MASARYKOVA UNIVERZITA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy Pohybový režim dětí v mateřské škole Bakalářská práce Brno 2013 Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Autor práce: Lenka Vítová

2 Bibliografický záznam VÍTOVÁ, Lenka. Pohybový režim dětí v mateřské škole : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, s., 1 s. příl. Vedoucí bakalářské práce doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc. Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na pohybovou aktivitu dětí předškolního věku ve vybraných mateřských školách v Bystřici nad Pernštejnem a okolí. Záměrem je zhodnocení výskytu intenzity a objemu pohybové aktivity dětí v průběhu dne. Cílem bakalářské práce je zkoumání a ověření přístupu učitelek MŠ k pohybovým aktivitám dětí v MŠ. Na základě výzkumu jsou stanovena doporučení pro úpravu denního režimu. Annotation Bachelor's work is focused on motion activity of preschool children in selected kindergartens in Bystřice nad Pernštejnem and its surroundings. The main purpose is to evaluate intensity and amount of motion activity of children during the day. Goal of bachelor's work is research and verification of teacher's approach towards motion activities in nursery. Recommendations for daily schedule are based on research results. Klíčová slova pohybová aktivita, pohyb, dítě předškolního věku, řízená a spontánní činnost, pozorování, denní režim Keywords motion activity, movement, preschool children, managed and spontaneous activity, observation, daily schedule 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.... Podpis 3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, za motivaci a podporu, doc. PaedDr. Vladislavu Mužíkovi, CSc., za vstřícný přístup, cenné rady a odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování patří v neposlední řadě, také všem učitelkám a ředitelkám, které mi umožnily pozorování v mateřských školách. 4

5 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST DÍTĚ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Hra dítěte v předškolním věku Rozvoj řeči Zájmy a potřeby dítěte Pohyb jako potřeba dítěte Pohybové kompetence dítěte v předškolním věku Motorický a fyzický vývoj dítěte předškolního věku RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Podmínky předškolního vzdělávání Psychosociální podmínky Organizace Denní řád v RVP PV Denní řád v Programu pro jesle a mateřské školy REŽIM DNE V MATEŘSKÉ ŠKOLE Volná hra Řízená činnost Stravování Hygiena Pohyb Cvičení Pobyt venku VÝZKUMNÁ ČÁST CÍLE VÝZKUMU METODIKA VÝZKUMU VÝSLEDKY VÝZKUMU Výsledky pozorování č Výsledky pozorování č SHRNUTÍ A DISKUSE ZÁVĚR RESUMÉ SUMMARY POUŽITÉ ZDROJE PŘÍLOHY

6 Úvod Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce. Robert Fulghum Předškolní věk je období pro dítě velmi důležité. V rámci socializace jedinec přichází z domácího, rodinného prostředí do mateřské školy, kde se má začlenit do skupiny vrstevníků a adaptovat se na nové prostředí v soužití s dětmi i dospělými. Dítě prochází nejdůležitějším vývojem z hlediska psychického, kognitivního, emocionálního, fyzického a sociálního. Na základě zkušeností a zážitkovému učení či nápodobou získává přehled o normách a může si vytvořit vztah k prioritám, které jsou součástí života a životního stylu. Důležitou součástí vývoje zdravého jedince je spontánní pohyb, kdy dítě zkoumá svoje možnosti, schopnosti a dovednosti. Pohyb může být i řízený, např. v mateřské škole učitelkou, při němž se podněcují předpoklady pohybového rozvoje jedince. V obou případech se jedná o pohybovou aktivitu, při které se mimo jiné dítě učí prosociálnímu chování. Při pohybu se rozvíjí manipulační, nelokomoční a lokomoční pohybové dovednosti. V dnešní technicky zaměřené době děti tíhnou k pasivnímu trávení volného času, často u televize či u počítače. V mateřské škole, kde děti podle svých fyziologických potřeb vyhledávají spontánní aktivitu a pohyb, lze vytvořit základy pro zdravotní návyky a zvyklosti. Za pomoci motivace a pohybových her děti získávají pozitivní přístup k pohybu a zdravému životnímu stylu. Mohou z nich vyrůstat zdravější a veselejší jedinci. Teoretická část obsahuje tři kapitoly, v první se zabývám charakteristikou předškolního věku z hlediska vývoje a pohybovou aktivitou. V druhé kapitole se podrobněji zabývám požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), pohybovou aktivitou, jejím dřívějším a současným pojetím v souladu s RVP PV a denním řádem v mateřských školách podle dokumentů RVP PV a Programu výchovné práce pro jesle a mateřské školy. Třetí kapitola je zaměřena na pohybový a denní režim v mateřských školách, jaké činnosti se vyskytují v dopoledním režimu. Výzkumná část obsahuje výsledky pozorování, které jsou zhodnoceny. Na základě zhodnocení teoretických a praktických poznatků odpovídám na výzkumné otázky. Cílem bakalářské práce je zkoumání a ověření přístupu učitelek MŠ k pohybovým aktivitám dětí v MŠ. Teoretická část bude vycházet z dostupné literatury zabývající se příslušnou tematikou. Výzkum bude bude zaměřen na problémy plynoucí z teoretické části a bude monitorovat pohybové aktivity v denním režimu dětí v MŠ (metoda pozorování). Na základě výzkumu budou stanovena doporučení pro úpravu denního režimu dětí v MŠ. 6

7 1. Teoretická část 1.1 Dítě předškolního věku Předškolní věk je jedním z několika období lidského života, zpravidla se vymezuje od tří do šesti let (nebo do 7 let). Rozdělení věkových období se určuje na základě nápadných znaků biologických, psychologických a sociálních změn.(čáp a Mareš, 2001; Šmelová, 2004, s. 66) Erikson nazývá předškolní věk obdobím iniciativy, protože pro dítě tohoto věku je charakteristická jeho aktivita v různých typech činností. Dítě se setkává s jinými lidmi mimo oblast rodiny, získává nové sociální role ve vztahu k mateřské škole, k sousedům či vrstevníkům. Vytváří se základy osobního hodnotového systému a normy chování, které přebírají po dospělých. (Vágnerová, 2005) Šmelová (2004) píše, že dítě se stává aktivním, vytváří si zdravé svědomí nebo dochází k utváření nezdravého svědomí s pocitem viny. Rozvíjí se sebevědomí, které lze chápat jako postoj dítěte k sobě samému. Při jeho hrách nelze přehlédnout radost z pohybu a z objevování nového. Úroveň senzomotoriky se lepší a je dítěti umožněno vykonávat rozmanité pohybové aktivity, např. běhání, poskakování, zdolávání překážek, jízda na koloběžce či na kole, lyžování. Děti dokážou zopakovat pouze viděné a slyšené. Podle švýcarského psychologa Piageta lze předškolní věk dělit na předoperační období (2 7 let). Součástí je předpojmové a symbolické inteligence (2 4 roky), při kterém dochází k osvojování řeči a dítě myslí v tzv. předpojmech. Dítě je seznámeno s poznatky ze svého okolí, ale chybí pochopení obecnějších pravidel. A názorné, intuitivní myšlení (4 7 let), při kterém se myšlení dítěte váže na vnímání a představy. (Šmelová, 2004) Myšlení dítěte charakterizuje zejména jeho intuitivnost a egocentrismus (dítě zaměřuje pozornost na vlastní osobu, prosazuje se na úkor druhých, není schopno vnímat skutečnost na základě druhých). Myšlení dítěte je antropomorfické (dítě přenáší vlastnosti člověka na předměty a zvířata) a je též magické (o tom, co se má uskutečnit, co se bude dít, rozhodují přání, z toho plyne např. záliba dítěte v pohádkách). (Šmelová, 2004, s ) Hra dítěte v předškolním věku Nejpřirozenější činností pro předškolní věk je hra v nejrůznější podobě. (Šmelová, 2004, s. 69) Langmeier (1998) používá pojem hra jako příjemnou činnost, přinášející uspokojení sama o sobě. Práce je vykonávána pro dosažení cílů, bez ohledu na svou příjemnost či nepříjemnost. 7

