14/19. I. Úvod. Věstník NKÚ, kontrolní závěry 271

Transkript

1 Věstník NKÚ, kontrolní závěry /19 Závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu Ministerstvo životního prostředí za rok 2013, účetní závěrka a finanční výkazy Ministerstva životního prostředí za rok 2013 Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ ) na rok 2014 pod číslem 14/19. Kontrolní akci řídila a kontrolní závěr vypracovala členka NKÚ Ing. Jaromíra Steidlová. Cílem kontroly bylo prověřit, zda Ministerstvo životního prostředí při sestavení závěrečného účtu a při vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky a finančních výkazů za rok 2013 postupovalo v souladu s příslušnými právními předpisy. Kontrolovaná osoba: Ministerstvo životního prostředí (dále také MŽP ). Kontrolováno bylo období roku 2013 včetně souvisejících skutečností z let předchozích a roku následujícího. Kontrola byla prováděna v době od června do listopadu Námitky proti kontrolnímu protokolu, které MŽP podalo, vypořádala vedoucí skupiny kontrolujících rozhodnutím o námitkách. Odvolání proti rozhodnutí o námitkách bylo vypořádáno usnesením Kolegia NKÚ. Kolegium NKÚ na svém V. jednání, které se konalo dne 30. března 2015, schválilo usnesením č. 11/V/2015 kontrolní závěr v tomto znění: I. Úvod MŽP bylo zřízeno zákonem České národní rady č. 173/1989 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, v jejichž čele stojí člen vlády České socialistické republiky, jako ústřední orgán státní správy k 1. lednu Dle ustanovení 19 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, je MŽP orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. MŽP je organizační složkou státu (dále také OSS ), samostatnou účetní jednotkou a správcem kapitoly státního rozpočtu 315 Ministerstvo životního prostředí (dále také kapitola MŽP ). MŽP bylo v roce 2013 zřizovatelem tří organizačních složek státu a sedmi příspěvkových organizací. V roce 2013 činil podíl příjmů MŽP na celkovém souhrnu příjmů kapitoly MŽP 99,54 % a podíl výdajů MŽP na celkovém souhrnu výdajů kapitoly MŽP byl 94,79 %. Podíl aktiv netto MŽP na celkovém souhrnu vykázaných aktiv netto za kapitolu MŽP byl 61,53 %. Podíl nákladů z hlavní činnosti MŽP na celkovém souhrnu nákladů z hlavní činnosti kapitoly MŽP v roce 2013 byl 87,39 % a podíl výnosů z hlavní činnosti MŽP na celkovém souhrnu výnosů z hlavní činnosti kapitoly MŽP v roce 2013 byl 89,44 %. Kontrolovány byly činnosti a skutečnosti, které byly předmětem účetnictví a měly vliv na hodnotu kontrolovaných významných konečných zůstatků účtů v účetní závěrce MŽP (dále také ÚZ )

2 272 Věstník NKÚ, kontrolní závěry sestavené k 31. prosinci 2013, na hodnotu údajů uvedených ve finančních výkazech MŽP za rok 2013 a na závěrečný účet kapitoly MŽP. Kontrola byla provedena u položek ÚZ a finančních výkazů výběrovým způsobem v návaznosti na jejich významnost a riziko vzniku významné nesprávnosti. Kontrolní akce byla zaměřena zejména na správnost, úplnost, průkaznost a srozumitelnost vedení účetnictví a na dodržení uspořádání, označení a obsahového vymezení položek účetní závěrky MŽP sestavené k 31. prosinci Rovněž byla ověřována správnost používaných účetních metod a ostatních podmínek vedení účetnictví stanovených prováděcími právními předpisy s účinností pro kontrolované období. U finančních výkazů se kontrola zaměřila zejména na rozsah údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a na dodržení požadavků na třídění příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby. U závěrečného účtu bylo posouzeno, zda poskytuje všechny informace stanovené právním předpisem. Pozn.: Všechny právní předpisy uváděné v tomto kontrolním závěru jsou aplikovány ve znění účinném pro kontrolované období. II. Skutečnosti zjištěné při kontrole 1. Účetní závěrka MŽP k 31. prosinci 2013 MŽP sestavilo ÚZ k 31. prosinci 2013 v rozsahu dle 18 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tj. sestavilo rozvahu, výkaz zisku a ztráty, přílohu, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Tabulka č. 1 Základní údaje účetní závěrky MŽP k 31. prosinci 2013 Ukazatel Účetní hodnota Aktiva (netto) ,37 Pasiva ,37 Náklady ,99 Výnosy ,67 Zdroj: účetní závěrka MŽP k 31. prosinci Tabulka č. 2 Údaje za běžné období z výkazu rozvaha k 31. prosinci 2013 Aktiva (v netto hodnotě) Pasiva (v Kč) (v Kč) Stálá aktiva Oběžná aktiva Aktiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Pasiva celkem , , , , , ,37 Zdroj: účetní závěrka MŽP k 31. prosinci Tabulka č. 3 Údaje za běžné období z výkazu zisku a ztráty k 31. prosinci 2013 (v Kč) Náklady Výnosy Výsledek hospodaření běžného účetního období , , ,32 Zdroj: účetní závěrka MŽP k 31. prosinci 2013.

3 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 273 Tabulka č. 4 Vybrané údaje za běžné období z přílohy ÚZ k 31. prosinci 2013, část A.4 Podrozvahové účty Účetní hodnota P.I. Majetek účetní jednotky ,00 P.II. Vyřazené pohledávky a závazky ,00 P.III. Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou ,00 P.IV. Další podmíněné pohledávky a ostatní podmíněná aktiva ,40 P.V. Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku ,20 P.VI. Další podmíněné závazky a ostatní podmíněná pasiva ,96 Zdroj: účetní závěrka MŽP k 31. prosinci (v Kč) 1.1 Oblasti účetnictví a výkaznictví, které nejsou jednoznačně upraveny právními předpisy Novely právních předpisů upravujících účetnictví v roce 2013 ani novelizace a vydání nových českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky (dále také ČÚS ) neodstranily nejednoznačnosti a nejasnosti v oblastech, na které NKÚ již dlouhodobě upozorňuje. Jedná se o oblast předfinancování transferů spolufinancovaných ze zahraničí a o problematiku naplňování některých položek přehledu o změnách vlastního kapitálu. Transfery spolufinancované ze zahraničí Usnesením vlády 1 bylo MŽP určeno jako řídicí orgán operačního programu Životní prostředí (dále také OPŽP ). Při posouzení postupu účtování MŽP o transferech spolufinancovaných ze zahraničí v rámci OPŽP je nutné určit, zda MŽP ve smyslu ČÚS č. 703 Transfery (dále také ČÚS č. 703 ) zaujímalo v závislosti na uskutečněných finančních tocích v roce 2013 roli poskytovatele a příjemce zahraničního transferu nebo roli zprostředkovatele zahraničního transferu. Postupy účtování stanovené v ČÚS č. 703 vymezují, kdy vybraná účetní jednotka o transferech účtuje v roli: poskytovatele a příjemce prostřednictvím nákladů a výnosů, tzn. s vlivem na výsledek hospodaření, nebo zprostředkovatele prostřednictvím zúčtovacích vztahů (pohledávek a závazků), tzn. bez vlivu na výsledek hospodaření. ČÚS č. 703 ale ani v roce nestanovil závazné postupy účtování pro předfinancování prostředků poskytnutých České republice z rozpočtu Evropské unie (dále také EU ). Proces předfinancování je založen na tom, že peněžní prostředky jsou odeslány konečnému příjemci ze státního rozpočtu správcem kapitoly a až v následujících časových obdobích jsou tomuto správci kapitoly na základě žádosti refundovány z Evropské unie či z Národního fondu. MŽP tak poskytovalo v roce 2013 peněžní prostředky příjemcům 3 a následně po uskutečněném předfinancování nárokovalo tyto předfinancované prostředky u Národního fondu 4. MŽP zvolilo pro vykazování prostředků OPŽP, které poskytuje v rámci předfinancování, roli poskytovatele transferu a účtovalo o nákladech. MŽP lze ve smyslu bodu 3.1 písm. b) ČÚS č. 703 považovat za poskytovatele transferu, neboť prostředky určené na realizaci projektů OPŽP poskytuje příjemci, který projekt realizuje, a to na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace. MŽP jako poskytovatel transferu ale nepostupovalo v souladu s bodem 5.4 ČÚS č. 703, když závazky z předfinancování účtovalo na účtu 372 Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí, a ne na příslušném účtu v účtové skupině 34 Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování. 1 Usnesení vlády ze dne 22. února 2006 č. 175, k Návrhu Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 až NKÚ na problematiku nejednoznačnosti předpisů pro účetnictví pro tuto oblast upozorňuje již od roku 2011, viz kontrolní závěry z kontrolních akcí č. 10/20 (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 3/2011 Věstníku NKÚ), č. 11/29 (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 3/2012 Věstníku NKÚ), č. 12/15 (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 2/2013 Věstníku NKÚ), č. 12/30 (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 3/2013 Věstníku NKÚ) a č. 13/38 (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 3/2014 Věstníku NKÚ). 3 V roce 2013 byl podíl těchto peněžních prostředků na celkových výdajích MŽP ve výši 87,75 %. 4 V roce 2013 byl podíl těchto peněžních prostředků na celkových příjmech MŽP ve výši 83,65 %.

