Program přednášek z praktické mikrobiologie Vojtěch Rada

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Program přednášek z praktické mikrobiologie Vojtěch Rada"

Transkript

1 Program přednášek z praktické mikrobiologie Vojtěch Rada 1) Role mikroorganismů v přírodě, historie mikrobiologie 2) Hlavní skupiny mikroorganismů: viry, bakterie a aktinomycety 3) Další skupiny mikroorganismů: kvasinky a plísně, prvoci

2 Program přednášek z mikrobiologie, BC ŢP, denní studium 4) Růst a mnoţení mikroorganismů 5) Metabolismus mikroorganismů 6) Genetika mikroorganismů 7) Koloběh biogenních prvků (C,N,P,S) 8) Mikrobiologie vody (pitná, povrchová, odpadní) 9) Mikrobiologie půdy

3 Program přednášek z mikrobiologie, BC ŢP, denní studium 10) Mikrobiologie krmiv 11) Mikroflóra trávicího traktu 12) Patogenní mikroorganismy a imunita 13) Mikrobiologie potravin Zkouška: podmínky zápočet ze cv. Forma zkoušky: písemný test, ústní zk.

4 Literatura Voříšek K.: Zemědělská mikrobiologie (sylaby přednášek), ČZU Praha 2004

5 Mikrobiologie, mikroorganismy Viry (nebuněční) Bakterie (prokaryotická buňka) Sinice (prokaryotická buňka) Mikroskopické houby (eukaryotická b.) Mikroskopické řasy (eukaryotická b.) Prvoci (eukaryotická b.)

6 Rozdělení mikrobiologie podle předmětu Virologie Bakteriologie Protozologie Algologie Mykologie

7 Rozdělení mikrobiologie podle stupně obecnosti Obecná m. Systematické Aplikovaná

8 Aplikovaná mikrobiologie Lékařská m. Veterinární m. Potravinářská m. Technická m. Zemědělská m.

9 Role mikroorganismů v přírodě Koloběh dusíku Koloběh uhlíku Koloběh síry Koloběh fosforu

10 Přizpůsobivost mikroorganismů Oxidace anorganických látek Mnoţení za vysokých teplot Růst za nepřítomnosti kyslíku Růst za vysokého tlaku Schopnost přeţít nepříznivé podmínky

11 Historie mikrobiologie 1659 Leewenhoek, pozorování mikroorganismů 1796 Jenner, vakcinace proti černým neštovicím 1860 Pasteur, podstata kvašení 1867 Lister, objev antisepse 1870 Pasteur, pasterace, sterilace 1874 Hanse, původce lepry 1877 Tyndall, frakcionovaná sterilace 1877 Koch, barvení anilinovými barvivy

12 Historie mikrobiologie 1881 Pasteur, přenos vztekliny 1881 Koch, polotuhé kultivační půdy 1883 Koch, objev původců tuberkulózy a cholery 1884 Mečnikov, objev fagocytózy 1884 Gram, gramovo barvení 1885 Pasteur, očkování proti vzteklině 1886 Escherich, objev Escherichia coli 1887 Beijerinck, izolace hlízkových bakterií

13 Historie mikrobiologie 1890 Vinogradskij, izolace nitrifikačních bakterií 1892 Ivanovskij, virus tabákové mozaiky 1901 Beijerinck, izolace azotobaktera 1907 Mečnikov, úloha mléčných bakterií 1916 Tworth a d Hérelle, bakteriofág 1923 Bergey, první mezinárodní systém bakterií 1925 Gratia, objev bakteriocinů 1928 Fleming, penicilin

14 Historie mikrobiologie 1932 Domagk, chemoterapie sulfonamidy Bush, Knoll, Ruska, Borries, elektronový mikroskop 1947 Hungate, kultivace striktních anaerobů 1953 Fázově kontrastní mikroskopie 1975 Lymská boreliosa 1980 Skenující elektronový mikroskop 1982 Vakcína proti hepatitidě B 1984 AIDS, PCR

15 Systematické zařazení mikroorganizmů nadříše: PROKARYOTA PRVOJADERNÍ říše: SUBCELLULATA NEBUNĚČNÍ oddělení: Vira Viry říše: PROTOCELLULATA PRVOBUNĚČNÍ oddělení: Bacteria Bakterie oddělení: Cyanophyta Sinice nadříše: EUCARIYOTA JADERNÍ říše: PLATAE ROSTLINY podříše: Thalobionta niţší rostliny: Algae říše: FUNGY HOUBY říše: ANIMALIA ŢIVOČICHOVÉ podříše: Protozoa - prvoci

16 Rozlišovací znaky hlavních skupin mikroorganizmů znak viry bakterie houby prvoci typ buňky buněčná stěna není prokaryotická eukaryotická eukaryotická ne ano ano ne velikost nm 1-2 (10) μm 5-10 μm μ

17 Rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou bu charakteristika prokaryotická buňka eukaryotická buňka jaderná membrána - + velikost obvykle > 2 μm velikost obvykle < 2 μm endoplazmatické retikulum (ER) umístění ribozómů volně v cytoplazmě na ER chromozómy kruhové lineární

18 Další rozdíly mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou Citlivost na antibiotika Chemické sloţení buněk Metabolismus

19

20 Viry o nebuněčný (podbuněčný) organizmus o velikost nm (někdy ) o základní jednotka = virion kompletní virová rozdělení virů podle hostitele: o bakteriofágy o rostlinné viry o ţivočišné viry podle druhu nukleové kyselin o DNA viry o RNA viry podle stavby virionu

21 stavba virové částice o centrálně nukleová kyselina RNA nebo DNA o proteinová kapsida sloţená z kapsomér o plášť vnější lipidový obal kapsida plášť kapsoméra DNA/RNA

22 Virus chřipky (8 segmentů RNA) Virion HIV (2 molekuly RNA)

23 Stavba bakteriofága kapsid bičík límeček pochva RNA hlavička bičík bičíková vlákna bazální destička

24

25

26 Reprodukce virů lytický x lyzogenní cyklus

27 LYTICKÝ CYKLUS navázání na b. stěnu bakterie penetrace, genetický materiál vniká do bakterie replikace genomu bakteriofága produkce komponent bakteriofága z komponent se vytváří fágové částice rozpad bakterie a uvolnění bakteriofágů do prostředí

28 Bakterie základní údaje oprokaryotická buňka oúplná samostatnost buňky onepřítomnost jádra chybí jaderná membrána, pouze nukleoid tvořen jediným kruhovým chromozomem onepřítomnost buněčných organel oodlišná stavba ribozomů opeptidoglykan v buněčné stěně oanaerobní i aerobní ofixace N 2 ovelmi krátká generační doba omenší než eukaryotická buňka oživiny přijímány celým povrchem, velký aktivní povrch k objemu

29 Tvary bakterií o koky o tyčinky o vláknité bakterie podrobně na cvičení

30 STAVBA BAKTERIÁLNÍ BUŇKY

31 glykokalyx o polysacharidová vlákna o adherence na povrchy o vymezení prostoru pro exoenzymy Vnější struktury postradatelné bičík o jen některé bakterie o orgán pohybu o antigenní vlastnosti o bílkovinná vlákna flagelin o mono-, lofo-, amfi- a peritricha fimbie a pily o bílkovinná vlákna, výběţky cytoplazmatické membrány o uchycení k povrchům, F-(sex)pily pro konjugaci, receptor pro uchycení virů

32 Vnější struktury postradatelné pouzdro, kapsula, slizovitý obal o ochrana buňky o zejména u patogenních bakterií o sloţeny hlavně z polysacharidů o pevná struktura (slizovitý obal nestrukturní) o antigenní vlastnosti

