3 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů malorozponových soustav

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů malorozponových soustav"

Transkript

1 3 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů malorozponových soustav Cílem této části příručky není podat detailní teoretický rozbor chování stěnových konstrukcí panelových budov, k tomu existuje hojná literatura, nýbrž zejména upozornit na jednotlivé souvislosti chování panelů, styků a spojů a pohled projektanta, navrhujícího tyto úpravy. Proto i citovaná literatura v závěru publikace je mírně odlišná od literatury, popisující vývoj navrhování soustav. Úpravy v bytech se provádějí zpravidla individuálně, nikoliv systémově po celých domech; s tím souvisí i zvláštnosti navrhování a realizace. Úpravy probíhají za obydleného stavu budov, vždy je vyklizen pouze příslušný byt. Je důležité, aby uživatelé této příručky, zejména autorizovaní inženýři, vzali na vědomí, že odpovědnost autorizovaného statika zůstává na nich a záleží zcela na jejich rozhodnutí, zda pro analýzu použijí úplně jednoduchý postup, který může být vhodný ve vyšších podlažích s menším podílem svislého zatížení, případně složitější postup s analýzou výseku stěny, nebo spočítají celou stěnu či prostorovou soustavu. Požadavky veřejnosti se soustřeďují zejména na zřizování otvorů pro spojení místností běžnými dveřmi 800/2 000 mm to je stěžejní záležitost příručky, řešení relativně malých otvorů. Velmi doporučuji, aby autorizované osoby při požadavcích na větší otvory, ale i v případech nevhodných umístění malých otvorů, analyzovaly výpočty celé stěny, nebo se obracely na specializovaná pracoviště. Zjednodušené postupy by nemusely být dostatečné. V roce 2000 byla řadou odborných pracovišť zpracována pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR řada příruček, které analyzovaly stav panelových soustav ve vztahu k platným právním předpisům. To jsou velmi dobré pomůcky, nicméně zjednodušená představa části odborné veřejnosti, že např. soustava T 06 B byla dobře popsána pro Středočeský kraj a poznatky z ní lze uplatnit kdekoliv jinde v republice, platí jen zčásti. Ve všech krajích byly samostatné materiálové varianty obvodových plášťů, ale i vývoj úprav vnitřních nosných konstrukcí stropů a stěn šel mnohdy v krajích odlišně, probíhalo mnoho racionalizací. Proto doporučuji, aby při získávání podkladových materiálů byla na místě vždy značná míra obezřetnosti, a v případě nejistot v otázkách uvážení zabudované výztuže si alespoň jednoduchými sondami existenci této výztuže ověřit. 3.1 Zkušenosti a specifické vlastnosti panelových stěnových konstrukcí při zřizování dodatečně vkládaných otvorů Vzniku panelových domů v Československu, zejména otázce, který panelový dům byl úplně první, předchází několik rozporných historek. Jeden z nejvíce pravděpodobných výkladů se váže na vzpomínky arch. Nového, který pracoval v Baťových závodech ve Zlíně ve čtyřicátých letech dvacátého století. Architekti Karfík, Nový a Voženílek navrhovali využívání Baťova ocelového bednění, známého zejména ze skeletových staveb průmyslových budov, i v oblasti bytové výstavby. Skeletová verze by umožňovala ve větší míře měnit variabilitu dispozičních řešení bytů, protože nenosné příčky by nemusely po celých výškách domů zachovávat umístění nad sebou. Brzy po válce ale vznikl vojenský konflikt v Koreji a Státní plánovací komise rozhodla o přesunu veškeré oceli do vojenské výroby. Tím se zamezilo plošnému rozvoji užívání ocelového bednění. Začal se tedy rozvíjet systém panelů a blokopanelů ve verzích stěnových systémů, zejména příčně nosných. Vycházelo se převážně ze sovětských vzorů. V té době se stavební betonové a železobetonové konstrukce navrhovaly podle stupně bezpečnosti; začalo se ukazovat, že tato metoda úplně nepokrývá všechny potřeby navrhování štíhlých betonových konstrukcí. Teoretická fronta nebyla v dostatečném předstihu před náběhem realizace hromad- 77

2 né bytové výstavby tohoto typu. Po zahájení výstavby prvých soustav typu G, vyvinutých v tehdejším Zlíně přejmenovaném na Gottwaldov, se začal postupně rozvíjet systém předpisů pro navrhování nosných konstrukcí. Bylo zřejmé, že je potřebné postupovat podle vyvíjené metodiky mezních stavů, která hledala výstižnější výpočetní postupy. V následujících letech byly předány k užívání stavebním odborníkům tyto předpisy: 1964 Dušek, STÚ Praha Prozatímní pokyny pro statické výpočty panelových domů 1965 Horáček, Pume Směrnice pro navrhování panelových domů 1971 Horáček a kol., VÚPS Praha Směrnice pro navrhování panelových domů (vícedílné) 1987 ČSN Navrhování betonových konstrukcí panelových budov První panelové soustavy typu G si kladly za cíl rychle pomoci vyřešit otázku bytové výstavby v brzkém poválečném období. O životnosti se příliš nehovořilo, předpokládala se přibližně třicet let. V šedesátých letech byl rozvinut zejména systém T 06 B s osovou vzdáleností příčných stěn mm, ale také systém T 08 B s osovou vzdáleností stěn mm, užívaný zejména v Praze, středních a severních Čechách. V sedmdesátých letech byl celostátně rozvinut systém P 1.11 s moduly mm, mm a mm, soustavu T 08 B pak nahradila soustava VVÚ ETA se stejnými modulovými rozpony 6 m. V těchto letech se již více hovořilo o životnosti panelových domů; v navrhování bylo uvažováno s životností sto let, za předpokladu provádění cyklických údržbových prací podle druhu významu jednotlivých konstruktivních částí. Celostátně platné soustavy měly zpravidla obvodové pláště podle materiálových možností jednotlivých krajů, nebyly jednotné. Kromě celostátně platných typových soustav byly vyvinuty také různé soustavy s krajskou platností, byly jich desítky. Charakteristickou záležitostí vývoje soustav byly pravidelné racionalizace vynucované politickými tlaky, jednotlivé podniky pozemního stavitelství se předstihovaly v úsporách oceli, a tak došlo k tomu, že někde jsou stěnové dílce vyztuženy více, v jiných případech se ale již vlastně jedná o konstrukční prvky z prostého betonu, opatřené pouze transportní výztuží, která byla nutná pro jejich zvedání z forem v panelárnách a osazování do stavby jeřábovou technikou. Po roce 1989 se v bytové výstavbě výrazně změnila situace, docházelo k větší migraci obyvatel, výměnám bytů. Vznikaly potřeby jejich úprav, případně spojování dvou bytů do jednoho většího celku. To vedlo často k potřebám zásahů do nosných stěn, kdy bylo zapotřebí budovat dodatečné otvory. Současně byla na odborných školách omezena výuka panelových technologií vzhledem k okolnosti, že výstavba se začala ubírat jinými směry s využíváním jiných stavebních technologií. Ve výuce na školách bylo do osnov zařazeno navrhování metodikou Eurokódů, které má vyšší požadavky na vyztužování konstrukcí, neboť jsou nastavena konzervativnější pravidla zejména z hledisek zatížení. Dozorčí rada ČKAIT řešila několik stížností v oblasti navrhování a realizace otvorů v nosných stěnách panelových domů a byla konstatována značná rozpačitost účastníků tohoto druhu stavebních prací. Proto se rozhodla iniciovat konání seminářů s oživením informací o panelových soustavách, včetně návodu, jak postupovat při návrzích s respektováním platných evropských norem Eurokódů. Tuhost stěnových systémů Vysoká ohybová, smyková i tlaková tuhost stěnových systémů byla popsána v řadě teoretických prací a byla vtělena do předpisů v souladu s vývojem poznání. Padesátileté užívání panelových technologií vedlo pochopitelně i k haváriím při extrémních situacích, které ukázaly, že skutečně je chování panelových stěnových konstrukcí výrazně odlišné od chování zděných poddajných systémů, ověřených staletími. 78

