Dopravní a vodohospodářské stavby

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dopravní a vodohospodářské stavby"

Transkript

1 Dopravní a vodohospodářské stavby Studijní text Doc. Ing. Zdeněk Hřebíček, CSc České Budějovice 1

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. vydání ISBN Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů. 2

3 Obsah Úvod Kapitola 1 - Konstrukční uspořádání železničních staveb Základní železniční názvosloví Rozdělení drah Konstrukce železniční tratě Železniční spodek Železniční svršek Kapitola 2 - Konstrukční uspořádání pozemních komunikací Konstrukce (těleso) pozemní komunikace Vozovka Zemní těleso Odvodnění Objekty v trase pozemní komunikace Kapitola 3 - Zásady navrhování dopravních staveb železničních staveb Trasování železnic Podklady pro trasování Druhy tras Vyhledání trasy Kapitola 4 - Zásady navrhování dopravních staveb silničních staveb Vyhledání silniční trasy v mapovém podkladu Směrové řešení pozemních komunikací Výškové řešení pozemních komunikací Prostorové vedení trasy pozemních komunikací Kapitola 5 - Základní normová a předpisová ustanovení v oboru dopravních staveb železničních staveb

4 5.1 Normy Předpisy Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah Vzorové listy Kapitola 6 - Základní normová a předpisová ustanovení v oboru dopravních staveb pozemních komunikací Normy Technické podmínky Ministerstva dopravy Vzorové listy pozemních komunikací Kapitola 7 - Technologie výstavby, rekonstrukce, oprav a údržby dopravních staveb železničních staveb Základní členění opravných výkonů dle předpisu SŽDC S 3/1 Předpis pro práce na železničním svršku Ruční nářadí a malá mechanizace Motorové vozíky a drezíny pro přepravu osob a materiálu, železniční vozy pro transport materiálu Mechanizace pro obnovu kolejového lože Mechanismy pro obnovu geometrické polohy koleje Mechanismy pro úpravu kolejového lože Mechanismy pro hutnění a dynamickou stabilizaci kolejového lože Mechanismy pro obnovu koleje klasickou technologií Mechanismy pro obnovu koleje odděleným kladením Kapitola 8 - Technologie výstavby, rekonstrukce, oprav a údržby dopravních staveb pozemních komunikací Poruchy, údržba a opravy konstrukcí Návrh údržby a oprav Speciální technologie oprav Recyklace vrstev vozovky na místě

5 8.4 Rekonstrukce vozovky Kapitola 9 - Způsoby financování a zpoplatnění dopravní infrastruktury Úvod Specifikace finančních zdrojů Státní rozpočet České republiky Státní fondy Územní rozpočty Strukturální fondy Evropské unie Mezinárodní finanční instituce Moderní finanční mechanismy Úvod Partnerství veřejného a soukromého sektoru Systém zpoplatnění silniční dopravní infrastruktury Systém zpoplatnění železniční dopravní infrastruktury Kapitola 10 - Přístup na železniční dopravní cestu, přidělování kapacity železniční dopravní cesty a související smluvní vztahy Přístup na železniční dopravní cestu Licence pro železniční podnikatele Certifikát bezpečnosti Smlouva o provozování drážní dopravy Přidělování kapacity na železniční dopravní cestě Prohlášení o dráze Kapitola 11 - Liberalizace odvětví dopravy a související evropský legislativní rámec Úvod Stav a plán liberalizace v zemích EU Proces liberalizace v České republice Dokumenty EU k liberalizaci železnic

6 Úvod Železniční balíčky Konkurenční prostředí v železniční dopravě Úvod Konkurenční prostředí v železniční dopravě v České republice Fungování evropské železniční dopravy Problémy odvětví železniční dopravy Mezinárodní smlouvy a dohody ve vazbách na železniční koridory České republiky Úvod Dohody pro vytváření transevropské železniční sítě Helsinské koridory Úvod Trasa Helsinských koridorů Železniční koridory na území České republiky Modernizace železničních koridorů na území České republiky Úvod Zásady modernizace Projekty multimodálních koridorů Úvod Projekt TEN-T Závazné a doporučené dokumenty pro rozvoj dopravní infrastruktury České republiky Úvod Dopravní politika České republiky Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

7 Strategie podpory dopravní obsluhy území Politika územního rozvoje České republiky (PÚR) Operační program DOPRAVA (OPD) na léta Kapitola 12 - Multikriteriální analýza efektivity dopravních systémů Úvod Podrobná specifikace jednotlivých kriteriálních skupin Kritéria vztahující se k cílům Souhrnné zadání pro multikriteriální analýzu Stanovení relativního významu kritérií a váhy kriteriálních skupin Výpočet hodnocení variant (scénářů) Matematický model Výpočet s diferencovaným významem kritérií Kapitola 13 - Dopravní informační a telematické systémy ve veřejné dopravě Informační systémy ve veřejné osobní dopravě Obecná charakteristika Systémová architektura - klíčové prvky informačního systému v reálném čase Vozidlová výbava Automatická identifikace pohybu vozidla Přenosové technologie přenos dat v systému Systém preference vozidel na světelném signalizačním zařízení Dopravní informační centrum Jízdní řády Telematické systémy ve veřejné osobní dopravě Úvod Odbavovací systémy Použitá literatura

8 Úvod Předmět je zaměřený na problematiku staveb pozemních komunikací a železnic. Studium vychází ze zákonného rámce, kterým se řídí stavby dopravní infrastruktury a provoz na nich. Zaměřuje se na podklady pro přípravu a navrhování dopravních staveb, zásady navrhování (kategorie vozovek, řády kolejí, směrové a výškové uspořádání koleje, geometrické parametry a konstrukční uspořádání koleje, konstrukční vrstvy železničního spodku, návrhové prvky, odvodnění, zemní těleso), dále se zaměřuje na technologii výstavby, údržby, oprav a rekonstrukce dopravní infrastruktury, metodiku alokace finančních prostředků na údržbu železniční dopravní cesty a systémy diagnostiky technického stavu dopravní infrastruktury. V předmětu si osvojíte způsoby řízení a financování dopravního sektoru, dopravní informační a telematické systémy, oblast evropské legislativy a její implementaci v podmínkách dopravního sektoru České republiky. V oblasti železniční dopravy budou posluchači především seznámeni se základními normovými a předpisovými ustanoveními, týkajícími se konstrukčního uspořádání a opravných výkonů na železničním svršku a spodku (ČSN , S3, S4, S3/1, S3/2, vzorové listy železničního svršku a spodku) a se současným stavem v oblasti metodiky financování železniční dopravní cesty u nás i v zahraničí v návaznosti na diagnostický systém traťového hospodářství. Náplní výuky bude rovněž metodika multikriteriální analýzy efektivity dopravních systémů a způsoby financování a zpoplatnění dopravní infrastruktury; v oblasti železniční dopravní infrastruktury se studenti seznámí s procesem přístupu na železniční dopravní cestu, s přidělováním kapacity železniční dopravní cesty a souvisejícími smluvními vztahy. V problematice dopravní telematiky dojde k základnímu představení řídících, informačních a bezpečnostních inteligentních dopravních systémů a represivních a preventivních technologií pro zpoplatnění využívání dopravní sítě. Rovněž budou nastíněny nové přístupy v dopravě s využitím pokročilých inteligentních technologií. Předmět se bude také zabývat problematikou environmentální a souvisejícími externími ekonomickými náklady vyvozenými dopravou. 8

9 Zvláštní pozornost bude v oblasti dopravy věnována evropské legislativě. Evropská unie vydává dokumenty dvojího typu doporučující a závazné. Základním závazným dokumentem v oblasti dopravy jsou Římské smlouvy, které stanovují postupné vytváření společného evropského trhu a jeho pravidla v oblasti dopravy. Vstoupily v platnost 1. ledna 1958 a byly několikrát doplňovány a zpřesňovány. Jedním z nejdůležitějších závazných dokumentů v oblasti dopravy je pak Maastrichtská smlouva (1993). Ta deklaruje nutnost vytváření společné dopravní politiky členských zemí a potřebu vytváření transevropských dopravních sítí. Z hlavních závazných směrnic lze např. v oblasti železniční dopravy uvést dokumenty prvního a druhého železničního balíčku. Závazné dokumenty jsou právními normami pro všechny členské státy EU, jejichž nedodržení je sankciováno. Z doporučených směrnic, které mají charakter stanovení strategie dalšího vývoje, je to pak především: Bílá kniha - Strategie oživení železnic společenství (materiál zahrnuje čtyřstupňový plán revitalizace železnic EU, Zelená kniha, která se zabývá právy občana na zajištění dopravní obslužnosti hromadnou dopravou a efektivním oceňováním v dopravě (včetně nepřímých nákladů). Cílem předmětu je, aby absolvent získal obecný přehled v celém spektru daného oboru, tj. znalosti o konstrukčním uspořádání pozemních komunikací a železnic, jejich údržbě, financování a souvisejícím legislativním rámci a rovněž přehled o fungování a provozování dopravních systémů. 9

10 Kapitola 1 - Konstrukční uspořádání železničních staveb KLÍČOVÉ POJMY kolej, drážní pozemek, železniční svršek, železniční spodek, kolejnice, pražce, výhybky CÍLE KAPITOLY - seznámit se základním názvoslovím železniční problematiky - seznámit se s rozdělením drah - porozumět konstrukcím železničního spodku a železničního svršku ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD 1.1 Základní železniční názvosloví Kolej jsou dvě kolejnice upevněné na pražcích na vzdálenost, která se nazývá rozchod koleje. Kolejové pole je smontovaná kolej na délku kolejnice (obvykle 25 m). Kolejový pás tvoří za sebou upevněné kolejnice v koleji. Železniční trať je jedna nebo více kolejí včetně všech zařízení pro železniční provoz. Širá trať je část trati mezi vjezdovými návěstidly dvou sousedních stanic. Drážní pozemek vymezený mezníky ohraničuje plochu, ve které musí být zajištěn bezpečný provoz dráhy na zemním tělese včetně příslušných staveb. 10

11 Železniční spodek je především konstrukce zemního tělesa železniční tratě (výkop, násep, odřez). Tento pojem zahrnuje dále odvodňovací zařízení (příkopy, trativody), objekty v zemním tělese (zdi, propustky, mosty, tunely), nástupiště, rampy a další účelová zařízení a vybavení tratí a stanic. Železniční svršek tvoří nosnou a vodicí dráhu pro železniční vozidla. Hmotnost na nápravu je hmotnost, jíž působí jedna náprava železničního vozidla na kolej. U ČD se počítá s maximální hmotností 22 t. Průjezdný průřez vymezuje volný prostor podél koleje pro bezpečný průjezd železničních vozidel. Obrys pro vozidla (ložná míra) jsou nejvýše přípustné rozměry vozidel a nákladu (šířka a výška) v rovině kolmé k ose koleje. Je vždy menší než průjezdný průřez. Zhlaví je rozvětvení kolejí pomocí výhybek. Námezník je vodorovný trámec mezi dvěma sbíhajícími se kolejemi. Označuje místo, kam až může být jedna kolej obsazena vozidly, aniž je ohrožena jízda vozidel po sousední koleji. Traťový odpor je souhrn odporů proti tažné síle lokomotivy a je závislý na sklonových a směrových poměrech trati. Jízdní odpory proti tažné síle lokomotivy jsou souhrnem tření v ložiskách vozidel, tření kola o kolejnici a odporem prostředí (vzduchu). Návěstní a dopravní předpisy jsou ustanovení, podle kterých se řídí provoz na trati a ve stanici. Traťové hospodářství je služební odvětví oboru železniční dopravy, která pečuje o řádný a bezporuchový stav tratí a staveb. Železnice je dopravní cesta s kolejnicemi určená pro pohyb železničních vozidel. Železniční doprava je zaměřena na organizované přemísťování vozů, dopravních prostředků a na všechny úkony, které s tím přímo souvisejí (obsluha výhybek, sestavování vlaků, chod vlaků apod.). Železniční přeprava je vlastní přemísťování osob a zboží a zahrnuje všechny práce s tím související, jako např. výdej cestovních jízdenek, přijímání cestovních zavazadel k přepravě atd. 11

12 1.2 Rozdělení drah Dráhy se rozděluji z různých hledisek: a) podle zákona, Dráhy definuje zákon č. 266/1994 Sb. o drahách. Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. Rozdělení drah podle zákona o drahách: železniční - celostátní, - regionální, - vlečka, - speciální dráha, tramvajová, trolejbusová, lanová. Zákon se nevztahuje na dráhy: důlní, průmyslové a přenosné, lyžařské vleky. b) podle rozchodu koleje se dráhy dělí na: normálního rozchodu, s rozchodem v přímé 1435 mm, úzkorozchodné, s rozchodem menším než 1435 mm. Pro dráhy polní, lesní, důlní atd. jsou normalizovány rozchody 1000 mm a 760 mm, širokorozchodné, s rozchodem větším než 1435 mm. 12

13 c) podle trakce (pohonu): parní, elektrické, motorové. d) podle provedení vodicí dráhy: adhezní, ozubnicové. Adhezní dráhy využívají tření při valení kola po kolejnici, které se projevuje jako odpor hnacích kol na vodicí dráze při přenosu tažné (brzdné) síly. Velikost adheze závisí na materiálu kol a kolejnic, na hmotnosti lokomotivy, na druhu trakce atd. Na horských úsecích trati nepostačí již k pohybu vlaku jen tření mezi kolem a kolejnicí. V ose koleje se umístí ozubená ocelová pásnice - ozubnice. Do ozubnice zapadají ozubená hnací kola na spodku lokomotivy, přičemž pojezdová kola lokomotivy se pohybují po normální kolejnici (např. trať Tanvald - Polubný - Kořenov, která používá ozubnice jen v úsecích se stoupáním přes 40 %). 1.3 Konstrukce železniční tratě Železniční trať se z hlediska stavebního a udržovacího rozděluje na železniční spodek a železniční svršek (viz obr. 1.1). 13

14 Obr. 1.1 Konstrukce železniční trati 1 příkop, 2 - zemní těleso, 3 konstrukční vrstva, 4 kolejové lože, 5 pražec, 6 kolejnice, 7 kolejnicový styk, 8 rozchod kolejí, 9 kilometrovník Obr. 1.2 Schéma konstrukčního uspořádání železniční tratě Železniční spodek je inženýrská konstrukce, která je z převážné části vybudována stavební úpravou terénu a je tvořená zemním tělesem a umělými stavbami. Železniční svršek je stavební konstrukce jízdní dráhy kolejových vozidel tvořená kolejnicemi, kolejnicovými podpěrami, upevněním kolejnic a kolejovým ložem, která zajišťuje přenášení zatížení vyvozované železničními vozidly na železniční spodek. 14

15 1.3.1 Železniční spodek Železničním spodkem se rozumí: těleso železničního spodku, stavby železničního spodku, dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Těleso železničního spodku tvoří zemní těleso konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku a odvodňovací zařízení. Stavby železničního spodku jsou konstrukce, které nahrazují z části nebo úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně slouží jinému speciálnímu účelu. Ke stavbám železničního spodku patří: propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, galerie, opěrné, zárubní a obkladní zdi, zdi ostatní, protihlukové stěny a stavby ochranné. Dopravními plochami a komunikacemi se rozumí plochy a komunikace, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování věcí a zajištění obsluhy při provozu dráhy pozemními dopravními prostředky apod. Patří sem nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště, účelové komunikace, apod. K drobným stavbám železničního spodku patří prohlídkové a čistící jámy; mezi zařízení železničního spodku řadíme zarážedla, oplocení a zábradlí. Těleso železničního spodku slouží k uložení konstrukce železničního svršku. Tvary železničního tělesa jsou stanoveny vzorovými listy železničního spodku a předpisem SŽDC. Při novostavbě, opravách a údržbě železničního svršku je nutno věnovat zvláštní pozornost únosnosti pláně železničního spodku pod kolejovým ložem. Pro zvýšení únosnosti se využívá moderních technologií sanací, např. chemické stabilizace vrstev zeminy, geotextilií atd. 15

16 Důležité je také řádné odvodněni pláně zemního tělesa a proto má pláň v příčném řezu střechovitý sklon. Šířka pláně tělesa železničního spodku u jednokolejných tratí je 5,20 m, u novostaveb 6,00 m, u dvoukolejných trati 9,20 m, u novostaveb 10,00 m (viz obr. 1.3) Příkopy mají lichoběžníkový tvar. Sklon svahů násypů a výkopů je určen projektem podle posudku laboratoře zemin, aby byla zajištěna jejich stabilita. Těleso železničního spodku je tvořeno zemním tělesem z hornin a zemin, v případě méně kvalitních zemin se doplňuje konstrukční vrstvou. Obr. 1.3 Schéma konstrukčního uspořádání tělesa železničního spodku 16

17 Obr. 1.4 Rozměry pláně tělesa železničního spodku u jednokolejné trati Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku Používá se 6 typů konstrukcí (pražcového podloží): Typ 1- železniční svršek je uložen přímo na pláni zemního tělesa zeminy nesoudržné, propustné, nenamrzavé a dostatečně únosné, Typ 2- železniční svršek uložen na konstrukční vrstvu spočívající na zemní pláni. Konstrukční vrstva se provádí ze štěrkopísku, štěrkodrti popř. strusky. Zemní pláň ze zeminy soudržné i nesoudržné. Typ 3- železniční svršek uložen na konstrukční vrstvě spočívající na geosyntetiku (geotextilie, geomříž), které je uloženo na zemní pláni. Zemní pláň ze zeminy soudržné i nesoudržné. Typ 4- železniční svršek uložen na betonové prefabrikované desce spočívající na vyrovnávací vrstvě z písku nebo štěrkopísku zřízené na geotextilii nebo geomembráně, uložené na zemní pláni. Používá se na podloží s velmi nízkou únosností. Zemní pláň ze zeminy soudržné. Používá se výjimečně, u novostaveb již není tato konstrukce povolena. 17

