypovídací schopnost

48 Při průzkumu bylo respondentům poskytnuto celkem sedmdesát dotazníků, přičemž jejich návratnost tvořila 94%. Z tohoto celkového čísla vyplněných dotazníků bylo 33 od respondentů první skupiny, lidí bez gastronomického zaměření, a 33 od studentů VŠH. Vyhodnocovaná data získaná pomocí tohoto šetření jsou rozděleno do dvou skupin dle respondentů a znázorněna ve výsečových grafech a tabulkách. Tento typ grafu je použit i v případě otevřených otázek, podle jejich opakujících se četností výskytu. Otázka č. 1. Pohlaví Otázka byla položena z důvodu zjištění, kolik dotazovaných bylo ženského a kolik mužského pohlaví. Hlavní předpoklad se opíral o to, že větší část ženského pohlaví nakupuje potraviny častěji než jejich opačné pohlaví, toto tvrzení se opírá o role v sociálním životě. Graf č. 1 Vzorek respondentů dle pohlaví (široká veřejnost) Legenda 28% počet/procenta 72% ženy = 23 / 72% muži = 9 / 28% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 2. Vzorek respondentů dle pohlaví (studenti VŠH) 27% 73% Legenda počet/procenta ženy = 24 / 73% muži = 9 / 27% Zdroj (vlastní zpracování) -48 -

49 Graf č. 1, zachycující první skupinu respondentů, tedy klienty gastronomických zařízení, je srovnatelný s grafem č. 2, zachycující studenty VŠH. Zřetelná větší převaha ženského pohlaví v zastoupení 72% tj. 23 z první skupiny dotazovaných a v 73% tj. 24 u studentek VŠH. Oproti tomu dotazovaných mužů v obou případech je stejné množství, tedy 9 respondentů v procentuálním zobrazení se poté tato data mnění z důvodu rozlišnosti zastoupení ženského pohlaví k 100%. Otázka č. 2. Věk Následující dotaz byl položen z důvodu zjištění věkové hranice, ve které se respondenti pohybují. Ta ve většině případů ovlivňuje další odpovědi v dotazníkovém šetření z hlediska již získaných zkušeností, návyků či informovanosti a finančních možnostech. Graf č. 3. Věkové rozpětí (široká veřejnost) 23,5% 32,4% Legenda 20,6% 23,5% let = 11 / 32% let = 8 / 23,5% let = 7 / 21% 46 let a více = 8 / 23,5% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 4. Věkové rozpětí (studenti VŠH) 0% 0% Legenda 21% počet/procenta let = 26 / 79% 79% let = 7 / 21% let = 0 / 0% 46 let a více =0 / 0% Zdroj (vlastní zpracování) -49 -

50 V grafu číslo 3. si můžeme všimnout rozmanitého věkového zastoupení respondentů. V největším počtu 11 (79%) dotazovaných jsou zde zastoupeni mladí lidé ve věku od let. Ve stejném množství, tedy osmi, což odpovídá 23,5 %, odpovídali na dotazník lidé ve věkové kategorii od let a 46 let a více. Nejmenší počet respondentů v počtu 7 (21%) bylo poté u věkového rozpětí mezi 36 až 45 lety. Oproti předcházejícímu grafu (tzn. graf č. 3) je graf č. 4 je o mnoho údajů užší, jelikož jsou v něm zastoupeny pouze dvě věkové kategorie. V první z nich je věkové rozpětí mezi lety, ve kterém se nacházelo 26 (79%) respondentů a ve druhé, která nabízí věkovou hranici mezi lety, v počtu 7 (21%) odpovídajících. Nižší věk dotazovaných lze přisuzovat faktu, že se jednalo o studenty presenční formy studia. Otázka č. 3. Kde žijete Tato otázka Kde žijete je podobně, jako otázka ohledně věku, velmi důležitá a stěžejní pro následující odpovědi ohledně biopotravin. Jelikož je jistým faktem skutečnost, že lidé žijící ve velkoměstě mají větší možnost k přístupu biopotravinám zastoupených v různých obchodech, než lidé žijící ve středně velkém městě či na vesnici. Nesmíme však opomenout fakt, že lidé ze středně velkých měst a vesnic mohou mít oproti lidem žijících ve velkoměstech výhodu v podobě získání biopotravin přímo z farem. Ty se však ve většině případů nezaměřují na produkci všech druhů biopotravin (tzn. rostlinné produkty, masné produkty, mléčné produkty aj.) a lidé jsou tak nuceni koupit jen část potravin, o které by měli zájem a ostatní potraviny shánět u jiných prodejců. Graf č. 5. Bydliště (široká veřejnost) Legenda 29% 24% 47% vesnice = 16 / 47% středbě velké město = 10 / 29% velkoměsto = 8 / 24% Zdroj (vlastní zpracování) -50 -

