Sto let fyzikálně-chemického výzkumu v Berlíně-Dahlemu:

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sto let fyzikálně-chemického výzkumu v Berlíně-Dahlemu:"

Transkript

1 110 Historie fyziky Sto let fyzikálně-chemického výzkumu v Berlíně-Dahlemu: Ústav Fritze Habera v letech Břetislav Friedrich 1, Dieter Hoffmann 2 1 Fritz-Haber-Institut der Max-Planck-Gesellschaft, Faradayweg 4-6, D Berlin, Německo 2 Max-Planck-Institut für Wissenschaftsgeschichte, Boltzmannstraße 24, D Berlin, Německo Článek podává nástin institucionální a vědecké historie Ústavu Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka od jeho založení po současnost. V devíti chronologicky řazených částech článek popisuje vznik Společnosti císaře Viléma v roce 1911, na kterou Společnost Maxe Plancka v roce 1948 navázala, Haberův ústav v období první světové války, dobu rozkvětu ústavu za Výmarské republiky, osudy ústavu za nacismu, období nedostatku a nejistoty bezprostředně po druhé světové válce, pokusy najít nosné zaměření ústavu v rozděleném Německu a Berlíně, reformu ústavu v roce 1969 a nový začátek v roce 1981, kdy se ústav stal mezinárodním centrem vědy o površích a heterogenní katalýzy, jakož i současnou éru. Jedna část článku je vyhrazena pro stručnou kroniku osudu významných vědců z Haberova ústavu, kteří později působili v Čechách. Úvod Ústav císaře Viléma pro fyzikální chemii a elektrochemii (Kaiser-Wilhelm-Institut für Physikalische Chemie und Elektrochemie, KWI PChE) byl založen v roce 1911 jako jeden ze dvou prvních ústavů Společnosti císaře Viléma (Kaiser-Wilhelm-Gesellschaft, KWG). Ústav Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka (Fritz- -Haber-Institut der Max-Planck-Gesellschaft, FHI MPG), na nějž byl původní ústav v letech přejmenován a přeorganizován, má tak nejen nadmíru bohatou tradici, ale patří též k nejvybranějším ústavům MPG, s nejvyšším počtem laureátů Nobelovy ceny, kteří kdy v jakém ústavu MPG působili či působí. Jsou mezi nimi Fritz Haber, zakládající ředitel Jméno Max von Laue ( ) Fritz Haber ( ) James Franck ( ) Heinrich Wieland ( ) Eugene Wigner ( ) Ernst Ruska ( ) Gerhard Ertl (*1936) Rok udělení, afiliace v době udělení Místo provedení práce vyznamenané Nobelovou cenou Doba v KWI-PChE/ FHI-MPG Funkce 1914, Frankfurt (KSU) Mnichov (LMU) ředitel 1918, Berlín (PChE) Karlsruhe (THK) zakládající ředitel 1924, Göttingen (GAU) Berlín (FWU) vedoucí oddělení 1927, Mnichov (LMU) 1963, Princeton Freiburk (ALU), Mnichov (LMU) Berlín (PChE, THCh), Princeton , Berlín (FHI) Berlín (THCh, Siemens, FHI) vědecký pracovník, důstojník armády Ph.D. student (školitel: Michael Polanyi), vědecký pracovník ředitel (pod)ústavu elektronové mikroskopie 2007, Berlín (FHI) Mnichov (LMU), Berlín (FHI) ředitel ALU Albrecht-Ludwig-Universität Freiburg FWU/HU Friedrich-Wilhelms-Universität/Humboldt-Universität zu Berlin GAU Georg-August-Universität Göttingen KWI-PChE/FHI-MPG KWI für Physikalische Chemie und Elektrochemie/Fritz-Haber-Institut der MPG KSU Königliche Stiftungs-Universität LMU Ludwig-Maximilans-Universität München THCh/TUB Technische Hochschule Charlottenburg/Technische Universität Berlin THK Technische Hochschule Karlsruhe Tab. 1 Laureáti Nobelovy ceny, kteří dlouhodobě působili v Ústavu císaře Viléma pro fyzikální chemii a elektrochemii nebo později v Ústavu Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka.

2 č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 111 ústavu; pozdější ředitelé Max von Laue, Ernst Ruska a Gerhard Ertl, jakož i vědci, kteří v ústavu působili v menších kapacitách James Franck, Eugene Wigner a Heinrich Wieland (viz tabulka 1). V ústavu též pracovali významní fyzikální chemici Jan (Johann) Böhm a Hans Zocher, kteří byli ve 30. letech povoláni na německé vysoké školy do Prahy, jakož i Otto Kratky, který do Prahy přišel v roce Ústav nebyl jen výzkumným střediskem ojedinělé kvality, ale také aktivním účastníkem historického dění ve století extrémů, jak někteří historici nazývají 20. století. Ústav sehrál centrální roli při vývoji a dokonce i nasazení chemických zbraní za první světové války; za Třetí říše byl zvláště silně postižen nacistickou rasovou politikou a přeměněn ve Vzorný národně-socialistický podnik ; a konečně za studené války Obr. 2 Fyzikálně-technický říšský ústav (Physikalisch-Technische Reichsanstalt) v Berlíně- Charlottenburgu, okolo the Fritz Haber Institute of the Max Planck Society [1], který zachycuje stoleté dějiny ústavu od jeho prehistorie až po současnost v kontextu společenského a politického dění, jež se na chodu ústavu podepsalo. Při psaní dějin ústavu jsme si často vzpomněli na výrok doyena moderní historie vědy Geralda Holtona, který pravil: [The] science research project of today is the temporary culmination of a very long, hard- fought struggle by a largely invisible community of our ancestors. Each of us may be standing on the shoulders of giants; more often we stand on the graves of our predecessors. [2] V určitých obdobích historie ústavu byly tyto zápasy nejen intelektuální, ale také politické, a jejich důsledky fatální. Cílem našeho historického projektu bylo zdůraznit vědecké i politické zápasy minulosti a uctít památku těch, kteří v nich vytrvali. Obr. 1 Slavnostní shromáždění v aule berlínské univerzity (Friedrich-Wilhelms-Universität) v den jejího 100. výročí založení 11. října Na tomto místě a při této příležitosti císař Vilém vyhlásil plán založit vědeckou společnost pod [jeho] ochranou a jménem. musel ústav bojovat o svou existenci v prekérní poloze na ostrově snů v rudém moři, jak dobový vtip charakterizoval Západní Berlín. Dramatické historické změny, které zřídka zůstaly bez vlivu na chod ústavu, spolu s rozmanitostí osobností vědců, kteří v ústavu pracovali, vysvětlují neobyčejnou šířku výzkumného záběru ústavu. Ta sahala od fyzikální chemie a chemické fyziky přes koloidní chemii a elektronovou mikroskopii až po kvantovou fyziku a nelineární dynamiku. Záběr ústavu se také odrážel v šířce ústavem organizovaných dahlemských kolokvií, která, poněkud obrazně řečeno, pojednávala témata od blechy až po atom helia. Složitá vědecká a institucionální historie ústavu byla nedávno zmapována čtveřicí autorů Jeremiahem Jamesem, Thomasem Steinhauserem, Dieterem Hoffmannem a Břetislavem Friedrichem, kteří se při své práci opírali zejména o dostupnou archivní dokumentaci, vědecké práce vzešlé z ústavu, jakož i o rozhovory s pamětníky. Výsledkem je svazek One hundred years at the intersection of chemistry and physics: Založení ústavu Když byl ústav v roce 1911 založen, stal se tak třetí v sérii institucionálních inovací vzešlých z Pruska v průběhu dlouhého 19. století po berlínské univerzitě (Friedrich-Wilhelms-Universität, založené v roce 1810, obr. 1) a Ríšském fyzikálně-technickém ústavu (Physikalisch-Technische Reichsanstalt, PTR, založeném v Berlíně-Charlottenburgu v roce 1887, obr. 2). Ač je Obr. 3 Císař Vilém II. na cestě ke slavnostnímu otevření Ústavu císaře Viléma pro fyzikální chemii a elektrochemii a sousedního Ústavu císaře Viléma pro chemii v Berlíně- -Dahlemu dne 23. října Za císařem kráčejí prezident Společnosti císaře Viléma Adolf von Harnack, člen představenstva Společnosti chemik Emil Fischer a ředitel Ústavu císaře Viléma pro fyzikální chemii a elektrochemii Fritz Haber. Společnost a Ústav byly založeny 28. října 1911.