18 Typ 5- železniční svršek je uložen na vrstvě asfaltového betonu nebo obalovaného kameniva spočívající na vyrovnávací vrstvě z písku nebo štěrkopísku zřízené na zemní pláni ze snadno zvětrávajících hornin. Typ 6- železniční svršek uložen na konstrukční vrstvě spočívající na stabilizované zemní pláni (stabilizace zeminy na místě) nebo na vrstvě stabilizované zeminy zřízené na zemní pláni (stabilizovaná směs dovezená). K stabilizaci se používá vápno, cement nebo chemické přísady. Obr. 1.5 Konstrukční typy pražcového podloží 1 až 3 Odvodnění tělesa železničního spodku K zachycení a odvedení povrchových případně podzemních vod mimo železniční těleso se zřizují odvodňovací zařízení, která jsou: 18

19 otevřená příkopy, příkopové zídky, příkopové žlaby, skluzy, kaskády aj. krytá trativody, svodná potrubí, šachty, odvodňovací vrty, vsakovací jímky aj. Jejich tvary jsou uvedeny v příslušných vzorových listech SŽDC. Obr. 1.6 Konstrukční typy pražcového podloží 4 až Železniční svršek Železniční svršek je konstrukce, která tvoří jízdní dráhu pro pohybující se železniční vozidla. Její hlavní funkcí je bezpečné vedení vozidel při přenášení dynamického zatížení ze železničního svršku na železniční spodek. Železniční svršek se skládá z kolejnic, které jsou připevněny k podporám, upevňovadel a kolejového lože. 19

20 Konstrukce železničního svršku musí odpovídat dovolené nápravové hmotnosti železničních vozidel, nejvyšší dovolené traťové rychlosti a provoznímu zatížení dané tratě a vyžaduje se u něho co nejdelší životnost a jednoduchá údržba. Vlastní jízdní dráhu pro železniční vozidla tvoří kolej. Jsou to dva kolejnicové pásy upevněné v předepsané vzdálenosti rozchodu na podpory. Kolejnicové pásy se vytvářejí spojením jednotlivých kolejnic pomocí spojek nebo svařením (BK). Nejčastějším konstrukčním typem koleje je kolej s příčnými pražci, uloženými ve štěrkovém kolejovém loži. Tato kolej se nazývá jako kolej s klasickým železničním svrškem a jednotlivé kolejnicové pásy spojené pražci vytvářejí tzv. kolejový rošt. Konstrukce koleje na betonových deskách se pak označuje jako pevná jízdní dráha. Konstrukční prvky kolejového roštu (kolejnice, upevňovadla, pražce) se volí podle druhu tratě a provozního zatížení tratě. Obr. 1.7 Konstrukce železničního svršku Rozchod koleje Normální rozchod je 1435 mm. Byl zaveden G. Stephensonem a byl odvozen z rozměrů anglických silničních vozidel. S používáním anglických lokomotiv při začátku budování železnic se tento rozchod ujal ve většině států. Ve světě se využívá přes 130 druhů rozchodů, praktický a rozhodující význam má však méně než 30 druhů rozchodů. 20

21 Úzký rozchod: 650 (Maroko), 750 (Německo), 760 (Rakousko- Uhersko- Osoblažská železnice), 800 (Švýcarsko), 914 (Nový Zéland), 1000 (Německo, Švýcarsko, Portugalsko), 1067 mm (Jižní Afrika). Široký rozchod: 1520 (Rusko), 1524 (Finsko), 1600 (Irsko), 1674 (Španělsko), 1676 mm (Argentina, Indie). V ČR jsou kromě normálního rozchodu normalizovány ještě rozchody 600, 760 (Osoblažská dráha), 900 (zrušená důlní dráha v Sokolově) a 1000 mm (tramvaj Liberec- Jablonec + dříve Sudety) pro důlní, průmyslové, příp. regionální dráhy. Kolejnice V železniční koleji se soustředilo užívání kolejnic na kolejnice širokopatní, v tramvajové koleji na stojinové žlábkové nebo blokové kolejnice. Mimoto se používají pro výhybkové konstrukce jazykové a srdcovkové kolejnice, blokové kolejnice u pevné jízdní dráhy a speciální kolejnice pro jeřábové dráhy. Obr. 1.8 Tvary kolejnic Užívané kolejnice v síti SŽDC Kolejnice tv T, výroba zahájena v roce 1930, vyhovovala výhledové rychlosti 150 km h - 1, hmotnost 50 kg/m, dožívají na regionálních tratích. Název T znamená těžká (těžký svršek). R 65, výroba zahájena v roce 1963, hmotnost 65 kg/m, určena pro silně zatížené tratě, název znamená rels - z ruštiny. S 49 - výroba zahájena v roce 1970, která nahradila tvar T, S je z německého Schiene. 21

22 UIC 60 - výroba zahájena v roce 1991, jedná se o nejužívanější kolejnici u zahraničních železničních správ. Obr. 1.9 Tvary širokopatních kolejnic V dnešní době se u nás jako nové používají pouze kolejnice UIC 60 a S 49 - v hlavních kolejích modernizovaných tratí nebo tratí 1. kategorie; u více provozně zatížených tratí i v předjízdných kolejích. V ostatních kolejích se používají kolejnice užité nebo regenerované. Pražce V klasické konstrukci železničního svršku jsou kolejnice upevněny na příčných pražcích. Horní plocha pražce v oblasti upevnění se nazývá úložná, spodní plocha je označována jako ložná. Části pražce vně kolejnicových pásů se označují jako hlavy pražce. 22

23 Obr Části pražce Příčné pražce mohou být ocelové, dřevěné nebo betonové. Nejméně jsou používány pražce ocelové, které přestaly být používány převážně v souvislosti s elektrifikaci tratí a zaváděním zabezpečovacího zařízení. Dřevěné pražce se u nás používají v kolejích, kde není vhodné zvyšovat hmotnost kolejových polí, v kolejích s očekávanými nepravidelnými poklesy nivelety koleje v důsledku, v zarážkových obvodech pod spádovišti apod. Dřevěné příčné pražce pro použití v tratích SŽDC se vyrábějí z buku, dubu letního i zimního, akátu, habru a tropických dřevin. Betonové pražce byly u ČSD používány přibližně od roku 1950, kdy na pokusném úseku bylo položeno několik set příčných pražců různých druhů. Hromadná výroba pražců byla zahájena v roce V souvislosti s přípravou modernizace koridorových tratí byl zahájen vývoj nové generace betonových předem předpjatých monolitických příčných pražců. Návrh vycházel z pražce řady B 70, který je používán u DB AG. Byly navrženy pražce B 91 a B 91S. Pražec B 91 byl vyráběn od roku 1993, v současné době je vyráběn v upravené verzi B 91S. 23

24 Obr Betonový pražec B 91 S Upevnění kolejnic Skládá se z podkladnic, podkladnicových šroubů, svěrek, svěrkových šroubů (vrtulí) a pryžových podložek. Rozdělujeme je: Podle způsobu upevnění o Přímé o Nepřímé Použití podkladnic o Podkladnicové o Bezpodkladnicové Podle druhu svěrek o Tuhé o Pružné 24

25 Při přímém upevnění jsou kolejnice, příp. kolejnice s podkladnicemi upnuty bezprostředně jedním systémem upevňovadel k podporám. Obr Upevnění nepřímé, podkladnicové, tuhé 25

26 Obr Upevnění přímé, bezpodkladnicové, pružné Výhybky Výhybky a výhybkové konstrukce jsou nejsložitější konstrukce železničního svršku. Umožňují plynulé přejíždění vozidel z jedné koleje na druhou bez přerušení jízdy. Výhybkovými sestavami se pak tvoří výhybková spojení a rozvětvení. Podle geometrického uspořádán se výhybky a výhybkové konstrukce označují, včetně značení druhu konstrukce, takto: J jednoduchá výhybka, Obl-j oblouková výhybka jednostranná, Obl-o oblouková výhybka oboustranná, C celá křižovatková výhybka, K kolejová křižovatka, DKS dvojitá kolejová spojka, JKS jednoduchá kolejová spojka. 26

27 Jednoduchá výhybka vznikne tehdy, odbočuje-li z hlavního přímého směru obloukem druhá kolej. Jednoduchá výhybka se skládá ze tří částí: výměnové - část, ve které se rozvětvuje jedna kolej ve dvě, srdcovkové - část, ve které protíná vnější kolejnicový pás odbočné koleje vnitřní pás hlavního přímého směru, střední části - spojujících výměnovou část a srdcovku. Podle směru, do kterého odbočuje druhá kolej, z pohledu od začátku výhybky k jejímu konci, označujeme jednoduchou výhybku jako levou nebo pravou. Obr Schéma jednoduché výhybky Odbočná větev je odkloněna od hlavního směru výhybky o úhel α, který se nazývá úhel odbočení. Udává se poměrem 1:n, což je tangenta úhlu, který svírá osa přímé koleje s osou koleje odbočné větve. Podle toho se výhybky novější konstrukce označují jako poměrové, dříve se udával ve stupních a výhybky se označovaly jako stupňové. 27

28 Obr Označení výhybek ve výkresech a vytyčovacích schématech Obr Nákres jednoduché a křižovatkové výhybky 1- opornice, 2- jazyk, 3- srdcovka, 4- přídržnice, 1- opornice, 2- jazyk, 3- srdcovka, 4- dvojitá 5- námezník, 6- výměnové těleso srdcovka, 5- přídržnice, 6- výměnové těleso, 7- námezník, 28

29 Námezník - pevné návěstidlo, které vyznačuje nejzazší bezpečnou vzdálenost, kde mohou stát železniční vozidla (vzdálenost os kolejí je zde mm), aniž by došlo k ohrožení jízdy po sousední koleji. STUDIJNÍ MATERIÁLY povinná literatura PIPKOVÁ, B., D. POLIČ, J. JEŽKOVÁ a L. VÉBR, Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN doporučená literatura JEŽKOVÁ, J., Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN KŘIVDA, V., I. OLIVKOVÁ a J. FRIČ, Dopravní telematika.. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 112 s. ISBN X. PLÁŠEK, O., Železniční stavby: železniční spodek a svršek.. Vyd. 1. Brno: CERM, 291 s. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Vysvětlete pojmy širá trať, průjezdný průřez, zhlaví a železniční přeprava 2. Můžete vyjmenovat, jak se rozdělují dráhy. 3. Co se rozumí pod pojmem železniční spodek? 4. Čemu musí odpovídat konstrukce železničního svršku? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Viz. Výklad 2. Viz. výklad 3. Viz. výklad 4. Viz. výklad 29

30 Kapitola 2 - Konstrukční uspořádání pozemních komunikací KLÍČOVÉ POJMY Vozovka, zemní těleso, podloží zemního tělesa, odvodnění, propustky, mostky, tunely CÍLE KAPITOLY - seznámit se s konstrukcí pozemních komunikací vozovky, zemního tělesa - seznámit se s typy odvodnění pozemních komunikací - porozumět objektům v trase pozemní komunikace ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU U KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD 2.1 Konstrukce (těleso) pozemní komunikace Pozemní komunikace sestává z: vozovky, zemního tělesa, podloží zemního tělesa. 30

31 Obr. 2.1 Schéma konstrukce tělesa pozemní komunikace Vozovka Vozovka je zpevněná část pozemní komunikace, určená k pojíždění vozidel, která umožňuje svou únosností a rovným povrchem hospodárnou a bezpečnou dopravu návrhovou rychlostí po celou dobu její životnosti. Obvykle se jedná o vícevrstvou konstrukci, která je zpravidla tvořena: krytem, podkladem a ochrannou vrstvou. Leží na upraveném podloží (pláni zemního tělesa), jehož horní vrstvu tvoří aktivní zóna z kvalitních materiálů. Kryt tvoří horní část konstrukce vozovky a je přímo vystaven účinkům kol vozidel, atmosférickým vlivům a změnám teplot. Jeho kvalita má vliv na dopravní náklady a náklady na údržbu. Proto se do krytu používají kvalitní materiály a při jeho zřizování se musí dbát řádných technologických postupů. Kryt bývá obvykle u asfaltových vozovek dvouvrstvý (ložní a obrusná vrstva) u málo zatížených vozovek může být i jednovrstvý. Cementobetonový kryt vozovek se provádí jako jednovrstvý (tl. 180 až 300 mm). 31

32 Podle použití stavebního materiálu rozdělujeme kryty vozovek na: asfaltové, cementové, dlážděné, štěrkové, ze stabilizovaných zemin, zvláštní. Podle přetvárných vlastností krytu a podkladních vrstev vozovky rozlišujeme: tuhé vozovky hlavní nosnou konstrukcí je cementobetonová deska, která může být přímo pojížděna koly vozidel, nebo může být opatřena asfaltovým krytem. Dobře odolávají tlaku, tahu za ohybu. netuhé vozovky vozovky s asfaltovým krytem a s asfaltem stmelenými nebo vůbec nestmelenými podkladními vrstvami. Poměrně málo odolávají tlaku a tahu za ohybu. polotuhé vozovky krytové vrstvy mají ze směsí stmelených asfaltem a podkladní vrstvy jsou stmeleny cementem, nebo jinou hmotou. paratuhé při výstavbě mají v sobě zabudovanou diskontinuitu, neboť jsou z jednotlivých prvků cca 200 x 200 mm. Kryt spočívá na podkladních vrstvách, které přenášejí zatížení z krytu vozovky. Podkladní vrstvy slouží především k přenosu zatížení od dopravy a jeho roznesení na větší plochu, aby nedocházelo k nadměrné deformaci podloží. V silničních vozovkách se zpravidla uplatňují dvě podkladní vrstvy (horní a spodní), v případě málo zatížených konstrukcí může být podkladní vrstva pouze jedna. Pokud jsou v komunikaci dvě podkladní vrstvy, doporučuje se horní vrstvu navrhnout stmelenou. 32

33 Podkladní vrstvy jsou: nestmelené, stmelené hydraulickým pojivem, prolévané, stmelené asfaltem. Obr. 2.2 Vzorový příčný řez komunikací polotuhé vozovky krytové vrstvy ze směsí stmelených asfaltem a podkladní vrstvy jsou stmeleny cementem, Ochranná vrstva plní dle okolností následující funkce nebo toliko některou z nich: roznášení zatížení na podloží, ochrana podloží před účinky mrazu, odvod vody prosáklé krytem z konstrukce vozovky (drenážní účinek), přerušení vzlínání podzemní vody z podloží do podkladních vrstev vozovky, umožnění vysychání nadbytečné vlhkosti v podloží (přerušovací a provzdušňovací účinek), zabránění pronikání podloží zeminy do podkladních vrstev (filtrační účinek). Pro výběr vozovek slouží katalog vozovek pozemních komunikací, který umožňuje výběr shodného základního konstrukčního typu vozovky, chodníku a ostatních dopravních ploch. 33

34 Vstupní parametry pro práci s katalogem jsou: dopravní zatížení, význam komunikace, charakteristiky prostředí a podloží, charakteristiky konstrukčních vrstev a jejich min. tloušťky. Třída dopravního zatížení se stanovuje dle příslušné tabulky v Katalogu a to na základě výpočtu průměrné denní intenzity provozu těžkých nákladních vozidel. Pro návrh konstrukce je nutno stanovit následující charakteristiky prostředí: index mrazuvzdornosti, tj. součet postupných součinů velikosti záporné teploty a počtu dní, po které tato teplota trvala. nárazovost zeminy, vodní režim podloží, únosnost zemní pláně Zemní těleso Zemní těleso je součást tělesa pozemní komunikace tvořené zemními pracemi a dle výškového rozdílu mezi terénem a vrchní stavbou rozeznáváme: násyp (násep) - vzniká nasypáním a zhutněním zeminy do předepsaných rozměrů, včetně úpravy svahů a pláně, zářez - vzniká vytěžením a odstraněním rostlé zeminy do úrovně pláně, odřez - těleso, kde vzhledem k příčnému sklonu terénu vzniká jak násyp, tak zářez v rámci jednoho příčného řezu. 34

35 Obr. 2.3 Druhy zemního tělesa pozemních komunikací Sklony svahů zemního tělesa Sklony svahů zářezu nebo násypu závisí na vlastnostech zemin a hornin, z nichž je těleso komunikace tvořeno. Pokud nejsou složité podmínky pro zakládání, není třeba provádět výpočty a používají se standardní úpravy sklonů svahů vycházející ze zkušeností. Tab. 2.1 Sklony svahů zářezů 35

36 Tab. 2.2 Sklony svahů náspů Obr. 2.4 Schéma výškových pásem náspů Pláň zemního tělesa je upravená povrchová plocha zemního tělesa vyrovnaná do požadované rovinatosti a zhutněná na požadovanou únosnost, na níž se pokládají vrstvy vozovky. Jedná se o horní plochu zemního tělesa na styku s konstrukcí vozovky. Příčný sklon pláně se provádí: v přímé ve střechovitém sklonu 3 % v obloucích s jednostranným příčným sklonem > 3 % rovnoběžně s krytem vozovky Modul přetvárnosti zemní pláně E def 45 MPa. Pokud zemina nevyhovuje, provádí se zlepšení pláně. 36

