Předání Bartákova hrnce Rytíř českého ráje Semenaříme rajče

Transkript

1 biopotraviny ekozemědělství ekologie biodiverzita měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové ročník 15 cena 20 Kč / 1 E 6/2011 Předání Bartákova hrnce Rytíř českého ráje Semenaříme rajče Simona Adamcová a Jan Jirman držitelé Bartákova hrnce za rok 2010 z ekovčelařství Rokytník u vyřezávaného včelího klátu

2 Příště: Sluneční školení v Čejkovicích OBSAH červen 2011 ZPRAVODAJSTVÍ Týden opravdových plen se přehnal Českem...2 Anketa Dětí Země...2 Ekologická stopa biomedu...3 BIOPOTRAVINY Zla áky se sypaly dvakrát Český ráj pro rytíře ekozemědělství Osmdesátka Bio chceme, ale je to neoceněná starost navíc ZDRAVÍ a RECEPTÁŘ Poradna Waltraud Gregorové Pelyněk (1. část)...10 Pelyňkový elixír...10 Vaří čtenářky Bio (koprelka, čočková sekaná, mřížkový makový koláč, zapečená cuketa)...11 Nové sušenky...11 BIODIVERZITA Jak na semenaření rajčat EKOZAHRADA Ekozahrada v červnu Jak si poradit se škůdci...14 TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT Po roce opět v Uhříněvsi na Přehlídce polních pokusů...15 Je možné pěstovat mák ekologicky?...16 V Malontech pasou na krátké trávě...17 Selské trhy dorazily i do Ostravy...19 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Co je důležitější obaly od vajec, barva a skořápky nebo kvalita obsahu a život slepice?...18 Registrujte se na Bioakademii ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Komunitou podporované zemědělství na vlastní oči aneb s Annie po AMAP MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA BIO INZERCE EKOzprávy TÝDEN OPRAVDOVÝCH PLEN se přehnal Českem Po celé České republice se minulý týden, tj. od 16. do 22. května konaly akce v rámci Týdne opravdových plen. Ve všech koutech republiky mohly maminky navštívit besedy, výstavky a slevové prodejní akce nebo si vyšlápnout do průvodu za látkové pleny. Organizace ROSA, o.p.s. se sídlem v Českých Budějovicích totiž letos již po páté v České republice koordinovala tuto celosvětovou osvětovou kampaň, jejímž cílem je přiblížit veřejnosti, zejména rodičům malých dětí, že k jednorázovým plenám existuje zdravá, levná a přírodě šetrná alternativa moderní látkové pleny. V Týdnu opravdových plen se po celé ČR konalo 72 přednášek, besed a výstav, 18 prodejních akcí (bazárky, slevové akce), dvě soutěže (Plena roku a Design plena), plenkový pochod a tvořivá šicí dílna, celkem tedy 94 akcí na 73 různých místech. Protože jich bylo opravdu hodně a následovaly v rychlém sledu za sebou, byla to taková letošní plenková smrš, říká koordinátorka TOP z organizace Rosa, Mgr. Adéla Chadimová. Kampaň TOP poukazuje na problém používání jednorázových plen, které se stávají na skládkách i ve spalovnách problematickým odpadem, Doba rozkladu plen na skládce se odhaduje na let, ve spalovnách zase při spalování vznikají jedovaté zplodiny. Protože plenkového odpadu vyprodukuje každé dítě za dva roky neuvěřitelnou 1 tunu, vzniká tak skutečný problém. Přitom alternativy přijatelné z hlediska životního prostředí, bezpečnosti a zdraví dítěte i financí rodin a obcí existují. Do TOP se po celé republice zapojili prodejci a výrobci plen, mateřská a rodinná centra, ekoporadny, ale i zdravotníci a nadšení rodiče. Z anket a průzkumů, které se v týdnu opravdových plen objevily v novinách a rádiích, ovšem vyplývá, že většina rodičů dává přednost plenám jednorázovým. Proč