33 Buněčná stěna oochrana, udržuje stálý tvar opostradatelná onení u některých eukaryontů a archaebakterií onepropustná pro velké molekuly oantigenní charakter oobsahuje receptory ourčuje barvitelnost podle Grama, velké rozdíly ve složení u Gram + a - bakterií otypickým komponentem je PEPTIDOGLYKAN peptidoglykan on-acetylmuramová kyselina + N-acetylglukosamin vytváří síťovitou strukturu oproteiny, aminokyseliny

34 Buněčná stěna G+ bakterií barví se do fia o jednovrstevná o jednoduchá stavba o silná (30 nm) o peptidoglykan aţ 90 % o teichové a lipoteichové kyseliny rody: Bacillus, Clostridium, Lactobacillus, Micrococcus, Staphylococcus, Streptococcus, Streptomyces

35 Buněčná stěna G- bakterií barví se do če o složitější struktura o tenká cca nm o trojvrstevná: vnější membrána proteiny, lipidy peptidoglykanová vrstva periplasmatický prostor - gel rody: Acetobacter, Azotobacter, Escherichia, Pseudomonas, Rhizobium, Salmonella

36 Vnitřní struktury nepostradatelné Cytoplazmatická membrána o rozhoduje o transportu látek o polopropustná o bariérová funkce o energetické a metabolické procesy o iniciuje replikaci DNA o obsahuje fosfolipidy, bílkoviny, glykolipidy o 5-10 nm

37 STAVBA CYTOPLAZMATICKÉ MEMBRÁN fofátová skupina + glycerol (hydrofilní) fosfolipidová dvouvrstva mastné kyseliny (hydrofóbní)

38 mesozom o vchlípenina cytoplazmatické membrány ohlavní složkou jsou bílkoviny oenergetické procesy, metabolizmus, syntézy oúčast na dělení buněk cytoplazma ovoda + bílkoviny (50 %, enzymy) (= cytosol) okoloidní charakter, není amorfní ovymezuje prostor pro vnitřní součásti ometabolizmus buňky ocytoplazma + cytoplazmatická membrána = PROTOPLAST

39 ribozomy o tis. v buňce, závislost na metabolické aktivitě (anabióza 50 %) o syntéza bílkovin (translace) o velikost vyjadřována sedimentační rychlostí 70S dvě podjednotky 50S = 23S rrna, 5S rrna, bílkoviny 30S = 16S rrna, bílkoviny 60 % RNA, 40 % bílkoviny

40 nukleoid o chromatin, chromatinové tělísko o dvouvlákenná kruhová DNA (dsdna) o stopy RNA a bílkovin, bez jaderné membrány o 1 chromozom, genů, genetický kód o % veškeré dědičné informace buňky plazmidy o postradatelné, zvýšení genetické variability o dvojvlákenná kruhová DNA o vlastní replikační cyklus o přenos z buňky do buňky o v buňce (stejné plazmidy ve více kopiích) o F-plazmidy (fertility = plodnosti) konjugace bakte o R-plazmidy (rezistence) přeţití nepříznivých podm o temperovaný dočasná součást chromozomu

41 spóra (endospóra) oodolný klidový útvar, vzniká uvnitř některých bakterií oneslouží k rozmnožování! oodolnost k vnějším podmínkám odlouhodobě životaschopná ovíce obalů než vegetativní buňka osnížení obsahu vody oméně ribozomů onulová metabolická aktivita opro syntézu důležitý Ca a Mn onepřijímá živiny obacillus, Clostridium

42 Systematika bakterií DRUH základní systematická jednotka soubor totoţných buněk (klonů) charakterizovaný stejnými morfologickými, fyziologickými, biochemickými, kultivačními a dalšími vlastnostmi KMEN vzniká pomnoţením jediné buňky binomické názvosloví (binární název, vţdy jen jeden) o rodový název (velké písmeno na začátku): Escherichia o druhový název: coli o druh: Escherichia coli o poddruh (subsp., ssp.):

43

44 Systémy bakterií fylogenetický vývojová příbuznost taxonomických jednotek morfologický nejpouţívanější fenotypové projevy původně zaloţen na morfologii později: Gramovo barvení, vztah ke kyslíku, atd. numerická taxonomie kaţdému znaku přiděleny body číselný kód vyhodnocuje počítač pomocí statistických metod rrna taxonomie

45 Identifikace bakterií podmínka správné identifikace čistá kultura! morfologické vlastnosti: tvar, velikost, seskupení buněk, pohyblivost, umístění bičíku, barvitelnost podle Grama, spóry,... kultivační vlastnosti: tvar, pigmentace, okraje kolonií, růst v tekutém médiu fyziologické vlastnosti: vztah ke kyslíku, teplota, ph, tolerance k solím, ţluči a jiným látkám biochemická vlastnosti: zdroje ţivin, enzymy, metabolity

46

47

48

49

50

51

52

53 Mikroskopické houby: kvasinky a plísně (mikromycety)

54 Mikroskopické houby oeukaryotické organizmy onemají chlorofyl ohlavně plísně a kvasinky ojedno-, dvou-, vícejaderné ojedno-, vícebuněčné okromě zygot jsou haploidní oheterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické obuněčná stěna bez peptidoglykanu, obsah chitinu, někdy celulózy oněkdy myceliární (vláknitý) tvar ostélka (thallus)

55 Mikroskopické houby: kvasinky a plísně (mikromycety)

56 Fruktifikační orgány Mycelium: nepřehrádkované (neseptované); přehrádkované (septované)

57 Říše: Houby (Fungi) Oddělení: Hlenky (Myxomycota) Oddělení: Chytridomycety (Chytridomyceta) Oddělení: Oomycety (Oomyceta) Oddělení: Eumycety (Eumycota, houby pravé)

58 Oddělení: Eumycety (Eumycota, houby pravé) Třída: Zygomycetes (Mucor, Rhizopus) Třída: Endomycetes (Saccharomyces) Třída: Ascomycetes ( Penicillium, Aspergillus) Třída: Basidiomycetes Třída: Deuteromycetes (Candida, Monilia, Fusarium)

59 Příbliţné mnoţství druhů Zygomycety 600 Askomycety Bazidiomycety Deuteromycety

60 Stavba buňky kvasinky jaderná membrána endoplazmatické retikulum vakuola jádro mitochondrie cytoplazmatická membrána buněčná stěna

61 Rozmnožování mikroskopických hub vegetativní ofragmenty mycelia opučení nepohlavní částice ofruktifikační orgány okonidie, sporangiospóry pohlavní opohlavní orgány (gametangia) antheridium, oogonium; tvorba pohlavních spór - pohlavní spóry vytvoří mycelium fúze pohlavních mycelií (dikariotické mycelium), fúze jader, redukční dělení

62 Schéma pučení

63 Význam mikroskopických hub Půda omineralizace ohumifikace odetoxikace okoloběh biogenních prvků Voda a vzduch onepříznivé podmínky pro množení ošíření, kontaminace Krmiva a potraviny ozhoršení organoleptických vlastností orozklad živin oprodukce metabolitů, mykotoxinů okancerogenní účinky okulturní mikroorganizmy

64 MYKOTOXINY Mykotoxiny jsou sekundární metabolity plísní Mezi hlavní mykotoxiny nalézané v potravinách patří: o aflatoxin B1 (produkovaný Aspergillus flavus) o citrinin (Penicillium citrinum, P. viridicatum) o fumonisin (Fusarium spp.) o ochratoxin (Aspergillus ochraceus, Penicillium viridicatum) o vomitoxin (Fusarium spp)

