Morfologie kovových povrchů po laserovém zpracování
|
|
- Pavlína Natálie Jandová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Morfologie kovových povrchů po laserovém zpracování Lubomír Kozel Fakulta Strojního Inženýrství, Vysoké Učení Technické v Brně, Technická 2, Brno, České Republika Topografie třecích povrchů výrazně ovlivňuje vlastnosti a chování kontaktu třecích povrchů s mazivem. Se stále většími nároky na strojní součásti se v poslední dekádě objevují specializovaná pracoviště, která se zabývají vytváření umělých textur na povrchu součásti. Důvodem takovéto modifikace třecích povrchů je zlepšení vlastností stýkajících se strojních součástí což vede ke zvýšení dovoleného zatížení, odolnosti proti opotřebení, či dokonce ke zvětšení životnosti součásti. Na povrchu součástí se konstruují mělké denty (důlky), které zlepšují mazání stýkajících se součástí. Dent totiž působí jako rezervoár maziva při rozběhu a doběhu strojů, tedy při tzv. hladovění. Ale každý vrub v součásti působí jako koncentrátor napětí a může se v něm inicializovat trhlina. Je tedy důležité zvolit vhodný rozměr dentů (především hloubku) a jejich rozvrstvení po ploše. Cílená modifikace konformních povrchů je už docela dobře probádána a získaných poznatků se používá například u pístních kroužků či mechanických těsnění. Naopak modifikace nekonformních povrchů zatím ještě není příliš prozkoumána a je náplní práce několika světových pracovišť. I když se dají povrchy modifikovat pomocí iontů či leptání, je tato práce zaměřena na modifikaci pomocí laseru, která je doposud nejpokročilejší a je jí věnováno nejvíce pozornosti. 1. ÚVOD Stýkající se povrchy součástí obsahují velké množství nerovností. Ty mají různý tvar a velikost a jsou způsobeny dokončovacími operacemi, jako je obrábění, broušení, leštění, atd. Tyto nerovnosti významně ovlivňují kontaktní tlak a napětí, které zvyšuje možnost kontaktní únavy a snižuje životnost strojních součástí [1]. Naopak, cílené vytváření textury, která má vhodný tvar a rozmístění, vede ke zlepšení tribologických vlastností. V místě kontaktu se zlepšují podmínky mazání, klesá tlak, snižuje se tření a opotřebení. Mnoho numerických i experimentálních studií se věnuje poruchám v mazaném kontaktu způsobených nežádoucími změnami topografie tělesa během pracovních cyklů strojních součástí (např.:[2-6]). Především se zabývají efektem dentů na třecí povrchy, které vznikají v důsledku kontaminace maziva cizími tělesy (prach, úlomky materiálu, atd.) a následně ovlivňují rozložení tlaku a snižují životnost strojních součástí. Nečistoty jsou do kontaktu těles vnášeny během celé životnosti součásti. Ať už je to jako úlomky ze zajíždění, opotřebení, tření tak i nečistoty z okolního prostředí, jako je třeba prach. Typická velikost takovýchto cizích částic nepřesahuje hodnotu 50µm, která však několikanásobně převyšuje tloušťku mazacího filmu (1µm). Když tyto nečistoty procházejí kontaktem, vytvářejí na součásti důlek, který působí jako koncentrátor napětí. Následně se začne inicializovat mikrotrhlina, která neustále roste, až dojde k selhání stroje. Cusano and Wedeven [2-4] použili optickou interferometrii k sérii experimentů na uměle vytvořené důlky a rýhy při EHD kontaktu. Zjistili, že v mazaném kontaktu se na okraji dentu objeví velké lokální talkové maximum. Tento nárůst tlaku vede k růstu koncentrace napětí, která způsobuje iniciaci trhliny. Ville a Nelias [7,8] experimentálně studovali efekt tvaru a velikosti důlků na rozložení tlaku a kontaktní únavy. Zjistili, že i velmi malý prokluz způsobuje opotřebení, pitting a díky tomu značně poklesne životnosti součástí. Důvodem je nárůst tlaku v důsledku deformace kontaktní ploch mazivem, které opouští dent. Náhlý nárůst deformací má za následek zvýšení tlaku a podpovrchového napětí. Rovněž zjistili, že tlakový vrchol (s tím související i nárůst napětí) nastane v dentu v závislosti na směru prokluzu (na vstupní straně dentu u hnané součásti a na výstupní straně dentu u hnací součásti).
2 2. LASEREM VYTVÁŘENÉ STRUKTURY NA POVRCHU SOUČÁSTÍ Jak už jsem zmínil dříve, tato práce je zaměřena na cílenou modifikaci povrchu pomocí laseru, jakožto nejhojněji využívané metody. Důvod, proč je tato metoda nejvíce rozšířena, spočívá v nesporných kladech laseru. Laser je totiž extrémně rychlý, díky čemuž jsou výrobní časy krátké, a je šetrný k životnímu prostředí. Rovněž se dá lehce regulovat a můžeme tak vyrábět různé tvary a velikosti dentů. Díky snadné regulaci výkonu lze vytvářet denty v rozmanitých materiálech, jako je ocel, polymery, keramika, či dokonce krystalické struktury. ložiska, v případě nedostatečného mazání slouží jako mikronádrž maziva. Rovněž fungují jako kapsy sloužící k zachování drobných částic vzniklých opotřebením při mazaném nebo suchém kluzném styku dvou povrchů. Obrázek 3: Základní typy mazání [10] Obrázek 1: Laserem vytvořené denty o průměru 0,075 mm [9] Rozlišují se čtyři základní typy mazání a to v závislosti na topografii třecích povrchů, na typu materiálu, na provozních podmínkách a vlastnostech maziva. Parametr mazání Λ (Λ =h min /R red ) udává poměr tloušťky mazacího filmu k redukované drsnosti třecích povrchů. A podle hodnoty, kterou dosáhne, můžeme usoudit, jaký typ mazání nastane. Tabulka 1: Režimy mazání [21] Parametr mazání Λ Režim mazání <1 Mezné 1 3 Smíšené 3 10 EHD Hydrodynamické Obrázek 2: Laserem vytvořené denty o průměru 0,005mm [9] 2.1. Ražimy mazání a funkce mikrodůlků Denty mohou plnit rozmanitou škálu funkcí v závislosti na režimu mazání. V případě smíšeného mazání mohou působit jako mikrohydrodynamické 3. MODIFIKACE KONFORMNÍCH POVRCHŮ Konformní povrchy mají tu vlastnost, že do sebe zapadají s velkou geometrickou přesností a stýkají se na velké ploše. Zatížení takových to těles jsou většinou malá a nastává u nich převážně hydrodynamické mazání. Modifikace konformních
