Analýza prvků čínského překladu knihy Harry Potter and the Philosopherʼs Stone

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOSOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV RELIGIONISTIKY Analýza prvků čínského překladu knihy Harry Potter and the Philosopherʼs Stone BAKALÁŘSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Vypracovala: Kateřina Stieglerová Vedoucí práce: Mgr. Táňa Dluhošová, Ph.D. V Brně, dne

2 Děkuji Mgr. Dluhošové, Ph.D., za vytrvalou podporu, trpělivost a cenné rady, které mi dopomohly k realizaci této práce.

3 Prohlašuji, že jsem na své bakalářské práci pracovala samostatně s použitím pramenů citovaných v seznamu použité literatury. V Brně, dne

4 Abstrakt Práce zkoumá překlad knihy Harry Potter and the Philosophersʼ Stone, zvolené jako zástupce moderní populární literatury, a představuje strategie, které překladatelka použila pro převedení jazykových i kulturně-společenských prvků utvářejících charakter tohoto příběhu. Práce posuzuje, do jaké míry je užití těchto strategií vhodné pro zachování sdělení myšlenky příběhu, a porovnává vyznění překladu oproti textu v anglickém jazyce. Na základě poznatků, vypozorovaných z procesu překladu, jsou určeny jazykové a kulturní prvky, jejichž překlad ovlivňuje vyznění sdělení a tím i čtenářovo přijetí daného díla. V analýze textu je sledováno převedení prvků vycházejících z kulturních a společenských zvyklostí Velké Británie a překlad výrazů a pasáží specifických pro anglický jazyk nebo existujících pouze v rámci tohoto příběhu. Ilustrována jsou řešení překladu antroponym, novotvarů, rýmovaných pasáží a slovních hříček. Klíčová slova anagramy proces překladu nulový ekvivalent Harry Potter překlad rýmovaných pasáží novotvary Abstract The thesis studies the Chinese translation of Harry Potter and the Philosophersʼ Stone as an example of modern popular literature and describes some of the strategies used by the translator in order to transmit the key linguistic and socio-cultural features of this story. The thesis analyses to what extent the use of these strategies is apropriate, as a way of precisely transmitting the idea of the story, and compares the meaning of the translated text with the English original. Based on results of the analysis of the translation process, the thesis highlights linguistic and cultural features particularly important to the meaning of the story and potentionally influencing reader s perception of the text. Studied features are either based on British socio-cultural background or particular to English language (as opposed to Chinese) or to this story. Solutions include translation of antroponyms, neologisms, anagrams, rhymed passages and puns. Key words process of translation zero equivalence translation Harry Potter translation of rhymed passages neologisms anagrams

5 OBSAH Transkripční poznámka...6 Poznámka k překladům Úvod Fenomén Harry Potter Metodologie Typologie čínštiny Teorie literárního překladu Proces překladu textu Řešení problému nulového ekvivalentu Zasazení příběhu do reálného kontextu Toponyma Svátky Školní systém Překlad jmen Strategie překladu antroponym Zaklínadla Slovní hříčky Překlad veršovaných pasáží a slovních hříček Básně Slovní hříčky Závěr...35 Použitá literatura...37 Přílohy

6 Transkripční poznámka Přepis výslovnosti čínských znaků je v této práci uveden v pynyinu hláskovém a tónovém záznamu výslovnosti, vytvořeném v Číně. Tento záznam poměrně přesně odpovídá výslovnosti daných znaků a pro jeho mezinárodní platnost preferuji jeho užití namísto české nebo anglické transkripce. Čínské názvy týkající se kulturního a historického kontextu budou uvedeny v české transkripci (podle Třísková 1999, 19). Jména zahraničních autorů 1 jsou zaznamenána v pořadí jméno, příjmení (ženská příjmení jsou přechylována). Poznámka k překladům České překlady uvedené v tabulkách jsou uvedeny tak, jak jsou uvedeny v knize Harry Potter a Kámen mudrců. Překlady označené jako doslovné překlady jsou vlastními překlady s použitím následujících slovníků: Čínsko-český / Česko-čínský slovník Jaromíra Vochaly a slovník Hanyu Da Cidian. Anglické výrazy jsou do češtiny přeloženy autorkou práce. 1 Stejným pravidlem se řídí i přepis jména čínské překladatelky Nung Suové

7 1. Úvod V následující práci zkoumám strategie použité v čínském překladu knihy Harry Potter and the Philosophersʼ Stone (dále jen Harry Potter) autorky Joanne Rowlingové 2 a jejich vliv na přenos sdělení příběhu. Překlad figuruje jako komunikační médium pro přenos informací z angličtiny do čínštiny. Proces předávání a přijímání informací 3 je ovlivněn např. faktory pragmatickými 4 a společensko-kulturním kontextem (jejich úloha je v této práci vysvětlena). Při komunikaci skrze médium psaného textu je zcela vynechaná nonverbální složka sdělení a důraz je kladen na lingvistickou stránku sdělení a sociokulturní prostředí zdrojového a cílového textu (více o významu těchto aspektů v kapitole o překladu textu). Knihu Harry Potter jsem si zvolila jako příklad moderní literatury zasahující početnou čtenářskou skupinu, od dětských čtenářů až po dospělé. Tento příběh se odehrává v prostředí současné Velké Británie a obsahuje prvky specifické pro britskou společnost, 5 které mohou působit neobvyklým dojmem na čínského čtenáře (více v kapitole 3). Vysvětlení těchto prvků v čínském překladu je první výzkumnou otázkou této práce. Ve zdrojovém textu Harryho Pottera se vyskytují slovní hříčky, veršované pasáže, novotvary a humorné prvky vycházející z gramatických pravidel a lexikálního fondu anglického jazyka, které dávají překladateli mnoho podnětů pro práci s jazykem jako s nástrojem. Strategie překladu těchto prvků a jejich vliv na čtenářovo přijetí příběhu budou zkoumány v kapitole 4 a 5. U konkrétních případů vysvětlím strategie, kterými se při tvorbě daných jazykových prvků řídila autorka textu, a shodu těchto strategií s těmi překladatelskými. Jako pomůcku pro znázornění užití těchto postupů v závislosti na charakteristice cílového jazyka budu ilustrovat převedení některých pasáží na českém překladu Harryho Pottera. 6 Závěrem zhodnotím, jakým způsobem ovlivnilo použití daných překladatelských strategií výslednou podobu příběhu v čínštině a zda bylo sdělení příběhu úspěšně přeneseno po obsahové 2 Kniha v anglickém originálu poprvé vyšla v Londýně v roce 1997, v nakladatelství Bloomsbury. Autorka použila pseudonymu J. K. (Kathleen) Rowling. První české vydání překladu Vladimíra Medka vyšlo pod názvem Harry Potter a Kámen Mudrců v roce 2000 v nakladatelství Albatros. 3 Proces komunikace se odehrává na rovině lingvistické (užití slov dané řeči), paralingvistické (např. gesta) a sociolingvistické (vnímání významů na základě společenského hodnotového žebříčku) (Bočánková 2010, 5). 4 Pragmatika je složka účelného využití sdělení. 5 Geert Hofstede klasifikuje kulturní odlišnosti podle kategorií, jako je rozdělení moci, kolektivní vs. individuální cítění, pohlížení na funkci ženského a mužského pohlaví ve společnosti (Bočánková 2010, 7.). Tyto rozdíly se mohou odrazit ve vnímání textu čtenářem v případě, že zdrojový text vychází z jiných morálních principů, než jaké platí ve společnosti, ve které se vyskytuje cílový čtenář. 6 Harry Potter a Kámen Mudrců. Překlad Vladimír Medek,

