O PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI AKREDITACE DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU

Transkript

1 Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická ŽÁDOST O PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI AKREDITACE DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU Doktorský studijní program CHEMIE A TECHNOLOGIE POTRAVIN Studijní obor POTRAVINÁŘSKÁ CHEMIE

2 ŽÁDOST O PRODLOUŽENÍ PLATNOSTI AKREDITACE DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU CHEMIE A TECHNOLOGIE POTRAVIN a) Žadatel: b) Název, typ a forma SP: Vysoké učení technické v Brně Chemie a technologie potravin Fakulta chemická doktorský studijní program Purkyňova 118 presenční a kombinovaný Brno c) Charakteristika programu: Studijní program: Chemie a technologie potravin Obor: Potravinářská chemie Studium a s ním spojený výzkum v doktorském studijním programu oboru jsou orientovány na získání a rozvíjení teoretických vědomostí a experimentálních dovedností v oblastech potravinářské chemie a inženýrských procesů výroby potravin, aplikované analytické, organické a fyzikální chemie, mikrobiologie, biochemie, molekulární biologie a biotechnologie. Studium je koncipováno plně v souladu se současným rozvojem potravinářských věd a potravinářských technologií, jako i dalších, fundamentálních a aplikovaných oborů ve světe. Hlavní pozornost bude zaměřena zejména na oblasti vztahující se k výrobě, zpracování, skladování a kontrole kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Vzhledem k prudkému rozvoji technik molekulární biologie bude odpovídající pozornost věnována i využití této vědní discipliny při rozvoji nových potravinářských technologií. Vědecké poznání bude zaměřeno na kvalitu a bezpečnost potravin, produkci funkčních potravin, rozvoj a vývoj moderních molekulárně biologických diagnostických metod. Na rozvoji vědeckého poznání se budou podílet i další disciplíny chemického a biologického charakteru, které jsou nezbytnou podmínkou komplexního přístupu a chápáni rozvoje a aplikaci potravinářských věd. Těmto cílům je podřízena koncepce výuky a skladba disciplín zařazených do tohoto studijního programu. Ty pak jsou rozděleny do tří skupin: 1. Disciplíny teoretického základu studia doplňují, aktualizují a s ohledem na nejnovější vědecko-výzkumné aspekty dále rozvíjejí poznatky získané na předchozích stupních studia. 2. Disciplíny aplikovaného základu studia dále rozšiřují a doplňují znalosti v oblasti zaměření disertační práce, ať již z hlediska potravinářského či jiných bezprostředně souvisejících předmětů. 3. Disciplíny oborových předmětů specializované předměty. 1

3 Cílem je vytvořit pro vlastní tvůrčí experimentální práci studenta dostatečně širokou a pestrou znalostní bázi, opírající se o aktuální stav vědeckého poznání v oblasti zaměření studia. Student bude veden k tomu, aby po úspěšném absolvování studia dokázal samostatně formulovat vědecký problém, navrhnout možné způsoby jeho řešení, naplánovat a provést příslušné experimenty, získané výsledky správně a logicky vyhodnotit, zobecnit, interpretovat, prezentovat a obhájit ve vědecké a odborné diskusi. Je nutné také vytvářet předpoklady k tomu, aby absolventi DSP byli schopni komunikovat a spolupracovat také na mezioborové úrovni. Nedílnou součástí základních znalostí absolventa DSP musí být schopnost analýzy a kritické hodnocení publikovaných vědeckých informací. Průběh studia se řídí ustanoveními Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně a Směrnicemi fakulty upravujícími ustanovení Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. Způsob výuky každého studijního předmětu je založen na počtu doktorandů, kteří mají předmět zapsán. Výuka se může uskutečňovat formou přednášek, příp. seminářů, je-li skupina studentů alespoň pětičlenná. Jinak je realizována formou řízeného studia s konzultacemi. Problémově orientované znalosti a praktické experimentální dovednosti absolventů se budou lišit podle povahy zadání disertační práce, kterou budou v rámci studia řešit. Individuální studijní plán zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán pak schvaluje děkan. Student musí v průběhu studia složit nejméně čtyři zkoušky z předmětů, stanovených na počátku studia v jeho individuálním studijním plánu. Výběr disciplín je volen s ohledem na zaměření disertační práce. Minimálně dvě zkoušky jsou voleny z předmětů představujících teoretický základ oboru a dvě zkoušky formou výběru z předmětů aplikovaného základu a z předmětů oborových. Zkoušky vykonává student u stanovených garantů disciplíny. V odůvodněných případech je možné absolvovat i zkoušky z předmětů jiných doktorských studijních programů akreditovaných na Fakultě chemické, jiných fakultách VUT v Brně, Masarykově univerzitě nebo i na jiné vysoké škole. Nejméně jednou za rok referuje doktorand o výsledcích svých aktivit za účasti školitele před členy Oborové rady. Student se účastní odborných seminářů určen ých školitelem, a to v třetím až šestém semestru. Na seminářích student mimo jiné předkládá i výsledky své disertační práce. Studijní program a v návaznosti na něj i profil absolventa je zformulován v souladu se základními dokumenty fakulty, zejména s koncepcí jejího rozvoje, vyjádřenou v dokumentu Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti FCH VUT v Brně, který zahrnuje program Vědaa výzkum pro inovace (VaVpI) a to jak regionálního Centra materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně, tak centra excelence CEITEC, na kterém se FCH podílí, jakož i projektů z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (VpK) - ChemPoint a ChemLearning a dále v návaznosti na Výzkumný záměr MSM ( Multifunkční, víceúrovňové homogenní a heterogenní polymerní materiály na bázi syntetických polymerů a biopolymerů ) s ohledem na potřeby praxe. Profil absolventa je formulován tak, aby byl srovnatelný se studiem podobného charakteru na tuzemských i zahraničních univerzitách i s nároky evropského výzkumného prostoru. Musí zabezpečovat dostatečnou míru teoretického poznání principů potravinářských věd na straně jedné a dostatek praktických znalostí a dovedností pro jejich rozvoj na straně druhé. Ve výchově absolventa se musí odrážet také příslušná doporučení či opatření orgánů EU. 2