3 povrchů se využívá převážně pro prevenci zadírání při tzv. hladovění. Jako první se začali technologií na tvorbu dentů pomocí laseru, tedy LST (Laser Surface Texturing), zabývat v USA. Výzkum, prováděný v Argonne National Laboratory, zahrnul celou škálu mazání a to od mezného, až po hydrodynamický režim mazání. Ke svým měřením využívali konformní válcový styk těles, na kterém měřili velikost tření. [11] Pomocí LST technologie tak docílili zvětšení rozsahu hydrodynamického mazání a s tím související snížení součinitele tření. Před deseti lety zažili v Německý nebýválý zájem a rozvoj právě o LST technologii. Skupina pracovníků pod vedením M. Geigerema z Univerzity of Erlagen-Nuremberg prováděla modifikaci topografie povrchu laserem pomocí prosvícení masky s danou texturou. Tímto postupem navýšili celkovou životnost součásti v řádu až desítek procent [12] Mechanické těsnění Jednou z předních firem, která se ve velkém zabývá studiem a experimenty s LST technologiemi, je SurfTech. Ta využívá laserový paprsek k vytváření tisíce mikroklků, jejichž pozice předem přesně stanoví. Důlky vytvářejí hydrodynamický tlak mezi třecími povrchy. Těchto poznatků firma SurfTechu využila k modifikaci topografie třecího povrchu mechanických kroužků [13]. Aplikací vhodné textury na povrch kroužku se značně sníží opotřebení. Testy prokázaly, že hodnoty kroutícího momentu a teploty povrchu se mohou snížit až o 65%. Docílí se toho pomocí aplikace LST na spodní, tedy statický, kroužek, zatímco horní kroužek rotuje. V mikrodůlcích vzniká hydro-dynamický tlak (zobrazen žlutými šipkami na obrázku 4.), který působí proti vnějšímu zatížení a zabraňuje kontaktu povrchů. Rovněž zjistili, že tvar mikrodůlků není nikterak důležitý, ale že hlavní vliv na to, jak bude textura účinná má podíl hloubky a průměru dentu. Pomocí takovýchto úprav se může na těsnění aplikovat větší zatížení při stejném, či dokonce nižším opotřebení. Zvětšuje se životnost součástí a díky menšímu teplotnímu zatížení i životnost oleje. Obrázek 4: Topografie mechanických kroužků[12] Firma SurfTech nadále testovala modifikaci jednoho, či obou stýkajících se povrchů a došla k překvapivému závěru. Pokud se totiž pomocí LST zmodifikuje pouze jeden třecí povrch, sníží se tření, vůči netexturovaným povrchům, o necelých 40%. Naopak při tvorbě dentů na obou stýkajících se površích se tření zvýší o neuvěřitelných 100%, vůči původním nemodifikovaným tělesům [12, 14]. Obrázek 5: Před a po aplikaci LST [13] 3.2. Pístní kroužky Větší uplatnění našla LST rovněž v motorech, přesněji u vložek válců a pístních kroužků. Právě styk těchto dvou komponent vyvolává největší podíl třecích sil, a to až o 60%. Ronen a kolektiv ve svých dílech [15, 16] nejprve teoreticky a následně i experimentálně doložili vliv tvorby textur na písní kroužky. Nalezli
4 vhodnou kombinaci hustoty jamek a jejich průměru a hloubky, což vedlo ke snížení tření o více než 30%. Princip mikrodůlků byl rovněž aplikován i na vložky válců. Nicméně se ukázalo, že tvorba textury na pístní kroužky je levnější, rychlejší a dosahuje se s ní stejných efektů. Kvůli urychlení výrobního procesu a ušetření finančních prostředků se tedy využívá LST technologie na pístní kroužky, nikoliv na vložky válců. Vyjímku tvoří metoda tzv. honování, která byla představena na mezinárodním tribologickém kolokviu v Esslingenu. Princip metody spočívá ve tvorbě mikrorýh na vložce válců, díky čemuž se sníží spotřeba paliva a klesá opotřebení [17]. Existují dva režimy LST technologie, které zlepšují mazací schopnosti součástí a snižují tření. První z nich je textura vytvořená po celé kontaktní oblasti (obrázek 6a.) a je založena na individuálním účinku jednotlivých důlků (vznik lokální kavitace). V druhém režimu se vytváří textura pouze na části kontaktní oblasti tělesa (obrázek 6b). Princip tohoto režimu spočívá v kolektivním efektu dentů. Ukázalo se, že částečně texturovaný povrch, v porovnání s plně texturovaným povrchem, dovoluje větší zatížení strojních komponentů [18]. Obrázek 6: Segmenty úplné (a) a částečné (b) textury[18] Bylo dokázáno, že umístění části textury na kontaktní ploše a průměr dentů má jen velmi malý vliv na velikost třecí síly. Naopak třecí síla významně klesá se vzrůstající hustotou textury, proto se vytvářejí plochy s co nejvíce hustou texturou dentů. Obrázek 7: Umístění a hustota dentů při LST [19] Co se týče velikosti a uspořádání dentů, je to otázka která nebyla stále řádně zodpovězena. Rozměry dentů totiž závisí na velikosti součásti, na typu mazání, na velikosti zatížení a na provozních podmínkách. Pro každou součást jsou ideální rozměry struktury rozdílné, proto se parametry dentů určují často stylem pokusů a omylů. Poměrně rozsáhlý výzkum se v této oblasti provádí v Technion-Israel Institute of Technology v Izraeli. Tato instituce už optimalizovala několik textur pro různé aplikace [20]. Jak je zmíněno výše, v současné době jsou textury u konformních povrchů nejčastěji aplikovány na pístní kroužky a na mechanické těsnění. Například v čerpadlech mají těsnění po aplikaci LST až trojnásobnou životnost, než li těsnění bez textury. Tabulka 2: Rozměry dentů při aplikaci LST technologie [19] Typ LST Standardní Zvýšená Snížená Standardní hustota hustota - neleštěná dentů dentů Hloubka (µm) 5,5 5 6,5 4 Drsnost mezi jednotl. denty 0,03 0,06 0,07 0,09 Průměr (µm) Vzdálenost mezi denty (µm)
5 4. MODIFIKACE NEKONFORMNÍCH POVRCHŮ Nekonformní povrchy se navzájem stýkají na velmi malé kontaktní ploše. Zatížení, které tato malá plocha přenáší, bývá velké. Při nárůstu zatížení se rovněž zvětšuje i kontaktní plocha [22]. Mezi tělesa s nekonformním povrchem patří například valivá ložiska. U nekonformních povrchů se nejčastěji vyskytuje elestohydrodynamický mazací režim. Při něm je součiniteli tření nejnižším, protože jsou třecí povrchy odděleny souvislým mazacím filmem. U nekonformně zakřivených těles se předpokládá, že textura ve formě dendů vytváří určité kapsy, které napomáhají mazáním povrchů. M. Dumont a kolektiv [23] zkoumali chování texturovaných povrchů při nedostatečném mazání. Výsledky bylo zjištění, že při nedostatečném mazání mají denty pozitivní vliv na životnost třecích povrchů. V podobném duchu pokračovali J. Zhao a F. Sadeghi [24], kteří studovali vliv textury v EHD kontaktu při rozběhu součástí (tedy při tzv. hladovění, kdy mezi kontaktními povrchy ještě není mazivo). Uvedli, že denty se chovají jako zásobníky maziva, který se při kritických fázích (kdy je kontakt suchý, či nedostatečně mazán) dostanou mezi stykové plochy a snižují tak tření a opotřebení. Nakatsuji a Mori [25] experimentálně hodnotili vliv dentů