8 Hra má většinou nějaký cíl, který může být nahodilý. Pokud je určen z vnějšku, lze ho i záměrně změnit. V rámci hry dítě získává praktické dovednosti a procvičuje činnosti, které bude jednou potřebovat pro celý život, dochází k rozvoji podnikavosti a tvořivosti dítěte. Hra vychází z jeho potřeb, dítě si dokáže hrát podle svých představ. Nejdůležitějším prvkem je spontánnost. Dětská hra prochází různými etapami. Během období předškolního věku dítě přechází z individuální formy ke hře ve společnosti druhých. Hry členíme podle jejich druhu (podle klasifikace Kerna aj., 1999) na funkční hry, pohybové hry, konstrukční hry, hraní rolí, hry s pravidly a skupinové hry. Funkční vznikají kolem prvního roku života při poznávání vlastního těla, kdy se dítě seznamuje s částmi těla. Získává první zkušenosti, jak ovládat své tělo a zároveň i různé předměty. U pohybových dochází k osvojení schopností pohybů, dochází k rozvoji hry, která potřebuje mnohem složitější úkony. Dítě se učí lézt, chodit, později běhat, poskakovat, hrát si s hračkami, např. s míčem chytat, házet, kopat apod. Tyto hry se mohou postupně stát složitějšími. Mohou se v ní objevovat prvky soutěžení a různá pravidla, při kolektivních hrách je rozvíjeno i prosociální chování apod. Konstrukční hry začínají vznikat v rámci funkčních, při nichž se dítě snaží pojmenovat náhodně vytvořené objekty, na počátku staví z kostek komín, most, garáž atd. Později se stává tato hra záměrnou. Hraní rolí (fiktivní neboli symbolická hra) je hrou námětovou, kdy děti přebírají sociální nebo jiné role, např. na tatínka, na maminku, na kuchaře, na lékaře atd. Děti si vyzkoušejí různé formy sociálního chování a současně je poznávají. U her s pravidly dítě soupeří se svými kamarády a učí se respektovat daná stanovení. Stanovená pravidla bez vedení dospělého dokáže dodržet dítě až kolem osmého roku. (Šmelová, 2004, s. 70) Při dodržování pravidel se dítě učí velké trpělivosti a sebeovládání, někdy nastávají potíže v podobě vzteku, pláče či trucování. Pravidla děti přijímají jako hotové nebo si je mohou samy vytvářet. Děti se s nimi setkávají v různých typech her, nejvíce však při společenských nebo sportovních hrách. Při skupinových hrách dochází k procesům sociálního učení. Dochází k osvojování si některých druhů sociálního učení, navazování kontaktů, učení se spolupráce, vzájemné domluvy a respektování ostatních. (Šmelová, 2004, s ) V předškolním období je tedy důležité, aby dítě uspokojilo svou potřebu hry. Ať se to týká individuálních či skupinových, má z herních činností radost, která je součástí spontánního prožívání dětského světa. Za pomocí sportovních a pohybových her, lze děti učit, např. rozvoji manipulačních dovedností, orientace v prostoru, rovnováhy. Nejen v rámci schopností zdravého a pohybového rozvoje osobnosti, ale také v rámci dodržování pravidel a rozvoje sociálního cítění. 8

9 1.1.2 Rozvoj řeči V předškolním věku dítě dosahuje velkého rozvoje v oblasti řeči, na konci tohoto vývojového období zpravidla umí správně artikulovat, spontánně používat souvětí, aktivně užívat říkanky, písničky a vypravovat pohádky. Dítě předškolního věku rozšiřuje svou slovní zásobu, postupně si osvojí správnou znalost gramatických pravidel. (Langmeier, 1998, s. 70) Ve třech letech se u dítěte zvětšuje slovní zásoba, věty jsou delší, osvojuje si gramatickou stavbu vět, učí se říkanky, vytváří se verbální slovní paměť (D, T, N, L, Bě, Pě, Mě, Vě), ale stále přetrvává patlavost. Ve čtyřech letech ovládá kolem slov, dítě převážně již používá všechny slovní druhy, dochází ke zpřesnění slovní zásoby, gramatické stavby vět a zlepšuje se výslovnost, ale stále přetrvávají některé problémy. Umí už vyprávět, dokončuje se Ď, Ť, Ň začíná vývoj Č, Š, Ž, C, S, Z, R, Ř. V pěti letech je řeč bez agramatizmů, tj. když dítě již ovládá správné užití gramatických jevů pády, osoby, časy, v tomto období stále přetrvává nepřesnost ve složitějších větách či souvětích. Do šesti let dítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí, zvládá kombinaci Č, Š, Ž a C, S, Z. (Langmeier, 1998, s. 70) Podle Krčmové a Richterové (1987) se jazyková výchova vnímá jako součást celkového systému výchovy v mateřské škole. Prostupuje zaměstnání dětí, protože všechny činnosti v kolektivu doprovází jazykový projev učitelky, který slouží i jako jazykový vzor. Dochází ke vzájemnému dorozumívání v interakci učitelky a dětí či v rámci dětských dialogů. Tělesná výchova napomáhá jazykové výchově zejména rozvíjením ukázněnosti a uvědomělosti pohybu a rozvojem citu pro rytmus. Pro vlastní mluvu má smysl výchova správného dýchání. Vliv tělesné výchovy na jazykový vývoj dítěte je zprostředkovaný, to však neznamená, že by učitelka při tomto typu činnosti nedbala na správný jazykový vzor své mluvy." (Krčmová, Richterová, 1987, s. 15) V rámci pohybového režimu v mateřských školách, mají učitelky dbát na pečlivou přípravu pohybových her a činností s ohledem na věk a rozvoj jazykových schopností dětí. Je třeba vybírat takové činnosti, které jsou přizpůsobeny všem individuálním potřebám děti z hlediska jejich fyzického i duševního vývoje. (Krčmová, Richterová, 1987) Zájmy a potřeby dítěte Potřeba je nárokem jednotlivce vůči prostředí. Potřebou je člověk motivován. Potřeby nám pomáhají udržet základní životní funkce a žít plnohodnotný život. Neuspokojování potřeb (nebo nějaké potřeby) vede k omezení nebo narušení výměny hodnot jakýchkoli což má za následek negativní citový prožitek, kterému říkáme frustrace." (Havlínová aj., 2000, s. 27) 9