4 Absolventi DSP najdou uplatnění ve sféře univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumně-vývojové oblasti privátních společností ne jenom v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, generální direktoriát pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi), a ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích. Zdůvodnění potřeby prodloužení studia v rámci studijního programu Chemie a technologie potravin na čtyři roky Potravinářské vědy v současné době procházejí etapou intenzivního rozvoje, charakterizovaného kromě jiného i přechodem od empiricky získaných zkušeností na exaktní formu poznatků, spočívajících na teoretických disciplínách jako jsou fyzikální chemie, biochemie, organická chemie, procesní inženýrství, analytická chemie, a pod. Z toho vyplývá, že absolvent doktorandského studia musí mít hluboké poznatky nejenom ze samotných aplikovaných potravinářských věd, ale musí mít také prohloubené poznatky z těchto teoretických disciplín. Na těchto základech se pak mohou rozvíjet samotné tvořivé přístupy studenta při řešení problematiky doktorské práce. Specifickým požadavkem prácí v tomto oboru je časová náročnost, protože student musí hledat souvislosti mezi měřenými parametry v komplikované potravinové matrici a existujícími přírodními zákonitostmi. Navíc,bude studium zaměřeno také na pozorování procesů, reakcí a interakcí probíhajících při skladování potravinové matrice v dlouhém časovém horizontu. Pro verifikaci a správnou interpretaci naměřených hodnot bude nevyhnutné tyto časově náročné experimenty vícenásobně opakovat, aby bylo možné učinit definitivní závěry. Z těchto důvodů se jeví jako optimální doba studia ve studijním oboru Potravinářská chemie v rozmezí čtyř let. Výuka a vedení výzkumné činnosti studentů v jednotlivých oblastech budou zajišťovány jednak zkušenými pedagogy fakulty, jednak externími školiteli s potřebnou vědeckou i pedagogickou erudicí (listy C a G - viz. samostatné soubory C_prijmeni.doc a G_prijmeni.doc). V Brně, dne. Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA Rektor VUT v Brně 3

5 A Žádost o akreditaci / rozšíření nebo prodloužení doby platnosti akreditace doktorského studijního programu Vysoká škola Vysoké učení technické v Brně Součást vysoké školy Fakulta chemická STUDPROG st. doba titul Název studijního programu Chemie a technologie potravin P roky Ph.D. Původní název SP Chemie a technologie potravin platnost předchozí akreditace Typ žádosti prodloužení akreditace druh rozšíření Typ studijního programu Doktorský KKOV Forma studia prezenční kombinovaná distanční Názvy studijních oborů Potravinářská chemie 2901V021 Adresa www stránky sekce Akreditační materiály jméno a heslo k přístupu na www Schváleno VR /UR /AR podpis prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA Dne rektora Kontaktní osoba Prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. simko@fch.vutbr.cz není třeba