na mazání a životnost součásti. Zjistili, že denty při vysokém zatížení součásti předcházejí zadírání a minimalizují kontakt kovu na kov (to předchází pittingu). Mourier a kolektiv [45BP] zjistil, že chování jednotlivých dentů je značně ovlivněno hloubkou dutin. Tloušťka filmu významně narůstá u mělkých dentů, zatímco hluboké denty způsobí lokální pokles tloušťky mazacího filmu. Novější měřící metoda funguje na principu analýzy obrazu chromatického interferogramu a lze díky ní získat detailní rozložení tloušťky mazacího filmu. Tato metoda je zkoumá i Ústav Konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého technického učení v Brně. Byl zkoumán vliv mikroklku umístěného ve středu kontaktu, a bylo zjištěno, že může opět působit jako mikronádrž maziva. Bohužel každý vrub přítomný v kontaktu těles může způsobit nárůst kontaktního tlaku (a s tím souvisejícího podpovrchového napětí). U EHD mazání je navíc tento jev doprovázen změnou tloušťky mazacího filmu, která může dospět až k selhání mazacího filmu. Na obrázku 8 je právě dobře viditelný vliv dentu na tloušťku mazacího filmu. V místě dentu je patrný značný nárůst tloušťky filmu, nicméně v oblasti za dentem je viditelný pokles tloušťky, který souvisí s nárůstem napětí. Bylo zjištěno, že při zvětšování hloubky vtisku dochází k poklesu tloušťky filmu za dentem. Čili čím hlubší dent se vyskytne v kontaktu, tím menší bude minimální tloušťka mazacího filmu Obrázek 8: Vliv dentu na tloušťku filmu[26] Obrázek 9: Vliv hloubky vtisku na pokles tloušťky filmu[26] 5. MODIFIKACE POVRCHU POMOCÍ LST Kromě toho, že dent působí jako rezervoár maziva a jako past pro nečistoty, může vytvářet hydrodynamické odchylky v mazání, které zvyšují
6 dynamické třecí síly. Pro určení, které chování bude dominantní hraje hlavní roli velikost a rozložení mikroklků. Kolem každého dentu, vytvořeného laserem vzniká lem roztaveného materiálu. Parametry laseru se proto nastavují tak, aby byl tento negativní jev co nejmenší a vzniklý lem co nejlehčeji odstranitelný pomocí dodatečného jemného broušení. Laserový paprsek může být buď to zaostřen a přímo odstraňovat materiál, nebo může být použita tzv. odstraňovací maska. Použitím ultrakrátkého pulzu laseru (10-15 sekundy) se vytvoří ostrý mikrodůlek (bez lemů). Ale v dnešní době jsou tyto lasery nedostatečný výkonné pro produkci textury vzniklé z milionu dentů. Mimoto je tvorba takovýchto dentů finančně nákladná. Hodnotu tepelně ovlivněné oblasti v okolí dentu lze poměrně přesně vypočítat pomocí vztahu L= ((kτ p )*(ρc)), kde k je tepelná vodivost, ρ je hustota, c je tepelná kapacita a τ p je šířka pulzu. U oceli o parametrech k=24,2w/mk, ρ=7800kg/m 3, c=460j/kg.k a šířce pulzu 100ns je tedy výsledná oblast ovlivnění L=0,8µm. To znamená, že u dentu o průměru 10µm bude tepelně ovlivněná oblast menší nežli 10%. A to je výhoda Nd:YAG laseru, který se nejčastěji využívá. Proto se ke zjišťování hloubky získaných dentů používá technika repliky, kdy se acetylcelulózou vyplní dent a počká se, až látka polymerizuje (výsledný obrazec je vidět na obrázku 10). Obrázek 11: Neuspokojivý dent [27] Obrázek 12: Uspokojivý dent [27] Obrázek 10. Replika důlku [27] Poměry výšky k šířce dentu jsou pro pozorování pomocí optického mikroskopu často příliš vysoké. V díle G. Dumitrua a kol. [27] zkoumali dva zaostřovací systémy laseru a z každého z nich dostali dva zcela rozdílné tvaru dentů. Jeden neuspokojivý dent, vyobrazen na obrázku 11, byl vytvořený systémem mající ohniskovou vzdálenost o hodnotě 100mm, šířka paprsku byla 9,1μm a pulzní energie byla 20μJ. Na obrázku 12 je naopak vidět uspokojivý den, který byl vytvořen pomocí mikroskopového objektivu s šířkou paprsku 5,2μm a pulzní energií mající hodnotu 40μJ. Velká
7 energetická hustoty odstraňuje materiál ve tvaru prohlubně velmi rychle pomocí tlaku páry, díky čemuž je minimalizován vzniklý lem, a dá se lehce doleštit. Texturu vytvořenou pomocí takovýchto uspokojivých dentů porovnávali s netexturovaným povrchem součásti a zjistili, že životnost se pomocí mikrodůlků zvětšila 8x. 6. NUMERICKÉ ŘEŠENÍ TVARU DENTŮ Zkoumání tvaru dentů u EHD mazání je poměrně v počátku vývoje. Protože je experimentálně velmi náročné detailně zachytit topografii povrchu, využívají se často virtuální simulace textury součástí. Navíc je kompletní experimentální hodnocení povrchových textur nákladné a časově náročné. Virtuální technologie zahrne geometrii povrchu a textur a je to nejefektivnější prostředek pro hledání tvarů textury. V díle autorů N. Ren, T. Nanbud, D. Zhu a kolektivu [28] je pojednáváno velké množství rozmanitých tvarů dentů a jejich rádiusů a rozmístění. 2) Všechny výsledky nasvědčují tomu, že umístění počáteční fáze sinusové vlny má pouze zanedbatelný vliv na velikost tloušťky mazacího filmu. 3) Úhel orientace textury má významný vliv na tloušťku mazacího filmu vytvořenou texturovaným povrchem. 4) Poměr šířky k délce nepřímo odpovídá tloušťce mazacího filmu. Menší poměr odpovídá tlustšímu mazacímu filmu. [28] Obrázek 14: Rozložení tlaku (P) a tloušťky filmu (H) po průřezu kontaktní oblasti z obrázku 13 [28] Kovalchenko vedl experimenty zkoumající tření disku s denty o různých hloubkách, hustotě a průměru [29]. Porovnával dva disky se stejnou původní drsností. Disk s hloubkou dentu 6,5µm, s největší šířkou 140µm a hustotou kolem 40% vykazoval stále velké tření. Zatím co druhý disk měl hustotu jen 7% hloubku dentu jen 4µm a šířkou 58µm a vykazoval značně nižší tření. Toto srovnání dokazuje, že mělčí denty s nižší hustotou jsou pro snížení tření výhodnější. Obrázek 13: Numerické řešení dentu v kontaktu [28] Generace povrchové textury se často rozděluje na dvě fáze. V první se numericky popíše geometrie jednoho prvku (numerické důlkování) a v druhé se automaticky duplikují tyto prvky po šíři tělesa (numerické kopírování). V díle je zkoumáno velké množství tvarů dentů, a jejich sklonu či velikosti. viz [28]. Závěrem díla zjistili, že: 1) Nejvhodnější jsou rýhy, které jsou úzké, krátké a kolmé ke směru pohybu tělesa, popřípadě prvky tvaru sinusové vlny šířící se ve směru pohybu. 7. ZÁVĚR Cílená změna topografie pomocí LST technologie byla zavedena v posledních letech pro zlepšení mazacích vlastností strojních součástí. Nespornou výhodou této metody je velká rozmanitost nastavení laseru pro různé povrchy a aplikace. Navíc laser při správném seřízení zanechává kolem dentu jen malý lem, který se ani nemusí odbrušovat. O jeho odstranění se postará až záběh součástí. U konformních povrchů se důlky většinou aplikují po celé kontaktní ploše jednoho ze