3 Obr. 3.1 Panelový dům na základové desce s podemletou 1/3 plochy základové spáry Obr. 3.1 ukazuje sídliště v podhůří Jeseníků v Hanušovicích, kdy dravý povodňový proud podemlel 1/3 plochy základové spáry, vznikla vzduchová mezera. Týden dům odolával, než bylo provedeno podbetonování. To dokumentuje vysokou tuhost stěnového systému. Obr. 3.2 Snímek výškové budovy Ronan Point v Londýně po výbuchu V roce 1967 vybuchl plyn v 18. podlaží výškové budovy v Londýně. Byly vyraženy tři panely nosné vnější stěny a následkem toho se zřítily stropní i stěnové panely nad poškozenou místností a postupně pak celé nároží. Tato záležitost podnítila výzkum; bylo konstatováno, že je 79

4 nezbytné, aby budovy měly zajištěny ve svých návrzích alternativní statické modely, které by zabránily řetězovým destrukcím celků. U nás byly požadavky vtěleny do Směrnic VÚPS Praha z roku 1971 a později do ČSN V současné době jsou tyto požadavky v mírně pozměněné formě také součástí normy pro navrhování betonových konstrukcí Eurokódu 2. Princip požadavků na ztužení je zřejmý z obr X Y Z Obr. 3.3 Schéma ztužení budovy Budova je sestavena ze stropních a stěnových panelů. Vytvořený kvádr musí mít dostatečnou tuhost ve směrech X, Y, Z, aby byla zajištěna mechanická odolnost a stabilita. V horizontální rovině stropních tabulí to znamenalo zajistit jejich spojitou tuhost v intenzitě min. 15 kn/m (ČSN ) např. účinným svařením stropních desek v obou hlavních půdorysných směrech (X, Y). Podle Eurokódu 2 se vyžaduje v kapitole ztužení min. 10 kn/m u krajních polí, 20 kn/m u polí vnitřních. Ztužení se může dělit na obvodové a vnitřní, část ztužení mohou zajišťovat obvodové věnce. Pokud není možné zajistit spojité ztužení stropních desek, lze využít soustředěných ztužení, obvykle v místech příčně nosných stěn. Síla přenášená do prvé vnitřní stěny bude F 1 = ( )/2 L krajní, síla přenášená do vnitřních stěn bude F 2 = 20 L vnitřní. Tato ztužení vytvoří náhradní příhradovinu, která zajistí přenos zatížení vertikálním směrem dolů cestami naznačenými tlustými šipkami. Ve svislém směru (Z) se pak vyžaduje svislé ztužení u domů s více než pěti podlažími, aby bylo omezeno zřícení stropů. Rizika budování otvorů v nosných stěnách Různá návrhová studia poskytují uživatelům bytů návrhy úprav dispozic bytů, a to zásahem do dělicích stěn mezi místnostmi. To může být příčinou nešťastných postupů, které mohou být i v přímém rozporu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., z hlediska zachování mechanické odolnosti a stability. Pokud je např. u středně rozponového systému VVÚ ETA s osovou vzdáleností nosných zdí mm nenosná dělicí příčka mezi místnostmi kuchyně v polovině tohoto modulu, nebude úpravou ovlivněn ani stropní systém, ani nosné stěny. Pokud se ale tato inspirace přenese do malorozponové soustavy s modulem mm, kde každá stěna mezi místnostmi je nosná, může nastat značná svízel, neboť se jedná o zásah do nosné konstrukce. Takový případ dokumentuje následující obr

5 Obr. 3.4 Ukázka oslabení nosné stěny kruhovým otvorem průměru mm a dalším dveřním otvorem Zřizovatelka otvoru vůbec netušila, že bourání se provádí v nosné stěně, tloušťku 140 mm považoval pracovník bourající otvor za příčku. Uživatelka bytu vůbec nevěděla, že stavební zásahy je potřeba projednat na stavebním úřadu, zajistit vypracování projektové dokumentace včetně statického zajištění, vydání stavebního povolení. Ke zděšení došlo až po upozornění sousedů, kteří byli vyrušeni bouracími pracemi nekvalifikovaných osob. Stěny v bytových domech měly v původním návrhu otvory v pravidelných polohách po celé výšce budovy. Nekoordinované zásahy do stěn mohou vytvářet řadu rizik znevýhodňujících její napjatost, může docházet k velmi komplikovanému toku zatížení a ztrátám mechanické odolnosti či stability celé stěny nebo její části. Velmi úzké pilíře u okrajů stěn mohou vytvářet rizika nedostatečně masivního kotvení obvodových stěn při mimořádných zatíženích, jako jsou např. výbuchy plynu, podemletí nároží vodním proudem, náraz těžkého vozidla v blízkosti komunikace. Zpravidla řeší pozvaný statik pouze jeden otvor v jednom podlaží, jiný statik řeší jinou záležitost v jiném podlaží a vzájemně o sobě neví. Pasportizace nových otvorů ve stěně, případně v celém domě často není vůbec vedena. Obr. 3.5 Alternativní cesty zatížení do základů při zřízení čárkovaně naznačených nových otvorů 81

6 Chování stěny složené z jednotlivých panelů Stěny jsou složeny z jednotlivých panelů délek mm až mm podle typu soustav. Slabšími prvky z hlediska smykové únosnosti jsou nadedveřní překlady (nadpraží) a spáry mezi jednotlivými panely. Svislé styky mezi těmito panely jsou (nebo nejsou) opatřeny hmoždinkami, které umožňují přenos smykových napětí do sousedních panelů i v případech, kdy dojde ke smrštění stykového betonu. Příklady úprav čel panelů viz obr α 90 Obr. 3.6 Tvary stykových ploch stěnových panelů s naznačením možné vyčnívající stykové výztuže Smyk ve styčné spáře lze počítat podle vzorce 6.25 Eurokódu 2 82 V Rdi = c f ctd + μ σ + ρ f yd (μ sin α + cos α) 0,5 ν f cd kde c a μ jsou součinitele vyjadřující drsnost styčné spáry; f ctd je návrhová pevnost betonu v tahu; σ n normálové napětí kolmé na spáru; f yd návrhová pevnost oceli; f cd návrhová pevnost betonu v tlaku; α je úhel, který svírá svislice s výztuží procházející styčnou spárou 45 α 90 ; ν redukční součinitel pevnosti betonu v tlaku; ρ = A s /A i A s je plocha výztuže procházející styčnou spárou; A i plocha styku. c = 0,025 μ = 0,5 hladké plochy (ocelové nebo plastové bednění) c = 0,35 μ = 0,6 posuvné bednění apod. c = 0,45 μ = 0,7 drsný povrch s nerovnostmi 3 mm a více c = 0,5 μ = 0,9 zazubená spára Podle Eurokódu 2, čl , odst. 4 se má uvažovat ve styku s hladkými spárami, kde mohou vzniknout trhlinky s c = 0, pro zazubené styky c = 0,5. Únosnost styku se zpravidla vyhodnocovala na výšku jednoho podlaží a takto byla uváděna v typových či jiných statických výpočtech. Následující obr. 3.7 ukazuje, které jednotlivé součásti se do výpočtu smykové únosnosti spáry započítávají.

7 Obr. 3.7 Schéma jednotlivých komponent smykové únosnosti spáry na jedno podlaží a zálivková výztuž mezi čely stropních panelů; b lemovací výztuž stěnových panelů, propojená ve styku; c smyčková výztuž (ta se zpravidla pro obtížné technologické postupy nepoužívala); d betonové hmoždinky; e vliv převazby spáry plnými stropními panely, pokud styčná spára byla dostatečně vzdálena Vývoj názorů na řešení stěn z panelů Vyztužování panelů procházelo určitým vývojem a souviselo s vyvíjejícími se názory na statický model stěnových systémů, ale také souviselo s technologickými možnostmi jednotlivých montážních podniků a paneláren. Z hlediska výpočetního modelu bylo důležité sledovat možnosti využití smykových únosností svislých spár mezi panely. V raných obdobích vývoje panelových konstrukcí se uvažovalo, že spáry jsou funkční zejména při působení účinků větru, připouštěla se hodnota smykových napětí do 0,2 MPa. Při působení svislých zatížení se naopak předpokládalo, že panely působí samostatně bez smykového spolupůsobení sousedních panelů. Tyto rozdílné okolnosti pak vedly k tomu, že panely byly dimenzovány v blízkosti svislých spár odlišně, což bylo v rozporu se skutečným chováním. Byla v tom ale rezerva pro limitní situace, kdy by došlo k okolnostem, že spáry by zůstaly smykově zcela nefunkční, např. z titulu vzniklých trhlin. Je nutno také připomenout, že v počátečním období navrhování panelových domů bylo provádění složitějších výpočtů obtížné, nebyla téměř k dispozici výkonná výpočetní technika. V pozdějším vývoji již byla únosnost spár ve smyku počítána se započtením všech komponent únosnosti, jak bylo ilustrováno v předchozím odstavci, ale bylo to prováděno metodikami ČSN a ČSN Z hlediska technologických problémů bylo zase podstatné např. skládkování panelů. Stěnové panely byly tvarově stejné po celých výškách domů, jejich napjatost byla po zabudování ovšem rozdílná. Proto vznikaly řady pro čtyřpodlažní, osmipodlažní nebo dvanáctipodlažní zástavbu. Panely bylo nutno skladovat a často neměly panelárny k dispozici dostatečně veliké skládkové plochy. Bylo také obtížné zabránit okolnosti, že může dojít k záměně tvarově stejného, ale jinak vyztuženého panelu. Proto některé podniky unifikovaly vyztužení alespoň pro škálu výstavby čtyř a osmi podlaží, nejčastější výškovou úroveň sídlištních celků. V průběhu výstavby se prováděly v určitých obdobích tzv. racionalizace systémů, cílené zejména ke snižování množství výztuže. 83

