Ondřej Brzobohatý. pro vas. Chci svému jménu dělat dobré jméno. Kupujte jednoduše jízdenky přes mobil. Retro Husákovy hradby

Transkript

1 pro vas rekl amní magazín česk ých drah 2 / 2013 / ročník 4 / zdarma Kupujte jednoduše jízdenky přes mobil Retro Husákovy hradby Ondřej Brzobohatý Chci svému jménu dělat dobré jméno

2 Přestupte si do 1. třídy! Pendolinem nyní za nižší cenu komfortněji a s občerstvením zdarma o víkendech a svátcích mezi Prahou a Ostravou za akční ceny od 375 Kč cena zahrnuje jízdenku a místenku při nákupu on-line v eshopu ČD na TŘÍDA Cena jízdného včetně místenky Relace Základní IN 25 % IN 50 % Praha-Smíchov/Praha hl. n. Olomouc hl. n. 400 Kč 350 Kč 300 Kč Praha-Smíchov/Praha hl. n. Ostrava-Svinov/Ostrava hl. n. 500 Kč 425 Kč 375 Kč Praha-Smíchov/Praha hl. n. Bohumín 500 Kč 425 Kč 375 Kč Pardubice hl. n. Ostrava-Svinov/Ostrava hl. n. 400 Kč 350 Kč 300 Kč Pardubice hl. n. Bohumín 400 Kč 350 Kč 300 Kč Jízdenky lze zakoupit pouze přes eshop ČD i s využitím služby TeleTiket nejpozději 3 dny před dnem odjezdu. Cestující mají nárok na občerstvení, denní tisk a další bonusy. Počet jízdenek je limitován. České dráhy, Váš osobní dopravce

3 editorial / 01 Vážení čtenáři, milí spolucestující, nevím jak vy, ale já již odmalička přebývám se svou rodinou v panelákovém bytě. A právě z toho důvodu pro mě panelstory není ani tak retro jako spíš holá realita současné kultury bydlení. Jako malou holku mě sice lákala snová představa o žluté vilce s červenou střechou, bílými okny a velkou zahradou, čím jsem však starší, tím více se mění mé vnímání reality. Velký rodinný dům totiž zároveň vyžaduje značnou obětavost v podobě neustálého uklízení a zahradničení, na které budu mít čas, odhaduji, nejspíš až v důchodovém věku. Proto oceňuji menší, ale útulný byt v šestém patře panelového domu, kde mám větší pocit bezpečí a méně práce s úklidem. A stejně tak nedám dopustit na své sousedky, které mi už nejednou pomohly, když jsem ve spěchu při odchodu do práce zapomněla zamknout dveře nebo si je naopak zabouchla a klíč nechala uvnitř. Až tedy otevřete tento časopis na stránkách rubriky Retro, možná si řeknete, že je to opravdu velká ostuda, když stále ještě bydlíte v Husákových panelácích. Mám pro vás dobrou zprávu když každý den projíždím vlakem kolem větších i menších měst, vidím, že je nás mnohem víc. A rozhodně to není nic, za co bychom se měli stydět. Šťastnou cestu vlakem přeje Petra Kubíčková, zástupkyně šéfredaktora kouzlo železnice Filip Šebesta Mráz čaruje Foťte kouzla železnice a získejte Kilometrickou banku ČD! Své fotografie posílejte na cdprovas@cd.cz. Autora zveřejněných fotografií odměníme Kilometrickou bankou ČD na km v hodnotě Kč.

4 02 / obsah 8 stran navíc! 07 rozhovor 11 retro Husákovy hradby Rozsáhlá výstavba panelových domů začala v polovině minulého století a možná ani samotný Gustáv Husák tehdy netušil, že budou i dnes pro mnohé plnohodnotným domovem. Ovšem velká rozestavěná sídliště, kde si děti hrály na vojáky, už v současnosti opravdu k vidění nejsou. Děkujeme za všechny fotografie, které do redakce dorazily, a těšíme se na další! 35 cestopis Po stopách tsunami až do ráje Indonésie byla vždy považována za tropický ráj jihovýchodní Asie, kde by si asi každý dokázal představit dovolenou snů. Alespoň do té doby, než na místní břehy udeřila zkázonosná vlna tsunami. Ta nejsilněji zasáhla autonomní oblast Aceh na ostrově Sumatra. Od té doby zde pomáhá i Charita Česká republika. Ondřej Brzobohatý Čerstvý třicátník Ondřej Brzobohatý prokazuje svůj talent hned v několika uměleckých oborech, a to jak hudebních, tak i v těch hereckých. Ztvárnil řadu televizních i divadelních rolí a podílí se skladatelsky na albech dalších známých pěveckých osobností. A to má ještě celou kariéru před sebou.

5 obsah / 03 Rychlá spojení Je skutečně Česká republika příliš malá pro stavbu vysokorychlostních tratí? Přestože tzv. rychlá spojení představují moderní a dynamicky se rozvíjející formu dopravy, je s nimi spjata řada mýtů a pověr. Z Prahy do Brna za hodinu nutnost, nebo zbytečný luxus? 47 ze světa železnice 17 kultura Tipy a recenze Přinášíme vám kulturní tipy a recenze vybraných knižních, filmových, hudebních i televizních novinek, které pro vás připravil novinář a publicista Jan Kábrt. 23 cestování po ČR Královéhradecký kraj Podívali jste se někdy z okna vlaku, když jste projížděli Královéhradeckým krajem? Pak jste možná zahlédli adršpašské skalní město, které učarovalo několika českým filmařům a dokonce už za Rakouska-Uherska tudy jezdili turisté po kolejích. Více tipů na výlety v tomto kraji najdete i na dalších stránkách rubriky Cestování po ČR. 42 zábava Aby vám cesta rychleji uběhla Křížovka, komiks, rubrika Co mi hlava nebere, fotosoutěž pro mladé talenty a povídka spisovatelky Markéty Hejkalové, kterou v žádné její knize nenajdete. Příští číslo vyjde ČD průvodce Mobilní web Jste na cestě na nádraží a potřebujete rychle zjistit aktuální informace o spojích nebo zakoupit jízdenku? Pokud máte u sebe chytrý telefon, stihnete to ještě za chůze. Stačí zadat adresu kde najdete všechny potřebné informace včetně eshopu ČD, kde si pomocí několika jednoduchých kroků zakoupíte vhodný cestovní doklad.