65 o Obiloviny a zelenina sklízená ke krmným a nutričním účelům vždy obsahuje spory toxikogenních plísní o Nízká vodní aktivita zabraňuje růstu plísní o Růst plísní může být redukován také přídavky organických kyselin, hlavně k. propionové o Lidem hrozí pravděpodobně největší riziko otrav mykotoxiny z přímé konzumace kontaminovaných obilovin, luštěnin a zeleniny o Z potravin živočišného původu je riziko pravděpodobně menší i když mykotoxiny byly nalezeny v mase, mléku, vejcích a také ve zpracovaných surovinách např. v párcích

66 Faktory ovlivňující produkci mykotoxinů o Vlhkost o Množství spór o Teplota o Konkurenční mykoflóra o Substrát o Mikrobiílní interakce o Přítomnost plynů

67 Pravidla produkce mykotoxinů o Zástupci několika rodů mohou produkovat stejný toxin o Jeden rod (druh, kmen) může produkovat více mykotoxinů o Přítomnost toxikogenních plísní neznamená nutně přítomnost toxinů

68 Mykotoxiny sledované v potravinách (od ) o Aflatoxiny (B1, suma) o Deoxynivalenol o Zearalenon o Ochratoxin A o Fumonisiny o T-2 toxin o HT-2 toxin

69 Členění mykotoxinů podle toxických účinků k cílovým orgánům toxický účinek dermatotoxiny estrogeny genotoxiny hematotoxiny hepatotoxiny imunotoxiny nefrotoxiny neurotoxiny toxiny GI traktu mykotoxiny tichoteceny, psolareny, verukariny, sporidesminy zearalenon aflatoxiny, sterigmatoxystin, ochratoxin A, citrinin, zearalenon, patulin, trichoteceny, fumonisiny, fusarin C, griseofulvin aflatoxiny, ochratoxin A, zearalenon, trichoteceny aflatoxiny, luteoskyrin, sterigmatoxystin aflatoxiny, ochratoxin A, trichoteceny, patulin, gliotoxin, sporidesmin citrinin, ochratoxin A penitrem A, fumitremorgeny, verukulogeny, fumonisiny trichoteceny

70 Vybrané potraviny, které mohou být nejčastěji kontaminované mykotoxiny (BEVIS, 2003) Aflatoxiny Aflatoxin M 1 Ochratoxin A Zearalenon Fumoniziny B 1, B 2, G 1, G 2 mandle mléko pšenice pšenice kukuřice burské oríšky jogurt ječmen ječmen popcorn Vlašské ořechy sýry oves rýže müsli obilniny zrna obilnin a produkty z nich máslo rýže krmiva potraviny pro děti sušené ovoce potraviny pro děti víno Sója medikamenty pivo Koření káva krmiva sušené ovoce medikamenty koření čokoláda ledviny prasat krmivá zvierat kakao

71 Prevence výskytu mykotoxinů o omezení infekce zemědělských plodin a potravin o rychlé vysušení a správné skladování o použití konzervačních látek (chemické látky, protektivní kultury)

72

73 ANTIBIOTIKA specifické sekundární metabolity působí v malých koncentracích Účinek - bakteriostatický - bakteriocidní Spektrum účinnosti - úzké (penicilin, streptomycin) - široké (tetracyklin, chloramfenikol) Produkována - bakteriemi - aktinomycetami - mikromycetami Rezistence - přirozená - získaná

74 ÚČINEK ANTIBIOTIK inhibice syntézy buněčné stěny inhibice syntézy nukleových kyselin inhibice proteosyntézy ovlivnění funkce membrán inhibice energetického metabolismu jiný mechanizmus účinku

75 Mikroorganismy produkující antibiotika BAKTERIE Bacillus: Bacitracin, Kolistin AKTINOMYCETY Streptomyces: Erythromycin, Chloramphenicol, Neomycin, Streptomycin, Tetracyklin MIKROMYCETY Penicillium: Penicilin, Ampicilin, Oxacilin Cephalosporium: Cephalosporin 2006 zákaz EU používání ATB ke krmným účelům (výjimka monensin do 2013)

76 Růst a mnoţení baktérií Generace 0 Nediferencované dělení buněk 1 2 Bakterie se mnoţí dělením

77 Růstová křivka bakteriální populace (statická, jednorázová kultivace)

78 Parametry růstové křívky Parametry exponenciální fáze: generační doba (T), specifická růstová rychlost (µ), rychlost dělění (R) Ostatní: doba lagu (L), počet buněk (x), počet generací (n)

79 Růst a mnoţení baktérií Generace Bakterie se mnoţí dělením

80 Mnoţení bakterií v exponenciální fázi Generace Počet bakterií n 2 n Počet bakterií obecně: x = x 0. 2 n

81 Počet bakterií obecně: x = x 0. 2 n logx = logx 0 + nlog2 Počet generací: n = (logx logx 0 )/log2 Rychlost dělení: R = n/t = [(logx logx 0 )/log2]/(t-t 0 ) Generační doba: T = 1/R = log2[(t-t 0 )/(logx logx 0 )]

82 Generační doba = doba zdvojení Je doba potřebná ke zdvojnásobení počtu buněk v kultuře Je doba dělení buňky Doba, za kterou dojde ke zdvojnásobení mikrobiální biomasy Fyzikální rozměr: h

83 Mikroorganismus Generační doba (h) Streptococcus thermophilus 0,20 Escherichia coli 0,35 Bacillus subtilis 0,43 Clostridium botulinum 0,58 Mycobacterium tuberculosis 12 Saccharomyces cerevisiae 2 Prvoci 10

84 Specifická růstová rychlost: µ Udává mnoţství biomasy vytvořené jednotkou biomasy za jednotku času Udává zlomek buňky vytvořené jednou buňkou za jednotku času Fyzikální rozměr: h -1

85 Růstová křivka bakteriální populace (statická, jednorázová kultivace)

86 Specifická růstová rychlost: µ µ = ln2/t µ = (lnx lnx 0 )/(t t 0 )

87 Mikroorganismus Spec. Růst. rychlost (h -1 ) Streptococcus thermophilus 3,47 Escherichia coli 1,98 Bacillus subtilis 1,61 Clostridium botulinum 1,19 Mycobacterium tuberculosis 0,06 Saccharomyces cerevisiae 0,35 Prvoci 0,07

88 Metody měření růstu bakterií Kultivační Turbidimetrie Konduktometrie

89 (10) (320)

90 Bifidobacterium sp.

91

92

93 (1,61 h)

94 (0,43 h -1 )

95 Ovlivnění růstu bakterií Substrát (ţiviny) (mikroorganismů) Antimikrobiální látky (desinfekční l., ATB, bakteriociny) Teplota (minimum, optimum, maximum)

96 Vliv teploty na růst mikroorganismů

97 Vliv teploty na růst mikroorganismů Psychrotrofové, psychrofilové (<20 O C): plísně, kvasinky, Pseudomonas Mezofilové (20-40 O C): E. coli, Lactococcus Termofilové (40-60 O C): Jogurtové bakterie, Clostridium Hypertermofilové: (70-90 O C): Thermus aquaticus, sirné bakterie

98 Semikontinuální a kontinuální kultivace Trávicí trakt (vole u drůbeţe, slepá střeva, bachor) Turbidostat Chemostat

99

100 Vitamíny jako kofaktory enzymů Vitamín Vit. B1 - thiamin Kys. nikotinová Kys. listová Vit. E Funkce Metabolismus pyruvátu Součást NAD, transfer elektronů Kofaktor při syntese pyrimidinů a purinů Potřebný pro syntesu makromolekul

101 Biochemické reakce probíhají pomocí enzymů Oxidoreduktasy: Laktátdehydrogenasa Transferasy: Aminotransferasy Hydrolasy: Amylasy Lyasy: Dekarboxylasy Isomerasy: Alanin racemasa Ligasy: Glutamin syntasa