3 112 Historie fyziky Obr. 4 Za necelý rok vybudovaný kampus Ústavu císaře Viléma pro fyzikální chemii a elektrochemii. Nalevo tzv. fabrika, uprostřed hlavní budova, napravo vila ředitele ústavu. Snímek z roku 1913 ilustruje, do jaké míry tehdy byla hohenzollernská doména Dahlem pastvinami a poli. To se v následujících letech, kdy vznikla zhruba desítka dalších ústavů Společnosti císaře Viléma, rychle změnilo, zejména díky rezidenční čtvrti, která ústavy Společnosti obklopila a patří dodnes k nejžádanějším místům k bydlení v Německu. Obr. 5 Bankéř, podnikatel a filantrop Leopold Koppel ( ) na obraze Davida Vandermeulena. Jeho v Drážďanech založená investiční banka Koppel & Co. financovala Koppelovu Auergesellschaft, jednu z vůdčích firem, které se na přelomu století podílely na zavádění pouličního osvětlení ve vznikajících velkoměstech. Svou rozsáhlou filantropickou činnost zahájil založením Koppelovy nadace v roce 1905, která mj. financovala výměnné návštěvy profesorů amerických univerzit v Německu, jakož i Einsteinovu profesuru na Pruské akademii věd a poskytovala podstatné finanční prostředky Společnosti císaře Viléma. Obr. 6 Fritz Haber ( ) ve své laboratoři na Technické vysoké škole v Karlsruhe, kde v letech vypracoval metodu přímé syntézy čpavku z dusíku a vodíku, která se stala základem tzv. Haberova- -Boschova procesu průmyslové výroby čpavku. Důležitost Haberova objevu pro zemědělství a výživu lidstva dokládá fakt, že zhruba 40 % dusíku v našem těle prošlo Haberovým-Boschovým procesem. původ těchto institucí pruský či berlínský, jejich význam a dopad byl a je celosvětový. Jak berlínská univerzita založená na principu jednoty výuky a výzkumu formulovaného Wilhelmem von Humboldtem, tak i první metrologická instituce PTR byly zbytku světa uznávaným vzorem. Např. zakladatelé National Bureau of Standards v Americe v roce 1900 se k PTR hrdě hlásili [3], nemluvě o principu jednoty výuky a výzkumu, který si čelné americké univerzity ve 20. století osvojily a přisvojily. KWG/MPG ale na Západě ve velkém měřítku kopírována nebyla. Její nejbližší a asi nejstarší obdobou byly Sovětská akademie věd (založená v roce 1925) a do určité míry japonský RIKEN (založený v roce 1917). Pro KWG/MPG je přitom charakteristické, že shromažďuje výkvět badatelů země; osvobozuje je od rutinních úkolů akademického života (jako je opravování domácích úkolů studentů či vůbec přespřílišného vyučování); zaručuje dlouhodobé financování badatelského výzkumu, přičemž financováni jsou badatelé a nikoli projekty. Značná a nikoli náhodná podobnost též existovala mezi Haberovým ústavem a Ústavem Daniela Sieffa (nyní Weizmannovým ústavem), který Chaim Weizmann budoval ve třicátých letech v palestinském Rehovotu dílem podle vzoru ústavu Haberova, tak jak jej poznal během své návštěvy v Dahlemu [4]. Založení KWG obecně a KWI PChE zvláště (obr. 3) bylo odpovědí na obavy mnohých prominentních vědců i politiků počátku 20. století, že by německá věda a technika mohla ztratit své výsostné postavení zejména vůči rychle se rozvíjející vědě a technice ve Spojených státech, jakož i v jiných evropských zemích, hlavně ve Francii a Británii [5]. Ze zpětného pohledu je zřejmé, že KWG byla odpovědí úspěšnou: v desetiletích, jež následovala po jejím založení, se KWG stala vůdčí badatelskou institucí ve světovém měřítku. KWI PChE rozvíjel fyzikální chemii, což byla v době založení ústavu nová disciplína (na rozdíl např. od organické chemie), k jejímuž institucionálnímu zakotvení došlo až po založení časopisu Zeitschrift für Physikalische Chemie v roce 1887 průkopníky a zakládajícími otci fyzikální chemie Wilhelmem Ostwaldem a Jacobem van t Hoffem. KWI PChE (obr. 4) měl od počátku k dispozici lepší prostředky a vybavení než většina německých univerzit a stal se rychle světovým centrem ve svém oboru, zejména díky čistému základnímu výzkumu, který dosáhl svého prvního vrcholu v období Výmarské republiky. Ač KWG měla být financována s většinovou účastí státu (ta měla zaručit nezávislost výzkumu na zvláštních zájmech soukromých sponzorů), založení KWI PChE bylo umožněno finančním darem Leopolda Koppela [6] (obr. 5), jednoho z nejzámožnějších podnikatelů a filantropů své doby. Koppel nabídl svůj finanční dar za podmínky, že zakládajícím ředitelem ústavu se stane Fritz Haber (obr. 6), v té době již světově pro-

4 č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 113 Obr. 8 Otto Sackur ( ) na snímku pravděpodobně z roku 1914 významně přispěl svými pracemi o kvantování fázového prostoru ke statistické kvantové fyzice. Sackur mj. odvodil kvantově-mechanický výraz pro translační entropii atomového plynu (Sackurova- Tetrodeho rovnice, 1912). Obr. 7 Walther Nernst, Albert Einstein, Max Planck, Robert Millikan a Max von Laue (zleva doprava) během setkání v Berlíně v roce slulý objevitel katalytické syntézy čpavku z elementů dusíku a vodíku. Koppel Habera osobně znal jako konzultanta své firmy Auergesellschaft a patřičnost ustavení Habera ředitelem nového ústavu si nechal schválit švédským fyzikálním chemikem, laureátem Nobelovy ceny Svantem Arrheniem. Císař Vilém II. ústavu (a rozrůstající se KWG) propůjčil kromě svého jména pozemky v jihoberlínském Dahlemu, který byl dědičným lénem Hohenzollernů. Fritz Haber vedl KWI PChE od jeho počátků až do své rezignace v roce 1933 na protest proti nacistické rasové politice a odchodu z Německa [7]. Haberovým proklamovaným cílem bylo vytvořit ústav moderní fyzikální chemie, se záběrem od klasických témat, jako je elektrochemie, přes reakční kinetiku a koloidní chemii až po aspekty rodící se kvantové fyziky. Haber se v tomto ohledu podobal svým vrstevníkům Waltherovi Nernstovi a Gilbertovi N. Lewisovi, jejichž práce napomohla k přechodu od klasické fyzikální chemie k chemické fyzice. Fyzikální chemie měla v Berlíně ještě před Haberovým příchodem silné zastoupení v osobě Jacoba van t Hoffa, prvního laureáta Nobelovy ceny za chemii (1901), který v Berlíně působil od roku 1895 a cenu obdržel za práce v chemické kinetice a termodynamice. Fyzikálně-chemický ústav berlínské univerzity se ale stal skutečným centrem fyzikální chemie v Německu až po příchodu Walthera Nernsta z Göttingen v roce 1905 a téměř současném odchodu Wilhelma Ostwalda (který působil na univerzitě v Lipsku) do důchodu. Nernstův příchod do Berlína se těšil značné pozornosti, neboť ho Nernst doprovodil oznámením svého revolučního objevu třetího zákona termodynamiky [8]. Souvislost třetího zákona termodynamiky s rodící se kvantovou fyzikou, jejíž základy položil v Berlíně působící Max Planck v roce 1900 na podkladě přesných měření záření černého tělesa provedených v PTR, zároveň upevnila pozici Berlína jako Mekky moderní fyziky [9]. Povolání Maxe Volmera do postavení profesora na Technickou vysokou školu v Berlíně-Charlottenburgu v roce 1922 a Maxe Bodensteina v roce 1923 jako Nernstova nástupce na berlínskou univerzitu ještě dále posílilo v kombinaci s Haberovým ústavem a jeho all- -star týmem pozici Berlína jako Mekky fyzikální chemie (obr. 7). V mezičase ale intervenovalo kataklyzma první světové války, k jehož hrůzám Haberův ústav nemalou měrou přispěl [10]. Ústav za první světové války Vstup Německa do první světové války v srpnu roku 1914 přinesl rychlý konec zakladatelské fáze ústavu, neboť Haber nejenže sdílel všeobecné nadšení, jež doprovázelo německou mobilizaci, ale bleskurychle přeorientoval svůj ústav na projekty relevantní pro vedení války. Řídil se přitom heslem (vlastní ražby [11]): Za války náleží vědci národu, v míru lidstvu. Prvním válečným úkolem ústavu bylo hledat způsoby, jak uspořit či nahradit tzv. válečné materiály, tj. látky potřebné k provozu střelných zbraní a jiných válečných strojů. Při pokusech se solemi kyseliny kakodylové, jež měly nahradit embargovaný chilský sanytr, zahynul nadějný fyzikální chemik Otto Sackur (obr. 8), který do Haberova ústavu přišel v roce 1914 krátce před vypuknutím války a který tam hodlal pokračovat ve svém průkopnickém výzkumu v oblasti kvantové statistické mechaniky plynů [12]. Po tomto neštěstí Haber pozastavil výzkum výbušnin a začal se zabývat organizováním prvního chemického útoku mračnem toxického plynu (chloru). K tomuto útoku, považovanému mnohými historiky za první použití zbraně hromadného ničení v dějinách, pak došlo 22. dubna 1915 na západní frontě poblíž belgických Yper. Haberovým cílem bylo předejít nevídaným ztrátám patové zákopové války, které si Entente a Centrální mocnosti vzájemně způsobovaly dělostřeleckou a kulometnou palbou [13]. Chemické zbraně měly protivníka zastrašit a přinutit ho k tomu, aby se vzdal. Haber a německý generální štáb nebyli sami, kdo na chemické zbraně nahlíželi jako na důležitou vojenskou inovaci, která je navíc humánní domněle proto, že zkrátí válku a tím sní-