51 Graf č. 6. Bydliště (studenti VŠH) Legenda 52% 24% 24% vesnice = 8 / 24% středbě velké město = 8 / 24% velkoměsto = 17 / 52% Zdroj (vlastní zpracování) Respondenti z řad široké veřejnosti, o kterých vypovídá graf č. 5., bydlí převážně na vesnici v počtu 16 (47%), následně pak 10 (29%) dotazovaných pochází ze středně velkého města a 8 (24%) odpovídajících žije poté ve velkoměstě. Z grafu č. 6., který mapuje studenty VŠH vyplývá, že naopak většina respondentů v počtu 17 (52%), oproti grafu č. 5., pochází z velkoměsta. Dotazovaní žijících ve středně velkém městě či na vesnici jsou v tomto průzkumu zastoupeni rovným počtem 8 (24%) účastníků. Otázka č. 4. Víte co jsou biopotraviny? Formulace této otázky byla myšlena především z důvodu dostatečné informovanosti obyvatel o pojmu biopotravina. Z hlediska studentů VŠH se tato znalost předpokládala za samozřejmou a otázka měla charakter spíše doplňující. Graf č. 7. Znalost pojmu biopotraviny u široké veřejnosti 3% Legenda Ne = 1 / 3% 97% Ano = 32 / 97% Zdroj (vlastní zpracování) -51 -

52 Graf č. 8. Znalost pojmu biopotraviny u studentů VŠH 0% Legenda Ne = 0 / 0% Ano = 33 / 100% 100% Zdroj (vlastní zpracování) Oba předcházející grafy, graf č. 7. a 8., mají skoro shodné výsledky. Tedy lze říci, že jak většina široké veřejnosti, tak i studenti VŠH vědí, co jsou biopotraviny. Výjimku tvoří pouze jedna respondenta z řady široké veřejnosti, která se s pojmem biopotravina dosavad nesetkala. Jednalo se o ženu ve věkové kategorii 46 let a více, žijící ve velkoměstě. Pro tuto dotazovanou se další otázky v dotazníkovém šetření staly bezpředmětnými, a proto ve vyplňování dále nepokračovala. Otázka č. 5. Co si představujete pod biopotravinou? V této otázce se měli respondenti volně vyjadřovat k termínu biopotravina. Samotná otázka měla za úkol zjistit, co si dotazovaní pod tímto pojmem představují. Získané odpovědi byly následně umístěny do výsečového grafu vzhledem k jejich se opakujícímu intervalu

53 Graf č. 9. Vysvětlení pojmu biopotraviny od široké veřejnosti 6% 6% 6,3% 16% 66% Legenda počet/procenta potraviny pěstovaná bez chemického ošetření = 21/ 38% suroviny pěstované bez chemikálií a zvířata volně chovaná = 5/ 16% to co si vypěstujeme sami = 2/ 6% potraviny bez konzervantů = 2/ 6% jiné 2/ 6% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 10. Vysvětlení pojmu biopotraviny od studentů VŠH 6% 3% 3% 12% 34% 12% 30% Legenda počet/procenta potraviny pěstovaná bez chemického ošetření = 11/ 34% výrobek vyroben biologickou cestou = 10/ 30% suroviny pěstované bez chemikálií a zvířata volně chovaná = 4/12% zdravá potraviny = 4/ 12% potraviny bez konzervantů = 2/ 6% chutná zelenina, ovoce jako ze zahrádky = 1/ 3% bez odpovědi = 1/ 3% Zdroj (vlastní zpracování)

54 Jak již bylo výše zmíněno, v této otázce měli možnost respondenti vyjádřit svůj vlastní názor, co si představují pod biopotravinou. U grafu č. 9. se nejčastější odpovědí, v počtu 21 (38%), stala potravina pěstovaná bez chemického ošetření. Na druhém místě byla nejčastější odpověď suroviny pěstované bez chemikálií a zvířata volně chovaná, přičemž musím podotknout, že pouze u této odpovědi si respondenti uvědomili, že biopotravina může být i živočišného původu. Zbytek odpovědí se pohyboval ve stejném procentuálním počtu, tedy 6%, ve kterých respondenti uváděli, že pod pojmem biopotravina si představují to, co si sami vypěstují, nebo se dle nich jedná o potraviny bez konzervantů. Zajímavou část této otázky tvořili odpovědi dvou dotazovaných, kteří považují biopotraviny buď za největší podvod století, nebo za potraviny, které svou vysokou cenu skrývají za značku BIO. S podobnými odpověďmi, jak ukazuje graf č. 10, se bylo možné setkat i u studentů VŠH. Kde se nejčastěji objevovala, v 34%, odpověď že se jedná o potraviny pěstované bez chemického ošetření. Dále pak v 30% převažovaly názory, že se jedná o výrobek vyroben biologickou cestou. Pouze 12% dotazovaných si pod biopotravinou představuje nejen rostlinou, ale také živočišnou produkci či zdravé potraviny. 6% respondentů pak za tímto pojmem vidí potravinu bez konzervantů, 3% se vybavuje spíše chutná zelenina či ovoce jako ze zahrádky a následná 3% dotazovaných se k tomuto nevyjádřila. Otázka č. 6. Jak vnímáte rozdíl mezi pokrmy z bio výrobků a vegetariánskými pokrmy? Otázka byla zapracovaná do dotazníkového šetření z důvodu zjištění vnímání rozdílu mezi biopokrmy a vegetariánskými pokrmy. Převážně z důvodu toho, že mnohé biorestaurace jsou v kombinaci s vegetariánskými, ačkoliv jejich hlavní název je právě zmíněná biorestaurace. Otázkou následně zůstává, zda zákazníci dovedou tyto dvě různé úpravy jídel rozlišit. Pro objektivnost byla tato otázka sestavená jako volná

