"Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu".

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu"."

Transkript

1 "Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu". Druhý díl: Ovlivnění zdravotního stavu dětí a dospívajících výživou Autorský kolektiv pod vedením prof. MUDr. Karla Martiníka, DrSc. Hradec Králové

2 Realizace probíhá na základě získané dotace z Evropského sociálního fondu v ČR v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Ediční rada: Prof. MUDr. Karel Martiník, DrSc., Doc.PhDr. Blahoslav Komeštík, CSc., dr hab. Jerzy BERTRANDT dr Anna KŁOS ISBN 3

3 "Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu". Druhý díl: Ovlivnění zdravotního stavu dětí a dospívajících výživou Autorský kolektiv pod vedením prof. MUDr. Karla Martiníka, DrSc. Hradec Králové

4 Obsah Úvod 6 Zdravotní stav dětí 7 Jan Kalvoda 7 1. Lékařská péče 9 2. Úrazy dětí Závěr Výživa dětí Výživa kojenců Výživa batolat Děti předškolního věku Očkování dětí 17 Hygienické a fyziologické požadavky na stravování dětí a mládeže 18 Šárka Andělová Skladebné součásti potravy Sacharidy Tuky Bílkoviny Vitamíny Nerostné látky Cizorodé látky v potravinách Co by měl jídelníček obsahovat Rozdělení denních dávek Pitný režim Hodnocení pestrosti a kvality jídelníčku Nutriční rizika 29 Voda a organizmus 31 Karel Martiník Úvod Základní pojmy a principy Základní principy vstřebávání, vylučování a řízení Úvod Vstřebávání vody Obrat vody v těle Obecné zásady detekce změn vody a elektrolytů v organizmu Fyziologie tělesných tekutin Základní principy Regulace osmolality krevní plazmy a bilance vody Voda a vnitřní prostředí mikrolekce, seminář a praktická cvičení Úvod Výpočet celkové vody a jeho složek v organizmu, Starlingovy síly Praktický úkol Vyšetřovací metody Postup při vyšetřování zevní bilance vody a elektrolytů Výpočet dusíkové bilance organizmu Praktický úkol Poruchy metabolizmu vody Úvod Úkol Složky bilance vody Patologické stavy Úvod Osmolalita Vodní rovnováha 44 5

5 5.4. Iontová rovnováha Pitný režim Úvod Hypertonická dehydratace Isotonická dehydratace Hypotonická dehydratace Sportovní iontový nápoj a jeho hodnocení provádíme dle: Závěr Doporučená literatura Přehledné tabulky a obrázky 54 Poruchy příjmu potravy 58 Martiník Karel Nervová anorexie Bulimie 61 Pohybové aktivity- tělesná cvičení u dětí a dospívajících 72 Martin Jílek 72 Výchova dětí a mládeže ke zdraví a zdravému životnímu stylu 88 Alois Anděl Úvod do problematiky Vliv životního prostředí na dětský organizmus Faktory životního prostředí Fyzikální faktory Chemické faktory Biologické faktory Sociální faktory 96 6

6 Úvod Výživa dětí jako věda prodělává velký rozvoj. Nové poznatky biochemie a fyziologie umožnily vznik nutričního vědního oboru. Vědecké objevy genetiky, histochemie, imunochemie se podílí na významném posunu poznatků struktury a působení jednotlivých složek výživy. Podrobné rozpoznání struktury a funkce bílkovin, tuků a glycidů, jejich interakce s enzymy, vitamíny a stopovými prvky, to vše vedlo k epochálním změnám v názorech v indikaci výživy u zdravých i nemocných. Praktickou aplikací výsledků vědeckého poznání jsou v denní praxi používané funkční potraviny. Stále častěji a cílevědoměji používáme v prospěch pacientů umělou výživu jak parenterální tak enterální. K rozvoji nutriční vědy pomohly zásadní vědecké poznatky fyziologie a biologie. Jedná se o rozvoj diagnostiky buněčného metabolizmu s novými pohledy na příčinu poruch energetické rovnováhy. Zde zásadním způsobem změnily dosavadní poznatky receptorové teorie, které dokonce umožňují vývoj až farmakologicky účinných výživ pro vybrané nemoci a kritické stavy. Molekulárně biologické metody využijí specifické schopnosti některých nutrientů měnit genovou expresi v buňce a tím měnit metabolizmus orgánově i celého organizmu. V praxi to znamená, že vznikají i nové vědní obory, jako je nutriční farmakologie, intenzivní nutriční podpora za kritických stavů, imunonutrice, protikanceronutrice, atd. Na jedné straně můžeme racionální výživou dětí předcházet vybraným nemocem, jindy odpovídající podávání nutrientů umožňuje v sekundární prevenci progresi již vzniklého onemocnění. V klinické praxi vznikají orgánově specifické typy výživy. Znamená to, že jednotlivé nutrienty, které se normálně vyskytující ve výživě, ať jsou to glycidy, aminokyseliny, mastné kyseliny, vitamíny, esenciální fosfolipidy, MCT oleje, mají být podávány v dávkách rozdílných, dle individuálních metabolických stavů organizmu. Proto snižujeme příjem jistých nutrietů u některých nemocí. U jiných stavů organizmu využíváme regulačního účinku vybraných nutričních substrátů na intermediální metabolizmus. Jedná se o podávání argininu, glutaminu, omega-3 mastných kyselin a jiných substrátů. Výživa dětí tedy patří k rozhodujícím složkám ovlivňujícím lidské životy. Často je opomíjena, jindy přeceňována. Jiní na teorii dogmat vydělávají obrovské finanční částky právě z prodeje vybrané výživy. V současné době citelně chybí studijní materiál, který by seznámil širokou veřejnost se základy tohoto vědního oboru. Proto jsou tyto materiály pojaty široce a navíc umožňují rozšíření znalostí pomocí literárních odkazů. Jedná se o souhrn známých základních faktů. Budeme potěšeni, když i Vy využijete možnosti získat nejnovější informace a poznatky z předkládané problematiky nejen pro svoji pedagogickou či nepedagogickou denní praxi. Více informací o projektu získáte na stránkách kde jsou další instrukce. Za realizační kolektiv ing.josef Čižmár ředitel IDV UHK Prof.MUDr.Karel Martiník, DrSc., - Odborný garant projektu 7