10 Šmelová (2004) uvádí nejznámější model lidských potřeb, který je vztažen k člověku kteréhokoliv věku. A. Maslow sestavil lidské potřeby do podoby pyramidy. Mezi základní řadí potřeby: fyziologické (potřeba potravy, vyměšování, kyslíku, spánku, apod.), bezpečí (jistoty a stálosti, pořádku a pravidel apod.), sounáležitosti (lásky, náklonnosti, někam patřit), uznání (sebedůvěra, sebeúcta), seberealizace (sebenaplnění). Základní potřeby dítěte lze dělit na základní biologické, psychické, sociální a vývojové. Do základních biologických potřeb patří zajištění podmínek pro fungování metabolismu, z hlediska vývoje i aktuálního. Jedná se o dostatek tepla, čistoty, ochrany před škodlivými vlivy životního prostředí. Za důležité se považuje podnětné prostředí, v němž dochází k rozvoji funkcí organismu, hlavně nervové soustavy a lokomočních aktivit. Na skupinu biologických navazují základní psychické potřeby, které úzce souvisejí se sociálními. U psychických dochází k rozvoji dítěte v oblasti intelektu, citů a vůle, chování, interakcí s okolím, chápání sebe i ostatních, společenských hodnot i celého prostředí. Řadíme sem potřebu: náležitého přívodu podnětů (stimulace), smysluplnosti světa, jistoty, vědomí vlastní identity a potřebu otevřené budoucnosti." (Šmelová, 2004, s. 72) Sociální potřeby se propojují s psychickými, v té souvislosti jsou často označovány jako psychosociální. Socializace jako celoživotní proces v tomto období hraje největší roli, je proto třeba, aby se dítě dobře adaptovalo na prostředí mateřské školy, mělo nové kontakty s vrstevníky atd. Mezi nejdůležitější potřeby patří přijetí dítěte, lásky a bezpečí, které nejen v rodině, ale i v mateřské škole vyhledává. V předškolním období má socializace pro dítě významný vliv na jeho vývoj. Dítě získává nové zkušenosti a učí se překonávat různé překážky, řešit problémy a konflikty, se kterými se setká. (Šmelová, 2004, s. 74) Dítě získává nové zkušenosti se svou vůlí, musí se učit trpělivosti a umění se některých věcí vzdát. Tuto dovednost uplatní i v pohybových hrách či cvičeních, kdy se učí zdolávat překážky, prohrávat, překonávat své možnosti, jak psychické, tak fyzické. Při respektovaní pravidel, přizpůsobení se prostředí a podmínkám, získá lepší postoj k překonávání některé problémů v životě (viz kapitola 1.3). Za základní vývojové potřeby jsou považovány činnosti, které jedinec sám rozvíjí. U nich vzniká motivace k aktivitám. V procesu učení se stanoví vnitřní možnosti jedince a mění se jeho vývojová úroveň. Mezi základní vývojové potřeby patří aktualizace vývojových potřeb, jejich uspokojování, u starších dětí roste i motivace k činnostem, která se od nich odvozuje. Motivace je proměnlivá. Děti si osvojují nové poznatky a dovednosti, překonávají dosud nezvládnuté činnosti. (Šmelová, 2004) Uspokojování potřeb patří k prvořadým požadavkům péče o dítě. V této souvislosti je vždy nezbytné respektovat věkové i individuální zvláštnosti dítěte, danou situaci i samotné 10

11 prostředí, v němž se dítě nachází a které na něj přímo působí." (Šmelová, 2004, s ) Pohyb jako potřeba dítěte Pohyb je základní potřebou dítěte a je spojen s vývojem tělesným, psychickým i sociálním, proto se uplatňuje při výchově dítěte ve všech oblastech. Praktické zprostředkování velkého množství životních kompetencí se děje v pohybové hře, ať už spontánní, nebo více či méně navozené a řízené učitelkou. Právě pro svou náležitost k dětskému věku je pohybová aktivita a hra prostředkem velmi přirozeným a účinným. Dětský rozvoj je bez těchto aktivit a činností nemyslitelný." (Dvořáková, 2002, s. 17) Matějček (2005) se zabývá charakteristikou období předškolního věku. Podle něj dítě umí dobře chodit, běhat, skákat, jezdit na tříkolce, lézt po žebříku, házet míčem, manipulovat s ním. Učí se schopnosti udržovat rovnováhu, kdy děti dovedou stát nebo skákat na jedné noze. Některé děti ovládají dovednosti jako je plavání, jízda na kole, později i lyžování, bruslení či chodí do tanečních kroužků. Tyto možnosti se objevují u dětí před vstupem do školy, ale klasická norma je až v mladším školním věku. Vždy při jakémkoliv rozvoji pohybových činností se musí dbát na individuální možnosti a potřeby dítěte. Každý jedinec je jinak vývojově připravený na další pokroky v rozvoji své osobnosti. Dbá se na vrozené predispozice, protože mohou být děti nadané, například pro tanec či jiné pohybové prvky, ale jiným to může trvat déle, než se určitý pohyb naučí. Podle Dvořákové (2002) je pohyb prvotní možností, při které dochází k učení v ovládání svého těla, orientací v prostoru a seznamování se s prostředím, v kterém se nachází. Pohyb chápe i jako vyjadřovací prostředek ke komunikaci s okolím. Dochází tak k postojům a hodnocení svého chování, vzájemnému srovnávání, pomáhání si, soupeření a spolupráci, při tom získávají sebevědomí. Často se pohyb a pohybová aktivita spojují více s fyzickou stránkou, ale v období předškolního věku, děti prochází velkými změnami. Lze propojit tuto činnost i s psychickou, sociální a zdravotní složkou. Změny nastávají v průběhu vývojového období, z hlediska fyzického a motorického jsou více popsány v kapitole Děti se v tomto období učí ovládat své tělo, vědomě hýbat některými svaly, udržet rovnováhu, protahovat a posilovat svoje svaly. Při pohybu v mateřské škole, kde je zahrnuto ranní cvičení, mohou děti tyto dovednosti rozvíjet. V rámci činností rozvíjí i další stránky své osobnosti, rozvíjí mentální a sociální učení. Je důležité propojení psychické pohody a tělesného pohybu. Pro zdraví je důležitá tělesná zdatnost, tedy schopnost vyrovnat se s vnějšími vlivy. Od 11