8 Obr. 3.8 Ukázka vyztužení stěnového panelu T 06 B-OL Obr. 3.9 Ukázka vyztužení panelu s otvorem, dům pro 15 podlaží, středočeská T 06 B 84

9 Obr Ukázka vyztužení stěnového panelu, soustava T 08 B Obr Vyztužení stěnového panelu s otvorem, soustava P

10 Obr Vyztužení panelu s malým a velkým otvorem, soustava P 1.11 Rozdílnost stupně vyztužení nabízí úvahu o tom, jaký problém může dodatečné rozšíření otvoru vyvolat. U panelu z prostého betonu, který nemá v okolí téměř žádnou výztuž, nemusí jít o složitý problém, u panelu se silně vyztuženými pilířky a nadpražím může neuvážený zásah vyvolat úplné vyřazení výztuže z funkce. Obr Řadová sekce soustavy OP 1.11 se třemi byty na podlaží 86

11 Požadavky na zřizování dodatečných otvorů V bytových domech se v průběhu času měnily požadavky na funkci kuchyně a jejího propojení se sousedícím obývacím pokojem. V posledních dvaceti letech byl častý požadavek na vytvoření společného prostoru s tím, že se současně nahrazovalo dožilé bytové jádro, nově realizované zpravidla z pórobetonu nebo sádrokartonových příček. Dalším častým požadavkem bylo propojení bytů. Dále je ukázána řadová sekce soustavy OP 1.11 (existoval typový podklad P 1.11 ten určoval zejména vlastnosti stavební soustavy, dílců, styků, spojů a dále typový podklad OP 1.11 týkal se téže soustavy, ale vyjadřoval objemové řešení soustavy, užitné vlastnosti bytů apod.). Plné šipky ukazují, v kterých místech vznikají požadavky na rozšíření dveřních otvorů, čárkované šipky pak místa, kde bývá vyžadováno propojení bytů v případech, že si někdo přikoupí střední malý jednopokojový byt k velkému krajnímu třípokojovému bytu. Z hlediska statického modelu výseku stěny pak tyto požadavky můžeme znázornit následně: Obr Malý otvor do šíře 1 m pod plnou stěnou Pokud je otvor pod plnou stěnou, jeho šířka nepřesahuje 1 m a nadpraží umožní roznos zatížení nejblíže vyššího stropu pod úhlem 45 (zpravidla to bývá 600 mm), lze pro zjednodušený přibližný výpočet přijmout obdobnou představu, jako v čl Eurokódu 2, kde se uvádí, že podporový tlak se může roznášet pod 45 (byť se článek vztahuje k pilotovému zakládání). Nosník je třeba vnímat jako stěnový, viz čl Eurokódu 2, např. l/h 1,0/ 0,6 = 1,667 < 3. Pak stačí posoudit, zda tahové napětí ve spodním líci vzniklého překladu nepřekročí hodnotu f ctd a není třeba vyztužovat nadpraží. Eurokód 2 v běžném navrhování neuvažuje s využíváním návrhové únosnosti prostého betonu v tahu, článek , odst. 2 to ale nevylučuje. Zde je třeba uvést, že zvláštnostmi stěn v interiérech panelových domů z tohoto hlediska jsou betony staré 30 let a více; proces smršťování a dotvarování je z praktického pohledu ukončen, teplotní prostředí okolí stěn je po celou dobu roku přibližně stejné v oblasti kolem 20 C, v prvcích je určité množství výztuže, její konstrukční uspořádání není ale vyhovující pro požadavky Eurokódu 2. Proto se, zejména u otvorů do velikosti mm, zdůvodňuje využívání tahových vlastností prostého betonu. Doporučuje se ale ve smluvních vztazích upozornit na okolnost, že v takovém případě nelze beze zbytku vyloučit vliv vlasových trhlinek (např. v oblastech dutých rohů otvorů). Horní líc překladu bývá obvykle opatřen lemovací výztuží panelu, zde je únosnost vyšší. Pokud není jistota o vyztužení, testuje se opět hodnota f ctd. Hodnoty vnitřních sil vysokého nosníku lze získat pomocí metody konečných prvků, tabulkami vysokých nosníků apod. 87

12 Na obr je zřejmé, že již dochází k odklonu svislých normálových napětí, zvětšují se tahové vodorovné síly ve spodním líci překladu (nadpraží) a také smykové toky (tangenciální napětí) v oblasti rozšířeného otvoru rostou. Problémem bývá narušení lemovací výztuže otvoru. Zde je již nezbytný detailnější výpočet buď výseku stěny, lépe ovšem celé stěny, neboť i v nižším podlaží dochází ke změnám napjatosti. Obr Rozšířený otvor na mm pod původním otvorem šíře 900 mm Vliv dílčího oslabení stěny na globální tuhost stěnového systému Jedná se zejména o příčně nosné systémy s pravidelným (souměrným) rozdělením stěn. V případě zcela pravidelného rozdělení stěn vzniká situace, kdy výslednice zatížení od tlaku nebo sání větru je v přímce s těžištěm tuhostí stěn, viz obr Obr Symetrické rozdělení příčně nosných stěn panelového domu (štíty pouze jsou-li nosné) V takovém případě nevzniká ve stropní tabuli krouticí moment, který by zapříčinil vznik doplňkových sil, a docházelo by k přerozdělení podílu reakcí proti účinkům větru. V jednotlivých stěnách tedy vznikají reakce příslušné jejich podílu ohybové tuhosti. R (i) = (E I y(i) / E I y ) W ED kde EJ 88 W ED R (i) je ohybová tuhost stěn; výslednice působení zatížení větrem v návrhových hodnotách; reakce v i-té stěně od působení účinku větru.

