- PDF Free Download

Transkript

1 č Č Ě Í Ž ř ě š á á ž ů ý Ž ů ě ý ý áš ě á Č ů ě ž é š á č é ě ě ě é ěř á é č ý á š ě Ž á áž ř ě š ř č é š á š šř ž áž á ěš á á čá ř é á č ů á ž ý ě ě ě á ě ž á á á ě ě ě á č ý á á ů úč áš čá č á á ž Č á á řá řá é ú č é ř ě ý á č ž š ě á š á š ý ý řž ě á č ý š á č ř ě ě ě č é ě ř é á š č č ř á ě ů é ě á ř ě é ě é á š ů á ý Čá ě č ě á á ě á ů ěž ě á ž é é ř ě ž á á ý ú č ý ě č á á ů ř ž á é š é ý é é á é č é á éč ý Č é é á á á ěš š é ň ý á š é á ý ý Č čá ň é ř ň á ž ý č á ř ž ě á ů é š ž Č á ř č ů ě é č ý ě š ě š ž ů ř ě š á č óř ó é Í á é ř ž ž ř ý á č ě ě é ý á č ě ě š ě á á ě č ů ě š ě ý ý š š á é š é é ý ř á ě č š ě ůř ř ý áš ě ž ě é š ž ř š ě ý ž š ě ř š é ě á ž š ů ůž ů ý ě ž á š ě á ř č ž á ě č ě š ú ě ář ř ář ě ů á ář á ž á á ě ě ě ž č ř ě ář č ěč šť č á ž ě č é č é č řá š š ů ě š ř á é ář á á ž š ě á ě š č š š ř ř ý ář ě čž é ž á ě ž č ý ř ář ž á ů ě é ř ž á č á ř á Ž ě ě á ě ž ě á ě ě č Ž ář š ž á á žá Ý řš ř ář á ý á š ž č á ě á á č á č č á é ěč

2 il.ittiefrršhopi Znovu a znovu připomnat dobré lidi, kteř tu po sobě zanechali živédlo pro ostatn' To je leitmotivem i tohoto vyprávěn. nářeč však cele prostupuje jejm psanm až později, za druhé světové války, kdy si tvářv tvář nacistickému,,blutt und boden" uvědomila jedinečnost českéřeči a v n různých krajových nářečpro přežitnároda jako duchovnho celku. od svého sňatku s pozdějšmškolnm inspektorem Václavem Krškou v roce 1926, Žila v Jindřichově Hradci. Tady už neučila, protože se cele věnovala manželovi a mentálně postiženému synovi Luborovi, kterému s láskou řkala Lubek' Přijala nevlastnho syna Václava, který ovšem velmi mlád za studmedicny zemřel. Když jej manžel Václav Krška v roce 1958 umrá, stěhuje se na doporučenlékařůse synem do Ústavu sociáln péčev Českéolešné, kde mu svoj mateřskou péčpomáhá žtdůstojný byť svým způsobem omezený život. Věrně mu dosloužila až do jeho smrti v roce Že to mnohdy nebylo lehké, dosvědčujjej dopsy Františku Hybšovi. Přes to všechno tady ve volných chvlchpokračuje v tvorbě. Jej prvn kniha vyšla v roce 1950 a jmenovala se Rozprávky' Tyto povdky, doplněné o dalš,vyšly ještě v roce 1974 pod názvem Blatské rozprávky. V roce ]'957 vycházjej druhá kniha, nazvaná Dobráci, filuti, meláci' Dalšjej knihy zůstaly v rukopisech. Jedná se mimo jiné o svazeček pro děti Jihočeské pohádky nebo Domov, soubor vzpomnek na dětstv a lidové zvyky. Marie Kršková už od třicátých let psala do regionálnch celostátnch novin, vyprávěla své přběhy v i jihočeském rozhlase, (tento pořad byl všeobecně velmi oblben), a v roce 1971 se dokonce nechala přesvědčit svým borkovickým žákem Františkem Hybšem, aby spolu sepsali scénář dokumentu o Blatech a j samé pod názvem,tam kde von rojovnk". V té době věc nebývalá' František Hybš, učitel a kronikář města Vesel nad Lužnic,si s n intenzivně dopisoval od počátku šedesátých let, i když prvn dochovaný dopis je z roku Často za n jezdval, někdy i s dalšm z bývalých spolužáčků Marie Šerá se narodila 12. června 1894 v Ševětně.Po dvou letech se jej rodina přestěhovala do Bošilce' Tady chodila do obecné školy' V roce 1906 nastoupila do českého dvčholycea v Českých Budějovicch. Po jeho dokončen ještě absolvovala čtvrtý ročnkpedagogia v Chrudimi a po doplňujc maturitě nastoupila učitelskou dráhu do svého prvnho působiště Bošilce. Záhy nato putovala do Záblat a potom do Borkovic, kde učila dva roky' Celkem na Blatech vyučovala třináct roků, v mnohém jejich koutě - Hamr, Jlovice, Vesel nad Lužnic, Břilice, Doln Bukovsko, Mezimost' Všude tam byla dětmi milována a jej práci respektovali i jejich rodiče. Po celou tu dobu si také všmalamstnhoblatského nářeč, které ji potom v jej tvorbě doprovázelo až do konce života. ostatně, už jej rodiče a sousedé v rodném městysi jm mluvili, nebylo j proto ciz. stejně tak 5tále ještě Živé lidové zvyky. Už tady, na svých prvnch učitelských štacch,zača la psát básně a povdky. Blatské STFIANA. darebáčkůborkovických. Z jejich vzájemné korespondence je zřejmé, že s odchodem řádových sester a přchodem civilnch pečovatelek na přelomu padesátých a šedesátých let, se j v Českéolešnépřestává líbit. V roce 'J'973 umrájejsyn Lubor a ona můžedožtv ústavu, kde podle svých sil vypomáhá na zahradě a v kuchyni. Zde také 20. března 1979 ve svých čtyřiaosmdesáti letech u mrá. Marie Kršková je dnes trochu pozapomenutou regionální spisovatelkou' Vme o n my, obyvatelé Velkých Blat a několik kulturnch historiků. Snad by stálo za to, oživit jej krásná vyprávěnalespoň dětem, které měla tak ráda. Než se tak stane, (péčněkterého osvceného nakladatele), přijměte alespoň tuto krátkou vzpomnku na ženu, jež bez reptán vzala svůj životnkřž, který nesla vstřc jediné jistotě; vzpomnce těch, kteřji mělia majrádidodnes' Vje