55 Graf č. 11. Vnímaný rozdíl (široká veřejnost) 10% 6% 3% 81% Legenda počet/procenta vegetariánské pokrmy jsou bezmasé = 26/ 81% nevnímám rozdíl = 3/ 10% rozdíl pouze cenový = 2/ 6% velký rozdíl = 1/ 3% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 12. Vnímaný rozdíl (studenti VŠH) 9% 6% 3% 3% 15% 64% Legenda počet/procenta vegetariánské pokrmy jsou bezmasé = 22/ 64% nevnímám rozdíl = 5/ 15% bez odpovědi = 3/ 9% vegetariánská strava má speciální úpravu = 2/ 6% bio pokrmy nejsou chemicky ošetřené = 1/ 3% není to to samé = 1/3% Zdroj (vlastní zpracování) -55 -

56 Z grafu č. 11 vyplývá, že převážná část dotazovaných s široké veřejnosti vnímá, jako stěžejní rozdíl a to ve 26 (81%) případech v absenci masa u vegetariánských pokrmů. Následná 3% nevidí žádný rozdíl, 6% dotazovaných vidí převážně cenový rozdíl a jeden z dotazovaných uvádí, že vnímá v těchto pokrmech velký rozdíl. Bohužel ten dále nespecifikoval. Studenti VŠH, znázorněni v grafu č. 12, uvádějí jako nejčastější rozdíl, stejně jako veřejnost, absenci masa u vegetariánských jídel. 15% dotazovaných, však rozdíl nevnímá nijak, 9% se k této otázce nevyjádřilo a zbývajících 6% respondentů vnímá rozdíl ve speciální úpravě pokrmů. Otázka č. 7. Čím jste nejvíce ovlivněn/a při nákupu potravin? Úkolem této otázky bylo zjistit tendence respondentů, které je nejvíce ovlivňují při nákupu potravin. Dotazovaní měli možnost výběru více odpovědí, nebo doplnění v případě že jejich motiv nebyl zaznamenán v možnostech. Vzhledem k více četným motivům, které nás při nakupování oslovují, měli dotazovaní možnost z výběru více možností. Graf č. 13. Ovlivňující faktor při nakupování (široká veřejnost) 0% 23% 22% L 16% 7% 31% 1% garance značky = 17 / 22% cena = 24 / 31% obal = 5 / 7% novinka na trhu = 1 / 1% původ = 12 / 16% složení = 18 / 23% jiné = 0 / 0% Zdroj (vlastní zpracování) -56 -

57 Graf č. 14. Ovlivňující faktor při nakupování (studenti VŠH) 30% 1% 16% 26% 21% Legenda 3% 3% výběr = počet/procenta garance značky = 12 / 16% cena = 20 / 26% obal = 2 / 3% novinka na trhu = 2 / 3% původ = 16 / 21% složení = 23 / 30% jiné = 1 / 1% Zdroj (vlastní zpracování) Nejčastějším faktorem při nákupu potravin u veřejnosti (viz graf č. 13) je cena v zastoupení 31%. Následně respondenty při nákupu ovlivňuje složení (23%), garance značky (22%) a původ (16%). Menší váhu pak přikládají, v jakém obalu je potravina prezentována (7%) a novince na trhu (1%). Studenty oproti tomu (viz graf č. 14) nejvíce ovlivňuje složení (30%). Na dalších místech pak cena (26%), původ (21%) a garance značky (16%). Nejméně pak na ně působí novinka na trhu (3%) a obal (3%). V jiných možnostech jeden respondent uvedl, že je ovlivňován chutí, tu, bychom však mohli zařadit i do složení. Otázka č. 8. Kde jste se poprvé setkali s pojmem BIO? Tato otázka déle posloužila k vytváření návrhové části. Jejím hlavním úkolem bylo zjistit, jak se daný okruh respondentů o biopotravinách dozvěděl

58 Graf č. 15. Seznámení se s pojmem bio široká veřejnost 13% 9% 9% Legenda počet/procenta od přátel = 3 / 9% 69% z informačních zdrojů = 22 / 69% ve škole = 4 / 13% jinde = 3 / 9% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 16. Seznámení se s pojmem bio studenti VŠH 15% 18% 3% 64% Legenda počet/procenta od přátel = 1 / 3% z informačních zdrojů = 21 / 64% ve škole = 5 / 15% jinde = 6 / 18% Zdroj (vlastní zpracování) Z grafů 15. a 16. Vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací o biopotravinách se staly informační zdroje jako takové, tedy TV; rádio; internet aj. Tento údaj se v obou zobrazeních lišil o pouhého jednoho dotazovaného, tzn. veřejnost s přes informační zdroje, s tímto pojmem setkala 22 (69%) a studenti VŠH 21 (64%). Dále byla pro veřejnost hlavním zdrojem informací škola 4 (13%), přátelé 3 (9%) a ve stejném počtu odpovědí 3 (9%) byla využita možnost jinde pod, kterou respondenti uvedli obchod. Naopak studenti využili možnosti dopsání ve více případech, tedy 6- krát (18%), kde jako jiný zdroj uváděli zahraničí či období vegetariánství, avšak nejvíce z dotazovaných uvedlo obchod. Ve škole se pak o biopotravinách dozvědělo 5 (15%) studentů a od přátel tento pojem slyšel jeden odpovídající (3%)