5 114 Historie fyziky pouze zrušit. Einstein měl v Haberově ústavu pracovnu, kterou používal v prvních letech po svém příchodu do Berlína v roce 1914, kdy dokončoval obecnou teorii relativity (obr. 9). Krátce po prvním chemickém útoku v Yprách byl Haberův ústav na žádost ministerstva války přeorientován pro potřeby chemické války a záhy ministerstvu podřízen (obr. 10). To vedlo k nebývalé expanzi ústavu a jeho rozdělení na 9 sekcí, zaměstnávajících celkem 150 vědeckých pracovníků a inženýrů a zhruba pomocných pracovníků, zejména žen. Pro srovnání, na počátku měl ústav jen 4 vědce včetně Habera a zhruba 10 techniků a laborantů. Ústav se tak stal příkladem Big Science, součástí vojensko-průmyslově-akademického komplexu, a to nejen díky své velikosti, ale zejména díky složitosti své organizační struktury a interdisciplinárnosti používaných výzkumných metod. Podle slov historika Fritze Sterna byl Haberův ústav za první světové války jakýmsi předchůdcem projektu Manhattan [16]. Ústav za Výmarské republiky Po porážce Německa v první světové válce musel být ústav pod tlakem Versaillské smlouvy rychle demobilizován a jeho vojenský výzkum zrušen. Následujících 14 let je právem označováno za zlaté období ústavu, Obr. 9 Fritz Haber a Albert Einstein na schodišti hlavní budovy Haberova ústavu v roce Haber Einsteina údajně vyzval, aby udělal pro chemii to, co udělal pro fyziku. Ač rozdílného často opačného názoru na světodějné události, Habera a Einsteina pojilo osobní přátelství. ží celkové počty obětí. Podobný názor zastávalo také politické vedení Entente, včetně vlády Spojených států [14]. Výsledkem bylo, že na konci první světové války zhruba pětina všech dělostřeleckých granátů vystřelených oběma válčícími stranami obsahovala toxické látky (zejména fosgen a yperit), což přispělo k už tak bezobdobnému utrpení vojsk, aniž by to některé straně poskytlo vojenskou výhodu [15]. Jen málokdo byl během první světové války schopen a ochoten nesmyslnost nasazení humánních zbraní vidět jasně. K nim patřil Haberův přítel Albert Einstein, který se nechal slyšet, že válku nelze humanizovat, válku lze Obr. 11 Večírek na rozloučenou pro Jamese Francka před jeho odchodem z Dahlemu do Göttingen v roce Sedící zleva: Hertha Sponer, Albert Einstein, Ingrid Franck, James Franck, Lise Meitner, Fritz Haber, Otto Hahn; stojící zleva: Walter Grotrian, Wilhelm Westphal, Otto von Baeyer, Peter Pringsheim, Gustav Hertz. Obr. 10 Fritz Haber (druhý zleva) na frontě v roce 1917 při přípravě dělostřeleckých granátů pro vedení chemické války. neboť ve dvacátých a na počátku třicátých let se ústav těšil mimořádné badatelské prosperitě (obr. 11). Hlavní oblasti výzkumu definované Haberem v roce 1923 byly koloidní chemie a struktura atomů [17]. Tyto široce definované výzkumné oblasti měly zahrnovat povrchové jevy, koagulaci, fotochemii, studium reakčních mechanismů, jakož i aspekty chemie hoření. Poněkud paradoxně se období badatelské prosperity ústavu časově překrývalo s dobou velkého finančního nedostatku, způsobeného hyperinflací na začátku dvacátých let a velkou hospodářskou krizí na přelomu let třicátých. Víc než jednou došlo k tomu, že nebyly peníze na platy vědeckých pracovníků ústavu či nebylo možné prodloužit jejich pracovní smlouvy, nemluvě o nedostatku prostředků na vlastní výzkumnou práci. Jedním z institucionálních důsledků tohoto nedostatku bylo, že se ústav v roce 1923 odpoutal od Koppelovy nadace a jeho správa byla plně převedena pod Společnost císaře Viléma. Ve dvacátých letech v ústavu působilo zhruba 50 vědeckých pracovníků, nicméně většina z nich nebyla placena KWG, nýbrž rozmanitými třetími stranami, zvláště Habe-

6 č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 115 Obr. 12 Herbert Freundlich ( ) byl jednou z vůdčích postav koloidní chemie, který proslul pracemi o kapilaritě, chemisorpci a thixotropii. Po nucené emigraci působil od roku 1933 na minnesotské universitě v Minneapolis [18]. rem založenou Nouzovou společností německé vědy (pozdější Německou výzkumnou nadací Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG), zahraničními nadacemi (zvláště Rockefellerovou nadací a Japonským ústavem), průmyslovými sponzory, jakož i fondy spravovanými přímo Fritzem Haberem. Obr. 13 James Franck ( ) na snímku z roku Franck působil v Haberově ústavu již za první světové války, kdy byl ústav podřízen zájmům vedení chemické války. V oddělení fyziky, které vedl v letech , pokračoval ve svém průkopnickém výzkumu srážek elektronů s atomy a atomové struktury [19]. V průběhu dvacátých let se ústav organizačně víceméně stabilizoval a sestával ze čtyř oddělení: Haberova oddělení fyzikální chemie, oddělení koloidní chemie vedené Herbertem Freundlichem (obr. 12), oddělení fyziky založené Jamesem Franckem (obr. 13) v roce 1919 a vedené od roku 1924 Rudolfem Ladenburgem (obr. 14), a konečně oddělení chemické kinetiky vedené Michaelem Polanyim (obr. 15 a 16), který se do Haberova ústavu přesunul ze sousedního Ústavu císaře Viléma pro chemii vláken v roce Jedním z jeho doktorandů v Haberově ústavu byl Euge- Obr. 14 Rudolf Ladenburg ( ) v Haberově ústavu působil od roku 1924 do roku 1932, kdy odešel do Princetonu. V Berlíně přispěl klíčovým způsobem ke studiím disperze a polarizace světla, které sehrály klíčovou roli při Heisenbergově formulaci kvantové mechaniky. V roce 1928 provedl spolu s Hansem Kopfermannem první pozorování stimulované emise. Po své emigraci mimořádně aktivně pomáhal vědcům v exilu najít nové uplatnění [20]. Obr. 15 Michael Polanyi ( ) na snímku z roku 1933 uprostřed byl spjat s Haberovým ústavem od roku 1920, v letech jako vedoucí oddělení chemické kinetiky. Spolu se svým týmem mladých teoretiků, jenž zahrnoval Eugena Wignera, Fritze Londona a Henryho Eyringa, položil konceptuální základy chemické kinetiky založené na kvantové mechanice. Po své nucené emigraci se Polanyi na univerzitě v Manchesteru zabýval též humanitními obory, zejména filozofií vědy, ve které dosáhl podobného věhlasu jako ve fyzikální chemii [21].

7 116 Historie fyziky Obr. 16 Hyperplocha potenciální energie pro výměnnou chemickou reakci H+H 2 H 2 +H v případě kolineární srážkové geometrie, tak jak ji publikovali Henry Eyring a Michael Polanyi v roce 1931 [22]. Průběh chemické reakce znázorňovali jako pohyb kuličky (jejíž poloha odpovídala konfiguraci jader atomů zúčastněných na reakci) pohořím potenciální energie z údolí rektantů do údolí produktů. Teorie tranzitních stavů na sebe pak nenechala dlouho čekat. Obr. 18 Vodíkový tým Haberova ústavu v roce 1930, který experimentálně potvrdil existenci alotropických modifikací molekuly vodíku (tzv. orto- a paravodíku), předpovězených Heisenbergem. Zleva doprava: Ladislaus Farkas (po své nucené emigraci v roce 1933 zakladatel ústavu fyzikální chemie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě), Paul Harteck, Adalbert Farkas a Karl Friedrich Bonhoeffer. Obr. 17 Eugene Wigner ( ) a Werner Heisenberg (vlevo) na snímku z roku Ve své doktorské práci pod vedením Michaela Polanyiho se Wigner zabýval vznikem a rozpadem molekul. Předtím pracoval s Karlem Weissenbergem, který ho uvedl do teorie grup (nejprve prostorových, které byly používány při studiu symetrie krystalů). Ideu spojit symetrické vlastnosti fyzikálního systému s výběrovými pravidly (známými z atomové spektroskopie) a s kvantovými zákony zachování Wigner rozpracoval během svého berlínského času, kdy jeho interakce s Polanyim a jinými členy Haberova ústavu byly silné. Na pomoc mu často přišel John von Neumann, který byl podobně jako Wigner původně studentem chemického inženýrství na Technické vysoké škole v Berlíně-Chalottenburgu. V roce 1931 odešel spolu s von Neumannem do Princetonu, odkud se do Berlína již nevrátil [23]. ne Wigner (obr. 17). Kromě toho v ústavu existovalo několik výzkumných skupin (Arbeitskreise) vedených habilitovanými vědci, jako byli např. Karl Friedrich Bonhoeffer (obr. 18), Georg Ettisch a Hartmut Kallmann, od nichž Haber očekával, že budou řídit vlastní výzkum s vlastními asistenty a doktorandy. Neobvyklé způsoby financování Haberova ústavu (ve srovnání s německými univerzitami) poskytly příležitost pro uplatnění příslušníkům sociálních skupin, které byly univerzitami pojednávány jako neplnoprávné. To platilo pro KWG jako celek a týkalo se zejména žen, cizinců (jako např. Jana Böhma) a inteligence židovského původu. Zvláště poslední jmenovaná skupina byla na KWG a v Haberově ústavu zastoupena v podstatně větší míře než na německých univerzitách. Podle dostupných dokladů byla zhruba polovina vědeckých pracovníků Haberova ústavu ze židovských rodin, byť bez výjimky konvertovaných na křesťanství. Toto silné zastoupení vědců neárijského původu bylo záminkou pro nacisty, aby záhy po svém nástupu k moci v lednu roku 1933 Haberův ústav de facto rozpustili a pak znovu založili, tentokrát pouze s árijskými zaměstnanci a s nacistickými cíli. Vzorný národně-socialistický podnik za Třetí říše Vyhození badatelů neárijského původu z Haberova ústavu bylo výstřelem monumentálních rozměrů do vlastní nohy, který poškodil v první řadě zájmy Německa a předznamenal věci horší, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Haber sám nebyl po vyhlášení tzv. zákona pro obnovení státní služby ze dne 7. dubna 1933 povinen odstoupit, neboť se na něj zákon jako na veterána první světové války nevztahoval. Nicméně jako ředitel ústavu byl povinen plnění zákona prosazovat, tj. pro-