4 274 Věstník NKÚ, kontrolní závěry Navíc v důsledku nesprávného postupu účtování 5 vykázalo MŽP na účtu 372 Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí v ÚZ k 31. prosinci 2013 konečný zůstatek v záporné hodnotě 6, a v důsledku této skutečnosti i záporný zůstatek na položce cizí zdroje. Pro vykázání prostředků nárokovaných u Národního fondu, které představují refundaci již uskutečněného předfinancování prostředků EU, zvolilo MŽP roli příjemce transferu a účtovalo o výnosech. MŽP dále z titulu předfinancování uskutečněného v roce 2013 a v témže roce nenárokovaném k refundaci účtovalo o dohadné položce aktivní a výnosech. MŽP za příjemce transferu ve smyslu ČÚS č. 703 ale jednoznačně označit nelze, neboť není možné jednoznačně vyvodit, že bylo konečným příjemcem těchto peněžních prostředků ve smyslu bodu 3.1 písm. c) ČÚS č Stejně tak není možné jednoznačně určit, že MŽP je v těchto případech zprostředkovatelem, neboť ČÚS č. 703 v bodě stanoví, že jde o takové případy, kdy vybraná účetní jednotka nejprve přijme peněžní prostředky určené ke zprostředkování a teprve následně je poskytne konečnému příjemci. Tyto postupy jsou na předfinancování neaplikovatelné. V ČÚS č. 703 tak nebylo jednoznačně stanoveno, zda je vybraná účetní jednotka v případě předfinancování transferů spolufinancovaných z rozpočtu EU v roli poskytovatele a příjemce nebo v roli zprostředkovatele. To umožnilo různé výklady o tom, jak by měly vybrané účetní jednotky účtovat o prostředcích poskytnutých a následně refundovaných v rámci předfinancování. Účetní jednotky proto mohly k určení své role přistupovat rozdílně, a údaje vykázané v účetních závěrkách vybraných účetních jednotek tak mohou být v důsledku odlišného vykazování v této oblasti nesrovnatelné. Z uvedených důvodů nelze jednoznačně vyhodnotit soulad zvolených postupů účtování MŽP s právními předpisy, a proto ani nelze vyhodnotit správnost vykázaných údajů. Přitom informace o těchto účetních případech jsou v účetní závěrce MŽP významné. NKÚ se proto nevyjadřuje ke správnosti účtování a vykázání položek účetní závěrky sestavené k 31. prosinci 2013, prostřednictvím kterých MŽP o předfinancování prostředků v rámci OPŽP účtovalo: V případě částky ve výši ,95 Kč vykázané na účtu 571 Náklady vybraných ústředních vládních institucí na transfery se NKÚ nevyjadřuje k částce ve výši ,44 Kč (z titulu transferů poskytnutých v rámci předfinancování projektů OPŽP). V případě částky ve výši ,70 Kč vykázané na účtu 671 Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů se NKÚ nevyjadřuje k částce ve výši ,90 Kč (z titulu výnosů z pohledávek za Národním fondem v rámci OPŽP). V případě částky ve výši ,61 Kč vykázané na účtu 371 Krátkodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí se NKÚ nevyjadřuje k částce ,83 Kč (z titulu pohledávek za Národním fondem v rámci OPŽP). V případě částky ,54 Kč vykázané na účtu 468 Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí se NKÚ nevyjadřuje k částce ,50 Kč (z titulu prostředků představujících plošnou korekci OPŽP). V případě částky ,42 Kč vykázané na účtu 388 Dohadné účty aktivní se NKÚ nevyjadřuje k částce ,56 Kč (z titulu dohadných položek aktivních vytvořených k programům OPŽP). 7 5 MŽP v roce 2013 neúčtovalo na tomto účtu předpisy všech závazků z předfinancování, které byly v roce 2013 uhrazeny z bankovního účtu. Tato skutečnost nebyla zjištěna ani při dokladové inventuře k 31. prosinci Minus ,59 Kč. 7 V rozvaze tyto částky ovlivňují konečný zůstatek vykázaný na účtu 493 Výsledek hospodaření běžného účetního období, který následně vstupuje do přehledu o peněžních tocích a do přehledu o změnách vlastního kapitálu. V rozvaze je z předchozích účetních období ovlivněn i konečný zůstatek na účtu 432 Výsledek hospodaření minulých účetních období, který následně vstupuje do přehledu o změnách vlastního kapitálu.

5 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 275 Výkaz přehled o změnách vlastního kapitálu Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, stanovuje v tomto výkazu pro sloupce zvýšení stavu a snížení stavu u jednotlivých položek, že zobrazují jejich zvýšení či snížení v průběhu běžného účetního období. Při naplňování údajů, které jsou analytickým členěním syntetického účtu vykázaného v rozvaze, je výkaz naplňován z účetnictví, a to obraty strany má dáti a dal těchto účtů. U údajů položek, které nepředstavují analytické členění a jsou převzaty ve výši konečných zůstatků syntetických účtů z výkazu rozvaha, nelze z ustanovení 44 odst. 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb. jednoznačně vyvodit, jakým konkrétním způsobem musí účetní jednotka při jejich naplňování postupovat. Zda mají být u těchto položek také naplněny oba sloupce, tj. jak zvýšení stavu, tak snížení stavu, či zda má být uveden jen rozdíl mezi těmito sloupci, tzn. rozdíl konečných zůstatků těchto účtů z výkazu rozvaha. MŽP naplnilo ve výkazu položky B. Fondy účetní jednotky, C. Výsledek hospodaření a D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření v uvedených sloupcích sumou obratů zachycenou v účetnictví na stranách má dáti a dal příslušných účtů. Nejasnost při aplikaci 44 odst. 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vede k závěru, že postup MŽP použitý při naplňování položek B. Fondy účetní jednotky, C. Výsledek hospodaření a D. Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodaření ve sloupečcích zvýšení stavu a snížení stavu nelze považovat za nesprávný. Nejasnost aplikace právních předpisů, která vede k možnému používání různých způsobů pro naplnění údajů o zvýšení stavu a snížení stavu takových položek v přehledu o změnách vlastního kapitálu, způsobuje riziko nesrovnatelnosti údajů. 1.2 Specifický majetek v účetnictví MŽP povolenky na emise Povolenky na emise zavedla Evropská unie jako nástroj pro plnění společného závazku členských zemí na snížení emisí skleníkových plynů vyplývajícího z Kjótského protokolu 8 a jeho změny 9. Povolenky na emise existují v dematerializované (zaknihované) podobě a vznikají v registru EU, který byl zřízen na základě nařízení Komise (EU) č. 1193/ (s účinností od 1. ledna 2013 do 3. května 2013) a nařízení Komise (EU) č. 389/ (s účinností od 4. května 2013). Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 stanoví také postupy vzniku povolenek. 12 Komise ve vhodnou dobu vydá ústřednímu správci 13 pokyn, aby vytvořil počet všeobecných povolenek ve výši celkového 8 Kjótský protokol je mezinárodní smlouvou (vyhlášenou v České republice pod č. 81/2005 Sb. m. s.), která stanovuje kromě dalších požadavků také kvantifikované závazky jednotlivých smluvních stran ke snížení emisí skleníkových plynů. 9 Změna Kjótského protokolu byla přijata na 8. zasedání smluvních stran tohoto protokolu (ve dnech 26. listopadu 8. prosince 2012) a spočívala ve stanovení nových kvantifikovaných závazků ke snížení emisí skleníkových plynů. 10 Nařízení Komise (EU) č. 1193/2011 ze dne 18. listopadu 2011, o vytvoření registru EU pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna 2013 a následující obchodovací období systému EU pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES a o změně nařízení (ES) č. 2216/2004 a (EU) č. 920/ Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Článek 41 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Ústředním správcem se podle článku 3 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 rozumí osoba určená Komisí podle článku 20 směrnice 2003/87/ES.