59 Otázka č. 9. Nakupujete biopotraviny? Otázka mapovala četnost nákupu biopotraviny. Dle jejího zodpovězení, pokračovali respondenti ve vyplňovaní několika rozdělených otázek. Graf č. 17. Nákup biopotravin (široká veřejnost) 33% 0% Legenda 67% často = 0 / 0% občas = 22 / 67% nikdy = 11 / 33% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 18. Nákup biopotravin studenty VŠH 30% 3% Legenda počet/procenta 67% často = 1 / 3% občas = 22 / 67% nikdy = 10 / 30% Zdroj (vlastní zpracování) Na grafu č. 17 můžeme pozorovat, že žádný z dotazovaných nenakupuje biopotraviny často, následných 22 (67%) respondentů pak potraviny s označením BIO nakupuje občas a 11 (33%) lidí je nekupuje nikdy. Oproti tomu graf č. 18 vypovídá o jedné (3%) dotazované, která nakupuje bioprodukty často. Poté se objevuje 22 (67%) respondentů, kteří bioprodukci zakupují občas a 10 (30%) z celkového počtu dotazovaných si biopotraviny nezakupuje

60 Otázka č. 10. Jaký je důvod Vašeho nezájmu o biopotraviny? Na tuto otázku odpovídali jen ti respondenti, kteří v předcházející otázce, tj. otázka č. 9, zaškrtli ve výběru možností, biopotraviny nenakupují. Odpovídající měli možnost zaškrtnout více odpovědí podle svého uvážení či odpověď dopsat, pokud byly možnosti odpovědí příliš svazující. Po zodpovězení této otázky dále navazovali, až na otázku č. 14, jelikož otázky č. 11, 12 a 13 se převážně týkali respondentů, kteří bioprodukci zakupují. Graf č. 19. Nezájem o biopotraviny v široké veřejnosti 15% 4% 26% 29% 26% Legenda výběr = počet/procenta vysoká cena = 7 / 26% konvenční potraviny jsou vyhovující = 7 /26% nedůvěra značce "BIO" = 8 / 29% bio nejsou tak zdravé = 4 / 15% v okolí není prodejna s "BIO" = 1 /4% Graf č. 20. Nezájem o biopotraviny u studentů VŠH Zdroj (vlastní zpracování) 19% 7% 37% 26% 11% Legenda výběr = počet/procenta vysoká cena = 10 / 37% konvenční potraviny jsou vyhovující = 3 /11% nedůvěra značce "BIO" = 7 / 26% bio nejsou tak zdravé = 5 / 19% jiná = 2/ 7% Zdroj (vlastní zpracování) Nejčastějším důvodem veřejnosti k nenakupování bioproduktů (viz graf č. 19) je jejich nedůvěra ve značku BIO (29%), dále pak jejich vysoké cena (26%) či to, že běžně -60 -

61 nakupované konvenční potraviny jim vyhovují (26%). Na předposlední místo pak respondenti umístili svou nedůvěru v kvalitu biopotravin (15%). Jeden odpovídající pak uvedl, že v jeho okolí není prodejna nabízející bioprodukty. V případě studentů (viz. Graf č. 20) se stala hlavní důvodem jejich nezájmu o biopotraviny vysoká cena (37%). Následně nedůvěra ve značku BIO (26%), nedůvěra v kvalitu potravin (19%) či spokojenost s běžně nakupovanými konvenčními potravinami (11%). V jiných důvodech pak studenti uvedli, že jim biopotraviny nechutnají. Otázka č. 11. Jaký je Váš hlavní důvod k nákupu biopotravin? K této a následným třem otázkám se vyjadřovali respondenti, kteří v otázce č. 9. odpověděli, že bioprodukty zakupují často nebo občas. Odpovídající měli možnost výběru více odpovědí podle jejich uvážení. Graf č. 21. Nákup biopotravin u široké veřejnosti 29% 2% 11% 19% L 10% 25% 4% nutriční hodnota = 5 / 11% lepší chuť = 9 / 19% vhodnější pro zdraví = 12 / 25% ochrana životního prostředí = 2 / 4% lepší život zvířat = 5 / 10% přírodní pěstování = 14/ 29% jiná= 1 / 2% Zdroj (vlastní zpracování) -61 -

62 Graf č. 22. Nákup biopotravin u studentů VŠH 4% 28% 15% L 11% 6% 36% nutriční hodnota =2 / 4% lepší chuť = 7 / 15% vhodnější pro zdraví = 17 / 36% ochrana životního prostředí = 3 / 6% lepší život zvířat = 5 / 11% přírodní pěstování = 13/ 28% Zdroj (vlastní zpracování) Z pohledu veřejností (graf č. 21) je hlavním důvodem jejich nákupu přírodnější pěstování potravin (29%). Neopomenutelným motivem je přesvědčení o zdravotní prospěšnosti biopotravin (25%), lepší chuti (19%), nutriční hodnotě (11%), zlepšení života zvířat (10%) či podíl na ochraně přírody (4%). Možnost doplnění odpovědi využil jeden respondent (2%), který uvedl, že biopotraviny nakupuje pro porovnání s konvenčními potravinami. Studenti (graf č. 22) nakupují převážně biopotraviny z důvodu lepší vhodnosti pro zdraví (36%), přírodnějšího pěstování (28%), lepší chuti (15%), vzhledem k lepšímu životu zvířat (11%), celkové ochraně životního prostředí (6%) a jejich nutriční hodnotě (4%). Otázka č. 12. Kde nakupujete biopotraviny? Tato otázka vychází jistým způsobem naznačen již u otázky č. 3., tedy v dotazu, kde respondenti žijí. Již v této otázce byl naznačován předpoklad, že lidé žijící ve velkoměstě mají větší možnost nákupu biopotravin v obchodech s větším výběrem. Sice získaná data z těchto grafů neprokážou jistotu pravdivosti tohoto předpokladu, ale dají mu jistou důvěryhodnost. Vzhledem k tomu že převážná část studentů VŠH v Praze nakupuje bioprodukty ve velkých obchodech, jak bude možno vidět na grafu č