102

103

104 Kvašení (fermentace) a dýchání (respirace) Polysacharidy (škrob, celulosa) monosacharidy pyruvát organické kyseliny, alkoholy, CO 2 = Kvašení (anaerobní podmínky, 2 ATP) Pyruvát acetyl CoA Krebsův cyklus Dýchací řetězec CO 2, H 2 O = Dýchání (aerobní podmínky, 38 ATP)

105 Konečné produkty fermentace

106 Kvašení - fermentace Mléčné kvašení homofermentativní: konečný produkt kyselina mléčná; Lactobacillus acidophilus, Streptococcus thermophilus, Lactococcus lactis Mléčné kvašení heterofermentativní: konečné produkty kyselina mléčná (50%), kyselina octová, etanol, CO 2 ; Pediococcus, Lactobacillus brevis, L. fermentum Význam mléčného kvašení: siláţ, kysané zelí, mléčné kysané výrobky, fermentované salámy, součást střevní mikroflóry

107 Kvašení - fermentace Alkoholové kvašení: konečné produkty etanol, CO 2 ; kvasinky Saccharomyces, bakterie Zymomonas Význam alkoholového kvašení: Výroba piva, vína, destilátů, technický líh, kaţení potravin (dţusy)

108 Kvašení - fermentace Propionové kvašení: konečné produkty kyselina propionová, octová, CO 2 ; Propionibacterium freudenreichii, P. acnes Význam: výroba sýrů s tvorbou ok (ementál), akné

109 Kvašení - fermentace Máselné kvašení: konečné produkty kyselina máselná, kyselina octová, CO 2, H 2 ; Clostridium butyricum, Cl. tyrobutyricum Význam: pozdní duření tvrdých sýrů, kaţení siláţe a potravin

110 Kvašení - fermentace Smíšené kvašení: ţádný konečný produkt nepřevaţuje př. E. coli kyselina mléčná, k. jantarová, k. mravenčí, etanol, CO 2, H 2 Kvašení uskutečňované rodem Bifidobacterium: konečné produkty kyselina octová a mléčná v poměru 3:2, význam: mléčné kysané výrobky (probiotika), součást střevní mikroflóry

111 Nepravá kvašení Ve skutečnosti nejsou kvašeními, ale jsou to procesy navazující na kvašení Tvorba kyseliny octové: navazuje na alkoholové kvašení, Acetobacter Tvorba kyseliny citronové, Aspergillus

112 Průmyslové vyuţití fermentací Konečný produkt fermentace Vyuţití komerční a průmyslové Výchozí materiál (surovina) Pouţívaný Mikroorganismus Etanol Pivo, víno,palivo Melasa, mošt Saccharomyces cerevisiae Kyselina mléčná Kyselina propionová Aceton, butanol Glycerol Kyselina citronová Jogurt, kysané zelí, chléb, salám Ementál Chemický průmysl Farmacie, průmysl Potravinářský průmysl Mléko, mouka, zelí, maso Lactobacillus, Streptococcus Kyselina mléčná Propionibacterium Melasa Melasa Melasa Clostridium acetobutylicum Saccharomyces cerevisiae Aspergillus

113 Rozdělení bakterií podle zdroje uhlíku Autotrofní CO 2 Heterotrofní organický uhlík Mixotrofní auto i heterotrofní

114 Rozdělení bakterií podle zdroje energie Chemotrofní: chemolitotrofní, chemoorganotrofní Fototrofní: fotolitotrofní, fotoorganotrofní

115 Vztah mikroorganismů ke kyslíku Obligátně (striktně) aerobní: plísně, Bacillus, Pseudomonas Mikroaerofilní: Campylobacter, některé laktobacily Fakultativně anaerobní: E. coli, Enterococcus, kvasinky Saccharomyces Obligátně (striktně) anaerobní: Clostridium, Bifidobacterium, Fibrobacter

116 Regulace metabolismu Regulace rychlosti enzymové reakce (koncentrace substrátu, zpětná vazba) Regulace rychlosti syntézy a degradace enzymů Pasteurův efekt Efekt Crabtree

117 Genetika bakterií základní pojmy

118 Genetika bakterií základní pojmy DNA (RNA) Genetická informace genom Gromozom Gen Mikrosatelitní DNA Lokus Genotyp Fenotyp

119 Stavební kameny DNA (RNA) Purinové báze: adenin, guanin Pyrimidinové báze: cytosin, thymin, uracil Cukr pentosa: deoxyribosa, ribosa Kyselina trihydrogen fosforečná H 3 PO 4

120 Báze DNA

121

122 Struktura DNA

123 Struktura DNA fosfát cukr báze

124 Genetický kód je: Tripletový Degenerovaný Univerzální

125 Bakteriální chromozom Kruhový 1-4 tisíce genů (min. 500 genů) Délka asi 1 mm (E. coli) Přichycen na CM

126 Plazmidy bakterií Malé kruhové molekuly DNA Dělení nezávislé na hlavním chromozómu Postradatelné replikony Počet 0-stovky v jedné buňce Konjugativní a nekojugativní Rychlá replikace cca 2 min

127 Nejznámější plazmidy F plazmid R plazmidy Kryptické plazmidy

128 Vyuţití plazmidů Plazmidové vektory Schuttle vektory (kyvadlové vektory) Identifikace bakterií (plazmidové profily)

129 Realizace genetické informace Mezi buňkami téže generace Mezi generacemi Uvnitř buňky

130 Genová exprese Regulace GE Bez regulace konstitutivní bílkoviny (enzymy) Adaptabilní (inducibilní ) bílkoviny Regulace induktorem (laktosa, E coli) Regulace represorem

131 Struktura genu Promotor Operátor Strukturní gen

132 Mutace genů Delece báze Adice báze Změna báze

133 Přenos genetické informace bakterií Konjugace Transdukce Transformace

134 Příklady vyuţití genetických manipulací u mikroorganismů Produkce lidského insulinu pomocí E. coli Produkce alfa-interferonu pomocí E. coli a Saccharomyces cerevisiae Produkce gama-interferonu pomocí E. coli Výroba vakcíny proti hepatitidě B Saccharomyces cerevisiae (geny viru v plazmidu)

135 Účast mikroorganismů na koloběhu prvků Koloběhy biogenních prvků Koloběh C Koloběh N Koloběh S Koloběh P Koloběhy ostatních prvků: Fe, Mn, Zn, Co, Cu

136 Koloběh uhlíku

137 Koloběh uhlíku rozklad polysacharidů Polysacharidy: rostlinné, ţivočišné (glykogen) Rostlinné polysacharidy: strukturní, zásobní Strukturní p.: celulosa, hemicelulosa, pektin Zásobní p.: škrob, inulin Rzklad polysacharidů: aerobní, anaerobní Aerobní rozklad konečné produkty: CO 2, H 2 O Anaerobní rozklad konečné produkty: organické kyseliny (máselná, octová, mléčná), alkoholy (etanol, butanol), CO 2, H 2

138 Rozklad polysacharidů obecné schéma Polysacharidy (škrob, celulosa, inulin, pektin) hydrolasy Monosacharidy (glukosa, fruktosa, uronové kys.) Aerobní rozklad CO 2, H 2 O, H 2 glykolysa Pyruvát anaerobní rozklad organické kyseliny alkoholy, CO 2

139 Mikroorganismy rozkládající polysacharidy Aerobní rozkladačí: baktérie Bacillus; plísně = mikromycety (Aspergillus, Penicillium, Trichoderma, Mucor) Anaerobní rozkladači: v půdě, vodě bakterie (Clostridium); v bachoru bakterie (Fibrobacter, Bytyrivibrio); plísně (Anaeromyces)

