Laboratorní cvičení z obecné mikrobiologie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Laboratorní cvičení z obecné mikrobiologie"

Transkript

1 MIKROSKOPY Mikroskopická technika je neodmyslitelnou součástí praktické mikrobiologie a mikroskop patří k základnímu vybavení každé laboratoře. 1. Popis zařízení Mikroskop je vlastně soustava čoček o jedné optické ose. Skládá se z části mechanické a optické (obr. 1). K mechanické části náleží: stativ noha mikroskopu a nosič tubusu tubus stolek se svorkami na přichycení preparátu dva šrouby na nosiči tubusu mikrometrický a makrometrický, které umožňují posun stolku ve směru optické osy revolverové zařízení (revolverový měnič) umožňuje výměnu objektivů Obr. 1 Hlavní části mikroskopu se zdrojem světla Optická část má zajistit nejen zvětšení, ale hlavně rozlišení jemných detailů objektu. Tento úkol je realizován třemi soustavami čoček: objektivem zajišťujícím zvětšení a rozlišení, okulárem zajišťujícím zvětšení, kondenzorem zajišťujícím maximální osvětlení objektu. Optická část je dále doplněna osvětlovacím zařízením (světelný zdroj, zrcátko)

2 Objektiv Závisí na něm jakost obrazu a je pro rozlišovací schopnost mikroskopu nejdůležitější. Jednotlivé typy objektivů se liší uspořádáním čoček (mohou být z různého materiálu a jsou kombinovány tak, aby korigovaly vady jednotlivých čoček, ze kterých jsou sestaveny tj. vady sférické a chromatické). Podle toho, jaké vady mají korigovat, rozeznáváme objektivy: achromatické (achromáty), apochromatické (apochromáty), planachromatické, planapochromatické. Na plášti objektivu jsou uvedeny parametry objektivu: zvětšení / numerická apertura (např. 100/1,4) korekce na délku tubusu mikroskopu / hodnota pro přípustnou tloušťku skla (např. 160/0,1) Schopnost rozlišit co největší detaily závisí na schopnosti objektivu zachytit co nejširší kužel paprsků, které procházejí objektem. Tuto vlastnost vyjadřuje numerická apertura A (obr.2). Vztah mezi numerickou aperturou a indexem lomu lze vyjádřit následujícím vzorcem: A = n * sin α/2 α... úhel svíraný paprsky vycházejícími z objektu, které jsou zachyceny objektivem n... index lomu prostředí Obr. 2 Numerická apertura U většiny objektivů hodnoty numerické apertury nepřesahují 1. Jsou to tzv. objektivy suché (kde mezi objektivem a preparátem je vzduch). Jelikož numerickou aperturu ovlivňuje prostředí mezi objektivem a preparátem a u vzduchu je n = 1, numerická apertura nemůže přesáhnout teoreticky hodnotu 1 (prakticky 0,96). Zvýšit numerickou aperturu lze pouze tím, že se zvýší index lomu prostředí mezi objektivem a preparátem použitím tekutého prostředí, jehož index lomu je přibližně stejný jako index lomu skla (podložního, krycího i čoček). Touto imerzí může být voda, parafínový olej, glycerol, kanadský balzám, ale nejčastěji cedrový olej (n = 1,51). Numerická apertura se pak teoreticky může zvýšit na 1,52 (prakticky na 1,4). Takové objektivy pak nazýváme imerzní. Imerzní objektivy mají zvětšení 100x. Numerická apertura spolu s vlnovou délkou světla určuje rozlišovací schopnost objektivu: a = λ/a a... nejmenší rozměr, který lze rozlišit λ... vlnová délka zdroje A... numerická apertura Pomocí numerické apertury lze vypočítat tzv. užitečné zvětšení mikroskopu. Je rovno 1000 násobné hodnotě apertury