7 Zdravotní stav dětí Jan Kalvoda K úbytku počtu obyvatel přirozenou měnou (tj., že počet zemřelých převyšuje počet narozených) dochází nepřetržitě již od roku Přirozený úbytek v roce 2005 byl za toto 12leté období nejnižší, a to v důsledku nárůstu počtu narozených dětí. Oproti roku 2004 se snížil o 3,8 tisíce. Porodnost zaznamenala rovněž výraznou změnu. Počet živě narozených dětí se zvýšil o 4,5 tisíce na Poprvé od roku 1995 tak byla opět překročena hranice 100 tisíc narozených dětí. Úhrnná plodnost dosáhla hodnoty 1,28 dítěte na 1 ženu ve fertilním věku (oproti 1,23 v roce 2004). I přes tento nárůst, zůstává porodnost i plodnost v České republice na velmi nízké úrovni. Nadále přetrvává trend posunu rození dětí do vyššího věku ženy a zvyšujícího se podílu dětí narozených mimo manželství. Průměrný věk matek při narození dítěte (bez rozlišení pořadí) i prvního dítěte se zvýšil v porovnání s rokem 2004 o 0,3 roku a dosáhl 28,6, resp. 26,6 roku. Podíl živě narozených dětí nevdaným ženám činil 31,7%, oproti 30,6% v roce I v roce 2005 pokračoval pozitivní vývoj potratovosti. Celkem bylo hlášeno potratů, což je pokles o 3,1% proti roku Umělá přerušení těhotenství představovala z celkového počtu potratů 66% a jejich počet klesl oproti roku 2004 o 1,1 tisíce. Zdravotní důvody byly příčinou 18% interrupcí. Samovolné potraty zaznamenaly, po nárůstu v posledních letech, mírný pokles Vývoj počtu potratů (v tisících) Potraty celkem UPT Samovolné potraty Mimoděložní těh. a ostatní potraty

8 Příznivý vývoj umělé potratovosti souvisí se zvyšujícím se podílem žen užívajících antikoncepci. Lékařsky sledovanou antikoncepci (hormonální a nitroděložní) v roce 2005 užívalo 51,0% žen ve fertilním věku (tj. ve věku let). 60,0 50,0 hormonální Procento žen ve věku let užívajících antikoncepci 40,0 30,0 20,0 10,0 0, Kojenecká úmrtnost je jedním z mála ukazatelů, jejichž hodnotami se Česká republika (3,7% v roce 2004 a 3,4% v roce 2005) řadí k evropské i světové špičce. Nejnižších hodnot, podle posledních dostupných údajů, dosáhly Island a Kypr (2,8% a 3,0% v roce 2004). Nejvyšší úmrtnost dětí v prvním roce života je v Rumunsku (16,8%). 18 nitroděložní Kojenecká úmrtnost Průměr EU (2003) Finsko (2003) Norsko (2002) Švédsko (2001) ČR (2003) Slovinsko (2003) Španělsko (2001) Německo (2001) Rakousko (2003) Itálie (2001) Portugalsko (2002) UK (2002) Chorvatsko (2003) Litva (2003) Maďarsko (2003) Polsko (2002) Slovensko (2002) Lotyšsko (2003) Bulharsko (2003) Rusko (2003) Rumunsko (2002) 9

9 Vývoj úmrtnosti dětí ve věku do 1 roku 25 na živě narozených dnů dnů 0-6 dnů Velkým problémem pro celou Evropu je stárnoucí populace. Česká republika s podílem dětí ve výši 15,1% a podílem osob nad 64 let ve výši 14,0% se podle indexu stáří zatím řadí k evropskému průměru. Dalším společným rysem pro většinu Evropy je nízká porodnost. Výjimkou zůstává Irsko a Albánie, kde v roce 2003 připadalo na obyvatel 15,5, resp. 15,2 živě narozených dětí. Naopak na opačném pólu jsou Litva, Lotyšsko, Německo a Slovinsko, kde tento ukazatel nedosahuje hodnoty 9. Česká republika, i přes nárůst v posledních 4 letech, patří hodnotou 9,6 v roce 2004 k zemím s nízkou úrovní porodnosti. Úhrnná plodnost, vyjadřující průměrný počet živě narozených dětí jedné ženě během jejího reprodukčního období, je ve všech evropských zemích pod hranicí prosté reprodukce (tj. 2,1 dětí na 1 ženu). Těsně pod touto hranicí jsou Irsko a Island (2,0), přibližuje se jí Francie (1,9). Albánie, která byla ještě v roce 2002 jedinou zemí, která byla na hranici prosté reprodukce, zaznamenala v roce 2004 pokles na 1,8. K zemím s nejnižší úrovní plodnosti v letech (ve výši 1,2) patřily Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Španělsko, Ukrajina a rovněž Česká republika (v roce 2005 došlo ke zvýšení na 1,3). 1. Lékařská péče Praktičtí lékaři pro děti a dorost provedli během roku mil. ošetření/ vyšetření. Každým rokem se zvyšuje počet dětí s alergickými projevy. V roce 2005 bylo evidováno 181 tisíc alergických dětí a 78 tisíc dorostových pacientů s tímto onemocněním. 10