12 té je neoddělitelná i zdatnost psychická překonat nepříjemné pocity, vytrvat v činnosti, vyrovnat se s neúspěchem." (Dvořáková, 2011, s. 85) Carpensen, Powell a Christenson (1985, s. 126) považovali pohybovou aktivitu (physical activity) za jakýkoli tělesný pohyb zabezpečovaný kosterním svalstvem, vedoucí ke zvýšení výdeje energie jedince. Podle Frömela, Novosada a Svozila (1999, s ) se pohybová aktivita (dále jen PA) definuje celkovým lidským chováním, zahrnující všechny pohybové činností těla člověka, které mimo jiné obsahují zapojení kosterního svalstva a aktuální spotřebu energie. Pohybová aktivita je ještě dělena na neorganizovanou (spontánní) PA, která vyjadřuje volný pohyb, bez pedagogického řízení a organizovanou PA, která je pod vedením pedagoga či zkušeného trenéra. Dobrý, Čechovská, Kračmar, Psotta a Süss (2009, s. 10) vymezují pohybovou aktivitu následovně: Pohybová aktivita (physical activity) je druh tělesného pohybu člověka, charakteristického svébytnými vnitřními determinantami (fyziologickými, psychickými, nervosvalovou koordinací, požadavky na svalovou zdatnost, intenzitou apod.) i vnější podobou a formou, vykonávaného hybnou soustavou při vyšší kalorické spotřebě, tj. při energetickém výdeji vyšším než při stavu člověka v klidovém metabolismu. Pohybovou aktivitou je např. chůze, plavání, běh, skok, hod, fotbal apod." Ve starších či jiných odborných publikací autoři zavedli termín pohybová činnost (dále jen PČ), nahrazující PA. V Encyklopedii tělesné kultury (1988, s. 37) se píše, že PČ je záměrnou činností pohybových schopností a dovedností s jasně určeným cílem, kdy PČ je řízená centrální nervovou soustavou, a tím se vyvíjí vnitřní mechanismy samoorganizace. Činnost se může regulovat vědomě, nevědomě, cílevědomě a bezděčně. Teplý (1995) používá a definuje termín pohybový režim, který zahrnuje všechny pravidelné pohybové činnosti člověka v jeho životním cyklu, popřípadě denním režimu člověka. Do pohybového režimu se řadí všechny pravidelné činnosti vyjadřující pohyb, mohou být pracovní, nepracovní a volnočasové. Pohybový režim mají všichni lidé, ale často pod vlivem okolí, např. rodiny, školy či zaměstnání Pohybové kompetence dítěte v předškolním věku V souvislosti s poznatky o tělesném a psychickém růstu a vývoji dětí předškolního věku byl v oblasti tělesné výchovy specifikován rámcový obsah činností, které odpovídají dětskému věku a jejichž prostřednictvím je ovlivňován především tělesný a pohybový rozvoj dítěte." (Dvořáková, 2002, s. 18) Díky těmto činnostem dochází k osvojování základních kompetencí, které zasahují i do dalších stránek osobnosti dítěte. Činnosti konkretizují obecné požadavky Rámcového 12

13 vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), mohou se stát i jedním z podkladů pro zpracovávání Školní vzdělávací plán (dále jen ŠVP). Tělesné a pohybové aktivity jsou prostředkem k získání kompetencí, viz níže. V oblasti osvojování pohybových dovedností základních i specifických sportovních; v oblasti posilování tělesné zdatnosti aerobní vytrvalosti, svalové síly a pohyblivosti; v kognitivní a afektivní rozvíjení psychických, osobnostních a sociálních stránek osobnosti." (Dvořáková, 2002, s. 18) Podle Dvořákové (2002) se pohybových dovednosti dělí na základní pohyby a užití pohybů ve specifických podmínkách. Kategorie základních pohybů zahrnuje ovládání vlastního těla, orientaci v prostoru, způsoby rozlišení různé intenzity pohybu a vnímání vztahů věcného i sociálního charakteru. Tyto dovednosti dělí na lokomoční, nelokomoční a manipulační. Do lokomočních zařazuje chůzi, běh, skoky, poskoky, lezení a jejich kombinace. Do nelokomočních řadí rovnováhu, polohy a pohyby částí těla i celého těla, kdy zaujímají polohy krčení, napínání, hmitání, houpání, kroužení, otáčení a převalů. Manipulační obsahují ovládání náčiní a předmětů. Kategorii užití pohybů ve specifických formách tvoří: Herní činnosti, u kterých jsou dána specifika pravidly, kolektivem, náčiním. Gymnastické činnosti, při kterých využíváme gymnastického nářadí a náčiní. Rytmické a taneční činnosti specifické hudbou a rytmem. Atletické činnosti specifické prostředím hřiště a přírody. Činnosti v přírodě specifické přírodním prostředím. Činnosti ve vodě specifické vodním prostředím. Zimní činnosti specifické pro zimní podmínky." (Dvořáková, 1998, s ) Dvořáková (1998) rozlišuje v oblasti tělesné zdatnosti, aerobní zdatnost, svalovou sílu a pohyblivost následovně: Aerobní zdatnost, při které rozvíjíme různé druhy lokomoce a střídání různých pohybových činnosti v delším časovém úseku a přiměřené intenzitě. Svalovou sílu, která je typická pro dynamické zatěžování svalů celého těla, propojení s rychlostí a obratností, dovednost zpevnit tělo, prevence a vyrovnání svalové nerovnováhy. Pohyblivost při zabezpečení kloubní pohyblivosti a svalové pružnosti ve fyziologické míře, podmíněné i obratností ve smyslu kvality pohybu, prevence a vyrovnání svalové nerovnováhy. Do oblasti prožitkové, kognitivní a emocionální řadíme znalosti o svém těle, pojmenování pohybů; pojmenování náčiní a nářadí, sportovního prostředí, znalost pravidel; radost z činností, sebevědomí, sebedůvěra, sebehodnocení, volní vlastnosti; respektování druhých, spolupráce, odpovědnost, dodržování pravidel." (Dvořáková, 1998, s ) Při rozvíjení pohybových dovedností se lze zaměřit na lokomoční, nelokomoční či manipulační dovednosti. Při lokomoci se rozvíjí tělo, například při lezení, chůzi, 13