3 Rozlišovací schopnost mikroskopu lze tedy zvětšit užitím světla o kratší vlnové délce a zvýšením indexu lomu prostředí mezi objektivem a preparátem (použitím imerze). Při konstantní vlnové délce denního světla dosáhneme maximální rozlišovací schopnosti tím, že použijeme objektiv s vysokou numerickou aperturou. Okuláry Jejich úkolem je zvětšit obraz vytvořený objektivem pro subjektivní pozorování okem. Skládají se ze dvou nebo více čoček a podle konstrukce rozlišujeme různé typy okulárů. Na plášti okuláru bývá uvedeno zvětšení (5x až 20x), index zorného pole S a typ okuláru. Objektivy vždy používáme s odpovídajícími okuláry. Při volbě okuláru bereme v úvahu pravidlo o užitečném zvětšení. Celkové zvětšení mikroskopu vypočteme, vynásobíme-li zvětšení objektivu zvětšením okuláru. Z toho vyplývá, že podle požadovaného zvětšení lze k danému objektivu vybrat vhodný okulár tak, aby nedošlo k překročení užitečného zvětšení. Pro imerzní objektiv (zvětšení 100x) s A = 1,25 je užitečné zvětšení 1250x. Doplňkový okulár tedy bude 12,5x. Slabší okulár nedovolí plně využít rozlišovací schopnost objektivu, silnější okuláry dávají prázdné zvětšení, které nezobrazí více detailů a spíše snižuje ostrost obrazu. Kondenzor Je to soustava dvou nebo tří čoček (s A = 1,2-1,4). Úkolem kondenzoru je soustředit co největší část světelných paprsků ze světelného zdroje na preparát. Kromě toho lze pohybem kondenzoru upravit numerickou aperturu kondenzoru. Při mikroskopování by hodnota numerické apertury objektivu měla být stejná s numerickou aperturou kondenzoru. Numerickou aperturu objektivu měnit nelze. Obecně platí, že při použití slabších objektivů je kondenzor snížen a irisová clonka stažena. Čím jsou silnější objektivy, tím má kondenzor vyšší polohu a clona je více rozevřena. Při práci s imerzními systémy je v některých případech třeba dát imerzi také mezi kondenzor a podložní sklo, neboť bez imerze nemá žádný kondenzor hodnotu numerické apertury větší než 0,9. 2. Osvětlení a seřízení mikroskopu Světelným zdrojem je zpravidla nízkovoltová žárovka s transformátorem pro regulaci intenzity osvětlení (zabudovaná do mikroskopu nebo umístěná v samostatné lampě). Světlo je kolektorem a kolektorovou clonou usměrňováno na zrcadlo mikroskopu nebo přímo na kondenzor. Dnešní mikroskopy mají osvětlovací soustavu splňující podmínky, stanovené německým fyzikem A. Köhlerem na sklonku 19. století. Tomuto optickému sytému se říká běžně Köhlerovo osvětlení. Köhlerovo osvětlení Osvětlovací zdroj ani kondenzor se přímo nezúčastní tvorby obrazu, mají však na jeho vlastnosti (ostrost, jas, kontrast) podstatný vliv. Proto jim musíme věnovat dostatečnou pozornost, chceme-li využít všech možností mikroskopu. Základní podmínkou pro správnou funkci osvětlovací soustavy je, že musí splňovat podmínku centrovaných systémů. Středy všech optických členů včetně zdroje světla - 3 -

4 musí ležet v optické ose mikroskopu. Pokud tato podmínka není splněna ve výrobě tím, že optické členy jsou pevně uloženy v optické ose, musíme toho dosáhnout centrováním. To znamená, že musíme nastavit polohu optického prvku tak, aby podmínka centrování byla splněna. To se týká jak světleného zdroje a jeho částí, tak kondenzoru. Nastavení KÖHLEROVA osvětlení: Umístíme preparát na stolek mikroskopu a zaostříme s objektivem 20x. Uzavřeme polní clonu světelného pole. Kondenzor zvyšujeme nebo snižujeme tak dlouho, až vidíme obraz clony světelného pole ostře ohraničený. To nastává většinou v případě, když je kondenzor značně vysoko. Clonu světelného pole pak otevřeme co nejvíc, aby se okraje jejího obrazu dotýkaly okraje zorného pole. Pokud obraz clony neleží uprostřed světelného pole, posunujeme jej (centrovacími šrouby kondenzoru) do středu zorného pole tak dlouho, až se všemi svými vrcholy dotýká obvodu. Vyjmeme z tubusu okulár. V otvoru vidíme osvětlenou výstupní pupilu objektivu. Uzavíráme aperturní clonu kondenzoru, aby zůstalo osvětleno ještě 2/3 průměru výstupní pupily objektivu. Má-li kondenzor stupnici numerické apertury, nastavíme na ní hodnotu přibližně ¾ numerické apertury objektivu. Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího v předmětové rovině. Současně by měla být dosažena nejlepší kombinace mezi rozlišovací schopností a kontrastem. V každém případě doporučujeme ještě vyzkoušet optimální nastavení aperturní clony kondenzoru. 3. Práce s mikroskopem Postup při práci se suchým objektivem preparát uložíme tak, aby prohlížená část byla ve středu kondenzor snížíme dle použitého objektivu (čím je zvětšení menší, tím je kondenzor níže), irisovou clonu otevřeme (na velikost numerické apertury objektivu) makrošroubem snižujeme tubus a v okuláru sledujeme, kdy se objeví záblesk obrazu a doostříme mikrošroubem Postup při práci s imerzním objektivem preparát uložíme tak, aby prohlížená část byla ve středu kondenzor zvedneme úplně nahoru, irisovou clonu otevřeme (na velikost numerické apertury objektivu) na preparát kápneme imerzní olej (pokud pracujeme s dvojitou imerzí, kápneme olej také na čočku kondenzoru ještě než ho zvedneme nahoru) makrošroubem snižujeme tubus a pozorováním ze strany sledujeme, kdy se čočka objektivu spojí s olejovou kapkou (záblesk na hraně podložního skla), dále objektiv nesnižujeme - 4 -