10 Na dětí do 14ti let připadalo 121 alergických dětí a na dorostových pacientů jich bylo 151 s alergickou reakcí. Nejvyšší podíly alergiků jak u dětí tak u dorostu jsou v českých krajích, nižší pak na Moravě. Nejčastější příčinou dispenzarizace dětí byly kromě alergií nemoci dýchací soustavy (80,3 onemocnění na dětí) a nemoci nervové soustavy (72,5 onemocnění na dětí). U dorostových pacientů to byly stejné skupiny diagnóz pouze v obráceném pořadí (nemoci nervové soustavy 97,2 a nemoci dýchací soustavy 82,5 onemocnění na osob dorostového věku). Třetí nejčastější příčinou dispenzarizace u dětí byly nemoci kůže a podkožního vaziva, zatímco u dorostu byly častější nemoci kosterní a svalové soustavy. Dispenzarizovaná onemocnění u dětí a dorostu 11

11 Vrozené vady *) *) živě narození s vrozenou vadou (resp. počet vrozených vad) zjištěnou do 1 roku života dítěte jsou uváděni podle roku narození dítěte; od roku 2000 včetně živě narozených s vrozenou vadou, za které nebylo odevzdáno Hlášení vrozené vady, ale vada byla uvedena na Zprávě o novorozenci 1) předběžné údaje 2. Úrazy dětí Nejvíce úrazů ošetří chirurgické ambulance, v roce 2005 to bylo nežádoucích příhod u dětí ve věku 0-14 let. Proti předchozímu roku došlo ke zvýšení registrovaných úrazů dětí o 0,7%, úrazovost vztažená k počtu dětí v dané věkové kategorii však vzrostla o 2,3%. Počet úrazů dětí se zlomeninou se zvýšil o 1,3%. Podíl dětských úrazů na úrazech celkem se meziročně mění minimálně, v roce 2005 činil 24,4% (v roce 2004 to bylo 24,5%). Vývoj počtu dětských úrazů podle jednotlivých sledovaných typů je patrný z uvedené tabulky: 12

12 Nejvýraznější nárůst zaznamenaly školní úrazy, o něco mírnější sportovní úrazy, naopak se snížil počet dopravních úrazů dětí (o 4%) a ostatních úrazů ve volném čase nebo při zájmové činnosti (o 1,6%). Pozornost vyvolává vývoj počtu úrazů pod vlivem alkoholu a drog u dětí, představují jen setiny procenta ze všech úrazů, ale zejména úrazy pod vlivem alkoholu mají poměrně vysokou dynamiku růstu. V roce 2005 jich bylo zaznamenáno 300 a proti předchozímu roku došlo ke zvýšení jejich počtu téměř o 45%. Struktura úrazů dětí a její změny v posledních dvou letech jsou patrné z následujícího srovnání: Tabulka úrazovosti uvedená níže poskytuje pravdivější obraz úrazové incidence u dětí, protože zohledňuje fakt každoročně se měnícího počtu dětí v kategorii. V roce 2005 se zvýšil počet úrazů dětí a zároveň se snížil počet dětí ve věku do 14 let, což znamenalo výraznější zvýšení celkové úrazovosti, a to o 2,3%: 13

13 Podle dat z Registru hospitalizovaných pobývalo v loňském roce chlapců a dívek, celkem dětí (2,1% z věkové kategorie) na následky vnějších příčin v nemocnici, tj dětí na 100 tis., což bylo o 134 dětí ze 100 tis. více než v roce předchozím. Operaci se podrobilo chlapců a dívek, v meziročním srovnání o 3% méně; více než polovina operací byla neodkladná. Průměrná ošetřovací doba se mírně zkrátila z 3,8 dne na 3,2 dne. Nejvyšší hospitalizovanost a zároveň nejvyšší procento operovaných bylo ve věkové skupině let. Na následky úrazu zemřelo podle statistiky 56 chlapců a 50 dívek, celkem 106 dětí (101 v roce 2004); dětská úmrtnost se zvýšila ze 6,6 (počítáno na 100 tis. dětí) v roce 2004 na 7,0 v roce Nejčastější příčinou úmrtí dětí na úraz byly následky dopravních nehod. 3. Závěr Celkově se úrazová situace v roce 2005 mírně zhoršila a to ve všech sledovaných věkových kategoriích. Stoupl počet úrazů dětí, počet úrazů dětí se zlomeninou, i dětská úrazovost zohledňující každým rokem se měnící počet dětí v kategorii. Více dětí bylo hospitalizováno pro úraz, nepatrně vzrostla úrazová úmrtnost dětí. Úrazovost podle počtu hospitalizovaných na 10 tis. osob 14

14 Úmrtí na úrazy podle hlavních příčin a věkové kategorie, rok 2005 Hospitalizovaní a operovaní pro úraz, věková kategorie 0-14 let (děti) 3.1. Výživa dětí Nároky dětského organizmu na výživu nejsou zrovna malé. Je nutno si uvědomit, že to, jakou stravu svému dítěti dáváme patří k nejvýraznějším vlivům vnějšího prostředí na rozvoj jeho organizmu. Strava dítěte musí zajišťovat jednak energetickou potřebu organizmu, postupné dozrávání jednotlivých orgánů, jejich růst a správnou funkci a růst organizmu jako celku. Růst a vývoj dítěte je nejintenzivnější v prvním roce života. Během prvních 6 měsíců dítě zdvojnásobí svoji váhu a po roce dokonce ztrojnásobí. Dítě vyroste z 50 centimetrů na 80. Proto je důležité nejen množství podávané potravy, ale především její kvalita a složení. Dítě musí mít dostatek bílkovin, vitamínů, sacharidů a minerálních látek. 15