140 Konečné produkty rozkladu Aerobně: CO 2, H 2 O polysacharidů Anaerobně: organické kyselin (máselná, mléčná, octová), alkoholy (etanol, butanol), CO 2, H 2

141 Rozklad škrobu Zásobní polysacharid Základní stavební jednotka glukosa Dvě formy amylosa (80%, glukosy spojené α 1-4 glykosidickou vazbou), amylopektin (20%, větvení α 1-6 glykosidická vazba) Stěpení pomocí amylas Škrob dextriny maltosa glukosa

142 Rozklad škrobu Aerobně: plísně, Bacillus Anaerobně: Clostridium, Lactobacillus, Bifidobacterium

143 Rozklad celulosy Strukturní polysacharid, hlavně v buněčných stěnách rostlinných buněk Základní stavební jednotky - glukosy spojené ß 1-4 glykosidickou vazbou, struktury primární, sekundární, terciální

144 Rozklad celulosy Celulosa celulosodextriny celobiosa glukosa Enzymy štěpící celulosu: exo a endocelulasy, celobiasa

145 Rozklad celulosy probíhá v Půdě (vodě) V trávicím traktu býloţravých ţivočichů Při kvašení odpadků

146 Rozklad celulosy v půdě Aerobně plísně a bakterie (Cytophaga, Sporocytophaga, Cellvibrio) Anaerobně Clostridium

147 Rozklad celulosy v trávicím traktu V bachoru přeţvýkavců (skot, ovce, koza): bakterie (Fibrobacter, Butyrivibrio), anaerobní plísně (Anaeromyces) U nepřeţvýkavců v tlustém (kůň, slon) a slepém střevě (králík, morče) Na štěpení celulosy často navazuje tvorba metanu (metanové bakterie Methanobacterium): CO 2 + H 2 CH 4

148 Rozklad celulosy při kvašení odpadků Probíhá zprvu aerobně (plísně) pak anaerobně Clostridium Na štěpení celulosy často navazuje tvorba metanu (metanové bakterie Methanobacterium): CO 2 + H 2 CH 4 Výroba metanu (bioplynu): skládky, čistírny odpadních vod, domácí výroba Metan a ţivotní prostředí

149 Rozklad ostatních uhlíkatých látek Rozklad pektinu, hemicelulos Rozklad chitinu Rozklad ligninu

150 Rozklad pektinových látek o o o o mezibuněčné prostory rostlin pektin = polygalakturonidy exoenzymy propektinázy, pektázy, pektinázy meziprodukty k. galakturonová, galaktóza, xylóza, arabinóza Aerobní rozklad o o o úplná respirace všech meziproduktů Bacillus, Mucor, Alternaria mineralizace org. látek v půdě, pektinolytické enzymy, rosení lnu Anaerobní rozklad o meziprodukty (kromě k. galakturonové) podléhají máselnému kvašení o k. galaktronová, organické kyseliny, alkoholy CO 2, H 2 o Clostridium

151 Rozklad hemicelulóz opolysacharidy buněčné stěny rostlin (hexózy, pentózy, uronové kyseliny, xylózy, manóza) ohlavně za aerobních podmínek (xylanázy) oanaerobně máselné kvašení (Clostridium, Butyrivibrio) oaerobně -celulolytické bakterie, Streptomyces, mikromycety

152 Rozklad ligninu o o o o o komplexní C-látka doprovází celulózu a hemicelulózu zejména ve dřevinách hydrolýza na jednodušší C-látky aerobní rozklad houbami (basidiomycéty, askomycéty), aktinomycety, Pseudomonas půdní proces, trávicí trakt termiti

153 Koloběh dusíku

154 AMONIFIKACE organické N-látky NH 4+, NH 3 o mineralizace AK, proteiny, NK, močovina, kyselina močová, chitin, peptidoglykan,... o vyuţití NH 4+, NH 3 syntéza AK, nitrifikace, příjem rostlinami, volatizace (únik do ovzduší), vyplavení, fyzikálně-chemická vazba na půdní komplexy Amonifikace bílkovin proteolytické enzymy hydlolýza peptidické vazby proteiny poly- oligo- di- peptidy aminokyseliny AK výstavba mikrobiálních bílkovin, deaminace, transaminace, dekarboxylace Aerobní rozklad o NH 4+, NH 3, CO 2 o aerobní, fakultativně anaerobní, Bacillus, Pseudomonas, Proteus, plísně Anaerobní rozklad o aminy, indol, skatol, merkaptany, organické kyseliny,

155 Amonifikace močoviny CO(NH 2 ) 2 CO 2 + NH 3 o o o Urobakterie: Micrococcus ureae, Planosarcina ureae stájové prostředí trávicí trakt (bachor)

156 NITRIFIKACE - oxidace redukovaných forem, aerobní Autotrofní nitrifikace 2 fáze: NH 4 + NH 2 OH NO 2 - NO 3 - aerobní, autotrofní, chemolitotrofní, mezofilní, ph 7 typický půdní proces zdroj C = CO 2 (Calvinův cyklus) Nitritace NH O 2 NO H + + H 2 O + E - Nitrosomonas, Nitrosococcus, Nitrosolobus Nitratace NO O 2 NO E - Nitrobacter, Nitrococcus

157 Heterotrofní nitrifikace RNH 2 NO 2 - NO 3 - o o o heterotrofové, zdroj C organická látka kyselé půdy, chlévská mrva houby(aspergillus), aktinomycéty (Streptomyces), bakterie (Arthrobacter)

158 Význam nitrifikace: o zdroj energie pro nitrifikační bakterie o ţivina pro rostliny (hlavní zdroj NO 3- ) o substrát pro denitrifikaci o neţádoucí proces v chlévském hnoji o nitráty silně pohyblivé, neakumulují se, ztráty vyplavením = moţnost vzniku nitrosoaminů (karcinogen) = ztráta ţiviny = zhoršená kvalita vody o povrchové vody eutrofizace o spodní vody zvýšený obsah NO - 3 neumoţňuje jejich vyuţití jako pitné vody (methemoglobinemie)

159 DENITRIFIKACE o o o redukce oxidovaných forem N anaerobní respirace (zdroj energie) anaerobní půdní proces Disimilativní denitrifikace NO H + N 2 + H 2 O + E (NO - 3 NO - 2 NO N 2 O N 2 ) o uvolňování N z půdy (chlévské mrvy) do ovzduší o odstraňování NO - 3 z pitné a odpadní vody o anaeroby a fakultativních anaeroby - Pseudomonas, Paracoccus, Propionibacterium, Thiobacillus

160 Asimilativní denitrifikace NO H + NH H 2 O + E NO - 3 NO - 2 NO NH 3 OH NH 3 o půdní proces o anaerobní, pozměněný dýchací řetězec, příjem O 2 z dusičnanů o zisk E a N látek pro syntézu AK a bílkovin NO H + NO H 2 O + E běţná redukce (nitrátreduktáza) NO H + N 2 + H 2 O + O 2 + E O 2 vyuţit pro aerobní respiraci organických sloučenin NO H 2 O + S N 2 + SO H + + E sirné bakterie (redukce nitrátů spojená

161 FIXACE VZDUŠNÉHO DUSÍKU - redukce N 2 na NH + 4 N = N HN=NH H 2 N-NH 2 2 NH 3 2 NH + 4 AK N e ATP + 10 H + 2 NH 3 + H ADP + o 16 nitrogenázy P i - přenos H + na N 2 o návrat N z atmosféry do koloběhu biogenních prvků o aerobní i anaerobní o intenzivní především při nedostupnosti jiných zdrojů N diazotrofní bakterie: o o volně ţijící v půdě - Azotobacter, Clostridium, Azotomonas,. asociativní Azospirillum,.