6 04 / novinky Psali jsme Na simulátoru v Lipsku prověřují i naše strojvedoucí (č. 1/2013) Šestnáct strojvedoucích Českých drah podstoupí jednou ročně ve středisku DB Training v Lipsku přezkoušení na simulátoru. Opravdu nejde pouze o drahou počítačovou hru pot na dlaních a vyschlé hrdlo jsou až příliš skutečné. Kdy se dočkáme podobného zařízení i ve Skupině ČD? ČDWiFi Zasurfujte si ve vlaku Připojit se k síti zdarma nyní můžete ve spojích SC Pendolino i v regionech v jednotkách RegioShark a RegioPanter. Wi-fi připojení se tak pomalu stává příjemným standardem. A jak se připojit? Je to jednoduché. Stačí se s vaším přenosným zařízením podporujícím wi-fi připojit k síti CDWiFi a spustit váš oblíbený internetový prohlížeč. K přihlášení nepotřebujete zadávat žádné uživatelské jméno ani heslo. Na palubě spojů SC Pendolino se vám navíc zobrazí palubní portál, na kterém najdete spoustu informací o vlaku, ve kterém právě jedete, jeho aktuální poloze a mnoho dalších doplňkových služeb. Novinkou, o které se více dočtete na straně 54, je možnost on-line objednávky jídla na místo. Jídelním vozem 2419D kráčely evropské válečné dějiny (č. 1/2013) Byl to obyčejný jídelní vůz až do listopadu 1918, kdy v jeho útrobách oficiálně skončila první světová válka. Měl navždy připomínat triumf Francie nad Německem. O 22 let později se ale Adolf Hitler postaral o symbolickou odvetu a ve voze se podepisovala kapitulace znovu. Zabezpečovací zařízení sovětského typu omezuje nasazení Taurusů (č. 2/2013) Pro reálné využití pronajatých rakouských lokomotiv řady (Taurusů) v provozu je třeba získat povolení od správce infrastruktury. Někde se to podaří, jako v případě úseku mezi Kolínem a Brnem přes Havlíčkův Brod, jinde už je to komplikovanější. Na soukromé prohlídce pokladů ve střekovské vodárně (č. 2/2013) Vodárna s čerpací stanicí v Ústí nad Labem-Střekově se udržela v provozu s parním strojem prakticky sto let. Před deseti lety se o ni začali starat členové Zubrnické museální železnice. Dnes je kulturní památkou a o její stav s láskou pečuje správce i průvodce Zdeněk Dundr. Čtrnáctideník Železničář si můžete předplatit za 250 Kč/rok na zeleznicar.cd.cz. RegioSpider Zvířecí rodina se rozrůstá Další vozidlo Českých drah dostalo oficiální pojmenování, které stejně jako ty předešlé pochází ze světa zvířat. Motorový vůz Stadler (řady 840 a 841), který je provozován v Libereckém a Pardubickém kraji a také na Vysočině, dostal marketingové označení RegioSpider, které vzešlo stejně jako předchozí jména z průzkumu mezi cestující veřejností. Původce tohoto nápadu inspirovala skutečnost, že RegioSpider, tedy česky pavouk, do svých sítí chytá nové cestující. Nebo se snad spíše rozlezl do několika krajů? Každopádně se tak tento název zařadil k RegioPanterům, RegioSharkům a CityElefantům. Jízdenky se slevou Nakupujte výhodně přes eshop ČD Nakupujte jízdenky pohodlně prostřednictvím internetového obchodu Českých drah. Nejenže si ušetříte případné čekání u pokladny na nádraží, ale při nákupu vnitrostátních jízdenek a místenek Sleva 10 % po celý únor v eshopu ČD od 1. do 28. února 2013 je navíc všem zákazníkům poskytnuta akční sleva 10 % (oproti standardní 3% slevě). Po zadání parametrů cesty (počet osob, průkazy na slevu a podobně) vám eshop Českých drah automaticky nabídne nejvýhodnější jízdenku. V případě, že pro svoji cestu použijete rychlík, expres nebo vlak EuroCity, obdržíte navíc místenku zdarma (standardní cena 35 Kč)! Internetový obchod najdete na

7 novinky / 05 Veletrhy Vlakušky na Go a Regiontour Železničář Infosystémy na nádražích Pokud se denně pohybujete na nádraží, možná už to hlášení ani nevnímáte, jestliže pro vás ovšem zrovna není důležité. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, čí hlas k vám promlouvá a jak to vlastně celé funguje? O informačních systémech na českých nádražích se více dozvíte v tematickém článku Václava Rubeše na dvoustraně čtrnáctideníku Železničář čísla 1/2013. Další články, videa a fotoreportáže najdete také na internetových stránkách zeleznicar.cd.cz. Na konci ledna se v Brně konal mezinárodní veletrh turistických možností v regionech Regiontour a zároveň také mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu Go. V jejich rámci se prezentovaly i České dráhy jako společnost, která svým zákazníkům umožňuje pohodlné cestování ve všech regionech naší republiky. Návštěvníky veletrhů jistě upoutaly mladé slečny oblečené v kostýmech vlakušek, které názorně prezentovaly možnosti nového mobilního webu, o kterém se více dočtete na straně 56. Možná i vy brzy na nádraží potkáte sličné hostesky, které vám ukážou, jak jednoduché je zakoupit si jízdenku prostřednictvím chytrého telefonu či tabletu. anketa články, které vás nejvíce zaujaly Výsledky ankety o nejúspěšnější článek z minulého čísla ČD pro vás: 128 % hlasů Cestopis Na cestě za polárním kruhem (Juda Kaleta) 220 % hlasů Cestování po ČR Karlovarský kraj (Tomáš Rezek) 319 % hlasů Ze světa železnice Ocelové krásky (Michal Málek) KAŽDÝ MĚSÍC NĚCO NAVÍC Prodejny Market PONT Center, včetně té nové, která bude zanedlouho otevřena na hlavním nádraží v Ústí nad Labem, mají stále co nabídnout. Zákazníci si postupně našli cestu i k akčnímu regálu, který je označený červeným logem PONT Tip. Provozovatel této obchodní sítě se rozhodl svým zákazníkům pravidelně přinášet zajímavé produkty, které nejsou v nabídkách obchodů tak běžné nebo jsou v PONTech k dostání jen dočasně. Každý měsíc je pak nabídka obměňována. V únoru na tomto místě můžete najít například lahodné řezy Bien Classic. Jde o mléčno-čokoládovou pochoutku za skvělou cenu 10 Kč.