15 Výživa kojenců Přirozenou výživou kojence je mateřské mléko, které zajišťuje růst a vývoj dítěte během prvních šesti měsíců bez nutnosti přívodu jiné výživy. Výjimku tvoří děti nedonošené. Ty mají daleko vyšší potřebu minerálních látek, vitamínů i dalších nutričních látek. Často je proto nutné doplňovat výživu nedonošeného dítěte ještě o další složky potravy. O tom však rozhoduje lékař. V časném kojeneckém věku mateřské mléko příznivě ovlivňuje psychický vývoj, imunologickou aktivitu i ostatní metabolické procesy organizmu. Obsah solí je v mateřském mléku třikrát nižší než v mléku kravském. Organizmus kojence není schopen zbavit se vyššího příjmu solí v důsledku ještě nedostatečné koncentrační schopnosti ledvin. Podávání neředěného kravského mléka může tak vyvolat rozvrat vnitřního prostředí kojence se závažným ohrožením jeho života. Stravu kojence až do jednoho roku života proto nepřisolujeme. Předpokladem dostatečného příjmu minerálních látek však je, že po šestém měsíci věku dítě začne dostávat kromě mateřského mléka i jinou potravu (zeleninu, ovoce a další). Pokud je dítě dále dlouhodobě pouze kojené, je menší, drobnější, trpí nedostatkem bílkovin, železa, minerálních látek a dalších nutričních látek. Obsah vitamínů je v mateřském mléce dostatečný až na vitamín D a při plném kojení také vitamín K. K vyrovnání nedostatků těchto vitamínů je propracován systém jejich doplnění v rámci zásad kojenecké výživy. Vitamín C u kojených dětí není nutné dodávat, protože i mléko ženy, která nemá dostatek vitamínu C ve svém organizmu, je z pohledu potřeb kojence dostatečně bohaté na vitamín C. Výhody kojení pro miminko Přináší mu psychickou pohodu Zlepšuje jeho duševní schopnosti Chrání je před infekcemi dýchacích cest a trávícího traktu Snižuje riziko vzniku nebo rozvoje alergií, obezity, cukrovky, chudokrevnosti Podporuje správný vývoj kostí Kojené děti bývají zdravější. Výhody kojení pro maminku Rozvíjí citovou vazbu mezi matkou a dítětem Zvyšuje matčinu vnímavost a porozumění k potřebám dítěte Dává jí pocit uspokojení a sebedůvěry Napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do původního stavu a snižuje ztráty krve po porodu Urychluje návrat k původní váze před otěhotněním Snižuje riziko rakoviny prsu a vaječníků Oddaluje návrat plodnosti Nezatěžuje rodinný rozpočet jako umělá strava 16

16 Dítě je možné nakojit téměř kdekoliv a kdykoliv bez složitých příprav Většina nastávajících maminek je rozhodnuta plně kojit co nejdéle. Přesto některé přestávají kojit již krátce po porodu, protože jsou zaskočeny prvními problémy. V prvních týdnech a měsících stačí mateřské mléko plně k výživě dítěte. S přibývajícím věkem se mění jeho nároky na jídelníček. Ten musí být týden od týdne pestřejší a bohatší na změny. Nejprve se přidává kvalitní, dobře stravitelná zelenina, později dětská výživa z ovoce bohatého na vitamíny a jemné ovocné šťávy. Právě na kvalitu této dětské výživy musí být kladeny nejvyšší nároky. Náhradní výživa kojenců je již v současné době upravována tak, aby i příjem vitamínů a minerální látek byl dostatečný. Náhradní výživa obsahuje i stopové prvky (včetně např. jodu) v potřebné dávce. Při náhradní kojenecké výživě se začíná i dříve s příkrmem přidávaným k mléčné stravě. Vitamín D se dále podává v nižší dávce Výživa batolat Batole (dítě ve věku od jednoho až do tří let) ve srovnání s kojencem roste pomaleji. Dochází však ke změnám v jeho tělesném vývoji. Končetiny batolete se prodlužují, ubývá tělesný tuk a začíná se vytvářet více svaloviny. Dítě začíná chodit, zvyšují se nároky na pevnost struktury kostí. Tyto změny v růstu a vývoji podmiňují i potřeby výživy. Energetická potřeba batolete je nižší než u kojence na jednotku hmotnosti (kg). Vzhledem k vyšší tvorbě svaloviny se zvyšuje potřeba bílkovin. Především těch, které jsou vysoce biologicky hodnotné bílkovin živočišného původu. Pevnost kostí podmiňuje jejich dostatečná mineralizace, k tomu je potřeba dostatečného přívodu vápníku a fosforu. Postupné zvětšování objemu krve vyžaduje vyšší přívod železa Děti předškolního věku Děti předškolního věku jsou již více aktivní, zvyšuje se u nich potřeba energie. Příjem bílkovin by měl činit 1,2 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti, a to živočišného i rostlinného původu. Podíl tuků na celkovém energetickém příjmu by neměl poklesnout pod 27%, a může dosáhnout až 32%. Důležité je dostatečné zastoupení polynenasycených mastných kyselin, obsažených v rostlinných olejích i rybách. Celkový příjem cholesterolu by denně neměl překročit 100 mg na 1000 kcal, (např. 100 mg cholesterolu obsahuje asi 40 g másla, g vepřového masa, 100 g sádla nebo šlehačky, ale až 700 ml mléka). Příjem sacharidů by měl uhradit jak energetickou potřebu, tak potřebu vlákniny. Sacharóza (cukr, sladkosti) by měla být konzumována s mírou, odpovídající asi 10-12% celkového přívodu energie. V tomto věku, pokud pro to nejsou dietní důvody, není třeba zaměňovat cukr náhradními sladidly. To se netýká medu, med je sladidlo přírodní. V tomto období děti často začínají navštěvovat kolektivní zařízení. Zde se setkávají více s různými infekty a v závislosti na svém imunitním stavu jim podléhají nebo naopak odolávají. Správná funkce imunitního systému organizmu je mimo jiné závislá i na výživě, zejména na dostatečném příjmu všech požadovaných nutričních faktorů (t.j. vitamínů 17