37 Zemní pláň může být: rostlá (u zářezu) nasypaná (u násypů) Aktivní zóna je horní vrstva zemního tělesa pod zemní plání do hloubky cca 0,50 m, do níž zasahují vlivy zatížení z konstrukce vozovky a klimatické změny. Podloží násypu je část terénu po odstranění ornice tvořící základ pro násyp. Je-li zemina nevyhovující, provádí se zlepšení. Násyp: prostý (z vhodných zemin a hornin), vrstevnatý (střídání např. vrstev hornin málo pevných a pevných), vyztužený (kombinace sypaniny a výztužných prvků) Odvodnění Odvodnění v příčném směru je zajištěno: příčným sklonem vozovky 2,0-2,5 %, příčným sklonem zemní pláně 3,0 %. Podélné odvodňovací zařízení otevřené (příkopy, rigoly, skluzy, kaskády, vsakovací jámy), kryté (trativody, odvodňovací potrubí), kombinace otevřeného a krytého zařízení. Příkop Minimální hloubka 0,30 m, dno příkopu min. 0,20 m pod přilehlou zemní plání. 37

38 Při podélném sklonu do 0,5 % a nad 3 % se dno zpevňuje. Zřizuje se: v patě zářezu (podél okraje koruny pozemní komunikace), nad temenem zářezu ohroženého stékající vodou (záchytný příkop), u paty násypu (patní příkop). Tvar příkopu: trojúhelníkový: o oba svahy ve sklonu nejvíce 1:2,5, o lemován směrovými sloupky, Lichoběžníkový: a) o oba svahy ve sklonu nejvíce 1:2,5, o šířka dna min. 0,30 m, o lemován směrovými sloupky, b) o oba svahy ve sklonu větším než 1:2,5, o šířka dna min. 0,30 m, o lemován svodidlem nebo oddělený od koruny pozemní komunikace. 38

39 Obr. 2.5 Trojúhelníkový příkop se zpevněným dnem Rigol Zřizuje se: v zářezech místo příkopů pro úsporu záboru pozemků (maximální hloubka 0,30 m, sklony svahů 1:3, dno zpevněné, doplnit trativodem), na úkor nezpevněné části krajnice ve zvlášť stísněných podmínkách, v nezpevněné části středního (příp. postranního) dělícího pásu. Rigol musí být vždy zpevněný a doplňuje se drenáží. 39

40 Obr. 2.6 Rigol u celostmelených živičných vozovek 1 - ohumusování 2 - zpevnění dle potřeby Skluzy se zřizují pro svedení vody po svahu zemního tělesa. Stupně a prahy se navrhují v otevřených odvodňovacích zařízeních obvykle v případě velkého podélného sklonu (nebezpečí vymílání dna). Doplňují se vývařišti a horskými vpustěmi. Trativod Materiál: trativodky z pálených cihlářských hlín min. DN 100 mm (světlý průřez), perforované plastové roury min. DN 80 mm. Podélný sklon min. 0,5 %. Dno v nezámrzné hloubce, min. 0,25 m pod rostlou plání zářezu nebo rostlého podloží násypu. Odvodňovací potrubí se zřizuje pro svedení vody z uličních vpustí, popř. příkopů, rigolů a trativodů. 40

41 V lomech trasy se navrhují šachty, které se umísťují: u silnic mimo vozovku (např. do stř. dělícího pásu), u místních komunikací nejlépe mimo vozovku, ve vozovce pak mimo jízdní stopu kol vozidel (do středu jízdního pruhu). Vyústění odvodňovacího zařízení: přímo do vodoteče (vyústní objekt), do čističky odpadních vod, do odlučovače ropných látek, do vsakovací jámy, do odpařovací jímky (polder) Objekty v trase pozemní komunikace Objekty v trase komunikace jsou: propustky, mosty (estakády, nadjezdy, podjezdy), zdi (opěrné, zárubní, obkladní) tunely a galerie. Propustky do světlosti 2,00 m, mohou být: trubní min. DN 400 mm, průlezný DN 600, deskové, rámové (Beneš), klenbové, tubosider (pružná zinková oblouková konstrukce). Mají zpevněná vtoková a výtoková čela, mimo převedení vody mohou sloužit také pro zvěř nebo zemědělskou techniku. 41

42 Obr. 2.7 Tubosider Obr. 2.8 Situování propustku Mosty světlost nad 2,00 m, mohou být: podle doby trvání: o dočasné, o trvalé, 42

43 podle překračované překážky přes: o údolí, o pozemní komunikaci, o železnici, o vodoteč, o inundační území, podle použitého materiálu: o dřevěné, o betonové, o ocelové, o kamenné, podle použité konstrukce: o klenbový, o most trámový plnostěnný, o most trámový příhradový, o most rámový (trámový), o most obloukový, o most zavěšený, o most visutý. Obr. 2.9 Most trámový plnostěnný 43

44 Obr Most trámový příhradový Obr Most trámový s rámovou konstrukcí Obr Most obloukový Obr Most zavěšený Obr Most visutý 44

45 Obr Most klenbový Zdi mohou se provádět na místě (např. gravitační) nebo z prefabrikátů. Podle použitého materiálu a konstrukce mohou být provedeny jako pateční rovnaniny, zdi na sucho, gabiony (drátokamenné stavební prvky), masivní gravitační zdi, železobetonové, z úhlových dílců (např. tvaru L nebo obrácené T), pilotové. Opěrné zdi se provádí na zachycení paty nebo celého násypu. Zakládají se v nezámrzné hloubce, přičemž nepropustným materiálem se zamezuje pronikání vody k základu. Zadní líc zdi se zabezpečuje propustným materiálem a každých 5 až 10 m se ve zdi zřizuje odtoková trubka o průměru 100 mm. Navrhování opěrné zdi se provádí s ohledem na bezpečnost otočení, posunutí a porušení materiálu zatížením od vlastní hmotnosti zdi a zemním tlakem zvýšeným o účinky náhodného zatížení silničním provozem. 45

46 Zárubní zdi zabezpečují svahy výkopů proti sesuvu. Obkladní zdi k ochraně skalních svahů proti zvětrávání, nemají statickou funkci. Záchytné zdi k ochraně komunikace proti možnému padání kamenů ze zvětrávajícího skalního svahu, který není pokryt obkladní zdí. Obr Gravitační opěrná zeď STUDIJNÍ MATERIÁLY povinná literatura PIPKOVÁ, B., D. POLIČ, J. JEŽKOVÁ a L. VÉBR, Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN

47 doporučená literatura JEŽKOVÁ, J., Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN KŘIVDA, V., I. OLIVKOVÁ a J. FRIČ, Dopravní telematika.. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 112 s. ISBN X. PLÁŠEK, O., Železniční stavby: železniční spodek a svršek.. Vyd. 1. Brno: CERM, 291 s. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Co je to vozovku a co ji zpravidla tvoří? 2. Na čem závisí sklony svahů násypu nebo zářezu? 3. Co je to pláň zemního tělesa? 4. Jaký se provádí příčný sklon pláně? 5. Kdy a jak se zřizuje příkop? 6. Charakterizujte mosty. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Viz. Výklad 2. Viz. výklad 3. Viz. výklad 4. Viz. výklad 5. Viz. výklad 6. Viz. Výklad 47

48 Kapitola 3 - Zásady navrhování dopravních staveb železničních staveb KLÍČOVÉ POJMY Trasování, jednotná železniční mapa, údolní trasa, náhorní trasa, tunelová trasa, svahová trasa CÍLE KAPITOLY - seznámit se s trasováním železnic a s podklady pro trasování železnic - znát druhy tras - seznámit se s vyhledáním tras ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU U KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD 3.1 Trasování železnic Základ evropské železniční sítě byl vybudován již někdy v 19. století. V současné době se nové tratě stavějí už převážně jako tratě určené pro vysoké rychlosti. V ČR probíhá hlavně modernizace a optimalizace pro rychlosti 160 km.h -1. Výstavba nových tratí se vyskytuje velmi zřídka, zpravidla se jedná o přeložky stávajících tratí z důvodu těžební činnosti, případně výstavbu nových kapacitních vleček. 48

49 Trasování železnic se svým charakterem zásadně liší od trasování jiných pozemních komunikací. Trasa železnice je charakteristická relativně malými sklony ve stoupáních a se vzrůstajícími rychlostmi také velkými poloměry směrových oblouků. Odtud plyne nutnost použít poměrně velký počet tzv. umělých staveb mostů, estakád a tunelů a trasa železniční tratě pak svou konstrukcí zabírá relativně méně prostoru než porovnatelná pozemní komunikace dálnice. 3.2 Podklady pro trasování K optimálnímu provozně i stavebně vyhovujícímu vyhledání trasy je třeba stanovit: přepravně provozní podmínky, dopravně provozní podmínky, stavební podmínky. V současné době se rovněž vyžaduje krajinné vyhodnocení, které na svých analytických a syntetických mapách charakterizuje území dotčené trasou. Přepravně provozní podmínky řeší otázky, kterými druhy dopravy se bude zboží nebo cestující přepravovat s ohledem na množství, vzdálenost a rychlost přepravy, časové údobí, složení a stav přepravovaných komodit, vybudovanou síť dopravních cest, nutnost výstavby nových komunikací apod. Dopravně provozní podmínky jsou ovlivněny důležitostí a významem nově plánované železniční tratě. Trať s velkými nároky na nákladní přepravu se buduje pro těžké nákladní vlakové soupravy, z čehož vyplývají sklonové i směrové podmínky a hmotnost na nápravu. Na intenzitě provozu pak závisí volba počtu kolejí a druhu trakce. Volba sklonových poměrů závisí na hmotnosti vlaku, druhu trakce a hnacích vozidel. Směrové a výškové řešení trasy je ovlivněno rovněž umístěním zastávek, výhyben, stanic a dalších zařízení nutných pro železniční provoz. 49

50 Stavební podmínky V prvních fázích projektové přípravy je základním podkladem mapa. Mapové podklady používané pro trasování železnic se používají v měřítku 1:10000, případně 1:25000 nebo i 1: Pro podrobnou konstrukci trasy a detailní vypracování projektu se používají mapové podklady v měřítcích 1:2000, 1:1000 a 1:500. Pro přesnou dokumentaci železniční trati se dnes používají jednotné železniční mapy, které jsou již i digitalizované. Digitální forma mapy umožňuje kromě grafického výstupu také práci s počítačovými systémy pro podporu projektování (CAD). Obr. 3.1 Jednotná železniční mapa 50

51 Při trasování a projektování železniční trati je důležitá geologická stavba území. Značná kvalitativní variabilita povrchových vrstev vyžaduje vysokou četnost průzkumových prací a přesnou lokalizaci jednotlivých průzkumových míst. Podrobnost a rozsah geologického průzkumu se řídí složitostí geologických poměrů a důležitou podmínkou je rovněž jeho dostatečný předstih před projekčními pracemi. Geologický průzkum se prolíná se zpracováním projektové dokumentace. Posuzuje se návrh trasy se zřetelem na stabilitu svahů území, stabilitu výkopů, odvodnění zemního tělesa, únosnost a odolnost zemin proti mrazu a jejich vhodnost pro stavbu náspů. V rámci stavebních podmínek se rovněž navrhují sklony svahů zemního tělesa, volí se složení konstrukčních vrstev tělesa železničního spodku. Podkladem pro geologický průzkum jsou topografické mapy, archivní zdroje geofondu, geologické a inženýrsko geologické mapy. Obr. 3.2 Jednotná železniční mapa ukázka 51

52 3.3 Druhy tras Podle umístění trasy v příčném profilu území rozeznáváme trasu: údolní, svahovou, tunelovou a náhorní. Údolní trasa Výhodou údolní trasy jsou malé podélné sklony koleje a absence ztracených spádů. Směrové poměry se odvíjejí od charakteristiky údolí a vodních toků. V dolní části vodního toku je údolí zpravidla široké, svahy údolí jsou povlovné, směrové poměry jsou příznivé a finanční náklady na železniční trasu jsou minimální. V horní části říčního toku je údolí sevřené a směrové poměry jsou nevýhodné a vznikají zde zvýšené náklady na přemostění vodního toku a budování tunelů. Situování údolní trasy je podmíněno rozsahem a tvarem inundačního území a výškou hladiny normální a stoleté vody. Strana údolí, po které je trasa vedena, se volí tak, aby v co nejmenší míře překračovala vodoteč, tedy aby byla vedena co nejdéle po jednom břehu. Přemostění je nutné, pokud poloměr zakřivení celého údolí je menší než nejnižší možné poloměry pro rozvinutí trasy nebo pokud je založení trasy nemožné nebo příliš nákladné z důvodu skalnatých břehů. Podle okolností se pak rovněž pro překonání zákrutů řeky v hlubokém údolí volí tunelová trasa. 52

53 Obr. 3.3 Druhy tras Přemostění vodního toku je nevhodné v místech, kde končí vzedmutí vodní hladiny od jezů nebo přehradních nádrží, neboť při poklesu rychlosti vodního proudu dochází i při malém zúžení průtočného profilu k vytváření ledových bariér. Charakter toku a kolísání vodní hladiny pak rovněž ovlivňují četnost a druh umělých staveb zabezpečujících trasu před erozními účinky vodního toku. Při návrhu trasy je nutno přihlédnout k využití vodního toku pro dopravu, k pozdější případné regulaci vodního toku jezy a přehradami a rovněž k vedení pozemních komunikací a k umístění sídelních celků. Svahová trasa Při vedení trasy na svahu jsou rozhodující geologické podmínky, které určují stabilitu železničního tělesa. Při stejných geologických podmínkách se jeví jako výhodnější jižní svahy, které jsou zpravidla sušší a v zimním období zde dochází k rychlejšímu tání sněhu. 53

54 Při založení trasy se navrhuje v tomto případě zpravidla odřez nebo těleso částečně v zářezu a částečně v náspu. Objemy zemních prací se snižují použitím zárubních a opěrných zdí. Na suťových svazích je vhodnější založení trasy na náspu s patou svahu na opěrné zdi nebo pateční rovnanině. Ve svážlivém území se volí trasa tak, aby nepříznivě neovlivnila stabilitu svahů. Místo náspů v horní části svahu je vhodnější směrový posun trasy a vybudování mělkého zářezu. Nevhodné jsou odřezy a zářezy ve spodní části takového svahu. Tunelová trasa V případech, kdy trasu nelze vést s ohledem na trasovací prvky po terénu, volí se trasa tunelová. Přednostně se přihlíží ke geologickým podmínkám, k vodnímu režimu, odtokovým poměrům, k členitosti a morfologii terénu, k umělým stavbám a k druhu a výši stavebních nákladů. Pomocí tunelů překonává trasa úzké skalní ostrohy u údolní a svahové trasy. Horská sedla v závěru údolí lze překonat pomocí vrcholového tunelu, který je výhodný i z hlediska zpravidla nepříznivých horských klimatických podmínek. Na stoupacích rampách svahových tras se pro rozvinutí trasy volí smyčkové tunely. U vysokorychlostních a modernizovaných tratí, jejichž trasa překonává horský hřeben, se provádějí patní tunely, které mají délky řádově v desítkách kilometrů. Takto zvolená trasa nevyžaduje náročné stoupací rampy se složitými směrovými a sklonovými poměry a nezatěžuje krajinářsky a přírodně cenné lokality. Tyto výhody jsou ovšem samozřejmě vykoupeny značnými stavebními náklady a jsou spojeny s překonáváním velkých technických obtíží při budování tunelu. Tunelové trasy se s výhodou používá v hustě osídlených oblastech, kde by jinak byla železniční trasa nepřijatelná a vyžádala by si obrovské zásahy do stávající zástavby. 54

55 Obr. 3.4 Vrcholový tunel Obr. 3.5 Smyčkový tunel 55

56 Obr Patní tunel Náhorní trasa Náhorní trasa je vedena po náhorních rovinách. V případě rozsáhlých náhorních rovin se tyto trasy vyznačují příznivými směrovými a sklonovými poměry a malým množstvím zemních prací. Překročení úzkých dělících údolí vyžaduje poměrně náročná a nákladná přemostění, široká údolí je nutno přecházet v místech, kde jsou sevřená, což si vyžaduje odklon trasy. Na vedení trasy mají větší vliv než je morfologie terénu, zejména požadavky ochrany životního prostředí, struktura osídlení, nároky jiných druhů doprav, těžba nerostných zdrojů, ochrana památek, požadavky obrany státu. 3.4 Vyhledání trasy Trasa železniční tratě se navrhuje tak, aby byla: z hlediska sklonových poměrů trasou konstantního odporu, Pozn. Železniční lezniční trať se staví, pokud je to možné, tzv. metodou trasy konstantního odporu. Princip spočívá v tom, že v každém úseku trati se zachovává stále stejný měrný traťový odpor. Proto, 56

57 nejmenším sklonu, bez ztracených spádů, co nejpřímější a její oblouky co největších poloměrů, co nejkratší, s nejmenšími zemními pracemi, které se mají vzájemně vyrovnávat, bez nákladných umělých staveb a objektů (mosty a tunely). Obr. 3.7 Profil tratě konstantního odporu Největší podélný sklon trati, tzv. směrodatné stoupání, se stanoví pro každou trať zvlášť s ohledem na předpokládaný provoz traťová rychlost, druhy lokomotiv (výkon, brždění). Ve stoupání působí traťový odpor specifický odpor O s (N/kN) číselně odpovídá podélnému sklonu trati S s ( ). V oblouku se zvyšuje traťový odpor o hodnotu specifického odporu pokud trať nevede v rovině, sklon trati není stále stejný, ale snižuje se tam, kde je očekáván zvýšený odpor proti jedoucímu vlaku například v oblouku a v tunelu. Z tohoto důvodu volíme při návrhu trasy sklon nižší než maximální, protože překonávaná výška se snižuje snižováním sklonu tratě v obloucích a tunelech o traťové odpory. Při vyhledávání trasy se proto maximální sklon snižuje o 1,5 až 2. 57