8 i formální stránce. Dále posoudím faktory ovlivňující rozdílné vyznění příběhu v čínštině a angličtině a jejich možný dopad na vnímání textu čínským čtenářem. Na závěr zhodnotím vliv těchto faktorů na výsledný text a shrnu přístupy, který by měl překladatel sledovat, aby přenesené sdělení obsahovalo informace původního textu a zároveň zachovalo formu beletristického 7 útvaru. 1.1 Fenomén Harry Potter V době psaní této práce se postava Harry Potter již stala celosvětovým fenoménem. V roce 2002, pět let po vydání první knihy ze sedmidílné série příběhů o mladém čarodějnickém učni, byl natočen první film z řady osmi úspěšných pokračování, a čarodějné předměty a portréty hlavních hrdinů a jejich představitelů se staly předmětem komerčního využití. Tyto příběhy však ovlivnily zejména mnoho čtenářů. Důležitost poutavosti a sdělnosti překladu by neměla být podceňována, protože má-li příběh zaznamenaný v knize, který navíc pochází z prostředí kulturně vzdáleného zemi cílového čtenáře, zaujmout dítě vyrůstající v 21. století, překlad by měl dosahovat poměrné kvality původního díla, aby tohoto efektu docílil. Výjimečnost příběhů o Harry Potterovi je založena na několika klíčových faktorech. Série vypráví příběh chlapce, který nikdy nepoznal své rodiče a po deset let byl vychováván v rodině své tety a strýce, u kterých byl většinu času v nemilosti. Ve věku jedenácti let se Harry dozví, že existuje komplexní magický svět, jehož je od narození součástí, a také že jeho rodiče byli zavražděni čarodějem, který byl v tomto světě velice obávaný. Harry nastoupí do kouzelnické školy, Bradavic (anglicky Hogwarts), kde namísto matematiky a chemie studuje lektvary a obranu proti černé magii. V průběhu sedmi let, 8 na pozadí dobrodružství, setkání s bájnými zvířaty a detektivních zápletek, dospívá tento čaroděj v poznání sama sebe, najde své místo v kdysi neznámém světě, prověří víru ve své přátele a připraví se na finální souboj s temným mágem. Autorkou vytvořený svět je i se svými fantastickými prvky komplexní a uvěřitelně propojený s realitou. Dějové linie jsou mj. inspirované starověkou mytologií a osobními zkušenostmi autorky 9. Během série se nepřímo setkáváme s odkazy k problémům současné společnosti, jako je například chudoba, rasová diskriminace nebo cenzura informací. Svět 7 Pojem beletristický označuje uměleckou literaturu. 8 Každý knižní díl zastupuje jeden ročník v Bradavicích. 9 Zdroj: J.K.Rowling Speaks at Harvard Commencement. [online]. Harvard Magazine, [cit ]. Dostupné z: 9 Tak, jak se výraz objevuje v českém překladu od Vladimíra Medka (2001)

9 zobrazený v Harry Potterovi zprvu přilákal mladé čtenáře, ale díky lehce čitelnému a inventivnímu projevu 10 se tyto příběhy brzy staly populárními i mezi dospělými Metodologie Při analýze čínského překladu knihy Harry Potter je čerpáno z oficiálního 12 čínského překladu z roku 2000, z knihy Hālì Bōtè yǔ mófǎ shí ( 哈 利 波 特 与 魔 法 石 ) překladatelky Su Nungové, který je porovnáván s originálem knihy Harry Potter and the Philosopherʼs Stone spisovatelky J. K. Rowlingové. Řešení překladatelských pasáží jsou pro ilustraci uvedena i v češtině, tak jak se vyskytují v knize Harry Potter a Kámen mudrců překladatele Vladimíra Medka. Proces překladu je představen na základě pojednání Jiřího Levého, který se ve své publikaci Umění překladu zabývá zpracováním překladu jako tvorbou uměleckého díla a klade důraz na klíčovou úlohu překladatele jakožto subjektivního zprostředkovatele objektivní výpovědi textu. Řešení problému nulové ekvivalence, rozebírané v kapitole 2, je ilustrováno s pomocí monografie K teorii i praxi překladu Dagmar Knittlové. Kritériem hodnocení překladu z pohledu textové analýzy je překladatelovo řešení nahrazení výrazů, ke kterým v cílovém jazyce neexistuje protějšek, umělecké zpracování poetických pasáží, zachování slovního humoru a celková textová stylizace. 10 Knihy o Harry Potterovi byly díky stylu, jakým jsou napsány, zařazeny do osnov na některých středních školách a univerzitách v anglofonních zemích. Předmětem zkoumání se stávají například zpracování poetických pasáží nebo novotvary vlastních jmen a sloves (Duffy in Rhetoric Review, 2002, ). 11 V průběhu let byly knihy kritikou převážně pozitivně přijímány. Obdivována je nejen tvořivost Rowlingové aplikovaná při tvorbě magického světa se všemi jeho detaily (školní systém, kouzelnická korespondence, státní instituce, historie magického světa atp.), ale i jazyková pestrost a vypravěčské umění, s jakým jsou příběhy představovány a to do té míry, že se knihy o Harry Potterovi a různé jejich aspekty (například básně vyskytující se v těchto příbězích nebo novotvary slov, která Rowling vytvořila specificky pro kouzelnický svět) staly předmětem výuky na školách i univerzitách. Tyto knihy poskytují bohatou půdu pro bádání a polemiku nejen na úrovni jazykové, ale i na úrovni morálních odkazů vyplývajících z jednání jednotlivých postav. (The English Journal, Vol , ). 12 V Číně se mimo oficiálních překladů objevilo mnoho plagiátů, které se dostaly do oběhu a staly se velice populárními. Nelegální překlady by se daly rozdělit do dvou kategorií příběhy inspirované Harry Potterem zasazené do čínského prostředí, ve kterých se hlavní hrdina dostává do styku s čínskými spolužáky nebo se děj přímo v Číně odehrává, a příběhy s kompletně okopírovanou zápletkou jiných populárních knih, do kterých byly dosazeny postavy Harryho Pottera (nebo pouze jejich jména). HOWARD W., French. Chinese Market Awash in Fake Potter Books. [online] [cit ]. Zdroj: 01china.html?pagewanted=all&_r=