6 276 Věstník NKÚ, kontrolní závěry ekvivalentu určeného počtu. Ústřední správce zajistí, že registr EU přidělí každé povolence při jejím vytvoření jedinečný identifikační kód jednotky 14. Z dematerializované povahy povolenek a kjótských jednotek 15 vyplývá, že záznam v registru EU představuje dostatečný důkaz prima facie prokazující vlastnické právo k povolence nebo kjótské jednotce 16. Povolenkami na emise jsou dle ustanovení 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb. (v platném znění pro rok 2013) povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství bez ohledu na výši ocenění, a to s odkazem na 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. Tento zákon v 12a stanovil, že majetkem České republiky, se kterým hospodaří MŽP, jsou jednotky přiděleného množství 17. Od 1. ledna 2013 je ale v České republice účinný zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, 18 kterým se ruší celá první část zákona č. 695/2004 Sb. a který jako majetek České republiky, se kterým hospodaří MŽP, stanovuje nejen 14 Článek 41 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ V souladu s nařízením Komise (EU) č. 389/2013 jde o jednotky přiděleného množství, jednotky snížení emisí, ověřená snížení emisí, jednotky propadů, dlouhodobá ověřená snížení emisí a dočasně certifikovaná snížení emisí ve stanoveném významu těchto pojmů, jak jsou definovány v čl. 3 tohoto nařízení. 16 Článek 40 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Jednotkou přiděleného množství je dle 2 odst. 1 písm. o) zákona č. 695/2004 Sb. majetková hodnota odpovídající oprávnění České republiky vypustit na základě Kjótského protokolu do ovzduší ekvivalent jedné tuny CO Tento zákon zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna Zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie: nařízení Komise (EU) č. 1193/2011 ze dne 18. listopadu 2011, o vytvoření registru EU pro obchodovací období počínající dnem 1. ledna 2013 a následující obchodovací období systému EU pro obchodování s emisemi podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES a o změně nařízení (ES) č. 2216/2004 a (EU) č. 920/2010, nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010, o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 920/2010 ze dne 7. října 2010, o standardizovaném a bezpečném systému registrů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES, v platném znění, nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012, o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012, o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. Současně v souladu s Rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu (vyhlášenou pod č. 80/2005 Sb. m. s.) upravuje některé skutečnosti.

7 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 277 jednotky přiděleného množství 19, ale i povolenky 20 a jiná práva k vypouštění emisí 21. Povolenky na emise jsou přitom určeny nejen pro provozovatele zařízení, jak tomu bylo do konce roku 2012, ale nově i pro provozovatele letadel. Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, v 17 dále stanovuje, že na hospodaření s tímto majetkem se nevztahují jiné právní předpisy upravující hospodaření s majetkem České republiky 22 a že tento majetek eviduje, včetně nakládání s ním, správce rejstříku. Tím je v České republice dle 5 tohoto zákona určen operátor trhu založený podle energetického zákona 23. Jednotky přiděleného množství (Assigned Amount Units dále jen AAU ) 24 jsou jednotky přidělené na základě závazku z Kjótského protokolu a jeho změny. Změna Kjótského protokolu v roce 2013 ani v roce 2014 nevstoupila v platnost 25. Nestala se v tomto období ani součástí právního řádu České republiky 26. V Evropské unii je změna Kjótského protokolu pokryta platnými předpisy 27. Kjótský protokol umožňuje obchodování s jednotkami AAU. Smluvní strany s nimi mohou mezi sebou obchodovat v rámci flexibilního mechanismu mezinárodního emisního obchodování (International Emission Trading dále jen IET ). V rámci Evropské unie je vytvořen evropský systém emisního obchodování (European Union Emission Trading Scheme dále jen EU ETS ), a to pro obchodování s nástroji, které EU vytvořila pro plnění společného závazku svých členských zemí. 19 Jednotka přiděleného množství je vymezená v ustanovení 2 písm. n) zákona č. 383/2012 Sb. jako majetková hodnota odpovídající oprávnění České republiky vypustit na základě Kjótského protokolu do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. 20 Povolenka je vymezena v ustanovení 2 písm. t) zákona č. 383/2012 Sb. jako jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého. Důvodová zpráva k návrhu zákona uvádí, že hlavním důvodem pro zakotvení legislativní zkratky povolenka pro povolenky na emise skleníkových plynů je to, že pojem emisní povolenka již používají platné právní předpisy (konkrétně zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů) dalším důvodem je to, že tento pojem budou pravděpodobně používat i evropské předpisy, z nichž některé budou přímo použitelné. Zákon č. 256/2004 Sb. nedefinuje obsah pojmu emisní povolenka, jen stanovuje, že investičním nástrojem je pouze derivát, který je od emisní povolenky odvozen, nikoliv však emisní povolenka samotná. 21 Důvodová zpráva k zákonu č. 383/2012 Sb. uvádí, že:... jinými právy k vypouštění emisí se rozumí majetkové hodnoty mimo sektor EU ETS odpovídající oprávnění České republiky vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny CO 2 na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009, o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku Tato práva budou zřejmě inkorporována v emisních kreditech podobných jednotkám přiděleného množství, ale dosud o tom není na evropské úrovni konečným způsobem rozhodnuto, proto je užit obecnější pojem jiná práva k vypouštění emisí. Nejedná se tedy o žádné dosud známé kredity. 22 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 23 Ustanovení 20a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje, že:...operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí na jméno. Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá hodnota představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu. 24 Jedna jednotka AAU opravňovala držitele v letech k vypuštění jedné tuny CO 2eq, což je uhlíkový ekvivalent CO 2 (oxidu uhličitého) pro vyjádření účinku různých skleníkových plynů na klimatické změny. 25 Na základě článku 20 odst. 4 a článku 21 odst. 7 Kjótského protokolu jeho změna vstoupí pro smluvní strany, které ji přijaly, v platnost devadesátým dnem po dni, kdy depozitář obdržel listiny o přijetí od alespoň tří čtvrtin smluvních stran Kjótského protokolu. 26 Změna Kjótského protokolu byla projednávána v Parlamentu České republiky a obě komory Parlamentu vydaly souhlas k její ratifikaci, který byl dne 30. května 2014 doručen prezidentovi České republiky. 27 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009, o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020.

8 278 Věstník NKÚ, kontrolní závěry Podoba a pravidla EU ETS jsou stanoveny nařízením Komise (EU) č. 1031/ a směrnicí 2003/87/ES 29. V rámci tohoto systému jsou povolenky na emise přidělovány bezplatně, nebo jsou určeny k dražbě. Novela 30 této směrnice přinesla pro třetí obchodovací období (roky ) řadu změn 31. Všechny povolenky, které nejsou bezplatně přiděleny v souladu s články 10a a 10c směrnice 2003/87/ES, členské státy draží, a to na základě ustanovení článku 10 po novelizaci této směrnice. Povolenky určené k dražbě Dražby jsou prováděny v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise o dražbách povolenek 32. Nařízení Komise (EU) č. 389/ stanoví postupy pro převody všeobecných povolenek určených k dražbě. Ústřední správce jménem příslušného dražitele jmenovaného v souladu s nařízením (EU) č. 1031/2010 včas převede všeobecné povolenky z účtu EU pro celkové množství na dražební účet EU v takovém množství, které odpovídá ročním objemům určeným podle článku 10 uvedeného nařízení. V případě úprav ročních objemů v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 1031/2010 převede ústřední správce odpovídající množství všeobecných povolenek z účtu EU pro celkové množství na dražební účet EU, popřípadě z dražebního účtu EU na účet EU pro celkové množství. Dále toto nařízení stanoví, že Evropská komise vydá ústřednímu správci pokyn, aby na žádost příslušného dražitele včas převedl tyto povolenky z dražebního účtu EU na příslušný dražební účet pro dodání v souladu s dražebními tabulkami 34. Držitel příslušného dražebního účtu pro dodání zajistí převod vydražených povolenek úspěšným nabízejícím 35. V České republice jsou dražby povolenek upraveny v 7 zákona č. 383/2012 Sb. Povolenky draží operátor trhu, který ve smyslu odst. 2 čl. 22 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 uzavírá vztah s tzv. dražební platformou 36, na které draží Česká republika 37 společně s většinou ostatních členských států Evropské unie. Výnos z dražeb povolenek 28 Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010, o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění. 29 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. 30 Směrnice č. 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství; směrnice č. 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. 31 Systém EU ETS je rozdělen na jednotlivá obchodovací období. Během prvního ( ) a druhého ( ) období byly v ČR všechny povolenky přidělovány bezplatně. Pro třetí období ( ) jsou nastavena odlišná pravidla. Postupně se zvyšuje podíl povolenek prodávaných pomocí aukce, což zásadním způsobem mění další fungování EU ETS (viz důvodová zpráva k návrhu zákona č. 383/2012 Sb.). 32 Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010, o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, v platném znění. 33 Článek 42 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Dražební tabulky poskytuje dle článku 62 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 dražební platforma. 35 Článek 64 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Jako dražební platforma byla vybrána European Energy Exchange AG ( EEX ), která je provozována energetickou burzou v Lipsku a využívá zúčtovací platformu European Commodity Clearing ( ECC ). 37 Podíl České republiky na všech dražených povolenkách je v souladu s ustanoveními směrnice 2003/87/ES ve výši 4,53 %.