8 06 / novinky z regionů Výherci soutěží Stali jste se výhercem některé z našich soutěží? Přesvědčte se zde: Soutěž o knihu MasterChef Helena Nohavová, Ostrava-Poruba Marek Holub, Řečany n. L. Jakub Valkus, Třinec Eva Voblizová, Praha Anna Fujdlová, Hranice Moravskoslezský kraj Revitalizovaný přestupní terminál Ostravané a návštěvníci města dostali hezký vánoční dárek, když byl ve Svinově v pátek 21. prosince loňského roku slavnostně otevřen revitalizovaný přestupní terminál. Už zdálky upoutají prosklené schodišťové věže s eskalátory a výtahy, obsáhlý informační systém i nezbytné kamery hlídající bezpečnost cestujících. Svinovský přestupní terminál, revitalizovaný v této etapě nákladem 416 milionů Kč, představuje moderní a vysoce estetickou vstupní bránu do krajského města. V budoucnu dostane novou tvář i uvolněný prostor bývalého autobusového stanoviště a tržnice mezi nádražím a Opavskou ulicí, kde vznikne polyfunkční objekt s obchodní galerií a kancelářskými prostorami. Soutěž o chyšské pivo Pavla Nevěřilová, Zábřeh Jiří Víšek, Světlá nad Sázavou Martin Klicnar, Vodňany Soutěž o předplatné časopisu Turista Pavel Ďaďo, Libčice nad Vltavou Vendulka Egerová, Velký Osek Ota Kopsa, Doudleby n. Orl. Soutěž o knihu Rájem rozhlednovým Hana Medová, Jindřichův Hradec Jan Rusňák, Kopřivnice Tomáš Novotný, Chomutov Soutěž o permanentku na festival Jiří Kliment, Valašské Meziříčí Jana Mrázová, Světice Eva Květoňová, Praha Dětská soutěž o DVD Terezka Lederová, Brno Marie Medková, Plzeň Marcela Pavelová, Chropyně Martin Modlitba, Praha Pavel Kopiště, Skuteč Všem výhercům gratulujeme! Kraj Vysočina Vlakem na šampionát V rámci Mistrovství světa v biatlonu, které se uskuteční v Novém Městě na Moravě od 6. do 17. února, bude kapacitně posílena většina osobních vlaků na trati Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Tišnov a některé vybrané spoje na trati Žďár nad Sázavou Havlíčkův Brod. Kromě toho se připravují o sobotách 9. a 16. února a v neděli 10. února posilové osobní vlaky s odjezdem v h ze Žďáru n. S. do Nového Města n. M. a opačným směrem ve h z Nového Města n. M. do Žďáru n. S., kam přijedou ve h a budou zde mít přípoj na rychlík do Brna (odjezd ve h ze Žďáru n. S.). Ústecký kraj Za Brtnickými ledopády V zimě, kdy teploty klesnou pod nulu, je v Národním parku České Švýcarsko k vidění nádherné přírodní divadlo. V údolí Vlčího potoka mezi pískovcovými skalami se mohou turisté kochat pohledem na úžasný přírodní úkaz ledových útvarů nazývaný Brtnické ledopády. Procházka kolem Vlčího potoka, kde padající voda na skalních útvarech zmrzne a ledové krápníky se vybarví podle množství písku ve vodě, je přímo pohádková. V sobotu a neděli se na prohlídku Brtnických ledopádů můžete vydat vlakem do zastávky Brtníky na trati Rumburk Panský Mikulášovice (víkendový provoz). Plzeňský kraj Novinky v IDP Od prosincové změny jízdních řádů došlo k přejmenování zastávky Třemošná u Plzně zastávka na Plzeň-Orlík. Nově tedy cestující mohou na trati č. 160 využívat předplatné pro zónu 001 Plzeň až do zastávky Plzeň-Orlík, která se stala hraniční zastávkou mezi zónami 001 Plzeň a 021 Třemošná. Další novinkou v Integrované dopravě Plzeňska (IDP) bude v roce 2013 možnost dobíjení předplatného ve všech bankomatech České spořitelny v Plzeňském kraji. Využití bankomatu jako dobíjecího místa Plzeňské karty nebude pro cestující žádným způsobem zpoplatněno bude se jednat o plnohodnotnou variantu samoobslužných zón.

9 rozhovor / 07 ONDŘEJ BRZOBOHATÝ TEXT: PAVEL HRABICA FOTO: ABELSONAGENCY Napsal řadu úspěšných scénických projektů, složil hudbu k albům několika zpěváků a prosadil se také jako moderátor. Navíc si v poslední době získává čím dál větší oblibu jako herec. To vše dokázal syn Radka Brzobohatého a Hany Gregorové za pouhých 30 let svého života. Ve třiceti jako zamlada