8 Obr. 19 Zahradní shromáždění Haberova ústavu před jeho rozpuštěním nacisty v červenci roku Po Polanyiho levici sedí Hartmut Kallmann, který v Haberově ústavu rozpracoval metodu molekulových paprsků, včetně paprsků iontových, a rovněž navrhl a zkonstruoval jeden z prvních urychlovačů atomových a molekulových iontů, který fungoval na tandemovém principu. Napravo s motýlkem stojí Friedrich Epstein, Haberův spolupracovník ještě z doby v Karlsruhe, který zahynul v Osvětimi. Před Haberem na trávníku sedí Rita Cracauer, Haberova sekretářka, která se stala později sekretářkou Chaima Weizmanna. č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 117» F. Haber: Moje tradice od mne v mé vedoucí vědecké funkci vyžaduje, abych při výběru vědeckých pracovníků bral v úvahu pouze odborné a charakterové vlastnosti uchazečů... «pustit zaměstnance neárijského původu, na které se oproštění nevztahovalo. To bylo Haberovi bytostně proti mysli, a proto na protest proti vyhlášení prvního nacistického rasového zákona sám odstoupil. Ve svém dopise ministrovi školství Bernhardu Rustovi z 30. dubna 1933 napsal: Moje tradice ode mne v mé vedoucí vědecké funkci vyžaduje, abych při výběru vědeckých pracovníků bral v úvahu pouze odborné a charakterové vlastnosti uchazečů, bez ohledu na jejich rasovou konstituci. Nemůžete očekávat od člověka v 65. roce života, že změní způsob myšlení, který jej vedl během uplynulých 39 let jeho akademického života, a jistě pochopíte, že mu hrdost, s jakou celý svůj život sloužil německé vlasti, velí, aby požádal o okamžité přeložení do důchodu. Haberova rezignace byla jedním z několika mála dokumentovaných případů explicitního odporu členů německé akademické obce proti nacistické zvůli. Freundlich a Polanyi byli podobného názoru jako Haber a rovněž rezignovali. Během následujících měsíců nebyli vyhozeni jen zbývající neárijští zaměstnanci, nýbrž propuštěni byli nakonec zaměstnanci všichni (obr. 19). To byl první krok na cestě k restrukturalizaci ústavu nacistickými a vojenskými kruhy. Jejich plánem bylo přeměnit ústav v centrum výzkumu válečných materiálů a chemických zbraní (à la Haberův ústav za první světové války) pod vedením věrného nacisty, ale průměrného vědce Gerharta Jandera [24]. Tento plán nicméně ztroskotal a ředitelem ústavu byl v roce 1935 ustaven Peter Adolf Thiessen také věrný (a dávný) nacista, ale zároveň uznávaný fyzikální chemik (obr. 20). Prezident KWG Max Planck charakterizoval způsob Thiessenova ustavení do funkce ředitele KWI PChE jako neobvyklý, neboť jej senát KWG schválil pod silným tlakem nacistické vlády a vojenského vedení, čímž byla podkopána vědecká a institucionální autonomie KWG. Nicméně KWG se s touto politickou impozicí smířila a Thiessen, který se stal posléze jedním z nejvlivnějších akademických činovníků Třetí říše, mohl v následujícím desetiletí ústav přeměnit ve vzorný národně-socialistický podnik. Možná stojí za zmínku, že tento čestný titul byl udělován vždy na 1. máje vítězům národně-socialistické soutěže podniků, vyhlášené Hitlerem v roce 1936 s cílem mobilizovat německé lidové hospodářství pro zájmy a cíle nacistů. Podobnost s komunistickými praktikami v ČSSR a jiných zemích sovětského bloku je zde nepřehlédnutelná. Výzkum za Thiessenovy éry tíhnul k aplikacím a odvíjel se v atmosféře téměř dokonalé mezinárodní izolace. Nicméně jeho úroveň zůstala dobrá. Vědečtí pracovníci ústavu se jednak snažili splnit úkoly stanovené nacistickým státem, zejména pokud šlo o zajištění hospodářské soběstačnosti Německa a vývoje nových zbraní, včetně chemických (německé chemické zbraně byly vyvíjeny tajně až do roku 1933 v třetích zemích, zejména v Sovětském svazu [25]). V rámci práce na těchto úkolech se mnozí vědečtí pracovníci ústavu Obr. 20 Peter Adolf Thiessen ( ) vstoupil do NSDAP a SA již v roce 1922, leč o svém členství začal nahlas hovořit na akademické půdě až po Hitlerově jmenování říšským kancléřem v lednu roku Schopný jako vědec i vědecký organizátor, Thiessen našel uplatnění nejen za národního socialismu v Německu, ale také za Stalinova socialismu v Sovětském svazu a posléze za reálného socialismu v Německé demokratické republice, jeho vlasti od roku V NDR byl Thiessen snad ještě úspěšnější než za Třetí říše: kromě funkce ředitele Centrálního ústavu AV NDR pro fyzikální chemii a profesury na Humboldtově univerzitě byl v letech předsedou Státní rady pro vědu a v letech členem Státní rady (vlády) NDR.

9 118 Historie fyziky Obr. 21 Schéma dvouvrstvy na povrchu mýdlové bubliny v práci Joachima Stauffa z roku 1939 [26]. zabývali také aplikovaným a základním výzkumem, který budil respekt mezi současníky. Jedním z těžišť výzkumu v Thiessenově ústavu byla analýza struktury vláken, skel, kovů a syntetických materiálů, prováděná tehdy moderními metodami, často v ústavu vyvinutými či zdokonalenými, jako byla rentgenová analýza, elektronová difrakce a elektronová mikroskopie. Za zmínku stojí rovněž objev struktury lipidových dvouvrstev stavebních kamenů buněčných membrán (obr. 21). V červenci 1945 se sovětská vojska přesunula do východního Berlína a uvolnila Dahlem pro okupační vojska americká. Thiessen sovětská vojska následoval spolu s veškerým vybavením ústavu, včetně elektrických zásuvek. Na podzim Thiessen spolu s několika spolupracovníky odletěl do Moskvy a v následujících letech pracoval na projektu obohacování uranu pro sovětskou atomovou bombu. Tím definitiv- Obr. 22 Robert Havemann ( ) byl žákem Georga Ettische ve Freundlichově oddělení Haberova ústavu a vědecky se proslavil svými pracemi o chemii koloidů a proteinů, jakož i zkonstruováním známého kolorimetru. Havemann byl aktivním účastníkem protinacistického odboje v Německu a jako člen komunistické odbojové skupiny Evropská unie byl v roce 1944 zatčen a odsouzen k trestu smrti. Vykonání rozsudku však bylo až do konce války měsíc po měsíci odkládáno díky Havemannově auře nepostradatelného vědce. Po svém odchodu z funkce prozatímního prezidenta Společnosti císaře Viléma v Dahlemu do východního Berlína se stal Havemann na čas akademickým i politickým funkcionářem v Německé demokratické republice. Jeho otevřená kritika NDR však vedla na začátku 60. let k tomu, že byl zbaven všech funkcí. V nadcházejících letech se stal jedním z nejvýznamnějších disidentů nejen v NDR, ale v celém sovětském bloku. Obr. 23 Max von Laue ( ) byl jedním z mála vědců, kteří zůstali v Hitlerově Německu politicky nekonformní. Podle Arnolda Sommerfelda rytíř bez bázně a hany a podle Einsteina nejen chytrá hlava, ale taky dobrý chlapík von Laue se dokázal dokonce vyhnout používání předepsaného říšského pozdravu: když vyšel ze své pracovny, nesl v každé ruce balík. To ho od povinnosti hajlovat osvobozovalo. Ač byl po válce zadržen spolu s ostatními prominentními německými vědci ve Farm Hall, již pár měsíců po svém propuštění se mohl zúčastnit mezinárodní krystalografické konference v Londýně. ně skončila éra Thiessena a tisícileté říše v bývalém Haberově ústavu. Bývalý Haberův ústav krátce po druhé světové válce: stěny a stíny Bezprostředně po skončení druhé světové války a bezpodmínečné kapitulaci Německa (které tak přestalo legálně existovat) nemohl vyplundrovaný ústav nabídnout nic jiného než holé stěny. Stal se nicméně záhy útočištěm pro bezprizorní vědce z Berlína a okolí. Ještě v červenci 1945 jmenoval levicově orientovaný Berlínský magistrát v ústavu vyškoleného fyzikálního chemika a statečného účastníka protinacistického odboje Roberta Havemanna vedoucím Společnosti císaře Viléma v Dahlemu (obr. 22). KWI PChE, kde Havemann záhy vybudoval laboratoř koliodní chemie, se stal středem jeho života na příštích pět let, až do jeho vyhození západoberlínskými úřady v roce Ty jednaly na nátlak Američanů, kterým byly od počátku trnem v oku Havemannovy levicové postoje a později jeho kousavá a široce publikovaná kritika americké jaderné politiky [27]. Během Havemannova vedení byla budoucnost KWG v nejlepším případě mlhavá. Kromě palčivého materiálního nedostatku přispíval k nejistotě též politický tlak z kruhů amerického ministra financí Henryho Morgethaua, jenž vypracoval plán na přeměnu Německa v pastorální zemi bez průmyslu, vysokého školství a vědy. Tento tlak pominul pomalu, ale jistě až po vzniku Spolkové republiky Německo (SRN) v roce