5 díváme se do okulárů a jemným otáčením makrošroubu zvedáme tubus, jakmile se objeví preparát, doostříme mikrošroubem po skončení pozorování zvedneme tubus, preparát odsuneme a pokud nepokračujeme v práci s imerzí, ihned řádně očistíme objektiv (i kondenzor, pokud pracujeme s dvojitou imerzí). Nejčastější závady nedostatečně osvětlené zorné pole špatně seřízené světlo, snížený kondenzor, zúžená clona přesvětlené zorné pole zvýšený kondenzor, příliš otevřená clona a intenzivní světlo objektiv není přetočen přesně do optické osy čočky objektivu nebo okuláru jsou znečištěny preparát není zcela suchý i malé zbytky vody vytvářejí s imerzním olejem neprůhlednou emulzi. 4. Udržování a čištění mikroskopu Mikroskop udržujeme v čistotě, chráníme jej před prachem, před působením škodlivých výparů a chemických činidel a před nárazy a poškozením. Prach odstraňujeme čistým měkkým štětcem, k čištění kovových částí používáme jemný hadřík, imerzní látky odstraňujeme hadříkem namočeným v xylolu (nikdy nepoužíváme přebytek rozpouštědla mohlo by dojít k uvolnění balzámu, kterým jsou čočky tmeleny) nebo v méně agresivnějším benzínu. Po odstranění mechanických nečistot se k vlastnímu čištění čoček používá ether. Horní konec tubus nesmí zůstat otevřený, aby dovnitř nevnikl prach. Proto do tubusu vkládáme okulár nebo krycí destičku. Zaprášení čoček okuláru poznáme, otáčíme-li okulárem při otevřené cloně kondenzoru (temné skvrny v zorném poli prach se současně otáčejí). Vnějšek okuláru oprašujeme štětcem nebo čistíme hadříkem (příp. navlhčeným xylolem), vnitřek okuláru lze vyčistit rozebráním na jednotlivé části (pozor na pořadí a polohu čoček při zpětném sestavování). Znečištění objektivu se projeví neostrým mlhavým obrazem. Vnější plochu čelní čočky čistíme hadříkem namočeným v xylolu, cedrový olej (nebo jiná imerzní látka) nesmí na objektivu zatvrdnout). Vnitřek objektivu můžeme zbavit prachu vyfouknutím, nikdy se však nesnažíme o rozebrání objektivu. Po skončené práci a dobrém očištění mikroskopu přikryjeme mikroskop ochranným obalem nebo ho uložíme do skříňky. 5. Speciální způsoby mikroskopování Pro speciální způsoby mikroskopování slouží různá pomocná zařízení, která umožňují používat např. zvláštní druh osvětlení (mikroskopie v zástinu neboli v temném poli), zvláštní druh světla (fluorescenční mikroskopie) nebo speciální zařízení (fázová kontrastní mikroskopie). Zcela zvláštní kapitolu pak tvoří mikroskopie elektronová. Fluorescenční mikroskopie Některé látky pod vlivem ultrafialového nebo modrého záření emitují část absorbované energie ve formě viditelného světla. Tento jev označujeme jako fluorescence a vzniká v důsledku - 5 -

6 intramolekulární přeměny energie. Jsou-li zmíněné látky přítomny v buňce (např. riboflavin, chlorofyl), mluvíme o primární fluorescenci (přirozené). Sekundární fluorescence je vyvolána zabarvením sledovaných částí fluoreskujícími barvivy tzv. fluorochromy. Nejčastěji se používá akridinová oranž, primulin apod. Sekundární fluorescenci lze využít pro detekci mikroorganismů, v diagnostice mykobakterií, při studiu povrchových struktur buněčných stěn hub apod. Fluorochromy lze též značit protilátky a používat je k lokalizaci antigenů v buňkách; na tomto principu je založena imunofluorescence. Ke značení protilátek se používá hlavně fluorescein a rhodamin. Funkce fluorescenčního mikroskopu je založena na následujících dvou principech (obr. 3): 1. Na vzorek se nechá dopadat pouze světlo v intervalu vlnových délek, které způsobují excitaci. 2. K vytvoření obrazu se použije pouze nezbytně nutná část fluorescenčního světla, které obsahuje i neabsorbovanou část excitačního světla. Obraz se buď pozoruje, nebo se zachytí na mikrofotografii. Volba vlnové délky je samozřejmě velmi podstatná. Proto je ve fluorescenční mikroskopii důležitá volba vhodných optických filtrů. Obr. 3 Principy a základní součásti fluorescenčního mikroskopu 1. Světelný zdroj: Ze světelného zdroje vychází světlo s různými vlnovými délkami od ultrafialové po infračervenou. 2. Excitační filtr: Tento filtr propouští pouze světlo, které je potřebné k fluorescenci vzorku, především obvykle s kratší vlnovou délkou. Ostatní světlo pohlcuje. 3. Fluorescenční preparát: Vzorky, které reagují na dopadající světlo fluorescencí (většinou po přidání barviva-fluorochromu). 4. Bariérový filtr: Tento filtr pohlcuje všechno excitační světlo, které nebylo použito k excitaci a propouští pouze fluorescenční světlo. Navíc je možné z fluorescenčního spektra nechat projít pouze jeho část. Tyto čtyři základní součásti jsou pro činnost fluorescenčního mikroskopu nezbytné. V praktických aplikacích se používá k implementaci fluorescenčního systému do mikroskopu různých doplňků. Pracujeme většinou s imerzí mezi kondenzorem a preparátem, popř. s dvojitou imerzí. Imerzní olej nesmí mít vlastní fluorescenci. Pozorování provádíme v temné místnosti