14 v běhu, v prostoru či při souhře rytmu a hudby. U nelokomočních dovedností se rozvíjí tělo v pohybech a polohách na místě, v oblasti rovnováhy či ve vnímání a ovládání těla. Do manipulačních dovedností lze zařadit jakékoliv ovládání či zkoušení pomůcek, nářadí, náčiní, psychomotorických hraček v rámci pohybových her a činností. Děti se seznamují s čočkami, žíněnkami, trampolínami, kruhy, míči apod. Do pohybových aktivit se dají také zařadit smyslové a psychomotorické hry, zdravotně zaměřené činnosti, které mohou být protahovací, posilovací, uvolňovací, vyrovnávací, dechová a relaxační cvičení. Podle Dvořákové (2002) se řízená PA dělí na pohybové chvilky, delší pohybový celek a tělovýchovnou jednotku. Tělovýchovná jednotka má plnit předpoklady pěti částí. První část v úvodu, tvoří jednoduchá pohybová hra na zahřátí. Druhá je naplněná cviky s motivací na protažení a posílení ochablých svalů. Třetí je tvořena nabídkou činností, s kterými děti byly seznámeny, např. využití nářadí, náčiní, pomůcek a překážek. Jedna z nejdůležitějších částí plní funkci, kvůli náročnosti organizace pohybu a podpory psychiky dětí. Čtvrtou tvoří dynamická, pozitivní hra, která děti nabudí k zapojení do kolektivu. A závěrečnou pátou část tvoří uvolnění svalů a odpočinek, např. relaxace s hudbou Motorický a fyzický vývoj dítěte předškolního věku Znalost anatomického a funkčního rozvoje organismu je předpokladem pro správnou volbu podnětů k motorickému vývoji a učení. (Miklánková, 2009) Vývoj pohybových schopností se vyznačuje určitou posloupností a propojeností hrubé motoriky, jemné motoriky, motoriky mluvidel (tzv. orální motoriky), motoriky očních pohybů." (Bednářová, Šmardová, 2006, s. 14) V předškolním věku se postupně zdokonaluje hrubá motorika a ke konci se zlepšuje i jemná motorika (práce rukou). Správně vyvinuté tříleté dítě dobře chodí, rozběhne se, utíká bez častých pádů. Napodobí i chůzi po špičkách. Ve čtyřech letech již přeskakuje nízké překážky, jezdí na tříkolce. Mezi pátým a šestým rokem se již obléká a svléká bez pomoci, obratně hází míčem, skáče a dopadá na špičky." (Machová, 2002, s. 212) Podle Langmeiera (1998) dítě ve třech letech zvládá chodit po schodech nahoru střídáním nohou, při cestě dolů klade na jeden schod obě nohy. Skáče dolů přes poslední dva schody, umí chodit při hře pozpátku nebo bokem, umí se postavit na špičky, jezdí na tříkolce. Při hře s kostkami staví most, dovede napodobit kresbu kruhu, pojmenuje osoby, věci a jednoduché činnosti. Vzniká spolupráce ve hrách s ostatními dětmi, orientuje se na úkolové a sociální, námětové hry. Sebeobsluha v oblékání je za pomoci jiné osoby. Ve čtyřech letech chodí a běhá po schodech nahoru i dolů, jednou nohou na každý schod, 14

15 šplhá na stromy a žebříky, sedí se zkříženýma nohama. Dokáže přejít úzkou kladinu, seskok z lavičky, lepší se v rovnováze, udrží se delší dobu stát na jedné noze. Napodobuje kresbu křížku a v kresbě lidské postavy se objevuje hlavonožec, který určuje další vývojové období. Rozvíjí své předmatematické schopnosti, ví co znamená jedna a dvě. Poznává několik základních barev. Kolem pátého roku si osvojuje schopnost jízdy na koloběžce a na kole. Při hře s kostkami staví bránu, dovede složit jednodušší puzzle. V kresbě lidské postavy se objevuje tělo s více částmi, zaměřuje se i na detaily, stále chybí krk. V předmatematických schopnostech se seznamuje s počítáním. Ovládá prostorovou a časovou orientaci. Je více samostatné. Šestlileté dtě kreslí členěnou lidskou postavu se všemi detaily, při nedostatcích se využívá diagnostiky, zkoumání problémů při vývoji dítěte. Často se zvládá podepsat, píše číslice, chápe významy slov, počítá do 10. V šesti letech, by mělo být dítě zralé pro školu, jedním ze znaků je zájem o hru, ale i potřeba práce." (Langmeier, 1998, s. 73) Fyzickým vývojem se zabývá Machová (2002) a podle ní v předškolním věku dítěte dochází ke změnám tělesných proporcí těla, prodlužuje se délka končetin a zmenšuje se relativní velikost hlavy. Průměrně dítě vyroste 5 10 cm za rok a přibere 2 3 kg ročně. V šesti letech by mělo dítě měřit cca 118 cm a vážit cca 22kg." (Miklánková, 2009, s. 10) Podle Kučery a Dylevského se toto období nazývá obdobím laxnosti vazivového aparátu, kloubní pouzdra jsou u dětí volnější, dochází k postupnému zpevňování kloubů, díky vazivu. Kosti nejsou v tomto období ještě osifikovány, jsou měkké, kloubní spojení nejsou dokončena a zpevnění vazy a kloubními pouzdry není úplné." (Dvořáková, 2009, s. 4) Proto se nedoporučují cviky jako rozštěp, mosty a nadměrné protahování. Při porušení doporučení mohou vznikat ortopedické vady. K vývoji dochází i u dětské kosti, v níž probíhá osifikace kostní tkáně a následná strukturální přestavba. Postupná osifikace zápěstních kůstek podporuje vývoj jemné motoriky. Přestavba kostí pokračuje dále v místech úponů šlach a v oblasti kloubních pouzder. Fyzické zatěžování u dětí podporuje kostní růst, ale časté přetěžování vede v těchto případech k deformitám kostry. Dítě předškolního věku by nemělo často a po delší dobu provádět např. seskoky z výšky větší než je pas dítěte, visy, podpory nebo nošení těžkých břemen a nemělo by docházet k soustavnému přetěžování podpůrně pohybového aparátu." (Miklánková, 2009, s. 11) Podle Dvořákové (2009) se jako za další nevhodné činnosti považují: jednostranné zatěžování těla, vzpory, mosty, rozštěpy či dlouhodobé setrvání v polohách - dlouhé stání či sezení. 15

16 Podle Miklánkové (2009) se navyšuje podíl svalové hmoty na celkové hmotnosti těla. Tento vývoj je individuální, přizpůsobuje se somatotypu dítěte, jeho způsobu života a množství tělesné aktivity. Dochází k vývoji velkých skupin svalů, převažuje napětí v ohybačích, které se kolem šestého roku postupně vyrovnává. Postava dítěte má charakteristický tvar, břišní a zádové svaly nejsou natolik vyvinuty, proto břicho vyčnívá a vystupují lopatky. Tukový polštář, který obklopuje svalstvo, dává věkovému období od 2 do 4 let, název období první tělesné plnosti. Vzhledem k uložení tuku, stavbě kostry a svalstva nejsou ještě patrny intersexuální rozdíly, proto bývá toto období označováno jako neutrální dětství." (Miklánková, 2009, s. 11) Podle Dvořákové (2009) při zatížení těla pracují vnitřní orgány, jako jsou srdce a plíce méně ekonomicky. Z toho důvodu se u dětí zvyšuje frekvence srdečního tepu i dechu. Z klidové frekvence, kterou tvoří 100 tepů za minutu až na 220 tepů. Z klidové frekvence 20 dechů za minutu na nejméně dvojnásobek. Bylo zjištěno, že při spontánní aktivitě se srdeční frekvence pohybuje dlouhodobě (desítky minut) nad 150, ale i nad 180 tepů za minutu. Děti zvládají spíše dlouhodobější zátěž relativně vysoké intenzity než zátěže maximální." (Dvořáková, 2009, s. 4) Při cvičení se musí dbát na správné dodržování zásad bezpečnosti. Dítě prochází i velkou změnou při vývoji tělesných dispozic. Bezpečnost při hrách a činnostech se klade pokaždé na prvním místě. Děti získávají nové zkušenosti a schopnosti. Kvůli osifikaci kůstek a prodlužování kostí se musí dbát na opatrné a bezpečné cvičení. Proto jsou zakázány a nedoporučuje se spousta již zmíněných cviků, při nedodržení může dojít k vážnému zranění a poruchám ve správném vývoji dětského těla. (Dvořáková, 2009) 1.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Roku 2004 vyšel v platnost Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV), který pedagogům nabízí vypracované oblasti vzdělávání dětí předškolního věku, zaměřené na jejich potřeby ve vývoji člověka. Součástí tohoto dokumentu jsou rámcové cíle, klíčové kompetence, dílčí cíle v oblastech a dílčí výstupy v oblastech. RVP PV představuje státní úroveň, vymezuje závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Existuje i školní úroveň, kterou představuje Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP), který si vytváří každá škola podle svých potřeb a zásad stanovených v příslušném RVP PV. Rámcové i školní vzdělávací programy jsou veřejnými dokumenty, pro tvorbu ŠVP lze použít Manuál pro tvorbu ŠVP. Jsou zde zpracovány všechny požadavky pro konkrétní úroveň vzdělávání, podle RVP PV jsou zde zmiňovány podrobné popisy vzdělávacích 16