9 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 279 je dle zákona č. 383/2012 Sb. příjmem státního rozpočtu a v souladu s ustanovením 7 odst. 5 tohoto zákona je alespoň 50 % těchto výnosů účelově vázáno na financování činností vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Bezplatné povolenky Nařízení Komise (EU) č. 389/ stanoví pro převod všeobecných povolenek, které mají být přiděleny bezplatně, že ústřední správce včas převede všeobecné povolenky z účtu EU pro celkové množství na alokační účet EU v takovém množství, které odpovídá součtu povolenek přidělených zdarma podle národních alokačních tabulek 39 každého členského státu (viz příloha č. 1). Dále toto nařízení stanoví, že od 1. února 2013 ústřední správce zajistí, aby registr EU převáděl všeobecné povolenky automaticky z alokačního účtu EU v souladu s příslušnou národní alokační tabulkou na příslušný vkladní účet provozovatele zařízení 40. Stejně tak má ústřední správce povinnost zajistit tyto převody i pro bezplatné povolenky pro letectví 41, jejichž přidělování je v zákoně č. 383/2012 Sb. stanoveno v O přidělení bezplatných povolenek provozovatelům jednotlivých zařízení a provozovatelům letadla vydaných na jednotlivé roky třetího obchodovacího období ( ) rozhoduje MŽP postupem a v množství vypočítaném na základě referenčních hodnot stanovených předpisy Evropské unie 42. Účtování a vykazování povolenek Povolenky na emise jsou dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. dlouhodobým nehmotným majetkem, který je vykazován na účtu 015 Povolenky na emise a preferenční limity. Český účetní standard pro účetní zobrazení operací, které souvisejí s povolenkami na emise a probíhají na úrovni příslušných účetních jednotek v rámci mechanismu IET a EU ETS, vydán nebyl. MŽP začalo účtovat o nabytí povolenek jakožto majetku České republiky v souvislosti s jejich první dražbou, která byla v říjnu V průběhu účetního období 2013 MŽP změnilo postupy účtování o povolenkách. Do 30. září 2013 MŽP účtovalo pouze o prodeji povolenek (tzn. o jejich přírůstku a současně o jejich úbytku) v aktuálně prodaném množství. Přírůstek a úbytek majetku zaúčtovalo MŽP vždy ve stejné výši (tzn. v množství aktuálně vydražených povolenek a v ocenění tržní hodnotou k okamžiku prodeje). Účtováno tak bylo o povolenkách, u kterých bylo jednoznačně známo množství prodaných povolenek. Zvolený postup účtování neměl dopad na výsledek hospodaření MŽP, neboť částka zaúčtovaná z titulu prodeje do nákladů jako zůstatková cena prodaného majetku byla totožná s částkou zaúčtovanou do výnosů ve výši realizovaných tržeb. Ke dni 30. září 2013 MŽP změnilo dosud aplikovaný přístup k účtování 44 povolenek a na účet 015 Povolenky na emise a preferenční limity na stranu má dáti a na účet 401 Jmění účetní 38 Článek 43 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Článek 51 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Článek 53 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Článek 56 nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013, o vytvoření registru EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/ Rozhodnutí Komise 2011/278/EU ze dne 27. dubna 2011, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé EU podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Komise 2011/638/EU ze dne 26. září 2011, o referenčních hodnotách pro přidělování bezplatných povolenek na emise skleníkových plynů provozovatelům letadel podle článku 3e směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. 43 To znamená v obchodovacím období Na základě postupů účtování zaslaných Ministerstvem financí jako doporučení pro účtování o povolenkách v roce 2013.

10 280 Věstník NKÚ, kontrolní závěry jednotky na stranu dal zaúčtovalo i povolenky teprve určené k dražbě v roce 2013 a také veškeré bezplatné povolenky určené v roce 2013 k přidělení provozovatelům zařízení. K tomuto datu tak MŽP zařadilo do majetku povolenky v rozsahu jejich celkového předpokládaného množství pro rok 2013 a ocenilo je reprodukční pořizovací cenou k datu zařazení do majetku 45. K zaúčtovanému množství povolenek MŽP uvedlo, že je ve formě elektronických souborů vytváří centrální správce rejstříku, a to na základě aktuální potřeby. Povolenky jsou generovány průběžně jednak na základě dražebního kalendáře, jednak na základě pokynu členského státu k bezplatné alokaci. Dle vyjádření MŽP nejsou povolenky generovány na účtech členských států ani přes ně nejsou převáděny na cílové účty (tzn. účty burz a příjemců bezplatných povolenek). Zaúčtované množství povolenek k 30. září 2013 bylo proto dle vyjádření MŽP stanoveno ze zveřejněného dražebního kalendáře a v případě bezplatných povolenek z národního plánu investic schváleného Evropskou komisí a z národní alokační tabulky pro ČR. MŽP uvedlo, že množství bylo sníženo o případné přebytky z předchozích let např. v důsledku změny přidělení bezplatných povolenek jednotlivým provozovatelům, u nichž došlo ke změně provozu. Zákon č. 383/2012 Sb., který v českém právním řádu problematiku povolenek upravuje, neobsahuje žádné ustanovení o tom, jaký okamžik je nutno považovat za rozhodující pro účely posouzení vzniku povolenky. V oblasti práva EU je stěžejním aktem nařízení Komise (EU) č. 389/2013, které však samotný okamžik vzniku povolenek nijak neupravuje. Rozhodnutí Evropské komise 2013/448/EU ze dne 5. září 2013, o vnitrostátních prováděcích opatřeních pro přechodné bezplatné přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v souladu s čl. 11 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, stanovilo v článku 3 množství povolenek vydávaných pro celé Společenství a počínaje rokem 2013 každoročně lineárně snižovaných způsobem podle článku 9 směrnice 2003/87/ES, avšak samotný okamžik vzniku povolenek z něj odvodit nelze. Množství povolenek pro jednotlivé členské státy je pak stanoveno v prováděcím rozhodnutí Komise 2013/634/EU ze dne 31. října 2013, o úpravách ročních emisních přídělů členských států na období 2013 až 2020 v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES. Ani z něj okamžik vzniku povolenek vyvodit nelze. Z výše uvedených právních předpisů tak nelze spolehlivě určit přesný okamžik vzniku povolenek. Z hlediska stanovení okamžiku, ve kterém povolenky vznikají jako majetek České republiky, se kterým hospodaří MŽP, je třeba za zásadní označit tu skutečnost, že povolenky vůbec neprocházejí národními účty, jsou vytvářeny přímo v registru EU a z něho jsou převáděny přímo na příslušné dražební účty nebo přímo na účty provozovatelů zařízení. Přesné určení okamžiku vzniku povolenek jako majetku České republiky má přitom zásadní význam pro určení okamžiku, ke kterému má MŽP tyto povolenky zaúčtovat jako majetek České republiky 46. Povolenky v účetní závěrce MŽP sestavené k 31. prosinci 2013 MŽP v účetní závěrce k 31. prosinci 2013 ve výkazu rozvaha na účtu 015 Povolenky na emise a preferenční limity vykázalo ks povolenek určených k dražbě a ks bezplatných povolenek určených k převodu provozovatelům. Tento převod byl realizován až v roce Reprodukční pořizovací cena byla stanovena na základě tržní ceny dle poslední uskutečněné dražby povolenek. 46 Zákon o účetnictví neobsahuje definici pojmu aktiva. Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví by kromě splnění jiných požadavků pro uznání aktiva v účetních výkazech měla být splněna i podmínka, že jde o prostředky kontrolované/ovládané, příp. spoluovládané příslušnou účetní jednotkou. 47 Při tomto převodu účtovalo MŽP v roce 2014 o nákladech ve výši ,71 Kč na účet 543 Dary, neboť dle stávajících právních předpisů upravujících postupy účtování o dlouhodobém nehmotném majetku vybrané účetní jednotky z titulu následného převedení tohoto majetku na další subjekty, které nejsou vybranými účetními jednotkami, neúčtují prostřednictvím účtu 401 Jmění účetní jednotky.

11 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 281 Existenci výše uvedeného množství povolenek MŽP při inventarizaci neprokázalo výpisem z účtů v registru EU s odůvodněním, že do registru EU nemá přístup a povolenky nejsou generovány na účtech členských států ani přes ně nejsou převáděny. Množství povolenek vykázaných MŽP je tak odhadem jejich množství pro celý rok 2013 (sníženým o předpokládané úbytky v tomto roce v důsledku hlášení jednotlivých provozovatelů o změnách, na jejichž základě je kráceno množství přidělených bezplatných povolenek), který byl proveden na základě národní alokační tabulky. Navíc hodnota konečného zůstatku vykázaného na účtu 015 Povolenky na emise a preferenční limity byla vyčíslena nesprávně 48, neboť MŽP k datu účetní závěrky ocenilo reálnou hodnotou nejen povolenky určené k dražbě, ale i bezplatné povolenky určené k převodu jednotlivým provozovatelům zařízení (viz bod tohoto kontrolního závěru). V důsledku této skutečnosti a také v důsledku změny aplikovaných postupů účtování o povolenkách v průběhu roku 2013 byla hodnota aktiv vykázaných v ÚZ sestavené k 31. prosinci 2013 výrazně vyšší oproti hodnotám vykázaným v ÚZ sestavené k 31. prosinci Graf č. 1 Meziroční srovnání aktiv vykazovaných MŽP 20 (v mld. Kč) Stav k v mld. Kč Stav k v mld. Kč Aktiva celkem Stálá aktiva Účet 015 Povolenky na emise a preferenční limity Zdroj: ÚZ MŽP k 31. prosinci Souvztažným účtem k účtu 015 Povolenky na emise a preferenční limity je při nabytí povolenek účet 401 Jmění účetní jednotky. Postup účtování o povolenkách při jejich nabytí vede k navyšování zůstatku účtu 401 Jmění účetní jednotky, na kterém vybrané účetní jednotky dle ustanovení 26 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. účtují zejména bezúplatně převzatý, bezúplatně přešlý nebo předaný dlouhodobý majetek. Ve výkazu zisku a ztráty za rok 2013 vykázalo MŽP ztrátu z prodeje povolenek vydaných na třetí obchodovací období. Výnosy z prodeje povolenek byly u MŽP v souhrnu za rok nižší než náklady z prodaných povolenek. MŽP povolenky vyřazovalo z majetku a účtovalo o nákladech Viz část přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu. 49 Postup účtování o povolenkách ve třetím obchodovacím období do 30. září 2013 neměl dopad na hospodářský výsledek, jak je popsáno v části Účtování a vykazování povolenek. 50 Na účet 552 Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek.