13 Zásahy do stěn vyvolané v jednotlivých podlažích zpravidla neznamenají významnou změnu tuhosti v rámci jedné stěny ani celého systému a u otvorů do šíře 1 m lze výpočet účinků větru zanedbat. Pokud jsou otvory větší a stěny jsou ovlivněny výrazněji, zejména v nejnižších podlažích, je zapotřebí již řešit záležitost komplexně řádným výpočtem celého prostorového celku. Z hlediska platnosti Eurokódu 2 lze uplatnit i zjednodušený postup podle přílohy I. Vliv jednotlivých druhů zatížení Otvory do šíře mm v omezené míře nezpůsobí výrazné přerozdělení účinků, proto lze upustit od komplexního vyšetřování všech obvykle uvažovaných zatěžovacích účinků. Teplotní vlivy se týkají zejména obvodových konstrukcí. Účinky větru při budování otvorů do šíře 1 m nemají zpravidla významný vliv na změny napjatostí stěn, nepřekročí-li jejich počet rozumnou míru. Vliv postupné montáže a extrémů od montážních vlivů i transportu panelů z paneláren již pominul, jedná se o hotové objekty. Doporučuje se tedy uvažovat ve výpočtech pouze svislé stálé a užitné zatížení. U otvorů do šíře mm není ani nutné se blíže zabývat pomocnou podpůrnou konstrukcí před řezáním otvorů v případě větších otvorů je to ale již nezbytné. Výpočetní metody Je třeba si uvědomit, že za každý výpočet odpovídá příslušná autorizovaná osoba, která opatřuje statický výpočet autorizačním razítkem a svým podpisem. Zde uvedené pokyny je tedy třeba vnímat pouze jako doporučení a je na zpracovateli výpočtu, zda se rozhodne k přibližnému výpočtu blízkého okolí budovaného malého otvoru do šíře 1 m, nebo bude realizovat výpočet celé stěny. Omezujícími podmínkami jsou zpravidla cenové možnosti investorů. Ti předpokládají, že náklady na statický výpočet budou výrazně nižší než náklady na realizaci stavebních prací. Je tedy na zvážení autorizované osoby, jaké podmínky si ve smluvním vztahu vyjedná, nebo zda vůbec zakázku přijme. U otvorů do šíře 1 m lze početně dokumentovat napjatost blízkého okolí otvoru grafickým rozkladem sil, pomocí tabulek stěnových nosníků a stěn, metodou s použitím náhradní příhradoviny, metodou konečných prvků apod. Nepředepisuje se žádná specializovaná metoda. Doporučuje se ale, protože řada systémů je téměř z prostého betonu, uvažovat s pružným chováním materiálů a nevyužívat účinků duktility (přetvárnosti) ve smyslu čl Eurokódu 2. Požární bezpečnost Panelové domy byly navrhovány podle ČSN Navrhování betonových konstrukcí nebo i dříve platných předpisů. Časté je, že krytí výztuže je často 10 mm, u pomocné výztuže dokonce 5 mm. Při navrhování nových otvorů je třeba v příkladech, kde se vkládá výztuž, respektovat požadavky Eurokódu 2, u jiných materiálů pak platné požadavky na požární ochranu, zpravidla dokumentované příslušnými certifikáty. 3.2 Doporučené zásady a postup zřizování otvorů v nosných stěnách malorozponových panelových soustav Malorozponovými soustavami jsou zpravidla nazývány příčně nosné systémy s osovým rozponem nosných stěn mm, mm, mm, m. Jiným charakteristickým znakem těchto soustav je, že některé byly také nazývány pětitunovými technologiemi; hmotnost montovaných dílců byla závislá na únosnostech typových jeřábů, vyráběných ve slovenském Breznu. 89

14 Soustavy G 57, T 06 B, P 1.11 Typickými malorozponovými soustavami celostátního uplatnění byly G 57 v raném stadiu rozvoje panelové výstavby (po roce 1957), T 06 B vůbec nejrozšířenější soustava z druhé poloviny šedesátých a sedmdesátých let minulého století (po roce 1966) a P 1.11 poslední soustava celostátně platná, z počátku osmdesátých let minulého století (vyvinul Studijní a typizační ústav v roce 1974). Všechny tyto typy byly příčně nosné. Zde je popisována olomoucká varianta těchto verzí se samonosným obvodovým pláštěm průčelních fasád a lehčenými (nebo vrstvenými) nosnými štítovými panely. Řadové sekce těchto soustav měly jednotnou hloubku stěn mm. Z obrázků je zřejmé, jak se postupně vyvíjely názory na dělení panelů ve stěnách. Obr Stěny G 57 jsou děleny na čtyři panely šíře mm, plné nebo s dveřními otvory Obr Stěny T 06 B jsou ze tří panelů šíře mm (ale byly užívány i panely šíře mm) 90

15 Obr Stěna P 1.11 byla dělena v polovině rozpětí mm podélnou stěnou, panely s jedním nebo dvěma otvory byly délky až mm, panely plné byly na délku mm děleny z hmotnostních důvodů na 2 ks Příčné stěny byly průběžné, podélné ztužující stěny byly zkrácené a vloženy mezi stěny příčné. Obrázky dokumentují postupnou snahu o zmenšení počtu svislých spár, jako slabšího prvku stěnového systému, na hloubku stěny mm. Charakteristické svislé styky stěnových dílců Styky mezi stěnovými panely soustavy G 57 neměly v profilování čel ještě drážkování ve tvaru hmoždinkového systému, byly vytvořeny kónické hladké drážky s okrajovými přírubami. Jejich únosnost ve smyku byla velmi malá: činila méně než 20 kn i se započitatelnou výztuží na výšku jednoho podlaží (ve smyslu dimenzování podle ČSN , nebo ČSN ). Obr Styk příčně nosné stěny u obvodového pláště s navazující stěnou představené lodžie 91

16 Styky T 06 B v rovině příčně nosné stěny umožňovaly hmoždinkový přenos smykových sil (podle autora tohoto příspěvku z výpočtu konkrétní budovy činila únosnost styku s hmoždinkami 122 kn v tehdejších výpočtových hodnotách), kolmo na tuto rovinu ale mohly vzniknout v napojení na hladkou stěnu trhlinky, tento styk byl považován za staticky smykově neúčinný. U soustavy P 1.11 již bylo působení hmoždinek plnohodnotné v obou hlavních půdorysných směrech (při správném zalití spár). Ing. Horáček, DrSc. uvádí výpočtovou únosnost rovinného styku P 1.11 hodnotou 140,7 kn (viz [4], str. 101). Obr Styk zkrácené podélné stěny soustav s průběžnými příčnými stěnami (T 06 B) Obr Styk stěn v rovině a styk podélných a příčných stěn P

17 Vyztužení stěn Vyztužování panelů procházelo určitým vývojem a souviselo s vyvíjejícími se názory na statický model stěnových systémů, ale také souviselo s technologickými možnostmi jednotlivých montážních podniků a paneláren. V pozdějším vývoji již byla únosnost spár ve smyku počítána se započtením všech komponent únosnosti (po roce 1971), bylo to prováděno metodikami ČSN a od roku 1987 ČSN Využití výpočetní techniky umožnilo výpočty stěn s průběžnými otvory, smykové spojení panelů nebo spojení nadedveřními překlady (nadpražími) bylo modelováno spojitým prostředím nebo diskrétními spoji. Teprve rozvoj metody konečných prvků pro plošné konstrukce v míře přístupné širší odborné veřejnosti (přibližně po roce 1985) umožnil i výpočty stěn s rozdílnými polohami otvorů různých podlaží. Stěny se zpravidla počítaly pružnou analýzou, oslabené části stěny, svislé spáry nebo vodorovné spáry v rovinách stropních desek se v globálním výpočtu speciálně nezadávaly, zpravidla se snížené materiálové charakteristiky uvážily až v procesu dimenzování prvků. Obr Vyztužení příčného stěnového panelu T 06 B-OL s otvorem; některé vzdálenosti výztuže nejsou v souladu se současnými požadavky na osové vzdálenosti, je tedy nutné k tomu přistupovat jako k prostému betonu 93

18 Obr Vyztužení panelu G 57 s otvorem, nedostatečné osové vzdálenosti výztuže Obr Vyztužení plného panelu G 57, vzdálenosti výztuží jsou opět větší než požadovaných 400 mm Charakteristické panely s otvorem soustavy P 1.11 jsou na obr a 3.12 kap. 3.1; tyto panely nesplňují požadavky Eurokódu 2 na osové vzdálenosti výztuže podle konstrukčních opatření. 94