7 Nevýhodou metody je skutečnost, že fluorochromy jsou většinou mutageny, proto je nezbytné při práci s nimi zachovávat příslušná opatření (oddělený prostor, oddělený oběh laboratorního skla, speciální likvidace roztoků, nepipetovat ústy, při práci se substancí používat roušku, nepotřísnit si pokožku apod.). Mikroskopie v temném poli (v zástinu) Při pozorování v zástinu se předmět osvětlí paprsky pod takovým úhlem, aby žádný z nich nevnikal přímo do objektivu. Studovaný objekt je osvětlován obvodovými šikmými paprsky. Používá se speciálních kondenzorů (paraboloidních), nebo se pod kondenzor vloží clonka s neprostupným středem, takže nepropouští středové paprsky (obr. 4). To znamená, že do objektivu vstupuje jen světlo odražené nebo rozptýlené osvětleným mikroskopovaným objektem. V temném poli pak jednotlivé části preparátu intenzivně září. Kondenzor pro mikroskopování v zástinu se spojuje s podložním sklíčkem imerzí a apertura se nastaví na nejvyšší hodnotu. Speciální objektivy pro pozorování v zástinu jsou opatřeny irisovou clonkou. Tato metoda se v mikrobiologii často používá při studiu pohyblivosti bakterií a při pozorování mikroorganismů, které se nedají dobře barvit a jsou přitom malé, takže se spatně rozlišují normálním světleným mikroskopem (spirochety, velké viry). Při používání mikroskopie v temném poli je nutno zachovávat dokonalou čistotu optiky i krycích a podložních sklíček. Preparáty je nutno zhotovovat ve velmi tenké vrstvě. objektiv objekt kondenzor Obr. 4 Chod paprsků při mikroskopování v temném poli Fázová kontrastní mikroskopie Tento druh mikroskopie je vhodný zejména pro zkoumání struktury živých buněk. Pro pozorování kvasinkové buňky je nenahraditelnou metodou, neboť umožňuje studium jader, vakuol, mitochondrií a buněčných inkluzí bez obarvení a navíc posuzování celkového stavu buněk v průběhu růstu a množení. Metoda umožňuje vidět v buňkách struktury, které mají mírně odlišný index lomu, - 7 -

8 než je index lomu ostatních složek buňky. Stejně tak rozdíly v indexu lomu celé buňky a okolního prostředí umožňují zřetelněji vidět buňku. Světelná vlna procházející objektem je buď zpožděna nebo je v předstihu (dle refraktivních vlastností objektu) oproti původní vlně procházející okolím. To znamená, že mezi nimi existuje určitý fázový posun. Pro slabě lámové objekty, které se v mikroskopu nejčastěji sledují, je fázový posun 90 (tj. ¼ délky vlny). Fázový kontrastní mikroskop přeměňuje fázové rozdíly na rozdíly v intenzitě světla, takže v obraze vznikají tmavé a světlé kontrasty. Většina živých buněk je ve světleném mikroskopu téměř transparentní (nebarevná). I tyto nebarevné objekty projevují kontrast, pokud se u jednotlivých částí vyskytují rozdíly v indexu lomu a tloušťce (části buněk, organely). Mnohé struktury se takto stávají viditelnými (např. chromatinová tělíska v bakteriích). Zařízení pro fázový kontrast se skládá z fázového kondenzoru s fázovými clonami, pomocného mikroskopu, sady objektivů a sady filtrů (obr. 5). Obr. 5 Optické schéma fázového kontrastu Elektronová mikroskopie Novou část dějin mikroskopie otvírá německý vědec Ernst Ruska ( ), vynálezce elektronového mikroskopu, přesněji řečeno transmisního elektronového mikroskopu (TEM). Toto zařízení umožňuje zvětšení výrazně překročující možnosti optického mikroskopu, který je limitován délkou světelného paprsku ( nm). Princip elektronové mikroskopie spočívá v tom, že světelné paprsky jsou zde nahrazeny svazkem urychlených elektronů, jehož vlnová délka, výrazně nižší než vlnová délka světla, je závislá na urychlujícím napětí (lze dosáhnout 6 pm). Skleněné čočky, regulující sbíhavost a rozbíhavost paprsku světla u optického mikroskopu, jsou zde nahrazeny elektromagnetickými čočkami. Každý TEM se z tohoto důvodu skládá z osvětlovací a zobrazovací soustavy, ze zdrojové a ovládací soustavy, doplněné o vakuovou trubici. Zjednodušený popis činnosti transmisního elektronového mikroskopu pak vypadá takto: Zrychlený, usměrněný proud elektronů emitovaný zdrojem je veden vakuem a probíhá tenkým mikroskopovaným vzorkem - zde se využívá toho, že se část elektronů odráží od atomů a molekul tvořících hmotu vzorku. Jejich opětovným soustředěním pomocí magnetové čočky se vytváří stínový - 8 -

9 obraz mikroskopovaného vzorku. K jeho zviditelnění se u zdokonalených typů elektronových mikroskopů využívá stejného principu, na jehož základě vzniká obraz na monitoru počítače. První jednoduchý transmisní elektronový mikroskop zkonstruoval Ernst Ruska již v roce Výsledný obraz, jehož lze docílit transmisním elektronovým mikroskopem, může být až stotisíckrát větší než pozorovaný předmět. Podle způsobu zobrazování se elektronové mikroskopy dnes dělí na transmisní, emisní a odrazové (v praxi málo používané) a novější řádkovací (skenovací či rastrovací). Není jistě nutno zvlášť zdůrazňovat, že se elektronový mikroskop stal cenným nástrojem v řadě vědeckých odvětví, od mikrobiologie a medicíny po fyziku a technologii materiálů. Díky němu byly s vysokou rozlišovací schopností studovány jednotlivé části buňky i pochody, které v nich probíhají, stejně jako např. povrch a struktura krystalů řady materiálů. Na základě revolučních prací na poli elektronové mikroskopie vyvinuli Gerd Binning a Heinrich Rohrer ve švýcarském výzkumném pracoviště IBM v Zurichu skenovací tunelový mikroskop (scanning tunneling microscope, STM). Tato metoda, lety neustále vylepšovaná, umožnila lidskému oku nahlédnout na povrch hmoty v rozměru nanometru. Skenovací tunelové mikroskopie se začalo využívat nejen v mikroelektronice (zvláště ke studiu a konstrukci polovodičů), ale především připravila půdu pro rozvoj nanotechnologie. Vývoj elektronové mikroskopie ovšem nekončí. Mezi nejvýznamnější inovace patří dále především atomový silový mikroskop (atomic force microscope, AFM) a skenovací sondový mikroskop (scanning probe microscope, SPM), který kombinuje metody STM a AFM. Jednou z jeho modifikací je například chemický silový mikroskop (chemical force microscope, CFM), sloužící k pozorování vazeb mezi jednotlivými molekulami. Trojice vědců, Ruska, Binning a Rohrer, získala v roce 1986 Nobelovu cenu za fyziku. Polovina náležela Ernestu Ruskovi za fundamentální práce na poli elektronové optiky a za objev elektronového mikroskopu, o druhou polovinu se rozdělili Gerd Binning a Heinrich Rohrer - za konstrukci skenovacího tunelového mikroskopu