17 minerálních a dalších látek). Vitamín D vzniká v kůži z provitamínů působením slunečního záření, takže v létě je jeho příjem touto cestou většinou dostačující. V zimním období se doporučuje denní dávku zvýšit až na 10 µg. Z minerálních látek je velmi důležitý dostatek vápníku a železa, dále sodíku, draslíku, a hořčíku, ze stopových prvků zinek, měď a selen. K zajištění těchto látek je proto nutné, aby v potravě měly děti nadále dostatek mléka, masa, ale i ovoce a zeleniny. Jídelníček dítěte předškolního věku by měl obsahovat mléko nebo mléčný výrobek v každém z denních jídel. Denně by mělo dostat půl litru mléka nebo by mělo sníst čtyři porce mléčných výrobků. Mléko a mléčné výrobky jsou cenným zdrojem vápníku, bílkovin a vitamínů. Cenným zdrojem bílkovin, ale i železa, je také maso, drůbež, vejce či ryby. Dítě ve věku 3-4 let potřebuje denně asi 40-50g těchto potravin, dítě 4 až 6leté má denní potřebu asi 60 80g. Porce 50 gramů masa odpovídá asi jednomu vejci. Ovoce a zelenina dodává organizmu dítěte vitamíny, minerální látky a vlákninu. Obiloviny (chléb, těstoviny a další ) jsou především zdrojem sacharidů, vitamínů skupiny B, ale i bílkovin. Z tuků je nejvhodnější používat oleje, které jsou bohaté na polynenasycené mastné kyseliny a vitamín E, dále čerstvé máslo, případně i smetanu, bohaté na vitamín A. Sladké potraviny zařazujeme do jídelníčku dítěte umírněně, většinou jako součást jednotlivých porcí stravy. K dochucování pokrmů je vhodné především zelené koření, kmín, koriandr (místo pepře), málo papriky a velmi málo muškátového květu. Dochucovací prostředky s kyselinou glutamovou a jejími solemi není nutné vyloučit, ale použití by mělo být střídmé. 4. Očkování dětí Očkování je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) nejúčinnějším preventivním opatřením, které je schopno zabránit rozvoji řady infekčních nemocí, ohrožujících především děti, ale i dospělé jedince. Bez nadsázky se dá říci, že ve světě očkování zachraňuje ročně životy několika milionů dětí i dospělých, je tedy jen logické, že jde o metodu, která se rozšířila ve všech zemích. Odhaduje se, že bez očkování by v České republice zemřelo ročně asi 500 dětí, a další tisíce by prodělávaly komplikace, které přináší průběh takových kdysi běžných nemocí jako jsou spalničky, černý kašel, záškrt, atd. A samozřejmě by se u řady dětí po těchto prodělaných infekcích objevily i trvalé následky. V České republice se dlouhá léta udržuje tradice očkování proti základním infekčním nemocím, procento očkovaných jedinců patří mezi nejvyšší na světě. Výsledkem je fakt, že se s nemocemi, proti kterým se očkuje, setkáváme buď zřídka, nebo již vůbec ne. Díky intenzivním očkovacím kampaním se např. podařilo v celém světě úplně vymýtit virus pravých neštovic. Protože toto onemocnění se přenáší jen z člověka, bylo možno očkování proti pravým neštovicím již před léty ukončit. 18

18 Hygienické a fyziologické požadavky na stravování dětí a mládeže Šárka Andělová K udržení života potřebuje člověk neustálý přívod vody a potravy. Předpokladem zdraví je vyrovnaná energetická bilance, tj. rovnováha mezi přívodem energie a jejím výdejem. Organizmus využívá získanou energii k udržení základních životně nezbytných funkcí. Energetický příjem je také ovlivněn věkem a pohlavím. V potravě jsou velmi důležité správné poměry skladebných látek, sacharidů, tuků, bílkovin, vitamínů a nerostných látek. V dětském a dorostovém věku je správná výživa podstatný faktor v prevenci. K udržení života potřebuje člověk neustálý přívod potravy a vody. Výživa tělu dodává: energii stavební látky pro vytváření a obnovu tkání látky nezbytné pro normální průběh fyziologických pochodů např. vitamíny. Energie Lidský organizmus získává energii rozkladem velkých molekul základních živin: sacharidů ( např. glukóza ) lipidů (glycerol a mastné kyseliny) proteinů (aminokyselin) Ve fyziologické terminologii označujeme množství energie, kterou tělu poskytují různé živiny: spalné teplo = množství tepla, které se uvolní při úplné oxidaci 1g živin, energetický ekvivalent je množství tepla, které se uvolní, když se k oxidaci jednotlivých živin spotřebuje 1 litr kyslíku, Fyzikální jednotkou energie je joul (J) a kilojoul (kj), dříve jako kalorie a kilokalorie, definovaná jako množství tepla potřebné k ohřátí 1 litru vody o 1 0 C. Měřící jednotky metabolismu cal = 1 kcal = J = 4,19 kj = 0,042 MJ J = 1 kj = 239 cal = 0,239 kcal ENERGETICKÁ HODNOTA ŽIVIN B 10-15% 1g 16 kj 4 kcal T 20-30% 1g 37 kj 9 kcal S 55-60% 1g 16 kj 4 kcal 19