10 První výzkumná otázka této práce zní, jak jsou vysvětleny reálie příběhu a jak jejich výskyt může ovlivňovat přijetí příběhu čínským čtenářem. V úvodu jsou identifikované prvky, které činí příběh Harryho Pottera britského čtenáře autentickým. Následně je zkoumáno vysvětlení těchto prvků v poznámkovém aparátu čínského překladu a posouzeno, jestli tento poskytuje informace dostatečné pro čtenářovo pochopení kulturně-společenských aspektů a reálií příběhu. 13 Další bod výzkumu se zaměřuje na strategie využité při překladu toponym, antroponym, novotvarů, veršovaných pasáží a slovních hříček. Tyto strategie popsány v teorii překladu (kapitola 2) a jejich aplikace je posuzována v praktické části práce (kapitola 4 a 5). Na konci praktické části je vysvětlena motivace překladatelky pro použití těchto strategií v závislosti na interpretaci textu, a jak tato interpretace výsledný text ovlivňuje. V závěru práce shrnuje faktory ovlivňující proces překladu Harryho Pottera a posuzuje, jaké překladatelské strategie využila Suová a jak její rozhodnutí ovlivnila obsah a formu cílového textu. 1.3 Typologie čínštiny Čínština a angličtina se z hlediska jazykové struktury liší v bodech, které ovlivňují možnost s jazykem pracovat v doslovném převedení. Překladatel je tedy nucen originální text posuzovat nikoli jako souhrn gramatických konstrukcí a lexikálních forem, ale jako sdělení, u něhož je třeba zachovat význam a stylizaci tak, aby se v cílovém textu odrážela. Proces autentického převedení textu Harryho Pottera a k němu zvolené strategie zásadně ovlivňují rozdílné aspekty obou jazyků, jako je čínské užití znaků oproti schopnosti angličtiny modulovat a odvozovat slova pomocí přípon a předpon. Dalším zásadním prvkem je rozdílná fonetická stránka obou jazyků, kdy v čínštině, jazyku tónovém, neexistuje intonační podtext. Autorka staví poměrnou část humorných i stylistických prvků na zvukové stránce jazyka, vázající se k používání abecedy, jako stavebního prvku těchto slov. Oproti tomu čínština používá jako základní stavební prvek znaky a dbá jejich vizuální stránku a s tím spojený význam. Jazyková typologie se odvíjí od skutečnosti, že kvůli rozdílným funkčním prvkům jazyka není vždy možné při převádění zachovat jak gramatickou, tak lexikální stavbu jazyka, ale převádějí se pouze textové výpovědi (Luschützky 2003, 11). 13 Posouzeny jsou například odkazy k Britským tradičním svátkům (kapitola 3)

11 Čínština se řadí do skupiny sino-tibetských jazyků. 14 Stejně jako angličtina je jazykem analytickým význam věty určuje slovosled nebo partikule s gramatickou funkcí. 15 Základní stavební jednotkou je slabika, která zároveň většinou odpovídá morfému. Každému z těchto morfémů je obvykle přiřazen jeden znak. Znaky mají ve většině případů jenom jedno čtení a často se liší intonací v rámci slabiky. Čínština je jazykem tónovým a klade důraz na intonaci v rámci slabiky, nikoli v průběhu celé věty (Erhart 1990, 58), ironický podtón musí být v čínštině zřejmý z kontextu. 16 Znaky jsou podle funkce rozděleny do kategorií: fonogramy, ideogramy, piktogramy, symboly, znaky a výpůjčky. Fonogramy zaznamenávají pouze zvukovou stránku slabiky a nenesou sémantický náboj (jsou například používány při fonetické transkripci cizích jmen do čínštiny), oproti tomu ideogramy zaznamenávají myšlenku. Ke kategorizaci znaků slouží radikály, stavební jednotky, které mohou nést sémantický nebo fonetický náboj. Většina znaků jsou tzv. fonoideografy, které zachovávají výslovnost v závislosti na radikálu a zároveň obsahují významovou složku. Výběr znaků zvolený pro překlad pasáží v Harry Potterovi zásadně ovlivňuje podkreslení celého příběhu. Pasáže příběhu, které jsou založené na zvukové shodě, popřípadě podobném znění jmen, ztrácejí efekt právě kvůli odlišnému pojetí čtení těchto pasáží v čínštině. Tento rozdíl je nejvíce zřetelný u překladu veršovaných pasáží a bude o něm zmínka v kapitole Podskupiny standardní čínštiny tvoří dialektické odnože podle regionu výskytu (Erhart 1990, 153). Harry Potter je přeložen do čínštiny, kterou se hovoří v Pekingu a na Tchaj-wanu. 15 Na rozdíl od flektivních jazyků, jako je například čeština, kde význam věty závisí na pádu slov. 16 I v procesu překladu musí překladatel odhalit skrytou ironii v textu a v rámci zachování významu sdělení uzpůsobit znění cílové pasáže použitím vhodných výrazů ironickému vyjádření ekvivalentních

12 2. Teorie překladu literárního textu Překlad jako dílo je umělecká reprodukce, překlad jako proces je původní tvoření. (Levý 1983, 83) Citát vyjadřuje myšlenku překladatelského ideálu, kdy překlad jako prostředek kulturní komunikace zachovává obsahovou sdělnost a kulturně-společenský kontext sdělení původního a zároveň text adaptuje následováním pravidel jazyka cílového tak, aby měl čtenář pocit, že čte dílo v daném jazyce vytvořené. V této kapitole jsou představeny faktory ovlivňující podobu cílového textu a strategie pro řešení překlenutí rozdílů mezi zdrojovým a cílovým jazykem. Levý v Umění překladu přikládá důležitost věrnosti reprodukce, umělecké stylistice díla a roli subjektivního přístupu překladatele v procesu překladu textu. Překladatel působí jako zprostředkovatel sdělení. Jeho úkolem je text správně pochopit, interpretovat a poté zakódovat do jazyka cílového. Jako interpret sdělení obsaženém v textu by si měl také uvědomovat společenské a kulturní souvislosti, které nejsou zachycené v samotném textu, ale hrají důležitou roli pro přijetí a pochopení příběhu čtenářem (Levý 1983, 42). Většina čínských čtenářů pravděpodobně netuší, že v Londýně existuje nádraží Kingʼs Cross nebo jakou funkci má ve školní hierarchii prefekt, proto je překladatelův úkol uvést tyto souvislosti tak, aby se nad nimi čtenář nepozastavil a jejich výskyt nenarušoval plynulost příběhu. Pokud se jedná o příběh zasazený do zcela jiného, čtenáři možná neznámého kulturního prostředí, překladatel by se měl ujistit, že použitá pojmenování budou čtenáři dostatečně srozumitelná, například že nezamění jména osob za jména lokací apod. V případě Harryho Pottera, kde se vyskytují jak pojmenování vymyšlených reálií kouzelnického světa, tak pojmenování reálných lokací, je třeba se k tomuto problému postavit a uvážit, zda názvy těchto reálií zachovat v podobě odpovídající původnímu textu, nebo jejich znění upravit tak, aby byly v cílovém jazyce pro čtenáře srozumitelnější i v kontextu jazyka. 17 Okolnosti příběhu, lokace, popřípadě doby, ve které se odehrává, pak může dovysvětlit poznámkový aparát (viz kapitola 3) nebo předmluva, uvádějící čtenáře do situace. 17 Vladimír Medek v rozhovoru pro Radiožurnál [cit ] uvádí, že i přes počeštění některých výrazů tak nechtěl učinit u všech pojmenování a reálií, aby naopak zachoval fakt, že se jedná o příběh odehrávající se za hranicemi naší země