58 O r = 600 / r (N/kN), kterému číselně odpovídá sklon S r ( ), který se uplatní na délku teoretického kružnicového oblouku. Aby celkový traťový odpor zůstal stejný, je třeba v oblouku o tuto hodnotu snížit sklon trati. V tunelu působí navíc specifický traťový odpor O t t (N/kN), který číselně odpovídá sklonu S t = 2 ( ). Rovněž v úseku s tunelem je proto třeba na délku tunelu o tuto hodnotu snížit sklon trati, aby celkový traťový odpor zůstal konstantní. Při navržení trasy konstantního odporu dochází ke ztrátě výšky oproti trase se směrodatným stoupáním S s a výsledkem je pak průměrné stoupání S d. Vyhledání trasy v současné době zpravidla předchází krajinné vyhodnocení dotčených lokalit. Trasa se vyhledává v topografické mapě v měřítku 1:25000 nebo 1: Řídící čára je čára v topografické mapě, která se skládá z úseček o stejném sklonu. Tyto úsečky jsou zpravidla stejně dlouhé, přitom začínají a končí na sousedních vrstevnicích. Délka úseček se stanoví podle vztahu: h.10 6 a = s. M kde značí: a délku přetínaného úseku [mm], h výškový rozdíl [m], s sklon koleje [ ], M měřítko mapy. 58

59 Obr. 3.8 Konstrukce řídící čáry Sklon s volíme nižší než maximální, přitom musíme zohlednit skutečnost, že překonávaná výška se snižuje snižováním sklonu v obloucích a tunelech o traťové odpory. Při vyhledávání trasy se proto maximální sklon snižuje (jak již řečeno) o 1,5 až 2. Jsou-li v mapě vrstevnice příliš odlehlé, interpolujeme vzdálenost mezi vrstevnicemi a počítáme s příslušnými kratšími přetínacími úseky. Naopak ve velmi členitém terénu s úzkými stržemi a skalnatými ostrohy je vhodné konstruovat řídící čáru i pro více vrstevnicových intervalů s příslušně delším přetínacím úsekem. V mnoha případech je výhodné porovnat řídící čáru pro základní vrstevnicový interval s řídící čarou pro násobný vrstevnicový interval. Pro trasu se zpravidla konstruuje několik řídících čar pro různé sklony. Sklon lze upravovat dle potřeby v průběhu celé trasy. V případě tunelových tras odhadujeme polohu portálu podle délky tunelu, zvoleného sklonu a situace vrstevnic. Na terénu pak navazujeme běžně konstruovanou řídící čarou. 59

60 Jako výslednou řídící čáru vybíráme takovou, která má hodnoty sklonu co nejmenší, podélné sklony jsou jednotné v co nejdelších úsecích, jsou vyloučeny ztracené spády a trasa je co nejkratší. Vlastní trasa se při prvním vyhledání konstruuje tak, aby se co nejvíce přimykala k řídící čáře a aby se plochy vymezené řídící čarou a trasou (danou osou koleje) po obou stranách vyrovnávaly. Při návrhu trasy je třeba věnovat pozornost křížení trasy s vodotečemi i suchými údolními žlaby. Niveleta koleje v těchto kříženích musí být nad maximální výškou hladiny, která je určena plochou příslušného povodí. Křížení vodoteče by mělo být pokud možno kolmé s konstrukčně jednoduchým objektem o nejmenší světlé šířce. Obr. 3.9 Konstrukce trasy dle řídící čáry Rozvinutí trasy V členitém horském terénu mění řídící čára často směr a návrh trasy nemůže řídící čáru dostatečně sledovat. Trasa pak vychází podstatně kratší než řídící čára a sklon koleje vychází vyšší než předpokládaný. V těchto případech je nutno délku trasy rozvinout. 60

61 Při tzv. traversování údolí trasa několikrát překračuje údolí, v němž je vedena, jehož podélný sklon je vyšší než maximální dovolený sklon trasy. Trasa je náročná na umělé stavby potřebné k překračování údolí. Zemní práce vycházejí zpravidla vyrovnané, protože trasa, která jde napříč údolím, je na náspech a oblouky ve svazích jsou v zářezech. Obr Rozvinutí trasy traverzováním údolí Trasu lze prodloužit rozvinutím v příčném údolí, kde získá niveleta trati na výšce. Trasa se do hlavního údolí vrací jako svahová a postupně se pro velký sklon údolí mění na údolní. Při odbočení do příčného údolí s vysokým ostrohem je nutný tunel stejně jako při obrátce na konci údolí. 61

62 V terénu bez příčných údolí je možné rozvinout trať do etáží nad sebou. Úvratě nejsou v tomto případě vhodné z provozních důvodů a používají se v současné době pouze výjimečně. Při změně směru na svahu obloukem přechází trať do tunelové trasy. V extrémních případech se pro získání výšky použije smyčkový tunel. Umístění smyčkového tunelu se pečlivě vybírá z mnoha variant tak, aby se minimalizovala délka tunelu a maximalizoval výškový zisk trasy. Řešení se vyznačuje složitými směrovými poměry, použitím složených oblouků a oblouků opačných směrů bez vložené mezipřímé. Obr Rozvinutí trasy v příčném údolí 62

63 Obr Rozvinutí trasy v etážích 3.12a) Rozvinutí trasy úvratí 63

64 Obr Rozvinutí trasy ve smyčkovém tunelu Varianty trasy Základní trasovací prvky jsou vymezeny nejvyšší dovolenou rychlostí, pro niž je trasa navrhována s maximálním sklonem. Pro vyšší rychlosti vychází trasa s oblouky o velkých poloměrech a s malým podélným sklonem koleje. Vyznačuje se větším množstvím zemních prací a rovněž množstvím umělých staveb. Tratě pro nižší rychlosti mají díky menším poloměrům oblouků lepší možnost se přimknout k terénu. Trasy se od sebe liší způsobem překonávání úžlabí a svahových hřbetů. Trasa pro vyšší rychlosti překonává úžlabí na vysokých a dlouhých mostech, svahový hřbet pak v hlubokém zářezu se zárubními zdmi, případně v tunelu, co se týká směrového vedení trasy, tak je přímé. 64

65 Trasa pro nižší rychlosti se v úžlabí přimyká k terénu pomocí protisměrných oblouků, trasa je vedena v tomto případě na nízkém náspu. Svahový hřbet pak trasa obchází v mělkém zářezu nebo odřezu. Při návrhu trasy se zpracovávají varianty, které se vzájemně posuzují a porovnávají z hlediska stavebních a provozních nákladů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vat situování zastávek, výhyben a železničních stanic. Největší přípustný sklon ve stanici je 1,0, nejmenší poloměr 600 m, v horských podmínkách 500 m. Stanice má být pokud možno ve vodorovné a přímé. STUDIJNÍ MATERIÁLY povinná literatura PIPKOVÁ, B., D. POLIČ, J. JEŽKOVÁ a L. VÉBR, Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN doporučená literatura JEŽKOVÁ, J., Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN KŘIVDA, V., I. OLIVKOVÁ a J. FRIČ, Dopravní telematika. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 112 s. ISBN X. PLÁŠEK, O., Železniční stavby: železniční spodek a svršek.. Vyd. 1. Brno: CERM, 291 s. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaké jsou podklady pro trasování železnic? 2. Charakterizujte svahovou trasu. 3. Vysvětlete pojem směrodatné stoupání. 4. Co je to traversování údolí? 65

66 KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Viz. Výklad 2. Viz. výklad 3. Viz. výklad 4. Viz. výklad 66

67 Kapitola 4 - Zásady navrhování dopravních staveb silničních staveb KLÍČOVÉ POJMY Návrhová rychlost, trasa, řídící čára, osa komunikace, směrový polygon, CÍLE KAPITOLY - seznámit se s vyhledáváním silniční trasy v mapovém podkladu - seznámit se se směrovým a výškovým řešením pozemních komunikací - seznámit se s prostorovým vedením tras pozemních komunikací ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD 4.1 Vyhledání silniční trasy v mapovém podkladu Vycházíme z tzv. návrhové rychlosti, kterou lze bezpečně projet kterýkoliv úsek navrhované komunikace za normálních atmosférických podmínek a bez ovlivnění provozu ostatních vozidel. Volba návrhových prvků podle návrhové rychlosti zaručuje bezpečnost, plynulost a jízdní komfort. Jedná se o rozhledové délky pro zastavení a předjíždění a o volbu poloměrů směrových a výškových oblouků, velikost stoupání a klesání pozemní komunikace. 67

68 Silniční komunikace je v terénu určena tzv. trasou. Trasa pozemní komunikace je prostorová čára složená z přímých a zakřivených částí, která určuje směrový a výškový průběh dané komunikace. Vzniká spojnicí středů komunikace. Trasa se zobrazuje ve dvou průmětech: svislým průmětem vzniká osa silnice, která se vykresluje v polohopisném plánu situaci. Nejčastější měřítka pro podrobnou situaci jsou 1:2000, 1:1000, pro přehlednou situaci 1:5000. Osa silnice dokumentuje směrové vedení trasy, vodorovným průmětem vedeným osou komunikace je podélný profil, ve kterém čteme výškové vedení trasy. Výškový průmět osy nazýváme niveleta pozemní komunikace a průběh terénu nám určuje terénní čára. Z rozdílu výšek nivelety a terénní čáry můžeme usuzovat na začlenění komunikace do krajiny a rovněž na velikost zemních prací. Trasa silniční komunikace obvykle není přímou spojnicí určitých míst, nýbrž obecnou čarou obvykle vyrovnanou v plynulou trasu různé křivosti. Úkol projektanta při návrhu trasy silniční komunikace je poměrně složitý, poněvadž musí při své práci respektovat řadu požadavků jako například: dosáhnout optimálního ekonomického řešení s přihlédnutím k dlouhodobé životnosti komunikace tak, aby nebyla v krátké době morálně zastaralá, klást důraz na prostorový účinek trasy, tj. nejen sledovat začlenění komunikace do krajiny, ale sledovat plynulost trasy (vyváženost směrových oblouků, optimální délky mezipřímých, vazbu na výškové řešení apod.), minimální objem zemních prací, tj. vést trasu pokud možno po terénu v mírných zářezech a násypech, v maximální míře přihlédnout i k podmínkám půdně geologickým a hydrogeologickým tak, aby jinak velmi vhodná trasa nebyla vedena územím, kde by bylo nutno např. odstranit velké kubatury nevhodných zemin z podloží nebo nevhodný násypový materiál a zajistit jeho nákladný odvoz na deponii (skládku), 68

69 zachovat silniční estetiku tak, aby se těleso komunikace nestalo dominujícím prvkem území, uvažovat s psychologií řidičů a s tím spojené nároky na vlastní trasu a její okolí. Tyto požadavky nelze zachytit technickými normami, jejich respektování závisí pouze na zkušenosti a citlivém přístupu projektanta k návrhu trasy komunikace. Návrh trasy, tj. určení nejvhodnějšího směrového a výškového řešení komunikace, se ve většině případů provádí na základě mapových podkladů s výškopisem. Protože trasa, kterou tvoří prostorová křivka, se zde navrhuje pouze jejím půdorysným průmětem (osou), vznikají nároky na projektanta představit si vrstevnicový plán plasticky. Vyhledávání trasy je jednou z prvních a nejzodpovědnějších prací na projektu komunikace. Snadnější volba trasy je v rovinatém terénu, kde směrové vedení bývá jednodušší, v pahorkatině a hlavně pak v horském terénu je trasování obtížnější. Než projektant přistoupí k návrhu trasy, provede tzv. rekognoskaci terénu za účelem seznámení se s územím, ve kterém má být trasa komunikace vedena. Nebo prostuduje podrobně mapový podklad, což může rekognoskaci nahradit. Ve vrstevnicovém plánu vyhledáváme vhodný směr trasy při určitém dovoleném stoupání. Při trasování se musíme snažit dosáhnout co nejvíce možného přímého spojení určeného začátku a konce trasy nejmenšími podélnými sklony a dosáhnout plynulosti trasy. V rovinatém terénu je hledání trasy podstatně jednodušší. Kromě umělých překážek se přírodní překážky vyskytují řidčeji, obvykle jen vodní toky, inundační nebo zamokřené území. Křížení se železnicemi a dálnicemi řešíme zásadně mimoúrovňově s vhodným využitím konfigurace terénu. Řídící čára Návrh trasy v situaci vychází z požadovaných návrhových prvků na směrové vedení a z konfigurace terénu. Musíme tedy sladit požadavky na směrové i výškové řešení trasy. Vyhýbáme se zejména nejnižším a nejvyšším místům terénu, snažíme se o plynulé vedení trasy i z hlediska výškového návrhu tzn. snažíme se překonat výškové rozdíly na začátku a 69

70 konci trasy bez zbytečných ztracených spádů za přijatelného objemu zemních prací. Při přechodu vodoteče a příčných údolí zajišťujeme podmínky pro odvodnění. V případě, že konfigurace terénu je složitá, sklon je příliš strmý, může nám v takovém případě pro vyhledání optimální silniční trasy posloužit řídící čára. Jedná se o lomenou čáru s lomy na vrstevnicích, která má jednotnou délku a odpovídá vzdálenosti nutné pro překonání výškového rozdílu sousedních vrstevnic při dodržení maximálního dovoleného sklonu trasy, tj. jedná se o čáru složenou z přetínacích (protínacích) úseků. Přetínací úsek d je průmět úsečky o zvoleném podélném sklonu mezi dvě sousední vrstevnice, mezi kterými je výškový rozdíl v. S ohledem na zkrácení délky trasy při návrhu tečnového polygonu a vkládání směrových oblouků se uvažuje při výpočtu s 90 % maximálního sklonu trasy. Řídící čára se pak doplňuje vložením tzv. tečnového polygonu a směrových oblouků. Obr. 4.1 Výpočet protínacího úseku 70

71 Obr. 4.2 Konstrukce řídící čáry 4.2 Směrové řešení pozemních komunikací Osa komunikace je tvořena přímými úseky a směrovými oblouky a je polohově umístěna: u směrově nerozdělených silničních komunikací do středu jejího průběžného (nerozšířeného) jízdního pásu, u směrově rozdělených silničních komunikací uprostřed osy středního dělícího pásu, je-li každý z obou dopravních směrů veden v samostatné trase, umístí se osa každého z obou směrových pásů do osy jejich průběžných (nerozšířených) jízdních pásů. Základní směr vedení trasy tvoří směrový polygon. Směrové řešení trasy má tyto základní skladebné prvky: přímá Přímka je nejkratší spojnicí dvou bodů, stavební i provozní náklady by měly tedy být nejnižší vzhledem k délce. Jízda po přímé je klidná (nepůsobí odstředivá síla) a zpravidla je zajištěna 71

72 též délka rozhledu pro předjíždění. S prodlužující se dobou jízdy ale klesá pozornost řidiče, při noční jízdě dochází ke vzájemnému oslňování řidičů, proto se nedoporučuje navrhovat přímou příliš dlouhou. Návrh dlouhé přímé je opodstatněn vzhledem k dodržení rozhledu pro předjíždění nebo v případě, kdy je komunikace navrhována v souběhu s jinou liniovou stavbou nebo je to vyžadováno konfigurací terénu. Prostorová přímá má být pokud možno vyloučena. Komunikace v přímém směru má střechovitý příčný sklon. směrový prvek (vkládá se do lomů polygonu) Směrovými prvky jsou různé druhy oblouků. Základním a nejjednodušším je prostý kružnicový oblouk. Prostý kružnicový oblouk navrhujeme tehdy, jestliže je splněna podmínka, že R > 0,375.v, musí mít však nejméně poloměr 800 m. Přechodnice (klotoida) Jedná se o matematickou křivku, pro kterou platí podmínka, že součin délky od jejího počátku a poloměru zakřivení na jejím konci je konstantní. A 2 = L. R = konstanta, kde značí: A parametr koloidy, který určuje velikost a míru zakřivení, je to konstantní veličina pro kterýkoliv bod jedné klotoidy, L délka klotoidy v m, R poloměr směrového oblouku v m. Přechodnice se vkládá mezi přímou a kružnicový oblouk nebo mezi dva stejnosměrné kružnicové oblouky. Při přechodu z přímé do kružnicového oblouku bez přechodnice je vozidlo vystaveno okamžitému účinku odstředivé síly a dochází k bočnímu rázu vlivem radiálního zrychlení. Tento problém přechodová křivka odstraňuje postupným nárůstem 72

73 křivosti. Klotoida je křivka, která nejlépe simuluje stopu vozidla při vjezdu z přímé do kružnicového oblouku. 4.3 Výškové řešení pozemních komunikací Návrh nivelety Výškové vedení trasy je rozvinutou svislou rovinou procházející silniční trasou do nárysné roviny. Tvoří ho výškový polygon, do jehož lomů vkládáme výškové zakružovací oblouky. Výškový průběh trasy nazýváme niveleta. Niveleta překonává podélný sklon, což je její místní odklon od vodorovné roviny. Označuje se s a jeho hodnota je udána v %. Ve směru staničení trasy rozlišujeme stoupání (+), klesání (- ), resp. vodorovnou (0%). Podélný sklon je omezen hodnotou maximální, která se liší v závislosti na kategorii pozemní komunikace a hodnotou minimální, která je kvůli odvodnění 0,5 %, výjimečně 0,3 %. Návrh nivelety však ovlivňují i další okolnosti, z nichž nejdůležitější jsou: geologické poměry, množství zemních prací, které musí byt úměrné významu silnice, větší objekty ovlivňují podstatně volbu nivelety, protože se silnice buď musí přizpůsobit jejich podélnému sklonu (mosty, tunely, přehradní hráze), anebo musí být zachována určitá podjezdná výška, tj. výška mezi povrchem vozovky a spodní hranou konstrukce objektu (nadjezdy, podjezdy), vodní poměry, neboť niveleta musí být minimálně 1,5 m nad maximální hladinou vody v nádržích nebo rybnících a také hladina spodní vody ovlivňuje návrh nivelety, ostatní komunikace podzemní, pozemní i nadzemní, umístění křižovatek tak, aby jejich řešení zaručovalo dokonalou přehlednost v oblasti křižovatky a tím bezpečnost provozu, dopravní důležitost dané komunikace, skladba dopravního proudu. 73