12 282 Věstník NKÚ, kontrolní závěry z vyřazení majetku oceněného v reprodukční pořizovací ceně stanovené k 30. září Výnosy byly realizovány v tržních cenách. Téměř u všech dražeb povolenek uskutečněných ve 4. čtvrtletí roku 2013 došlo však k poklesu tržní ceny (viz příloha č. 2) a v důsledku toho k poklesu výnosů. Tabulka č. 5 Vyčíslení vlivu transakcí souvisejících s prodejem povolenek vydaných na třetí obchodovací období 51 na výsledek hospodaření MŽP vykázaný za rok 2013 Číslo syntetického účtu Název účtu Částka vykázaná v Kč 645 Výnosy z prodeje dlouhodobého nehmotného majetku , Kurzové zisky , Prodaný dlouhodobý nehmotný majetek ,48 Výsledek hospodaření za rok 2013 (výnosy minus náklady) ,78 Zdroj: účetní deník MŽP za rok Postupy účtování použité Ministerstvem životního prostředí v roce 2013 vedly k tomu, že z transakcí s povolenkami vydanými na třetí obchodovací období vykázalo MŽP náklady převyšující výnosy o částku ,78 Kč, a to v důsledku změny reálné hodnoty povolenek v průběhu roku MŽP z daných transakcí získalo v průběhu roku 2013 příjmy 52 v celkové výši ,70 Kč. MŽP v příloze účetní závěrky neuvedlo ke skutečnostem vykázaným v ÚZ k 31. prosinci 2013 z titulu transakcí s povolenkami žádné doplňující informace, zejména neuvedlo způsob stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu, způsob určení množství povolenek zařazených do majetku, nevysvětlilo změny v postupu účtování v průběhu roku 2013 ani převod bezplatných povolenek určených pro rok 2013 až v roce Přitom např. stanovení okamžiku uskutečnění účetního případu má zásadní vliv na účetní závěrku (z důvodu ocenění povolenek reprodukční pořizovací cenou, která je stanovena na základě tržní ceny k datu jejich zařazení do majetku), obdobné je to i s množstvím povolenek zařazovaných do majetku. Obě tyto skutečnosti jsou určující nejen pro vykázání výše tohoto majetku, ale i nákladů při jeho úbytku. Údaje související s povolenkami vykázané v ÚZ MŽP k 31. prosinci 2013 jsou proto bez doplňujících informací málo vypovídající a obtížně srozumitelné. 1.3 Nesprávnosti v ÚZ a hlavní příčiny těchto nesprávností V účetní závěrce MŽP sestavené k 31. prosinci 2013 v údajích za běžné období byla zjištěna celková nesprávnost ve výši ,90 Kč 53. Podíl na celkové nesprávnosti má nadhodnocení a podhodnocení položek výkazu rozvaha, výkazu zisku a ztráty, přílohy účetní závěrky, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu. Zjištěné nesprávnosti vznikly v důsledku toho, že MŽP nepostupovalo v souladu s některými ustanoveními právních předpisů upravujících účetnictví a účetní výkaznictví OSS pro rok Nesprávnosti byly identifikovány dle jednotlivých položek ÚZ s ohledem na jejich obsahové vymezení podle ustanovení 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a podle vyhlášky č. 410/2009 Sb Správnost a úplnost účetnictví MŽP nevedlo v roce 2013 správné a úplné účetnictví ve smyslu zákona o účetnictví a dalších právních předpisů, neboť v některých případech nedodrželo obsahové vymezení položek ÚZ stanovené vyhláškou č. 410/2009 Sb. Nedostatky byly zjištěny zejména v níže uvedených případech: 51 Povolenkám vydaným na druhé obchodovací období skončila platnost k 30. dubnu 2013, a to v souladu s ustanovením 9 zákona č. 383/2012 Sb. 52 Ustanovení 7 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. 53 Vyčíslené jsou nesprávnosti, které byly zjištěny v rozsahu vybraných skutečností identifikovaných v návaznosti na jejich významnost a riziko vzniku významné nesprávnosti.

13 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 283 Transfery 54 financované ze státního rozpočtu Národní transfery určené k finančnímu vypořádání MŽP v roce 2013 poskytovalo ze státního rozpočtu transfery např. v rámci financování programů, ve formě příspěvků zoologickým zahradám nebo v podobě národního podílu financování projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. MŽP o těchto transferech účtovalo ve smyslu ČÚS č. 703 Transfery jako poskytovatel transferu bez povinnosti poskytnutý transfer finančně vypořádat. Z podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo ale zřejmé, že se jednalo o transfery určené k finančnímu vypořádání, to však nebylo k datu 31. prosince 2013 provedeno. MŽP proto mělo v průběhu roku 2013 účtovat v souladu s bodem 3.4 ČÚS č. 703 Transfery o zálohách při poskytování těchto transferů a k 31. prosinci 2013 také o dohadných účtech pasivních, a to v odhadované výši použití transferu u příjemce. V důsledku toho MŽP ve výkazu rozvaha podhodnotilo zůstatek účtu 373 Krátkodobé poskytnuté zálohy na transfery o ,80 Kč, zůstatek účtu 471 Dlouhodobé poskytnuté zálohy na transfery o ,23 Kč a zůstatek účtu 389 Dohadné účty pasivní až do výše ,03 Kč. Dotace na pořízení dlouhodobého majetku zřizovaným příspěvkovým organizacím MŽP poskytovalo v roce 2013 na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace peněžní prostředky určené na pořízení dlouhodobého majetku zřizovaným příspěvkovým organizacím a účtovalo o nich jako o poskytnutém transferu. Dle bodu 3.1 písm. a) ČÚS č. 703 Transfery se tyto prostředky ale za transfer nepovažují a v souladu s bodem ČÚS č. 709 Vlastní zdroje mají být při poskytnutí účtovány na straně má dáti účtu 401 Jmění účetní jednotky. MŽP tak ve výkazu rozvaha nadhodnotilo zůstatek účtu 401 Jmění účetní jednotky o ,37 Kč, o tuto částku podhodnotilo zůstatek účtu 493 Výsledek hospodaření běžného účetního období a ve výkazu zisku a ztráty o tuto částku nadhodnotilo zůstatek účtu 571 Náklady vybraných ústředních institucí na transfery. Oceňování a evidence dlouhodobého majetku MŽP nepostupovalo dle bodu 7.1 písm. a) ČÚS č. 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, neboť neupravilo vnitřním předpisem způsob zajišťování účetních záznamů pro potřeby ocenění dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku. Způsob evidence dlouhodobého majetku MŽP nebyl v souladu s ustanovením 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., neboť ocenění majetku nebylo zvyšováno o provedené technické zhodnocení. Technická zhodnocení byla evidována jako samostatné majetkové položky, které byly samostatně i odpisovány (např. software sloužící k podpoře odpadové legislativy). Takový postup byl použit i v případě, že majetek byl hrazen postupně, tzn. ve splátkách (ortofotomapy). Z majetkové evidence MŽP tak nebylo možné v celém rozsahu jednoznačně určit, k jakému majetku se provedené technické zhodnocení vztahuje. Tato skutečnost má obecně vliv na výši vykazovaných odpisů, oprávek a hodnot majetku ve sloupci Netto ve výkazu rozvaha. Ortofotomapy Na základě licenční smlouvy je MŽP oprávněno k výkonu práva užívat ortofotomapy správního území České republiky v hodnotě Kč. Tento majetek MŽP v ÚZ k 31. prosinci 2013 vykázalo na účtu 013 Software. V tomto případě ale nejde o software, ale o jiná ocenitelná práva, k nimž byla uzavřena licenční smlouva podle zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. V důsledku této skutečnosti MŽP ve výkazu rozvaha nadhodnotilo zůstatek účtu 013 Software o Kč ve sloupci Brutto a o tuto částku podhodnotilo zůstatek účtu 014 Ocenitelná práva ve sloupci 54 Transferem se v souladu s ČÚS č. 703 Transfery rozumí poskytnutí peněžních prostředků z veřejných rozpočtů i přijetí peněžních prostředků veřejnými rozpočty, včetně prostředků ze zahraničí, zejména v případě státního rozpočtu, rozpočtů územních samospráv či státních fondů, mohou to tedy být zejména dotace, granty, příspěvky, subvence, dávky, nenávratné finanční výpomoci, podpory či peněžní dary.