13 2.1 Proces překladu textu Před zahájením samotného procesu překladu musí překladatel nejprve pochopit daný text. Ke správnému pochopení sdělení je nezbytná perfektní znalost jazyka, v jakém je dílo uvedeno, kulturně-historických souvislostí, ve kterých se příběh odehrává, popřípadě podmínky, za jakých text vznikal. 18 V úvodu bylo řečeno, že komunikace prostřednictvím psaného textu postrádá paralingvistickou složku, přesto je i v psaném textu nutné zachovat nonverbální složku, jako je náladové ladění, vyšší umělecké celky a dodržet ideový záměr autora (Nord 2005, 16; Levý 1983, 52). Po subjektivním pochopení předlohy nastává fáze interpretace daného textu. Objektivizaci překladatelovy interpretace může přiblížit zvážení překladových norem a stanovení interpretačního stanoviska. Na začátku procesu by měl překladatel uvážit, komu je text primárně určen (orientace na předpokládané čtenáře také ovlivňuje volbu vhodných sdělovacích prostředků) a jakou ideu je třeba sdělit (Levý 1983, 61). Další otázky, které by měly doprovázet vytvoření interpretačního stanoviska, jsou proč a za jakým účelem je text interpretován, jakým stylem je zpracován a jaký by měl být jeho výsledný efekt (Nord 2005, 41). Objektivní interpretace textu zajistí použití vhodné úrovně zdvořilosti při rozhovorech, popřípadě správnou volbu při nahrazování výrazů jejich nepřímými protějšky. Účel textu určuje volbu jazyka, celková myšlenka autorova záměru se může odrazit ve stylizaci textu po obsahové i formální stránce. Naopak nedostatečné seznámení překladatele s původním jazykem či autorovým záměrem může vést k nepřesnému překladu (viz kapitola 5.2). V situacích, kdy cílový jazyk nedisponuje dostatečnou lexikální zásobou synonymních vyjádření, je záhodno se je snažit obměňovat s účelem zachování rozdílů patrných z textu zdrojového. 19 V případě, že vyjadřovací prostředky pro převedení výrazů z původního jazyka v cílovém jazyce vůbec neexistují, musí překladatel tuto situaci řešit jejich nahrazením. Nejčastější metodou tohoto nahrazení je převzetí cizího slova, které se v čínském překladu hojně využívá (Knittlová 2000, 84), viz poznámka 18. V závislosti na míře rozdílnosti zdrojového a cílového jazyka existují úplné či částečné gramatické a lexikální protějšky k původním výrazům, jejichž výběr může být ovlivněn 18 Znalost kontextu může čtenáři ulehčit identifikaci s příběhem, popřípadě v textu odhalit odkazy ke kulturněspolečenskému dění (například satiru) a zvýšit tak požitek z četby. Obeznámenost s podmínkami, za jakých text vznikal, může vést k hlubšímu pochopení smyslu příběhu. 19 Tato situace se vztahuje nejen na lexika, ale i na zvukovou podobu sdělení. O převodu novotvarů je pojednáno v kapitole

14 celkovým vyzněním příběhu. Při překladu slov je vhodné vyhnout se obecným výrazům a využít sdělovacích prostředků cílového jazyka tak, aby text působil přirozeně a barvitě, například používat konkrétní pojmenování místo obecných pojmů (Levý 1983, 137). Poslední fází překladatelského procesu je zakódování textu do cílového jazyka. V tomto procesu by měl překladatel maximálně využít gramatických i lexikálních prvků cílového jazyka, aby pro čtenáře působil přirozeně. Jelikož se v případě Harryho Pottera jedná o překlad beletristický, důraz by měl být v určitých situacích, jako je výskyt metafor, přísloví, hovorových výrazů, slovních hříček či veršovaných pasáží, kladen na uměleckost textu oproti doslovnosti překladu. Dané situace může překladatel řešit užitím přísloví a pořekadel a idiomatických spojení vycházejících z cílového jazyka, 20 tvorbou novotvarů, vnímáním a případným vysvětlením společenských a kulturních aspektů ovlivňujících dění v příběhu a jednání vystupujících postav a přetvořením básní a jiných stylisticky hodnotných útvarů (Levý 1983, 108). Čeština i angličtina odvozují slova od jednoslabičného kořene, který nese určitou zvukovou podobu. Tento fakt umožnil českému překladateli Harryho Pottera, Vladimíru Medkovi, zachovat stejnou fonetickou podobu sdělení ve vztahu k češtině tak, jak to autorka mínila v angličtině (viz kapitola 5). Medek pracuje s jazykem i na sémantické úrovni lexikální a při překladu pojmenování osob a kouzelnických artefaktů se řídí podobnými strategiemi, které autorka použila při tvorbě těchto pojmenování. Rowlingová z pravidla vychází z latiny, popřípadě čerpá z anglických archaismů. Také využívá aliterací, slovních spojení začínajících stejným písmenem, a přesmyček, které často tvoří humornou složku textu 21. Díky podobné stavbě angličtiny a češtiny Medek všechny tyto prvky věrně kopíruje. Anagramy byly díky společnému užívání abecedy v českém překladu zachovány. Základní rozdíl při převodu pasáží do čínštiny je znění slov nesoucí sémantický náboj oproti důrazu na tvar znaku v čínštině. Tónový charakter čínštiny se znaky nesoucími specifickou výslovnost omezuje použití tohoto jazykového aspektu a sémantický náboj sdělení založených na zvukové shodě je v čínském překladu oslabený. 20 V podkapitole 5.2 je zajímavý příklad užití poznámky pod čarou, odkazující k neexistující taoistické formuli. V rámci přiblížení textu cílovému čtenáři by tato mohla být nahrazena reálným zaklínadlem nebo úslovím vycházejícím z čínské kultury, efekt, který by na čtenáře tato pasáž měla, by byl jistě umocněn. 21 Ukázkou slovní přesmyčky s humorným podtextem je situace se záměnou jmen dvojčat Weasleyových, Freda a George, popsaná v podkapitole