tomu tak je, komentuje jedna z maminek, Věra Soukupová, se ANKETA Dětí Země Brno Celkem 100 členů nezávislé Komise ze 114 rozhodlo o vítězi 19. ročníku ankety Ropák roku o antiekologický čin (osoba, která se prosazováním nějaké stavby či záměru, vydáním rozhodnutí či budováním stavby nejvíce zasloužila o poškození životního prostředí) a 16. ročníku ankety Zelená perla roku o antiekologický výrok. Titul Ropák 2010 získal Mgr. Pavel Drobil, ministr životního prostředí a poslanec P ČR (ODS) Česká republika (411 bodů) za plán oslabit pravomoce a význam Ministerstva životního prostředí při ochraně dvěma malými chlapci: Jednorázové pleny jsou totiž spojeny s představou, že jsou pro miminko vhodnější, což není vůbec pravda, a také s fenoménem mnohem menší pracnosti a časové náročnosti. Maminky, které to tvrdí, ale nikdy látkové pleny nevyzkoušely, nemají tedy s čím porovnávat. Řekla bych, že je to jen výmluva, jak ospravedlnit, že dávají přednost svému pohodlí před zdravím dítěte a před zodpovědností za znečištění životního prostředí. Jiná maminka, Šárka Mikolášová, která první dítě balila do jednorázových plenek a u druhého vyzkoušela moderní látkové pleny k tomu dodává: Byla jsem sama opravdu překvapena, když jsem zjistila, že moderní látkové pleny mne nestojí téměř žádný čas navíc. Čas, kdy věším pleny, bych řekla, že je dokonce kratší, než když jsem objížděla supermarkety a sháněla jednorázové plenky v akci. Ušetřila jsem na tom tedy jak časově, tak finančně. Látkové pleny mohu každé mamince jen doporučit. Látkové pleny jsou stále opředeny mnoha mýty, ani maminky často nevědí, že moderní látkové plenky vypadají úplně jinak než dříve jsou praktické, příjemné, mají anatomický tvar, zapínání na suché zipy, jsou barevné či s obrázky. Nevyvářejí se a nežehlí. Navíc jsou bez zdravotních rizik a z přírodních materiálů jako je bavlna, len, bambus. Mgr. Irena Vacková, realizátorka projektu Dopady dětského odpadu společnosti Rosa, o.p.s. Více informací na webových stránkách: stránky organizace Go Real pořádající Real Nappy Weak ve světě přírody, krajiny, životního prostředí a přírodních zdrojů ve prospěch silových ministerstvech (průmyslu, dopravy, zemědělství a místního rozvoje) tak, aby ekologická legislativa a aktivní účast veřejnosti při rozhodování nemohly efektivně ovlivňovat různé záměry... a za další iniciativy. Zelenou perlu 2010 získal též Pavel Drobil, ministr životního prostředí za výrok: Unie by měla přehodnotit svůj vztah k jádru. Bez toho, že jadernou energii prohlásíme za čistý, obnovitelný zdroj, nemáme šanci splnit dvacetiprocentní cíl podílu těchto zdrojů na výrobě elektrické energie, který si Evropa vytýčila. 2 bio 6/2011

3 EKOLOGICKÁ STOPA biomedu vs. biohovězího masa, biovepřového masa a biobrambor RNDR. VIKTOR TŘEBICKÝ, PH.D. Vhodným a komplexním měřítkem dopadu produkce zemědělských produktů, ale i spotřeby jednotlivců, domácností, podniků, měst a celých států na životní prostředí je ekologická stopa (ES). Tento indikátor vyjadřuje plochu tzv. biologicky produktivní země, kterou člověk (město, stát) potřebuje k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů. K výpočtu se používá statistika o produkci a spotřebě, která je převedena na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k asimilaci odpadů, při používání daných technologií. Vzhledem k tomu, že lidé používají zdroje z celé planety a znečistění, které