8 stýkajících se těles. V případě aplikace textury na obě stýkající se plochy je výsledný afekt záporný. Důvod aplikace textury je zlepšení mazání, což vede ke snížení tření, opotřebení a navýšení životnosti. Zcela běžně se LST technologie u konformních povrchů aplikuje na pístní kroužky a mechanická těsnění. U mechanických těsnění lze vhodnou konfigurací dentů docílit snížení tření až o 40% a v případě pístních kroužků dokonce až o 60%. Což dovoluje při větším zatížení delší životnost. U nekonformních těles se tvar a rozmístění dentů stále zkoumá, a to zvláště pomocí numerických metod, protože experimentální zjišťování tloušťky mazacího filmu (s tím souvisejícího kontaktního tlaku) je experimentálně a časově náročné. Rovněž se často používají experimenty stylu pokus a omyl. Aplikace u nekonformních povrchů je zatím na začátku, je jisté, že i zde mají denty pozitivní vliv, nicméně zjistit jejich správný tvar a rozmístění zabere ještě dost času nejednomu výzkumnému pracovišti. 8. POUŽITÁ LITERATURA [1] OLVER A. The mechanism of rolling contact fatigue: an update. Proc Inst Mech Eng, J Eng Tribol 2005;219: [2] CUSANO, C. WEDEVEN, LD. The effects of artificially produced defects on the film thickness distribution in sliding EHD point contacts. Trans ASME, J Tribol 1982;104: [3] WEDEVEN, L. D. CUSANO, C. Elastohydrodynamic film thickness measurements of artificially produced surface dents and grooves. ASLE Trans 1979;22: [4] Wedeven, L. D. Influence of debris dent on EHD lubrication. ASLE Trans 1977;21: [5] NIKAS, GK. A mechanistic model of spherical particle entrapment in elliptical contacts. Proc IMechE, J Eng Tribol 2006;220: [6] QUERLIOZ, E. VILLE, F. LENON, H. LUBRECHT, T. Experimental investigations on the contact fatigue life under starved conditions. Tribol Int 2007;40: [7] VILLE, F. NELIAS, D. An experimental study on the concentration and shape of dents caused by spherical metallic particles in EHL contacts. Trib Trans 1999;42(1): [8] NELIAS, D. VILLE, F. Detrimental effects of debris dents on rolling contact fatigue. Trans ASME, J Tribol 2000;122: [9] Mound Laser & Photonics Center, Inc. [online] URL < > [citováno 3. března 2008] [10] HAMROCK, B. J. Fundamentals of Fluid Lubrication. New York, McGraw-Hill, Inc.1994, s.42 [11] KOVALCHENKO, A. AJAYI, O. ERDEMIR, A. FENSKE, G. ETSION, I., 2004, The Effect of Laser Texturing of Steel Surfaces and Speed-Load Parameters on the Transition of Lubrication regime from Boundary To Hydrodynamic, Tribol. Trans., 47~2!, pp [12] ETSION, I.: State of the Art in Laser Surface Texturing, Trans ASME Journal of Tribology 2005 [13] Surface Technologies Ltd., LASER SURFACE TEXTURING, [online ] URL: < [citováno 10. března 2008] [14] HOPPERMANN, A. KORDT, M., 2002, Tribological Optimisation Using Laser-Structured Contact Surfaces, O1P, Oelhydraulik und Pneumatik, 46~4!,Vereinigte Fachverlage Mainz, ISSN [15] RONEN, A. ETSION, I. KLIGERMAN, Y. Friction Reducing Surface Texturing in Reciprocating Automotive Components. STLE Tribology Transactions, 44, 2001, s [16] RYK, G. KLIGERMAN, Y. ETSION, I. Experimental Investigation of Laser Surface Texturing for Reciprocating Automotive Components. STLE Tribology Transactions, 45(4), 2002, s [17] GOLLOCH, R. MERKER, G. P. KESSEN, U. BRINKMANN, S. Benefits of Laser-Structured Cylinder Liners for Internal Combustion Engines. in Proceedings of the 14th International Colloquium Tribology, January Esslingen, 2004, s
9 [18] KLIGERMAN, Y. ETSION, I., SHINKARENKO, A. Improving Tribological Performance of Piston Rings by Partial Surface Texturing. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 127, 2005, s [19] KOVALCHENKO, A. AJAYI, O. ERDEMIR, A. FENSKE, G. ETSION, I., The effect of laser surface texturing on transitions in lubrication regimes during unidirectional sliding contact, Tribology International 38 (2005) [20] ETSION, I. State of the art in laser surface texturing. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 2005, s [21] MISCHLER, S. Tribology and implants, EPFL, Institut des Matériaux, Laboratoire de Métallurgie Chimique Cours Biomatériaux, [22] VUT v Brně, Ústav Konstruování, prezentace předmětu Konstruování stojů, přednáška 4, Tření, mazání a opotřebení [online] URL: < [citováno 13. února 2007] [23] DUMONT, M. LUGT, P. M. TRIPP, J. H. (2002),.Surface feature effects in starved circular EHL contacts,. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 124, pp [24] ZHAO, J. X. SADEGHI, F. (2004),.The effects of a stationary surface pocket on EHL line contact startup,. Journal of Tribology, Trans. of the ASME, 126, pp [25] NAKATSUJI, T. MORI, A. The Tribological Effect of Mechanically Produced Micro-dents by a Micro Diamond Pyramid on Medium Karbon Steel Surfaces in Rolling-sliding Contact. Meccanica, 36, 2001, s [26] KŘUPKA, I. HARTL, M.: The effect of surface texturing on thin EHD lubrication films, Tribology International (2006), doi: / j.triboint [27] DUMITRU, G. ROMANO, V. a kolektiv. Lasermicrostructuring of steel surfaces for tribological applications, URL < Januare 2000 [28] REN, N. NANBU, T. Micro Textures in Concentrated-Conformal-Contact Lubrication: Effect of Distribution Patterns, June 2007, URL: < [29] KOVALCHENKO, A. AJAYI, O. ERDEMIR, A. The effect of laser texturing of steel surfaces and speed-load parameters on the transition of lubrication regime from boundary to hydrodynamic. Tribol. Trans. 47, , 2004
Snížení tření a opotřebení strojních částí cílenou modifikací třecích povrchů
Snížení tření a opotřebení strojních částí cílenou modifikací třecích povrchů O.Šamánek Ústav konstruování Odbor metodiky konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně OSNOVA
VíceMetody modifikace topografie strojních prvků
Metody modifikace topografie strojních prvků, M.Omasta Ústav konstruování Odbor metodiky konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně, vytvořeno v rámci projektu FRVŠ 2452/2010