10 č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) , dílem v důsledku osobních intervencí kancléře Konrada Adenauera, ale hlavně (a paradoxně) díky studené válce, ve které bylo pro obě Německa, západní i východní, rezervováno strategické místo na protilehlých stranách železné opony, kde měly hrát roli nárazníkové zóny v případě války horké. Západní Berlín ale nebyl součástí SRN a jeho akademické instituce setrvaly v prekérní situaci po celé období studené války a to i přesto, že se staly součástí pomyslného mostu mezi Západním Berlínem a SRN. KWI PChE byl veden od roku 1948 bývalým Haberovým asistentem Karlem Friedrichem Bonhoefferem, který ale v roce 1951 odešel do Göttingen, kde se stal zakládajícím ředitelem Ústavu Maxe Plancka pro fyzikální chemii. KWI PChE tehdy převzal již dvaasedmdesátiletý Max von Laue (obr. 23), na jehož návrh byl ústav 9. prosince 1952 (na Haberovy nedožité 84. narozeniny) přejmenován po svém zakládajícím řediteli a v létě roku 1953 začleněn do Společnosti Maxe Plancka (MPG), založené v roce 1948 v Göttingenu jako pokračovatelky KWG. Tím vznikl Ústav Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka (FHI MPG). MPG kooptovala kromě KWI PChE většinu bývalých mimoberlínských ústavů KWG a zároveň zakládala ústavy nové (k dnešnímu dni MPG sestává celkem z osmdesáti ústavů). Členové Haberova ústavu, kteří později působili v Čechách: Jan Böhm, Hans Zocher a Otto Kratky Jan (Johann) Böhm (obr. 24), rodák z Českých Budějovic, přišel do Berlína na začátku 20. let po studiu na pražské německé technice a nejprve pracoval s matematikem (a učitelem Eugena Wignera) Karlem Weissenbergem na studiu defektů krystalů metodou difrakce rentgenových paprsků, k jejímuž rozvoji Weis senberg a Böhm přispěli sestrojením známého goniometru [28]. Později jako Haberův asistent Böhm Obr. 25 Hans Zocher ( ) se kromě koloidní chemie zabýval rovněž fotochemií a samoorganizací solů. V letech působil na pražské technice, za protektorátu pracoval jako poradce Chemického a metalurgického spolku. Obr. 24 Jan (Johann) Böhm ( ), od roku 1935 profesor pražské německé univerzity, podporoval a ochraňoval v období protektorátu české vědce, zejména Jaroslava Heyrovského, jakož i české studenty. Podle vlastního vyjádření anorganik s fysikálně chemickými znalostmi [29] Böhm byl též vynikající fotograf, který zachytil např. pražské baroko v sérii 700 fotografií. pracoval na struktuře hydroxidů, zejména hliníku a železa (jeden z hydroxidů hliníku, jehož strukturu Böhm rozluštil, je mezinárodně znám jako böhmit ) a jevy rekrystalizace. Spolupracoval též s Freundlichovým oddělením na transformaci gelů (jevu tzv. thixotropie, kdy gely zkapalní mechanickým působením, jako je třepání). Jeho spolupracovnicí tam byla jeho budoucí manželka Emma Schalek, která pocházela rovněž z Československa. Na Haberovo doporučení se Böhm stal v roce 1926 asistentem Georga von Hevesyho na univerzitě v německém Freiburku, kde se v roce 1931 habilitoval a v roce 1934 stal mimořádným profesorem. S Prahou je též spjat další Freundlichův spolupracovník, Hans Zocher (obr. 25), jehož práce, zabývající se vztahem mezi anizoropií koloidních částic a dvoulomem, položily základy vědy a techniky tekutých krystalů. Zocher byl v roce 1931 povolán na pražskou techniku, kde se stal v roce 1937 řádným profesorem. Jan Böhm by byl po nucené emigraci von Hevesyho v roce 1933 jeho přirozeným nástupcem jako profesor fyzikální chemie na univerzitě ve Freiburku. Univerzita pod vedením nacistického rektora, filozofa Martina Heideggera, nebyla Böhmovu ustavení nijak nakloněna, a kromě toho Böhmovo jmenování vyžadovalo, aby se zřekl československého občanství a přijal občanství říšské. To Böhm jako hrdý Čechoslovák a rozhodný odpůrce nacismu odmítl a obrátil se na své české kolegy v Praze o pomoc. Na návrh profesorů Univerzity Karlovy Jaroslava Heyrovského a Václava Dolejška byl Jan Böhm jmenován v roce 1935 profesorem fyzikální chemie na pražské německé univerzitě, kde se stal oblíbeným učitelem, též díky používání bo-» Böhmovo jmenování [profesorem fyzikální chemie na univerzitě ve Freiburku] vyžadovalo, aby se zřekl československého občanství a přijal občanství říšské. To Böhm jako hrdý Čechoslovák a rozhodný odpůrce nacismu odmítl. «

11 120 Historie fyziky» Max von Laue usiloval v přeměnu ústavu v centrum výzkumu mikrostruktury látek pomocí rentgenových paprsků. «skutečně privilegované postavení a stal se po své naturalizaci mj. předsedou brazilské Národní vědecké rady [32]. Jako nástupce Zochera na pražské německé technice byl v roce 1943 povolán další člen bývalého Haberova ústavu Otto Kratky, kterému rovněž scházelo nadšení pro nacismus. Kratky (obr. 26) proslul pracemi o rozptylu rentgenových paprsků při malých úhlech, který rozvinul v metodu studia struktury velkých molekulových agregátů a proteinů. Podobně jako Zocherovi a na rozdíl od Böhma se mu podařilo v roce 1946 z Československa odejít. V témže roce se stal profesorem teoretické a fyzikální chemie na univerzitě v Grazu, kde v letech působil též jako její rektor [33]. Ústav za Maxe von Laueho a Rudolfa Brilla Max von Laue se pokusil ústav přetvořit v centrum výzkumu mikrostruktury hmoty metodou difrakce rentgenových paprsků, kterou v roce 1912 spoluobjevil. K dispozici mu byli následující vědečtí pra- Obr. 26 Otto Kratky ( ) na snímku z roku 1970 na univerzitě v Grazu s moderní inkarnací aparatury pro měření rozptylu rentgenových paprsků při malých úhlech. hatého fotografického a filmového materiálu při svých přednáškách. Jak v předválečném období, tak během protektorátu Böhm vzdoroval nátlaku svých německých kolegů a odmítl vstoupit do nacistické strany. Jaroslav Heyrovský o Böhmově chování za protektorátu napsal: Svým českým kolegům se snažil pomoci, pokud jen mohl. Umisťoval české studenty-chemiky do výzkumných ústavů a prosadil, že laboratoře Fysikálně-chemického ústavu Karlovy university mi zůstaly po celou válku otevřeny [...] O vlastní nebezpečí vůbec nedbal. [30] Bezprostředně po osvobození Československa Jan Böhm i Hans Zocher byli pojednáváni úřady i většinou spoluobčanů jako ostatní Němci, totiž jako nacisté. A Böhmův protégé Jaroslav Heyrovský jako německý kolaborant. Teprve po své vlastní rehabilitaci na konci čtyřicátých let se Heyrovskému podařilo prosadit i rehabilitaci poválečnými událostmi podlomeného Jana Böhma. Ten zemřel v roce 1952 ve věku 57 let, týden po svém jmenování členem korespondentem nově založené Československé akademie věd. Podobné pocty se mu dostalo in memoriam od Německé akademie věd v Berlíně (budoucí Akademie věd Německé demokratické republiky) v roce 1955 [31]. Hans Zocher byl po nacistické okupaci Československa v roce 1939 zbaven své profesury a pracoval do konce války jako technický poradce Chemického a metalurgického spolku v Praze. V červenci 1946 Zocher emigroval se svou česky hovořící rodinou do Brazílie, kde na doporučení Einsteina, Francka a Ladenburga dostal místo ve výzkumném ústavu ministerstva zemědělství. Tragickou absurditu vyhoštění antinacisticky smýšlejícího Zochera z poválečného Československa podtrhuje fakt, že jeho manželka pocházela ze židovské rodiny a unikla deportaci v období protektorátu jen díky tzv. privilegovanému smíšenému manželství, za něž byl předtím Zocher nacisty potrestán vyhozením ze svého profesorského postu. V brazilském exilu si ale Zocher brzy vydobyl Obr. 27 Bratři Ruskové Ernst (vlevo) a mladší Helmut u jimi sestrojeného elektronového mikroskopu Elmiskop I v roce Ernst Ruska ( ) měl k elektronové mikroskopii pragmatický vztah elektrického inženýra. První elektronový mikroskop se 17násobným zvětšením postavil v roce 1928 (spolu se svým školitelem Maxem Knollem na Technické vysoké škole v Berlíně-Charlottenburgu), aniž by si lámal hlavu s vlnově-částicovým dualismem, o kterém se dozvěděl až o několik let později. Vycházel s představy, že elektrony jsou částice, jejichž klasický poloměr je mnohem menší než vlnová délka světla, a že tedy mikroskop založený na jejich srážkách se zobrazovaným objektem bude mít vyšší rozlišovací schopnost a dosažitelné zvětšení než mikroskop optický. V laboratořích firmy Siemens sestrojil ještě před koncem druhé světové války elektronový ultramikroskop s rozlišením 30 nm a zvětšením krát. Ruskova průkopnická práce v oblasti elektronové optiky měla význam i pro řadu dalších aplikací [34].