74 Výškový polygon trasy je určen: polohou a výškou určených bodů, délkou a sklonem stran. Obr. 4.3 Výškový polygon Výsledný sklon polygonu výškové trasy nesmí v nově budovaných a nemá podle možnosti ani ve stávajících komunikacích překročit hodnotu 9 % na komunikacích funkčních skupin A a B a 15 % na komunikacích funkční skupiny C. Výsledný sklon nesmí být menší než 0,5 %. Pozn. Funkční skupiny komunikací A Rychlostní komunikace pro místní komunikace funkční skupiny A vychází svým příčným uspořádáním z dálnic a rychlostních komunikací, na které obvykle v intravilánu navazují. (plní funkci plynulého a bezpečného převedení soustředných proudů vnitřní a vnější dopravy v uspořádání jako přivaděč, průtah nebo okruh). B Sběrné komunikace obytných útvarů, spojení obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazby na tyto komunikace. (Sběrné komunikace přivádí dopravu sídelního útvaru na vnější silniční síť nebo na městské rychlostní komunikace, tvoří hlavní osy sídelních útvarů a spolu 74

75 s rychlostními komunikacemi mohou vytvářet hlavní komunikační systém sídelních útvarů. Jsou hlavním nositelem tras MHD. Mohou sloužit jako průtahy silnic. Plní také funkci obsluhy přilehlé zástavby). C Obslužné komunikace ve stávající i nové výstavbě. Mohou jimi být i průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy. (Obslužné místní komunikace plní obslužnou funkci, zpřístupňují území a objekty. Nemají umožňovat zbytečné průjezdy obytnými okrsky. Sběrná dopravní funkce je nežádoucí. Mohou sloužit jako průtahy silnic III. i II. třídy v malých sídlech. Vedení MHD je možné. Na obslužných komunikacích mají být v co největší míře uplatněna zklidňovací opatření). D1 Pěší zóny, obytné zóny. D2 Stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin B a C. Zaoblení lomu nivelety Lomy podélného sklonu se zaoblují výškovými oblouky ve tvaru parabolických oblouků: vypuklé vrcholové (Rv)(se zaoblením pod vrcholem), vyduté údolnicové (Ru)(se zaoblením nad vrcholem). Poloměry výškových oblouků (vypuklých i vydutých) mají být navrženy co největší. Čím menší je rozdíl podélných sklonů, tím větší poloměr zaoblení se má použít. Vypuklé lomy podélného sklonu se mají zaoblit tak, aby byl: a) na obousměrných dvoupruhových komunikacích funkční skupiny B v přechodových úsecích s dovolenou rychlostí > 50 km/h zajištěn podle možnosti rozhled pro předjíždění, 75

76 b) na všech místních komunikacích (C) zajištěn rozhled pro zastavení. Následují-li těsně za sebou výškové oblouky opačného smyslu, doporučuje se mezi ně vložit přímkový sklon vycházející z návrhové rychlosti komunikace a z poloměru zakružovacího oblouku. Obr. 4.4 Výškový parabolický zakružovací oblouk (vypuklý) 4.4 Prostorové vedení trasy pozemních komunikací Silniční trasa je ve skutečnosti prostorová čára, z tohoto hlediska je třeba při návrhu směrového a výškového řešení dbát na jejich vzájemný soulad. Hodnocení prostorového účinku trasy je třeba sledovat nejen z hlediska dopravního, ale i estetického. Dopravní hledisko je důležité pro bezpečnost a komfort jízdy, hledisko estetické posuzuje začlenění komunikace do krajiny, která se navenek projevuje vizuální plynulostí. Jednou z nejčastějších chyb trasování je nesprávná poloha směrového oblouku ve vrcholovém zaoblení nivelety. Nevhodným umístěním se směrový oblouk v perspektivním pohledu deformuje a při malém poloměru výškového zaoblení je ztíženo vnímání směrového zakřivení trasy. Aby zakřivení bylo zřetelně a včas zpozorováno, je třeba směrový oblouk před vrcholovým zaoblením projektovat vždy s přechodnicí. 76

77 Dále vzniká v perspektivním pohledu opticky klam nevhodnou kombinací směrového zakřivení s údolnicovým vydutým zaoblením. Je-li směrový oblouk těsně předsazen údolnicovému zaoblení, trasa se jeví zdeformovaná. Vzniká propadnutí trasy. S kombinací nevhodného výškového a směrového vedení trasy souvisí tzv. ztráta trasy, kdy komunikace za vrcholovým zaoblením zmizí a opět se objeví v určité vzdálenosti avšak směrově posunutá. K příznivému prostorovému působení silniční komunikace patří harmonické začlenění zemního tělesa do okolního terénu. Plynulá a přehledná trasa vyhovuje zároveň kritériím bezpečnosti silničního provozu. K představě prostorového působení trasy pozemní komunikace na uživatele slouží různé metody zobrazování této navržené trasy a mezi ně patří například prostorová perspektiva, modelování, stereoskopické zobrazování, vytvoření obrazu z digitálního modelu terénu. V zájmu prostorové plynulosti trasy se doporučuje dodržovat tyto hlavní zásady: 1. Za přímým stoupáním ve vrcholu zaoblení nemá následovat směrový oblouk. V případě nevyhnutelnosti takového řešení je třeba změnu trasy naprojektovat před vrcholem pomocí dlouhé přechodnice. 2. Vyduté lomy nivelety mají být podle možnosti ve směrové přímce. Když je nevyhnutelné změnu směru v tomto lomu provést, má být poloměr směrového oblouku co největší a svým staničením se má krýt se staničením výškového zaoblení. 3. Není vhodné vkládat údolnicový oblouk do mezipřímek dvou stejnosměrných směrových oblouků. Vrcholovým obloukem se naopak dosahuje příznivějšího účinku. 4. Častá změna sklonu se ztracenými spády ve směrové přímé není vhodná. 5. Směrové změny v údolnicových obloucích vytvářejí v perspektivním pohledu odskakující trasu, na níž se řidič může jen těžko orientovat a vyvolává u něj pocit snížené bezpečnosti jízdy. 6. Křižovatky pokud možno umísťovat do přímých úseků křižujících se komunikací, popřípadě připojení komunikace k hlavní na vnější stranu směrového oblouku o velkém poloměru. 77

78 STUDIJNÍ MATERIÁLY povinná literatura PIPKOVÁ, B., D. POLIČ, J. JEŽKOVÁ a L. VÉBR, Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN doporučená literatura JEŽKOVÁ, J., Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN KŘIVDA, V., I. OLIVKOVÁ a J. FRIČ, Dopravní telematika. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 112 s. ISBN X. PLÁŠEK, O., Železniční stavby: železniční spodek a svršek.. Vyd. 1. Brno: CERM, 291 s. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Co je to trasa pozemní komunikace? 2. Vysvětlete pojem směrový polygon? 3. Co je to zaoblení lomu nivelety? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Viz. Výklad 2. Viz. výklad 3. Viz. výklad 78

79 Kapitola 5 - Základní normová a předpisová ustanovení v oboru dopravních staveb železničních staveb KLÍČOVÉ POJMY Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah (dále jen TKP), vzorové listy CÍLE KAPITOLY - seznámit se se základními normami a předpisy v oboru železničních staveb - seznámit se s technickými kvalitativními podmínkami staveb státních drah - seznámit se s vzorovými listy ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU U KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD Obecně normy, předpisy, technické kvalitativní podmínky, vzorové listy. 5.1 Normy Základní normou, která má dvě části je ČSN Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha část 1: Projektování. 79

80 Předmětem této normy je stanovení požadavků na geometrické parametry koleje a kolejových spojení a rozvětvení z hlediska návrhu koleje železničních drah normálního rozchodu (1435 mm) kromě drah speciálních a to až do rychlosti 300 km.h -1. V případě, že byla kolej projektována a zřízena dle dříve platných norem, může být provozována s podmínkou, že její konstrukční a geometrické uspořádání vyhovuje mezním provozním hodnotám dle této normy část druhá (Stavba a přejímka, provoz a údržba). Konstrukční a geometrické uspořádání koleje se pak musí upravit do souladu s touto normou při udržovacích pracích na železničním svršku nejpozději však při nejbližší rekonstrukci koleje. Pozn. Geometrické parametry koleje (GPK) Patří sem: konstrukční uspořádání koleje, geometrické uspořádání koleje, prostorová poloha koleje. Konstrukční uspořádání koleje: rozchod koleje, vzájemná výšková poloha kolejnicových pásů. Geometrické uspořádání koleje: směr, podélná výška (bokorysný průmět středů spojnic temen hlav protilehlých kolejnicových pásů), podélný sklon koleje. Prostorová poloha koleje Množina bodů osy koleje jednoznačně určených v projektu polohopisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou. 80

81 Druhá část ČSN Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha část 2: Stavba a přejímka, provoz a údržba. Norma stanoví požadavky na stavebně technické parametry konstrukčního a geometrického uspořádání koleje, kolejových spojení a rozvětvení a její prostorovou polohu pro stavbu a přejímku, provoz a údržbu koleje železničních drah normálního rozchodu do rychlosti 300 km.h -1. ČSN Projektování mostních objektů ČSN Železniční tunely 5.2 Předpisy SŽDC S 3 Železniční svršek Předpis SŽDC S 3 Železniční svršek obsahuje souhrn základních zásad konstrukce železničního svršku určených pro projektování, stavbu a udržování železničních normálně rozchodných drah s rozchodem koleje 1435 mm. Předpis stanovuje konstrukční a technické zásady. Předmětem tohoto předpisu jsou rovněž kontroly funkčnosti součástí a sestav železničního svršku. SŽDC S 3/1 Předpis pro práce na železničním svršku Předpis stanoví základní pravidla a zásady technologie údržby, oprav a rekonstrukcí železničního svršku SŽDC. Předpis S 3/1 neřeší otázky rozpočtování a financování prací na železničním svršku (je to předpis technologický). K upřesnění podrobností technologie některých prací slouží služební rukověti SŽDC. SŽDC S 3.2 Bezstyková kolej Předpis ČD S 3/2 Bezstyková kolej stanovuje základní organizační, technické a technologické podmínky pro zřizování a udržování bezstykové koleje a pro svařování výhybek a jejich udržování. 81

82 Předpis neřeší svařování kolejnic v kolejích a výhybkách (viz předpis ČD S 3/5 Svářečské práce na železničním svršku. Předpis SŽDC S 4 Železniční spodek Předpis obsahuje základní ustanovení pro projektování, stavbu, modernizace, rekonstrukce, opravy, údržbu a správu železničního spodku (kromě mostních objektů, objektů mostům podobných a tunelů) železničních drah celostátních, regionálních a vleček. Předpis SŽDC S 5 Správa mostních objektů Předpis upravuje způsob správy železničních mostů a propustků, lávek pro chodce, kolejových vah, točnic, přesuven a hříží. Správou se ve smyslu tohoto předpisu rozumí hlavní prohlídka, evidence, dohlédací činnost, ochrana a udržování objektů v provozuschopném stavu (údržbou, opravou, rekonstrukcí) a jejich rušení. Předpis neplatí pro správu cizích zařízení (kabelů, potrubí, chrániček a jiných podobných zařízení) umístěných na objektech (pod nimi a v jejich blízkosti). Tato zařízení spravují jejich správci. Předpis SŽDC S 6 Správa tunelů Upravuje způsob správy železničních tunelových objektů. Železničními tunelovými objekty (dále jen tunely ) se rozumí železniční tunely a galerie. Správou tunelů ve smyslu tohoto předpisu se rozumí provádění hlavních prohlídek a dohlédací činnosti, vedení evidence a péče o stavebně technický stav tunelů. 5.3 Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah Definice Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah (dále jen TKP) jsou souborem požadavků objednatele stavby na provedení, kontrolu a převzetí prací, výkonů a dodávek. 82

83 Platí pro stavby dráhy a pro stavby na dráze, pokud se dotýkají cesty určené k pohybu drážních vozidel případně jejího rozšíření, doplnění nebo zabezpečení ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb. v platném znění (dále jen zákon č. 266/1994 Sb.). Určují podmínky pro provedení zhotovovacích prací a požadavky na materiály, stavební dílce, stavební směsi, konstrukce a technologické vybavení. Určují též způsoby a rozsah kontroly požadovaných parametrů a podmínky pro odsouhlasení a převzetí prací. Jsou vydávány v gesci SŽDC. Účel TKP Pro vyhledání vhodného zhotovitele, uzavření kvalitní smlouvy o dílo, řádné provedení díla a vytvoření požadovaného předmětu díla (stavby) je nezbytné co nejpřesněji určit dílo a jeho předmět. Toto se zajistí: projektovou dokumentací (dále jen dokumentace), která určuje předmět díla, zejména členění stavby, její polohu a prostorové uspořádání, druh konstrukcí a prací, technologické zařízení a další potřebné údaje, technickými kvalitativními podmínkami, které jsou souhrnem technických a kvalitativních (jakostních) požadavků na provedení díla (zhotovení stavby), soupisem prací, výkonů a dodávek, který udává výčet placených prací, výkonů a dodávek a způsob jejich oceňování, dodacími smluvními podmínkami, které upravují závazkové vztahy mezi objednatelem a zhotovitelem z obchodně právních hledisek. TKP jsou tedy jedním z dokumentů, který určuje dílo a jeho předmět ve smyslu obchodního zákoníku a případně i občanského zákoníku. V zadávacím období stavby jsou TKP součástí zadávací dokumentace ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek. V procesu uzavření smlouvy o dílo tvoří TKP část obsahu smlouvy o dílo, která určuje závazkové vztahy mezi objednatelem a zhotovitelem ve smyslu obchodního zákoníku. 83

84 Při realizaci stavby určují TKP zhotoviteli podmínky pro provádění prací a dále jsou jedním z podkladů pro výkon stavebního dozoru objednatele. Obsah TKP TKP obsahují technické a kvalitativní požadavky na většinu prací z oborů dopravního a inženýrského stavitelství a sdělovací, zabezpečovací a silnoproudé techniky, které se vyskytují na stavbách státních drah. V podrobnostech se odvolávají na právní i obecné technické předpisy, předpisy vlastníka a provozovatele dráhy, směrnice a jiné technické podklady např. bývalé ON či zahraniční technické předpisy. Tyto odvolávky na celé dokumenty nebo jejich části uvedené v textech kapitol určují závaznost celých citovaných dokumentů nebo jejich částí pro jmenovitou stavbu tím, že TKP tvoří část obsahu smlouvy o dílo. TKP neobsahují práce z oboru pozemních staveb s výjimkou ocelových konstrukcí budov, pro které platí kapitola 19 TKP. V případech, kdy: stavba zahrnuje práce, které nejsou uvedeny v TKP, je potřebné změnit (zpřísnit) nebo doplnit ustanovení TKP, se jedná o speciální technologie a materiály, pak musí objednatel zajistit vypracování Zvláštních technických kvalitativních podmínek (dále jen ZTKP), které po projednání s dotčenými útvary SŽDC schválí generální ředitel SŽDC, a přiložit je k TKP. Ustanovení ZTKP jsou nadřazená ustanovením TKP na stavbě, pro které jsou ZTKP vypracovány a použity jako součást zadávací dokumentace. ZTKP však obecně nesmí snižovat kvalitativní požadavky TKP a musí vyhovovat z hledisek bezpečnosti práce, ekologie a ostatních neopominutelných požadavků. Seznam kapitol TKP Kapitola 1. Všeobecně 2. Příprava staveniště 3. Zemní práce 4. Odvodnění tratí a stanic 5. Ochrana drážního tělesa 6. Pražcové podloží 7. Kolejové lože 84

85 8. Konstrukce koleje a výhybek 9. Úrovňové přejezdy a přechody 10. Nástupiště, rampy, zarážedla, účelové komunikace a zpevněné plochy 11. Trvalé oplocení 12. Chráničky a kolektory 13. Plyn, voda, produktovody 14. Kanalizace, septiky, čističky, lapače 15. Vegetační úpravy 16. Protihluková opatření 17. Beton pro konstrukce 18. Betonové mosty a konstrukce 19. Ocelové mosty a konstrukce 20. Tunely 21. Mostní ložiska a ukončení mostů 22. Izolace proti vodě 23. Sanace inženýrských objektů 24. Zvláštní zakládání 25. Protikorozní ochrana úložných zařízení a konstrukcí Část A: Ochrana proti elektrochemické korozi a korozi bludnými proudy Část B: Ochrana ocelových konstrukcí proti atmosférické korozi 26. Osvětlení, rozvody NN, včetně dálkového ovládání 27. Zabezpečovací zařízení 28. Sdělovací zařízení 29. Silnoproudá technologická zařízení 30. Silnoproudé rozvody VN a soustava 6kV 31. Trakční vedení 32. Zařízení trati a traťové značky 85