15 2.2 Řešení problému nulového ekvivalentu Cílem překladu je vytvořit text, který je po obsahové a ideálně i formální stránce ekvivalentní textu výchozímu. V závislosti na odlišnosti zdrojového a cílového jazyka však může nastat situace, kdy cílový jazyk neposkytuje překladateli dostatečný gramatický a lexikální základ pro přesné vyjádření původního sdělení. V okamžiku, kdy překladatel nemá v cílovém jazyce prostředky odpovídající zdrojovému jazyku, situaci řeší jejich nahrazením (Knittlová 2000, 33). Gramatické a lexikální protějšky jsou rozděleny, dle míry ekvivalence, na protějšky absolutní, částečné a neexistující neboli nulové. 22 Protějšky absolutní jsou slova nesoucí stejný význam v určitém kontextu. Často se jedná o označení nebeských těles, přírodních úkazů a pojmenování částí lidského těla a objektů celosvětově rozšířených. Například znak pro měsíc 月 (yuè) odpovídá anglickému month ( časový úsek ) i moon ( nebeské těleso ), stejně tak jako v češtině. Částečné protějšky se shodují ve významu, ale často se liší formálně. Jednoslovný výraz může být nahrazen výrazem víceslovným nebo jeden z výrazů nese více významů, popřípadě se jedná o citově zabarvené pojmenování, pro jehož vyjádření neexistují prostředky v cílovém jazyce. 23 Příkladem takového protějšku je oslovení Peevsie, zdrobnělina jména Peeves ( Protiva ) školního strašidla v příběhu Harry Potter. 24 Koncovka -ie v tomto případě značí zlehčování důležitosti vlastního jména. Překladatelka v tomto případě řeší znázornění zdrobnění přidáním znaku pro slovo malý 小 (xiǎo) a 皮 皮 鬼 (pípíguǐ) reprezentuje jméno daného strašidla (Peeves). V okamžiku, kdy k danému výrazu v cílovém jazyce vhodný protějšek neexistuje a výraz není možné v rámci zachování věrnosti textu vynechat, je nutné vytvořit novotvar v cílovém jazyce, kterým bude neexistující protějšek (neboli nulový ekvivalent) nahrazen (Knittlová 2000, 84). K běžným metodám řešení nulového ekvivalentu patří převzetí výrazu 22 Ekvivalenci překládaných prvků je možno rozdělit do kategorií: lexikální, gramatické, textové a pragmatické (Knittlová 2000, 33). Problém nulového ekvivalentu se tak v překladu vyskytuje nejen při hledání nových výrazů, ale i v gramatických úkazech. 23 Částečné protějšky na základě jejich rozdílů po stránce: formální (například počet slov ve výrazu, předložkové vazby), významově denotační (přímo označující význam), významově konotační (rozšiřujících význam daného slova) a pragmatické (indikujících nepřímý význam, jako je např. postoj mluvčího). Prvky těchto kategorií spolu mohou souviset (Knittlová 2000, 35). 24 Emotivně zabarvené výrazy zahrnují například oslovení zdrobnělinami nebo vulgarismy. Jedná se také o přezdívky, které jsou hojně používané při vzájemném oslovování bradavických studentů

16 ze zdrojového jazyka. K tomuto převzetí slouží transkripce, kde je fonetické znění mluveného projevu zaznamenáno konkrétními znaky. 25 Další strategií převedení neexistujícího výrazu do cílového jazyka je adaptace. 26 Adaptace se provádí ponecháním kořenu slova, a přizpůsobením jeho formy potřebám jazyka cílového. Zkombinujeme-li adaptaci s převedením originálního výrazu (částečná adaptace a zároveň převzetí), vytvoříme kalk, tedy samostatné slovo vycházející z originálního jazyka, které je novotvarem v jazyce cílovém. Poslední z často používaných strategií převedení nulového ekvivalentu je vynechání slova v případě, že jeho nepřítomnost nezmění vyznění daného výrazu. Angličtina se svou strukturou, slovní zásobou, vývojem slov, užitím hovorových výrazů, metafor a idiomů výrazně liší od čínštiny. Výše uvedené strategie jsou proto jen částečně aplikovatelné při překladu do těchto jazyků. Čínština při přejímání cizích slov staví na zaznamenání jejich zvukové podoby znaky s fonetickou funkcí. Autorka používá techniky, jako je přiřazení sémantického významu pojmenováním osob, předmětů a míst, nebo aliterací 27, aby vytvořila dojem pohádkového 28 světa (který je výjimečný nejen faktickými prvky, ale i po jazykové stránce, viz výše) a zároveň dopomohla čtenáři ke snadnější orientaci v tomto světě. Překladatelka použitím fonetické transkripce ztrácí u naprosté většiny pojmů sémantickou složku daných výrazů, a čtenář tak může být při četbě zmaten výskytem velkého množství toponym a antroponym. Je-li jeden z faktorů ovlivňujících proces překladu orientace na cílového čtenáře (podle: Levý, kapitola 2), pak by měl být důraz na srozumitelnost pojmů a přiřazení sémantického náboje pojmům tak, jak tomu je u původního textu, překladatelovou prioritou U jazyků založených na hláskových abecedách je jako transkripční metoda často používaná transliterace, kdy jedno písmeno abecedy zdrojového jazyka odpovídá jednomu písmenu jazyka cílového, například při převádění latinky do azbuky (Erhart 1984, 171). 26 Pomocí adaptace je v Harry Potterovi přeloženo například zaklínadlo alohomora, 阿 拉 霍 洞 开 (ālāhuòdòngkāi), které slouží k otevírání dveří. Zaklínadla jsou většinou přeložena fonetickou transkripcí (viz 4.2), v tomto případě však překladatelka přidala ke slovu znaky 洞 开 (dòngkāi) znamenající doširoka otevřít. V tomto případě byla zvuková podoba tohoto slova adaptována na výraz se sémantickým nábojem. 27 Aliterace se v textu hojně vyskytují jak při pojmenování osob, lokací i objektů. Jako příklad uvedu názvy čtyři historických postav, zakladatelů Bradavic, jejichž jména zní v angličtině Salazar Slytherin, Rowena Rawenclaw, Helga Hufflepuff a Godric Gryffindor. 28 Umělecké prvky užité v textu jsou přiřazeny pasážím děje odehrávajícím se ve fantastickém světě, oproti popisným pasážím ze světa nekouzelníků, kde se v textu tyto prvky nevyskytují. Díky této práci s jazykem je tak kontrast obou světů zvýrazněn. 29 Tato problematika opět vede k popularitě falešných překladů Harryho Pottera, ve kterých často figurují postavy s původními čínskými jmény, nebo se děj v Číně odehrává. Podle New York Times na čínském trhu koluje kolem 30 % těchto nelegálních kopií. HOWARD W., French. Chinese Market Awash in Fake Potter Books. [online] [cit ]. Zdroj:

17 3. Zasazení příběhu do reálného kontextu Pozitivní přijetí Harryho Pottera způsobil mj. fakt, že tento fikční svět obsahuje prvky realistického zobrazení současné Británie, a tím čtenáři tento svět činí bližším a požitek z četby autentičtějším. 30 Cíloví čtenáři, kterým byl tento text primárně určen (předpokládáme, že se jedná o mladší generaci obyvatel Velké Británie), tak nemají problém s identifikací v knize zmíněných míst, jmen osob, politických funkcí či názvů festivalů, a jako exotické jsou vnímány pouze ty prvky, které vycházejí z magického světa. Oproti tomu čínský čtenář, nemaje encyklopedickou znalost britských reálií, může považovat za fantastický nejen kouzelnický svět, ale i vyobrazení cizí země s jejími kulturními zvyklostmi. Překladatel by měl stále zachovat podobu textu, aby působil autenticky i pro cílového čtenáře, mj. rozhodnout, které reálie hrají roli pro správné pochopení příběhu, a tyto reálie zřetelně objasnit. Možnost pochopení příběhu s veškerými jeho okolnostmi vede nejen k ulehčení ztotožnění čtenáře s postavami v příběhu, ale i k nahlédnutí do myšlenkového a kulturního systému země, ve které příběh vznikal. I ve fantastických příbězích jsou proto tato vyobrazení reálných skutečností cennými ukazateli skutečných společensko-kulturních procesů. V příběhu Harryho Pottera mimo reálné lokace a instituce existuje samostatně fungující svět magický, ve kterém jsou stanovena a dodržována určitá pravidla (jako školní systém, zákaz používání kouzel mimo školní pozemky a preventivní opatření zabraňující lidem bez magických schopností, mudlům, se o existenci tohoto světa dozvědět). Tato pravidla však vycházejí z fungování britské společnosti i přesto, že se jedná o svět magický, čtenáři jej považují díky podobnosti se světem, ve kterém sami žijí, za autentický. Níže jsou uvedené reálie, které se vyskytují v Harry Potterovi. U jejich převedení do čínštiny je možno posoudit, do jaké míry obeznámenost s nimi umožňuje čtenáři proniknout do jádra příběhu. Pro usnadnění tohoto přijetí vložila Suová do čínského vydání poznámkový aparát, který vysvětluje většinu reálií týkajících se zeměpisných lokací a tradičních svátků. 30 Rowlingová vytvořený magický svět propracovala po jazykové i faktické stránce a pro jeho fungování vytvořila seznam předmětů, kouzelnických institucí a historických událostí, což ulehčuje čtenáři přijetí tohoto fikčního světa. Oproti tomu realistické prvky činí příběh pro čtenáře autentickým