3 Z historie veselské knihovny Předchůdcem městské knihovny byl Čtenářský spolek, který ve Vesel nad LuŽnic vznikl roku Začal odebrat různéčasopisy a roku 1886, za pomoci mstnhoodboru,,pošumavské jednoty" zřdil knihovnu pro lid. V roce 1888 byl Čtenářský spolek přejmenován na občanskou besedu. Členové všech žánrů.tento rok měla knihovna 155 čtenářů' Z Vesel 11'8, z Mezimost 36 a jednoho z Horusic. Půjčovalo se třicetšestkrát v divadla, přednášky. Z roku ].889 se zachovala kniha výpůjček.1) lnventárnčslajsou psaná bez dat, proto nelze zjistit, s kolika svazky knihovna zahájila svoji činnost. Po dlouholeté aktivní činnosti se 3. května 1932 členovéobčanskébesedy rozešli a knihy spolku darovali obecn knihovně' Vznik veřejné knihovny tak lze podle údajůze začátků činnosti Čtenářského spolku datovat do roku ve třech řadách za sebou. Byl to systém dosti nepřehledný. Během války čtenářů ubylo a na jejm konci se knihovny Vesel i Mezimost sloučily v jednu, pro kterou poskytl mstnosti Družstevn mlýn. Vedl ji, ted' už řdcučitel ve výslužbě, Jan občanskébesedy odebrali časopisy, koupili piano, šachy, vlastnili loutkové divadlo' Pořádali večrky,plesy, koncerty, V roce 1889 se knihy lidové knihovny půjčovaly v mstnostech na staré radnici. Prvnm knihovnkem zde byl tajemnk městského úřadu František Malecha' roce, půjčenobylo 4365 knih. Na provoz knihovny věnovalo město v roce 1939 osmset korun. V květnu L939, byla okupačnmi úřady nařzena revize, při které bylo vyřazeno 7 knih. Prováděl ji odborný učitel František Kocourek. Knihy se půjčovalyv hasičskéschráni u mlýna. Byly uloženy ve skřnch, Hrdlička, kterému pomáhalo několik členůknihovnrady. Starý pán, který v knihovně působil již od roku 1927, jistě netušil, že zdevytrvá aždozářroku 1_961l Ale nepředbhejme. V roce 1947 byla na městskou knihovnu uspořádána sbrka, kterou byl pověřen odborný učitel Emil Jezdinský' Sebralo se 9551 Kčs a téměř 300 knih. Roku 1950 se knihovna stěhuje do uprázdněného krámu u pana Trnky' Knihovnkem je stále Jan Hrdlička a v knihovnradě jsou pánové Griese, Bouchal a HavlÍn. V té době přibylo hodně mladých čtenářů' Celkově knihovna čtala6172 svazků, během roku jich koup přibylo 170, darem 87, vyřazeno pak 192, mimo jiné ]_6 knih přeřazenm do studovny marxismu-leninismu a ztrátou či sešlostí48'podle obsahu se knihy dělily na beletrii, kde bylo 4522 knih, politických 3L7, zemědělských 'ýl* "{e'{: l. & ;*.*.Y,.; Kčs. Výpůjčnmidny byly středa Po vzniku Československérepubliky, V roce 1919, byl pořzen nový inventář s 6].8 knihami. To už knihy půjčovala odborná učitelka Eliška Mauserová, která seznamy přepsala. V roce 1920 bylo v knihovně 726 knih. V létě roku ]"927 knihovnu převzal učitel Jan Hrdlička. V té době bylo v knihovně iiž L1'37 svazků. 4. července 1928, státn instruktor knihovnický Fridrich, provedl prvn revizi knihovny. o dva roky později, v roce1929, se počet knih zvýšil na 1205 kusů' od roku 1930 začali knihovnci vést také denk, kde se zaznamenávaly přrůstkya vyúčtovánknih a vazeb. (Knihy zhusta vycházely na pokračovánv časopisech a bylo běžné, že se nechávaly svázat)' Na začátku roku 1939 měli čtenáři k dispozici 2232 knih STHANA 80, odborných 1051a pro mládež 203 knih. Celkem 494 čtenářůsi vypůjčilo13974 knih. Půjčovalose ve středu a sobotu, celkem 81 krát. Přjem knihovny byl Kčs, výdaje Kčs, z toho za nové knihy 20190,60 Kčs' Začátkem roku 195]. knihovna vykazovala 6776 knih. Během roku vyřazeno 1319 svazků (KNV), ztraceno 22. Na konci roku 195]. měla knihovna 5435 knih. Půjčovalose 92 krát 548 čtenářům, z toho 161 mužům, 130 ženám, 116 hochům a 141 dvkám. Vypůjčilisi celkem svazků, což ocenili okresntisk i rozhlas pochvalou. Za výpůjčky vybráno t67 47,40 Kčs. V tomto roce koupeno knih za I24I3,90 Kčs, svázáno za 4713 Kčs. Potřeby a obaly stály 219,50 Kčs. Knihovnu stále vedl zasloužilý knihovnk Jan Hrdlička s knihovnsubkomisí, kde nejplatnějšm členem byl Bohuslav Griese. 8. srpna 1951 se knihovna přestěhovala' 2. ledna 1952 byla otevřena veřejná čítárna při Mstnlidové knihovně' Hlavnm závazkem,,...je zvýšenpropagace sovětské knihy tak, aby počet stálých čtenářůvzrostl o 50%." Výpůjčkyza tento rok celkem 15260, počet čtenářů 588, z toho ].64 mužů, 98 žen, 217 hochů a 109 dvek. Průměr na jednoho čtenáře činil 26 knih. Dle obsahu půjčeno12840 zábavných,798 politických, 601 zemědělských, 1021 pro mládež. Na výpůjčkách vybráno a sobota, čítárna fungovala denně od 17 do1'9 hodin. Knihovnu ičtárnu vedlijan Hrdlička s Bohuslavem Griesem. od onv v Soběslavi obdrželi čestnéuznán:,,mstnlidová knihovna ve Vesel nad Lužnc okres SoběslaV obdržela v soutěži,,budujeme Vzornou lidovou knihovnu", čestnéuznán oný které ji zavazuje, aby i v budoucnu ještě lépe než dosud, plnila všechny své Úkoly k prospěchu mrovéhobudovatelského úsilnašeho lidu." Podepsán předseda okresnho národnho výboru J. Clek....pokračovónpřÍštěVje