14 284 Věstník NKÚ, kontrolní závěry Brutto. Současně v důsledku této skutečnosti MŽP nadhodnotilo/podhodnotilo částku vykázanou u těchto účtů ve sloupci Korekce o Kč a nadhodnotilo/podhodnotilo částku vykázanou u těchto účtů ve sloupci Netto o Kč. Pohledávky MŽP jako ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a vyhláškou č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a úpravě některých otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, předepsalo k refundaci jednotlivým oznamovatelům záměrů náklady spojené s posuzováním vlivů těchto záměrů na životní prostředí a z tohoto titulu vykázalo pohledávky. Některé z těchto pohledávek MŽP ale nesprávně vykázalo na účtu 377 Ostatní krátkodobé pohledávky. V souladu s ustanovením 22 vyhlášky č. 410/2009 Sb. mělo MŽP tyto pohledávky vykázat na účtu 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti. V důsledku této skutečnosti MŽP nadhodnotilo účet 377 Ostatní krátkodobé pohledávky ve sloupci Brutto o ,25 Kč a o tuto částku podhodnotilo účet 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti. Ve sloupci Netto jsou pak tyto účty nadhodnoceny/podhodnoceny o částku ,25 Kč. Závazky Závazky z mezd, které měly být zaměstnancům vyplaceny v lednu 2014 formou bezhotovostního převodu na jejich účty, vykázalo MŽP nesprávně na účtu 333 Jiné závazky vůči zaměstnancům. Tyto závazky mělo MŽP v souladu s ustanovením 32 vyhlášky č. 410/2009 Sb. vykázat na účtu 331 Zaměstnanci. V důsledku toho MŽP ve výkazu rozvaha nadhodnotilo k 31. prosinci 2013 zůstatek účtu 333 Jiné závazky vůči zaměstnancům o Kč a o tuto částku podhodnotilo zůstatek účtu 331 Zaměstnanci. Opravné položky k pohledávkám MŽP netvořilo a neúčtovalo o opravných položkách k pohledávkám, které byly více než devadesát dní po splatnosti, a vznikly tak důvody pro tvorbu opravných položek dle ustanovení 65 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Jednalo se o některé pohledávky, které MŽP k 31. prosinci 2013 vykázalo na účtu 377 Ostatní krátkodobé pohledávky 55 a také na účtu 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti. V důsledku toho MŽP ve výkazu rozvaha nadhodnotilo zůstatek účtu 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti ve sloupci Brutto o ,37 Kč a o stejnou částku podhodnotilo sloupec Korekce u tohoto účtu. Současně tím MŽP nadhodnotilo zůstatek účtu 493 Výsledek hospodaření běžného účetního období o ,57 Kč a zůstatek účtu 432 Výsledek hospodaření minulých účetních období o ,80 Kč. Ve výkazu zisku a ztráty podhodnotilo MŽP zůstatek účtu 556 Tvorba a zúčtování opravných položek za rok 2013 o ,57 Kč. Přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu Dle ustanovení 27 odst. 1 písm. h) zákona o účetnictví oceňují vybrané účetní jednotky majetek určený k prodeji k datu účetní závěrky reálnou hodnotou. MŽP v případě povolenek na emise tuto účetní metodu oceňování neaplikovalo správně, neboť k datu účetní závěrky ocenilo reálnou hodnotou nejen povolenky určené k dražbě, ale i bezplatné povolenky, které reálnou hodnotou oceněny být neměly. V důsledku toho MŽP ve výkazu rozvaha podhodnotilo účet 407 Jiné oceňovací rozdíly o ,38 Kč a o stejnou částku podhodnotilo i účet 015 Povolenky na emise a preferenční limity. MŽP navíc při aplikaci této účetní metody účtovalo k datu účetní závěrky i o nákladech z přecenění všech povolenek. O těchto skutečnostech se ale v souladu s ustanovením 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb. účtuje až k okamžiku prodeje, což u povolenek určených k dražbě bylo až v roce V důsledku toho MŽP ve výkazu rozvaha nadhodnotilo zůstatek účtu 407 Jiné oceňovací rozdíly o ,21 Kč a o stejnou částku podhodnotilo 55 Tyto pohledávky dle obsahového vymezení odpovídaly účtu 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti.

15 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 285 účet 493 Výsledek hospodaření běžného účetního období a ve výkazu zisku a ztráty nadhodnotilo účet 564 Náklady z přecenění reálnou hodnotou. Opravy minulých období MŽP od roku 2003 každoročně provádělo bezplatnou výměnu automobilů s dodavatelem, vracelo dodavateli automobil v daném roce používaný a za něj získávalo směnou automobil nový. Tento způsob nakládání s majetkem státu zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nepředpokládá. Přitom MŽP evidovalo v majetkové evidenci stále původní automobil pořízený v roce Z pořizovací ceny původního automobilu také vypočítávalo odpisy a k této ceně vykazovalo i oprávky, a to až do konce roku MŽP tak v jednotlivých letech porušovalo zákon o účetnictví i vyhlášku č. 410/2009 Sb., když z titulu směny vozidel neúčtovalo o stavu a pohybu majetku a nesprávně vykazovalo stav tohoto majetku v předchozích účetních obdobích. MŽP v roce 2013 opravilo tyto skutečnosti z minulých období, ale porušilo ustanovení bodu ČÚS č. 709 Vlastní jmění, neboť o významné opravě 56 za minulá účetní období, mají-li vliv na výsledek hospodaření, se v souladu s tímto bodem standardu účtuje prostřednictvím účtu 408 Opravy minulých období. MŽP ale účtovalo o nákladech a výnosech, čímž všechny tyto skutečnosti promítlo do výsledku hospodaření za rok MŽP tak ve výkazu rozvaha podhodnotilo zůstatek účtu 408 Opravy minulých období o Kč, nadhodnotilo zůstatek účtu 493 Výsledek hospodaření běžného účetního období o Kč a ve výkazu zisku a ztráty nadhodnotilo zůstatek účtu 664 Výnosy z přecenění reálnou hodnotou o Kč. Úroky přijaté od Národního fondu MŽP vykázalo nesprávně na účtu 662 Úroky peněžní prostředky přijaté v rámci OPŽP z účtu platebního a certifikačního orgánu, u kterého se jednalo o úroky z peněžních prostředků OPŽP za období od 1. října 2011 do 31. března V souladu s čl. 83 nařízení Rady č. 1083/ a čl. 81 odst. 3 nařízení Rady č. 1198/ se tyto úroky považují za prostředky, které nahrazují národní podíl financování příslušného programu, a prostředky přijaté od Národního fondu představují refundaci poskytnutého transferu 59. MŽP tak ve výkazu zisku a ztráty nadhodnotilo zůstatek účtu 662 Úroky a podhodnotilo zůstatek účtu 671 Výnosy vybraných ústředních vládních institucí z transferů o ,89 Kč. Podrozvahové účty MŽP na podrozvahových účtech k 31. prosinci 2013 vykázalo podmíněné závazky ze soudních sporů. Některé takto vykázané skutečnosti však k 31. prosinci 2013 nebyly předmětem soudního ani jiného řízení. V důsledku toho MŽP v příloze ÚZ nadhodnotilo zůstatek účtu 984 Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení o Kč, nadhodnotilo zůstatek účtu 983 Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení o ,40 Kč a podhodnotilo zůstatek účtu 999 Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům o částku ,40 Kč. MŽP na podrozvahovém účtu 974 Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv nesprávně vykázalo podmíněný závazek z titulu smlouvy o pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, který 56 Dle ustanovení 26 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb. se za významnou považuje oprava, jejíž výše dosahuje alespoň 0,3 % hodnoty aktiv netto za minulé účetní období nebo částky Kč. 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/ Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006, o Evropském rybářském fondu. 59 Převod úroků vyplývá také z ustanovení bodu 3.7 Metodiky finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období