10 08 / rozhovor Do třiceti jste toho stihl docela hodně. Uvědomujete si tu kulatou číslici? Nikdy jsem číslovku třicet jako nějaký významný bod v životě nevnímal. Kolikrát jsem i zapomínal, kolik mi je vlastně let. Rodiče mi mockrát museli připomenout během oslav, jestli je mi dvacet tři nebo dvacet čtyři. Nějaká symbolika v třicítce je, ale já to neřeším. Je to alespoň na rekapitulaci? Není, alespoň ne nyní. Možná zadlouho. Nedávno vám umřel táta. Když jste se narodil, bylo mu už jednapadesát. Vnímal jste, že stárne? Pozoroval jsem to na jeho prstech. Hubnuly mu. Čím byl táta starší, tím měl prsty hubenější. Na nich jsem viděl jeho stárnutí. Když jsem si to uvědomil, od té chvíle jsem se o něho bál. Bavili jste se spolu někdy na téma stáří? Jo, bavili, ale vždycky v rovině vtipů. Táta si dělal srandu, jaký chce pohřeb a podobně. Nikdy ne vážně, byl to jeho černý humor. Zbožňuju vaření, tu kombinaci chutí, bylin, surovin. Máte podobný smysl pro humor jako on... Co jste vůbec zdědil po svých rodičích? Ten smysl pro humor mám právě asi spíš po mámě. Ta ho má obrovský. Bez humoru se neobejdu, potřebuju mít v každé situaci nadsázku, nadhled. Klidně i cynismus, sarkasmus, černý humor. Ale povahově jsem spíš po tátovi, to velmi dobře vnímám. Po mámě jste kromě jiného i poloviční Slovák. Co je ve vás slovenského? Jsem určitě horkokrevný. Když mě někdo vytočí, hned vypěním a rozčílím se, i kvůli kravině. A když někdo dehonestuje a uráží lidi, které mám rád, jsem naprosto nepříčetný. Jezdíte na Slovensko často? Poslední dobou moc ne. Jako malý jsem tam ale jezdil pořád, hlavně za babičkou do Bratislavy. Trávil jsem u ní třeba půl roku. Měla na hranici Slovenska a Moravy, ve vesnici Havran, chalupu a tam jsme jezdívali hodně. Váš táta se přece na Slovensku narodil, prožil tam část dětství. Narodil se na Slovensku ve Vrútkách a pak se přestěhovali do Valašského Meziříčí. Vzal vás někdy do míst svého dětství a mládí? Samozřejmě. Ukazoval mi školu, kam chodil, gympl a snad si vzpomínám i na dům, kde bydlel. Když jsme už nakousli vaše česko-slovenské temperamenty, jak u Brzobohatých vypadaly domácí spory? Jak dlouho jste třeba spolu vydrželi nemluvit? U nás byla sicilská domácnost. Hádky nebyly dlouhé, někdy ale lítaly talíře. Na tátovi, pokud se s mámou hádal, bylo úžasné pozorovat, jak ho to baví. Máma, jak jsem říkal, je temperamentní, a vždycky, když se s tátou hádali, tak se něco rozbilo. Na tátovi bylo vidět, že hádka je pro něco, že není deprimovaný, že by se musel hádat. Nehádal se někdy třeba i ze cviku, že to bral jako hereckou etudu? Víte, že možná někdy jo? Máma ho dokázala vždycky tak geniálně vytočit, že to asi hrát nemusel. Naši se ale velmi rychle usmířili, maximálně jim to vydrželo do druhého dne. A co vy? Jak řešíte konflikty? Občas hádkou. Zároveň se snažím být diplomat. S blbci se ale nehádám, blbcům se totiž snažím vyhýbat. Pokud mě ale člověk, se kterým se o něco přu, intelektuálně zajímá, jdu do konfliktu, protože mě baví argumenty. Přitahuje mě konfrontace. Když jde o hudbu, o umění, o něco, čemu rozumím a zároveň vidím, že ten druhý něco dělá špatně, fláká to. Nesnesu neprofesionalitu. Ondřej v oblíbeném seriálu Gympl s (r)učením omezeným v roli učitele. vizitka Ondřej Brzobohatý (30) Narodil se 2. února 1983 v Praze. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka (klavír, skladba, dirigování). Kromě vlastní hudby se podílel na albech Sámera Issy, Dary Rolins a dalších. Hrál v televizním seriálu Ulice, v současnosti v seriálu Gympl s (r)učením omezeným, účinkuje v muzikálech. Hraje v rodinném Divadle Radka Brzobohatého (s otcem například hrál v představení Dva na smetišti). S takovým Michalem Horáčkem se ovšem nehádáme, tam jsme sladění. Jde spíš o debaty, vyloženě odborné. Je to domluva, nikdy hádka. Se jménem Brzobohatý jste se prosadil jako hudebník, ne jako herec. Kdo ve vás objevil talent? To bylo už ve školce, chodili tam z lidušky, zkoušeli, jestli někdo má sluch a rytmus, a přišli potom za našima: Váš hošík slyší na hudbu, má rytmus, má hudební sluch, bylo by dobré dát ho na nějaký nástroj. Tak táta hned, že na housle. Chodil jsem na ně patnáct let a pak jsem sám od sebe chtěl hrát na piano. Chodil jsem tedy i na piano. To mě bavilo, housle ne. Na ty jsem musel. Jako král Herodes v muzikálu Jesus Christ Superstar v repertoáru Hudebního divadla Karlín.

11 rozhovor / 09 Jak jste mohl vydržet patnáct let cvičení a hraní na housle, když vás nebavily? Táta nade mnou seděl a byla to přísná ruka. Hlavní důvod ale byl, že jsem ho nechtěl zklamat. Ale dneska z toho mám radost, že jsem vydržel. Protože když táta umřel, po pohřbu se vzpomínalo na jeho život, byla u toho cimbálovka. A já vzal housle a mohl si zahrát s Gábinou Demeterovou. Nebyla ve vašem hraní snaha vymezit se vůči svým rodičům hercům? Prosadit se v jiném směru? Ne, nikdy jsem herectví dělat nechtěl. Byl jsem ovšem hrozný exhibicionista, ponořený do muziky, nebavilo mě utíkat od ní jinam. Neměl jsem pubertu, že bych nechtěl cvičit. U piána mě bavilo sedět klidně i pět hodin. Ale herectví jste stejně neunikl. Je to ten dětský exhibicionismus? Ano, to nejsou herecké ambice. Není mi ani blbé, ani divné, že hraju. Vnímám hraní v divadle i v televizi jakou součást všeho, co dělám. Jak se u vás vůbec exhibicionismus projevoval ještě v dětství doma? Jak? Třeba jsem přišel do obýváku s narafičenou kudlou, jako že mi ji do břicha zapíchla moje sestra. Ještě jsem to dotvořil malinovým kompotem nebo marmeládou jako krví. Máma poprvé dostala hysterický záchvat, podruhé a potřetí to už naši nevnímali. Bylo jim to jedno. Takový jsem byl. Není tajemství, že váš táta byl založením dobrodruh, měl rád tramping, foglarovky a podobné věci. Na vás se to ovšem nepřeneslo. Neuspěl, nebyl jsem v tomto směru jeho povaha. Jsem jiný. Táta mi třeba vždycky dával číst knihu Hoši od Bobří řeky a ptal se, kde už jsem. Raději jsem říkal už u třetí kapitoly. Jenže mnohem raději jsem si četl Hvězdné války. Nikdy jsem netíhnul k tomu k čemu on. Bylo to dobou, ve které prožil dětství a mládí, zažil válku. Oni měli svá dobrodružství, měli tramping, své příběhy, to bylo jejich Nerad chodím do kina, když lidé kolem mě při pojídání kukuřice mlaskají. A co vaši? Dokázali se vůbec doma od herectví odstřihnout? Ne, herecký humor byl i doma a na prvním místě. Máma to vždycky podporovala, jak už jsem řekl, má fenomenální smysl pro humor. Při nahrávání CD Kudykam s Michalem Horáčkem a Karlem Gottem.