162 Azotobacter o o o plejomorfní (diplokoky, tyčinky) aerobní mesofilní bakterie náročný na podmínky prostředí: neutrální půdní reakce (Ca 2+ ) vysoký obsah organických látek (zdroj E jednodušší C-látky) strukturní půdy (humus, vzduch) dobrá zásoba biogenních prvků (P, Ca, K ) fixace při nedostatku jiných zdrojů N výskyt jen v kvalitních půdách (vyuţíván jako indikátor)

163 Rhizobium (symbiotická fixace) o o o o o o symbiosa s kořeny rostlin (Fabaceae) vytváří hlízky (hlízkové bakterie), rostlina poskytuje glycidy, bakterie N-sloučeniny aerobní nesporulující plejomorfní tyčinka, v kořenech jako bakteroidy (aţ T, Y tvary) specifita věrnost hostitelské rostlině zvýšená zásoba půdního N omezuje fixaci (30) (800) kg/ha; Ø 140 kg/ha inokulace semen před výsevem (Rizobin)

164 Koloběh síry

165 Sulfurikace o oxidace redukovanějších sloučenin S (aerobní) o H 2 S S S 2 O 2-3 SO 2-4 o sirné bakterie Thiobacillus o zpřístupnění S organizmům, zisk energie o okyselení půd o podíl na zvětrávání mateční horniny Desulfurikace o redukce oxidovanějších forem S o SO 2-4 S H 2 S o anaerobní respirace, zdroj energie o sirné bakterie Desulfovibrio o ztráta ţivin

166 KOLOBĚH P onk, enyzmy, hormony, ATP,... ofosfor přítomen v živých org. Vždy jako H 3 PO 4 Mineralizace P organických sloučenin (ATP, NK, fosfolipidy, fytáty) anorganický P (H 2 PO 4-, HPO 4 2-, PO 4 3- ) ofosfatázy alkalické, kyselé onezastupitelná součást koloběhu biogenních prvků ozdroj živin pro mikroorganismy a rostliny

167 Mikrobiologie krmiv Mikrobiologie zelených krmiv Mikrobiologie sena Mikrobiologie siláţe a senáţe Mikrobiologie krmných směsí

168 Mikrobiologie zelených krmiv Epifytní mikroflóra

169 Mikrobiologie sena Sušení sena Mikroorganismy v senu: převáţně spory plísně, Bacillus Syndrom farmářských plic Samozahřetí sena: fáze fyziologická, mikrobiologická, chemická

170 Mikrobiologie siláţe Mikroorganismy v siláţi: Hlavní mikrokfóra Bakterie mléčného kvašení (BMK), Lactobacillus plantarum, Leuconostoc, Pediococcus Doprovodná mikroflóra: kvasinky, Clostridium

171 Podmínky pro siláţování Cukerné minimum dostatek zkvasitelných cukrů (ph 4-4,2) Anaerobní podmínky Přítomnost BMK

172 Krmiva pro siláţování Snadno siláţovatelné: kukuřice Těţko siláţovatelná: luční porosty Nesiláţovatelná: vojtěška, luštěniny

173 Fáze rozvoje mikroorganismů v siláţi Fáze rozvoje smíšené mikroflóry Fáze rozvoje BMK, koky, tyčinky Konečná fáze pokles počtu mikroorganismů, doba zrání 6-8 týdnů, konečné ph 4,0 4,2

174 Hodnocení siláţe Organoleptické hodnocení Sloţení organických kyselin: mléčná 1,7%, octová 0,7%, máselná 0,3%

175 Siláţní přísady Zdroje cukru: melasa Enzymy : amylasy Zdroje N Mikroorganismy: L. plantarum, Enterococcus faecium

176 Tabulka 2: Výskyt patogenních mikroorganismů v krmivech. Podle Hinton (13). Kategorie (a) Infekční agens přenosná na člověka z hospodářských zvířat, tj. zoonózy (b) Nezoonotické infekční agens nebo jejich produkty (metabolity), které působí onemocnění hospodářských zvířat a lidí (c) Infekční agens, které působí epidemie hospodářských zvířat u lidí může způsobit pouze lehká onemocnění nikoliv vážná onemocnění c (d) Neinfekční agens, které působí nemoci hospodářských zvířat a lidí (e) Produkty neinfekčních agens, které působí onemocnění hospodářských zvířat a lidí Krmiva a komponenty krmiv Spory Bacillus anthracis Priony BSE a Salmonella enteritidis Virus pseudomoru drůbeže b Virus afrického moru prasat Kulhavka a slintavka Mor prasat Spory a hyfy plísní působící alergická onemocnění Sušená nebo fermentovaná píce Toxoplasma gondii Toxin Clostridium botulinum Listeria monocytogenes Spory a hyfy plísní působící alergická onemocnění Pastva Spory Bacillus anthracis Mycobacterium spp. Vajíčka tasemnic např. Cysticercus bovis Mykotoxiny Mykotoxiny Mykotoxiny Krmiva ze zbytků potravin a odpadků Trichinella spiralis Virus afrického moru prasat Kulhavka a slintavka Mor prasat a Předpokládáno, ale ještě stále ne zcela prokázáno b virus pseudomoru drůbeže se může přenášet na drůbež přes krmivo a ze zvířat na člověka prostřednictvím aerosolu. Riziko infekce je velmi malé, u člověka může dojít k lehkému zánětu spojivek.

177 PATOGENNÍ BAKTERIE V KRMIVECH Salmonella Campylobacter (Bacillus anthracis) (Clostridium botulinum)

178 KONTAMINACE KRMIV SALMONELAMI Kontaminovány jsou krmiva rostlinného (0-18%) i živočišného (0-12%) původu. Úroveň kontaminace u masokostních mouček a rybích mouček je 0 až 13% pozitivních vzorků. Salmonely jsou nalézány také v obilninách a semenech olejnin. Značně více jsou kontaminovány olejniny a jejich vedlejší produkty než obilniny.

179 ZOONÓZY Podle zprávy EK z roku 2002 (9) je třeba věnovat pozornost celkem jedenácti zoonózám: Salmonelóza ( případů ročně) Kampylobakterióza ( ) Yersinióza (10147) VTEC (2664) Brucelóza (2386) Listerióza (860) Toxoplazmóza (477) Echinokokóza (266) Tuberkulóza (49) Trichinelóza (48) Vzteklina (1)

180 ZÁVĚRY: Největší mikrobiální riziko v krmivech představuje výskyt Salmonella spp. a Campylobacter spp.. Tyto bakterie jsou nebezpečné jako pro člověka tak pro zvířata. Zvláště pro salmonely je typický přenos krmivem, kde tyto bakterie mohou i dlouhou dobu přežívat Přenos prionů BSE krmivy je reálný. Je proto nezbytné vyloučit živočišné moučky z výživy přežvýkavců. Je třeba zabránit míchání rybích a masokostních mouček. Některá rizika jako je botulismus a antrax jsou v praxi málo pravděpodobná, avšak následky jejich manifestace mohou být fatální, a proto je nelze zcela opomíjet. Na rozdíl od kontaminace chemickými látkami jsou nebezpečná i malá množství mikroorganismů v krmivech, neboť mikroorganismy se při špatném skladování (teplo, vlhko) mohou pomnožit a produkovat toxiny. Reálné riziko představují mykotoxiny. Hlavním mykotoxinem v krmivech je aflatoxin B1. Bylo by žádoucí rutinně testovat i další mykotoxiny např. toxiny Fusarium spp. Častý výskyt mykotoxinů je v kukuřici. Je třeba zavést jednotný systém kontroly kvality krmiv (HACCP).