16 286 Věstník NKÚ, kontrolní závěry svou povahou odpovídal obsahovému vymezení účtu 972 Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku. MŽP tento podmíněný závazek vykázalo navíc i v nesprávné výši Kč, neboť celková cena pořizovaného majetku ve smlouvě byla uvedena ve výši Kč. V důsledku této skutečnosti MŽP v příloze ÚZ nadhodnotilo účet 974 Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv o Kč, podhodnotilo účet 972 Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku o částku Kč, a tím výsledně podhodnotilo účet 999 Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům o částku Kč. Přehled o peněžních tocích MŽP nenaplnilo některé položky přehledu o peněžních tocích k 31. prosinci 2013 v souladu s 43 vyhlášky č. 410/2009 Sb. MŽP podhodnotilo položku P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu o částku Kč a v položce H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření vykázalo plusovou částku ,42 Kč namísto záporné výše této hodnoty. Nesprávnosti na těchto položkách ovlivnily hodnotu na položce F. Celková změna stavu peněžních prostředků k Z logické konstrukce přehledu o peněžních tocích vyplývá, že dosazením správných hodnot do položek P. Stav peněžních prostředků k 1. lednu a H. Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření měla být na položce F. Celková změna stavu peněžních prostředků vykázána částka v záporné výši ,75 Kč. MŽP na této položce ale vykázalo částku ve výši plus ,09 Kč. Položka F. Celková změna stavu peněžních prostředků je dle ustanovení 43 odst. 7 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. součtem položek A. Peněžní toky z provozní činnosti, B. Peněžní toky z dlouho-dobých aktiv a C. Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledávek, a vyjadřuje tedy celkové zvýšení či snížení stavu peněžních prostředků v průběhu běžného účetního období. Položka F. Celková změna stavu peněžních prostředků zahrnuje mimo jiné i položky A.I.4. Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetku, A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace, A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek, A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků a C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu. MŽP nedisponovalo v účetnictví potřebným analytickým členěním syntetických účtů pro správné naplnění těchto položek. Z předloženého algoritmu sestavení tohoto výkazu ale bylo zřejmé, že MŽP tyto položky nenaplnilo v souladu s jejich obsahovým vymezením dle 43 vyhlášky č. 410/2009 Sb. 60 Z důvodu neexistence potřebného analytického členění účtů relevantních z hlediska obsahového vymezení těchto položek nebyly nesprávnosti vyčísleny dle jednotlivých položek přehledu o peněžních tocích. Vzhledem k poznaným nesprávným postupům MŽP při sestavení tohoto přehledu je ale zřejmé, že celá konstrukce přehledu o peněžních tocích k 31. prosinci 2013 je zatížena nesprávnostmi v souhrnné výši ,84 Kč, a to na různých úrovních jeho sestavení. Přehled o změnách vlastního kapitálu MŽP nenaplnilo některé položky přehledu o změnách vlastního kapitálu v souladu s 44 vyhlášky č. 410/2009 Sb. 60 Do výpočtu položky A.I.6. Ostatní úpravy o nepeněžní operace zahrnulo MŽP mimo jiné i částku ve výši ,78 Kč z účtu 015 Povolenky na emise a preferenční limity. Do výpočtu položky A.II.1. Změna stavu krátkodobých pohledávek zahrnulo MŽP mimo jiné i hodnotu v záporné výši ,31 Kč, která představuje rozdíl mezi obraty má dáti a dal účtu 401 Jmění účetní jednotky za rok Do výpočtu položky A.II.2. Změna stavu krátkodobých závazků zahrnulo MŽP i zůstatek účtu 558 Náklady z drobného dlouhodobého majetku ve výši ,66 Kč. Do výpočtu položky C.I. Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu zahrnulo MŽP i zůstatek účtu 432 Výsledek hospodaření minulých účetních období vykázaný ve výkazu rozvaha ve výši mínus ,47 Kč. Všechny tyto skutečnosti jsou v rozporu s obsahovým vymezením uvedených položek přehledu o peněžních tocích.

17 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 287 Nepostupovalo např. v souladu s ustanovením 44 odst. 10 písm. g) a h) vyhlášky č. 410/2009 Sb., neboť opravy minulých období účtované v průběhu roku 2013 na účtu 408 Opravy minulých období nerozčlenilo v účetnictví ve vztahu k období minulému a k předchozím účetním obdobím, a v důsledku toho nenaplnilo řádek A.VII.2 Opravy předchozích účetních období. MŽP naplnilo nesprávně i položku A.VII.1. Opravy minulého účetního období ve sloupcích zvýšení stavu a snížení stavu, a to v důsledku skutečnosti, že v průběhu účetního období nepostupovalo v souladu s bodem ČÚS č. 709 Vlastní zdroje, který stanoví, že o významných opravách se na účtu 408 Opravy minulých období účtuje vždy v částkách s kladným znaménkem (tzn. stejným způsobem, jakým je účtováno o původním účetním případu). MŽP v průběhu účetního období účtovalo o těchto opravách v záporných částkách (tzn. opačným způsobem, než jakým účtovalo o původním účetním případu), a v důsledku této skutečnosti podhodnotilo položku A.VII.1. Opravy minulého účetního období ve sloupci snížení stavu i ve sloupci zvýšení stavu o ,80 Kč. Příloha účetní závěrky MŽP nenaplnilo některé položky přílohy ÚZ v souladu s ustanovením 45 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. MŽP v příloze ÚZ sestavené k 31. prosinci 2013 neuvedlo informace k účetním metodám používaným v průběhu roku 2013 (např. k metodě odpisování, k metodě časového rozlišení, k metodě kurzových rozdílů, k oceňování podmíněných aktiv a pasiv), ani doplňující informace k položkám jednotlivých výkazů ÚZ sestavené k 31. prosinci 2013, např. informace k uplatněné plošné korekci v rámci operačního programu Životní prostředí, k údajům vykázaným z titulu hospodaření s povolenkami na emise (viz část 1.2 tohoto kontrolního závěru), k položkám přehledu o peněžních tocích ani informace k položkám přehledu o změnách vlastního kapitálu. V položce přílohy ÚZ A.5 Informace podle 18 odst. 1 písm. c) zákona, která obsahuje informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů, uvedlo MŽP nesprávně závazky z titulu zúčtování mezd za prosinec 2013 v celkové částce Kč, i když tyto závazky byly splatné až v lednu Nejednalo se tedy o závazky se splatností k datu sestavení účetní závěrky, ani o závazky po splatnosti k tomuto datu, ani o daňové nedoplatky. 1.4 Inventarizace majetku a závazků Povinnost inventarizovat majetek a závazky vyplývá ze zákona o účetnictví. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace stanoví vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků. Dokladová inventura Při dokladové inventuře je dle 7 odst. 2 vyhlášky č. 270/2010 Sb. základním způsobem zjišťování skutečného stavu pohledávek, závazků a nehmotného majetku nebo jiných aktiv a jiných pasiv ověření podle inventarizačních evidencí. MŽP v rámci dokladové inventury k 31. prosinci 2013 skutečný stav majetku a závazků nezjišťovalo z inventarizačních evidencí, ale z údajů vedených v účetnictví. Navíc MŽP při dokladových inventurách neprovedlo ani vzájemné odsouhlasení jednotlivých pohledávek a závazků dle ustanovení 3 odst. 1 písm. j) vyhlášky č. 270/2010 Sb. V důsledku nesprávně provedené dokladové inventury k 31. prosinci 2013 MŽP nezjistilo, že vykázaný stav některých účtů ÚZ sestavené k 31. prosinci 2013 neodpovídal skutečnému stavu. Jednalo se např. o účet 372 Krátkodobé závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí 61, účet 61 Viz část 1.1 tohoto kontrolního závěru.

18 288 Věstník NKÚ, kontrolní závěry 315 Jiné pohledávky z hlavní činnosti 62 a účet 983 Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení 63. Z uvedených skutečností vyplývá, že MŽP při dokladových inventurách v rozporu s ustanoveními 29 a 30 zákona o účetnictví nezjistilo skutečný stav majetku a závazků ani neověřilo, zda odpovídá stavu vykázanému v ÚZ k 31. prosinci MŽP navíc dokladovou inventuru ukončilo až 21. května 2014, což bylo 3 měsíce po termínu stanoveném v 30 odst. 6, písm. b) zákona o účetnictví. Ve smyslu tohoto ustanovení musí být inventura ukončena nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni, a to z důvodu, aby případné zjištěné inventurní rozdíly mohly být zúčtovány ještě do účetního období, za které se tyto skutečnosti ověřují. Fyzická inventura MŽP stanovilo jako rozhodný den pro zjišťování skutečného stavu majetku fyzickou inventurou 3. prosinec Inventurní soupisy z fyzické inventury provedené k tomuto datu nebyly vyhotoveny v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 270/2010 Sb., neboť nebyly označeny účty, na kterých je o inventarizovaném majetku účtováno. Inventurní soupisy tak nebyly způsobilé k tomu, aby MŽP na jejich základě v souladu s ustanovením 29 zákona o účetnictví ověřilo, zda zjištěný skutečný stav majetku k rozhodnému dni uvedený na inventurních soupisech odpovídal stavu tohoto majetku v účetnictví. Stejné nedostatky byly zjištěny také kontrolní akcí č. 13/ K 31. prosinci 2013 MŽP vyhotovilo inventurní soupisy prokazující rozsah přírůstků a úbytků, které nastaly mezi rozhodným dnem a rozvahovým dnem. Pro prokázání provedení inventarizace v souladu se zákonem o účetnictví musí účetní jednotka dle 31 tohoto zákona uschovávat účetní záznamy včetně inventurních soupisů k rozhodnému dni i dodatečné inventurní soupisy k rozvahovému dni, přičemž oba tyto druhy soupisů musí být způsobilé k tomu, aby na jejich základě bylo možné ověřit zjištěný skutečný stav majetku a závazků se stavem v účetnictví. MŽP neprovedlo v roce 2013 inventarizaci v souladu se zákonem o účetnictví, a proto jeho účetnictví je dle ustanovení 8 odst. 4 zákona o účetnictví neprůkazné. 1.5 Podpis účetní závěrky jako její povinná součást dle zákona o účetnictví Účetní závěrka MŽP k 31. prosinci 2013 byla podepsána ředitelem odboru rozpočtu MŽP na základě pověření vydaného ministrem životního prostředí. ÚZ MŽP sestavená k 31. prosinci 2013 neobsahovala všechny povinné součásti uvedené v 18 odst. 2 zákona o účetnictví 65, který ukládá, aby byl k účetní závěrce připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky podle 1 odst. 2 písm. a) až c) téhož zákona. V souladu s tímto ustanovením zákona se připojením podpisového záznamu považuje účetní závěrka za sestavenou k uvedenému okamžiku sestavení. Připojení podpisu k účetní závěrce je právním jednáním, kterým vedoucí organizační složky státu dává navenek na vědomí, že s obsahem účetní závěrky souhlasí a že údaje v ní obsažené považuje za správné a pravdivé. 62 Viz část tohoto kontrolního závěru. 63 Viz část tohoto kontrolního závěru. 64 Kontrolní akce č. 13/07 Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit Ministerstvo životního prostředí (kontrolní závěr byl zveřejněn v částce 1/2014 Věstníku NKÚ). 65 V případě 18 odst. 2 zákona o účetnictví se jedná o ustanovení zvláštního právního předpisu. Obecným právním předpisem je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který v ustanovení 7 odst. 2 umožňuje vedoucímu organizační složky státu pro některé právní úkony písemně pověřit jednáním jiného vedoucího zaměstnance dané organizační složky státu. V případech, kdy je jeden právní předpis ve vztahu speciality k jinému právnímu předpisu, je při jejich aplikaci nutno postupovat dle právní zásady, která stanoví, že v případě vzájemného rozporu má ustanovení zvláštního zákona přednost před ustanovením zákona obecného.