12 10 / rozhovor kouzlo. U mě to nebylo dobrodružství, já jsem v žádné válce nevyrůstal, já měl svoje Hvězdné války a rytíře Jedi, to pro mě bylo zajímavé. Ninjové a jim podobní. Tátova poetika pro mě nebyla. Bylo složité, než jste se s tátou sladili na jevišti? V jeho divadle jste spolu hrávali. Vůbec ne. My jsme na sebe slyšeli odmalička. Navíc jsem vůči němu neměl ten obvyklý autoritativní respekt, že on je otec, kterého bych si měl vážit. On se ke mně vždycky choval jako kamarád. Učil vás hrát? Vy přece nemáte hereckou školu. Nikdy. Táta mě hodně tahal na Vinohrady do divadla, měl jsem všechno odkoukané. Od něj i od herců, které jsem miloval. To byla nejlepší škola a zadarmo. Brával mě i na zkoušky, viděl jsem Preisse, Trojana, všechny ty herce. Nejlepší škola, jaká mohla být. Proč jste ale začal hrát, když vynechám rodinné divadlo? Například jste přijal role v muzikálech. Tam je to o to složitější, že se vedle textu ještě musí zpívat a také někdy tančit. Bylo těžké naučit se to? Přijal jsem nabídky na hraní, protože to byla výzva. Já vím, že tím asi spoustu herců naštvu, ale nebylo těžké se to naučit. Pro mě to bylo úplně přirozené. Od táty jsem vždycky slýchával, že věci se mají dělat rychle a nahlas. Než jsme spolu lezli na jeviště, tak nám říkal: Tak, kluci, rychle a nahlas! To je celé, co si pamatuju. Z toho vycházím. Zbytek je přirozenost. Máte kromě hudby a hraní ještě nějaké záliby? Zbožňuju vaření, tu kombinaci chutí, bylin, surovin. S blbci se nehádám, těm se snažím vyhýbat. Ať mají lidé chutě, jaké jim vyhovují, ať si dávají třeba kečup na míchaná vajíčka, to mi nevadí, ale ať při jídle dodržují kulturu. Proboha, ať nežerou v kině, když se dívají na film! Ať nechroupají popcorn a nachos, to je hrozné, to je urážka těch, kteří ten film natočili. To je tak nedůstojné! Proto nerad chodím do první dojem S Ondřejem v ateliéru S tátou (2007). kina, když kolem mě lidé při pojídání kukuřice mlaskají. Mě to tak štve, že dokážu odejít, ať je to jakýkoli film, nebo je aspoň okřiknu. Stejně z toho pak už nic nemám. Je život se jménem Brzobohatý snadnější? Nevím. Jiné nemám. Nemohu to říct. Pro mě je to hezké jméno. Trpěl jste někdy při zmínkách, že jste Brzobohatý mladší? Ne. Jsem rád, že to jméno mám. Hrozně si ho vážím. Chci tomu jménu dělat dobré jméno. Máte na to zařízenou kuchyň? Samozřejmě. Mám hezkou kuchyň, základem je oheň, tedy plynový sporák. Mám také dobré hrnce, jídelní servis. Co vás na vaření fascinuje? V jídle je obrovská kultura. Navíc jídlo dodává lidem náladu. Co u jídla nesnášíte? Například Karel Gott se nechal slyšet, že u něho končí i sebekrásnější žena, když si na jídlo plácne kečup Fotografování bylo stejně pohodové, jako byl pohodový rozhovor, který se odehrál asi měsíc před setkáním v ateliéru v rušné pivnici kousek od Hudebního divadla Karlín, kde Ondřej hraje v muzikálu. Protože slaví narozeniny v únoru (a letos navíc kulaté), nabídli jsme mu focení à la dítě v ateliéru. Souhlasil, jak se říká, na první dobrou. Já tak strašně nemám rád fotografování, pravil Ondřej po příchodu do ateliéru, kde už na něho čekalo retro oblečení a medovník se 30 svíčkami. Ale naprosto disciplinovaně se podvolil všem pokynům fotografa i vizážistovým nápadům s oblečením. Nad rozsvíceným dortem dokázal vyloudit v tváři nejpitoresknější dětské grimasy, jako by v dětství absolvoval návštěvy v komunálním fotoateliéru každý měsíc. Zahrál šedesátá či sedmdesátá léta jako z filmu pro pamětníky a u přihlížejících teenagerů, které jsme za odměnu do ateliéru na čumendu pozvali, vyvolával salvy smíchu.

13 retro / 11 PANELSTORY TEXT: TOMÁŠ CACH Husákovy hradby Pamatujete? Tak se přece říkalo panelákovému prstenci Jižního Města, viditelnému na kilometry daleko při příjezdu do Prahy po dálnici D1. Toto pravděpodobně největší sídliště v republice zůstává společně s řadou dalších pro mnohé vysmívaným symbolem reálného socialismu. Dodnes však žije v panelových domech asi třetina obyvatel ČR, v hlavním městě dokonce tvoří téměř 40 % bytového fondu.