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Praktické cvičení č. 1.

Praktické cvičení č. 1. Praktické cvičení č. 1. Cvičení 1. 1. Všeobecné pokyny ke cvičení, zápočtu a zkoušce Bezpečnost práce 2. Mikroskopie - mikroskop a mikroskopická technika - převzetí pracovních pomůcek - pozorování trvalého

Více

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Typy klasických biologických a polarizačních mikroskopů Přehled součástí

Více

Základy mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10

Základy mikroskopie. Úkoly měření: Použité přístroje a pomůcky: Základní pojmy, teoretický úvod: Úloha č. 10 Úloha č. 10 Základy mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se základní obsluhou třech typů laboratorních mikroskopů: - biologického - metalografického - stereoskopického 2. Na výše jmenovaných mikroskopech

Více

Fluorescenční mikroskopie

Fluorescenční mikroskopie Fluorescenční mikroskopie Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 1 VYUŽITÍ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ FLUORESCENCE, PŘÍMÁ A NEPŘÍMA IMUNOFLUORESCENCE, BIOTIN-AVIDINOVÁ METODA IMUNOFLUORESCENCE

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)

Více

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu

PRÁCE S MIKROSKOPEM Praktická příprava mikroskopického preparátu PRÁCE S MIKROSKOPEM 1. Praktická příprava mikroskopického preparátu 2. a) Z objektu, jehož část, chceme pozorovat pomocí mikroskopu, musíme nejprve vytvořit mikroskopický preparát. Obr. č. 1 b) Pozorovaný

Více

Základní metody světelné mikroskopie

Základní metody světelné mikroskopie Základní metody světelné mikroskopie Brno 2004 2 Předmluva Předkládáme Vám pomocný text o světelných mikroskopech, abychom Vám umožnili alespoň částečně proniknout do tajů, kterými je obestřena funkce

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 34 MIKROSKOPIE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í LABORATORNÍ PRÁCE Č. 34 MIKROSKOPIE LABORATORNÍ PRÁCE Č. 34 MIKROSKOPIE PRINCIP V chemické laboratoři se používá k některým stanovením tzv. mikrokrystaloskopie. Jedná se o použití optického mikroskopu při kvalitativních důkazech látek na

Více

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení

Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin. 10. cvičení Fluorescenční vyšetření rostlinných surovin 10. cvičení Cíl cvičení práce s fluorescenčním mikroskopem detekce vybraných rostlinných surovin Princip nepřímé dvojstupňové IHC s použitím fluorochromu Fluorescenční

Více

Video mikroskopická jednotka VMU

Video mikroskopická jednotka VMU Video mikroskopická jednotka VMU Série 378 VMU je kompaktní, lehká a snadno instalovatelná mikroskopická jednotka pro monitorování CCD kamerou v polovodičových zařízení. Mezi základní rysy optického systému

Více

MIKROSKOP. Historie Jeden z prvních jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek.

MIKROSKOP. Historie Jeden z prvních jednoduchých mikroskopů sestavil v roce 1676 holandský obchodník a vědec Anton van Leeuwenhoek. MIKROSKOPIE E- mailový zpravodaj MIKROSKOP firmy Olympus Journal of Scanning Probe Microscopy (http://www.aspbs.com/jspm.html) Materials Today, 2008, New Microscopy Special Issue MIKROSKOP Historie Jeden

Více

ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE V TEXTILNÍ METROLOGII

ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE V TEXTILNÍ METROLOGII ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE V TEXTILNÍ METROLOGII Lidské oko jako optická soustava dvojvypuklá spojka obraz skutečný, převrácený, mozek ho otočí do správné polohy, zmenšený rozlišovací schopnost oka cca 0.25

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

EXKURZE DO NANOSVĚTA aneb Výlet za EM a SPM. Pracovní listy teoretická příprava

EXKURZE DO NANOSVĚTA aneb Výlet za EM a SPM. Pracovní listy teoretická příprava EXKURZE DO NANOSVĚTA aneb Výlet za EM a SPM Pracovní listy teoretická příprava Úloha 1: První nahlédnutí do nanosvěta Novou část dějin mikroskopie otevřel německý elektroinženýr, laureát Nobelovy ceny