19 Při zřizování nových otvorů je třeba respektovat požadavky na vyztužování podle Eurokódu 2, čl V tomto článku se požaduje, aby výztuž ve svislém i vodorovném směru byla umístěna v osových vzdálenostech max. 400 mm, případně trojnásobku tloušťky stěny ve svislém směru. V čl. 9.7 se pak u vysokých nosníků (stěnových nosníků) to jsou zpravidla překlady (nadpraží) nad dveřními otvory vyžaduje ortogonální výztuž v osových vzdálenostech do 300 mm nebo dvojnásobku tloušťky vysokého nosníku. Připojení stěn ke stropním konstrukcím se uvádí v čl , kdy ve stěnových prvcích umístěných ve stropní konstrukci se má přihlédnout k možným výstřednostem a koncentrací svislých zatížení; tomu má být přizpůsobena výztuž. ČSN Navrhování betonových konstrukcí pozemních staveb (česká norma, účinná od září 2010) uvádí v oddílu 9 Navrhování betonových konstrukcí panelových budov, čl , že horní a dolní koncové části stěnových dílců se doporučuje vyztužit příčnou výztuží, minimálně o průměru 6 mm ve vzdálenostech 25 průměrů profilů podélných prutů, případně nejvýše tloušťce dílce. Podélné lemovací pruty mají být umístěny po obvodu panelů v rozsahu plochy min 100 mm 2 (čl. 9.4 této normy). Svislé pruty mají mít profil min. tloušťky 10 mm. Lemovací výztuž je požadována také kolem otvorů; tato záležitost v Eurokódu 2 zmiňována není. Části mezi dveřním otvorem a okrajem dílce užší než 500 mm mají být vyztuženy min. čtyřmi pruty profilu 8 mm. Kotevní délka prutů se měří od rohů otvorů. Analýzou výpočtu stěny s dodatečně zřízeným otvorem často zjistíme, že vodorovná tahová napětí zasahují podstatněji dále a kotevní délka měřená od rohu otvoru by nemusela být dostatečná. Zde je třeba upozornit, že v oblasti stropu je také lemovací výztuž stěnových dílců, zálivková výztuž ve spárách mezi stropními panely (i u olomoucké verze G 57, viz příspěvek [8]) a tyto výztuže jsou schopny malé tahy převzít. Jednoduché příklady výpočtu výseků stěn viz [7], lépe je ovšem analyzovat vždy celou stěnu. Možnost započtení ztužující zálivkové výztuže mezi spárami panelů dává čl Eurokódu 2. I z praktických důvodů nebývá obvykle možné po zřízení nového otvoru protahovat kotevní výztuž až do sousedních bytů. Dále je třeba podotknout, že i otázka lemování otvorů může být podrobena diskusi. Jeví se logickým, že u okrajů stěn, kde mohou vznikat i tahy při působení větru (byť výchozí úvaha vždy je, že svislé tlakové napětí má být v absolutní hodnotě větší, než tahové napětí od účinků větru), je takový požadavek oprávněný. Ve vnitřní třetině délky stěny ale zřejmě tahy nevzniknou, zde by lemovací svislá výztuž být nemusela. 3.3 Doporučený postup zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů Početní analýza řady zjednodušených výseků panelových stěn ukázala, že různé zjednodušené metody na bázi přibližného modelování poskytují značný rozptyl výsledků. Doporučuje se proto dodržovat následující pokyny: u okrajů stěn zůstane minimální šířka stěnového pilíře 500 mm (nebo přibližně 4 tloušťky stěny); otvory se předpokládají do šíře mm v rámci jednoho panelu; zřizování otvorů lze provádět pouze technikou řezání nebo vrtání, nelze užívat bouracích kladiv; nepředpokládá se, že by otvor zasáhl do styčné svislé spáry panelů; v každém návrhu zřízení otvoru musí být zvážena otázka podepření konstrukcí během provádění úprav před zřízením otvoru a v době jeho provádění; výška nadpraží (překladu) nad otvorem zůstane mm; 95

20 v jednom stěnovém panelu lze zřídit maximálně jeden otvor; před zpracováním posudku je třeba ověřit stav stěny v nejbližším vyšším a nižším podlaží; je třeba respektovat okolnost, že panely byly po obvodě opatřeny lemovací výztuží min (různých druhů žebírkové, ale i hladké betonářské výztuže); v případě návrhu vyztužení nadpraží nebo okrajů stěn (metody HELIFIX, KOMPAKT, uhlíkové lamely, betonářská výztuž, atd.) musí být posouzena požární ochrana nově realizovaných prací; zjednodušené výpočty musí být v souladu s požadavkem Eurokódu 2; konstrukce z prostého betonu mají omezenou duktilitu, uvažuje se s lineárně pružným chováním průřezů. 3.4 Statické posouzení panelových konstrukcí při dodatečném zřizování otvorů v nosných stěnách V následné analýze jsou provedena tři statická posouzení únosnosti betonových prvků a styku stěnových panelů, překlad nad novým otvorem v druhém nejvyšším podlaží domu, výsek stěny vyššího typického podlaží osmipodlažního panelového domu a výpočet celé stěny u chodbového devítipodlažního domu s posouzením prvků v nejnižších podlažích. Průběhy napjatostí σ x, σ y, a τ x,y, jsou uváděny pouze sporadicky; v hlubších souvislostech jsou analyzovány v kap. 2, příklady dokumentují způsoby dimenzování podle Eurokódu Vetknutý překlad výpočet vyřezání otvoru šíře 900 mm a výšky mm pod plnou stěnou panelového domu G 57 OL (varianta Olomouc) V poloze naznačené šipkou se uvažuje s vyřezáním otvoru šíře 900 mm a výšky mm v místě mimo styčné spáry dvou stěnových panelů. Mají se propojit dva sousední byty. Nad otvorem je již pouze jedno podlaží, proto se uvažuje pouze s přitížením přilehlého stropu a vlastní tíhy přilehlého nadpraží. Obr Schéma půdorysu panelového domu G 57 OL 96

Co hrozí panelovým domům při neodborném zásahu?

Co hrozí panelovým domům při neodborném zásahu? Co hrozí panelovým domům při neodborném zásahu? Úvod Vzniku panelových domů v Československu, zejména otázce, který panelový dům byl úplně první, předchází několik rozporných historek. Jeden z nejvíce

Více

1 Použité značky a symboly

1 Použité značky a symboly 1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req

Více

Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015

Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem STATICKÝ POSUDEK. srpen 2015 2015 STAVBA STUPEŇ Stavební úpravy bytu č. 19, Vrbová 1475, Brandýs nad Labem DSP STATICKÝ POSUDEK srpen 2015 ZODP. OSOBA Ing. Jiří Surovec POČET STRAN 8 Ing. Jiří Surovec istruct Trabantská 673/18, 190

Více

2 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov

2 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov 2 Dodatečné zřizování otvorů v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov Příčné uspořádání nosných panelových stěn omezuje možnost volnějšího provozně dispozičního spojení sousedních travé, které

Více

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr

Více

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2 DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MÍSTO STAVBY

Více

studentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice

studentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední

Více

Rozlítávací voliéra. Statická část. Technická zpráva + Statický výpočet

Rozlítávací voliéra. Statická část. Technická zpráva + Statický výpočet Stupeň dokumentace: DPS S-KON s.r.o. statika stavebních konstrukcí Ing.Vladimír ČERNOHORSKÝ Podnádražní 12/910 190 00 Praha 9 - Vysočany tel. 236 160 959 akázkové číslo: 12084-01 Datum revize: prosinec

Více

Schöck Isokorb typ QS

Schöck Isokorb typ QS Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Obsah Strana Varianty připojení 182 Rozměry 183 Pohledy/čelní kotevní deska/přídavná stavební výztuž 18 Dimenzační tabulky/vzdálenost dilatačních spar/montážní tolerance

Více

1/7. Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012

1/7. Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012 Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012 Úkol řešte ve skupince 2-3 studentů. Den narození zvolte dle jednoho člena skupiny. Řešení odevzdejte svému cvičícímu. Na symetrické prosté krokevní

Více

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)

Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku

Více

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová

Principy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č.

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Střední část 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného systému

Více

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavebních konstrukcí

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavebních konstrukcí Průmyslová střední škola Letohrad Ing. Soňa Chládková Sbírka příkladů ze stavebních konstrukcí 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního

Více

Přednášející: Ing. Zuzana HEJLOVÁ

Přednášející: Ing. Zuzana HEJLOVÁ NAVRHOVÁNÍ ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ ČSN EN 1996 Přednášející: Ing. Zuzana HEJLOVÁ 28.3.2012 1 ing. Zuzana Hejlová NORMY V ČR Soustava národních norem (ČR - ČSNI) Původní soustava ČSN - ČSN 73 1201 (pro Slovensko

Více

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010

Spolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010 1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení

Více

Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy

Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy Statický návrh a posouzení kotvení hydroizolace střechy podle ČSN EN 1991-1-4 Stavba: Stavba Obsah: Statické schéma střechy...1 Statický výpočet...3 Střecha +10,000...3 Schéma kotvení střechy...9 Specifikace

Více

2.2.4. www.velox.cz VODOROVNÉ KONSTRUKCE 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah

2.2.4. www.velox.cz VODOROVNÉ KONSTRUKCE 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah 2.2.4.1 POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ 1. Stropy s využitím prefabrikovaných stropních prvků jako ztraceného bednění 1.1 s vytvořením ŽB monolitických žebírkových stropů osové vzdálenosti žeber - 00 mm s šířkou

Více

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup Šroubovaný přípoj konzoly na sloup Připojení konzoly IPE 180 na sloup HEA 220 je realizováno šroubovým spojem přes čelní desku. Sloup má v místě přípoje vyztuženou stojinu plechy tloušťky 10mm. Pro sloup

Více

Schöck Isokorb typ KS

Schöck Isokorb typ KS Schöck Isokorb typ 20 Schöck Isokorb typ 1 Obsah Strana Varianty připojení 16-165 Rozměry 166-167 Dimenzační tabulky 168 Vysvětlení k dimenzačním tabulkám 169 Příklad dimenzování/upozornění 170 Údaje pro

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD TOSCA Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení stavby

Více

předběžný statický výpočet

předběžný statický výpočet předběžný statický výpočet (část: betonové konstrukce) KOMUNITNÍ CENTRUM MATKY TEREZY V PRAZE . Základní informace.. Materiály.. Schéma konstrukce. Zatížení.. Vodorovné konstrukc.. Svislé konstrukce 4.