86 33. Elektromagnetická kompatibilita Tab. 5.1 Seznam kapitol technických kvalitativních podmínek 5.4 Vzorové listy Železniční svršek MVL 311 Ocelová konstrukce s mostnicemi s dolní mostovkou, plnostěnná, MVL 701 Pružné uložení koleje na mostech s mostnicemi, MVL 916 Směrnice pro používání komorových mostních provizorií o rozpětí 6,6 m - 8,4 m - 10,2 m, MVL 917 Směrnice pro používání komorových mostních provizorií o rozpětí 12 m až 30 m, Světlý tunelový průřez, Ž 1 Prostorové uspořádání a základní rozměry zemního tělesa, Ž 8 Nástupiště na celostátních dráhách, Ž 11 Železniční přejezdy a přechody. Vzorové listy železničního spodku Ž 1 Ž 2 Ž 3 Ž 4 Ž 5 Ž 6 Ž 8 Ž 9 Ž 10 Základní rozměry pláně tělesa železničního spodku, Zemní těleso, Odvodňovací zařízení, Pražcové podloží, Úprava drážních svahů, Těleso železničního spodku ve styku s vodními toky a díly, Nástupiště na drahách celostátních, regionálních a vlečkách, Zarážedla, Účelové komunikace a dopravní plochy v dopravnách a stanovištích ČD, 86

87 Ž 11 Železniční přejezdy a přechody. STUDIJNÍ MATERIÁLY povinná literatura PIPKOVÁ, B., D. POLIČ, J. JEŽKOVÁ a L. VÉBR, Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN doporučená literatura JEŽKOVÁ, J., Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN KŘIVDA, V., I. OLIVKOVÁ a J. FRIČ, Dopravní telematika. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 112 s. ISBN X. PLÁŠEK, O., Železniční stavby: železniční spodek a svršek.. Vyd. 1. Brno: CERM, 291 s. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaká je základní norma pro železniční stavby? 2. Vyjmenujte některé předpisy týkající se železničních staveb. 3. Definujte Technické kvalitativní podmínky staveb státních drah. 4. K jakému účelu slouží technické kvalitativní podmínky? 5. Uveďte příklad vzorového listu železničního spodku. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Viz. výklad 2. Viz. výklad 3. Viz. výklad 4. Viz. výklad 87

88 5. Viz. výklad 88

89 Kapitola 6 - Základní normová a předpisová ustanovení v oboru dopravních staveb pozemních komunikací KLÍČOVÉ POJMY Technické podmínky Ministerstva dopravy CÍLE KAPITOLY - seznámit se se základními normami a předpisy v oboru pozemních komunikací - seznámit se s Technickými podmínkami Ministerstva dopravy ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU U KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD 6.1 Normy ČSN Projektování silnic a dálnic Norma platí pro projektování silnic a dálnic ve volné krajině, a to pro novostavby, přeložky a rekonstrukce spojené s přestavbou zemního tělesa. Pod přestavbou zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření silniční komunikace, zvýšení nebo snížení nivelety, popřípadě přemístění komunikace tak, že nelze zachovat původní svahy nebo některý z obou 89

90 původních svahů zemního tělesa. Norma platí i pro návrh obslužných dopravních zařízení a jejich připojování na silnice a dálnice. ČSN Projektování místních komunikací Tato norma platí pro projektování místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, a to pro novostavby i přestavby, v zastavěném i nezastavěném území obcí; platí pro průjezdní úseky silnic v zastavěném území obcí včetně zastavitelných ploch a územních rezerv vymezených v územních plánech. Dále platí pro připojení dopravních ploch a dopravních zařízení. ČSN Navrhování a projektování zemního tělesa pozemních komunikací Stanovuje požadavky pro navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. Platí pro novostavby, přeložky a rekonstrukce zemního tělesa tvořeného z přírodních zemin a pevných hornin, z charakteristických druhů těchto sypanin, (z kamenitých sypanin, ze spraše, z vátého písku apod.) nebo z upravených sypanin (zlepšení soudržných zemin, zlepšení a stabilizace eluvií krystalických hornin), popř. z druhotných surovin (popílku a popelů, recyklovaných materiálů apod.) zabudovaných do zemního tělesa homogenního nebo vrstevnatého typu. Platí dále pro násypy vyztužené geotextiliemi nebo jinými výztužnými prvky. Za pozornost stojí zejména charakteristiky materiálů, specifikovaných v kapitole 8., kde jsou uvedeny i jejich vlastnosti v podstatě zejména z ekologického (ekotoxikologického) hlediska. 6.2 Technické podmínky Ministerstva dopravy Technické podmínky Ministerstva dopravy (někdy označované jen zkráceným názvem Technické podmínky či zkratkou TP) jsou oborové předpisy vydávané pro oblast pozemních komunikací. Jejich vydávání zaštiťuje Ministerstvo dopravy České republiky. Zpracovávané jsou na základě nejnovějších poznatků vědy, techniky a praxe ve snaze o optimální řešení problémů vyskytujících se při stavbě pozemních komunikací. Je jich cca

91 K vydávání technických podmínek ani k zaštiťování jejich vydávání není ministerstvo dopravy speciálně zmocněno žádným obecně závazným právním předpisem a žádný obecně závazný předpis také nezavádí takovou formu technické standardizace. Vydáváním technických podmínek ministerstvo v některých případech obchází povinnost upravit příslušné povinnosti obecně závazným právním předpisem, který by procházel řádným meziresortním připomínkovým řízením a musel by být zdarma dostupný všem občanům. TP by mohly být považovány za vnitřní předpis ministerstva. Pro jiné subjekty či jiné státní orgány by mohly být závazné například tehdy, pokud to stanoví obecně závazný právní předpis, přičemž z právního hlediska může být stanovení závaznosti takových dokumentů neveřejného charakteru problematické. Orgány a organizace mohou uplatnit ČSN a technické předpisy Ministerstva dopravy jejich uvedením (odkazy) v rozhodnutích, povoleních, smlouvách o dílo, při zadávání zakázek, posuzování dokumentace, dohledu a dozoru na stavbách. Tím se technické normy a technické předpisy stávají pro dané dílo závaznými. Seznam Technických podmínek Ministerstva dopravy Označení Název TP 15 TP 18 TP 31 TP 37 TP 41 TP 42 TP 43 TP 51 TP 52 TP 53 TP 54 TP 55 Etapová výstavba netuhých vozovek Ambulantní výroba kationaktivních asfaltových emulzí Katalog energetické náročnosti stavebních silničních materiálů, prací a konstrukcí vozovek Technologický pokyn pro provádění prefabrikovaných a monolitických čel silničních propustků Opravy povrchových poruch betonových konstrukcí pomocí plastbetonu Opravy ocelových nosných konstrukcí silničních mostů Sanace trhlin v betonových spodních stavbách mostů injektáží netradičními materiály Odvodnění silnic vsakovací drenáží Recyklace na místě za tepla u vysprávek (1. část Oprava podélných spar a trhlin remixerem 300 FRP firmy Wirtgen) Protierozní opatření na svazích pozemních komunikací Provádění železobetonových desek spřažených s prefabrikovanými nosníky mostů pozemních Snížení spotřeby energií a omezení emisí obaloven živičných směsí 91

92 Označení TP 57 TP 58 TP 61 TP 62 TP 63 TP 65 TP 66 TP 67 TP 68 TP 70 TP 72 TP 73 TP 74 TP 75 Název Speciální bezpečnostní zařízení na pozemních komunikacích Směrový sloupek Recyklace na místě za tepla u vysprávek (2. část Vysprávky povrchů s malým recyklerem) Katalog poruch vozovek s cementobetonovým krytem Ocelová svodidla na pozemních komunikacích Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích Speciální nátěry vozovek kladené pomocí nátěrové soupravy Živičná mezivrstva pod tenké živičné úpravy krytů vozovek Systém hodnocení hmot pro vodorovné dopravní značení Diagnostický průzkum mostů pozemních komunikací Zesilování betonových mostů pozemních komunikací externí lepenou výztuží a/nebo spřaženou železobetonovou deskou. Pokyny pro výpočet. Zesilování betonových mostů pozemních komunikací externí lepenou výztuží a/nebo spřaženou železobetonovou deskou. Technické podmínky. Uložení nosných konstrukcí mostů pozemních komunikací TP 76A Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace TP 76B Geotechnický průzkum pro pozemní komunikace část B TP 77 Navrhování vozovek pozemních komunikací část 1 TP 78 TP 79 TP 80 TP 81 TP 82 TP 83 TP 84 TP 85 TP 86 TP 87 Katalog vozovek pozemních komunikací Navrhování spřažených ocelobetonových nosných konstrukcí mostů pozemních komunikací Elastický mostní závěr Navrhování světelných signalizačních zařízení pro řízení silničního provozu Katalog poruch netuhých vozovek Odvodnění pozemních komunikací Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí Zpomalovací prahy Mostní závěry Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek 92

93 Označení Název TP 88 TP 89 TP 90 TP 91 TP 92 TP 93 TP 94 TP 95 TP 96 TP 97 TP 98 TP 99 Oprava trhlin v betonových konstrukcích Ochrana povrchů betonových mostů proti chemickým vlivům Používání provizorních mostů z mostové soupravy z MS v civilním sektoru Rekonstrukce vozovek s cementobetonovým krytem Navrhování údržby a oprav vozovek s cementobetonovým krytem Návrh a provádění staveb pozemních komunikací s využitím popílků a popelů Zlepšení zemin Vrstevnaté násypy pozemních komunikací Vysprávky vozovek tryskovou metodou Geotextilie a další geosyntetické materiály v zemním tělese pozemních komunikací Technologické vybavení tunelů pozemních komunikací Vysazování a ošetřování silniční vegetace TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích TP 101 Výpočet svodidel TP 102 Kationaktivní asfaltové emulze TP 103 Navrhování obytných zón TP 104 Protihlukové clony podél pozemních komunikací TP 105 Nakládání s odpady vznikajícími při technologiích používajících asfaltové emulze bez obsahu dehtu TP 106 Lanová svodidla na pozemních komunikacích TP 108 Zásady pro orientační značení TP 109 Asfaltové hutněné vrstvy se zvýšenou odolností proti tvorbě trvalých deformací TP 110 Používání provizorních mostů Mabey universal TP 111 Přímé zpracování recyklovatelného asfaltového materiálu do vozovek TP 112 Studené pěnoasfaltové vrstvy TP 113 Značky a symboly pro výkresy pozemních komunikací TP 114 Svodidla na pozemních komunikacích TP 115 Opravy trhlin na vozovkách s asfaltovým krytem TP 116 Použití ovoce, trávy a zemin ze silničních pozemků TP 117 Zásady pro informačně orientační značení na pozemních komunikacích 93

94 Označení Název TP 118 Systém hodnocení reflexních svislých dopravních značek TP 119 Odrazová zrcadla TP 120 Údržba, opravy a rekonstrukce betonových mostů pozemních komunikací TP 122 Grafická metoda navrhování netuhých vozovek pozemních komunikací TP 123 Zjišťování kapacity pozemních komunikací a návrhy na odstranění kongescí TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komunikací TP 125 Vodicí zařízení. Vodicí retroreflexní prvky TP 126 Použití R materiálu smícháním s kamenivem a asfaltovou pěnou pro PK TP 127 Přezkoušení dávkování sypačů chemických materiálů s automatikou dávkování TP 128 Ocelové svodidlo NH4 prostorové uspořádání TP 129 Zkoušení a schvalování svodidel TP 130 Odrazky proti zvěři TP 131 Zásady pro úpravy silnic včetně průtahů obcemi TP 132 Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení TP 134 Údržba a opravy vozovek s použitím R materiálu obalovaného za studena asfaltovou emulzí a cementem TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích TP 136 Povlakovaná výztuž do betonu TP 137 Vyloučení alkalické reakce kameniva v betonu na stavbách pozemních komunikací TP 138 Užití struskového kameniva do pozemních komunikací TP 139 Betonové svodidlo TP 140 Dřevoocelové svodidlo TP 141 Zásady pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro proměnné provozní informace na PK TP 142 Parkovací zařízení, regulační sloupky, parkovací zábrany, parkovací sloupky, parkovací závory, pollery TP 143 Systém hodnocení přenosných svislých dopravních značek TP 144 Doporučení pro navrhování nových a posuzování stávajících betonových mostů PK 94

95 Označení Název TP 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi TP 146 Povolování a provádění výkopů a zásypů rýh pro inženýrské sítě ve vozovkách PK TP 147 Užití asfaltových membrán a výztužných prvků v konstrukci vozovky TP 148 Hutněné asfaltové vrstvy s přídavkem drcené gumy z pneumatik TP 149 Zatížitelnost mostů pozemních komunikací TP 150 Souvislá údržba a opravy vozovek PK obsahujících dehtová pojiva TP 151 Asfaltové směsi s modulem tuhosti (VMT) TP 152 Štěrbinové žlaby na pozemních komunikacích TP 153 Zpevněná travnatá parkoviště TP 154 Provoz, správa a údržba tunelů pozemních komunikací TP 156 Mobilní plastové vodicí stěny a ukazatele směru TP 157 Mostní objekty pozemních komunikací s použitím ocelových trub z vlnitého plechu TP 158 Tlumiče nárazu TP 159 Vodicí stěny TP 160 Mostní elastomerová ložiska TP 161 Používání provizorních mostů MMT 100 TP 162 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena na místě s použitím asfaltových pojiv a cementu TP 163 Podmínky pro použití a kontrolu zařízení na měření průhybů vozovek pozemních komunikací srovnávací měření TP 165 Proměnné svislé dopravní značky a zařízení pro provozní informace TP 166 Ocelové svodidlo Fracasso TP 167 Ocelové svodidlo NH4 TP 168 Ocelové svodidlo VOEST ALPINE TP 169 Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací (všeobecná část, katalog, návrhová metoda) TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací TP 172 Dopravní informační centra požadavky na výměnu, zpracování a distribuci dat a informací TP 173 Použití mostních hrncových ložisek 95

96 Označení Název TP 174 Zásady pro používání dopravních majáčků TP 175 Stanovení životnosti betonových konstrukcí objektů pozemních komunikací, Změna 1 Příloha C TP 176 Hlušinová sypanina v tělese pozemní komunikace TP 177 Mostní objekty pozemních komunikací s použitím korugovaných plastových trub TP 178 Izolační systémy mostů pozemních komunikací (polymetylmetykryláty) TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty TP 180 Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy TP 181 Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby TP 182 Dopravní telematika na pozemních komunikacích TP 183 Diagnostický průzkum mostů pozemních komunikací, postupy monitorování a vyhodnocení koroze výztuží v betonu metodou akustické emise TP 184 Systém hospodaření s pozemními komunikacemi TP 185 Ocelové svodidlo ZSSK/H2 TP 186 Zábradlí na pozemních komunikacích TP 187 Samozhutnitelný beton pro mostní objekty pozemních komunikací TP 188 Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek TP 189 Stanovení intenzit dopravy na pozemních komunikacích TP 190 Ocelové svodidlo ZSODS1/H2 TP 191 Ocelové svodidlo MS4/H2 TP 192 Dlažby pro konstrukce pozemních komunikací TP 193 Svařování betonářské výztuže a jiné druhy spojů TP 194 Kompozitní materiály pro vybavení objektů pozemních komunikací TP 195 Otevírací ocelové svodidlo SAB TP 196 Ocelové svodidlo Varioguard TP 197 Mosty a konstrukce pozemních komunikací z patinujících ocelí TP 198 Vylehčené násypy pozemních komunikací TP 199 Zatížitelnost zděných klenbových mostů TP 200 Stanovení zatížitelnosti mostů pozemních komunikací navržených podle norem a předpisů platných před účinností EN 96

97 Označení Název TP 201 Měření a dlouhodobé sledování trhlin v betonových konstrukcích pozemních komunikací TP 202 Monitorování srážkoodtokových poměrů dálnic a rychlostních silnic TP 203 Ocelová svodidla (svodnicového typu) TP 204 Hydrotechnické posouzení mostních objektů na vodních tocích TP 205 Zásady pro proměnné dopravní značení na pozemních komunikacích TP 206 Betonové svodidlo kotvené MSK 2007 TP 207 Experiment přesnosti Zařízení pro měření povrchových vlastností a průhybů vozovek pozemních komunikací TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena TP 209 Recyklace asfaltových vrstev netuhých vozovek na místě za horka TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací TP 211 Izolační systémy mostů pozemních komunikací (přímopojížděné systémy) TP 212 Vozovky s cementobetonovým krytem na mostech pozemních komunikací TP 213 Bezpečnostní protismykové úpravy povrchů vozovek TP 214 Zesilování betonových mostů pozemních komunikací kompozity TP 215 Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací TP 216 Navrhování, provádění, prohlídky, údržba, opravy a rekonstrukce ocelových a ocelobetonových mostů pozemních komunikací TP 217 Zvýrazňující optické prvky na pozemních komunikacích orientační sloupky, obrubníkové odrazky, vodicí svítící knoflíky, zvýrazňující blikající knoflíky zásady pro používání TP 218 Navrhování zón 30 TP 219 Dopravně inženýrská data pro kvantifikaci vlivů automobilové dopravy na životní prostředí 6.3 Vzorové listy pozemních komunikací Seznam vzorových listů: VL 1 Vozovky a krajnice VL 2 Silniční těleso VL 2.2 Odvodnění 97

98 VL 3 VL 4 VL 5 VL 6.1 VL 6.2 VL 6.3 VL 6.4 VL 7 VL 0 Křižovatky Mosty Tunely Svislé dopravní značky Vodorovné dopravní značky Dopravní zařízení Proměnné dopravní značky Vybrané prvky místních komunikací pro zklidňování dopravy Vzorové listy oprav mostních objektů STUDIJNÍ MATERIÁLY povinná literatura PIPKOVÁ, B., D. POLIČ, J. JEŽKOVÁ a L. VÉBR, Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN doporučená literatura JEŽKOVÁ, J., Dopravní stavby.. Praha: ČVUT. ISBN KŘIVDA, V., I. OLIVKOVÁ a J. FRIČ, Dopravní telematika. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 112 s. ISBN X. PLÁŠEK, O., Železniční stavby: železniční spodek a svršek.. Vyd. 1. Brno: CERM, 291 s. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY 1. Jaké jsou základní normy pro dopravní stavby pozemní komunikace? 2. Co to jsou Technické podmínky Ministerstva dopravy? 3. Uveďte příklady Technických podmínek Ministerstva dopravy. 98