181 Mikrobiologie vody

182 MIKROBIOLOGIE VODY obsah mikroorganizmů velmi variabilní obsah ţivin, kontaminace mikrobiální plankton autochtonní mikroflóra typická mikroflóra psychrofilní (mezofilní), Pseudomonas, Achromob alochtonní mikroflóra kontaminující střevní a půdní mikroorganizmy

183 Definice pitné vody: o voda nezávadná, která po dlouhodobém uţívání nezpůsobuje onemocnění a zdravotní poruchy Druhy pitných vod: o pitná voda (PV) o balená voda (BV) Hodnocení kvality pitných vod: o mezná hodnota (MH) o nejvyšší mezná hodnota (NMH)

184 Mikrobiologické parametry pitné vody o Escherichia coli (EC) o Koliformní bakterie (KB) o Enterokoky (EK) o Mezofilní bakterie (MB) = počty kolonií při 36 C o Psychrofilní bakterie (PB) = počty kolonií při 22 C o Pseudomonas aeruginosa (PA) o Clostridium perfringens (CP)

185 HODNOTY PRO PITNOU VODU (KTJ) Skupina Typ limitu PV BV EC NMH 0/100 ml 0/250 ml KB MH 0/100 ml 0/100 ml EK NMH 0/100 ml 0/250 ml PA NMH - 0/250 ml CP MH 0/100 ml 0/100 ml 36 C MH/NMH 100/1 ml 20/1 ml 22 C MH/NMH 200/1 ml 500/1ml Opatření při překročení: DESINFEKCE o Ag, Cu, Cl (plynný, Savo, chloramin), O 3 o UV a γ záření

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky

Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek

Více

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních

Více

Proudění energie a koloběh uhlíku v ekosystému

Proudění energie a koloběh uhlíku v ekosystému Prudění energie a klběh uhlíku v eksystému světelná energie ftauttrfní rganizmy CO 2 rganické látky chemhetertrfní rganizmy KOLOBĚH UHLÍKU NA ZEMI ATMOSFÉRICKÝ CO 2 planktn ryby mikrrg. suchzemské frmy

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR

ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR ing. Vladimír Dráb Výzkumný ústav mlékárenský Praha, Sbírka mlékárenských mikroorganismů Laktoflora, CCDM, ČR Sýry patřído skupiny fermentovaných potravin stejnějako pivo, víno, chléb, kysanézelí, rybíomáčka

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou

Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější zdravotní riziko - asociované s pitnou vodou Biologické příčiny nemocí z pitné vody nejběžnější a nejrozšířenější riziko - asociované s pitnou vodou Infekční nemoci jsou způsobeny patogenními mikroorganismy infekční agens: patogenní bakterie, viry,

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Obsah. IMUNOLOGIE... 57 1 Imunitní systém... 57 Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57 Obsah Předmluva... 13 Nejdůležitější pojmy používané v textu publikace... 14 MIKROBIOLOGIE... 23 Mikroorganismy a lidský organismus... 24 Třídy patogenních mikroorganismů... 25 A. Viry... 25 B. Bakterie...

Více

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Seminář potravinářské mikrobiologie

Seminář potravinářské mikrobiologie Seminář potravinářské mikrobiologie Třešť 16.5.-18.5.2011 program Novinky v potravinářské mikrobiologii (i formou přehledových referátů) Kulatý stůl problémy v praxi a jak na ně Referáty PhD studentů Presentace

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Mikrobiální kontaminace živočišných produktů. Ing. Eva Vítová, Ph.D.

Mikrobiální kontaminace živočišných produktů. Ing. Eva Vítová, Ph.D. Mikrobiální kontaminace živočišných produktů Ing. Eva Vítová, Ph.D. Kontaminace = výskyt jakýchkoliv nežádoucích nebo škodlivých částic v potravině nebo v prostředí určeném ke zpracování potravin. Rizika

Více

Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. - p 1

Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. - p 1 TEST:mikro1cz Varianta:originál Tisknuto:03/11/2014 Položková analýza odpovědí testu. Údaj v procentech - celková shoda posluchačů se zadavatelem testu. Desetinné číslo - diskriminační síla odpovědi d

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

APLIKOVANÁ MIKROBIOLOGIE

APLIKOVANÁ MIKROBIOLOGIE Mikrobiologie potravin a nápojů APLIKOVANÁ MIKROBIOLOGIE 6000 př.n.l. 4000 př.n.l. výroba piva Sumery a Babyloňany využití kvasinek pro výrobu chleba Egypťany 19. stol.n.l. studium, charakterizace a manipulace

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D.

Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Falšování potravin MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Mendelova univerzita, 31.10.2013 Obsah přednášky úvod, historie co považujeme za falšování specifika falšování potravin nejčastější způsoby falšování u jednotlivých

Více

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII

PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII PREGRADUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V LÉKAŘSKÉ MIKROBIOLOGII Milan Kolář Lékařská fakulta UP v Olomouci ZÁVĚRY Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH SETKÁNÍ Výuka lékařské mikrobiologie patří k nezbytným předpokladům pro výuku klinických

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon =

Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická,

Více

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko?

Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Endotoxiny u krav Podceňova né riziko? Simone Schaumberger Produktový manažer pro mykotoxiny Nicole Reisinger Projektový vedoucí pro endotoxiny Endotoxiny u krav Podceňova 2 Science & Solutions červen

Více

Nebuněční Viry, viroidy, priony

Nebuněční Viry, viroidy, priony Nebuněční Viry, viroidy, priony Viry - Stavba virionu Virové kapsidy Nukleová kyselina viru a) DNA - dvouřetězcová - jednořetězcová (jen u virů) b) RNA -dvouřetězcová (jen u virů) - jednořetězcová Lytický

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Číslo projektu: QJ1210376

REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Číslo projektu: QJ1210376 REDAKČNĚ UPRAVENÁ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Číslo projektu: QJ1210376 Název projektu: Kolostrum jako zdroj nových primárních produktů v potravinách a doplňcích stravy vyznačujících se zlepšenými dietetickými

Více

FitLine All-in-1000 Plus

FitLine All-in-1000 Plus Probiotický - nové heslo? Mluvíme-li dnes o jogurtu a jiných kysaných mléčných výrobcích, nesmí chybět pojem probiotický. Ale co toto slovo vlastně znamená? Probiotica ( probiotický ) = pro život - jsou

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2. Baktérie - Doména - Jednobuněčné organismy - Je z prokaryotické buňky - Jsou vidět optickým mikroskopem 10-6 Prokaryotická buňka Obrázek 1: prokaryotická buňka DNA nukleoid (= jaderná hmota) o Nukleová

Více

Základy hygieny a mikrobiologie k zajištění správného zavedení Nařízení Evropského parlamentu a rady (EC) 852/2004 o hygieně potravin

Základy hygieny a mikrobiologie k zajištění správného zavedení Nařízení Evropského parlamentu a rady (EC) 852/2004 o hygieně potravin Modulu 1 Základy hygieny a mikrobiologie k zajištění správného zavedení Nařízení Evropského parlamentu a rady (EC) 852/2004 o hygieně potravin Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval

Více

EDUCAnet gymnázium a střední odborná škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz Mikrosvět II.