produkují, ovlivňuje velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky ekologického účetnictví. Stranu nabídky tvoří tzv. biokapacita dostupné množství ekologicky produktivní země (orné půdy, lesů, vodních ploch a pastvin). Ekologická stopa i biokapacita je vyjádřena v globálních hektarech (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s globálně průměrnou produktivitou. Hodnota 1 gha -4 (tedy / globálního hektaru) je gm 2 (globální metr čtvereční). Pro účely tohoto článku jsme se pokusili využít metodu ekologické stopy k porovnání produkce biomedu s dalšími třemi typickými bioprodukty biobramborami, biovepřovým a biohovězím masem. Porovnání natolik odlišných zemědělských produktů není triviální, proto výsledky vztahujeme na energetickou hodnotu těchto potravin. Energetická hodnota Ekviv. množství kj. 100 g -1 tuny Biomed ,0 Biobrambory 18 21,8 Biovepřové maso ,3 Biohovězí maso ,4 V tabulce uvádíme množství těchto produktů přepočtené podle energetické hodnoty a ekvivalentní pěti tunám biomedu (přepočtené podle energetické hodnoty). Začněme produkcí biomedu, pro níž jsme získali data z včelí farmy Rokytník (1), nacházející se v podhůří Krkonoš. Včelařství chová celkem 180 kmenových včelstev, která jsou rozmístěna výhradně na území CHKO Broumovsko. Ročně vyprodukuje kolem 5 tun kvalitního biomedu, na ploše přibližně 100 km 2. Jaké parametry tedy ovlivňují ekologickou stopu tohoto biomedu? Spotřeba ploch, kterou je nutné započítat u dalších zemědělských produktů, v tomto případě nehraje roli včelstva jsou rozmístěna především na lesních stanovištích, která plní řadu dalších ekologických a produkčních funkcí, např. asimilaci oxidu uhličitého či produkci dřeva. Zbývá tedy energie spojená s dopravou a péčí o včelstva a skleněné obaly na med. V prvním případě jde o km ročně v terénním voze s dieselovým pohonem a spotřebou 10,5 l. 100 km -1, v druhém případě půllitrových skleněných obalů a litrových obalů (za rok). Výsledek analýzy ekologické stopy těchto složek je uveden v tabulce: ES (gha.5 tun -1. rok -1 ) ES doprava 0,53 ES obaly 1,99 ES celkem 2,52 V případě biobrambor má stejnou energetickou hodnotu jako 5 tun biomedu 21,8 tun biobrambor. Průměrný výnos biobrambor z ekologického zemědělství byl v roce 2009 (2) 21,2 tun. ha -1. Dopravu a obaly v tomto případě nezapočítáváme, výsledná ES bude tedy ve skutečnosti ještě vyšší. Výsledky analýzy ekologické stopy jsou uvedeny v tabulce: Produkce biobrambor tuny 21,80 Výnos biobrambor tuna. ha -1 21,20 ES biobrambor gha. tuna -1 0,20 ES biobrambor gm kj -1 0,06 ES ekvivalentní množství biobrambor gha 4,40 Pro srovnání biovepřového a biohovězího masa byla využita data z národního účtu ekologické stopy ČR a další zdroje týkající se ekologické stopy potravin. ES biovepřového masa gha. tuna -1 4,50 ES biovepřového masa gm kj -1 0,87 ES ekvivalentní množství biovepřového masa gha 60,00 ES biohovězího masa gha. tuna -1 7,20 ES biohovězího masa gm kj -1 0,78 ES ekvivalentní množství biohovězího masa gha 110,70 Závěr Produkce medu ekologicky šetrným způsobem vytváří velmi malou ekologickou stopu. Započteme-li dopravu spojenou s péči o včelstva a skleněné obaly na med, tvoří ekologická stopa 2,5 gha. 5 tun -1 medu. Oproti tomu produkce energeticky ekvivalentního množství biobrambor zanechává stopu bezmála dvakrát vyšší (4,4 gha). Produkce biomasa, přestože jde o ekologicky příznivé chovy, znamená daleko vyšší zátěž planety. U biovepřového 60 gha, u biohovězího dokonce 111 gha. POZNÁMKY: 1) 2) Viz Ročenka ekologického zemědělství v ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, 2009 bio 6/2011