18 3.1 Toponyma Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole o teorii překladu, klasickou technikou převedení cizích názvů do čínštiny je jejich fonetická transkripce do znaků s podobnou výslovností, jako je znění slova v originále. U vlastních jmen reálných lokací není kladen důraz na sémantický význam slova, jejich převedení fonetickou transkripcí s vysvětlením v poznámkovém aparátu by nemělo výrazně narušit čtenářovo přijetí příběhu. Tabulka 1 toponymum český překlad čínský překlad pynyin a. Bristol Bristol 布 里 斯 托 尔 Bùlǐsītuō'ěr b. Dundee Dundee 丹 地 Dāndì c. Kent Kent 肯 特 郡 Kěntèjùn d. London Londýn 伦 敦 Lúndūn e. Majorca Mallorka 马 约 卡 Mǎyāokǎ f. Surrey 31 Surrey 萨 里 郡 Sàlǐjùn g. The Isle of ostrov Wight 怀 特 岛 Huáitè dǎo Wight h. The Kingʼs nádraží Kingʼs Cross 国 王 十 字 车 站 Guówáng Shízìchē Cross Station zhàn i. Yorkshire Yorkshire 约 克 郡 Yuēkèjùn Tabulka jedna představuje toponyma 32, která jsou v překladu reprezentována svými oficiálními čínskými názvy (tab. 1.; a, c, d, e, f, h, i), a čtenář si tak může existenci těchto míst ověřit. Dundee (tab. 1, b) a ostrov Wight (tab. 1, g) jsou vyjádřeny znaky s pouze fonetickou funkcí a jejich lokace je dovysvětlena v poznámkovém aparátu, stejně jako u ostatních lokací kromě Londýna (tab. 1, d) a Surrey (tab. 1, f). Obeznámenost s lokacemi, ve kterých se příběh odehrává, může čtenáři usnadnit identifikaci s příběhem a obohatit jeho zážitek z četby. Pohyb hrdinů fikčního světa v autentických lokacích umocňuje záměr autorky vytvořit svět propojený s realitou a umocnit 31 Surrey je region nacházející se na jihozápadní okrajové části Londýna. 32 V kouzelnickém světě příběhu existují místa se smyšlenými názvy, tvorba těchto názvů spadá do kategorie tvorby pojmenování a překladu novotvarů (viz kapitola 2.2), a proto je neuvádím na tomto místě

19 tak kontrast tohoto běžného světa oproti tomu kouzelnickému. 33 Čínský překlad je doplněn poznámkovým aparátem, který poskytuje bližší zeměpisné určení u výše uvedených pojmů, ale nezvyšuje uměleckou hodnotu textu. Výskyt existujících lokací, vytváří u britského čtenáře pocit autenticity, kdežto čínskému čtenáři příběh nijak nepřiblíží. 3.2 Svátky Podobně jako u lokací může být pro čínského čtenáře zarážející výskyt tradičních britských svátků, které v Číně neexistují. Mezi tyto patří Vánoce, oslavy 5. listopadu a Halloween (viz tabulka 2). Tabulka 2 svátek český překlad čínský překlad pynyin a. Christmas Vánoce 圣 诞 节 shèngdànjié b. Bonfire Night noc pálení ohňů 火 之 夜 huǒzhī yè c. Halloween večer Všech svatých 万 圣 节 前 夕 wànshèngjié qiánxī Koncept Vánoc je v Číně známý, i když se tento svátek neslaví, proto se jeho popis nevyskytuje v poznámkovém aparátu. Svátek ohňostrojů (Bonfire night 34 ) je v poznámkovém aparátu vysvětlen jako každoroční (5. 11.) oslavné aktivity, kdy se v Anglii pouští ohňostroje (Loulin 2000, 4). V textu je odkaz k tomuto svátku uveden v souvislosti s popisem výskytu ohňostrojů způsobených kouzelníky (Rowling 2010, 11), a tak výskyt poznámky vysvětlující funkci tohoto svátku, spíše než jeho historické okolnosti, poskytuje čtenáři dostatečnou informaci o původu tohoto přirovnání. K Halloweenu je v překladu odkazováno jako k večeru před Všemi Svatými. Poznámkový aparát obsahuje pouze datum konání tohoto svátku, 1. listopadu (Luolin 2000, 34), ale význam dále nerozvíjí. 35 Při první zmínce Halloweenu není kontextuální znalost tohoto svátku důležitá pro pochopení děje. Dále v příběhu, kde je průběhu tohoto svátku věnovaná celá kapitola (Luolin 2000, 99), by doplňující informace o této tradici čtenáři usnadnily pochopení 33 Tento kontrast je vyjádřen i lexikálně názvy kouzelnických lokací znějí fantasticky oproti běžným toponymům. Více v kapitole V Británii tento svátek odkazuje k zadržení Guye Fawkese, příslušníka katolické církve, který se podílel na plánování atentátu na krále Jakuba I. Stuarta vyhozením budovy parlamentu do vzduchu. Zabránění tohoto incidentu se slaví pálením ohňů. 35 Halloween, neboli předvečer Všech Svatých předchází křesťanskému svátku uctívání Všech Svatých. V Číně existuje festival uctívání zesnulých, festival Čingming (slaven 15. den po jarním slunovratu)