EDUCAnet gymnázium a střední odborná škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz Mikrosvět II. Mikrosvět II. Mikrobiologický projekt Třída se rozdělí na čtyři skupiny, každá ze skupin dostane zadání viz dále, na základě zadání vytvoří poster, který budou prezentovat ostatním, poster bude obsahovat

Více

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

analýza dat a interpretace výsledků

analýza dat a interpretace výsledků Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

disacharidy trisacharidy atd. (do deseti jednotek)

disacharidy trisacharidy atd. (do deseti jednotek) SACHARIDY Sacharidy jsou nejrozšířenější přírodní látky, stále přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách. V zelených rostlinách vznikají sacharidy fotosyntézou ze vzdušného oxidu uhličitého CO

Více

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Speciace neboli vznik druhů. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Speciace neboli vznik druhů KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Co je to druh? Druh skupina org., které mají společné určité znaky. V klasické taxonomii se jedná pouze o fenotypové znaky. V evoluční g. je druh

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

Didaktické testy z biochemie 2

Didaktické testy z biochemie 2 Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako

Více

Potravinářské aplikace

Potravinářské aplikace Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami

Více

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii

Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Diagnostické metody v lékařské mikrobiologii Výuková prezentace z: Lékařské mikrobiologie Jan Smíšek ÚLM 3. LF UK 2009 Princip identifikace Soubor znaků s rozdílnou diskriminační hodnotou Základní problémy

Více

mikrobiologie má mnoho vztahů k dalším biologickým odvětvím - úzký vztah má k imunologii.

mikrobiologie má mnoho vztahů k dalším biologickým odvětvím - úzký vztah má k imunologii. (mikros malý, bios život, logos věda) zakladatel moderní české lékařské mikrobiologie je F. Patočka věda zabývající se studiem mikroorganismů (bakterie, viry, houby, parazité) zkoumá drobné organismy,

Více

Eubakterie (Eubacteria)

Eubakterie (Eubacteria) Eubakterie (Eubacteria) A stejně to budou mikrobi, kteří budou mít poslední slovo. Louis Pasteur, vynikající francouzský bakteriolog Průměrná velikost bakterie je 1 jeden mikrometr. Je tedy asi desetkrát

Více

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu Membránové procesy v mlékárenském průmyslu situace v ČR, jak to je rozmanité, jak to nemusí být jednoduché Ing. Jan Drbohlav, CSc., Výzkumný ústav mlékárenský drbohlav@milcom-as.cz Membránové procesy v

Více

Zkušenosti s diagnostikou sepse pomocí testu SeptiFast Test M GRADE. Zdeňka Doubková Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN Praha

Zkušenosti s diagnostikou sepse pomocí testu SeptiFast Test M GRADE. Zdeňka Doubková Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN Praha Zkušenosti s diagnostikou sepse pomocí testu SeptiFast Test M GRADE Zdeňka Doubková Klinická mikrobiologie a ATB centrum VFN Praha Definice: Sepse je definována jako syndrom systémové zánětlivé odpovědi

Více

NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP Jak infekce ovlivňuje náš každodenní život Infekce a paraziti

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

PVC Závěsné fólie do vrat a průchodů

PVC Závěsné fólie do vrat a průchodů 1/10 PVC závěsné fólie jsou používány ve venkovních i vnitřních prostorech jako zábrana proti prachu, kouři, hmyzu, ptactvu atd. Používají se také jako protihluková bariéra mezi hlučnými výrobními prostory

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

ANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie

ANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie ANORGANICKÉ ŽIVINY Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie B. VODA základní podmínka pro život (nezastupitelná) viz. Voda ve výživě HZ C.

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ

LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ LIMITY V MIKROBIOLOGII ODPADŮ lmateju@szu.cz Analytika odpadů 2013 Státní zdravotní ústav Šrobárova 47, Praha 10 proč je mikrobiologie opomíjenou částí nakládání s bioodpady

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY

DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY DESINFEKCE A VYUŽITÍ CHLORDIOXIDU PŘI ÚPRAVĚ BAZÉNOVÉ VODY.1Úvod Autor: Ing. František Svoboda Csc. Zvážení rizik tvorby vedlejších produktů desinfekce (DBP) pro úpravu konkrétní vody je podmíněno návrhem

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Výrobce: Masokombinát Plzeň s.r.o. Podnikatelská 15, 304 12, Plzeň

Výrobce: Masokombinát Plzeň s.r.o. Podnikatelská 15, 304 12, Plzeň 6201400 Bůčková roláda syrová Složení: vepřový bok bez kosti 80%, náplň 10% [hovězí maso 45%, vepřové maso 45%, antioxidanty (E315, E326), pitná voda, jedlá sůl, regulátor kyselosti (E262), dextróza],

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1 Druhy Cvičení č. 1 Vyučující: Martina Bednářová a složení potravin 1 2 Požadavky na splnění předmětu Druhy a složení potravin - cvičení 1x za 14 dní, (celkem 7 cvičení) 2x 45 min. (90 min) Absence 1x omluvená

Více

Koření. Vybrané druhy koření a jejich využití, zpracování, jejich mikroskopická struktura a průkaz falšování

Koření. Vybrané druhy koření a jejich využití, zpracování, jejich mikroskopická struktura a průkaz falšování Koření Vybrané druhy koření a jejich využití, zpracování, jejich mikroskopická struktura a průkaz falšování Co je to koření? kořením se rozumí části rostlin jako kořeny, oddenky, kůra, listy, nať, květy,

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s.

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s. Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s. Systém hodnocení potravina je hodnocena ve třech kategoriích, které spolu úzce souvisí: označování bezpečnost složení potravin V každé kategorii získá

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Umělá koupaliště. Hodnocení rozborů vody Konzultační den. RNDr. Jaroslav Šašek

Umělá koupaliště. Hodnocení rozborů vody Konzultační den. RNDr. Jaroslav Šašek Umělá koupaliště. Hodnocení rozborů vody Konzultační den RNDr. Jaroslav Šašek Umělá koupaliště Význam a zdravotní rizika ukazatelů: E. coli ( indikace fekální kontaminace ) počet při 36 C (obecné znečištění,

Více

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie?

Potravinové. alergie. Co to je potravinová alergie? alergie Potravinové alergie Co to je potravinová alergie? O potravinové alergii hovoříme při neadekvátní reakci organismu na konzumaci stravy, která obsahovala netolerovanou potravinu, popřípadě její určitou

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Mikrobiologie viry v potravinách příklady z praxe

Mikrobiologie viry v potravinách příklady z praxe Mikrobiologie viry v potravinách příklady z praxe Mgr. Petra Vašíčková, Ph.D. doc. MVDr. Renata Karpíšková, Ph.D. Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. Standardy v rámci stravovacích služeb EU

Více

Siláž a zdraví zvířat

Siláž a zdraví zvířat Vědecký výbor výživy zvířat Siláž a zdraví zvířat Prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc. Praha, září 2009 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství 815, Praha - Uhříněves, PSČ: 104 01, www.vuzv.cz 1 OBSAH

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

Název výrobku ( případně vžitý název) : Výrobce - název a adresa: Složení výrobku

Název výrobku ( případně vžitý název) : Výrobce - název a adresa: Složení výrobku Šumavské párky skop. střevo EAN/obj.číslo 10101 vepřové maso 34%, hovězí maso 10%, vepřové sádlo, voda, vepřové kůže, sója, solící směs ( jedlá sůl, konzervant E250, dextróza), bramborový škrob, stabilizátor

Více

Hygiena gastronomického provozu a mikrobiologie surovin. Bouzek Petr

Hygiena gastronomického provozu a mikrobiologie surovin. Bouzek Petr Hygiena gastronomického provozu a mikrobiologie surovin Bouzek Petr Bakalářská práce 2011 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku hygieny gastronomického provozu. Má pozornost byla

Více

Správna výživa méně civilizačných chorob!!!

Správna výživa méně civilizačných chorob!!! Správna výživa = méně civilizačných chorob!!! Cash flow života krávy měsíčně a nápočtem Kč/měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0-10000 10 20 30 40 50 60 70-2000 -3000 věk měsíce měsíšně nápočtem nápočtem 100000

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více