4 BIOPOTRAVINY Devatenácté předání Bartákova hrnce pro ekovčelařství s atmosférou ZLAŤÁKY SE SYPALY DVAKRÁT ROKYTNÍK U HRONOVA Putovní hrnec plný zla áků a titul nejlepší ekozemědělec roku 2010 zakotvil v Rokytníku u Simony Adamcové a jejího přítele Jana Jirmana. Za účasti představitelů obce, Královéhradeckého kraje, kontrolní organizace pro EZ, minulých držitelů Hrnce, veřejnosti a dalších vzácných hostů předal předseda správní rady Nadačního fondu Bartákův hrnec, Ing. Richard J. Barták, CSc., ocenění v rodinném ekovčelařství. Účastníci akce shlédli prezentaci o chovu včel Simony Adamcové a prohlédli si provozní budovu ekovčelařství a úly v Bystrém. K padesátce hostů promluvila starostka Hronova, jehož součástí obec Rokytník je, Hana Nedvědová, jež ocenila práci mladé včelařky Simony Adamcové, jejíž úspěchy jsou také podporou známosti obce mezi veřejností, a popřála jí výdrž. Člen rady s gescí za životní prostředí a zemědělství Královéhradeckého kraje Ing. Jan Tippák poděkoval ekovčelařce, zejména za to, že ona i přítel jsou příkladem pro další včelaře, doufám, že tato první vlaštovka pomůže nastartovat další včelaře, pro které jsou nachystány prostředky z Evropské unie. Vyslanec Rakouské republiky doktor Peter Hancvencl, sponzor, komentoval hospodářství: Tady vidím poprvé takové ekovčelařství, rodinné hospodářství, jako máme v Rakousku. Ing. Roman Rozsypal, CSc., ředitel kontrolní organizace pro ekologické zemědělství Biocont, pochválil úsilí Simony Adamcové, jež vybudovala včelařství s krásnou atmosférou, musím před vámi smeknout, paní Simono, protože životní kotrmelec, který jste udělala a jakým způsobem jste ho udělala, je úchvatný... Podle dlouholeté tradice vrátili lonští držitelé titulu Ing. Ludmila Mužikovská a Vilém Rudolf z Agrofyto Lidečko putovní Hrnec plný koláčků Ing. Richardu J. Bartákovi, CSc., nestoru českomoravského ekozemědělství. Při této příležitosti mu přítomní popřáli zdraví a vše dobré k osmdesátinám a ještě mnoho dalších předávek Hrnce. Ing. Barták si připíjí s Ludmilou Mužikovskou a Vilémem Rudolfem Slavnostní a tradiční přesypání zla áků z Hrnce 19. Bartákův hrnec předán Při zahájení slavnostního předání Hrnce Ing. Barták zdůraznil, že používáme pojem ekologické zemědělství, ale spíše by bylo vhodnější říkat přírodě přátelské zemědělství, a také zmínil to, že se snaží objektivizovat výběr toho nejlepšího ekozemědělce a letos se naskytla myšlenka použít výpočet ekologické stopy. Ekostopa znamená, že každá lidská činnost i zemědělská spotřebovává plochu tzv. biologicky produktivní země, kterou člověk potřebuje k zajištění všech zdrojů a k likvidaci odpadů. Letos byla porovnána ekostopa při získání 5 tun biomedu, které je schopno ekovčelařství v Rokytníku za rok vyprodukovat, s dalšími biopotravinami ve srovnatelné energetické hodnotě. Ekostopa biomedu zabírá 2,5 globálních hektarů (viz článek na jiném místě listu), zatímco u biohovězího masa dokonce 111 gha. Po krátkém projevu přesypal Richard Barták Simoně Adamcové a jejímu příteli Janu Jirmanovi z Hrnce do ošatky 2000 desetikorunových mincí čerstvé ražby, jako výraz podpory Nadačního fondu Bartákův hrnec pro ekologické hospodaření. Titul nejlepšího