6 Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Vysoké učení technické v Brně Součást vysoké školy Fakulta chemická Název studijního programu P 2901 Chemie a technologie potravin Název studijního oboru 2901V021 Potravinářská chemie Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Studium a s ním spojený výzkum v doktorském studijním programu oboru jsou orientovány na získání a rozvíjení teoretických vědomostí a experimentálních dovedností v oblastech potravinářské chemie a chemickoinženýrských procesů výroby potravin, aplikované analytické, organické a fyzikální chemie, mikrobiologie, biochemie, molekulární biologie a biotechnologie. Studium je koncipováno plně v souladu se současným rozvojem potravinářských věd a potravinářských technologií, jako i dalších, fundamentálních a aplikovaných oborů ve světe. Hlavní pozornost bude zaměřena zejména na oblasti vztahující se k výrobě, zpracování, skladování a kontrole kvality a zdravotní nezávadnosti potravin. Vědecké poznání bude zaměřeno na fyzikálněchemické a molekulární-biologické aspekty ovlivňující kvalitu a bezpečnost potravin, produkci potravin se speciálním výživovým a zdravotním tvrzením, rozvoj a vývoj moderních molekulárně biologických diagnostických metod. Na rozvoji vědeckého poznání se budou podílet i další disciplíny chemického a biologického charakteru, které jsou nezbytnou podmínkou komplexního přístupu k problematice rozvoje a aplikaci potravinářských věd s důrazem na chemicko-inženýrské fundamenty. Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Absolventi doktorského studijního programu získají teoretické vědomosti i praktické experimentální dovednosti a zkušenosti nezbytné k samostatnému tvůrčí řešení problematiky v oblasti chemie a technologie potravin. Program je orientován jak do oblasti chemické podstaty potravinářských výrob s ohledem na zabezpečování a rozvoj progresívních technologií, tak také do oblasti kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti produkovaných potravin. Absolventi DSP najdou uplatnění ve sféře univerzitního i neuniverzitního výzkumu, ve výzkumně-vývojové oblasti privátních společností ne jenom v ČR, ale i v EU (např. Evropský úřad pro bezpečnost potravin, generální direktoriát pro zdraví a ochranu spotřebitele při Evropské komisi), a ve výrobních podnicích zemědělsko-potravinářského komplexu národních i nadnárodních potravinářských společností. Profil absolventa nabízí také uplatnění v rámci státních kontrolních institucí a obchodních organizacích. Profil absolventa je formulován tak, aby byl srovnatelný se studiem podobného charakteru na tuzemských i zahraničních univerzitách i s nároky evropského výzkumného prostoru. Charakteristika změn od předchozí akreditace (v případě prodloužení platnosti akreditace) V případě změny předmětu v 2.ročníku, Speciální postupy zpracování potravinářských surovin a produktů za předmět Experimentální postupy v molekulární biotechnologii, dochází k odstranění určité duplicity s předmětem v 1.ročníku, Speciální potravinářské technologie. Právě v důsledku absence praktických poznatků z oblasti molekulární biotechnologie se nám tato změna jeví velmi vhodná. Nový předmět bude poskytovat důležitou biologicko inženýrskou alternativu k tradičním chemickým postupům a podpoří tak vyváženost studia v oblasti chemicko inženýrských a molekulárně biologických disciplin. Prostorové zabezpečení studijního programu Budova ve vlastnictví VŠ ano Budova v nájmu doba platnosti nájmu Informační zabezpečení studijního programu Studentům je k dispozici areálová knihovna se základní literaturou. Seznam dostupné literatury je uveden na stránkách fakultní knihovny ( Dále jsou studentům k dispozici různé databáze odborné literatury, z nichž nejvýznamnější jsou Web of Science, Science direct a SciFinder. Deteilní přehled elektronických informačních zdrojů je uveden na stránkách fakultní knihovny. V prostorách fakulty mohou studenti využívat asi 100 PC přístupných v otevřených internetových studovnách, přístup k elektronickým informačním zdrojům je v rámci fakulty řešen i pomocí WiFi připojení. Studenti ubytovaní na kolejích VUT mají dostupné všechny elektronické informační zdroje. Přes VPN je pak zajištěn přístup k informačním zdrojům z libovolného počítače připojeného na Internet.