63 Respondenti v této otázce měli možnost uvést více odpovědí, nebo scházející odpověď doplnit. Této možnosti však žádný z dotazovaných nevyužil. Graf č. 23. Kde nakupujete (široká veřejnost) 17% 16% 25% 14% L 28% u výrobce = 6 / 16% spec prodejny = 5 / 14% trhy, jarmarky = 10 / 28% prodejna zdrav výživy = 9 / 25% supermarkety, obchody = 6 / 17% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 24. Kde nakupujete studenti VŠH 29% 10% 17% 20% 24% Legenda výběr = počet/procenta u výrobce = 4/ 10% spec prodejny = 7 / 17% trhy, jarmarky = 10 / 24% prodejna zdrav výživy = 8 / 20% supermarkety, obchody = 12 / 29% Zdroj (vlastní zpracování) Jak již bylo výše naznačeno veřejnost (graf č. 23), která byla vybírána v oblasti středočeského kraje a Prahy, u níž, bylo i více respondentů žijících na vesnici uvedla, že nejčastěji biopotraviny nakupuje na trzích (28%). Dále pak v prodejnách zdravé výživy (25%), ve velkých obchodech (17%), u výrobce (16%) či ve specializovaných prodejnách (14%)

64 V případě studentů (graf č. 24) se stávají hlavním zdrojem nákupů supermarkety (29%). Následně trhy (24%), prodejny zdravé výživy (20%), specializované prodejny (17%) nebo přímo výrobce (10%). Otázka č. 13. Jakému typu bioproduktů při nakupování dáváte přednost? Otázka byla položena z důvodu zjištění, který produkt z bioprodukce je nejvíce oblíbený a tím by mohl i klienty nalákat do gastronomických zařízení, která se rozhodnou připravovat pokrmy z biovýrobků. Tabulka č. 3. Oblíbený druh bioproduktů Typ Oblíbenost Oblíbenost typu Oblíbenost typu Oblíbenost typu typu potravin potravin (v %) potravin potravin (v %) (v číslech) Široká veřejnost (v číslech) Studenti VŠH Široká Studenti VŠH veřejnost Ovoce 4 15 % 7 17 % Zelenina 6 22 % % Vejce 2 7 % - - Pečivo 2 7 % 4 10 % Med 1 4 % 1 3 % Těstoviny 6 22 % - - Mléčné 5 19 % 6 15% výrobky Maso 1 4 % 8 20 % Sladkosti % Nápoje % Zdroj (vlastní zpracování) Z tabulky vyplývá, že nejvíce oblíbenou potravinou z bioprodukce u obou skupin dotazovaných je zelenina. Široká veřejnost následně dává přednost těstovinám (22%), mléčným výrobkům (15%), vejcím a pečivu (7%). Dále pak masu a medu (4%). U studentů -64 -

65 je nákup potravin, velmi podobný, jen jejich oblíbenost má jiné pořadí než v případě veřejnosti. Jako druhou nejoblíbenější potravinou je ovoce (17%), poté mléčné výrobky (15%), maso (10%), sladkosti (5%) a nápoje (3%). Otázka č. 14. Jak velký je, dle Vašeho názoru peněžní rozdíl např.: při nákupu hovězí kližky z ekofarem a z konvenčního chovu? Na tuto otázku opět odpovídali veškeří dotazovaní a cílem bylo zjištění, zda mají respondenti dostatečné informace i o cenách biopotravin. K příkladu porovnání cen byla využita hovězí kližka z důvodu její obecnosti. Pro porovnání odpovědí ze skutečností se lze odvolat na tabulku č. 2 v odstavci 2.5 Průzkum tržních cen, kde byl zjištěn finanční rozdíl mezi hovězí kližkou z ekofarmy a z konvenčního trhu pohybující se v rozmezí 21%. Tabulka č. 4. Finanční rozdíl v % Procentuální rozdíl Široká veřejnost Studenti VŠH (dle nejčastějších odpovědí) V Číslech V procentech V Číslech V procentech 5 % % 10% % 15% 2 7% 1 3% 20% 3 10% 8 27% 25% 2 6% 1 3% 30% 3 10% 4 14% 40% 2 6% 3 10% 50% 5 16% 4 13% 60% 2 6% % 1 3% 1 3% 80% 3 16% - - Nevím 8 26% 5 17% Zdroj (vlastní zpracování) -65 -