VíceProblematika disertační práce a současný stav řešení
Problematika disertační práce a současný stav řešení Otakar Šamánek "Myslím si, že na celosvětovém trhu je místo maximálně pro 5 počítačů." Thomas Watson, ředitel společnosti IBM, 1943 2 /13 OSNOVA Formulace
VíceExperimentální studium utváření mazacích filmů při reverzaci a rozběhu třecích povrchů
Experimentální studium utváření mazacích filmů při reverzaci a rozběhu třecích povrchů Experimental Study of Lubrication Films Formation During Start up and Reversal Motion of Rubbing Surfaces Ing. Petr
VíceMechanická modifikace topografie strojních součástí
Mechanická modifikace topografie strojních součástí, M.Omasta Ústav konstruování Odbor metodiky konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně, vytvořeno v rámci projektu FRVŠ
VíceČESTNÉ PROHLÁŠENÍ. V Brně dne..
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, za použití uvedené literatury, pod odborným vedením pana doc.ing. Ivana Křupky, Ph.D. V Brně dne.. PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval
VíceCÍLENÉ MODIFIKACE TOPOGRAFIE TŘECÍCH POVRCHŮ SNIŽUJÍCÍ TŘENÍ A OPOTŘEBENÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE DESIGN CÍLENÉ MODIFIKACE TOPOGRAFIE TŘECÍCH
VícePojednání ke státní doktorské zkoušce. Vliv topografie třecích povrchů na funkci kluzných ložisek
Pojednání ke státní doktorské zkoušce Vliv topografie třecích povrchů na funkci kluzných ložisek Topography effect of frictional surfaces of sliding bearings Martin Repka Vedoucí práce: Prof. Ivan Křupka
VíceTRIBOLOGIE. představení výzkumné skupiny. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ
TRIBOLOGIE představení výzkumné skupiny VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ 4. 3. 2009 Tým zaměstnanci doktorandi 4. rok 3. rok 2. rok ext. Projekty Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR ME905 2007-2011
VíceNumerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů
Numerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů Pojednání ke státní doktorské zkoušce Ing. Libor Urbanec VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VícePojednání ke státní doktorské zkoušce. Vliv topografie třecích povrchů na funkci kluzných ložisek
Pojednání ke státní doktorské zkoušce Vliv topografie třecích povrchů na funkci kluzných ložisek Topography effect of frictional surfaces of sliding bearings Martin Repka Vedoucí práce: Prof. Ivan Křupka
VíceElastohydrodynamické mazání za podmínek hladovění
Elastohydrodynamické mazání za podmínek hladovění Ing. David Košťál Prof. Ivan Křupka Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Obhajoba disertační práce 3. 12. 2015 Úvod EHD režim mazání
VíceIn-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém kontaktu
In-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém kontaktu Ing. Petr Šperka Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Ústav konstruování Odbor konstruování strojů Fakulta strojního
VíceÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ ÚK
ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ ÚK Experimentální studium mazacích filmů při nestacionárních provozních podmínkách řešitelé: Ing. Martin Zimmerman Ing. Petr Svoboda obor: Konstrukční a procesní inženýrství předpoklád.
VíceVliv povrchových nerovností na utváření velmi tenkých mazacích filmů na hranici přechodu do smíšeného mazání
Vliv povrchových nerovností na utváření velmi tenkých mazacích filmů na hranici přechodu do smíšeného mazání Ing. Tomáš Zapletal Vedoucí práce: Ing. Petr Šperka, PhD. Ústav konstruování Fakulta strojního
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU Ing. Daniel Koutný Experimental study of lubrication films contaminated by water VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VíceStudium přechodových p v mazacích ch filmech vysokorychlostní barevnou kamerou
Ing. Petr Svoboda, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Studium přechodových p jevů v mazacích ch filmech vysokorychlostní barevnou kamerou Školitel: Doc. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. VUT Brno, FSI 2008 Obsah
VíceVUT v Brně Fakulta Strojního Inženýrství Ústav konstruování. Ing. Otakar Šamánek
VUT v Brně Fakulta Strojního Inženýrství Ústav konstruování Ing. Otakar Šamánek Snížení tření a opotřebení strojních částí cílenou modifikací topografie třecích povrchů Friction and wear reduction by topoghraphy
VíceTRIBOLOGIE. představení výzkumné skupiny. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
TRIBOLOGIE představení výzkumné skupiny VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 3. 2. 2006 Osnova úvod experimentální zařízení měřicí metoda příklady řešených problémů - reologické
VíceNumerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů
Numerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů Disertační práce Ing. Libor Urbanec VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 15. 4. 008 Obsah Úvod
VíceVLIV CÍLENÉ MODIFIKACE TOPOGRAFIE NA NEDOSTATEČNĚ MAZANÝ KONTAKT
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN VLIV CÍLENÉ MODIFIKACE
VíceExperimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou. Ing. Daniel Koutný
Experimentální studium chování mazacích filmů Ing. Daniel Koutný VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 15. 6. 2007 Osnova Současný stav poznání Cíle dizertační práce Dosažené výsledky
VíceExperimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou
Experimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou Pojednání ke státní doktorské zkoušce Ing. Daniel Koutný VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 27. 6. 2006 Experimentální
VíceVliv povrchových nerovností na vývoj tření a tloušťky mazacího filmu v oblasti přechodu do smíšeného mazání
Vliv povrchových nerovností na vývoj tření a tloušťky mazacího filmu v oblasti přechodu do smíšeného mazání Ing. Zapletal Tomáš Školitel: prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. Školitel specialista: Ing. Petr Šperka,
VíceABSTRAKT KLÍČOVÁ SLOVA ABSTRACT KEYWORDS BIBLIOGRAFICKÁ CITACE
ABSTRAKT Cílené modifikace topografie třecích povrchů patří mezi úpravy spolu zabírajících povrchů, které zajišťují v jistém smyslu zlepšení mazacích schopností a také snížení tření a s tím spojeného opotřebení.