12 č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 121 covníci ústavu, vesměs zdědění z Thiessenovy doby: Iwan Stranski (struktura krystalů a jejich růst), Kurt Überreiter (struktura makromolekul), Kurt Molière (elektronová difrakce) a von Laueho nejbližší spojenci Gerhard Borrmann (difrakce a absorpce rentgenových paprsků) a Rolf Hosemann (rentgenová difrakce při malých úhlech). V ústavu také působil Ernst Ruska (obr. 27), od roku 1953 jako vedoucí oddělení elektronové mikroskopie. Von Laue byl úspěšným ředitelem zejména v tom ohledu, že se mu podařilo stabilizovat a zlepšit financování ústavu a postarat se o to, aby byl ústav produktivní a relevantní a aby navzdory svému umístění v Západním Berlíně byl přitažlivý jako působiště pro mimoberlínské vědecké pracovníky. Méně úspěšné byly von Laueho snahy v ústavu zavést koherentní výzkumný program tak, jak si ho původně předsevzal: v ústavu se vyvinulo jen několik málo spoluprací a nevznikly žádné organizační struktury, které by tahání za jeden provaz napomáhaly. Max von Laue odstoupil v roce 1959, aby udělal místo pro Rudolfa Brilla (obr. 28), který jako expert nové generace na rentgenovou analýzu měl von Laueho integrační dílo dokončit. Nicméně Brill byl v tomto ohledu Obr. 29 Jochen Block na snímku z roku Obr. 28 Prezident Společnosti Maxe Plancka Adolf Butenandt, neidentifikovaná dáma, Michael Polanyi a ředitel ústavu Rudolf Brill (zleva doprava) při slavnostním shromáždění u příležitosti oslav nedožitých 100. narozenin Fritze Habera (9. prosince 1968). nakonec přinejmenším stejně neúspěšný jako von Laue. Ústav i nadále fungoval jako volné spojení (šesti) víceméně nezávislých oddělení, zabývajících se strukturní analýzou. Nicméně ústav byl v prvních letech Brillovy éry rozšířen o moderní budovu pro Ruskovo oddělení, jakož i o budovu pro knihovnu a administrativu, otevřenou v roce Pro budoucnost ústavu mělo ale klíčovou důležitost to, v čem se Brillovo zaměření lišilo od zaměření von Laueho: Brill totiž ve svém vlastním oddělení vzkřísil výzkumné téma, které bylo v ústavu zastoupeno naposledy za Fritze Habera, totiž heterogenní katalýzu. Brill ustavil dvě navzájem spřízněné výzkumné skupiny, vedené Hansem Dietrichem (struktura katalyzátorů) a Jochenem Blockem (emisní elektronová spektroskopie, obr. 29). Založení těchto skupin a odchod Iwana Stranskiho do důchodu sice vedlo ke snížení důrazu na strukturní výzkum, a tím dále rozmělnilo zaměření ústavu na určité výzkumné téma; na stranu druhou Brillův počin položil základy pro budoucí inkarnaci ústavu. Před Brillovým odchodem do důchodu jmenovala fyzikálně-chemicko-technická sekce MPG jednak komisi, která měla vypracovat návrh na budoucí zaměření ústavu, jednak komisi, jejímž úkolem bylo nalézt Brillova nástupce. Obě komise se shodly na ustavení Heinze Gerischera novým ředitelem ústavu, dílem proto, že byl ochoten pokračovat ve výzkumu povrchů a katalýzy, tedy témat v ústavu (znovu)zavedených Rudolfem Brillem. Gerischer, žák Karla Friedricha Bonhoeffera, ústav převzal v listopadu roku 1969 (obr. 30). Gerischerova éra V období Gerischerova vedení byl ústav nejen přeměněn v centrum vědy o površích a katalýzy, ale prošel rovněž organizační transformací, kdy byl jediný ředitel ústavu nahrazen kolektivním vedením, sestávajícím z vedoucích (ředitelů) jednotlivých oddělení ústavu. Kolektivní způsob vedení s jedním z ředitelů v rotující funkci výkonného ředitele se tehdy stal v MPG normou. Přechod ke kolektivnímu vedení Obr. 30 Uvedení Heinze Gerischera do funkce ředitele ústavu dne 9. prosince V první řadě (zleva doprava) sedí Adolf Butenand (s řetězem úřadu prezidenta Společnosti Maxe Plancka) a Heinz Gerischer. Ve druhé řadě Kurt Überreiter a Iwan Stranski (zleva doprava).

13 122 Historie fyziky směry, které definovaly ústav v osmdesátých letech, musely vyvíjet ve výzkumných skupinách oddělení starých. Výjimkou bylo Gerischerovo oddělení, které se věnovalo modernímu výzkumu elektrodových procesů, fotovoltaických článků a novým metodám výzkumu povrchových struktur; výzkum povrchů tehdy procházel konjunkturou, způsobenou tím, že se staly dostupnými aparatury s ultravysokým vakuem, ke studiu povrchů nutným. Současně elektronové emisní metody, rozvíjené v Blockově skupině, dovolovaly nový pohled na povrchové struktury a povrchové chemické reakce. Obr. 31 BESSY I v Berlíně-Wilmersdorfu byl v provozu od roku V roce 1998 byl nahrazen BESSY II, umístěným v bývalém areálu Akademie věd NDR v Berlíně-Adlershofu. v FHI si vyžádal značné úsilí a téměř celá sedmdesátá léta, než se podařilo ho dokončit. V přechodném období v letech byl FHI rozdělen na tři podústavy, zabývající se fyzikální chemií, výzkumem struktury a elektronovou mikroskopií. Ve fyzikálně-chemické části přitom působili hlavní protagonisté nového výzkumného zaměření ústavu na vědu o površích a katalýzu Gerischer, Molière a Block. Ve strukturní části ústavu pracovali Hosemann a Überreiter, kteří tíhli spíše k von Laueho dřívější vizi ústavu. Podústav pro elektronovou mikroskopii zůstal pod Ruskovým vedením až do jeho odchodu do důchodu v roce Důkladné úvahy o tom, jak začlenit elektronovou mikroskopii do ústavu vědy o površích a katalýzy vedly v roce 1976 k ustavení Elmara Zeitlera jako Ruskova nástupce. Zeitler elektronovou mikroskopii rozvinul jako metodu charakterizace povrchů pevných látek i biologických vzorků. Během sedmdesátých let došlo rovněž k důležitým obsazením nižších funkcí v ústavu, zvláště ustavení Alexandra Bradshawa, který se později stal ředitelem ústavu a spoluzakladatelem Berlínského elektronového synchrotronu BESSY (obr. 31). Nicméně až do roku 1980, kdy Hosemann, Überreiter a Molière odešli současně do důchodu, nebylo otevřeno žádné nové oddělení, takže se nové výzkumné Obr. 32 Gerhard Ertl (*1934) a Heinz Gerischer (zleva doprava) na snímku z roku Nový začátek K 1. lednu 1981 byla reorganizace ústavu dokončena a ústav nabyl podoby, kterou má dodnes. Nová základní listina ústavu zavedla představenstvo vědeckých ředitelů (Kollegium), dřívější podústavy byly zrušeny ve prospěch jednodušších oddělení (Abteilung) a byla ustavena dozorčí rada expertů (Fachbeirat), jejímž úkolem je poskytovat poradní hlas představenstvu v otázkách výzkumného zaměření ústavu. Obr. 33 Ernst Ruska (vlevo) a Elmar Zeitler při oslavě ohlášení Nobelovy ceny za fyziku za rok V roce 1981 ústav sestával ze čtyř oddělení: fyzikální chemie (Gerischer), povrchových reakcí (Block), fyziky povrchů (Bradshaw) a elektronové mikroskopie (Zeitler). Stanovení výzkumného zaměření ústavu a odpovídající reorganizace vytvořily podmínky pro otevření nových oddělení a povolání nových ředitelů, kteří by přispěli k pokrytí rozsáhlé tematiky, jež pod vědu o površích a katalýzu spadá. V roce 1985 se stávajícím ředitelům ústavu podařilo přemluvit hvězdu povrchové chemie Gerharda Ertla, aby do ústavu přestoupil ze své výsostné pozice na mnichovské univerzitě a převzal oddělení fyzikální chemie po svém mentorovi Heinzi Gerischerovi, který se chystal do důchodu (obr. 32). O tři roky později bylo založeno nové oddělení, zabývající se teorií v ústavu experimentálně studovaných povrchových jevů, včetně povrchové chemie. Ředitelem oddělení se stal Matthias Scheffler, žák Kurta Molièra, který do ústavu přestoupil ze Spolkového fyzikálně-technického ústavu (PTB, pokračovatele PTR). Začala tak doba nového rozkvětu ústavu. V roce 1986 byla Ernstovi Ruskovi udělena Nobelova cena