ekozemědělce si zaslouží za profesionální vedení včelařství, dva roky již ekovčelařství, se 180 produkčními ekovčelstvy a s oddělky, za odchov včelích královen, za výtečné druhové medy, které jsou oceněnými regionálními produkty, a za úctu, kterou mají k přírodě v chráněné krajinné oblasti. To se sypaly zla áky poprvé. Simona Adamcová se stala devatenáctou Hrncařkou a říká, že u ní bude Hrnec v dobrých rukou. Protože Simona Adamcová čeká v srpnu potomka a věří, že to bude nový včelař, dostala od svého guru ekovčelaře Jana Kolomého kolébku a do ní symbolicky přesypala s Janem zla áčky pro svého potomka. Tak se sypaly zla áčky podruhé. Na otázku, kdo při té vší práci bude vozit kočárek, rezolutně prohlásila: Malý dostane včelařskou kuklu, naložíme ho do auta a pojede s námi za včelkami... Otevřené dveře do ekovčelařství V posledním květnovém týdnu, ještě před předáním titulu, včelařství absolvovalo tři akce, kde Simona s Janem prezentovali rokytnický biomed na trzích propagujících Potravináře a potravinu roku a regionální produkty Královéhradeckého kraje. Všude se snaží představit med nejen jako sladidlo místo cukru, ale též jako léčivý prostředek. Kvalitu medů květových i medovicových hosté testovali přímo na místě, a také mnoho medových sladkostí koláčků, řezů i perníčků... 4 bio 6/2011

5 Jan Jirman ukazuje rámeček s včelími královnami V části akce otevřené dveře do ekovčelařství Simona Adamcová provedla přítomné hosty obrazem i slovem svým včelařstvím, jež tvoří především stanoviště nástavkových úlů na různých místech CHKO Broumovsko, až v nadmořské výšce 600 m. Pochvalovala si právě bohatost pastvy pro včely na pozemcích, které jsou obhospodařovány bu ekologicky nebo jen volně a louky tak mohou vykvést. Dost pastvy pro včely poskytují zejména javory kleny, bílé jetele či pohanka i okolní lesy. Hlavním stanovištěm ekovčelařství je, samozřejmě, domek včelařky v Rokytníku. Ten nejprve s pracovní pomocí rodiny opravila a postupně jej vylepšovala dalšími nápady nejprve přišlo na řadu vybudování malého odpočívadla s informačními tabulemi na svahu u silnice, pro nějž věnovala část zahrady a které je součástí naučné stezky. Pak přišel na řadu medový obchůdek, okno domu posloužilo pro vybudování vchodu do útulného krámku s medem a včelími produkty, na jehož vybavení se podílel už přítel Jan. S finanční pomocí Královéhradeckého kraje zrekonstrovali další provozní budovu v obci Bystré a nakonec také stodolu u domu přeměnili v přednáškovou místnost, kde se mohlo uskutečnit také předání Bartákova hrnce. Poslední (ale jen Jan Kolomý, který předal Simoně mnoho svých zkušeností, dává dětem chutnat med přímo z plástu Druhé přesypávání zla áčků do kolébky prozatím poslední) třešinkou na dortu bylo nedávné umístění vyřezávaného třistaletého kmenu lípy, od Františka Nedomlela, osazeného včelkami (viz foto na str. 1). Neustálou činorodostí a pracovitostí se daří včelařce splácet pobrané hypotéky. Chováme včelu kraňku, rakouskou linii, množíme včelí matky a připravujeme oddělky pro založení nových včelstev. Musíme pracovat, musíme mít nejlepší druhový med, abychom se mohli prezentovat, prodávali med a měli spokojené zákazníky..., říká Simona. Zapojila se také úspěšně do osvětové včelařské práce a přijímá exkurze včelařů i dětí. Účastníci akce zamířili do provozního skladu v nedaleké obci Bystré. Zde má ekovčelařství umístěnou u nás zatím unikátní linku