7 Bb Doktorský studijní program (obor) a témata disertačních prací Vysoká škola Vysoké učení technické v Brně Součást vysoké školy Fakulta chemická Název studijního programu P 2901 Chemie a technologie potravin Název studijního oboru 2901V021 Potravinářská chemie Vstupní požadavky Ukončené magisterské studium na chemických fakultách technických univerzit, VŠCHT Praha a chemických oborech přírodovědeckých fakult, potravinářských oborů univerzit či fakult se zemědělským zaměřením. Studijní předměty Název předmětu Pokročilá organická chemie Potravinářská mikrobiologie Specializované potravinářské technologie Rozsah ve SP 1. ročník Způsob zakončení Počet kreditů Skupina předmětů Přednášející Zkouška 2 TZ Prof. Ing. Zdeněk Friedl, CSc. Zkouška 2 TZ Doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. Zkouška 2 TZ Prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Pokročilá biochemie Zkouška 2 TZ Doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. Aplikovaná fyzikální chemie pro potravináře Bioinženýrství pro potravináře Pokročilá molekulární biotechnologie 52 Zkouška 2 TZ Prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. Zkouška 2 TZ Doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. Zkouška 2 TZ Doc. RNDr. Alena Španová, CSc. Angličtina Zkouška 2 TZ PhDr. Gabriela Clemensová Vědecká aktivita zápočet 5 OB Školitel Počet kreditů (min.) 11

8 2. ročník Název předmětu Rozsah ve SP Způsob zakončení Počet kreditů Skupina předmětů Přednášející Chemie potravin Zkouška 2 AZ Prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Speciální postupy zpracování potravinářských 26 Zkouška 2 AZ Doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. surovin a produktů Analýza potravin Zkouška 2 AZ Prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. Potravinářské inženýrství Zkouška 2 AZ Prof. Ing. Jaromír Havlica, DrSc. Navrhování experimentů a zpracování Zkouška 2 OB Prof. Ing. Zdeněk Friedl, CSc. experimentálních dat 26 Metrologie Zkouška 2 OB Prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Vědecká aktivita zápočet 12 OB Školitel Počet kreditů (min.) ročník Název předmětu Počet kreditů Přednášející Vědecká aktivita 10 Školitel Pojednání k disertační práci 8 Školitel Počet kreditů (min.) ročník Název předmětu Počet kreditů Přednášející Vědecká aktivita 10 Školitel Disertační práce k získání akademického titulu Ph.D. Počet kreditů (min.) Školitel Celkově kreditů (min.) 67 Legenda k tabulce: TZ teoretický základ, AZ aplikovaný základ, OB oborový předmět

9 Doktorský studijní program Chemie a technologie potravin byl zaveden na Ústavu chemie potravin a biotechnologií, následně po obdržení Rozhodnutí o udělení akreditace od 31.října 2007 jako systém kreditní, což v praxi znamená, že studenti během studia musí získat nejmíň 67 kreditů aby byli připuštěni k obhajobě své doktorské práce. Další povinnosti splnění výukových povinností v rozsahu stanoveném pokynem děkana FCH VUT přednáška v anglickém jazyce v rámci soutěže tvůrčí činnosti studentů doktorského studijního programu účast na workshopech organizovaných několikrát ročně oborovou radou příslušného doktorského studijního programu aktivní účast alespoň na jednom mezinárodním vědeckém symposiu v ČR, příp. v zahraničí akceptování alespoň jedné vědecké publikace do mezinárodního vědeckého časopisu s IF Požadavky na státní doktorskou zkoušku Předpokládá se, že státní doktorská zkouška bude vykonána koncem třetího roku studia dle studijního plánu. Základní část zkoušky sestává z náplně absolvovaných předmětů širšího základu a pokročilých partií oboru. Z dalších požadavků je vypracování pojednání k disertační práci, aktivní vystoupení na semináři a zkouška z cizího jazyka. I. Širší základ Předpokládá se, že student budeme mít znalosti z Chemie potravin, Potravinářských technologií a Chemického inženýrství. Znalosti z Organické chemie a Fyzikální chemie (úroveň magisterského studia na FCH VUT v Brně) jsou taktéž požadovány pro obecný základ státní doktorské zkoušky. Otázky z této oblasti se jako hlavní otázky nekladou, mohou však být položeny jako otázky doplňující. II. Pokročilé partie oboru Na základě společného výběru školitele s doktorandem se vyberou tři předměty z přehledu předmětů, které tvoří studijní plán. Následně pak formou účasti na přednáškách, seminářích a konzultacích student završí jejich absolvování zkouškou. Tyto tři vybrané předměty pak budou tvořit základ otázek státní zkoušky. Je možné též absolvovat kurzy z předmětů jiných než z DSP akreditovaného na Fakultě chemické, a to z předmětů akreditovaných na jiných fakultách VUT nebo jiných vysokých školách, kde jsou předměty akreditovány. Jednotlivé případy posuzuje oborová rada. III. Specializace Pro tuto část zkoušky je školitelem po dohodě s doktorandem zadáno speciální téma v souladu se schváleným studijním plánem, které souvisí s předmětem disertační práce. IV. Další požadavky Pojednání k problematice disertační práce Doktorand vypracuje rešerši (20 30 stran) v češtině nebo angličtině, která obsahuje literární údaje z oblasti tématu disertační práce. Předložené Pojednání k problematice disertační práce je oponováno a slouží zkušební komisi jako podklad pro diskusi během státní doktorské zkoušky. Otázky mohou pokládat všichni členové komise. Doktorand si pro tuto část zkoušky připraví prezentaci v power point formě v češtině nebo angličtině.