20 děje. Fakt, že jsou v poznámce zaznamenána pouze data konaných událostí a nikoli aspekty svátků, události s nimi spojené mohou v překládaném textu působit nekomplexním dojmem a čtenáři znesnadňuje možnost se příběhem identifikovat. 3.3 Školní systém Většina děje příběhu se odehrává v internátní škole zvané Bradavice, kam studenti odjíždějí studovat na dobu školního roku. Prvky této školy (zahajovací ceremoniál, rozdělení do kolejí nebo studentská hierarchie) jsou inspirovány systémem škol v Británii. Pro britské čtenáře tento prvek bude působit spíše autenticky. 36 Naopak v Číně není výskyt internátních škol běžný, a čtenáři je proto mohou považovat za další z exotických prvků příběhu. Systém fungování školy je v Harry Potterovi poměrně podrobně vysvětlen v originále i v překladu. Koleje (houses) jsou do čínštiny přeloženy 学 院 (xuéyuàn) a jejich funkce je v textu vysvětlena. Součást fungování školy tvoří prefektský systém, 37 kdy je studentům vyšších ročníků (od pátého ročníku výše) udělen dohled nad studenty mladšími. Prefekti také mohou udělovat nebo strhávat body, které se počítají do celkového hodnocení koleje, nebo udělovat školní tresty. V čínském překladu je prefekt označen znaky 级 长 (jízhǎng) nesoucími význam, nadřízeného ve funkci, který tuto funkci opisuje a čtenáři tak poskytuje dostatečnou informaci pro porozumění příběhu. Místa a svátky vyskytující se v příběhu jako autentické prvky pravděpodobně na čínského čtenáře nepůsobí jako pojítka k realitě, ale naopak jako prvky exotické. Britský čtenář se ve fikčním světě pohybuje jako v domácím prostředí, na jehož pozadí se odehrává fantastický příběh, který ale působí realistickým dojmem. Čínský čtenář však bude považovat koncept příběhu za fantastický jako celek, a výskyt magických prvků nebude, oproti čtenáři britskému, považovat za výjimečné v porovnání s medlovským světem v knize popsaným. 36 Tzv. boarding schools. 37 V Británii je prefektský systém součástí internátních a soukromých škol

21 4. Překlad jmen Tato kapitola je zaměřena na ilustraci překladatelova postupu u překladu konkrétních pojmenování v Harry Potterovi. Překladatel převedl většinu výrazů fonetickou transkripcí, kterýžto postup zamezuje vyniknutí autorčiných záměrů a ubírá textu na umělecké kvalitě. U jednotlivých kategorií pojmenování je uveden autorčin záměr při tvorbě daného pojmenování, strategie, kterou překladatel použil a dopad, jaký znění čínského překladu může mít na čtenáře. Jelikož angličtina i čeština vycházejí ze stejné jazykové rodiny a určitá slova staví na společných základech latiny (Erhart 1990, 99), jsou pro porovnání překladatelských řešení uvedeny i Medkovy varianty. 4.1 Strategie překladu antroponym V příběhu Harry Potter je představeno velké množství postav, které by se pro lepší orientaci daly roztřídit do kategorií jako Harryho kamarádi a spolužáci, bradavičtí profesoři a osobnosti pocházející z kouzelnického světa, historické osobnosti a duchové. 38 Autorka vložila do pojmenování těchto postav určitou sémantickou průhlednost, na první pohled patrnou britskému čtenáři. Postavy Harryho spolužáků nesou v Británii běžně používaná, moderní jména, ale historické osobnosti a významní kouzelníci mají jména mnohem fantastičtější. Pojmenování nejmocnějšího kouzelníka na straně dobra tedy Albus Dumbledore (Albus Brumbál), 39 a hlavní záporné postavy lorda Voldemorta, nesou sémantický význam, který vypovídá o charakteru postavy 40. U pojmenování vedlejších postav vycházejících Tabulka 3 jméno v originálu knihy čínské znaky pynyin český překlad 1 a. Harry Potter 哈 利 波 特 hālì bōtè Harry Potter b. Ron Weasley 罗 恩 韦 斯 莱 luó'ēn wéisīlái Ron Weasley c. Professor Mc. Gonagall 麥 格 教 授 màigé jiàoshòu Profesorka McGonagallová d. Mr. Dursley 德 思 礼 先 生 désīlǐ xiānsheng pan Dursley 38 Smyšlené historické osobnosti vytvořené pro tyto příběhy. 39 Celým jménem Albus Percival Wulfric Brian Dumbledore. 40 Albus v latině znamená bílý, čistý, jasný (Pražák II 1975, 59). Tyto přívlastky by se daly přisoudit charakteru hlavního hrdiny na straně dobra. Oproti tomu jméno Voldemort svým kořenem odvozeným od slova mors (viz níže) evokuje spojitost se smrtí a obsahuje negativní konotační nádech

22 z kouzelnického prostředí Rowlingová často používá aliterace, 41 které usnadňují zasazení postav do kontextu. Tyto strategie jsou snadno zpozorovatelné čtenářem anglického, popřípadě českého textu, ale ve zpracování čínského překladu nejsou tyto techniky patrné. Jak jména v Británii běžně používaná, tak i fantastická jména jsou převedena znaky s pouze fonetickou funkcí (k tomu došlo u většiny těchto jmen, viz příklady níže), čínský čtenář mezi nimi tak neuvidí rozdíl. Suová překládá většinu jmen v Harry Potterovi fonetickou transkripcí a, jak je uvedeno níže, tuto strategii užívá i u jmen, která byla vytvořena za účelem vyjádření významu, spíše než kvůli jejich zvukové podobě. Na následujících příkladech je vysvětlený vliv tohoto postupu na možné pojetí příběhu čtenářem. Jako ukázku jmen bez specifického významu, jejichž fonetický překlad vyznění textu nijak neovlivní, jsem zvolila níže uvedená pojmenování. Tato jména jsou běžnými pojmenováními, která jsou převedena fonetickou transkripcí a zachovávají počet slabik odpovídající původnímu pojmenování (tab. 3, a; 3, b). Pravidla pro převádění jmen cizích do čínštiny se většinou řídí zachováním první slabiky, která odpovídá znění příjmení, foneticky odpovídající slabice převzaté z vlastního jména a doplněním o fonetické znaky běžně se používající pro jména ženská nebo mužská. V čínštině se jména také uvádějí v pořadí příjmení, jméno. Toto pořadí, bližší cílovému čtenáři, nebylo zachováno u překladu vlastních jmen, ale zůstalo v případě, kdy je za jménem přidán titul, popřípadě označení zaměstnání nebo společenského postavení. Stejného postupu překladatelka využívá i u překladu jmen bradavických duchů. Níže uvedené příklady uvádějí snahu překladatelky zachovat pojmenování společenského statusu u těchto osob přiřazením všeobecného přívlastku ke každému jménu (viz tabulka 4). Tabulka 4 jméno v originálu knihy čínské znaky tónový přepis (pynyin) český překlad a. The Fat Friar 胖 修 士 幽 灵 pàng xiūshì yōulíng Tlustý Mnich b. The Grey Lady 格 雷 女 士 géléi nǚshì Šedivá Dáma c. Bloody Baron 血 人 巴 罗 xuèrén bāluó Krvavý Baron V čínštině xiūshì znamená mnich (příslušník náboženského řádu); a výraz yōulíng znamená duch. Překladatelka blíže určující výraz yōulíng použila pouze u pojmenování 41 Aliterace je stylistický prvek, kdy slova ve slovním spojení začínají stejným písmenem