17 obsahů, manuál zahrnuje i představu o třídním vzdělávacím programu (dále jen TVP), který si každá třída pod danou mateřskou školou (která má ŠVP stejné pro všechny třídy) může vytvořit podle svých potřeb. Do předškolního vzdělávání se zahrnuje skupina dětí ve věku od tří do šesti, popřípadě sedmi let, děti v posledním roce před nástupem do ZŠ jsou přednostně přijímány. Mateřská škola může být tvořena třídami věkově heterogenními či věkově homogenními. V případě zapojení dětí se speciálními potřebami vznikají mateřské školy s třídami integrovanými. (RVP PV, 2004) Jedním z hlavních úkolů podle RVP PV (2004) je doplňování rodinné výchovy a vytváření prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji a učení jedince. Jde o obohacování denního programu dítěte v průběhu předškolních let a poskytování odborné péče, kdy je brán ohled na individuální výchovu a vzdělávání. V průběhu dne v mateřské škole je dodržován pravidelný režim, kdy si děti zvykají na pravidla i opakující se rituály. Všechno vzdělávání i výchova probíhá přirozenou cestou dětí tohoto věku, vše se rozvíjí díky hře. Sociální, komunikační, emocionální, tělesný i duševní rozvoj probíhá v průběhu her a činností spontánních i řízených samotnou učitelkou, která se řídí třídním vzdělávacím programem. Tento program je vypracován na základě znalostí RVP PV a ŠVP. Třídní program je přizpůsoben i požadavkům dětí, věkové skupině dětí a období, ve kterém jsou děti vzdělávány. Klíčové kompetence jsou vnímány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Jejich pojetí i obsah vychází z hodnot společností přijímaných a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence přispívají ke vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu člověka a k posilování funkcí občanské společnosti." (RVP PV, 2004, str. 9) Mezi klíčové kompetence se řadí kompetence k učení; k řešení problémů; komunikativní; sociální a personální; činnostní a občanské. V návaznosti na kompetence se RVP PV zabývá vzdělávacími obsahy, které jsou rozděleny do pěti vzdělávacích oblastí: 1. biologické Dítě a jeho tělo 2. psychologické Dítě a jeho psychika 3. interpersonální Dítě a ten druhý 4. sociálně-kulturní Dítě a společnost 5. enviromentální Dítě a svět Vzdělávací oblasti se soustředí na jednotlivé části vzdělávání jedince, při kterých lze pozorovat a stanovit si dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) (dále jen DVC); vzdělávací nabídku (co pedagog dítěti nabízí); očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního 17

18 období zpravidla dokáže) a rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga). Z hlediska rozvoje pohybových aktivit se musím zaměřit na všechny oblasti, protože se vzájemně propojují a navazují na sebe. Nelze dítě rozvíjet jen v jedné oblasti. Nejvíce se tématem pohybu bude zabývat oblast Dítě a jeho tělo a v něm dílčí vzdělávací cíle, kdy jde především o uvědomění si vlastního těla; rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky, ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí; rozvoj a užívání všech smyslů; rozvoj fyzické i psychické zdatnosti; osvojení si věku přiměřených praktických dovedností; osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě; osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí; vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu." (RVP PV, 2004, str. 14) Oblast Dítě a jeho psychika v RVP PV zahrnuje tři podoblasti: 1. Jazyk a řeč, 2. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace a 3. podoblast Sebepojetí, city a vůle. V podoblasti Jazyk a řeč se dají k pohybu přiřadit dílčí vzdělávací cíle: rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních; rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu; osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)." (RVP PV, 2004, str. 16) V podoblasti Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace se lze zabývat dílčími vzdělávacími cíli vztahující se k pohybu: rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovnělogickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie; rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření); posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.); vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení; osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla); vytváření základů pro práci s informacemi." (RVP PV, 2004, str. 18) Důležitá je i podoblast Sebepojetí, city, vůle, kdy se dítě má naučit tyto dílčí vzdělávací cíle: poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti); získání relativní citové samostatnosti; rozvoj schopnosti sebeovládání; rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat; rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané 18

19 dojmy a prožitky vyjádřit; rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání; získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci." (RVP PV, 2004, str ) Oblast Dítě a ten druhý v RVP PV zahrnuje následující DVC, které lze použít při plánování pohybové aktivity. Jde o: seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému; osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem; posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině, apod.); vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.); rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních; rozvoj kooperativních dovedností; ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými." (RVP PV, 2004, str ) V oblasti Dítě a společnost se RVP PV zabývá DVC, vybrané cíle rozvíjí dítě z pohybové stránky: poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí; rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané; rozvoj základních kulturněspolečenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny; vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách; seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije; vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností; vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat; rozvoj společenského i estetického vkusu." (RVP PV, 2004, str ) V oblasti Dítě a svět si RVP PV stanovuje DVC: seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu; vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách; poznávání jiných kultur; pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit; osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy; rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách; rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího 19