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro

Více

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie

Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se s ovládáním stereoskopického mikroskopu, digitálního mikroskopu a fotoaparátu. 2. Studujte pod mikroskopem různé preparáty. Vyberte vhodný

Více

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289 OBSAH Předmluva 5 1 Popis mikroskopu 13 1.1 Transmisní elektronový mikroskop 13 1.2 Rastrovací transmisní elektronový mikroskop 14 1.3 Vakuový systém 15 1.3.1 Rotační vývěvy 16 1.3.2 Difúzni vývěva 17

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii

1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii 1 1.1 Zobrazovací metody v optické mikroskopii 1.1.1 Světlé pole Původní metoda optické mikroskopie. Světelný kužel prochází (v procházejícím světle) nebo se odráží (v odrážejícím světle) a vstupuje do

Více

Školní a rutinní mikroskop CHK2

Školní a rutinní mikroskop CHK2 Školní a rutinní mikroskop CHK2 Tato příručka je určena pro školní a rutinní mikroskop CHK2. Doporučujeme Vám si ji prostudovat dříve, než mikroskop poprvé použijete. Informace uvedené v příručce Vám umožní

Více

SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA ZDE SÍDLÍ OPTIKA. NÁŠ TEAM TVOŘÍ 45 PRACOVNÍKŮ V 13700 m 3 PROVOZOVEN

SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA ZDE SÍDLÍ OPTIKA. NÁŠ TEAM TVOŘÍ 45 PRACOVNÍKŮ V 13700 m 3 PROVOZOVEN SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA ZDE SÍDLÍ OPTIKA NÁŠ TEAM TVOŘÍ 45 PRACOVNÍKŮ V 13700 m 3 PROVOZOVEN 1 SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA 2 SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA 3 SVĚT MIKROSKOPŮ OPTIKA 4 SVĚT MIKROSKOPŮ

Více

Elektronová mikroskopie a RTG spektroskopie. Pavel Matějka

Elektronová mikroskopie a RTG spektroskopie. Pavel Matějka Elektronová mikroskopie a RTG spektroskopie Pavel Matějka Elektronová mikroskopie a RTG spektroskopie 1. Elektronová mikroskopie 1. TEM transmisní elektronová mikroskopie 2. STEM řádkovací transmisní elektronová

Více

Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty

Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty 3. cvičení Vlastnosti mikroskopovaných objektů, mikroskopické preparáty Při studiu objektů za pomoci světelného mikroskopu je pozorujeme buď v odraženém nebo procházejícím světle. První možnost používáme

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného

Více

Fyzika aplikovaná v geodézii

Fyzika aplikovaná v geodézii Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu

Více

Laboratoř charakterizace nano a mikrosystémů: Elektronová mikroskopie

Laboratoř charakterizace nano a mikrosystémů: Elektronová mikroskopie : Jitka Kopecká ÚVOD je užitečný nástroj k pozorování a pochopení nano a mikrosvěta. Nachází své uplatnění jak v teoretickém výzkumu, tak i v průmyslu (výroba polovodičových součástek, solárních panelů,

Více

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Biologie) Tematický celek: Optika

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

Mikroskop Delta Optical Genetic Pro

Mikroskop Delta Optical Genetic Pro Mikroskop Delta Optical Genetic Pro Návod Před použitím mikroskopu seznamte se, prosím, s návodem k jeho obsluze. Děkujeme Vám, že jste zakoupili náš mikroskop. Věř íme, že náš produkt splní vaše očekávání.

Více

Školní mikroskop CX31. Návod k obsluze

Školní mikroskop CX31. Návod k obsluze Školní mikroskop CX31 Návod k obsluze CZ Důležité informace Bezpečnostní upozornění 1. Před výměnou žárovky vždy přepněte hlavní vypínač mikroskopu (1) do polohy (vypnuto) a odpojte sí ovou šňůru ze zásuvky

Více

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek / 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE

SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE SKENOVACÍ (RASTROVACÍ) ELEKTRONOVÁ MIKROSKOPIE Klára Šafářová Centrum pro výzkum nanomateriálů, Olomouc 4.12. Workshop: Mikroskopické techniky SEM a TEM Obsah historie mikroskopie proč právě elektrony

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Mikroskop atomárních sil: základní popis instrumentace

Mikroskop atomárních sil: základní popis instrumentace Mikroskop atomárních sil: základní popis instrumentace Jednotlivé komponenty mikroskopu AFM Funkce, obecné nastavení parametrů a jejich vztah ke konkrétním funkcím software Nova Verze 20110706 Jan Přibyl,

Více

Pohledy do Mikrosvěta

Pohledy do Mikrosvěta Pohledy do Mikrosvěta doc. RNDr. František Lednický, CSc. Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR ledn@imc.cas.cz Abstrakt Na příkladech převážně z oblasti polymerních materiálů je v presentované

Více

Nové aplikační možnosti použití rentgenové projekční mikroskopie a mikrotomografie pro diagnostiku předmětů kulturního dědictví

Nové aplikační možnosti použití rentgenové projekční mikroskopie a mikrotomografie pro diagnostiku předmětů kulturního dědictví Nové aplikační možnosti použití rentgenové projekční mikroskopie a mikrotomografie pro diagnostiku předmětů kulturního dědictví Klíma Miloš., Sulovský Petr Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2

Více

ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami λ = (380 nm - 780 nm) - způsobuje v oku fyziologický vjem, jenž

Více

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami. Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost

Více

Návrh optické soustavy - Obecný postup

Návrh optické soustavy - Obecný postup Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. c.: CZ.1.07/2.2.00/07.0289 Přednášky - Metody Návrhu Zobrazovacích Soustav SLO/MNZS Návrh optické soustavy - Obecný postup Miroslav Palatka Tento projekt

Více

Základy techniky - fotoaparát

Základy techniky - fotoaparát Základy techniky - fotoaparát 1 XXXXXXX návod je pro zbabělce XXXXXXX 2 Podstata digitální fotografie rozdíl mezi analogovou a digitální fotografií je především ve způsobu záznamu obrazu na citlivou vrstvu

Více

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V Kapitola 2 Barvy, barvy, barvičky 2.1 Vnímání barev Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V něm se vyskytují všechny známé druhy záření, např. gama záření či infračervené

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

Automatický optický pyrometr v systémové analýze

Automatický optický pyrometr v systémové analýze ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ K611 ÚSTAV APLIKOVANÉ MATEMATIKY K620 ÚSTAV ŘÍDÍCÍ TECHNIKY A TELEMATIKY Automatický optický pyrometr v systémové analýze Jana Kuklová, 4 70 2009/2010

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Binokulární mikroskop BX-3 40 /1 000 Kat. íslo 109.3329

Binokulární mikroskop BX-3 40 /1 000 Kat. íslo 109.3329 Binokulární mikroskop BX-3 40 /1 000 Kat. íslo 109.3329 1 POPIS str. 2 2 SEZNÁMENÍ str. 4 3 ROZBALENÍ A MONTÁŽ str. 4 4 POUŽITÍ MIKROSKOPU str. 4 5 ÚDRŽBA MIKROSKOPU str. 5 6 TECHNICKÉ ÚDAJE str. 6 7 RECYKLACE

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Základní přehled Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Reflektor zrcadlový dalekohled, používající ke zobrazení dvou (primárního a

Více

BARVA POVRCHU TĚLESA A SVĚTLO

BARVA POVRCHU TĚLESA A SVĚTLO BARVA POVRCHU TĚLESA A SVĚTLO Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Elektromagnetické a světelně děje Tematická oblast: Světelné jevy Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní školy Cílem pokusu

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

HODNOCENÍ VRYPOVÉ ZKOUŠKY SVĚTELNOU A ŘÁDKOVACÍ ELEKTRONOVOU MIKROSKOPIÍ EVALUATION OF THE SCRATCH TEST BY LIGHT AND SCANNING ELECTRON MICROSCOPY

HODNOCENÍ VRYPOVÉ ZKOUŠKY SVĚTELNOU A ŘÁDKOVACÍ ELEKTRONOVOU MIKROSKOPIÍ EVALUATION OF THE SCRATCH TEST BY LIGHT AND SCANNING ELECTRON MICROSCOPY HODNOCENÍ VRYPOVÉ ZKOUŠKY SVĚTELNOU A ŘÁDKOVACÍ ELEKTRONOVOU MIKROSKOPIÍ EVALUATION OF THE SCRATCH TEST BY LIGHT AND SCANNING ELECTRON MICROSCOPY Martina Sosnová a - sosnova@kmm.zcu.cz. Antonín Kříž a

Více

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných

Více

Pokusy s ultrafialovým a infračerveným zářením

Pokusy s ultrafialovým a infračerveným zářením Pokusy s ultrafialovým a infračerveným zářením ZDENĚK BOCHNÍČEK, JIŘÍ STRUMIENSKÝ Přírodovědecká fakulta MU, Brno Úvod Ultrafialové (UV) a infračervené (IR) záření jsou v elektromagnetickém spektru nejbližšími

Více

Optika pro studijní obory

Optika pro studijní obory Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Světlo a jeho šíření Optika

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

Informační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi

Informační a komunikační technologie. Základy informatiky. 5 vyučovacích hodin. Osobní počítače, soubory s fotografiemi Výstupový indikátor 06.43.19 Název Autor: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obory: Ročník: Časový rozsah: Pomůcky: Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov - Mosty Digitální fotografie Petr Hepner,

Více

5.3.1 Disperze světla, barvy

5.3.1 Disperze světla, barvy 5.3.1 Disperze světla, barvy Předpoklady: 5103 Svítíme paprskem bílého světla ze žárovky na skleněný hranol. Světlo se láme podle zákona lomu na zdi vznikne osvětlená stopa Stopa vznikla, ale není bílá,

Více

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘIHLÁŠKA STUDENTSKÉHO PROJEKTU Projekt Název projektu: Rozptyl primárních elektronů na atomech zalévacího média biologického materiálu

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

5. PRINCIP PROJEKCE OBRAZU

5. PRINCIP PROJEKCE OBRAZU 5. PRINCIP PROJEKCE OBRAZU Ať už se jedná o kreslené obrázky či fotografie, jde o to, jak je dostat na velké projekční plátno. Je jasné, že k tomuto účelu potřebujeme obrázky zachycené na průhledném materiálu,

Více

Spektroskop. Anotace:

Spektroskop. Anotace: Spektroskop Anotace: Je bílé světlo opravdu bílé? Liší se nějak světlo ze zářivky, žárovky, LED baterky, Slunce, UV baterky, výbojek a dalších zdrojů? Vyrobte si jednoduchý finančně nenáročný papírový

Více

Věra Mansfeldová. vera.mansfeldova@jh-inst.cas.cz Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i.