19 alkohol 1g 29 kj 7 kcal Předpokladem zdraví je vyrovnaná energetická bilance, tj. rovnováha mezi přívodem energie a jejím výdejem. Organizmus využívá získanou energii na: bazální metabolizmus = množství energie potřebné k udržení základních životně nezbytných funkcí srdeční činnost, dýchání, činnost mozku atd., trávení a vstřebávání, svalovou práci termoregulaci Individuální energetickou potřebu je možné vypočítat z velikosti a tučnosti těla, věku a podrobné evidence o různých činnostech. Pro praktické účely hodnocení výživy populačních skupin slouží skupinové průměry a charakteristiky. Energetický příjem je také závislý na věku a pohlaví. Energetickou potřebu v závislosti na věku uvádí podle výživových doporučení USA tabulka Energetická potřeba podle pohlaví a věku Kategorie věk v letech kj denně kj/kg denně 0,0 0,5 0,5 1, Děti Chlapci Muži Děvčata Ženy a více a více Skladebné součásti potravy Sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny a nerostné látky, jsou skladebné látky potravy a označujeme je jako živiny. Pro metabolické děje je nezbytná voda. Molekuly sacharidů, tuků a bílkovin, které získáváme z potravy se v trávícím ústrojí člověka rozloží na jednoduché látky, pro organizmus potřebné. 20

20 1.1. Sacharidy Jsou především zdrojem energie. Celosvětově se staly nejdůležitějším zdrojem energie v lidské výživě. Jejich energetický podíl ve stravě má být 50 55%. Dříve byly označovány jako glycidy, méně správně jako uhlovodany nebo uhlohydráty. Po chemické stránce se dělí na: monosacharidy, glukóza, fruktóza a galaktóza, disacharidy, sacharóza,laktóza, maltóza, polysacharidy, škroby, dextriny, glykogen a další. Glukóza, hroznový cukr, je fyziologicky nejdůležitější. Při nedostatku se tvoří z aminokyselin, při přebytku je proměňována v zásobní tuk. V trávicím ústrojí je uvolňována z disacharidů a polysacharidů. Fruktóza, ovocný cukr, vyskytuje se v ovoci a medu, v potravinách jako složka sacharózy a některých polysacharidů. Galaktóza, složka laktózy a mnoha rostlinných polysacharidů. Sacharóza, cukr řepný a třtinový, v trávicím ústrojí se štěpí na glukózu a fruktózu. Laktóza, mléčný cukr, štěpí se na glukózu a galaktózu, u kojenců jediný výživový sacharid, pokud nepřijímají umělou výživu. Škrob, polysacharid jež stravou nejvíce přijímáme z cereálních (obilninových) výrobků a brambor. Řada potravin např. brambory, rýže, chléb, těstoviny a ostatní moučné výrobky, obsahuje sacharidy složené. V těle se štěpí na jednoduchý cukr zvaný glukóza, který je zdrojem energie. Glukóza v krvi znamená pokyn pro slinivku břišní, aby uvolnila inzulín, který ji pak pomáhá dopravit z krevního oběhu do buněk. Prostřednictvím glukózy vznikají molekuly zvané ATP, které jsou zdrojem energie. Při přísunu přebytečné energie, se přebytečná glukóza přemění na lipidy (tuky) ukládající se v tukových buňkách jako zásoba energie. Dosud je vžitý názor, že škroby např. v těstovinách a chlebu jsou dobré sacharidy, protože je tělo tráví déle než jednoduché cukry např. v různých sladkostech nebo v medu, které jsou škodlivé. Skutečnost je taková, jak prokázaly současné výzkumy, že některé škroby, které najdeme v průmyslově vyráběném pečivu s prodlouženou trvanlivostí (müsli a podobné výrobky) jsou na tom stejně jako jednoduché cukry. V těle se tyto škroby přemění na glukózu tak rychle, že hladina krevního cukru stoupne stejně rychle jako kdybychom jedli samotný cukr. Rada: jezte pečivo, které obsahuje skutečná celá zrna. 21