10 Návrh témat prací Funkcionalizované nano- a mikročástice jako nosiče DNA Identifikace a charakterizace nepatogenních bakterií rodu Clostridium izolovaných ze sýrů Vlastnosti průmyslově významných nepatogenních druhů rodu Clostridium Vliv fyzikálně-chemických dejů na odstraňování kontaminantů z potravin migrací do plastových obalových materiálů. Vliv způsobu pěstování vinné révy na zastoupení mikroflóry ve víně. Využití různých technik mikro- a nanoenkapsulace k řízenému uvolňování aktivních látek v potravinách a nápojích. Školitel doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. doc. RNDr. Alena Španová, CSc. doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. prof. Ing. Peter Šimko, DrSc. doc. Ing. Jiřina Omelková, CSc. doc. RNDr. Ivana Márová, CSc.

11 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Analýza potravin Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Přednášející Prof.Ing.Peter Šimko,DrSc Stručná anotace předmětu 1. Analýza rizika (hodnocení rizika, management rizika, zvládání rizika) vyplívajícího z konzumace potravin 2. Legislativní rámec analýzy potravin, nařízení, směrnice a doporučení EÚ v rámci analýzy potravin, národní legislativa 3. Vzorkování, statistika, vyhodnocování a zpracování výsledků analýzy potravin 4. Extrakční a přečišťovací techniky v analýze potravin 5. Koncentrační techniky a techniky frakcionace 6. Techniky identifikace, kvalitativní a kvantitativní stanovení 7. Instrumentální technika v analýze potravin 8. Biochemické a molekulárně-biologické metody analýzy potravin 9. Praktické postupy analýzy potravin (kontaminanty, geneticky modifikované organismy, reakční produkty, alergeny, nutriční a antinutriční faktory, stereoizomery a biologicky aktivní látky) 10. Senzorická analýzy potravin. 11. Využití analýzy potravin pro certifikaci potravin ze zemí třetího světa, akreditace laboratoří pro analýzu potravin. 12. Využití analytických údajů v systému rychlého varování EU pro potraviny a krmiva Odborná literatura 1. Nollet, L. (Editor): Handbook of Food Analysis. Dekker/CRC Press, New York, USA, 2004, 2975 s. ISBN: X 2. Picó, Z. (Editor): Food Toxicants Analysis. Elsevier, Holandsko, 786 s. ISBN: Nollet, L. (Editor): Food Allergens Analysis, Instrumentation and Methods. Dekker/CRC Press, New York, USA, 2010, 895 s. ISBN: Meilgaard, M. C Arbo, A.: Sensory Evaluation Techniques, CRC Press, New York, USA, 2006, 789 s. ISBN:

12 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Aplikovaná fyzikální chemie pro potravináře Způsob zakončení Zkouška formou odborné rozpravy Další požadavky na studenta Přednášející Prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. Stručná anotace předmětu Výuka předmětu Aplikovaná fyzikální chemie pro potravináře probíhá individuálně. Jednotliví studenti doktorandského studia si vybírají v souladu s odborným zaměřením disertační práce a po dohodě s garantem předmětu některou část z fyzikální chemie, kterou si na základě doporučené literatury nastudují. V průběhu studia dané problematiky se konají konzultace s garantem. Samotná zkouška z předmětu Aplikovaná fyzikální chemie pro potravináře probíhá formou veřejné cca 40 minutové přednášky v rámci Ústavu chemie potravin a biotechnologií, která se koná za přítomnosti garanta. Po přednášce probíhá obecná diskuse k dané problematice. Hodnocení formou známky je provedeno garantem na základě posouzení průběhu přednášky po stránce její prezentace po stránce odborné a formální, jakož i úrovně odpovědí posluchače v rámci diskuse.. Uvedený způsob realizace zkoušky z předmětu si klade za cíl nahradit klasické zkoušení novým přístupem. Jeho aplikací posluchač prokazuje na základě studia doporučené literatury a následné prezentace formou přednášky svou schopnost pochopit fyzikálně-chemickou podstatu jevů, bezprostředně souvisejících s tématem disertační práce. Odborná literatura P.Atkins, J de Paula: Physical Chemistry for the Life Sciences, New York 2006 R.J.Hunter: Foundations of Colloid Science, Clarendon Press Oxford 1986 Encyclopedia of Chemical Physics and Physical Chemistry Vol.I-III., IOP Publishing Ltd.2001 M. Kodíček, V. Karpenko: Biofyzikální chemie, Academia 2000 M.R.Wright: An Introduction to Chemical Kinetics, John Wiley & Sons, Ltd. 2004

13 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Bioinženýrství pro potravináře Způsob zakončení Zkouška, odborná rozprava k pojednání Další požadavky na studenta Zpracování pojednání k zadanému tématu souvisejícím s problematikou řešenou v rámci DSP. Přednášející Stručná anotace předmětu Doc. Ing Bohuslav Rittich, CSc. Cílem předmětu je rozšířit znalosti týkající se Bioinženýrství se zaměřením na potravinářství a výživu. Pozornost bude zaměřena na prohloubení znalostí v oblasti přípravy látek (syntézy substancí a aditiv) s využitím enzymové katalýzy v kvazivodných a nevodných systémech, pomocí genově modifikovaných organismů apod. Dále bude věnována pozornost využití průmyslové chromatografie při izolaci biopolymerů a dalších biologicky aktivních látek, využití dvoufázových systémů při extrakci hydrofilních přirozených polymerů a využití mikro- a nanočástic reagujících na vnější stimuly při transportu a izolaci biologicky aktivních látek. Odborná literatura - P. Singleton, Dictionary of DNA and Genome Technology, (2nd ed), Wiley- Blackwell, Chichester, 2010, str J. Berthier, P. Silberzan, Microfluids for Biotechnology, Artech House, Boston, 2006, str B. Y. Zaslawsky, Aqueous Two-phase Partitioning Physical Chemistry and Biological Applications, Marcel Dekker, New York, 1995, str A. Zaks, A. M. Klibanov, Enzymatic Catalysis in Nonaqueous Solvents, J. Biol. Chem. 263 (1988) B. K. Ledersen,N. A. DElia, K. L. Nelson, Bioprocess engineering: systems, equipment and facilities, John Wiley, New York 1994, str. 785.

14 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Chemie potravin Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Přednášející Prof.Ing. Peter Šimko, DrSc. Stručná anotace předmětu Předmět bude zaměřen na následující okruhy: 1. studium a interpretaci mechanizmů reakcí probíhajících mezi složkami potravin navzájem a mezi složkami potravin a aditivními látkami v průběhu zpracování východiskových surovin rostlinného i živočišního původu (Maillardovy reakce, vznik N-nitrózosloučenin, enzymové hnědnutí, vznik chlórovaných derivátů) 2. objasnění samovolných reakcí probíhajících v potravinách v průběhu jejích skladování za různých podmínek (Maillardovy reakce, interakce konzervačních látek se složkami potravin, kondenzační reakce, reakce s látkami obsaženými v modifikované atmosféře, vliv anorganických iontů, oxidace mastných kyselin a vitaminů) 3. mechanizmy reakcí probíhajících v potravinách iniciovaných fyzikálněchemickými činiteli (světlo, tlak, teplota) odbouraní přírodních barviv, formace akrylamidu, furanu a jeho derivátů, polycyklických aromatických uhlovodíků, heterocyklických aminů, degradace přírodních polymerů, apod.) 4. zamezení nežádoucích změn v potravinách aplikací látek schopných inhibovat průběh těchto reakcí (protektivní reakce antioxidantů, anorganických iontů, enzymů, organických kyselin) 5. zamezení výskytu nežádoucích látek jejích inaktivací reakcí s vhodným činidlem (lektiny, mykotoxiny, biogenní aminy) Odborná literatura 1. Velíšek, J. Hajšlová, J. Chemie potravin. Ossis, Tábor, 3. rozšířené a přepracované vydání, Belitz, H. D. - Grosch, W. - Schieberle, P.: Food Chemistry, Third Edition, Springer, Heidelberg, 2004, 1071 s. ISBN:

15 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Metrologie v analytických laboratořích Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Ukončené vysokoškolské vzdělání chemického směru (magisterský studijní program), případně směru molekulární biologie, biochemie a farmacie. Znalost anglického jazyka Přednášející Prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc. Stručná anotace předmětu Metrologické charakteristiky generovaných analytických výsledků. Vývoj, optimalizace a validace analytické metody. Metrologické charakteristiky analytické metody: limit detekce, limit stanovitelnosti, návratnost, návaznost, kontrola dlouhodobé stability analytické metody, validace, nejistoty. Správná analytická praxe, zabezpečování jakosti analytických výsledků. Sestavení standardních operačních postupů pro vzorkování a analytickou metodu. Odborná literatura Základní dokumenty EURACHEM (příručky Kvalimetrie) GRAFEN, A.; HAILS, R.: Modern Statistics for the Life Sciences. Oxford / University Press, 2004 MILLER, J. N.; MILLER, J. C.: Statistics and Chemometrics for Analytical Chemistry. Gosport: Ashford Colour Press, 2005

16 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Navrhování experimentů a zpracování experimentálních dat Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Absolvování kurzů Organická chemie I a II (česky nebo anglicky). Doporučené je absolvování kurzu Vztahy mezi strukturou a biologickou aktivitou. Přednášející prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc., FRSC Stručná anotace předmětu Principy statistických metod, vícenásobná regresní analýza, multivariační metody. Strategie statistického hodnocení realných souborů experimentálních dat. Kombinatoriální chemie, pokročilé hodnocení dat (high throughput analysis). Fyzikálně-chemické vlastnosti látek a jejich parametrizace. Metody QSPR, QSAR a jejich softwarová podpora. Odborná literatura Základní: Hendl J.: Přehled statistických metod a zpracování dat. Portál, Praha Kuchař M.: Výzkum a vývoj léčiv. VŠCHT, Praha Doporučená: Medicinal Chemistry. Principles and Practice (King F.D., ed.). RSC, Cambridge Combinatorial Chemistry and Molecular Diversity in Drug Discovery (Gordon E.M., Kerwin J.F., Jr., eds.). Wiley, New York High Throughput Analysis for Early Drug Discovery (Kyranos J.N., ed.). Elsevier, Amsterdam 2004.

17 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Pokročilá biochemie Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Přednášející Stručná anotace předmětu Doc. RNDr. Ivana Márová, CSc. V rámci předmětu budou studovány mechanismy regulace primárního a sekundárního metabolismu, mechanismy enzymové katalýzy, experimentální přístupy studia enzymových molekul. Dále budou diskutovány moderní experimentální přístupy a bioanalytické metody při komplexním studiu biochemických dějů na úrovni genomu, transkriptomu, proteomu a metabolomu. Součástí předmětu jsou i vybrané aspekty klinické biochemie, imunochemie a pathobiochemie. Aplikovaná enzymologie bude zaměřena na řízenou produkci a využití enzymů v průmyslu, zemědělství a analytice. Na studium struktury, funkce a interakcí biomolekul bude navazovat studium průběhu a mechanismů regulace genové exprese. Součástí předmětu bude i biochemie mikroorganismů, rostlin a vyšších organismů se zvláštním zaměřením na buněčnou signalizaci, regulaci biochemických procesů na úrovni organismu a transportní děje. Odborná literatura Základní: 1. Vodrážka Z.: Biochemie. 2.vyd. Academia Praha, Voet D., Voet J.G.: Biochemie. Victoria Publishing Praha, Doporučená: 1. Metzler D.E.: Biochemistry. The Chemical Reactions of Living Cells. 2nd Edition, Harcourt Academic Press, Alberts B. et al: Molecular Biology of the Cell. 4th Edition; Garland Science; Tailor and Francis Group; New York, Berg J., Tymoczko J.L., Stryer L.: Biochemistry. 5th Edition, W.H.Freeman and Comp. New York, 2002.