14 12 / retro řiznávám jsem sídlištní typ. P A stal jsem se jím navzdory tomu, že jsem s rodiči od svých čtyř do dvaadvaceti let žil v úžasné (byť v nájemním bytě) vile s jedinečnou zahradou na pražských Vinohradech. Jenže vila posléze přešla do vlastnictví opravdu (zlo)pohádkové jedubaby, která naší rodině systematicky zpekelňovala život natolik, že doslovný útěk do paneláku v Bohnicích jsme oslavovali jako vysvobození. A vůbec nám nevadilo ani to, že naše obytná podlahová plocha se rázem smrskla na polovinu... Po vojně, sňatku a dvou krátkých rovněž sídlištních: Strašnice, Lhotka intermezzech jsem s vlastní rodinou už natrvalo zakotvil na Spořilově, malém polopanelovém (většina domů je částečně zděných) sídlišti plném zeleně a klidu, ráji pejskařů. Rozvinutá infrastruktura, dobrá dostupnost MHD, jen těch parkovacích míst je jaksi čím dál tím míň... A už bych neměnil. Nebýt králíkáren... První panelový dům byl smontován v tehdejším Československu v roce Od té doby bylo postaveno téměř bytů tohoto typu, přičemž masivně se stavělo zejména v 70. a 80. letech. Pro tehdy mladé Zdroj: MMR ČR rodiny dnešních postpadesátníků byla relativně snadná, rychlá a levná možnost získání králíkáren na sídlištích hotovým ternem. Ve formě tzv. družstevních stabilizačních (s podporou zaměstanavatele) nebo přímo podnikových bytů tak přišla ke slušnému bydlení I. kategorie většina mých generačních souputníků (včetně mé rodiny), kteří by jinak byli odsouzeni ke stísněnému a většinou frustrovanému životu s rodiči s perspektivou mnohaletého čekání na jejich odchod... Mnozí moji známí v těchto povětšinou zprivatizovaných a zrekonstruovaných bytech dosud spokojeně bydlí, jiní pokud se zmohli na něco lepšího je zase ponechali svým dětem. Jistě, i dnešní mladí mají možnost řešit svůj bytový problém. Například pomocí hypotéky, která je víc než výrazně finančně přiškrtí na desítky let. Jenom pro socky? Různým polistopadovým glosátorům jako by bylo neustále trnem v oku, že česká panelová sídliště doposud nenabyla charakteru čistě sociálního bydlení, jak je tomu prý v zemích na západ od našich hranic. V podtextu v kotcích oněch králíkáren snad mohou přežívat jen ti nejubožejší z ubohých, kteří nejsou schopni zajistit si něco důstojnějšího. Tempo výstavby bytů v panelových domech v letech Ano, pro sídliště v naší republice je stále příznačná pestrá socioekonomická struktura jejich obyvatel. Vedle nezaměstnaného dělníka tak může klidně žít třeba vysokoškolský profesor. První proto, že na případnou změnu nemá ve své situaci pochopitelně ani pomyšlení, druhý možná z toho důvodu, že mu prostě lokalita a dispozice bytu vyhovují. Má snad pociťovat setrvávání v sídlištní lokalitě za něco svému společenskému postavení nedůstojného?! Donekonečna omílaným evergreenem je kritizovaná anonymita sídlištního života, kde prý člověk nic neví ani o sousedovi na patře... Jako by žití v secesním činžáku v centru někoho automaticky zespolečenšťovávalo! Na vině samozřejmě není odcizené prostředí sídliště jako takové. Pokud má někdo potřebu družit se, navazovat kontakty, bude tak prostě činit kdekoli a naopak. A ruku na srdce: v dnešní překomunikované době je většina z nás ráda, když po hektickém dni zavře dveře svého bytu a má svatý klid. Nová kvalita bydlení Jistě, není sídliště jako sídliště. Odlišnosti souvisejí s obdobím jeho výstavby, velikostí a umístěním v organismu města, jehož je součástí. Díky promyšlenému urbanistickému plánu bývá často vyzdvihováno jako určitý vzor pražské sídliště Ďáblice, naopak nejvíc negativ se (opět v Praze) obvykle váže k Jižnímu Městu nebo Černému Mostu. I když... i na těchto sídlištích pochopitelně záleží na tom, zda bydlíte v domě s výhledem do lesa či parku nebo na pár metrů vzdálený panelák, případně střechu skladu nákupního centra... Žádné sídliště však už dnes určitě nevypadá tak příšerně depresivně jako v komedii Věry Chytilové Panelstory z roku Městské části dle svých možností do regenerace sídlišť investují výsledkem by měla být jejich postupná přeměna ve víceúčelové územní celky srovnatelné s klasickou zástavbou. Bytový fond, u něhož dnes převládá osobní vlastnictví bytů zastřešené právnickými osobami sdružujícími jednotlivé vlastníky, je bez účasti státu udržován a zvelebován zateplení domů, nové fasády, stoupačky, okna, balkony... Lidé sami pak přistupují k rekonstrukcím svých bytů (koupelnová jádra, podlahy, elektrické rozvody atd.), čímž je povyšují do mnohem vyšší kvalitativní třídy. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to bezmála tříměsíční peklo, kterým jsme si museli projít, za výsledek rozhodně stálo.