Věra Mansfeldová. vera.mansfeldova@jh-inst.cas.cz Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i. Mikroskopie, která umožnila vidět Feynmanův svět Věra Mansfeldová vera.mansfeldova@jh-inst.cas.cz Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, v. v. i. Richard P. Feynman 1918-1988 1965 - Nobelova

Více

8 Mikroskopické metody studia struktury a ultrastruktury

8 Mikroskopické metody studia struktury a ultrastruktury 8. Mikroskopické metody 1/9 8 Mikroskopické metody studia struktury a ultrastruktury buněk struktura buňky struktura cytoplazmy cytoskelet imunofluorescenční mikroskopie, fázový kontrast, interferenční

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

CHARAKTERIZACE MORFOLOGIE POVRCHU (Optický mikroskop, SEM, STM, SNOM, AFM, TEM)

CHARAKTERIZACE MORFOLOGIE POVRCHU (Optický mikroskop, SEM, STM, SNOM, AFM, TEM) CHARAKTERIZACE MORFOLOGIE POVRCHU (Optický mikroskop, SEM, STM, SNOM, AFM, TEM) Morfologie nauka o tvarech. Studium tvaru povrchu vrstev a povlaků (nerovnosti, inkluze, kapičky, hladkost,.). Topologie

Více

Zdroje optického záření

Zdroje optického záření Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9.

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9. Podivuhodný grafen Radek Kalousek a Jiří Spousta Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně Čichnova 19. 9. 2014 Osnova přednášky Úvod Co je grafen? Trocha historie Některé podivuhodné

Více

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu

Více

Tato publikace vznikla v rámci realizace projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0273 Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických

Tato publikace vznikla v rámci realizace projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0273 Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických Tato publikace vznikla v rámci realizace projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0273 Zkvalitnění výuky muzejní konzervace a restaurování a průzkumu historických materiálů, CZ.1.07/2.3.00/20.0074 Nanotechnologie -

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice

~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Veletrh nápadů učitelů fyziky Souprava pro pokusy z : optiky opliky Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Seznam součástí číslo kusů název obr.č. 1 1 kyveta 1 2

Více

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015 OPTICKÉ PŘÍSTROJE 1) Optické přístroje se využívají zejména k pozorování: velmi malých těles velmi vzdálených těles 2) Optické přístroje dělíme na: a) subjektivní: obraz je zaznamenáván okem např. lupa,

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

Obsah. Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost

Obsah. Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost Radek Lacina Obsah Historický vývoj Jednotlivé technologie 3D technologie Zobracovací zařízení Budoucnost Historie Bratři Lumiérové 1895 patentován kinematograf 35 mm film, 16 fps (převzato od Edisona)

Více

Sada 1 Dřevěná okna a dveře

Sada 1 Dřevěná okna a dveře S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Dřevěná okna a dveře 03. Konstrukce jednoduchých oken Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona:

Více

Mikroskop. ECLIPSE 50i ECLIPSE 55i. Návod k použití

Mikroskop. ECLIPSE 50i ECLIPSE 55i. Návod k použití Mikroskop ECLIPSE 50i ECLIPSE 55i Návod k použití M317E 03.12.CF1 CZ Úvod Děkujeme Vám za to, že jste si zakoupili výrobek společnosti Nikon. Tento návod, popisující základní funkce mikroskopu, je určen

Více

Uživatelská příručka

Uživatelská příručka Uživatelská příručka Čelní chirurgické světlo ZPŮSOB POUŽITÍ Světelným systémem z optických vláken lze dodávat světlo do chirurgických čelních světel na osvětlení operačního pole. Splňuje standardy a je

Více

Metody studia mechanických vlastností kovů

Metody studia mechanických vlastností kovů Metody studia mechanických vlastností kovů 1. Zkouška tahem Zkouška tahem při pomalém zatěžování a za tzv. okolní teploty (10 C 35 C) je zcela základní a nejběžněji prováděnou zkouškou mechanických vlastností

Více

Název: Odraz a lom světla

Název: Odraz a lom světla Název: Odraz a lom světla Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika, Informatika) Tematický celek: Optika Ročník:

Více

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3. Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných

Více

STANOVENÍ, CHARAKTERIZACE A IDENTIFIKACE BIOREMEDIAČNÍCH MIKROORGANISMŮ

STANOVENÍ, CHARAKTERIZACE A IDENTIFIKACE BIOREMEDIAČNÍCH MIKROORGANISMŮ Abstrakt STANOVENÍ, CHARAKTERIZACE A IDENTIFIKACE BIOREMEDIAČNÍCH MIKROORGANISMŮ Jana Chumchalová, Eva Podholová, Jiří Mikeš, Vlastimil Píštěk EPS, s.r.o., V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice, e-mail: eps@epssro.cz

Více

optické vlastnosti polymerů

optické vlastnosti polymerů optické vlastnosti polymerů V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz Definice světelného paprsku světlo se šíří ze zdroje podél přímek (paprsky) Maxwell: světlo se šířív módech (videch) = = jediná možná cesta

Více

DUM č. 18 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů

DUM č. 18 v sadě. 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů projekt GML Brno Docens DUM č. 18 v sadě 31. Inf-7 Technické vybavení počítačů Autor: Roman Hrdlička Datum: 24.02.2014 Ročník: 1A, 1B, 1C Anotace DUMu: monitory CRT a LCD - princip funkce, srovnání (výhody

Více

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění

Více