99 KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK 1. Viz. výklad 2. Viz. výklad 3. Viz. výklad 99

100 Kapitola 7 - Technologie výstavby, rekonstrukce, oprav a údržby dopravních staveb železničních staveb KLÍČOVÉ POJMY Kolejové lože, kolejnice, pražec, bezstyková kolej, CÍLE KAPITOLY - seznámit se základním členěním opravných výkonů na železnici - seznámit se s ručním nářadím, motorovými vozíky, mechanizací ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU U KAPITOLY 6 hodin VÝKLAD 7.1 Základní členění opravných výkonů dle předpisu SŽDC S 3/1 Předpis pro práce na železničním svršku Údržba železničního svršku Jedná se o nejjednodušší opravný výkon, který nemá (na rozdíl od ostatních dále uváděných opravných výkonů) souvislý charakter. 100

101 Údržbou kolejí a výhybek se rozumí oprava lokálních závad ohrožujících bezpečnost a plynulost železničního provozu nebo závad, které by dalším rychlým rozvojem vad bezprostředně ohrožovaly železniční provoz, pokud nebudou včas odstraněny. Úprava směrového a výškového uspořádání kolejí a výhybek Někdy bývá označována též jako souvislé propracování, podbíjení nebo obnova geometrické polohy kolejí či výhybek. V koleji Postup prací se řídí schváleným technologickým postupem. Před zahájením výluky seznámí vedoucí práce vedoucí strojníky s technologií prací, způsobem práce a upozorní je na místní zvláštnosti a zvláštnosti. Složení strojní linky: vozy s kamenivem, ASP, kolejový pluh, ZŠ, popř. dynamický stabilizátor. Ve výhybkách Pro úpravu výhybek pomocí ASPv platí obdobné zásady jako pro úpravu kolejí. Při vlastní úpravě výhybek se nejdříve upraví hlavní směr jedné nebo několika výhybek za sebou včetně přípojů a výběhů s přizvednutím dlouhých pražců v odbočné větvi. Potom ASPv podbije jednotlivé vedlejší (odbočné) větve výhybek a upraví výběhy. Složení strojní linky: ASPv, dynamický stabilizátor. Čištění kolejového lože Kolejové lože se čistí: a) v plném profilu, b) za hlavami pražců. 101

102 Vyzískaný materiál z čištění kolejového lože musí být odvezen a uložen na místa určená technologickým postupem. Přibližně 3 měsíce po ukončení čištění kolejového lože a zahájení provozu je nutno provést následnou úpravu směrového a výškového uspořádání koleje. Složení strojní linky: SČH, SČ + souprava na odvoz výzisku, (vozy s kamenivem, ASP, kolejový pluh, ZŠ, resp. dynamický stabilizátor). Výměna kolejového lože Provádí se přitom tzv. totální vytěžení kolejového lože. Odtěžení materiálu kolejového lože při jeho výměně je možno realizovat těmito způsoby: speciálními kolejovými stroji, nejčastěji strojními čističkami bez snesení, případně před snesením kolejového roštu, stroji pro zemní práce nebo bezkolejovou čističkou při sneseném kolejovém roštu, vysáváním speciálními stroji využívajícími podtlak; této technologie lze využít zejména v úsecích s lokálním znečištěním. Nové kolejové lože se zřizuje: a) při sneseném kolejovém roštu nebo b) bez snesení kolejového roštu Použitá mechanizace: SČ, AHM. Výměna kolejnic Výměna kolejnic se provádí buď výměnou jednotlivých kolejnic nebo výměnou svařených kolejnicových pásů délky až 300 m. V tomto případě se jedná o souvislou výměnu kolejnic. Kolejnicové pasy určené k výměně musí být svařeny elektrokontaktními svary se seříznutým výronkem na celém profilu kolejnice. Mimo ručního způsobu výměny se manipulace s kolejnicemi může zajišťovat pomocí ručně obsluhovaných jeřábků (např. typu ZPK Mamatěj) a soupravami na vyvážení dlouhých kolejnicových pásů. Použitá mechanizace: ZPK, SDK. 102

103 Výměna pražců Před výměnou pražců zejména v koleji se zapuštěným kolejovým ložem se provede ověření polohy kabelů s příslušným správcem. Výměna pražců může být realizována: ručně pomocí kleští na pražce, strojně s výměnou jednotlivých pražců (např. strojem SVP 74), strojně kontinuální výměnou všech pražců (nasazením obnovovacího stroje, případně pomocí sestavy strojů SVP). Použitá mechanizace: SVP, OS. Zřizování bezstykové koleje (BK) Svařování kolejnic v kolejích a výhybkách a ostatní svářečské práce na železničním svršku se řídí předpisem ČD S 3/5, zřizování BK předpisem S 3/2. BK by se měla zřizovat na nových kolejnicích, aby nedocházelo ke svařování zhmožděných konců kolejnic. BK možno zřizovat: v ose - svařováním jednotlivých kolejnic, svařováním dlouhých kolejnicových pásů (zřizování tzv. závěrných svarů). Použitá mechanizace: souprava pro AT svařování, pojízdná svařovna pro elektrokontaktní svařování s nepřerušeným odtavením, seřezávače návarků, kolejnicové brusky. Rekonstrukce železničního svršku Jedná se o opravný výkon, při kterém dochází ke komplexní výměně železničního svršku z důvodu jeho opotřebení nebo za účelem zvýšení jeho únosnosti. Rekonstrukci lze provádět následujícími technologiemi: klasickou, kdy je kolejový rošt snášen a kladen vcelku, odděleným kladením: 103

104 se současnou nebo následnou výměnou dlouhých kolejnicových pásů (OS vyměňuje pouze pražce; kolejnicové pásy se vyměňují následně soupravou SDK). OS provádí v tomto případě pouze souvislou výměnu pražců. Složení strojní linky pro obnovu koleje: klasická technologie: MUV, UK 25, souprava plošinových vozů, buldozer, vibrační válce, PKP, souprava podvozků, vozy s kamenivem kolejového lože, linka na obnovu GPK, oddělené kladení: zatáčečky upevňovadel, OS+ Pao vozy, DZ, MUV (dělení kolejnic), UK 25 (sběr vyzískaných kolejnic), linka na obnovu GPK. 7.2 Ruční nářadí a malá mechanizace Ruční nářadí Patří sem jednoduché pracovní pomůcky používané především při drobné údržbě železničního svršku, zejména při práci s upevňovadly (nástrčkové, řehtačkové čelisťové klíče). Obr. 7.1 Řehtačkový klíč pro práci se spojkovými šrouby (MTH Praha) Malá mechanizace Do skupiny malé mechanizace zahrnujeme složitější pomůcky bez vlastního pohonu a různá přídavná manipulační zařízení, která nesplňují charakter ručního nářadí. Práce s upevňovadly Patří sem tzv. motorové zatáčečky upevňovadel, které jsou velmi rozšířenými a používanými mechanizačními prostředky zejména při údržbě železničního svršku, ale i při jiných 104

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické

Více

Přednáška č. 5 SPODNÍ STAVBA POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Zemní těleso pozemních komunikací

Přednáška č. 5 SPODNÍ STAVBA POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Zemní těleso pozemních komunikací Přednáška č. 5 SPODNÍ STAVBA POZEMNÍ KOMUNIKACE je tvořeno jako: - násyp - zářez - odřez - kombinace násypu a zářezu 1. Zemní těleso pozemních komunikací Při založení násypu na stávajícím terénu se sklonem

Více

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI 1. Železniční spodek Patří sem: - těleso železničního spodku - zářez - násyp - odřez - kombinace zářezu a násypu - odvodnění a odvodňovaci stavby (např. propustky)

Více

Přednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ

Přednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ Přednáška č.7 - ODVODNĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACÍ 1. ODVODŇOVACÍ SYSTÉMY: Otevřený systém voda je svedena výsledným sklonem k okraji vozovky, kde je zachycena rigolem nebo příkopem a odvedena mimo těleso

Více

DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY

DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY mosty, tunely, propustky, zárubní a opěrné zdi, galerie, nadjezdy, podjezdy umělé stavby ekonomicky velmi náročné? KOLIK TO STOJÍ? 1km dálnice..

Více

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti

Více

DOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY

DOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY Polní cesta = účelová komunikace zejména pro zemědělskou dopravu, ale i pro pěší a cykloturistiku ČSN 73 6109 Projektování polních cest

Více

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU STAVBY KOLEJOVÉ DOPRAVY (SKG) Příčný řez železniční tratí zachycuje základní prostorové uspořádání železničního svršku a spodku.

Více

PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Michal Radimský

PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Michal Radimský PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Michal Radimský PROPUSTKY NA PK propustky jsou mostní objekty s kolmou světlostí do 2 m (včetně) setkáme se s nimi jak v extravilánu, tak i v intravilánu trubní propustky

Více

MÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN C1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA

MÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN C1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje... 2 2. Stručný popis návrhu stavby, její funkce, význam a umístění... 2 3. Situační a výškové řešení... 3 4. Navržená konstrukce komunikace... 4 5. Odvodnění komunikace... 5 6.

Více

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda 1 Obsah Tady bude obsah 2 1. Úvod 1.1 Zásady pro vypracování Železniční stanice Studenec leží na trati

Více

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ

DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY BEZPEČNOSTNÍ ZAŘÍZENÍ Návrh v místech, kde hrozí nebezpečí úrazu sjetím vozidla, cyklisty, nebo pádem chodce z tělesa komunikace, kde hrozí střetnutí

Více

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením

Více

Fyzická ochrana objektů pozemních komunikací

Fyzická ochrana objektů pozemních komunikací Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO Fyzická ochrana objektů pozemních komunikací Úvod Oblast ochrany se postupně vyvíjí Nejčastěji vloupání do objektů, jejich narušení nebo vandalismus Použité pojmy

Více

Polní cesty v k.ú. Obora u Loun a k.ú. Počedělice TECHNICKÁ ZPRÁVA. Polní komunikace C 1

Polní cesty v k.ú. Obora u Loun a k.ú. Počedělice TECHNICKÁ ZPRÁVA. Polní komunikace C 1 Polní cesty v k.ú. Obora u Loun a k.ú. Počedělice TECHNICKÁ ZPRÁVA k.ú. Obora u Loun: Polní komunikace C 1 Jedná se o kategorii P 4/30, to znamená hlavní, jednopruhová polní komunikace s návrhovou rychlostí

Více

Chodníky podél sil. III / 15523 k.ú. Vidov - 1. část V. a VI. ETAPA

Chodníky podél sil. III / 15523 k.ú. Vidov - 1. část V. a VI. ETAPA Vladimír KECEK IČ: 744 01 122 Majdalena 17 tel.: 728 225 565 378 03 Majdalena e-mail: v.kecek@seznam.cz Chodníky podél sil. III / 15523 k.ú. Vidov - 1. část V. a VI. ETAPA Dokumentace pro zadání stavby

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍ KPÚ TŘEBIŠTĚ ÚČELOVÁ KOMUNIKACE PC 14 PROJEKT STAVBY PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A PROVEDENÍ STAVBY SO 05 01. TEXTOVÁ ČÁST TECHNICKÁ ZPRÁVA Datum: 11/2008 Vyhotovení:

Více

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola Objednatel: Obec Psáry Pražská 137 252 44 Psáry IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz Kraj: Okres: K.Ú.: Středočeský Praha

Více

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních. 1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních. 1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače 58 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních 1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru SKP CZ - CC 1 2 3 4 5 1.1

Více

C. Stavební část. Chodníky podél silnice II/453 v obci Heřmanovice - I. etapa TECHNICKÁ ZPRÁVA C-101 D S P

C. Stavební část. Chodníky podél silnice II/453 v obci Heřmanovice - I. etapa TECHNICKÁ ZPRÁVA C-101 D S P C. Stavební část Změny c b a Navrhl / vypracoval Ing. NOVÁK Zbyněk Obec : Objednatel : Akce : Příloha : HEŘMANOVICE Zodp. projektant Ing. NOVÁK Zbyněk Kraj : Chodníky podél silnice II/453 v obci Heřmanovice

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_399 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída

Více

ODVODNĚNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Michal Radimský

ODVODNĚNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Michal Radimský ODVODNĚNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Michal Radimský SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY ČSN 75 6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky ČSN 73 6101 - Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 - Projektování křižovatek

Více

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 3. týden Rozhledy, přechody pro chodce a místa pro přecházení, zastávky autobusu Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz

Více

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ

Více

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 10 ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ, OBJEKTY NA VODNÍCH CESTÁCH Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké

Více

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD úvodní informace Projektování kolejové dopravy (12PKD) cvičení Ing. Vojtěch Novotný

Více

ZVÝŠENÍ ÚNOSNOSTI SILNICE I/19 - ŽĎÁR NAD SÁZAVOU. vypracoval Hančík J. investor: město Žďár nad Sázavou. Akce

ZVÝŠENÍ ÚNOSNOSTI SILNICE I/19 - ŽĎÁR NAD SÁZAVOU. vypracoval Hančík J. investor: město Žďár nad Sázavou. Akce vedoucí projektant zodp. projektant Ing. Sedlák Ing. Sedlák vypracoval Hančík J. kontroloval investor: město Žďár nad Sázavou Akce Ing. Kotlán ZVÝŠENÍ ÚNOSNOSTI SILNICE I/19 - ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Pod Příkopem

Více

LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11

LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11 LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11 ÚZEMNÍ STUDIE DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 01. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Objednatel: Zhotovitel: MATULA, projekce dopravních staveb Ing. Jiří Matula Datum: říjen 2011 2 Obsah 1. Úvod 2. Vztah lokality

Více

6.29. Dopravní stavby - DOS

6.29. Dopravní stavby - DOS 6.29. Dopravní stavby - DOS Obor: 36-47-M/01 Stavebnictví Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 7 pro zaměření inženýrské stavby - dopravní stavby 1 pro zaměření inženýrské stavby

Více

T E R M I N O L O G I E

T E R M I N O L O G I E 825-4 Objekty podzemní tunely T E R M I N O L O G I E B Beton prostý je beton bez výztuže nebo s výztuží hmotnosti do 15 kg/m 3. Beton stříkaný je konstrukce vytvořená pneumatickým nanášením betonové směsi.

Více

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0. Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem.

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0. Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem. Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0 8. INVENTARIZACE LESNÍCH CEST Způsob zaměření: Lesní cesty se zaměřují v průsečíku podélné osy cesty s transektem. 8.1. Nadmořská výška lesní

Více

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o.

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015. DIPRO, spol s.r.o. Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 15.1.2015 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY TRAMVAJOVÝCH TRATÍ ČSN 28

Více

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 4. týden Odvodnění a podélné profily Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz NÁPLŇ CVIČENÍ Odvodnění

Více

C.1. T e c h n i c k á z p r á v a

C.1. T e c h n i c k á z p r á v a C.1. T e c h n i c k á z p r á v a Název akce: Rekonstrukce komunikace Přes les 1. Vytýčení stavby a identifikace v terénu: Stavba výškově i směrově kopíruje trasu stávající cesty. Místa jednotlivých dílčích

Více

1.1. Technická zpráva

1.1. Technická zpráva - 1 - DRUPOS HB s.r.o. Svojsíkova 333, Chotěboř CESTA STRUŽINEC 1.1. Technická zpráva VYPRACOVAL: Ing. Marta Fialová ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: 198/2015 - 2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA a) identifikační údaje: Název stavby

Více

ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský

ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Michal Radimský OBSAH PŘEDNÁŠKY: Definice, normy, názvosloví Rozdělení úrovňových křižovatek Zásady pro návrh křižovatek Návrhové prvky úrovňových křižovatek Typy úrovňových křižovatek

Více

Infrastruktura kolejové dopravy

Infrastruktura kolejové dopravy Infrastruktura kolejové dopravy O n d ř e j T r e š l ČVUT FD, Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 3 Železniční spodek Anotace: těleso železničního spodku klasifikace a parametry zemin a hornin konstrukční

Více

D.1.1. SO 101 Technická zpráva

D.1.1. SO 101 Technická zpráva D.1.1. SO 101 Technická zpráva Základní charakteristiky stavby Úprava přechodu pro chodce Prvomájová, Praha-Radotín, p.č. 2524/1 Navrhovaná stavba se nachází na území hl. města Prahy, v městské části Praha

Více

MAGISTRÁT MĚSTA DĚČÍN odbor stavební úřad Mírové nám. 1175/5, 405 38 Děčín IV

MAGISTRÁT MĚSTA DĚČÍN odbor stavební úřad Mírové nám. 1175/5, 405 38 Děčín IV MAGISTRÁT MĚSTA DĚČÍN odbor stavební úřad Mírové nám. 1175/5, 405 38 Děčín IV Číslo jednací: OSU/41458/2010/Fi Spisová zn.: OSU/21445/2010 Vyřizuje: Jan Fichtner Telefon: 412 593 270 e-mail: stavebni@mmdecin.cz

Více

FIRMA: Ing. Jan N Ě M E Č E K - projekční kancelář

FIRMA: Ing. Jan N Ě M E Č E K - projekční kancelář FIRMA: Ing. Jan N Ě M E Č E K - projekční kancelář Sídlo: Zemědělská 897, 500 03 Hradec Králové, tel. 604783561 Název akce: P O L N Í C E S T A H P C 1 K. Ú. S Y Ř E N O V Okres: Semily Obec: Syřenov Datum:

Více

Výčtové typy OTSKP-SPK Skupina stav. dílů 5

Výčtové typy OTSKP-SPK Skupina stav. dílů 5 Výčtové typy OTSKP-SPK Skupina stav. dílů 5 Položka Výčtový typ Hodnoty výčtového typu Cena 51112 KOLEJOVÉ LOŽE Z DÍLCŮ ŽELEZOBET - ZŘÍZENÍ M 17 200 Kč Přístup na pracoviště pouze a alespoň z jedné boční

Více

PROJEKTOVÝ NÁVRH Rekonstrukce vozovky ul. Slepá Obec Psáry

PROJEKTOVÝ NÁVRH Rekonstrukce vozovky ul. Slepá Obec Psáry PROJEKTOVÝ NÁVRH Rekonstrukce vozovky ul. Slepá Obec Psáry TECHNICKÁ ZPRÁVA Předmětem tohoto projektového návrhu je rekonstrukce vozovky části ul. Slepá v úzkém úseku od branky domu na konci ulice až po

Více

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické

Více

Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku Ing. Michal Dorda, Ph.D. Použitá literatura TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích. TP 235 Posuzování

Více

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi. MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VZOROVÉ LISTY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VL 3 KŘIŽOVATKY SCHVÁLENO MD OPK Č.J. 18/2012-120-TN/1 ZE DNE 1. 3. 2012 S ÚČINNOSTÍ OD 1. 4. 2012 SE SOUČASNÝM

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A.3 DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ

TECHNICKÁ ZPRÁVA A.3 DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA A.3 DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Stavba Název stavby: II/180 Letkov okružní křižovatka Část: A.3 Dopravně inženýrské opatření Kraj: Plzeňský kraj Místo: Letkov

Více

CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE

CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE CENOVÉ PODMÍNKY 2015/ I. CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 11. Členění Ceník obsahuje položky zemních prací pro: Část A - Zřízení konstrukcí stavebních objektů

Více

Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Základní názvosloví silniční komunikace

Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Základní názvosloví silniční komunikace Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE 1. Základní názvosloví silniční komunikace DVOUPRUHOVÁ SILNICE 1 - směrový sloupek, 2 - svah výkopu, 3 - hranice silničního pozemku, 4 - mezník, 5 -

Více

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4 Železniční spodek Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC S4

Více

SKUPINA PŘÍLOH XV. Ostatní speciální vozidla

SKUPINA PŘÍLOH XV. Ostatní speciální vozidla SKUPINA PŘÍLOH XV Ostatní speciální vozidla Příloha XV /1 k ČD S 8/3 - Účinnost od 1.1.2005 Pokladač kabelů SČH 150.K 1. POPIS STROJE Pokladač kabelů SČH 150.K (SHV-pracovní stroj) vznikl rekonstrukcí

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB

PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ PROJEKTOVÁNÍ DRÁŽNÍCH STAVEB 5. SEMINÁŘ K TÉMATICKÉMU BLOKU I PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ING. LADISLAV MINÁŘ, CSc.

Více

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY Michal Radimský ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek

Více

ZŠ Na Líše 936/16, P4, k.ú. Michle -

ZŠ Na Líše 936/16, P4, k.ú. Michle - DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MČ Praha 4 Táborská 350/32, Praha 4 KONTROLOVAL ODP.PROJEKTANT Ing. Stojan Z. Ing. Stojan Z. MÍSTO STAVBY Na Líše 936/16,

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ. zak. č.141/10/2011. 739 91 Jablunkov. Písečná 42 739 91 Jablunkov IČ: 70632430 DIČ: CZ70632430

TECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ. zak. č.141/10/2011. 739 91 Jablunkov. Písečná 42 739 91 Jablunkov IČ: 70632430 DIČ: CZ70632430 zak. č.141/10/2011 ZNALECTVÍ, PORADENSTVÍ, PROJEKČNÍ STUDIO TECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ Název stavby: Místo stavby: Investor: Zhotovitel projektových prací: Rekonstrukce Kulturního domu

Více

Přednáška č.8 GARÁŽE, SJEZDY

Přednáška č.8 GARÁŽE, SJEZDY Garáže, sjezdy Přednáška č.8 GARÁŽE, SJEZDY 1. GARÁŽE JEDNOTLIVÉ, ŘADOVÉ, HROMADNÉ Jejich řešení upravuje: ČSN 736110 Projektování místních komunikací ČSN 736057 Jednotlivé a řadové garáže ČSN 736058 Hromadné

Více

KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PŘI NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ VYZTUŽENÝCH KONSTRUKCÍ Lumír Miča

KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PŘI NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ VYZTUŽENÝCH KONSTRUKCÍ Lumír Miča KONSTRUKČNÍ ZÁSADY PŘI NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ VYZTUŽENÝCH KONSTRUKCÍ Lumír Miča Obsah přednášky: Opěrné konstrukce (MSEW) Svahy (RSS) Báze násypu Opěrná stěna Mostní opěra Příčný řez: Ostatní prvky Lícový

Více

1. Identifikační údaje

1. Identifikační údaje PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. Identifikační údaje Název stavby: k.ú. Všekary Kat. území: Všekary 704 172 pozemky Druh stavby: Projektová dokumentace: 1129/1, 1109/1 vlastním SÚSPK 673/2, 1091/1, 1074/1, 1074/6, 1074/13

Více

Pražcové podloží. Ing. Tomáš Říha, Ing. Jan Valehrach

Pražcové podloží. Ing. Tomáš Říha, Ing. Jan Valehrach Pražcové podloží 1. Úvod do konstrukce železničního spodku 2. Pražcové podloží (funkce a typy) 3. Deformační odolnost pražcového podloží 4. Návrh a posouzení konstrukčních vrstev 5. Posouzení na účinky

Více

St.úpravy přechodů pro chodce na I/34, Ždírec nad Doubravou C.2-1-Technická zpráva SO 102 k.ú. Ždírec nad Doubravou

St.úpravy přechodů pro chodce na I/34, Ždírec nad Doubravou C.2-1-Technická zpráva SO 102 k.ú. Ždírec nad Doubravou OBSAH. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEKTU... 2 OZNAČENÍ STAVBY... Chyba! Záložka není definována..2 INVESTOR... 2 INVESTOR... 2.3 ZPRACOVATEL DOKUMENTACE... 2.4 STRUČNÝ TECHNICKÝ POPIS... 3.4.a Současný stav...

Více

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,

Více

Technická zpráva VENKOVNÍ ÚPRAVY. Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod, dětské hřiště u pavilonu č.12

Technická zpráva VENKOVNÍ ÚPRAVY. Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod, dětské hřiště u pavilonu č.12 PROJEKTOVÝ ATELIÉR, KOPÍROVACÍ SLUŽBY HAVLÍČKŮV BROD TEL. 569 430 547 FAX 569 430 547 VENKOVNÍ ÚPRAVY Psychiatrická léčebna Havlíčkův Brod, dětské hřiště u pavilonu č.12 Technická zpráva Zakázka č. : 11

Více

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ

Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla

Více

ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TP 133, Dodatek č. 1 MINISTERSTVO DOPRAVY ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH TECHNICKÉ PODMÍNKY Dodatek č. 1 k II. vydání Schváleno Ministerstvem dopravy pod č.j. 22/2012-120-STSP/2

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Oprava místní komunikace ke kulturnímu domu, obec Uhřice

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Oprava místní komunikace ke kulturnímu domu, obec Uhřice TECHNICKÁ ZPRÁVA Oprava místní komunikace ke kulturnímu domu, obec Uhřice Srpen 2010 1. Identifikační údaje Název stavby: Oprava místní komunikace ke kulturnímu domu, obec Uhřice Místo stavby: Uhřice Okres:

Více

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í České vysoké uče í te h i ké v Praze Fakulta stave í Diplo ová prá e Želez ič í ost přes dál i i v Hodějovi í h Te h i ká zpráva 2014 Bc. Martin Macho Obsah 1. Umístění objektu a popis železniční tratě...

Více

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2

JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2 JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2 1. Principy dispozičního uspořádání křižovatek Princip A - Volba typu a geometrických prvků podle intenzity dopravy Princip B - Odbočování

Více

OPRAVA MK ul. FORTŇA. Technická zpráva

OPRAVA MK ul. FORTŇA. Technická zpráva OPRAVA MK ul. FORTŇA Stavba: OPRAVA MK ul. FORTŇA Místo stavby: Archlebov, k.ú. Archlebov, Jihomoravský kraj Investor: Obec Archlebov, 696 33 Archlebov 2, IČ : 00284751 Stupeň: Projektant: DSP Ing. Jindřich

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.060.30; 93.030 Duben 2012 ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky Sewer systems and house connections Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje ČSN 75 6101

Více

VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ. kategorie S 9,5 a S 11,5... m m max. dovolená minimální hodnota... m m min doporučená minimální hodnota...

VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ. kategorie S 9,5 a S 11,5... m m max. dovolená minimální hodnota... m m min doporučená minimální hodnota... podélný sklon s : s max VÝŠKOVÉ ŘEŠENÍ s s 0,5% (smax viz zadání) značení podélného sklonu ve směru staničení: + s [%]... stoupání ve směru staničení s [%]... klesání ve směru staničení výsledný sklon

Více

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice 2. ŠIKMÉ A STRMÉ STŘECHY PRINCIPY NÁVRHU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení

Více

POZEMNÍ KOMUNIKACE VE MĚSTECH A OBCÍCH

POZEMNÍ KOMUNIKACE VE MĚSTECH A OBCÍCH Obsah: POZEMNÍ KOMUNIKACE VE MĚSTECH A OBCÍCH 1. Předpisy 2. Rozdělení pozemních komunikací 3. Připojování pozemních komunikací 4. Rozhledové poměry 5. Výhybny a obratiště 6. Odstavné a parkovací plochy

Více

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz

Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola. IČO 241580 tel. 241 940 454 podatelna@psary.cz Rev. Datum Důvod vydání dokumentu, druh změny Vypracoval Tech. kontrola Objednatel: Zhotovitel: Projekt Obec Psáry Pražská 137 252 44 Psáry HW PROJEKT s r.o. Pod Lázní 2 140 00 Praha 4 IČO 241580 tel.

Více

11.12.2011. Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10

11.12.2011. Pravý odbočovací pruh PŘÍKLAD. Místní sběrná komunikace dvoupruhová s oboustranným chodníkem. L d s 10 11.1.011 SMK Příklad PravýOdbočovací.ppt SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE programu č.3 B Návrhstykovékřižovatky s pravým odbočovacím pruhem Návrh křižovatky: Nakreslete ve vhodném měřítku situační výkres

Více

Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě

Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě DRUPOS HB s.r.o. Chotěboř, Svojsíkova 333 tel. 569 641 473, e-mail: drupos@tiscali.cz Rekonstrukce opěrné zdi rybníka ve Lhůtě D. Dokumentace objektů Seznam příloh: Technická zpráva D.01. Situace 1:200

Více

ÚVOD DO POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

ÚVOD DO POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Michal Radimský Ústav pozemních komunikací ÚVOD DO POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ÚVOD DO POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Michal Radimský ÚVOD stezky nejstarší komunikace (spojení dvou míst). Dnes samostatné komunikace určené

Více

8 MÍSTNÍ KOMUNIKACE ORIENTAČNÍ CENY DLE CENÍKŮ VČETNĚ PODÍLU ZEMNÍCH PRACÍ, OBRUBNÍKU A VODÍCÍHO PROUŽKU

8 MÍSTNÍ KOMUNIKACE ORIENTAČNÍ CENY DLE CENÍKŮ VČETNĚ PODÍLU ZEMNÍCH PRACÍ, OBRUBNÍKU A VODÍCÍHO PROUŽKU 8 MÍSTNÍ Vozovky ORIENTAČNÍ CENY DLE CENÍKŮ VČETNĚ PODÍLU ZEMNÍCH PRACÍ, OBRUBNÍKU A VODÍCÍHO PROUŽKU Při tvorbě jednotkových cen se postupovalo podle "TECHNICKÝCH PODMÍNEK TP 170" Navrhování vozovek pozemních

Více

TECHNOLOGIE VÝSTAVBY, REKONSTRUKCE, OPRAV A ÚDRŽBY DOPRAVNÍCH STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

TECHNOLOGIE VÝSTAVBY, REKONSTRUKCE, OPRAV A ÚDRŽBY DOPRAVNÍCH STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ TECHNOLOGIE VÝSTAVBY, REKONSTRUKCE, OPRAV A ÚDRŽBY DOPRAVNÍCH STAVEB POZEMNÍCH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické

Více

Urbanistická akustika

Urbanistická akustika Urbanistická akustika Zabývá se studiem akustických jevů ve venkovním prostoru z hlediska ochrany vymezených míst (zejména v okolí budov) před hlukem. Sleduje akustické vlastnosti venkovních zdrojů hluku

Více

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE

VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE Miloš Řejha PVP syntetik s.r.o., Praha 1. Vyztužené zemní konstrukce obecně Volba technologie vyztužené zemní konstrukce pomocí geosyntetických výztužných prvků přímo závisí

Více

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele

Více

1. POPIS STAVBY...2 2. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO DALŠÍ PŘÍPRAVU VÝSTAVBY...17

1. POPIS STAVBY...2 2. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO DALŠÍ PŘÍPRAVU VÝSTAVBY...17 1. POPIS STAVBY...2 1.1. Zdůvodnění výběru staveniště... 2 1.2. Zhodnocení staveniště... 2 1.3. Zásady urbanistického,architektonického a výtvarného řešení... 2 1.4. Zásady technického řešení... 2 1.4.1.

Více

NÁRODNÍ CENTRUM ZAHRADNÍ KULTURY

NÁRODNÍ CENTRUM ZAHRADNÍ KULTURY Akce: NÁRODNÍ CENTRUM ZAHRADNÍ KULTURY Květná zahrada - Kroměříž Stavba: Květnice (A1), Štěpnice (A2) Stupeň PD : Projekt pro provedení stavby / výběr zhotovitele stavby Stavební objekt : F2-A/02 - Zpevněné

Více

8 Zatížení mostů větrem

8 Zatížení mostů větrem 8 Zatížení mostů větrem 8.1 Všeoecně Tento Eurokód je určen pro mosty s konstantní šířkou a s průřezy podle or. 8.1, tvořenými jednou hlavní nosnou konstrukcí o jednom neo více polích. Stanovení zatížení

Více

Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu

Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu Úvod Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen bezbariérová

Více

OPRAVA ČÁSTI CHODNÍKOVÉHO TĚLESA

OPRAVA ČÁSTI CHODNÍKOVÉHO TĚLESA OPRAVA ČÁSTI CHODNÍKOVÉHO TĚLESA akce: na p.č. 2971 a 1539/3, k.ú. Děčín, Kamenická č.p. 102, 104 investor: STATUTÁRNÍ MĚSTO DĚČÍN Mírové nám. 1175/5, Děčín IV-Podmokly, 40538 Děčín místo stavby: p.č.

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STAVEBNÍ METODIKA PRO NAVRHOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V USPOŘÁDÁNÍ 2+1

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STAVEBNÍ METODIKA PRO NAVRHOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V USPOŘÁDÁNÍ 2+1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STAVEBNÍ METODIKA PRO NAVRHOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V USPOŘÁDÁNÍ 2+1 BRNO, 2014 Metodika vznikla v rámci výzkumného projektu TA02030548 Aktualizace návrhových prvků

Více

Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK

Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK Navrhování křižovatek Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK 1. ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATKY Návrhové období 20 let od uvedení křižovatky do provozu, pokud orgány státní správy a samosprávy nestanoví jinak.

Více

Parkoviště Na Severním sídlišti Realizační dokumentace stavby (RDS)

Parkoviště Na Severním sídlišti Realizační dokumentace stavby (RDS) TECHNICKÁ ZPRÁVA Parkoviště Na Severním sídlišti Realizační dokumentace stavby (RDS) OBSAH TECHNICKÉ ZPRÁVY 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 1 2. ÚVOD... 1 2.1 Všeobecně... 1 2.1 Dotčené pozemky... 2 2.2 Související

Více

KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE

KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE REGIONÁLNÍ AGENTURA PRO ROZVOJ STŘEDNÍ MORAVY O B E C D O L A N Y KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE SO 102 MÍSTNÍ KOMUNIKACE OSTATNÍ DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVEB ZPRACOVATEL: STAVEBNÍK:

Více

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3)

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3) Nástupiště jsou zařízení železničního spodku s upravenou zvýšenou dopravní plochou v obvodu dráhy, která slouží pro výstup a nástup

Více

b/ stručný technický popis se zdůvodněním navrženého řešení

b/ stručný technický popis se zdůvodněním navrženého řešení Technická zpráva a/ identifikační údaje objektu označení stavby: Železný Brod Jiráskovo nábřeží - parkoviště objednatel stavby (investor): Železný Brod zhotovitel projektové dokumentace: odpovědný projektant:

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 10. 06. 2015 bod programu: 67 věc: Vyjádření ke Konceptu územně technické studie Nová trať Litoměřice Ústí nad Labem st. hranice SRN - informace dopad na rozpočet:

Více

Zásady organizace výstavby

Zásady organizace výstavby s.r.o. Zásady organizace výstavby 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Stavba Název stavby: Oprava propustku v ulici Lesní čtvrť Místo stavby: Kraj: CZ 051 Liberecký Obec: 561860 Nový Bor (okres Česká Lípa) Katastrální

Více

3 ODVÁDĚNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

3 ODVÁDĚNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 3 ODVÁDĚNÍ A ČÍŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Tabulky 3.1 Trubní vedení kanalizace potrubí uložené v nezpevněné ploše nebo v poli 3.2 Potrubí uložené v asfaltové vozovce 3.3 Betonové trouby vejčitého profilu 3.4

Více