VíceCílená modifikace topografie, tloušťka mazacího filmu, prokluz, vysokorychlostní záznamová technika.
ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá studiem vlivu cílené modifikace topografie nekonformních třecích povrchů na utváření mazacího filmu. Utváření mazacího filmu pro různou hloubku mikro-vtisků bylo sledováno
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM UTVÁŘENÍ MAZACÍCH FILMŮ PŘI REVERZACI A ROZBĚHU TŘECÍCH POVRCHŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování Ing. Petr Svoboda EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM UTVÁŘENÍ MAZACÍCH FILMŮ PŘI REVERZACI A ROZBĚHU TŘECÍCH POVRCHŮ EXPERIMENTAL STUDY
VíceElastohydrodynamické mazání za podmínek hladovění
Elastohydrodynamické mazání za podmínek hladovění Ing. David Košťál prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Obsah: Úvod Specifikace
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU Ing. Daniel Koutný Experimental study of lubrication films contaminated by water VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ
VíceStudium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií
Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií Pojednání ke státní doktorské zkoušce. ng. Vladimír Čudek Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně
VíceFormování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech
Formování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech Jiří Křupka ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně V Brně, 23. 4. 2018 OBSAH Motivace pro řešení problému
VíceStudium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů. Pojednání ke Státní doktorské zkoušce. M. Omasta
Studium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů M. Omasta Pojednání ke Státní doktorské zkoušce Institute of Machine and Industrial Design Faculty of Mechanical Engineering
VíceÚvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.
Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat
VíceValivé ložisko klíč k vyšší účinnosti
Valivé ložisko klíč k vyšší účinnosti Úvod» Novinky» Valivé ložisko klíč k vyšší účinnosti 17. 02. 2012 Valivé ložisko klíč k vyšší účinnosti Valivá ložiska a energetická účinnost tyto dva pojmy lze používat
Více1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY A PŘEDBĚŽNÉHO CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE...5
OBSAH OBSAH 1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY A PŘEDBĚŽNÉHO CÍLE DISERTAČNÍ PRÁCE...5 1.1 Cíl disertační práce...6 2 SHRNUTÍ SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ...7 3 ANALÝZA A ZHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH POZNATKŮ...26 4 VYMEZENÍ
VíceKonstrukce optického mikroviskozimetru
Ing. Jan Medlík, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Konstrukce optického mikroviskozimetru Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VUT Brno, FSI 2009 Obsah Úvod Formulace problému Shrnutí současného stavu
VíceNové trendy v konstrukci pístů spalovacích motorů z hlediska tribologie
Tribologie Nové trendy v konstrukci pístů spalovacích motorů z hlediska tribologie (Prezentace přehledového článku) Autor práce: Vedoucí práce: Pavel Chlup prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Obsah 1. Tření
VíceVALIVÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
VALIVÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů
VíceBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN VLIV CÍLENÉ MODIFIKACE
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN VLIV POVRCHOVÝCH
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2. 10 Základní části strojů Kapitola 31
VíceVLIV POVRCHOVÝCH NERONVOSTÍ NA VÝVOJ TŘENÍ A TLOUŠŤKY MAZACÍHO FILMU V OBLASTI PŘECHODU DO SMÍŠENÉHO MAZÁNÍ
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování Brno University of Technology Faculty of Mechanical Engineering Institute of Machine and Industrial Design VLIV POVRCHOVÝCH
VíceElastohydrodynamické mazání poddajných třecích povrchů
TRIBOLOGIE Duben 2008 Elastohydrodynamické mazání poddajných třecích povrchů Bc. Tomáš Kutílek Osnova prezentace Jednotlivé části práce a přednášky stručná historie, co je to EHD mazání (základní rozdělení
VíceVLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD
23. 25.11.2010, Jihlava, Česká republika VLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD Ing.Petr Beneš Ph.D. Doc.Dr.Ing. Antonín Kříž Katedra
VíceProblematika disertační práce a současný stav řešení
Problematika disertační práce a současný stav řešení I never worry about the future. It comes soon enough Albert Einstein 2 /12 CONTENTS Topic of thesis and objectives Introduction Background of problem
VíceStudium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů
Studium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů M. Omasta Prezentace k obhajobě doktorské dizertační práce 18. 11. 2013 Institute of Machine and Industrial Design Faculty of
VíceFakulta strojního inženýrství. Tribologie - Semestrální práce.
Tribologie - Semestrální práce http://blog.wired.com/photos/uncategorized/2007/11/27/hard_disk_platter_reflection.jpg Obsah Úvod Trend zvyšování kapacity paměti Fyzická struktura Poškození pevných disků
VíceModifikace tření v kontaktu kola a kolejnice
Modifikace tření v kontaktu kola a kolejnice Radovan Galas Školitel: prof. Ing. Martin Hartl Ph.D. Školitel specialista: Ing. Milan Omasta Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
4.2.Uložení Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Pro otočné uložení hřídelí, hřídelových čepů se používají ložiska. K realizaci posuvného přímočarého
Více1.1.1 Hodnocení plechů s povlaky [13, 23]
1.1.1 Hodnocení plechů s povlaky [13, 23] Hodnocení povlakovaných plechů musí být komplexní a k určování vlastností základního materiálu přistupuje ještě hodnocení vlastností povlaku v závislosti na jeho
Vícev akademickém roku 2009/2010 Ústav konstruování, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
Doktorské ké studium na Ústavu konstruování v akademickém roku 2009/2010 Ústav konstruování, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně www.uk.fme.vutbr.cz Rychlý řešič EHD problémů Další
VíceVÝVOJ NOVÉ GENERACE ZAŘÍZENÍ S POKROČILOU DIAGNOSTIKOU PRO STANOVENÍ KONTAKTNÍ DEGRADACE
VÝVOJ NOVÉ GENERACE ZAŘÍZENÍ S POKROČILOU DIAGNOSTIKOU PRO STANOVENÍ KONTAKTNÍ DEGRADACE Jiří Dvořáček Prezentace k obhajobě doktorské dizertační práce Institute of Machine and Industrial Design Faculty
VíceProduktová řada Elektricky vodivý Vysoká pevnost v tlaku Dobrá tepelná odolnost Vysoká hodnota pv Dobrá chemická odolnost
Elektricky vodivý iglidur Produktová řada Elektricky vodivý Vysoká pevnost v tlaku Dobrá tepelná odolnost Vysoká hodnota pv Dobrá chemická odolnost HENNLICH s.r.o. Tel. 416 711 338 ax 416 711 999 lin-tech@hennlich.cz
VíceElektricky vodivý iglidur F. Produktová řada Elektricky vodivý Vysoká pevnost v tlaku Dobrá tepelná odolnost Vysoká hodnota pv Dobrá chemická odolnost
Elektricky vodivý Produktová řada Elektricky vodivý Vysoká pevnost v tlaku Dobrá tepelná odolnost Vysoká hodnota pv Dobrá chemická odolnost 59 Elektricky vodivý. Materiál je extrémní tuhý a tvrdý, kromě
VíceVLIV POVRCHOVÝCH RÝH NA MAZÁNÍ BODOVÝCH KONTAKTŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN VLIV POVRCHOVÝCH
VíceStudium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek
Studium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek Josef Frýza Školitel: prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceProfesorská přednáška. Doc. Ing. Martin Hartl, Ph.D.