Více

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení

Více

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č. 1270 Severní přístavba 2.1. Technická zpráva a) Podrobný popis navrženého nosného

Více

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger 7. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Téma : Spřažené ocelobetonové konstrukce - úvod Spřažené

Více

ETAG 001. KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete)

ETAG 001. KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete) Evropská organizace pro technická schválení ETAG 001 Vydání 1997 ŘÍDICÍ POKYN PRO EVROPSKÁ TECHNICKÁ SCHVÁLENÍ KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete) Příloha B: ZKOUŠKY PRO URČENÁ POUŽITÍ

Více

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu Průvodní zpráva ke statickému výpočtu V následujícím statickém výpočtu jsou navrženy a posouzeny nosné prvky ocelové konstrukce zesílení části stávající stropní konstrukce v 1.a 2. NP objektu ředitelství

Více

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky

GlobalFloor. Cofrastra 40 Statické tabulky GlobalFloor. Cofrastra 4 Statické tabulky Cofrastra 4. Statické tabulky Cofrastra 4 žebrovaný profil pro kompozitní stropy Tloušťka stropní desky až cm Použití Profilovaný plech Cofrastra 4 je určen pro

Více

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické

Více

GlobalFloor. Cofraplus 60 Statické tabulky

GlobalFloor. Cofraplus 60 Statické tabulky GlobalFloor. Cofraplus 6 Statické tabulky Cofraplus 6. Statické tabulky Cofraplus 6 žebrovaný profil pro kompozitní stropy Polakovaná strana Použití Profilovaný plech Cofraplus 6 je určen pro výstavbu

Více

2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING.

2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ. SŠS Jihlava ING. 2014/2015 STAVEBNÍ KONSTRUKCE SBORNÍK PŘÍKLADŮ PŘÍKLADY ZADÁVANÉ A ŘEŠENÉ V HODINÁCH STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ SŠS Jihlava ING. SVOBODOVÁ JANA OBSAH 1. ZATÍŽENÍ 3 ŽELEZOBETON PRŮHYBEM / OHYBEM / NAMÁHANÉ PRVKY

Více

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ

ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ VŠEOBECNĚ Charakteristiky zatížení a jejich stanovení Charakteristikami zatížení jsou: a) normová zatížení (obecně F n ), b) součinitele zatížení (obecně y ), c) výpočtová zatížení

Více

s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Statika ú n o r 2 0 0 9

s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Statika ú n o r 2 0 0 9 s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Statika ú n o r 2 0 0 9 s t a v e b n í s y s t é m p r o n í z k o e n e r g e t i c k é d o m y Výrobce: Europanel s.r.o. U Kolory

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR

Více

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek 5.1 Analýza konstrukce 5.1.1 Modelování konstrukce V článku 5.1 jsou uvedeny zásady a aplikační pravidla potřebná pro stanovení výpočetních modelů, které

Více

Nosné konstrukce II - AF01 ednáška Navrhování betonových. použitelnosti

Nosné konstrukce II - AF01 ednáška Navrhování betonových. použitelnosti Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce II - AF01 1. přednp ednáška Navrhování betonových prvků

Více

GlobalFloor. Cofrastra 70 Statické tabulky

GlobalFloor. Cofrastra 70 Statické tabulky GlobalFloor. Cofrastra 7 Statické tabulky Cofrastra 7. Statické tabulky Cofrastra 7 žebrovaný profil pro kompozitní stropy Tloušťka stropní desky až cm Polakovaná strana Použití Profilovaný plech Cofrastra

Více

Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB

Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB 1 Obsah: 1. statické posouzení dřevěného krovu osazeného na ocelové vaznice 1.01 schema konstrukce 1.02 určení zatížení na krokve 1.03 zatížení kleštin (zatížení od 7.NP) 1.04 vnitřní síly - krokev, kleština,

Více

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení

PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení STROPNÍ KERAMICKÉ PANELY POD - Stropní panely určené pro stropní a střešní ploché konstrukce, uložené na zdivo, průvlaky nebo do přírub ocelových

Více

Rekonstrukce bytů ze statického hlediska Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc

Rekonstrukce bytů ze statického hlediska Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc Rekonstrukce bytů ze statického hlediska Doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc ČVUT Stavební fakulta katedra pozemních staveb Thákurova 7, 166 29 Praha 6 e-mail: gatter@fsv.cvut.cz Atelier P.H.A., s.r.o.

Více

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování: 5. cvičení Svarové spoje Obecně o svařování Svařování je technologický proces spojování kovů podmíněného vznikem meziatomových vazeb, a to za působení tepla nebo tepla a tlaku s případným použitím přídavného

Více

A. 1 Skladba a použití nosníků

A. 1 Skladba a použití nosníků GESTO Products s.r.o. Navrhování nosníků I Stabil na účinky zatížení výchozí normy ČSN EN 1990 Zásady navrhování konstrukcí ČSN EN 1995-1-1 ČSN 731702 modifikace DIN 1052:2004 navrhování dřevěných stavebních

Více

Aktuální trendy v oblasti modelování

Aktuální trendy v oblasti modelování Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,

Více

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.

Pozemní stavitelství II. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. Pozemní stavitelství II. Panelové konstrukční soustavy Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. V současnédobě obklopují panelová sídliště jádra téměř všech našich měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu.

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)

Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován

Více

Smykové trny Schöck typ ESD

Smykové trny Schöck typ ESD Smykové trny Schöck typ kombinované pouzdro HK kombinované pouzdro HS pouzdro HSQ ED (pozinkovaný) ED (z nerezové oceli) -B Systémy jednoduchých trnů Schöck Obsah strana Typy a označení 36-37 Příklady

Více

Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy

Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy I. ROZDĚLENÍ PODLE KONSTRUKCE: Stěnový Skeletový Kombinovaný Zvláštní 2 A. Stěnový systém a) Podélný b) Příčný c) Obousměrový 3 Ad a) Podélný stěnový systém

Více

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ 7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní

Více

Požární odolnost v minutách 15 30 45 60 90 120 180 1 Stropy betonové, staticky určité 1),2) (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 REI 60 10 1)

Požární odolnost v minutách 15 30 45 60 90 120 180 1 Stropy betonové, staticky určité 1),2) (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 REI 60 10 1) Tabulka 2 Stropy Požární odolnost v minutách 15 30 45 90 1 1 Stropy betonové, staticky určité, (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 Desky z hutného betonu), výztuž v

Více

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZÁSADY TVORBY VÝKRESŮ POZEMNÍCH STAVEB II. Autor

Více

BH 52 Pozemní stavitelství I

BH 52 Pozemní stavitelství I BH 52 Pozemní stavitelství I Stavební úpravy ve zdivu - překlady Ztužující konstrukce pozední věnce Ing. Lukáš Daněk, Ph.D. Stavební úpravy ve zdivu Překlady - Dveřní otvory. - Okenní otvory. - Výklenky,

Více

NÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁMU

NÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁMU NÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁU Navrhněte ohybovou výztuž do železobetonového nosníku uvedeného na obrázku. Kromě vlastní tíhy je nosník zatížen bodovou silou od obvodového pláště ostatním stálým rovnoměrným

Více

PŘÍKLAD: Výpočet únosnosti vnitřní nosné cihelné zdi zatížené svislým zatížením podle Eurokódu 6

PŘÍKLAD: Výpočet únosnosti vnitřní nosné cihelné zdi zatížené svislým zatížením podle Eurokódu 6 PŘÍKLAD: Výpočet únosnosti vnitřní nosné cihelné zdi zatížené svislým zatížením podle Eurokódu 6 A) ČS E 1996-1-1 (Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce) B) ČS E 1996-3

Více

Sanace nosných konstrukcí

Sanace nosných konstrukcí ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra konstrukcí pozemních staveb Sanace nosných konstrukcí Obytný dům Zenklova 185 v Praze Prezentace byla vytvořena za laskavé podpory grantu FRVŠ 2960/2011. Popis objektu

Více

Stropy z ocelových nos

Stropy z ocelových nos Promat Stropy z ocelových nos Masivní stropy a lehké zavěšené podhledy níků Ocelobetonové a železobetonové konstrukce Vodorovné ochranné membrány a přímé obklady z požárně ochranných desek PROMATECT. Vodorovné

Více

Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.

Sylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc. Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách

Více

Statické tabulky profilů Z, C a Σ

Statické tabulky profilů Z, C a Σ Statické tabulky profilů Z, C a Σ www.satjam.cz STATICKÉ TABULKY PROFILŮ Z, C A OBSAH PROFIL PRODUKCE..................................................................................... 3 Profi ly Z,

Více

MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY

MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY Stránka 1 z 5 Verze 1 (duben 2008) STRUČNÝ POPIS STROPNÍ KONSTRUKCE Pokládání žebrových stropů ze železobetonu s prefabrikovanými nosníky za svařované prostorové

Více

Stropní konstrukce, která Vás unese. lehká levná bezpečná

Stropní konstrukce, která Vás unese. lehká levná bezpečná Stropní konstrukce, která Vás unese lehká levná bezpečná VÝHODY je stropní konstrukce použitelná pro všechny typy staveb (rodinné domky, bytové domy, průmyslové stavby, rekonstrukce atd.). Skládá se z

Více

NAVRHOVANÉ OTVORY VE STROPNÍ DESCE A PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE...

NAVRHOVANÉ OTVORY VE STROPNÍ DESCE A PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE... STATICKÝ VÝPOČET a TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH: 1 NAVRHOVANÉ OTVORY VE STROPNÍ DESCE A PODEPŘENÍ STROPNÍ KONSTRUKCE... 4 2 ZADÁNÍ A ŘEŠENÁ PROBLEMATIKA, GEOMETRIE... 4 3 VÝPOČET ZATÍŽENÍ NA KONSTRUKCI PLOCHÉ

Více

Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica)

Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Tabulky únosností trapézových profilů ArcelorMittal (výroba Senica) Obsah: 1. Úvod 4 2. Statické tabulky 6 2.1. Vlnitý profil 6 2.1.1. Frequence 18/76 6 2.2. Trapézové profily 8 2.2.1. Hacierba 20/137,5

Více

http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka

http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka http://www.tobrys.cz KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ SPOJOVACÍ LÁVKA, ÚŘAD PRÁCE PARDUBICE 01/2014 Ing. Tomáš Bryčka 1. OBSAH 1. OBSAH 2 2. ÚVOD: 3 2.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: 3 2.2. ZADÁVACÍ PODMÍNKY: 3 2.2.1. Použité

Více

Statický výpočet komínové výměny a stropního prostupu (vzorový příklad)

Statický výpočet komínové výměny a stropního prostupu (vzorový příklad) KERAMICKÉ STROPY HELUZ MIAKO Tabulky statických únosností stropy HELUZ MIAKO Obsah tabulka č. 1 tabulka č. 2 tabulka č. 3 tabulka č. 4 tabulka č. 5 tabulka č. 6 tabulka č. 7 tabulka č. 8 tabulka č. 9 tabulka

Více

BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE

BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE BL06 - ZDĚNÉ KONSTRUKCE Vyučující společné konzultace, zkoušky: - Ing. Rostislav Jeneš, tel. 541147853, mail: jenes.r@fce.vutbr.cz, pracovna E207, individuální konzultace a zápočty: - Ing. Pavel Šulák,

Více

Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí.

Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. ZATÍŽENÍ KONSTRUKCÍ 4. cvičení Problematika je vyložena ve smyslu normy ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí. Definice a základní pojmy Zatížení je jakýkoliv jev, který vyvolává změnu stavu napjatosti

Více

STATICKÉ TABULKY stěnových kazet

STATICKÉ TABULKY stěnových kazet STATICKÉ TABULKY stěnových kazet OBSAH ÚVOD.................................................................................................. 3 SATCASS 600/100 DX 51D................................................................................

Více

Výpočtová analýza vlivu polohy výztuže na únosnost tenkostěnných střešních panelů

Výpočtová analýza vlivu polohy výztuže na únosnost tenkostěnných střešních panelů Výpočtová analýza vlivu polohy výztuže na únosnost tenkostěnných střešních panelů Daniel Makovička, ČVUT v Praze, Kloknerův ústav, Šolínova 7, 166 08 Praha 6, Česká republika & Daniel Makovička, jr., Statika

Více

F Zug F H. F Druck. Desky Diamant 07/2010. Knauf Diamant. Diamant deska, která unese dům

F Zug F H. F Druck. Desky Diamant 07/2010. Knauf Diamant. Diamant deska, která unese dům F H F H F Zug F Druck Desky Diamant 07/2010 Knauf Diamant Diamant deska, která unese dům Základní předpoklady pro zatěžování Pro namáhání stěn jsou uvažovány třídy trvání zatížení dle ČSN EN 1995-1-1 +

Více

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i

4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i Opěrné zd i 4 Opěrné zdi 4.1 Druhy opěrných zdí Podle kapitoly 9 Opěrné konstrukce evropské normy ČSN EN 1997-1 se z hlediska návrhu opěrných konstrukcí rozlišují následující 3 typy: a) gravitační zdi,

Více

9. Spřažené ocelobetonové nosníky Spřažené ocelobetonové konstrukce, návrh nosníků teorie plasticity a pružnosti.

9. Spřažené ocelobetonové nosníky Spřažené ocelobetonové konstrukce, návrh nosníků teorie plasticity a pružnosti. 9. Spřažené ocelobetonové nosníky Spřažené ocelobetonové konstrukce, návrh nosníků teorie plasticity a pružnosti. Spřažené ocelobetonové konstrukce (ČSN EN 994-) Spřažené nosníky beton (zejména lehký)

Více

2.1.3. www.velox.cz TECHNICKÉ VLASTNOSTI VÝROBKŮ

2.1.3. www.velox.cz TECHNICKÉ VLASTNOSTI VÝROBKŮ Podrobné technické vlastnosti jednotlivých výrobků jsou uvedeny v následujících přehledných tabulkách, řazených podle jejich použití ve stavebním systému VELOX: desky (VELOX WS, VELOX WSD, VELOX WS-EPS)

Více

6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru

6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru 6 Navrhování zděných konstrukcí na účinky požáru 6.1 Úvod Navrhování stavebních konstrukcí na účinky požáru je nezbytnou součástí projektové dokumentace. Zděné konstrukce, které jsou užívané na nosné i

Více

3. Tenkostěnné za studena tvarované OK Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu.

3. Tenkostěnné za studena tvarované OK Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu. 3. Tenkostěnné za studena tvarované O Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu. Tloušťka plechu 0,45-15 mm (ČSN EN 1993-1-3, 2007) Profily: otevřené uzavřené

Více

Pristavba hasicske zbrojnice Dobruska PP.doc SEZNAM PŘÍLOH: STANICE DOBRUŠKA - PŘÍSTAVBA GARÁŽE

Pristavba hasicske zbrojnice Dobruska PP.doc SEZNAM PŘÍLOH: STANICE DOBRUŠKA - PŘÍSTAVBA GARÁŽE Pristavba hasicske zbrojnice Dobruska PP.doc SEZNAM PŘÍLOH: ST.1 - SEZNAM PŘÍLOH, TECHNICKÁ ZPRÁVA STATIKY ST.2 - STATICKÝ VÝPOČET ST.3 - VÝKRES TVARU A SKLADBY STROPNÍCH DÍLCŮ ST.4 - PRŮVLAK P1 VÝZTUŽ

Více

POŽADAVKY NA STATICKÝ VÝPOČET

POŽADAVKY NA STATICKÝ VÝPOČET POŽADAVKY NA STATICKÝ VÝPOČET Statický výpočet je podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace Obsahuje dimenzování veškerých prvků konstrukcí, které jsou obsahem

Více

PODKLADY PRO DIMENZOVÁNÍ NOSNÉHO BEDNĚNÍ PODLAH A REGÁLŮ Z DESEK OSB/3 Sterling

PODKLADY PRO DIMENZOVÁNÍ NOSNÉHO BEDNĚNÍ PODLAH A REGÁLŮ Z DESEK OSB/3 Sterling PODKLADY PRO DIMENZOVÁNÍ NOSNÉHO BEDNĚNÍ PODLAH A REGÁLŮ Z DESEK OSB/3 Sterling Objednavatel: M.T.A., spol. s r.o., Pod Pekárnami 7, 190 00 Praha 9 Zpracoval: Ing. Bohumil Koželouh, CSc. znalec v oboru

Více

Doporučený postup zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů

Doporučený postup zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů Doporučený postup zřizování otvorů v nosných stěnách panelových domů Úvod Vzhledem k tomu, že se vyskytly řady nedostatků při zhotovování otvorů v příčně nosných stěnách ve všech krajích republiky a v

Více

Výpočet skořepiny tlakové nádoby.