odvíčkovávací stroj, který horkým nožem odvíčkovává rámečky s medem, pod ním je lis, který z odvíčkovaného materiálu oddělí med a vosk. Vosk využívají hlavně vlastní, protože v ekovčelaření musí být použit vosk výhradně z ekochovů včel. Medomet k vytáčení medu i nádoba na zahřátí medu jsou v nerezovém provedení. Biomed do sklenic stáčejí a etiketují je ručně, ale stáčecí linku si také pořídí. Aby se zařízení vyplatilo, musí být dost medu. Ten den bylo trochu podmračeno, takže včely, umístěné hned u této budovy, byly klidné a po jejich zakouření se nikdo neozýval, že by dostal žihadlo. Ukázkou toho, jak vypadá vnitřek nástavkového úlu a jak se zachází s včelkami, ochutnávkou medu přímo z rámečků i zodpovězením dotazů se tradiční akce zakončila. Počasí bylo podmračené, ovšem úsměvy na tvářích nových držitelů Bartákova hrnce a činorodost, která zde čišela ze všech koutů, jsou příslibem dalších úspěchů rokytnického včelařství. Za rok o poslední květnové sobotě nám o tom předají ekovčelaři zprávu na 20. Bartákově hrnci. Pokud nechcete tak dlouho čekat, zaje te se o víkendu do medového obchůdku přesvědčit sami. Miroslava Vohralíková Odvíčkovací stroj a medomet a na něj navazující nádoby na med bio 6/2011 5

6 Český ráj pro rytíře ekozemědělství Občas s radostí konstatujeme: změna je život. To aby se nám lépe strávily třeba i ty změny neočekávané. Rodina Jemelíkových si do pomyslné kroniky rodu připsala během dvaceti let už druhou velkou změnu. Tu první (možná neočekávanou) si prožili, když se jim vrátil po roce 1990 původní majetek po prarodičích a oni Jarmila a Vladimír museli (a chtěli) změnit své profese a z Moravy se přestěhovat na Hořicko. Tady hospodařili na 40 hektarech ekologických polí a sadů do roku 2008 (viz Bio 9/2004) a starali se také o tři děti. Jarmila Jemelíková před dokončovanou částí pro ekoagroturisty Když jsme se dali na cestu ekologického hospodaření, právě skončily bohaté Kubátovy dotace ekologickým zemědělcům, komentovali tehdejší situaci téměř jednohlasně oba manželé Jemelíkovi. V té době se starali o malý zámeček, v němž ubytovávali turisty, zajiš ovali konvenční výkrm prasat, chovali ekologicky stádo oveček, pěstovali biošpaldu, sklízeli trávu na seno, měli sad starších jabloní a vysázeli ekosad nový... Zkušeností s ekologickým hospodařením nabrali Jemelíkovi, členové PRO-BIO Svazu, dost a nebyli málo pilní ani nešikovní. Jenže ani s dotacemi se nemusí hospodaření dařit, jak by si to pracovitý člověk představovala a zasloužil. Na hospodářství získaném v restituci po předcích jsme žili 17 let a vůbec jsme neuvažovali o přesídlení jinam. Nabídka na odkup celého areálu přišla v době, kdy ekonomika chovu prasat byla dlouhodobě v červených číslech. Rostlinná výroba, včetně ekologické, ani ubytování propad nestíhaly vyrovnat. Dalším důvodem bylo rozhodnutí všech třech našich dětí věnovat se jiným oborům. Zemědělství by nemělo pokračovatele. Rozhodli jsme se tedy pro velkou změnu a vyměnili velký statek za malý, říká Jarmila Jemelíková. Dlouho jsme hledali to správné místo, kde bychom chtěli žít a pracovat, vzali jsme to jako novou šanci, která se nenaskytne každému. Krajina Českého ráje nám učarovala a rozhodli jsme se usadit právě zde. V roce 2008 jsme koupili několik let neobydlenou zemědělskou usedlost na samotě s pastvinami a kouskem pole v Rytířově Lhotě, dodává Vladimír Jemelík. Přestěhovali jsme sem část původního