15 retro / 13 Paneláky na pohlednici Barevná pohlednice pocházející ze sedmdesátých let minulého století evokuje atmosféru tehdejší doby. Zachycuje nová sídliště v městských částech Žabovřesky, Černovice, Juliánov a Lesná v jihomoravské metropoli Brně. Na pohlednici nesmí chybět moderní ekologický dopravní prostředek, představovaný trolejbusem Škoda 9Tr, či řada automobilů značek Škoda nebo Trabant. To aby bylo vidět, že občané mohou jezdit nejen veřejnou dopravou, ale i vlastními vozy. Jde o kuriózní sběratelský kousek, protože za socialismu nebylo příliš běžné vydávat záběry sídlišť na pohlednicích. Archiv Martina Haráka Bytové komplexy Nejenom odpor ke všem pozůstatkům socialismu dával tušit, že po roce 1989 sídlištní výstavbě definitivně odzvoní. Nestalo se tak tedy alespoň ne úplně. Velké investiční společnosti nadále stavějí jakási minisídliště, kterým se ovšem raději říká bytové komplexy. Důvody jsou nasnadě větší stavební objemy koncentrované na relativně malých pozemcích snižují cenu za metr čtvereční obytné plochy a činí tak byty prodejnějšími. Jsou však novodobá sídlišťátka opravdu po všech stránkách lepší než ta stará, panelová? Nové bytové komplexy vznikají nezřídka hodně na okraji velkých měst a jejich dopravní dostupnost nebývá nejlepší. Marketingovému sloganu pár minut do centra je třeba většinou rozumět: jedině vlastním autem a snad ve tři ráno... Kvalita této výstavby je dle četných ohlasů majitelů nových bytů přinejmenším diskutabilní a to jak použitých materiálů, tak řemeslného provedení. Šetří se přece všude, ne? Cena. Pořizovací náklady novosídlištních bytů stále výrazně převyšují tržní ceny perfektně zrekonstruovaných původních bytů panelových o stejné výměře. Zatvrzelé odpůrce Husákových hradeb by však do těchto lokalit nikdo nedostal, snad ani kdyby měli za byt zaplatit onu pouhou symbolickou korunu. To chápu jedině tak, že to prostě nechápu. Pokud stejně jako já patříte ke spokojeným (nebo aspoň v podstatě...) starosídlištním usedlíkům, určitě znáte tu situaci. Někdo se nás zeptá, kde bydlíme, a my odpovíme, že... (následuje název městské čtvrti, ale bez toho na sídlišti!). Nebo to sídliště i přiznáme, ale jen tichounce, jakoby s prominutím... Ano, přátelé, my se za svou příslušnost k sídlišti... tak trochu... stydíme! A dost! Od nynějška hezky nahlas a hrdě! Pojďme si to vyzkoušet. Pěkně sborem. Kde bydlíte? NA SÍDLIŠTI! Hej, počkejte, neutíkejte! Přece mě v tom nenecháte jako... jako... ten kůl v plotě! Kam se poděla vaše hrdost?! Počet bytových Počet bytových jednotek v panelových domech jednotek v panelových Tempodomech výstavby bytů domech v letech 1955 Severní Čechy Praha Západní Čechy Střední Čechy Severní Morava Východní Čechy Jižní Morava Jižní Čechy Zdroj: MMR ČR Zdroj: MMR ČR

16 14 / retro Kuličková dráha Sídliště Novodvorská v Praze 4, léto Na snímku jsem já (v můj bratr (vpravo) a popředí), náš kamarád. Rozest avěné sídliště bylo zdr nepříjemností pro dos ojem velkých pělé, ale nám klukům poskytovalo nekone dát prostor fantazii. čné možnosti jak V tomto období jsme byli zaujati vytváření m kuličkové dráhy. Pavel Zme škal Proč jsem se vdávala tak mladá Psal se rok 1976 a mně bylo dvacet let. Můj budoucí manžel měl zažádáno o byt, ale jako svobodný by dostal garsonku. A tak hurá na radnici a máme na kolínském sídlišti v ulici Za Panelárnou krásný (z pořadníku tehdejších ČSD). Skutečně zde byla panelárna, kde se přímo na socialistickém sídlišti vyráběly panely, a domy rostly jako houby po dešti. Okny sice zatéká, ale podle Průmstavu je to v normě. Ostatně zatéká, jen když prší a ručníky na zemi mokro vysuší. Co bychom ještě chtěli? Máme byt, embéčko i slečnu, která dostala od Ježíška sáňky, a tak hurá sáňkovat. Hned za naším panelákem je zahrádkářská kolonie a rybník Peklo, kde sáňkujeme i bruslíme. Trolejbusem do přírody Marie Blažková a 9Tr brněnským sídlištěm desátých let starý trolejbus Škod Na obrázku jede v polovině osm krásnou polohou nedaleko svojí uje a moravských sídlišť odliš Bystrc, které se od řady českých prostředkem se dalo přepraavním dopr m gický ekolo že lze říci, rozsáhlé lesní obory. Přeneseně do přilehlého lesa. ací rekre vou tě, ale i za odpočinko vit ekologicky nejen domů do sídliš brněnské Bohunice nebo k Jižá ský praž třeba jako líbená Jan Pražský Ne všechna sídliště byla tak neob

17 retro / 15 Libuš 1993 Čundráci z Malenovic Na fotografii jsem já první zleva a moji spolužáci z 8. A Laďa (ve slamáku) a Mira (zcela vpravo). Jsme zde zachyceni na poz adí klasického paneláku na sídlišti ve Zlíně-Malenovicích, kde jsm e tehdy bydleli. Bylo to někdy v létě rok u 1974, kdy jsme se rozhodli opustit fádní sídlištní prostor a vyr azit na první opravdový čundr do vol né přírody. Skutečně jsme tenkrá t strávili několik nocí v lesích nedalekýc h Chřibů a dokázali přežít bez základních civilizačních vymože ností, jako je peřina, maminčina kuc hyně nebo splachovací záchod. I když jsme byli dobře teoreticky vyb aveni četbou foglarovek a příbuzn é literatury, naše závislost na sídl ištní civilizaci se přece jen projevila, a to v množství zbytečností, které jsm e tehdy s sebou vlekli. Mimo jiné třeb a asi dvě kila brambor. Tomáš Brá zda Na víkendovou návště vu u babičky na pražsk ém sídlišti jsme se s brá připravila dobroty, ale chou vždycky těšili. Nej mohli jsme si koupit enže babička drahou coca-colu. Za hnědá škodovka stopět námi v pozadí stojí naš ka, které jsme přezdí e první auto, val i Ble sk. Mim nebylo tak těžké, jak ochodem zaparkova o je tomu v dnešní dob t tehdy před vchodem ě, kdy kroužením po parkovišti hledáte jeh lu v kupce sena. Dita Nov áková šance Staňte se spolutvůrci našeho časopisu! Na této dvoustraně najdete v následujících číslech vždy několik retro fotografií s příběhem (a datem vzniku před rokem 2000) vztahujících se k uveřejněnému tématu a vybraných z vámi zaslaných příspěvků. Fotografie, doplněné několikařádkovým popisem (datum a okolnosti pořízení zejména místo, zobrazení aktéři atd.), můžete zasílat poštou na adresu redakce (viz str. 64), případně elektronicky (naskenované) na cdprovas@cd.cz. Na obálku nebo do předmětu u uveďte heslo RETRO. Fotografie vám budou vráceny pouze na vyžádání! Každý námi vybraný snímek bude honorován částkou 600 Kč. Pro nejbližší čísla magazínu vyhlašujeme následující témata: č. 3/2013: MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN uzávěrka zaslání 13. února č. 4/2013: ZÁKLADNÍ VOJENSKÁ SLUŽBA uzávěrka zaslání 13. března Těšíme se na vaše příspěvky!