23 tlustý mnich (pàng xiūshì), nikoli k ostatním duchům. Toto může být způsobeno tím, že v Číně se vyskytují mniši (na rozdíl od baronů a rytířů), a proto překladatelka považovala za vhodné specifikovat, že se v hradě nevyskytují mniši jako takoví. Lady v angličtině odkazuje k oslovování příslušnic šlechty, nejedná se tedy o vlastní jméno. Znaky označující nǚshì sice doslovně překládají výraz lady, ale vzhledem ke stáří výrazu v původním díle nepůsobí moderní ekvivalent stylisticky vhodně, jelikož neodpovídá označení zástupce aristokratické vrstvy. Stejně tak převedla překladatelka přívlastek grey 42 nikoli znakem pro šedou barvu, ale přepisem, jaký se oficiálně používá pro převedení příjmení Grey. Rys, že duch této postavy je opravdu šedivý, se zde zcela ztrácí a dochází tedy k nepřesné interpretaci tohoto označení. U překladu jména Bloody Baron je postup stejný jako u Šedivé Dámy. Výraz xuèrén doslovně znamená krvavý člověk, ale výraz baron je převedeno pouze znaky s fonetickou funkcí. Překladatelka zřejmě nepřikládala důležitost zdůraznit, že tyto postavy pocházejí z jiného historického období a patří k určité společenské vrstvě. Otázkou zůstává, jestli by nebylo vhodnější pro čtenářovo pojetí příběhu použít výrazy vycházející z čínské historie, které ovšem nesouvisejí s tou evropskou. Použitím neutrálního šlechtického titulu místo fonetického Tabulka 5 jméno v originálu čínské znaky tónový přepis český překlad knihy (pynyin) a. Oswald 奥 斯 瓦 尔 德 康 奈 àosīwǎ'ěrdé Oswald Kornelius Popletal Cornelius Fudge 1 利 福 吉 kāngnàilì fújí b. Draco 德 拉 科 马 尔 福 délākē mǎ'ěrfú Draco Malfoy Malfoy c. Voldemort 伏 地 魔 fúdìmó Voldemort d. You Know Who e. Nearly Headless Nick 神 秘 人 shénmìrén Ty-víš-kdo 差 點 沒 頭 的 尼 克 chàdiǎn méitóu de Skoro Bezhlavý Nick níkè 42 Grey v angličtině znamená šedý

24 přepisu, popřípadě moderního označení pro dámu nepodporuje celkový obraz bradavického hradu jako monumentálního místa s dlouholetou historií, tak jak by jej vnímal čtenář, který je s výše uvedenými tituly obeznámen. Autorčin záměr použít u pojmenování postav znaky se sémantickým nábojem a tím naznačit jejich charakter je ilustrován v tabulce 5 (viz předchozí strana). První postava (tab. 5, a) je ministr kouzel, který si chce za každou cenu uchovat tvář úspěšného politika, a v průběhu série ze strachu čelit nepříjemným pravdivým událostem před veřejností tají fakta ohledně návratu zlého mága. Příjmení Fudge v angličtině doslovně znamená mlhavý, zmatený. Čínská překladatelka se pokusila zachytit charakterový rys postavy ve jméně použitím znaků s fonetickým i významovým charakterem: kāng zdravý, nài snášet, lì prospěch, fú štěstěna, jí šťastlivec, jméno Oswald je přepsáno znaky s čistě fonetickou funkcí. Význam znaků lì prospěch, fú štěstěna, jí šťastlivec odkazuje k blahobytnému postavení ministra, a ne k charakteru dané osoby. Draco Malfoy (tab. 5,b), snobský chlapec, který záměrně škodí ostatním, je Harryho úhlavním nepřítelem mezi bradavickými studenty. Draco v latině znamená drak, Malfoy má základ společný s latinským slovem maleficium znamenajícím zlý čin, zločin (Pražák II 1975, 63). Čínská překladatelka se sémantikou tohoto jména příliš nezabývala, pouze při přepisu příjmení použila, stejně jako u jména ministra kouzel, znak fú štěstěna, který může odkazovat k zámožnosti rodiny, ze které tato postava pochází. Překladatelčino rozhodnutí zachovat formu pojmenování na úkor jeho obsahu má za následek nejasný význam u pojmenování hlavní záporné postavy, lorda Voldemorta (tab. 5,c). Jméno Voldemort vzniklo odvozením z latinského slova mors, smrt (Pražák II 1975, 67). Překlad tohoto jména obsahuje znaky: fú být skryt ; dì země ; mó démon, zlý duch. Tyto znaky evokují určitou skrytou, plíživou, zlomyslnou bytost, což čtenáři může charakter postavy trochu přiblížit, i když se, stejně jako v případě překladu jména Fudge, nejedná o rys, který v původním textu vystihuje autorka. 43 Postava Lorda Voldemorta je ve světě kouzelníků obávaná do té míry, že se ho naprostá většina bojí oslovit jménem, a místo toho k němu odkazuje pomocí užití Ty-víš-kdo (tab. 5, d). Anglické You Know Who zřetelně stanovuje, že člověk, ke kterému se obracíme, ví, o kom 43 Lord Voldemort pochází z rodové linie jednoho ze čtyř zakladatelů Bradavic, Salazara Zmijozela, který má ve znaku hada. Vlastností tohoto mága je schopnost mluvit s hady, kterou Voldemort zdědil. Tato postava se také svojí znetvořenou vizáží hadovi podobá. V čínském překladu odkazujícímu k plíživému démonu je odkaz na podobnost s hadem patrný

25 se mluví, jelikož Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit 44 je jenom jeden. Čínská překladatelka se pro překlad výrazu Ty-víš-kdo rozhodla použít znaky shénmì, což znamená tajemný, mysteriózní (rén je člověk ). Tato přezdívka tedy evokuje jakousi tajemnost této osoby, ale postrádá vyzdvižení jeho jedinečnosti. Poslední příklad převedení jména se sémantickým nábojem je překlad přezdívky dalšího z bradavických duchů, Skoro Bezhlavého Nika (tab. 5, e), kde je přívlastek nearly headless v čínském překladu vyjádřen výrazy chàdiǎn skoro, méi, které v čínštině slouží, jako záporka a tóu hlava. De je partikule která nese přivlastňovací funkci. Překlad vlastního jména Nick byl vytvořen stejně jako výše uvedená jména fonetickým přepisem, ale i tak přepis celého jména doslovný překlad přesně vyjadřuje autorčin záměr. Závěrečným bodem ilustrací překladatelských strategií užitých u překladu pojmenování je překlad přezdívek a oslovení. Taková oslovení jsou specifická svou formou (jejich humorný náboj spočívá v podobnosti s výrazem, ze kterého jsou odvozena). Pro ilustraci uvedu příklady různých variací oslovení Dudleyho Dursleye, 45 které byly nahrazeny ekvivalenty v cílovém jazyce. Tabulka 6 anglický originál čínské znaky tónový přepis (pynyin) český překlad a. Popkin 宝 贝 bǎobèi drahoušek b. Sweetums 心 肝 宝 贝 xīngān bǎobèi drahoušek c. Little tyke 臭 小 子 chòu xiǎozi malý dareba d. Dinky Duddydums 好 心 肝 宝 贝 hao xīngān bǎobèi Dudlíček Výše uvedená oslovení jsou odvozena ze zavedených oslovování používaných v rámci rodiny, která Suová nahradila ekvivalenty těchto oslovení běžně používaných v Číně. Poslední příklad (tab. 6,d) ukazuje vytvoření přezdívky založené na zvukové podobě slova s emotivním přívlastkem, kterou překladatelka nezachovala. V tomto případě je z původního textu i překladu 44 Další z možností, jak k tomuto mágovi odkazovat. V originále He-who-must-not-be-named. 45 Dudley Dursley je Harryho bratránek, který je zbožňován a rozmazlován svými rodiči