14 č. 2 Čs. čas. fyz. 62 (2012) 123 za fyziku za jeho práce v elektronové optice a za sestrojení prvního elektronového mikroskopu (obr. 33). Přítomnost významných badatelů v představenstvu ústavu, jako byl Ertl, a transformace Berlína v hlavní město sjednoceného Německa silně zvýšila přitažlivost ústavu pro špičkové vědce. S příchodem Roberta Schlögla (z univerzity ve Frankfurtu na Mohanem v roce 1994), Hanse-Joachima Freunda (z univerzity v Bochumi v roce 1996), Gerarda Meijera (z ústavu FOM Rijnhuisen v Holandsku v roce 2002) a Martina Wolfa (z Freie Universität v Berlíně v roce 2002) postupně došlo k ustavení současného představenstva ústavu (obr. 34). Ale ještě předtím, než byl tento proces obnovy dokončen, oslavoval ústav udělení další Nobelovy ceny: v roce 2007, v den svých 71. narozenin, se stal Gerhard Ertl laureátem Nobelovy ceny za chemii, za studia chemických reakcí na površích (obr. 35). Obr. 35 Gerhard Ertl (vlevo) a historik Fritz Stern při oslavách stého výročí založení ústavu dne 28. října Obr. 34 Současné představenstvo ústavu na snímku z léta roku Zleva doprava: Robert Schlögl, Matthias Scheffler, Hans-Joachim Freund, Gerard Meijer a Martin Wolf. Dnešní ústav Kromě pěti vědeckých oddělení (anorganická chemie, chemická fyzika, fyzikální chemie, molekulová fyzika a teorie) dnešní ústav (obr. 36) sestává ze specializovaných dílen (elektronické, jemně mechanické, truhlářské), jakož i ze skupiny, která se stará o výpočetní techniku, z knihovny, výpočetního střediska a z administrativy, která z vědeckých pracovníků i studentů snímá velkou část břímě byrokratické práce. Zvláštní důraz v činnosti ústavu je kladen na vědeckou výchovu nadcházející badatelské generace. V současnosti v ústavu působí zhruba 20 diplomantů, 100 doktorandů a 100 postdoktorandských studentů. Mezinárodní škola Maxe Plancka pořádá každoročně desítky kurzů a seminářů, jejichž cílem je prohloubit vzdělání studentů v oborech v ústavu pěstovaných. Na životě ústavu se významně podílejí také zahraniční návštěvníci (zhruba 50 ročně), převážně podporovaní Humboldtovou nadací. Ústav pracuje v současnosti s flexibilním rozpočtem, který dovoluje čerpat prostředky z centrálního fondu Společnosti Maxe Plancka podle aktuálních potřeb; v období to bylo zhruba 20 milionů eur ročně. Toto dlouhodobé na projektech nezávislé financování je považováno za klíč k úspěchu strategických projektů ústavu (např. vývoj metody PEEM photo-electron emission microscopy, která se osvědčila jako metoda zobrazování nelineárních povrchových procesů a jejímž prostřednictvím byl podstatně obohacen tematický záběr ústavu). Kromě toho MPG podporuje i specifické projekty v ústavu, např. infračervený FEL, který je momentálně uváděn do provozu. Vědečtí pracovníci ústavu jsou též oprávněni žádat o individuální granty u Německé výzkumné nadace a jiných agentur. Navštivte nás osobně nebo na Budeme se těšit. Poděkování Náš dík patří Archivu Společnosti Maxe Plancka za poskytnutí většiny fotografií použitých v tomto článku, Davidu Vandemeulenovi za dovolení použít jeho obraz L. Koppela (obr. 5) a dr. Michaelovi Heyrovskému za fotografii Jana Böhma (obr. 24), jakož i za nápomocnou korespondenci. Literatura [1] J. James, T. Steinhauser, D. Hoffmann, B. Friedrich: One Hundred Years at the Intersection of Chemistry and Physics: the Fritz Haber Institute of the Max Planck Society DeGruyter, Berlin 2011; T. Steinhauser, J. James, D. Hoffmann, B. Friedrich: Hundert Jahre an der Schnittstelle von Chemie und Physik: das Fritz-Haber-Institut der Max- -Planck-Gesellschaft zwischen DeGruyter, Berlin [2] Gerald Holton: Of What Use is the History of Science? Pais Prize Lecture, American Physical Society Forum on the History of Physics 2008; dostupné z WWW: aps.org/units/fhp/newsletters/fall2008/pais.cfm. [3] D. Cahan: An Institute for an Empire. Die Physikalisch-Technische Reichsanstalt Cambridge University Press, Cambridge [4] B. Friedrich: Angewandte Chemie Int. Ed.; dostupné z WWW: [5] J. A. Johnson: The Kaiser s Chemists. Science and Modernization in Imperial Germany. The University of North Carolina Press, Chapel Hill [6] D. Hoffmann: Leopold Koppel ( ). Bankier, Philantrop, Wissenschaftsmäzen. Hentrich & Hentrich, Berlin 2011.

15 124 Historie fyziky Obr. 36 Letecký snímek ústavu pořízený v dubnu roku Historické budovy (hlavní a fabrika ) spolu s vpravo napojenou rentgenovou budovou hostí oddělení fyzikální chemie a molekulové fyziky. Oddělení anorganické chemie je umístěno v budově vpravo nahoře. Pod rentgenovou budovou je budova laseru s volnými elektrony (free-electron laser FEL), mezitím dokončená. Dílny ústavu jsou umístěny v budově se dvěma věžemi. Šestiúhelníková budova hostí oddělení teorie a výpočetní středisko. V moderní budově na dolním okraji snímku je umístěno oddělení chemické fyziky. Budova s červenou střechou přes ulici od ředitelské vily je Willstätterův dům, ve kterém jsou kromě seminárních místností rovněž pracovny oddělení teorie. [7] M. Szöllösi-Janze: Fritz Haber Eine Biographie. C. H. Beck, München [8] D. K. Barkan: Walther Nernst and the Transition to Modern Physical Science. Cambridge University Press, Cambridge [9] D. Hoffmann: Max Planck. Die Entstehung der modernen Physik. C. H. Beck, München [10] L. F. Haber: The Poisonous Cloud: Chemical Warfare in the First World War. Oxford [11] F. Haber: Die chemische Industrie und der Krieg, Chem. Ind. 43, 252 (1920). [12] M. Badino, B. Friedrich: Putting the quantum to work: Otto Sackur s pioneering exploits in the quantum theory of gases, Studies in the History of Physics, Berlin, [13] F. Haber: Zur Geschichte des Gaskrieges, in: Fritz Haber: Fünf Vorträge aus den Jahren Springer-Velag, Berlin [14] America s Munitions : Report of Benedict Crowell, the Assistant Secretary of War, Director of Munitions; dostupné z WWW: americasmunitio00deptgoog/americasmunitio00deptgoog_djvu.txt [15] [16] F. Stern: Freunde im Widerspruch. Haber und Einstein, in: F. Stern: Verspielte Größe. C. H. Beck, München [17] F. Haber: Das Zeitalter der Chemie, in: Fritz Haber: Fünf Vorträge aus den Jahren Springer-Verlag, Berlin [18] L. Jänicke: Erinnerungsbild. Herbert Max Freundlich, BIOspektrum 15, 697 (2009). [19] J. Lemmerich: Science and Conscience. The Life of James Franck. Stanford University Press, Stanford [20] H. Kopfermann: Rudolf Ladenburg, Die Naturwissenschaften 39, 25 (1952). [21] M. Jo Nye: Michael Polanyi and His Generation: Origins of the Social Construction of Science. University of Chicago Press, Chicago [22] M. Polanyi, H. Eyring: Über einfache Gasreaktionen, Z. Phys. Chem. 12, 279 (1931). [23] E. Szanton: Recollections of Eugene P. Wigner. Basic Books, Cambridge, MA, [24] F. Schmaltz: Kampfstoff-Forschung im Nationalsozialismus. Zur Kooperation von Kaiser-Wilhelm-Instituten, Militär und Industrie, Geschichte der Kaiser-Wilhelm- -Gesellschaft im Nationalsozialismus 11 (Wallstein, Göttingen, 2005). [25] D. Stoltzenberg: Fritz Haber. Chemiker, Nobelpreisträger, Deutscher, Jude. Eine Biographie. Wiley-VCH, Weinheim [26] J. Stauff: Die Mizellenarten wässeriger Seifenlösungen, Kolloid. Z. 89, 224 (1939). [27] D. Hoffmann, D. Draheim, H. Hecht, K. Richter, M. Wilke: Robert Havemann. Dokumente eines Lebens. Christoph Links Verlag, Berlin [28] D. Hoffmann: Johann (Jan) Böhm ( ): Chemiker, Gelehrter in drei Regimen, in: Monika Glettler, Alena Míšková (Eds.): Prager Professoren Zwischen Wissenschaft und Politik, Veröffentlichungen zur Kultur und Geschichte im östlichen Europa 17. Klartext, Essen [29] J. Jindra: Jaroslav Heyrovský a Jan (Johann) Böhm, Chem. listy 103, 894 (2009). [30] J. Heyrovský: Za zemřelým prof. dr. Janem Böhmem, Chem. listy 47, 481 (1953). [31] M. Heyrovský, soukromé sdělení. [32] J. Reitstötter: Koolloide und natürliche Moleküle: Hans Zocher, Kolloid Z. & Z. Polymere 190, 97 (1963). [33] J. Schurz: Nachruf auf Otto Kratky, Almanach der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 145, 443 (1994/95). [34] L. Lambert, T. Mulvey: Ernst Ruska ( ), Designer extraordinaire of the electron microscope: A Memoir, Adv. Imag. Electron Phys. 95, 3 (1996).

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_4IS Ověření ve výuce Třída 8. A Datum: 12. 6. 2013 Pořadové číslo 20 1 Vědci Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

Stručná historie výpočetní techniky část 1

Stručná historie výpočetní techniky část 1 Stručná historie výpočetní techniky část 1 SOU Valašské Klobouky VY_32_INOVACE_1_1 IKT Stručná historie výpočetní techniky 1. část Mgr. Radomír Soural Za nejstaršího předka počítačů je považován abakus,

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Německo, německý nacismus VY_32_INOVACE_D0114

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Německo, německý nacismus VY_32_INOVACE_D0114 Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Statut soutěže Česká hlava

Statut soutěže Česká hlava Statut soutěže Česká hlava 1. Soutěž vyhlašuje společnost Česká hlava Promo s.r.o. - Hradešínská 977/5, Praha 10 jakožto realizátor projektu Česká hlava na podporu vědy, techniky, vývoje a poznání spolu

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

Otto Wichterle. Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle, DrSc.