66 Dle výsledků z tabulky si můžeme všimnout, že pouhých 16 % dotazovaných z řad veřejnosti má přehled či správný odhad o rozdílnosti ceny. Ze studentů je to následně průměrně 30 % respondentů se správným odhadem. Otázka č. 15. Přivítali by, jste bioporaviny ve Vaší restauraci či v stravovacím zařízení, které běžně navštěvujete. I za předpokladu zvýšení ceny? Při tvorbě této otázky byl kladen důraz na zjištění zájmu o biopotraviny v gastronomických zařízeních, který by mohl dále dát vedoucím odbytových středisek známku poptávky po pokrmech připravovaných z těchto potravin. Graf č. 25. Biopotraviny v gastronomii (široká veřejnost) Legenda 44% počet/procenta 56% Ne = 19 / 56% Ano = 15 / 44% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 26. Biopotraviny v gastronomii (studenti VŠH) Legenda 52% 48% počet/procenta Ne = 16 / 48% Ano = 17 / 52% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 25. Ukazuje, menším zájem respondentů o pokrmy z bioproduktů v gastronomických zařízeních oproti grafu č. 26. V němž jsou uvedeny odpovědi studentů -66 -

67 VŠH, kteří by naopak pokrmy z těchto produktů uvítali. I když se jedná o malý rozdíl oproti studentům, u nichž tento zájem není. Otázka č. 16. Myslíte si, že bio produkty mají v budoucnosti v gastronomii využití? Sestavení otázky mělo jasný cíl a to zjištění názoru na budoucí využitelnost bioprodukce v gastronomických zařízeních. Graf č. 27. Budoucnost biopotravin (široká veřejnost) Legenda 41% počet/procenta 59% Ne = 14 / 41% Ano = 20 / 59% Zdroj (vlastní zpracování) Graf č. 28. Budoucnost biopotravin (studenti VŠH) 29% Legenda počet/procenta 71% Ne = 10 / 24 % Ano = 24 / 71 % Zdroj (vlastní zpracování) V obou těchto grafech (tzn. graf č. 27. a 28.) si můžeme povšimnout toho, že většina respondentů v obou skupinách věří v budoucnost využití biopotravin v gastronomii

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované

Více

Vědecký výbor pro potraviny. Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny

Vědecký výbor pro potraviny. Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny Vědecký výbor pro potraviny Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVP Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVP Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument X Pro veřejné použití Název

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

4. číslo květen červen 2014

4. číslo květen červen 2014 4. číslo květen červen 2014 http://pixabay.com/static/uploads/photo/2012/04/26/14/19/green 42609_640.png?i Bio je vlastně ekologické zemědělství. Jedná se o způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Markéta Turicová Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce 2014 Profesní příprava pracovníků pro obor hotelnictví Diplomová práce

Více

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 A. Právní úprava pro ekologické zemědělství, kontrola Pravidla pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou daná legislativou,

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Socioekonomické zakotvení systému EZ V západní Evropě cca od 50.

Více

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky Značení výrobků Tzv. ekospotřebitelství je v Evropě poměrně rozvinuté. K lepší orientaci zákazníka v záplavě výrobků byly vyvinuty systémy ekologického značení, tzv. ekoznačky, kterými jsou označeny výrobky

Více

INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ

INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ INFOPULT - SLUŽBA PRO ZEMĚDĚLCE A NEJEN PRO NĚ Martin Mistr. Josef Kořínek, Vlasta Holasová, Ústav zemědělských a potravinářských informací v Praze 1 Úvod V České republice bylo po roce 2000 registrováno

Více

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU ABSTRACT SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU BROŽOVÁ Ivana, (ČR) KEY WORDS bio-production, bio-food, quality, consumption, turnover ÚVOD Spotřeba biopotravin má v posledních letech

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Dozor nad potravinami

Dozor nad potravinami Hejmalová Michaela Dozor nad potravinami Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány) v působnosti:

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

Biopotraviny bez mýtů

Biopotraviny bez mýtů Ekologické zemědělství pohledem odborníků z praxe Názory odborníků včetně otázek a odpovědí Úvod Text na následujících stránkách shrnuje témata a otázky, která zazněla na panelových diskusích realizovaných

Více

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Aktuální situace v oblasti ekologických osiv v ČR. Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Aktuální situace v oblasti Ing. Petr KONVALINA, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Úvod: Ekologické zemědělství v ČR (31.12.2010) 3 517 registrovaných podniků 448 202 ha zemědělské půdy

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

ALBIO. Albio www.albiostyl.cz

ALBIO. Albio www.albiostyl.cz ALBIO s.r.o. ALBIO vznik 2002 Síť bioprodejen (dnes 3x v Praze, na Andělu provozujeme největší bioprodejnu v ČR) Jediná komplexní biorestaurace v ČR První tradiční biopekárna v Praze Plnohodnotný bio catering

Více

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION Iva Živělová, Jaroslav Jánský Anotace: Příspěvek je zaměřen na odbyt bioproduktů zejména z pohledu nejčastějších odbytových

Více

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Vytvoření osnov kurzů Vytvoření vzdělávacích materiálů Akreditace kurzů Pilotní ověření kurzů Evaluace kurzů Metody studia ekosystémů Analytická chemie Potravinářská

Více

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Odůvodnění změn v pořadí projektů doporučených Programovou komisí Ministerstva zemědělství k financování ve veřejné soutěži programu Komplexní udržitelné

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE

TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE TRH S EKOLOGICKÝM OVOCEM A ZELENINOU V ITÁLII A VE FRANCII MARKETS FOR ORGANIC FRUITS AND VEGETABLES IN ITALY AND FRANCE Jaroslav Jánský, Iva Živělová Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou trhu s

Více

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami

Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Nejnovější vývoj na světových trzích s biopotravinami Tom Václavík Základní data Světový trh sbiopotravinami 2008 Celková spotřeba: přibližně 37 mld. EUR Meziroční nárůst: +-10 % (2007/2008) Největší trhy:

Více

Pracovní sešit pro žáky základních škol. Jídlověda

Pracovní sešit pro žáky základních škol. Jídlověda Pracovní sešit pro žáky základních škol Jídlověda Obsah 1. Výživová pyramida 3 2. Polysacharidy 6 3. Zelenina a ovoce 8 4. Bílkoviny 11 5. Tuky 13 6. Přirozená a umělá strava 14 7. Proč zdravě jíst 17

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE EKONOMICKÝ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ VÝZNAM SKLÁŘSKÉHO A BIŽUTERNÍHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Praha, 16. května 2013 Vlastimil Hotař, Technická univerzita v Liberci prostřednictvím Operačního programu Lidské

Více

Léčivé rostliny v ekozemědělství

Léčivé rostliny v ekozemědělství Průkopníkem ekologického pěstování, výkupu, zpracování a prodeje léčivých rostlin v kvalitě BIO v České republice je ing. Tomáš Mitáček, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel firmy Sluneční brána Čejkovice.

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

PERSONALIZOVANÉ POTRAVINY. Ing. Naděžda Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

PERSONALIZOVANÉ POTRAVINY. Ing. Naděžda Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. PERSONALIZOVANÉ POTRAVINY Ing. Naděžda Kulišťáková Cahlíková, Ph.D. PERSONALIZACE snaha firem (živnostníků) reagovat na individuální potřeby svých zákazníků a vyrábět produkty či poskytovat služby s přidanou

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

Současná situace ekologického zemědělství v České republice. 14.10.2015 ing.zdeněk Perlinger, PRO-BIO

Současná situace ekologického zemědělství v České republice. 14.10.2015 ing.zdeněk Perlinger, PRO-BIO Současná situace ekologického zemědělství v České republice Účel analýzy stavu EZ Příspěvek svazu PRO-BIO do Biosumitu ze strany zemědělské praxe Situace v 1.roce nové SZP Tvorba nového Akčního plánu Častá

Více

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Systém zajištění bezpečnosti potravin Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů

Více

Maturitní práce témata pro obor vzdělání Hotelnictví a turismus Školní rok 2010-2011

Maturitní práce témata pro obor vzdělání Hotelnictví a turismus Školní rok 2010-2011 Maturitní práce témata pro obor vzdělání Hotelnictví a turismus Školní rok 2010-2011 Téma č. 1: Tvorba ceny v ubytovacích a restauračních zařízeních Práce bude vycházet ze znalostí o hotelovém marketingu,

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: BIOPOTRAVINY PRODUKTY EKOZEMĚDĚLSTVÍ - BOHATÝ ZDROJ ENERGIE,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn Metodický pokyn k udělování výjimek z pravidel produkce uvedených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 889/2008,

Více

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA

ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA ZVÝŠENÍ EFEKTIVITY PRODUKCE HOVĚZÍHO MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ- PRODEJ ZE DVORA Agenda 1 Současná situace na trhu s hovězím masem 2 Marketing hovězího masa a výrobků 3 Prodej ze dvora 4 Legislativa 1 Současn

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 11.3.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 11.3.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.3.2014 C(2014) 1445 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 11.3.2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012,

Více

Technika odbytu... 2 Odborný výcvik... 3 Nauka o nápojích a potravinách... 4 Ekonomika... 5 Svět práce... 6 Anglický jazyk... 7 Německý jazyk...

Technika odbytu... 2 Odborný výcvik... 3 Nauka o nápojích a potravinách... 4 Ekonomika... 5 Svět práce... 6 Anglický jazyk... 7 Německý jazyk... U Krbu 45/521, Praha 10 Malešice Školní rok: 2014/2015 Obor: 65-51-H/01 Kuchař číšník (ŠVP Číšník) Obsah Technika odbytu... 2 Odborný výcvik... 3 Nauka o nápojích a potravinách... 4 Ekonomika... 5 Svět

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Přehlídka krajových specialit a kuchyně

Přehlídka krajových specialit a kuchyně Přehlídka krajových specialit a kuchyně Základní informace Termín konání: 16. 19. září 2010 Místo: Praha, Kampa Místo na trhu: Tento nový projekt pokrývá a propojuje oblasti, kterým specializovaná akce

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

VÝVOJE SPOTŘEBY VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN V ČR CONSUMPTION DEVELOPMENT ANALYSIS OF SELECTED FOODSTUFFS IN THE CZECH REPUBLIC.

VÝVOJE SPOTŘEBY VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN V ČR CONSUMPTION DEVELOPMENT ANALYSIS OF SELECTED FOODSTUFFS IN THE CZECH REPUBLIC. VÝVOJE SPOTŘEBY VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN V ČR CONSUMPTION DEVELOPMENT ANALYSIS OF SELECTED FOODSTUFFS IN THE CZECH REPUBLIC Pavla Šařecová Anotace: Po roce 1990 došlo k rozdílnému zvýšení cen různých druhů

Více

Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food!

Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food! Zapojte se do české sítě restaurací typu Fast Food! Angus Burger Organizátorem franchisového systému Angus Burger je česká společnost Angusrest, spol. s r.o. Počátky rodinné tradice majitelů společnosti

Více

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada

Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin. Ing. Krnáčová Lada Legislativní předpisy vztahující se k reprodukčnímu materiálu lesních dřevin Ing. Krnáčová Lada Vstup ČR do Evropské unie 1. května 2004. Vstupem ČR do Evropského společenství jsme byli povinni přijmout

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013 http://www.pvagri.cz

Více

Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru

Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru Parlament České republiky Poslanecká sněmovna pracovní jednání zemědělského výboru NÁVRH ZÁKONA O POTRAVINÁCH, PROBLEMATIKA PRODEJE ČESKÝCH POTRAVIN 11. 3. 2014 OBSAH 1. Regulace a obchod 2. Zákon o potravinách

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE

PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE PRACOVNÍ LIST: BIOVEJCE ČI NEBIOVEJCE Jméno:. Datum:. (6. 9. ročník) ekofarma, intenzivní velkochov Třída: Při dnešní hodině se podíváme na moderní trend v zemědělství, který se pokouší o návrat k tradicím

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

BIO POTRAVINY ZPRÁVA Z VÝZKUMU OFICIÁLNÍ PARTNER: KANTAR MEDIA GROUP PRO ČR A SR

BIO POTRAVINY ZPRÁVA Z VÝZKUMU OFICIÁLNÍ PARTNER: KANTAR MEDIA GROUP PRO ČR A SR BIO POTRAVINY ZPRÁVA Z VÝZKUMU VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9 tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz OFICIÁLNÍ

Více

Jméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit

Více

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. AF MENDELU 7.5.2013 Ing. Jiří Kolouch je specializovaný

Více

vyhlášky č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství

vyhlášky č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství ÚPLNÉ ZNĚNÍ vyhlášky č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství 11 16/2006 Sb. Vyhláška ze dne 6. ledna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona

Více

Postavení výrobku na lokálních trzích

Postavení výrobku na lokálních trzích Kapitola 8 Modul 1: Postavení výrobku na trhu Postavení výrobku na lokálních trzích Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger OBSAH MODUL 1 POSTAVENÍ VÝROBKU NA TRHU Kapitola 8: Postavení výrobku na lokálních

Více

Jak získat zlaté hodnocení Skutečně zdravé školky Kritéria a návod

Jak získat zlaté hodnocení Skutečně zdravé školky Kritéria a návod Jak získat zlaté hodnocení Skutečně zdravé školky Kritéria a návod www.skutecnezdravaskola.cz Přehled kritérií pro dosažení zlatého certifikátu Angažovanost a kultura stravování Z1 Ve spolupráci s dodavateli

Více

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I

Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Elektronická publikace Metodika implementace Průřezového tématu Environmentální výchova I Zpracovaly: Bc. Jaroslava Rozprýmová a Mgr. Milica Sedláčková Témata: 1. Zemědělství a životní prostředí 2. Ekologické

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti

Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Revoluce ve školním stravování Školní stravování jako nástroj trvalé udržitelnosti Tom Václavík Projekt realizován za podpory dárcovského fondu Nadace Veronica Společně pro Brno Globální ekologická krize

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

Ekologické zemědělství ve vybraném regionu ČR

Ekologické zemědělství ve vybraném regionu ČR UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Klára VYSKOČILOVÁ Ekologické zemědělství ve vybraném regionu ČR diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Renata P. Chmelová, Ph.D. Olomouc

Více

Českýtrh sbiopotravinami 2008 a předpokládanývývoj

Českýtrh sbiopotravinami 2008 a předpokládanývývoj Českýtrh sbiopotravinami 2008 a předpokládanývývoj Tom Václavík Základní data Českýtrh s biopotravinami 2008 Celková spotřeba: 1,8 mld. Kč Meziroční nárůst: 40 %(2007/2008) Podíl bio na celkovéspotřebě:

Více

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness

Více

KHS kraje Vysočina. Informace pro veřejnost v oblasti kontroly potravinového práva v provozovnách stravovacích služeb za r. 2014

KHS kraje Vysočina. Informace pro veřejnost v oblasti kontroly potravinového práva v provozovnách stravovacích služeb za r. 2014 KHS kraje Vysočina Informace pro veřejnost v oblasti kontroly potravinového práva v provozovnách stravovacích služeb za r. 2014 Vážení čtenáři a návštěvníci internetových stránek KHS kraje Vysočina, na

Více

FOOD PRO TY, KDO CHTĚJÍ LÉPE JÍST

FOOD PRO TY, KDO CHTĚJÍ LÉPE JÍST FOOD PRO TY, KDO CHTĚJÍ LÉPE JÍST Program FOOD Program na podporu kvalitního a vyváženého stravování www.edenred.cz Pavel Kusý Marketing & Strategic Propositions Director 1 základní informace SPOLEČNOST

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU

MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Češi patří ve srovnání s obyvateli ostatních zemí se svou průměrnou spotřebou 51,5 litru mléka na hlavu/rok (podle průzkumu z roku 2006) mezi průměrné konzumenty

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho

Více

Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. Snídaně s novináři 17.9.2013

Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. Snídaně s novináři 17.9.2013 Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Snídaně s novináři 17.9.2013 Obsah prezentace Jak je důležitá kvalita potravin pro zákazníka Jak hodnotí systém kontroly potravin v ČR časopis The Economist

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI

HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz HRDP MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI A OBLASTI S ENVIRONMENTÁLNÍMI OMEZENÍMI Obecně: Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 64 41 L / 51 Podnikání Třída: PO2A Období: jaro 2013 Profilová část ústní maturitní zkoušky 1. Povinná zkouška Ekonomické

Více