Výpočet skořepiny tlakové nádoby. Václav Slaný BS design Bystřice nad Pernštejnem 1 Výpočet skořepiny tlakové nádoby. Úvod Indukční průtokoměry mají ve své podstatě svařovanou konstrukci základního tělesa. Její pevnost se musí posuzovat

Více

KERAMICKÉ NOSNÉ PŘEKLADY JIST OP 238 EN 845-2 1 (2)

KERAMICKÉ NOSNÉ PŘEKLADY JIST OP 238 EN 845-2 1 (2) KERAMICKÉ NOSNÉ PŘEKLADY JIST OP 238 1 (2) POUŽITÍ Keramické nosné překlady JISTROP 238 se používají jako plně nosné překlady nad dveřními a okenními otvory. Tyto překlady lze i kombinovat s izolantem

Více

Schöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W

Schöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Používá se u volně vyložených stěn. Přenáší záporné ohybové momenty a kladné posouvající síly. Navíc přenáší i vodorovné síly působící střídavě opačnými směry. 115

Více

STAVBA VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉHO PŘÍSTŘEŠKU PRO SPORTOVIŠTĚ - 6A4. první statická s.r.o. parcela č. 806/3 v k. ú. Vrátkov, Vrátkov

STAVBA VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉHO PŘÍSTŘEŠKU PRO SPORTOVIŠTĚ - 6A4. první statická s.r.o. parcela č. 806/3 v k. ú. Vrátkov, Vrátkov první statická s.r.o. Na Zámecké 597/11, 140 00 Praha 4 email: stastny@prvnistaticka.cz ZODP.PROJEKTANT: VYPRACOVAL: KONTROLOVAL: ING. Radek ŠŤASTNÝ,PH.D. ING.Ondřej FRANTA. ING. Radek ŠŤASTNÝ,PH.D. Akce:

Více

MONTÁŽNÍ PŘÍRUČKA PLASTOVÁ OKNA DVEŘE. www.rehau.cz. Stavebnictví Automotive Průmysl

MONTÁŽNÍ PŘÍRUČKA PLASTOVÁ OKNA DVEŘE. www.rehau.cz. Stavebnictví Automotive Průmysl MONTÁŽNÍ PŘÍRUČKA PLASTOVÁ OKNA DVEŘE www.rehau.cz Stavebnictví Automotive Průmysl Provedení montáže Kvalita vysoce kvalitních oken stojí a padá s provedením jejich připojení k obvodové konstrukci. Odborně

Více

Schöck Isokorb typ ABXT

Schöck Isokorb typ ABXT Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Používá se u atik, předsazených ů a krátkých konzol. Prvek přenáší ohybové momenty, posouvající síly a normálové síly. 133 Schöck Isokorb typ Uspořádání

Více

Zlepšení tepelněizolační funkce ETICS. Ing. Vladimír Vymětalík

Zlepšení tepelněizolační funkce ETICS. Ing. Vladimír Vymětalík Zlepšení tepelněizolační funkce ETICS Ing. Vladimír Vymětalík Způsoby řešení Provedení nového ETICS na původní podkladní konstrukci po předchozí demontáži kompletního stávajícího ETICS Provedení nového

Více

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. . cvičení Klopení nosníků Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. Ilustrace klopení Obr. Ohýbaný prut a tvar jeho ztráty

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

SCHÖCK NOVOMUR LIGHT SCHÖCK NOVOMUR. Uspořádání v konstrukci...18. Dimenzační tabulka / rozměry / možnosti...19. Tepelně technické parametry...

SCHÖCK NOVOMUR LIGHT SCHÖCK NOVOMUR. Uspořádání v konstrukci...18. Dimenzační tabulka / rozměry / možnosti...19. Tepelně technické parametry... SCHÖCK NOVOMUR Nosný hydrofobní tepelně izolační prvek zabraňující vzniku tepelných mostů u paty zdiva pro použití u rodinných domů Schöck typ 6-17,5 Oblast použití: První vrstva zdiva na stropu suterénu

Více

R-05 MOST V UL. PRVOMÁJOVÁ PŘEPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTU PO OPRAVĚ

R-05 MOST V UL. PRVOMÁJOVÁ PŘEPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTU PO OPRAVĚ R-05 MOST V UL. PRVOMÁJOVÁ PŘEPOČET ZATÍŽITELNOSTI MOSTU PO OPRAVĚ únor 2014 Ing. P. Milek Obsah : 1. Průvodní zpráva ke statickému výpočtu... 3 1.1. Úvod... 3 1.2. Identifikační údaje stavby... 3 1.3.

Více

STATICKÝ VÝPOČET ŽELEZOBETONOVÉHO SCHODIŠTĚ

STATICKÝ VÝPOČET ŽELEZOBETONOVÉHO SCHODIŠTĚ Investor - Obec Dolní Bečva,Dolní Bečva 340,Dolní Bečva 756 55 AKCE : Půdní vestavba v ZŠ Dolní Bečva OBJEKT : SO 01 Základní škola Budova A- STATICKÝ VÝPOČET ŽELEZOBETONOVÉHO SCHODIŠTĚ Autor: Dipl.Ing.

Více

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ.

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ. STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ. PŘENÁŠÍ ZATÍŽENÍ S T Á L É / VLASTNÍ HMOTNOST KCE / N

Více

Desky TOPAS 06/2012. Deska s jádrem nerostu Sádrokartonová deska TOPAS

Desky TOPAS 06/2012. Deska s jádrem nerostu Sádrokartonová deska TOPAS Desky TOPAS 06/01 Deska s jádrem nerostu Sádrokartonová deska TOPAS KNAUF TOPAS / POUŽITÍ Deska Knauf TOPAS stabilizující prvek interiéru i dřevostaveb Deska Knauf TOPAS je určena pro ty, kteří požadují

Více

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o.

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o. Technická zpráva ke konstrukční části projektu pro provedení stavby Všeobecně Předmětem zadání je návrh konstrukčního řešení vybraných prvků rodinných domů na parcelách č. 277/11, 277/12 v katastrálním

Více

K 27 Fireboard - vzduchotechnické kanály

K 27 Fireboard - vzduchotechnické kanály K 27 07/2007 K 27 Fireboard - vzduchotechnické kanály EI 30-15+15 mm Fireboard EI 45-15+15 mm Fireboard EI 60-15+15 mm Fireboard EI 90-20+20 mm Fireboard EI 120-25+25 mm Fireboard Příčný řez M 1:10 25

Více

Stavebně konstrukční část

Stavebně konstrukční část Stavebně konstrukční část 1.2.1 Technická zpráva 1.2.2 Statický výpočet OBSAH: Technická zpráva 1-5 Stanovení zatížení,návrh základů 6-7 Charakteristiky zdiva a překladů 8 Název akce dle SOD NOVOSTAVBA

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA Stavební část a statický posudek

TECHNICKÁ ZPRÁVA Stavební část a statický posudek ATICO DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY TECHNICKÁ ZPRÁVA Stavební část a statický posudek Investor: Správa logistického zabezpečení Policejního prezidia ČR, Nádražní 16, 150 05 Praha 5, P. O. BOX 6 Akce:

Více

NOVING s.r.o. Úlehlova 108/1 700 30 Ostrava - Hrabůvka TEL., Tel/fax: +420 595 782 426-7, 595 783 891 E-mail: noving@noving.cz http://www.noving.

NOVING s.r.o. Úlehlova 108/1 700 30 Ostrava - Hrabůvka TEL., Tel/fax: +420 595 782 426-7, 595 783 891 E-mail: noving@noving.cz http://www.noving. ČSN EN ISO 9001 NOVING s.r.o. Úlehlova 108/1 700 30 Ostrava - Hrabůvka TEL., Tel/fax: +420 595 782 426-7, 595 783 891 E-mail: noving@noving.cz http://www.noving.cz PROLAMOVANÉ NOSNÍKY SMĚRNICE 11 č. S

Více

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více