Otto Wichterle. Prof. Ing. RTDr. Otto Wichterle, DrSc. Otto Wichterle Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Postějově, jeho otec byl spolumajitelem firmy Wikov, která se zabývala výrobou zemědělských strojů a později i automobilů. V šesti letech se málem

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

JOHANN RADON a počítačová tomografie

JOHANN RADON a počítačová tomografie JOHANN RADON a počítačová tomografie Alena Šolcová 26. listopadu 2013 Dětství Narodil se 16. prosince 1887 v Děčíně. Rodiče: Anton a Anna, otec bankovní úředník. Vyrůstal s dcerami otce z prvního manželství.

Více

JE+ZJE Přednáška 1. Jak stará je jaderná energetika?

JE+ZJE Přednáška 1. Jak stará je jaderná energetika? JE+ZJE Přednáška 1 Jak stará je jaderná energetika? Experimental Breeder Reactor 1. kritický stav 24. srpna 1951. 20. prosince poprvé vyrobena elektřina z jaderné energie. Příští den využita pro osvětlení

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Autor materiálu: Pavel Polák

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd (V/2) Autor materiálu: Pavel Polák Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?

KDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =? STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Prvním děkanem Vysoké školy chemické v Pardubicích byl jmenován

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Prvním děkanem Vysoké školy chemické v Pardubicích byl jmenován Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele:

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Ing. Jaroslav Hnídek, zmocněnec pro Vysokou školu chemickou v Pardubicích 1950-1951 DĚKANI prof. RNDr. Vilém

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Projekt ÚSTAV FYZIKÁLNÍ BIOLOGIE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PŘIHLÁŠKA STUDENTSKÉHO PROJEKTU Název projektu: Návrh a implementace procesu zpracování dat, formát MzXML Uchazeč Hlavní řešitel

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 9. zasedání zastupitelstva města dne: 29. 10. 2015 Bod pořadu jednání: Návrh na udělení čestného občanství města v letech 2015 a 2016 a medaile města v roce

Více

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7 MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice přednášky 4-7 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Co vás v příštích třech týdnech čeká: Dnes Za týden

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Přehled nejvýznamnějších grantových agentur v České republice

Přehled nejvýznamnějších grantových agentur v České republice Přehled nejvýznamnějších grantových agentur v České republice Grantová agentura ČR (GA ČR) www.gacr.cz projekty základního výzkumu trvání 1 5 let prakticky všechny obory možnost zapojení několika institucí

Více

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

Jaroslav Pošvář (1900 1984)

Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář (1900 1984) Jaroslav Pošvář, další z právních historiků z vůle osudu, patřil spolu s Jiřím Cvetlerem a Hynkem Bulínem k těm málo profesorům brněnské právnické fakulty, kteří na ní působili

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Bipolarita Počátky studené války

Bipolarita Počátky studené války Bipolarita Počátky studené války Anotace:prezentace se věnuje fenoménu studené války. Rozdělení světabipolarity na dvě poloviny a vztahu SSSR a USA. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče,

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008

Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 Vyhodnocení plnění programových cílů z valné hromady SPS v roce 2004 únor 2008 1. Oblast ekonomického prostředí podnikání Ekonomické podmínky pro podnikání se za uplynulé čtyři roky zlepšily, podstatně

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 19. 12. 2012 Pořadové číslo 09 1 RADIOAKTIVITA Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Z á p i s. z 16. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 15. dubna 2014

Z á p i s. z 16. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 15. dubna 2014 Z á p i s z 16. zasedání Akademické rady AV ČR, konaného dne 15. dubna 2014 Zasedání Akademické rady AV ČR zahájil a řídil předseda AV ČR Jiří Drahoš. I. Ověření zápisu z 15. zasedání Akademické rady AV

Více

Druhá třída ČAVU se v roce 1928 rozdělila na

Druhá třída ČAVU se v roce 1928 rozdělila na Úspěchy přírodních a technických věd v období 1918 1938 Druhá třída ČAVU se v roce 1928 rozdělila na pět sekcí: matematicko-fyzikální, chemicko-mineralogicko-geologickou, biologickou, lékařskou a technickou.

Více

Pracovní list - nacismus

Pracovní list - nacismus Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

EM, aneb TEM nebo SEM?

EM, aneb TEM nebo SEM? EM, aneb TEM nebo SEM? Jiří Šperka Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2. únor 2011 / Prezentace pro studentský seminář Jiří Šperka (Masarykova univerzita) SEM a TEM 2. únor 2011 1 / 21

Více

Moderní nástroje v analýze biomolekul

Moderní nástroje v analýze biomolekul Moderní nástroje v analýze biomolekul Definice Hmotnostní spektrometrie (zkratka MS z anglického Mass spectrometry) je fyzikálně chemická metoda. Metoda umožňující určit molekulovou hmotnost chemických

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Antonín Bohun Elektronová emise, luminiscence a zbarvení iontových krystalů Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 6 (1961), No. 3, 150--153 Persistent URL:

Více

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Nové NIKON centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR

Nové NIKON centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Nové NIKON centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Společnost NIKON ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky AV ČR zahájila v úterý 21. ledna

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Svědectví vězně z ďáblovy dílny http://www.nacr.cz/c-fondy/znasichfondu.aspx

Svědectví vězně z ďáblovy dílny http://www.nacr.cz/c-fondy/znasichfondu.aspx Svědectví vězně z ďáblovy dílny http://www.nacr.cz/c-fondy/znasichfondu.aspx Národní archiv začal přebírat osobní archiv jednoho z našich nejznámějších penězokazců. Archivní dokumenty vydávají svědectví

Více

Pojmové mapy ve výuce fyziky

Pojmové mapy ve výuce fyziky Pojmové mapy ve výuce fyziky Renata Holubová Přírodovědecká fakulta UP Olomouc, e-mail: renata.holubova@upol.cz Úvod Rámcové vzdělávací programy mají pomoci dosáhnout u žáků přírodovědné gramotnosti. Tento

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

JIŘÍ SCHWARZ ŽIVOTOPIS

JIŘÍ SCHWARZ ŽIVOTOPIS JIŘÍ SCHWARZ ŽIVOTOPIS OSOBNÍ INFORMACE Adresa: U Hřiště 418, Nový Jičín E-mail: schwarz@vse.cz Rodinný stav: ženatý, 2 děti Národnost: česká Datum narození: 25. 4. 1960 Místo narození: Bílovec Tituly:

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Ch - Chemie - úvod VARIACE

Ch - Chemie - úvod VARIACE Ch - Chemie - úvod Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen,

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 NĚMECKO JEDNA ZE ZEMÍ EU

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 NĚMECKO JEDNA ZE ZEMÍ EU Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 NĚMECKO JEDNA ZE ZEMÍ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 NĚMECKO jedna ze

Více

Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský

Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský Michaela Šímová Jiří Majer Ondřej Semilský Osnova Život Práce Operační výzkumy Systémové myšlení Myšlenky Život Narozen 12. února 1919 ve Philadelphii Jackovi a Fannie Ackoff Zemřel 29. října 2009 Americký

Více

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A

ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915

Více

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D

Základní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na

Více

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA Ze samotného zákona není snadné poznat, že jeho cílem je vybudovat kolektivní zemědělský systém. V prvním paragrafu se dočteme, že: V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského

Více

Jaký dopad má hodnocení ústavů AV ČR na jejich excelenci?

Jaký dopad má hodnocení ústavů AV ČR na jejich excelenci? Otázky pro panelovou diskusi Jak AV ČR podporuje excelenci svých výzkumných pracovníků? Jaký dopad má hodnocení ústavů AV ČR na jejich excelenci? Analyzuje AV ČR příčiny neúspěšných návrhů projektů? Akademická

Více

Český výzkum v evropském měřítku české know-how v CERN

Český výzkum v evropském měřítku české know-how v CERN Český výzkum v evropském měřítku české know-how v CERN Jiří Chýla místopředseda Výboru pro spolupráci ČR s CERN Fyzikální ústav Akademie věd České republiky Základní fakta o CERN Charakter výzkumu v CERN

Více

Český svaz válečníků - krajské vedení Pardubice

Český svaz válečníků - krajské vedení Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 1131 č. archivní pomůcky: 8964 Český svaz válečníků - krajské vedení Pardubice 1941-1945 /1950/ inventář Mgr. Jiří Kuba, Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz

SLAVNOSTI SVOBODY. Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz SLAVNOSTI SVOBODY Pojď se seznámit s příběhem osvobození Plzně pomocí obrázků a multimédií. www.osvobozeniplzne.cz PLZEN OSLAVUJE Tati, co vlastně dneska slavíme? Připomínáme si konec 2. světové války.

Více

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz ING. RADEK RINN 16. 6. 2015 Podpora výzkumu

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0969 Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 VY_32_INOVACE_ZSV_1_4_ZIK_02_NACISTICKE_NEMEC

Více

Politické procesy v Československu

Politické procesy v Československu Politické procesy v Československu Anotace: prezentace věnující se politickým procesům v 50. letech v Československu. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_24. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_24 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: listopad 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911

Více

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946)

Gaulle, Charles de (nar.1890) Göring,Hermann (1893 1946) Gaulle, Charles de (nar.1890) francouzský vojenský a politický činitel. Po vítězném německém tažení na Západ v roce 1940 uprchl do Velké Británie a vytvořil zde hnutí Svobodná Francie. V letech 1944 1946

Více

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO

VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL NĚMECKO VY_12_INOVACE_04_02_VL ANOTACE NĚMECKO Popis Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_341 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo

Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO Dlouhodobý záměr SVŠE Znojmo do roku 2011 Projednáno AR SVŠE 23. 11. 2007 1. Východiska dlouhodobého záměru Dlouhodobý záměr Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9.

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova 19. 9. Podivuhodný grafen Radek Kalousek a Jiří Spousta Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně Čichnova 19. 9. 2014 Osnova přednášky Úvod Co je grafen? Trocha historie Některé podivuhodné

Více