stáda ovcí a v roce 2009 vysadili intenzivní jabloňový ekosad. Starý grunt byl vystavěn opravdu šikovně, sice trochu o samotě, dále od vsi na místě zvaném Křečkov, zato s výhledem na jedné straně na Krkonoše a hrad Trosky, který se pne nad horizontem, a na druhé straně zahlédnete věžičku dalšího klenotu Českého ráje, zámeček Humprecht. Pod zalesněným svahem pod chalupou se táhne Prokopské údolí od Libošovic ke hradu Kost. Ten je ale skryt v údolí. (Proto se mu také vyhýbala všechna válečná tažení vojáci nemohli hrad nalézt...) Obce v koutu Českého ráje jsou složeny spíše ze samot. Hospodaří zde asi desítka ekologoických zemědělců, kteří jako ti chudí rytíři se čestně vyrovnávají s životem na venkově. Ovšem stavení nebylo nové, o tom také svědčí i nízké číslo popisné... Po tři roky Jemelíkovi usedlost rekonstruovali. Část tvoří dům pro rodinu a další je přestavěná už zničená roubená část stavení. Dům bude sloužit pro ubytování ekoagroturistů. Vše už máme těsně před dokončením, první hosté přijedou během měsíce července, těší se paní Jarmila. Přestavbu jsme vedli v moderním venkovském stylu, co nejvíce využíváme přírodních materiálů. Podobu rekonstrukce museli konzultovat s ochranáři, protože usedlost i polnosti leží v chráněné krajinné oblasti. Děti sice netíhnou příliš k zemědělské dřině, ale nejstarší Kateřina vystudovala Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity a k přírodě má velmi blízko, pracuje v Agentuře pro ochranu přírody a krajiny ČR Správa CHKO Český ráj a stará se o podobu okolí staronového gruntu v Rytířově Lhotě nejen v plánech. Vše, co si navrhla, také vysázela a vlastnoručně vyhloubila malé jezírko, které ozdobí hospodářský dvůr. Mlá ata s bahnicí se těšila na pastvu venku Jemelíkovi se rozhodli zapojit se do akce Zelená úsporám, pořídili si tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. Na dotaci zatím marně čekají. Nelitují toho ale, protože zatím na vytápění objektu 6 bio 6/2011

7 opravdu šetří. Tepelé čerpadlo jistí kachlová kamna na dřevo pro období, kdy je chladno jen ráno nebo večer. Mají vlastní les, takže zásoby dříví jsou dostatečné. Na necelých dvou hektarech se těší čtyřleté stromky na první větší úrodu biojablíček odrůd topaz, rajka, melodie, otava a lipno, které v sezóně dozrávají postupně. V prostorné stodole a na pastvině chovají ovečky masného plemene texel. Část stáda plánujeme vyměnit za dojné plemeno a vyrábět ovčí sýry. Ovoce ze sadu budeme prodávat jako konzumní, část se bude moštovat. Mošt vyrábíme už dva roky z ovoce původních starých stromů..., popisují své záměry ekozemědělci. Pěstujeme také drobné ovoce, jahody a zeleninu, chováme drobné zvířectvo. Jemelíkovi vše plánují v rozsahu, který budou schopni obstarat sami dva, s případnou pomocí dětí. Turisté budou Český ráj jistě navštěvovat a obdivovat rozmanitost přírody a zde zachovaný genofond rostlin i živočichů. Pro ně bude určeno několik pokojíků se dvěmi až čtyřmi lůžky se sprchovým koutem a WC, společnou kuchyňkou, Výhled na Humprecht Vladimír Jemelík nad Prokopským údolím poznamenaným cyklisty společenskou místností, která poslouží také k setkávání ekozemědělců a pořádání různých kurzů. Hostům můžeme nabídnout, kromě krásného klidného a čistého přírodního prostředí s mnoha možnostmi vycházek a výletů, kvalitní ubytování, vlastní produkty v biokvalitě, a také rekondiční masáže. Relaxační služby chceme do budoucna