20 prostředí i jeho změnám; vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí." (RVP PV, 2004, str. 26) Vzdělávací obsah RVP PV slouží pedagogovi jako vzor pro přípravu vlastní vzdělávací nabídky, kterou by měl v ŠVP a TVP zpracovat v podobě, v které ji bude dětem předkládat, tzn. v podobě integrovaných bloků. Je to jediný společný požadavek pro všechny. Školy mají značnou volnost v realizaci a pojetí vzdělávacích obsahů. V rámci RVP PV platí, že bloky mají být tvořeny tak, aby propojovaly (integrovaly) všechny vzdělávací oblasti, bloky se tím stávají průřezovými. Integrované bloky se mohou vztahovat k určitému tématu, vycházet z praktických životních problémů a situací, nebo být zaměřeny k určitým činnostem, k praktickým aktivitám apod. Mohou mít podobu tematických celků, projektů či programů. Obsah bloků by měl odpovídat vzdělávacímu obsahu stanovenému ve vzdělávací nabídce v RVP." (RVP PV, 2004, str. 29 ) Podle požadavků ŠVP (TVP) se mají nabízené činnosti rozvíjet dítě po stránce intelektové i praktické, rozvíjet dovednosti a schopnosti. Integrované bloky by měly svým obsahem vzájemně navazovat, doplňovat se a prohlubovat, mohou se prolínat a přecházet plynule jeden do druhého." (RVP PV, 2004, str. 29) V Manuálu pro tvorbu ŠVP (2005) jsou uvedeny okruhy elementárních poznatků, které je možno vyvodit ze vzdělávací nabídky činností RVP PV v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí a které by měly být globálně promítnuty do vzdělávací nabídky ŠVP: 1. Dítě a jeho tělo: lidské tělo a jeho části (hlavní smyslové a tělesné orgány a jejich funkce, včetně pohlavních), jeho vývoj a změny (narození, růst těla a jeho proměny); zdravé životní návyky (pohybové činnosti a sport, zdravá výživa, příprava pokrmů, potraviny); ochrana osobního zdraví (péče o čistotu a zdraví, ochrana před škodlivými látkami a vlivy, návykovými látkami a závislostmi, prevence onemocnění), ochrana bezpečí (varování před úrazy, nebezpečím hrozícím při hrách, v dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi, věcmi a jevy); sebeobsluha (hygiena, stolování, oblékání, úklid); věci kolem nás (předměty denní potřeby, hračky, pomůcky, sportovní náčiní a nářadí, výtvarné pomůcky, hudební nástroje, pracovní pomůcky, jejich užívání). 2. Dítě a jeho psychika: dorozumívání mezi lidmi (zvuky, gesta, řeč, slova, věty, písmena, čísla, symboly), sdělování (knížky, film, divadlo); předměty a jejich vlastnosti (velikost, barva, tvar, materiály, chutě, vůně, zvuky, funkce předmětů); číselné a matematické pojmy (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství); prostorové pojmy a souvislosti (v prostoru i v rovině, uspořádání předmětů), elementární časové pojmy a 20

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Vzdělávací cíle. Objevujeme svět s pohádkovou postavou. 1. třída želvičky Krteček 2. třída slůňata Rákosníček. Tematické celky

Vzdělávací cíle. Objevujeme svět s pohádkovou postavou. 1. třída želvičky Krteček 2. třída slůňata Rákosníček. Tematické celky Objevujeme svět s pohádkovou postavou 1. třída želvičky Krteček 2. třída slůňata Rákosníček Tematické celky Naše školka: Krteček, Rákosníček vítá děti ve školce (já a kamarádi, školka x domov, zážitky

Více

Třídní vzdělávací plán

Třídní vzdělávací plán Třídní vzdělávací plán Třída: BROUČCI Integrované bloky 1. Mám nové kamarády 2. Podzimní čarování 3. Vánoční zvonění 4. Co přináší zima 5. Příroda se probouzí 6. Jarní svátky 7. Letní pohoda 1. Mám nové

Více

Roční plán mateřské školy na školní rok 2011/2012

Roční plán mateřské školy na školní rok 2011/2012 - 1 - Základní škola a mateřská škola, Ostrava- Hrabůvka, Mitušova 8, příspěvková organizace Roční plán mateřské školy na školní rok 2011/2012 Obsah: I. Hlavní cíl výchovné činnosti pro šk.r.2011/ 2012

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

1. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015. Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI

1. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015. Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI Školní rok 2014/2015 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: UČÍM SE ŽÍT S DRUHÝMI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ - učení se

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Poznávám své tělo, své schopnosti HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu Základní škola Cheb, Kostel.nám.14, příspěvková organizace Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: ŠVP podle RVP ZŠ pro přípravnou třídu Adresa školy:

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Objevujeme svět s Delfínkem

Objevujeme svět s Delfínkem ŠVP je uspořádán tak, aby osobnost dítěte byla rozvíjena co nejefektivněji dle rámcových cílů pro předškolní vzdělávání. Umožňujeme dětem, aby všechny dovednosti a nové poznatky mohly v ten okamžik také

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Příloha VIII Vzdělávací oblasti ŠVP pro přípravné třídy Škola učí pro život

Příloha VIII Vzdělávací oblasti ŠVP pro přípravné třídy Škola učí pro život Příloha VIII Vzdělávací oblasti ŠVP pro přípravné třídy Škola učí pro život Vzdělávací oblasti - Dítě a jeho tělo modrý kamínek; - Dítě a jeho psychika žlutý kamínek; - Dítě a ten druhý červený kamínek;

Více

PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 Základní škola a mateřská škola obce Zbyslavice, přísp íspěvková organizace Hlavní 103, 742 83 Zbyslavice, tel.: 558 955 722, IČO: 70 98 13 96 www.zszbyslavice.cz PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka 2. LĚTO LETNÍ VÝLETY Charakteristika Integrovaný blok je dlouhodobý. Vychází z vlastních prožitků dětí při uskutečňování výletů s různým zaměřením do přírody, do ZOO, za památkami apod. Posiluje v dětech

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Člověk a jeho svět. Přírodověda. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Přírodověda 4. 5. ročník 2 hodiny týdně třídy, vycházky, exkurze, výlety, počítačová učebna

Více

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem

Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Třídní vzdělávací plán ŠVP PV Rok s kocourkem Matyášem Integrovaný blok Tématický okruh (celek) Témata Co je nám nejblíže To jsou moji kamarádi CO JE KOLEM NÁS Co najdeme v naší třídě Už znáš celou školku

Více

Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí.

Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí. II. PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Vybavení a vnitřní prostory MŠ Vnitřní prostory a vybavení nábytkem Vnitřní prostory jsou vhodně členěny a uspořádány tak, aby bylo možno rozvíjet hlavně kreativitu a osobní

Více

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ KNIHA JE NÁŠ KAMARÁD TYP PROJEKTU: DLOUHODOBÝ, CELOROČNÍ 1. CÍL PROJEKTU 2. CÍLOVÁ SKUPINA 3. PŘÍNOS PRO DĚTI 4. DÍLČÍ CÍLE 5.