VELMI TENKÉ ELASTOHYDRODYNAMICKÉ MAZACÍ FILMY Profesorská přednáška Doc. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ 2006 Snad jednou, až se naplní čas, bude odhalení
VíceStudium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek
Studium smykově namáhaných elastohydrodynamických mazacích filmů za tranzientních podmínek Josef Frýza Školitel: prof. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceChování EHD mazacího filmu při náhlých změnách rychlosti a zatížení
Chování EHD mazacího filmu při náhlých změnách rychlosti a zatížení Martin Zimmerman Školitel: prof. Ing. Martin Hartl Ph.D. Ústav konstruování Odbor konstruování strojů Fakulta strojního inženýrství Vysoké
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM UTVÁŘENÍ MAZACÍHO FILMU V SYNOVIÁLNÍM KLOUBU
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM UTVÁŘENÍ MAZACÍHO FILMU V SYNOVIÁLNÍM KLOUBU Pavel Čípek, Ing. Školitel: doc. Ing. Martin Vrbka Ph.D. ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Brno, 21.11.2018
VíceAnalýza PIN-on-DISC. Ing. Jiří Hájek Dr. Ing. Antonín Kříž ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI
Analýza PIN-on-DISC Ing. Jiří Hájek Dr. Ing. Antonín Kříž ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1/18 TRIBOLOGICKÝ PROCES Tribological process Factors that influence the process: loading, loading type, movement
VíceKonstrukce optického mikroviskozimetru
Ing. Jan Medlík, FSI VUT v Brně, Ústav konstruování Konstrukce optického mikroviskozimetru Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. VUT Brno, FSI 2008 Obsah Úvod Shrnutí současného stavu Měření viskozity
Více1.1 Povrchy povlaků - mikrogeometrie
1.1 Povrchy povlaků - mikrogeometrie 1.1.1 Požadavky na povrchy povlaků [24] V případě ocelových plechů je kvalita povrchu povlaku určována zejména stavem povrchu hladících válců při finálních úpravách
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu Druhy tření,
VíceHodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů
Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce
VíceTémata doktorského studia pro akademický rok 2011/2012
Prezentace Ústavu konstruování 2011 Témata doktorského studia pro akademický rok 2011/2012 Proč jít na doktorské studium na Ústav konstruování? Kolektiv mladých lidí se zájmem o věc Záruka získání PhD
VíceOMYLY V CITÁTECH Tyto následující omyly v citátech jsou zajímavým dokladem toho, jak křivolaké můžou být cesty lidské fantazie a vědeckých teorií:
OMYLY V CITÁTECH Tyto následující omyly v citátech jsou zajímavým dokladem toho, jak křivolaké můžou být cesty lidské fantazie a vědeckých teorií: Prezident Akademie je dále povinen ze všech svých sil
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování Ing. Petr Svoboda, Ph.D. VLIV CÍLENÉ MODIFIKACE TOPOGRAFIE TŘECÍCH POVRCHŮ NA UTVÁŘENÍ MAZACÍCH FILMŮ ZA PODMÍNEK NEDOSTATEČNÉHO
VícePOKROČILÉ PROBLÉMY ELASTOHYDRODYNAMIKY ADVANCED PROBLEMS IN ELASTOHYDRODYNAMICS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství Doc. Ing. Ivan Křupka, Ph.D. POKROČILÉ PROBLÉMY ELASTOHYDRODYNAMIKY ADVANCED PROBLEMS IN ELASTOHYDRODYNAMICS TEZE PŘEDNÁŠKY K PROFESORSKÉMU JMENOVACÍMU
VíceProblematika disertační práce a současný stav řešení
Problematika disertační práce a současný stav řešení Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Everything should be made as simple as possible, but not one bit simpler. Albert Einstein 2/8 OBSAH Téma disertační
VíceVliv složení třecí vrstvy na tribologii kontaktu kola a kolejnice
Vliv složení třecí vrstvy na tribologii kontaktu kola a kolejnice Daniel Kvarda, Ing. ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Brno, 26.2.2018 Obsah 2/17 Úvod Přírodní kontaminanty Modifikátory
VíceKONSTUKCE PÍSTU HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ
KONSTUKCE PÍSTU Namáhání pístu mechanickým a tepelným zatížením závisí především na režimu motoru, velikosti vrtání válce a zvolených konstrukčních rozměrech. HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ Průměr Kompresní výška
VíceKonstrukční zásady návrhu polohových servopohonů
Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů Radomír Mendřický Elektrické pohony a servomechanismy 2.6.2015 Obsah prezentace Kinematika polohových servopohonů Zásady pro návrh polohových servopohonů
VíceAplikace barevného vidění ve studiu elastohydrodynamického mazání
Ústav fyzikálního inženýrství Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně Aplikace barevného vidění ve studiu elastohydrodynamického mazání Ing. Radek Poliščuk 1/16 Cíle disertační práce
VíceIn-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém
In-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém kontaktu Pojednání ke státní závěrečné zkoušce Autor: Petr Šperka Školitel: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Ústav konstruování Fakulta
VíceProfil Typ Popis Rozsah teplot ( C) Vodicí pás z tvrzené polyesterové tkaniny. Vynikající parametry únosnosti. Profil Typ Popis Rozsah teplot ( C)
KONSTRUKÈNÍ ÚDAJE STANDARDNÍ SORTIMENT Profil Typ Popis Rozsah teplot ( C) F 506 Vodicí pás z tvrzené polyesterové tkaniny. Vynikající parametry únosnosti. +120 +100-40 Číslo stránky 5.7 4.1 F 87 Vodicí
VíceCHARAKTERISTIKY PRO POPIS STRUKTURY TŘECÍCH POVRCHŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN CHARAKTERISTIKY
VíceROZLOŽENÍ TLOUŠŤKY MAZACÍHO FILMU PŘI ROZBĚHU HLADKÝCH TŘECÍCH POVRCHŮ.