21 V ovoci se tvoří přibližně stejným dílem glukóza a fruktóza. Glukóza se uvolňuje do krevního oběhu a fruktóza z větší části do jater. Cukry mají stejný účinek, ať je přijímáme v ovoci či medu. Ovoce, ale obsahuje navíc vitamíny, minerály a vlákninu. Přednost ovoce nespočívá v obsahu sacharidů, ale v obsahu látek důležitých pro výživu. Omezení sacharidů ve stravě neznamená, že bude v krvi chybět glukóza. Tělo si glukózu dovede vyrobit také přeměnou tuků, a dokonce i bílkovin. Velmi důležitou skupinou sacharidů je vláknina. Obsahují ji rostlinné potraviny. Živočišné potraviny vlákninu neobsahují. Vláknina podporuje mnoho životně důležitých funkcí organizmu a pomáhá tak udržet jeho vrcholovou kondici: pomáhá urychlit odchod odpadových látek z organizmu při průchodu zažívacím ústrojím, vstřebává toxiny, podílí se na úpravě stolice pomáhá zpomalovat absorpci glukózy, regulovat hladinu inzulínu a předcházet kolísání hladiny cukru v krvi je hlavním zdrojem potravy pro bakterie v tlustém střevě, čímž podporuje tvorbu různých nezbytných vitamínů strava bohatá na vlákninu více zasytí a pomáhá regulovat chuť k jídlu bylo prokázáno, že dostatečný příjem vlákniny podporuje činnost kardiovaskulárního systému, pomáhá snížit hladinu cholesterolu v krvi a slouží také jako prevence střevních onemocnění pomáhá udržovat optimální činnost zažívacího ústrojí. Výsledkem může být zlepšení vylučování a vzhledu pleti, obnovení lesku vlasů, posílení nehtů a štíhlejší postava. Průměrná spotřeba vlákniny v ČR je 17 g denně, což nedosahuje doporučenou dávku, která je g/den. Toto množství při správné skladbě jídelníčku není obtížné dosáhnout. Stačí zvýšit konzumaci ovoce, zeleniny, hrubozrnného pečiva, luštěnin, hnědé rýže a omezit konzumaci rafinovaných potravin. Vláknina je přirozeně zasycující prostředek, proto jíme-li více vlákniny, nebudeme trpět pocity hladu Tuky Nebo také lipidy. Po chemické stránce to jsou triglyceridy, neboli estery trojmocného alkoholu glycerolu s vyššími mastnými kyselinami. Mastné kyseliny mohou být v tucích zastoupeny v různých kombinacích, v různém poměru a dodávají tukům jejich specifické vlastnosti: - nasycené, saturované tuky mají tuhou konzistenci (sádlo, máslo, lůj), - nenasycené tuky obsahují značný podíl nenasycených mastných kyselin, (rostlinné oleje, tuk mořských ryb). Nenasycené tuky jsou významné v prevenci srdečně cévních chorob, 22

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

Diabetes neboli Cukrovka

Diabetes neboli Cukrovka Diabetes mellitus Diabetes neboli Cukrovka Skupina onemocnění s nedostatkem nebo sníženým účinkem hormonu inzulinu Diabetes mellitus 1. typu Diabetes mellitus 2. typu Narušený metabolismus- vstřebávání

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Výživa těhotných a kojících žen. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa těhotných a kojících žen. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa těhotných a kojících žen Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa těhotné 1 Na výživě a zdravém životním stylu významně závisí dobrý průběh těhotenství a porození zdravého dítěte

Více

Moderní přístupy k výživě dětí

Moderní přístupy k výživě dětí Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále

Více

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Problematika dětské obezity. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Problematika dětské obezity Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Obezita = nakupení tukové tkáně = rozdíl oproti obezitě dospělých Na nárůstu hmotnosti se podílí i rozvoj muskulosteletárního systému

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Správná životospráva školáka

Správná životospráva školáka Správná životospráva školáka Co je správná životospráva Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Dieta porodnická dia ve FNKV Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Obecná výživová doporučení pro těhotné ženy Příjem energie: Navýšení energetického příjmu od 10. týdne těhotenství u žen s převažující

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 KOTVA CZ.1.07/1.4.00/21.3537 Identifikátor materiálu Anotace Autor Jazyk EU: PRIR - 48 Pracovní list seznámí žáky s jednotlivými složkami potravy. Mgr. Kateřina Vanýsková Čeština Vzdělávací oblast Člověk

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Výživa odpovídající potřebám organismu co do kvality i kvantity Primární prevence řady chorob Vychází z vědeckých poznatků

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT Lubomír Kužela Hlavní formy postižení jater. Akutní hepatitida virová, alkoholická, toxická Posthepatitické potíže, hyperbilirubinemie Chronická hepatitida

Více

Zdravý životní styl předškolních dětí

Zdravý životní styl předškolních dětí Zdravý životní styl předškolních dětí Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu

Více

Dietní režim. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Dietní režim. Vítejte na našem dialyzačním středisku Dietní režim Vítejte na našem dialyzačním středisku Proč potřebuji dodržovat speciální dietu? I když se pomocí dialýzy z těla odstraní mnoho odpadních látek, musíte být při stravování stále opatrní, abyste

Více

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM

CO JÍST PŘED POSILOVÁNÍM Autor: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut STRAVA PŘED CVIČENÍM A PO CVIČENÍ VÝZNAMNĚ OVLIVŇUJE VÝKON, RYCHLOST REGENERACE, PÁLENÍ TUKŮ, ZOTAVENÍ PO VÝKONU, NÁRŮST SVALOVÉ HMOTY, A TAKÉ TŘEBA TO, JESTLI

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

Sylabus pro předmět Humánní dietetika

Sylabus pro předmět Humánní dietetika Sylabus pro předmět Humánní dietetika Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Anatomie a fyziologie trávicího ústrojí člověka se podrobně věnuje anatomii a fyziologii trávicího ústrojí člověka. Studenti

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu. EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 19. 10.

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc.

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc. OSLAVA MLÉKA 2009 Ing. Jiří Kopáček, CSc. Od roku 1957 slaví světová mlékařská veřejnost každé čtvrté úterý v měsíci květnu SVĚTOVÝ DEN MLÉKA Podnět t k tomuto svátku dala konference významných světových

Více

Co je to tvrzení...?