4 ž úř ě ě ř č ář á ř á š ě č ě é čá ý č ů ě ě ř é é á ř é ž č š ě ř á á ž á ú ě řú č ř éčá č á ž ů ě čá č šš ř ě ě č ý ř ů ě š á á č ě ě ř ň ž ý č ý č á á ě á č ů Č ů ě é ě č ň é ž ž é ř á č č é ě š ě š ě ý ý ř é ě č ě č ň ě é ě é ě ř ň á á š á č čá č ž á ž ě é řá á ž ř š é áč é š ž ý š é ě č č č ř é ě ě á á ý ý řá Ž ě š á á á č ě é ě ě úč ř ž ý ě é č ý á ě ě ů úř ř ř č ůž á ě á ř é ě ý ě ý á á ě ů úř ř ý ě ř š Č ář ůž ž š ě ě ě ň á ř ž ě á á š á ě žá ý ý é é ž š ě č ý ř š č ř é ř š č ý á ě ů ř ž á ů ě č ý ěř č á ž é č ž žá ů ř ž ů ř á Úč ý á á ů ě ý á ů á š ě ě ř ž ř á Žá ý ý á ř ě č č á Úř š ě ě č ř é ž č š ě ě ě á á č ů ř ě č á ě č é ěř č ž ů ě č é š č č á ř á ý ů é č č á á á á š ý ř ě á á ě č š ř é ů řá é ř ě á ě ů é ě ř ž š č š ě ě á ě č ů ž á é ž é ř á č á š ě ě č č ě ě á ě ý á ř ě é ě ř š ě á č ž á ž č á ž ř ě ě ó ů č ř á ř č ě á ž é ř á ě Č é č ě ž á ě ě á ě č ů ř Ú á Č é á ž č é ů ž ě š ě ě š á ř á á č Í Ť Á ť Í ě ó ř č Ó ď