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN ROZLOŽENÍ TLOUŠŤKY
VíceObr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.
9. Tření a stabilita 9.1 Tření smykové v obecné kinematické dvojici Doposud jsme předpokládali dokonale hladké povrchy stýkajících se těles, kdy se silové působení přenášelo podle principu akce a reakce
VíceVysoké učení technické v Brně Brno University of Technology
Vysoké učení technické v Brně Brno University of Technology Fakulta strojního inženýrství Ústav konstruování / Odbor metodiky konstruování Faculty of Mechanical Engineering Institute of Machine and Industrial
VíceHřídelové klouby a kloubové hřídele Drážkové hřídele a náboje
Hřídelové klouby a kloubové hřídele Drážkové hřídele a náboje C 1 INFORMACE O VÝROBKU Určení velikosti hřídelových kloubů Pro výběr hřídelových kloubů není rozhodující pouze největší přenášený kroutící
VíceLožiska SKF Energy Efficient
Ložiska SKF Energy Efficient Nižší tření, nižší spotřeba energie SKF Energy Efficient The Power of Knowledge Engineering Spoři Jednou za čas se objeví novinka, která nabízí ohromné možnosti, pokud se prosadí
VíceNázev práce: DIAGNOSTIKA KONTAKTNĚ ZATÍŽENÝCH POVRCHŮ S VYUŽITÍM VYBRANÝCH POSTUPŮ ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLU AKUSTICKÉ EMISE
Ing. 1 /12 Název práce: DIAGNOSTIKA KONTAKTNĚ ZATÍŽENÝCH POVRCHŮ S VYUŽITÍM VYBRANÝCH POSTUPŮ ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLU AKUSTICKÉ EMISE Školitel: doc.ing. Pavel Mazal CSc Ing. 2 /12 Obsah Úvod do problematiky
VíceLožiska kluzná. Kluzná ložiska
Ložiska kluzná Ložiska jsou strojní součásti, které umožňují hřídelům a čepům točivý pohyb kolem vlastní osy a přenášejí z nich zatížení na jiné části stroje. Podle toho jaký druh tření vzniká mezi stykovými
VíceTeplotně a chemicky odolný, FDA kompatibilní iglidur A500
Teplotně a chemicky odolný, FDA kompatibilní Produktová řada Samomazný a bezúdržbový Je v souladu s předpisy FDA (Food and Drug Administration) Pro přímý kontakt s potravinami a léčivy Teplotní odolnost
VíceStudium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektometrií
Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektometrií Ing. Vladimír Čudek Ústav konstruování Odbor metodiky konstruování Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně OBSAH EHD mazání
VíceKorelace změny signálu AE s rozvojem kontaktního poškození
Korelace změny signálu AE s rozvojem kontaktního poškození L Libor Nohál, Nohál F Hort, P Mazal Prezentace k obhajobě doktorské dizertační práce 27. 05. 2015 Bearings don t commit suicide! (Dr. Kenred
VíceČásti a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1
Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část D1 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním
VíceNOVINKY 11-12/2012. obj. číslo: 100-05503. obj. číslo: 100-05504. obj. číslo: 100-05505
obj. číslo: 100-05503 Čistič brzd - účinný a rychleschnoucí čistící prostředek brzdových součástí - čistí a odmašťuje brzdy a spojky obj. číslo: 100-05504 Čistič motoru - mimořádně účinný čistič a odmašťovač
VíceNízká cena při vysokých množstvích
Nízká cena při vysokých množstvích iglidur Vhodné i pro statické zatížení Bezúdržbový provoz Cenově výhodné Odolný vůči nečistotám Odolnost proti vibracím 225 iglidur Nízká cena při vysokých množstvích.
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459.
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Autor: Ing. Jaroslav Zikmund Datum vytvoření: 2. 11. 2012 Ročník: II. Předmět: Motorová
Více10. Valivý odpor pneumatik
Tribologie 10. Valivý odpor pneumatik Martin Jelínek 1/13 Osnova - co je valivý odpor pneumatik - proč se zabývat valivým odporem - faktory ovlivňující valivý odpor - zařízení pro měření valivého odporu
VíceCZ.1.07/2.3.00/
Přehled vědecko-výzkumné, výukové a další činnosti Outline of research, educational and other activities Petr Šperka Mentor: prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D. Institute of Machine and Industrial Design Faculty
VíceDoktorské studium na Ústavu konstruování v akademickém roku 2010/2011
Doktorské studium na Ústavu konstruování v akademickém roku 2010/2011 Ústav konstruování, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně www.uk.fme.vutbr.cz Aplikace megnetoreologických kapalin
VíceHodnocení tribologických vlastností procesních kapalin
Hodnocení tribologických vlastností procesních kapalin Totka Bakalova 1, Petr Louda 1,2, Lukáš Voleský 1,2 1 Ing. Totka Bakalova, PhD., Technická univerzita v Liberci, Ústav pro nanomateriály, pokročilé
VíceIntegrita povrchu a její význam v praktickém využití
Integrita povrchu a její význam v praktickém využití Michal Rogl Obsah: 7. Válečkování články O. Zemčík 9. Integrita povrchu norma ANSI B211.1 1986 11. Laserová konfokální mikroskopie Válečkování způsob
VíceKontaktní osoby: Česká republika Ing. Lucie Stavařová Project manager - Optical measurement
Kontaktní osoby: Česká republika Ing. Lucie Stavařová Project manager - Optical measurement SKF Ložiska, a.s. Technologická 372/2 708 00 Ostrava - Pustkovec, Česká Republika Tel: +420 597 305 968 Mobile:
VíceEXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM TOKU MAZIVA V BODOVÉM KONTAKTU Kryštof Dočkal
EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM TOKU MAZIVA V BODOVÉM KONTAKTU Kryštof Dočkal INSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN Faculty of Mechanical Engineering BUT Brno Brno 28.06.2018 OBSAH ÚVOD DO PROBLEMATIKY SOUČASNÝ
VíceModifikace tření v kontaktu kola a kolejnice
Modifikace tření v kontaktu kola a kolejnice Radovan Galas Školitel: prof. Ing. Martin Hartl Ph.D. Školitel specialista: Ing. Milan Omasta Ph.D. Ústav konstruování Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně
VíceWYNN S SUPER CHARGE. Technická zpráva SUPER CHARGE. Dovoz do ČR: Top Oil Services, k. s., Nádraždí 5, 346 01 Horšovský Týn. www.wynns.
Technická zpráva SUPER CHARGE Dovoz do ČR: Top Oil Services, k. s., Nádraždí 5, 346 01 Horšovský Týn www.wynns.cz strana 1. z 8 Wynn s Super Charge 1. Úvod a) viskozita oleje: Viskozita je mírou pro vnitřní
Více