18 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Pokročilá molekulární biotechnologie Způsob zakončení Zkouška, odborná rozprava k pojednání, protokol z praktického cvičení Další požadavky na studenta Zpracování pojednání k určitému problému molekulární biotechnologie, související s problematikou řešenou v rámci DSP. Součástí předmětu je praktické cvičení (rozsah 12 hod.) věnované technikám genových manipulací. Přednášející Doc. RNDr. Alena Španová, CSc. Doc. Ing. Bohuslav Rittich, CSc. Stručná anotace předmětu Cílem předmětu je rozšířit znalosti týkající se molekulární biotechnologie s využitím prokaryotních a eukaryontních systémů se zaměřením na potravinářství a výživu. Pozornost je zaměřena na mikrobiální molekulární biotechnologie (využití transgenních kvasinek a baktérií mléčného kvašení a probiotických baktérií), na transgenní rostliny 1. a 2. generace (rostliny s modifikovaným obsahem nutričních a dalších látek, chuti, barvy), na transgenní živočichy (skot s vhodnými atributy s ovlivněnou kvalitou mléka, transgenní drůbež a ryby). Část předmětu je věnována regulaci využívání molekulární biotechnologie v rámci EU. Odborná literatura 1) Glick B.R., Pasternak J.J., Patten C.L. Molecular Biotechnology, (4th ed.), AMS Press, Washington, USA, ) Darbani B., Eimanifar A., Stewart C. N., Camargo W.N. Methods to produce marker free transgenic plants. Biotechnol J. 2 (2007) ) Service R.F. A growing threat down on the farm. Science 316 (2007) ) Lajble G. Enhancing livestock through genetic engineering recent advances and future prospects. Comp. Immunol. Microbiol. Infect. Dis. 32 (2009)

19 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Pokročilá organická chemie Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Absolvování kurzů Organická chemie I a II (česky nebo anglicky) Přednášející prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc., FRSC Stručná anotace předmětu Kurz navazuje na zákldní znalosti organické chemie získané absolvováním kurzů Organická chemie I a II (nebo Organic Chemistry I a II) během bakalářského studia. Předmět rozvíjí poznatky v oblasti mechanismů reakcí organických látek, fyzikálně-chemického popisu reaktivity a popisuje stručnou formou moderní syntetické metody v oblasti farmaceutické a potravinářské chemie. Pozornost je též věnována environmentálním aspektům organické syntézy ("green chemistry"). Odborná literatura Základní: Clayden J., Greeves N., Waren S., Wothers P.: Organic Chemistry. Oxfor University Press, Oxford Anslyn E.V., Dougherty D.A.: Modern Physical Organic Chemistry. University Science Books, Sausalito Svoboda J.: Organická syntéza I. VŠCHT, Praha Doporučená: Li J.-J., Johnson D.S., Sliskovic D.R., Roth B.D.: Contemporary Drug Synthesis. Wiley, Hoboken, 2004.

20 C Charakteristika studijního předmětu nebo tématického bloku Název studijního předmětu Potravinářská mikrobiologie Způsob zakončení zkouška Další požadavky na studenta Sledování a studium odborných článků z oblasti potravinářských věd a prezentace experimentálních výsledků před vědeckou komunitou. Přednášející Stručná anotace předmětu Doc.Ing.Jiřina Omelková, CSc. Taxonomie potravinářsky významných mikroorganizmů. Vliv fyziologických vlastností mikroflóry na zpracování a uchovávání potravin. Využití mikroorganizmů při zpracování surovin a odpadů rostlinného a živočišného původu v potravinářském průmyslu. Mikroflóra jako zdroj primárních a sekundárních metabolitů a jejich využití v potravinářství. Odborná literatura Základní : F.Gorner,Ľ.Valík,Aplikovaná mikrobiológia poživatin,malé Centrum, Bratislava 2004 L.Šilhánková, Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology VICTORIA PUBLISHING PRAHA 1995 A.Kocková-Kratochvílová,Taxonómia kvasinek a kvasinkovitých mikroorganizmov,alfa Bratislava1990 O.Fasatiová, Plísně a vláknité houby v technické mikrobiologii, SNTL, Praha 1979 Bednář M., Fraňková V., Schindler J., Souček A., Vávra J.: Lékařská mikrobiologie, Marvil Praha, Doporučená : M. P.Doyle,L.R.Beuchat, TJ.Montville, Food Mikrobiology ASM PRESS Washington,D.C.2001 Biotechnology, Second Edition Volume 6-7,Edited by M.Roeher,VCH,Weinheim, 1996