18 Plavecká škola Žabička a Rosnička v Praze a Brně Plavání kojenců a batolat od 6 měsíců do 3 let s rodiči Plavání pro předškoláky od 3 do 7 let bez rodičů Plavecké kurzy pro dospělé pro všechny, kteří si chtějí zlepšit kondičku a naučit se plavat správným způsobem Individuální plavecké kurzy aktivní, osobní a profesionální přístup našich trenérů přesně dle vašich potřeb a přání Vodní a saunový svět pro rodiny s dětmi Wellness služby pro maminky NOVINKA! Pražská plavecká škola Žabička nové kurzy od února Brněnská plavecká škola Rosnička nové kurzy od března

19 kultura / 17 kino filmy na doma divadlo výstavy knihy cd Kulturní tipy a recenze jana kábrta ČD TIP VE STÍNU Z detektivky Davida Ondříčka se loni na podzim stala filmová událost roku a snímek je jedním z favoritů na ceny Český lev. Režisér se v něm vrací do padesátých let minulého století, v nichž má zkušený kapitán Hakl vyšetřit běžnou krádež v klenotnictví. Zločin však postupně přeroste v politickou kauzu, v níž musí Hakl bojovat o vlastní existenci. ČR, 106 MIN. / REŽIE DAVID ONDŘÍČEK / HRAJÍ IVAN TROJAN, SEBASTIAN KOCH, SOŇA NORISOVÁ, JIŘÍ ŠTĚPNIČKA, MAREK TACLÍK, NORBERT LICHÝ, MIROSLAV KROBOT Soutěž o 5 DVD s filmem Která významná budova, v níž dříve sídlil ÚV KSČ, se objevila ve filmu? A) Parlament ČR B) Ministerstvo zemědělství ČR C) Ministerstvo dopravy ČR a Generální ředitelství ČD Odpovědi posílejte do 21. února na soutez@cd.cz, do předmětu zprávy uveďte VE STÍNU.

20 18 / kultura Kino LET Foresta Gumpa, svůj nejlepší film, sice nepřekoná, i tak stojí novinka režiséra Roberta Zemeckise za to. Jejím hrdinou je kapitán Whitaker, který skvělým manévrem vyvede letadlo z bouře a všechny pasažéry zachrání. Celá Amerika ho oslavuje. Jenže pak padne otázka, co kapitán dělal před osudným letem a jeho boj začíná nanovo. USA, 138 MIN. / REŽIE ROBERT ZEMECKIS / HRAJÍ DENZEL WASHINGTON, KELLY REILLY, JOHN GOODMAN, DON CHEADLE, NADINE VELAZQUEZ V KINECH OD 21. ÚNORA ZLOMENÉ MĚSTO Skvělé herecké obsazení má thriller, ve kterém se jako kočka a myš honí bývalý detektiv se starostou města. První se po zkratu při vyšetřování živí jako soukromý detektiv, druhý je, těsně před volbami, jeho nejnovějším klientem. Svoji ženu podezřívá z nevěry, která se také potvrdí. Vysoká hra začíná, když je její milenec nalezen mrtvý. USA, 109 MIN. / REŽIE ALLEN HUGHES / HRAJÍ MARK WAHLBERG, RUSSELL CROWE, CATHERINE ZETA-JONES, JEFFREY WRIGHT V KINECH OD 21. ÚNORA Koncerty a show KRYŠTOF Je to doslova poslední šance. Kapela kolem zpěváka Richarda Krajča vydala loni výbornou desku Inzerát a vzhledem k tomu, že delší čas nekoncertovala, dostavily se abstinenční příznaky. Proto jsou únorové koncerty v Ostravě, Brně a Praze beznadějně vyprodané. Kapela však vyšla fanouškům vstříc a přidala vystoupení v Opavě. Kdo zaváhá 12. ÚNORA, VÍCEÚČELOVÁ HALA, OPAVA PUTOVÁNÍ S DINOSAURY Pokud chcete udělat dětem druhé Vánoce, můžete právě na téhle show. Zprostředkujete jim výlet do pralesa, v němž se prohánějí obří modely pravěkých zvířat chodí, řvou, bojují o přežití. Jsou tu mírumilovní býložraví dinosauři, ale i krvelačný Tyranosaurus Rex. Představení také ukazuje vývoj, kterým dinosauři prošli, i změny, které vedly k jejich zániku ÚNORA, O2 ARENA, PRAHA Filmy na doma DIVOŠI Režisér Oliver Stone se vrátil v plné síle a nabízí svojí klasiku v podobě sexu, drog a drsných mužů. I když to zprvu nevypadá, neboť Ophelia, Chon a Ben žijí díky svému byznysu, tedy prodeji nejlepší marihuany v Kalifornii, v naprosté pohodě. Jenže když se dostanou do hledáčku drogového kartelu, klidné časy rázem končí. USA, 131 MIN. / REŽIE OLIVER STONE / HRAJÍ AARON JOHNSON, TAYLOR KITSCH, BLAKE LIVELY, JOHN TRAVOLTA, BENICIO DEL TORO, SALMA HAYEK ZEMĚ BEZ ZÁKONA Gangsterka z dob prohibice, která dostala kvalitní obsazení a strhující atmosféru. Točí se okolo tří bratrů Bondurantových, kteří si vybudovali prosperující černý obchod s whisky. Teď jim však nastávají krušné časy kvůli zkorumpovanému zástupci šerifa, měnícím se vztahům mezi nimi a ženám, ke kterým zahořelo jejich srdce. USA, 115 MIN. / REŽIE JOHN HILLCOAT / HRAJÍ TOM HARDY, SHIA LABEOUF, GARY OLDMAN, MIA WASIKOWSKA, GUY PEARCE