19 Věstník NKÚ, kontrolní závěry Schvalování účetní závěrky Požadavky na schvalování účetních závěrek stanoví vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek. V záznamu z kontroly účetních závěrek k 31. prosinci 2013, který byl Ministerstvem životního prostředí předložen jako dokument podle 11 vyhlášky č. 220/2013 Sb., je uvedeno: vzhledem k tomu, že účetní závěrky prošly kontrolami portálu CSÚIS..., se komise věnovala zejména kontrole účetních závěrek ve vazbě k inventuře rozvahových účtů a jejich vzájemné návaznosti. Z dokumentu však nevyplývá, zda schvalující orgán schvaloval účetní závěrku i na základě dalších podkladů tak, jak jsou stanoveny v 5 vyhlášky č. 220/2013 Sb. Účetní závěrka MŽP k 31. prosinci 2013 byla schvalujícím orgánem schválena dne 27. června Finanční výkazy MŽP za rok 2013 V průběhu kontroly byl prověřován výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu správců kapitol, organizačních složek státu a státních fondů (dále také výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ). Tabulka č. 6 Údaje z výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu Rozpočtové příjmy Rozpočtové výdaje Rozpočet po změnách Výsledek od počátku roku Konečný rozpočet Výsledek od počátku roku , , , ,72 Zdroj: výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu MŽP za rok (v Kč) Nesprávnost byla v tomto výkazu zjištěna v celkové výši ,56 Kč. Nejvýznamnější částku z toho tvořila nesprávnost ve výši ,56 Kč. Jednalo se o peněžní prostředky přijaté v rámci operačního programu Nadnárodní spolupráce z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to prostřednictvím zahraničního partnera, členského státu Evropské unie. MŽP vykázalo tuto částku nesprávně na položce 4118 Neinvestiční převody z Národního fondu místo na položce rozpočtové skladby 4153 Neinvestiční převody přijaté od Evropské unie. 3. Závěrečný účet Při kontrole závěrečného účtu kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí za rok 2013 se kontrola zaměřila zejména na dodržení souladu s vyhláškou č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, a prověřeny byly také vybrané oblasti jako transfery, zálohy a bezúplatné převody. 3.1 Soulad ZÚ kapitoly MŽP za rok 2013 s vyhláškou č. 419/2001 Sb. Předložený ZÚ kapitoly MŽP za rok 2013 obsahoval hodnoticí zprávu, průvodní zprávu, povinné číselné sestavy a tabulkové přílohy v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 419/2001 Sb. Nad rámec této vyhlášky MŽP v závěrečném účtu zveřejňuje i sumáře účetních výkazů rozvaha, výkazu zisku a ztráty a přílohy účetní závěrky za kapitolu. Průvodní zpráva o finančním hospodaření a plnění celkových vztahů ke státnímu rozpočtu ČR kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí za rok 2013 (dále také průvodní zpráva ) neobsahovala: rozbor rovnoměrnosti čerpání výdajů se zdůvodněním výkyvů v jednotlivých čtvrtletích roku při čerpání kapitálových výdajů, hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů kapitoly, výsledky a zhodnocení plnění opatření přijatých k výsledkům kontrol NKÚ a vnitřních kontrol,

20 290 Věstník NKÚ, kontrolní závěry předpis, inkaso, přeplatky a nedoplatky k daňovým příjmům z titulu správních poplatků, poplatků na činnost správních úřadů, soudních poplatků a pokut, vyčíslení konečného zůstatku na bankovních účtech, z nichž byly prostřednictvím platebních karet uskutečňovány výdaje související se zahraničními pracovními cestami. 3.2 Prověření vybraných oblastí komentovaných v ZÚ kapitoly MŽP za rok 2013 Transfery MŽP v průvodní zprávě v rámci hodnocení prostředků vynaložených na společné programy Evropské unie a České republiky nepodalo informaci o zhodnocení výdajů ve vztahu ke státnímu rozpočtu včetně zdůvodnění nízkého plnění státního rozpočtu, neuvedlo srovnání těchto výdajů hodnoceného roku s čerpáním v minulém roce ani informace o hodnocení výdajů ke stavu implementace programu nebo projektu. Zálohy MŽP v souladu s požadavky vyhlášky č. 419/2001 Sb. uvedlo v průvodní zprávě informace o zálohových platbách v členění za OSS a příspěvkové organizace. Kontrolou bylo zjištěno, že v sumáři výkazů rozvaha za OSS byla na položce B.II.4 Krátkodobé poskytnuté zálohy (účet 314 Krátkodobé poskytnuté zálohy) vykázána částka o 3 978, 39 tis. Kč vyšší než v průvodní zprávě. Bezúplatné převody MŽP při sestavení ZÚ za rok 2013 nepostupovalo dle vyhlášky č. 419/2001 Sb., neboť v průvodní zprávě neinformovalo o bezúplatných převodech majetku v celkové výši ,50 Kč (dle pořizovacích cen vedených v účetnictví), které byly uskutečněny v roce 2013 ve prospěch územního samosprávného celku a státního fondu. 4. Hospodaření mimo rozpočet Prostředky revolvingového fondu MŽP Dne 12. března 2007 byl podepsán dodatek č. 2 k Memorandu o porozumění mezi Evropskou komisí a Ministerstvem životního prostředí ze dne 13. července 2001, ve znění jeho dodatku č. 1 ze dne 3. února 2003, (dále také dodatek č. 2 ), ve kterém se Evropská komise k datu platnosti dodatku č. 2 vzdala všech svých práv a závazků vyplývajících z memoranda a jeho dodatku č. 1. Současně je v něm výslovně uvedeno, že účel použití finančních prostředků bude nadále určen smluvní stranou tohoto dodatku a budou využity mimo jakýkoli program Evropské unie, který by stanovil účel jejich použití. Využití těchto prostředků má být v souladu s předpisy aplikovanými v České republice. To ale při hospodaření s nimi splněno nebylo. MŽP kvalifikovalo tyto prostředky jako mimorozpočtové zdroje 66 a vytvořilo z nich tzv. revolvingový fond. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů 66 MŽP v této věci žádalo stanovisko Ministerstvo financí. Z dokumentace předložené v průběhu kontroly lze vyvozovat, že Ministerstvo financí připouštělo možnost, aby se tyto peněžní prostředky staly mimorozpočtovými zdroji pouze podmíněně, tj. při splnění určitých podmínek. Tyto podmínky explicitně nepopsalo a z obsahu doložené dokumentace plyne, že k žádnému dodatečnému stanovení nových podmínek po době, kdy Ministerstvo financí k věci zaujalo toto stanovisko, nedošlo. K právní povaze dodatku č. 2 Ministerstvo financí uvádí, že se jedná o tzv. resortní smlouvu. Tento pojem právní řád České republiky nezná a nijak ho nevymezuje. MŽP v této věci žádalo o stanovisko i Ministerstvo zahraničních věcí. Z dokumentace předložené v průběhu kontroly je zřejmé, že memorandum ani jeho dodatek č. 1 Ministerstvo zahraničních věcí nepovažovalo za dokumenty mezinárodní povahy a ani dodatek č. 2 nepovažovalo za mezinárodní smlouvu, ale za technicko-organizační ujednání.