5 é č ř š č ý á á á é čá úč š ý ť š ě á é ř á ý ě á řá ě ř ř ž ě č ěš á č á é ě ě á á ý ř ž é ž á ů ř ž ě č á ě Ž é é ř ž š é š ž é č á ů ý á ř é á ř á á č ř á ě ě á ř ě á ě á ě š č ž á é č é ě á é ý č ý á ž é č ž ě ěš ě ř á ů é á ů á á ř č č č č ě á ě ř ž ý áž ě ů á ě řš ě č úč š ř é ů é ř á úž é á ů ž š é á ů á ů ř ě é š á ě é ť é č á ž á ř é ř ý žá Í š ž á á ě ě ž ě ě á é é ž á é ě ě á ž ř é ó ě ě ě ř Č á č ě š ř é č á ř ů ě č ř č á č á ř ě á ě á ř á ě ě é ů č á á ý é ť é áž ěš é č ř š á á č č é š č ý ř ž ť á ě ř ř é á ě ž ě á á ň č ž á č ě ň á ř ě é ň ě ý ý ěš é ž ř š ě ň š ě á ě ž é ě á ž ě ří á ý č ů á ý ý á ář ř é é á Í á ě é é á ř á é ář é á ž é ž š á š ě á ů é ě á úč á řů ť ý ů ž á á ýš ň é á ř á á ň é š ýš ý á á ř ň ý ř ě ěž ý ž é ý š é č Í á ř á úč á ý ě ě řš ě ůž č á ý č éú ě é á čá č ř ě ř á ů š á é á š ě ů ž á ýň á á ý ě úč ý ů ě á é ř ě ů ž á ě č č č ž ý č ý á ý á č á č á č á é á č č č ž ý č ý á ýň á á ý ě úč ý ů ě á é ř ě ů ž á ě č č č ž ý č ý á ý á č á č á č á é á č č č ž ý č ý

6 ě á ě é č ň é é č č é š ě ů á ý ž ž ř š é é é é šř ž ý á ů ž ž é úč č á ě é ř š é ě š é á ý ř ř ž ž ž ě ů ě čá ž é éž ž ě ž š ž ý žá ů ě ž č ěš é žň ů č é ň ě á ě ě ý ě ž ý á č č ě š ě ě ě á ý č ý č č á ý á ů ů ě ů ň á á ř ě á ů ř š ý áš ě ý é é á ý á á á é čó ž ů ž žá ž ž č á ř ř ž ě ě ž ě ě ý á ě ě ř ý ý á ž ž č é ř é ěř ž á ý Č ý ě áš ř š ě á ě ě ě á ě ř ž é ě č ž š ř ž á ě é ž é á á ý ž ě žá á á š š ř á čá č š ě ě ě ě á á š ž ý ý ě ř ž ě š ář á á ář ě á é á á ů ř š č ě é á ž á ě é ž ě š žá ě á ř ě ů ů ř ž ž ř žá ý ť á é č ř ě é ě ů ý ž ř á ž á á á ý á š ě ý á č ů č á ě á ě é ů é ě ů č ř č š ů á ů č ý ů ž á ý ě čá ě š é š ě á ů č ý š ů ě ů ž á ž ě ě č ž ř á ů ž ůž ě é ž ř čá Č á ž ě á č ň ů ž ť ř ž ž ě ě š ř ů ě ž ě ž č é š ř ě ř á š ř ů ý é ř š č á é á á ř š á ř é š ě ěč ž á é ě é šř á ě ý ž ř š ě ý á ů á ěč ě ř č Č ý č á ý ž řá é ž á č ž Č á ů č á ř Í ď Í ť