Co je to tvrzení...? Co je to tvrzení...? tvrzení je sdělení, které není z hlediska označování povinné živiny jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky (spec. sodík), jiné látky látky další s fysiologickým

Více

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Optimální péče od samého začátku Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce 1991 v USA. Synonymem pro produkty PURE je pojem

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU

MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU MÝTY O MLÉCE KRÁTKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU Češi patří ve srovnání s obyvateli ostatních zemí se svou průměrnou spotřebou 51,5 litru mléka na hlavu/rok (podle průzkumu z roku 2006) mezi průměrné konzumenty

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Colostrum ESSENS kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Co je colostrum? Colostrum, česky mlezivo, je první mléko produkované savci několik hodin po porodu. Má jedinečné složení, které se liší od složení

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Výživa Živiny Anotace Pracovní list týkající se základních a dalších druhů živin důležitých pro organismus,

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Co je důležité vědět o výživě. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Co je důležité vědět o výživě. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Co je důležité vědět o výživě. PaedDr. Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Co je výživa 2. Lidská výživa 3. Výživa dříve narozených 4. Problémy ve výživě seniorů 5. Vhodné stravování ve vyšším věku 6. Příklad

Více

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE

ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Poradna pro zdravou výživu a odvykání kouření MOJE ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU ZAZNAMNÍK JMÉNO DATUM KONTAKT NA VÝŽIVOVÉHO PORADCE Výchozí hmotnost Cílová hmotnost Cíle krátkodobé: 1. měsíc... 2. měsíc... 3.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL škola Střední škola F. D. Roosevelta pro tělesně postižené, Brno, Křižíkova 11 číslo projektu číslo učeb. materiálu předmět, tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.1037 VY_32_INOVACE_LUK_PS_1_01

Více

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B

Úvodní strana. Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie. Třída: 2.B Úvodní strana Název: Jméno a Příjmení: ZDRAVÁ VÝŽIVA Hana Pavlíková Třída: 2.B Osnova: Látkové a energetické složení potravy Příjem potravy Základní složky potravy Přeměna energie SZŠ SZŠ a VOŠ VOŠ Zdravá

Více

-není dostatek živin, jelikož S není využít a jsou odbourávané B a T z těla

-není dostatek živin, jelikož S není využít a jsou odbourávané B a T z těla Otázka: Léčebná výživa klienta s onemocněním Diabetes mellitus Předmět: Biologie Přidal(a): Enelia Výživa a léčebná výživa LÉČEBNÁ VÝŽIVA KLIENTA S ONEMOCNĚNÍM DIABETES MELLITUS 1. TYPU. VÝMĚNNÉ JEDNOTKY.

Více

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz Hubněte zdravě......a natrvalo Výživa pilíř zdraví www.stob.cz www.stobklub.cz Špatný životní styl a civilizační onemocnění I přesto, že jsou tato témata stále omílaná ve stovkách publikací, na internetových

Více

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ

ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA KOLEKTIV AUTORŮ SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU HYGIENICKÁ SLUŽBA STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV PROJEKT ZDRAVÁ ŠKOLNÍ SVAČINA TEORETICKÁ VÝCHOVA A PRAKTICKÁ APLIKACE KE SPRÁVNÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU,

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Lipidy, důležité přírodní látky

Lipidy, důležité přírodní látky Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Člověk zdravá výživa. [cit. 2011-15-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < https://en.wikipedia.org/wiki/file:obesity6.

Člověk zdravá výživa. [cit. 2011-15-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < https://en.wikipedia.org/wiki/file:obesity6. Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.35 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život SRPEN 2014 Mastné kyseliny omega-3 a omega-6 Esenciální mastné kyseliny naše tělo neumí produkovat v dostatečném množství. Podporují růst, zrak a správnou funkci mozku. & omega 3 omega 6 Mastné kyseliny

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce

Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce Nabídka laboratoře AXIS-CZ Hradec Králové s.r.o. pro samoplátce 1) Riziko srdečně cévního onemocnění Hlavní příčinou úmrtí v Evropě jsou kardiovaskulární (srdečně-cévní) onemocnění. Mezi tato onemocnění

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Seminář Zdravotní stav obyvatel ČR, Lékařský dům, 19. října 211 Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2 18 16 14

Více

Proč nám chutná Nezdravé?

Proč nám chutná Nezdravé? Proč nám chutná Nezdravé? Česká společnost pro Výživu a vegetariánství stavíme mosty k vegetariánství Každý kdo chce udělat jeden nebo deset kroků směrem ke zdravé výživě Musí jít tou cestou, kterou již

Více

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, 735 41 Petřvald, Tel: 596 541 238, e-mail: domovbreziny@domovbreziny.cz DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY

DOMOV BŘEZINY, p.o. Rychvaldská 531, 735 41 Petřvald, Tel: 596 541 238, e-mail: domovbreziny@domovbreziny.cz DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY DIETNÍ SYSTÉM V DOMOVĚ BŘEZINY Seznam diet platných v Domově Březiny 0 tekutá 1 kašovitá 2 šetřící 3 racionální 3 M racionální mleté maso 9 diabetická 9 M diabetická mleté maso 9/2 diabetická šetřící BON

Více

Nejsilnější vitamín C i pro citlivý žaludek. Využijte maximum díky pufrování

Nejsilnější vitamín C i pro citlivý žaludek. Využijte maximum díky pufrování Nejsilnější vitamín C i pro citlivý žaludek Využijte maximum díky pufrování Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce 1991 v USA. Synonymem pro produkty PURE je pojem kvalita.

Více