Více

Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence

Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence Téma, cíle Vzdělávací oblast Průřezová Kompetence témata Foukej, foukej větříčku (září, říjen, listopad) Komunikace s dospělým i kamarádem Učit se reagovat na pokyny a dění okolo nás Učit se sdělovat pocity

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

,,TROJKA. Školní vzdělávací program přípravné třídy

,,TROJKA. Školní vzdělávací program přípravné třídy Školní vzdělávací program přípravné třídy,,trojka Školní vzdělávací program základní školy Antonína Baráka v Lovosicích, Sady pionýrů 361/4, Lovosice 410 02 Podrobné rozpracování jednotlivých témat výuky

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ UČEBNÍ OSNOVY 8. 3 Sportovní hry Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají v rámci nabídky volitelných předmětů

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

EVALUACE A AUTOEVALUACE

EVALUACE A AUTOEVALUACE EVALUACE A AUTOEVALUACE Cílem evaluace je ověřovat a zlepšovat kvalitu veškeré činnosti včetně podmínek školy. Učitelka hodnotí především svoji práci ( zvolené formy, prostředky s ohledem na reakci dětí).

Více

Roční plán práce školní družiny

Roční plán práce školní družiny Roční plán práce školní družiny 2015 / 16 Motto: Ať je léto nebo zima, v družině je stále prima Při tvorbě plánu se zaměřujeme na pestrost jednotlivých činností a akcí. Plán je dělen do tématických týdnů.

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

Třídní vzdělávací program

Třídní vzdělávací program Žlutá třída Třídní vzdělávací program Název třídy: Žlutá Třídní učitelky: Ladislava Nováková, Bc. Nikola Radová Analýza skupiny: Počet dětí:28 Věkové složení:2,5-7 Předškolní děti:4 Odkladové děti:2 Mladší

Více

II. BLOK Malíř podzim

II. BLOK Malíř podzim II. BLOK Malíř podzim Obsah: Rozvíjíme pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou Uvědomujeme si, že květiny okrašlují prostředí, ve kterém žijeme Dovedeme děti k poznatku, že je zelenina důležitou

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II..

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II.. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Orientuje se v okolí školy Orientuje se v budově školy Bezpečně

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Mateřská škola Přepeře,okres Semily příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NÁZEV: PUTOVÁNÍ SE SKŘÍTKY TÉMATA ŠKOLNÍHO PLÁNU PUTOVÁNÍ SE SKŘÍTKY SKŘÍTEK VODNÍ OBLASTI počasí, změny počasí, vodní

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy směřovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je určený pro děti 1. stupně. Školní družina při FZŠ Brdičkova

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Základní škola Hlinsko, Ležáků 1449, okres Chrudim. Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA

Základní škola Hlinsko, Ležáků 1449, okres Chrudim. Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škola Hlinsko, Ležáků 1449, okres Chrudim Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ŠKOLNÍ DRUŽINA I. Charakteristika školní družiny Školní družina slouží k výchově, vzdělávání, přípravě

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny.

Výroční zpráva. Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace. tel.: 482 322 095. e-mail: ms.gagarinova@volny. Výroční zpráva Mateřská škola Hvězdička, Liberec, Gagarinova 788/9, příspěvková organizace tel.: 482 322 095 e-mail: ms.gagarinova@volny.cz www.skolkaliberec.cz Provoz zahájen 15. 2. 2011 Školní rok 2012/2013

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

,, JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA- V NAŠÍ ŠKOLCE JE NÁM PRIMA!''

,, JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA- V NAŠÍ ŠKOLCE JE NÁM PRIMA!'' Motto:,, Řekni mi a zapomenu, ukaž mi a budu si pamatovat, nech mě udělat, porozumím!,, JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA- V NAŠÍ ŠKOLCE JE NÁM PRIMA!'' 4 Integrované bloky: Jaro je zelené Léto je príma Podzim

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Školní vzdělávací program. Zpívejme si, zpívejme a mějme se rádi, s písničkou je veseleji, věřte kamarádi. Mateřská škola Pasohlávky.

Školní vzdělávací program. Zpívejme si, zpívejme a mějme se rádi, s písničkou je veseleji, věřte kamarádi. Mateřská škola Pasohlávky. Mateřská škola Pasohlávky při ZŠ Drnholec Školní vzdělávací program Zpívejme si, zpívejme a mějme se rádi, s písničkou je veseleji, věřte kamarádi. Zpracovala: Chudobová Marie, vedoucí učitelka srpen 2009

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov. VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na Prvouka - 1. ročník Vyznačí v jednoduchém plánu místo domov VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na škola a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná osobní bezpečí občana v rámci

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Prvouka - 1. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - prostředí školy, činnosti ve škole,

Více

Člověk a jeho svět. Prvouka. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 1. 3.

Člověk a jeho svět. Prvouka. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 1. 3. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Člověk a jeho svět Prvouka 1. 3. ročník 2 hodiny týdně třídy, příroda, obec učivo je rozděleno do pěti tematických

Více

III. BLOK Vánoce přicházejí

III. BLOK Vánoce přicházejí III. BLOK Vánoce přicházejí Obsah: Seznamujeme se s lidovými tradicemi a zvyky běžnými v našem kulturním prostředí Poznáváme tradice a zvyky jiných národů Dílčí vzdělávací cíle Dítě a jeho tělo oblast

Více

ŠVP pro předškolní vzdělávání

ŠVP pro předškolní vzdělávání ŠVP pro předškolní vzdělávání MŠ Rožmitál na Šumavě; MŠ Bujanov MOTTO : Zdravá výuka II. OBSAH DOKUMENTU I. Identifikační údaje II. Obsah dokumentu III. Obecná charakteristika školy IV. Charakteristika

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886

Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886 Školní vzdělávací program pro školní družinu Školní družina při Základní škole v Mníšku pod Brdy, Komenského 886 Motto: Všichni bez rozdílu jsme součástí přírody Platnost dokumentu: 4 roky od 1.9.2012

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku.

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. Školní vzdělávací program pro školní družinu na školní rok 2013/2014 Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU ZÁKLADNÍ ŠKOLA Hájová 98, Mokré Lazce 747

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MŠ SPOJENCŮ PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Dívej se a poznávej barevný svět kolem nás

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MŠ SPOJENCŮ PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Dívej se a poznávej barevný svět kolem nás ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MŠ SPOJENCŮ PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Dívej se a poznávej barevný svět kolem nás Na kluky a na holčičky čeká dráček u školičky. Učí se tu barvičky, zpívají se písničky, ještě

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Tělesná výchova ročník TÉMA

Tělesná výchova ročník TÉMA Tělesná výchova ročník TÉMA 1-4 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu.

Učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby. Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Ročník: 3. Časová dotace: 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví Význam pohybu pro zdraví pohybový režim žáků délka a intenzita pohybu Žák se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu. Spojuje

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program

ZŠMŠ, Brno, Horníkova 1 - Školní vzdělávací program 4.4.3. Přírodověda A) Charakteristika předmětu Snahou učitele by mělo být, aby vše, o čem se děti v přírodovědě učí, mohly pozorovat, zkoumat. Kromě tradičních metod se proto doporučuje zařazování vycházek

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení)

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení) Přípravné práce Vytváření deníků lepení výtvarné zpracování obalu Deníku Žák si vytváří zodpovědný vztah k vlastnoručně vyrobenému dílu; uvědomuje si vztah ostatních k jimi vytvořeným objektům; respektuje

Více