rozšiřovat například o saunu a vířivku..." Tak optimisticky vidí budoucnost paní Jarmila a dodává, myslím, že prostředí našeho ekostatku osloví všechny věkové kategorie, lidi se zájmem o pobyt na venkově. TEXT a FOTO: M. Vohralíková ČESKÝ RÁJ Českým rájem byla v druhé polovině devatenáctého století nazvána krajina, kde jsou přírodní hodnoty umocněny historickými památkami. Člověk zdejší kraj přetváří již mnoho tisíc let, jeho působení je však v relativní rovnováze s přírodou. Chráněná krajinná oblast Český ráj byla vyhlášena jako první CHKO v naší republice v roce 1955 a má rozlohu 181,5 km2. Jejím posláním je ochrana geomorfologických hodnot, zachování typického vzhledu krajiny a udržení celkové biologické rozmanitosti. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu. Rostlinná a živočišná říše je zastoupena převážně druhy skalních měst a mokřadů, a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanoviš. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy. Na území Českého ráje se nacházejí dvě národní přírodní památky, 11 přírodních památek a 11 přírodních rezervací. Dále jsou v působnosti Správy CHKO Český ráj národní přírodní památky Bozkovské dolomitové jeskyně a Strážník, do chráněné oblasti spadá také známý vrch Kozákov. Český ráj je zařazen do evropské sítě Geoparků UNESCO. OSMDESÁTKA Ing. Richard J. Barták, CSc., je v České republice nestorem ekologického zemědělství, v němž byl velmi aktivní již více let před rokem V roce 1991 založil nadaci pro rozvoj a propagaci ekologického zemědělství, z níž se dodnes udržela odměna pro nejlepšího ekologického zemědělce za uplynulý rok, po níž i bývalá nadace dostala jméno Nadační fond Bartákův hrnec. Byl dlouhá léta činný v IFOAM (Mezinárodní federaci hnutí za ekologické zemědělství) a v dalších organizacích českých i zahraničních. Po politické změně v našem státě byl náměstkem ministra zemědělství od roku 1990 do roku 1992 a v této funkci významně podporoval rozvoj českého ekologického zemědělství. V letošním roce 4. června 2011 se Richard J. Barták dožívá osmdesáti let. Při této příležitosti jsme se tohoto neúnavného propagátora ekologického zemědělství a vegetariánství zeptali: Jak jste se dostal k myšlence ekologického či přírodě blízkého zemědělství? Bylo to hodně komplikované, ale stručně: byl jsem produktem doby po dlouhém vývoji, kdy jsem se zabýval škodami páchanými tzv. zemědělskou velkovýrobou (tedy mučením zvířat, rostlin a celé přírody, tj. včetně lidí) a možnostmi jejich odstranění rozvinutými technickými prostředky, což jest scestné (přestože mám v tomto oboru 18 patentovaných vynálezů). Posléze jsem ovšem musel konstatovati, že jakkoli sofistikovaná technika nestačí, nebo je složitá a drahá. Jediným východiskem jest jednoduchá změna chování nedělati to, chovati se jinak. A to umí pouze ekologické (či alternativní, organické, biologické, biodynamické... apod.) zemědělství. Co bylo Vaším úkolem na počátku devadesátých let na ministerstvu zemědělství? Kromě mnoha jiných činností to bylo hlavně založení a rozvoj ekologického zemědělství v České republice. Podařilo se vše, co jste zamýšlel udělat? Principiálně podařilo měl jsem však nesprávný odhad. Byl jsem ochoten se sázeti o libovolnou sumu, že dnes budeme obhospodařovati nejméně 20 % plochy zemědělské půdy v ekologických systémech. Bohužel, máme dnes asi polovinu této výměry mnou tenkrát bio 6/2011 7

8 OSMDESÁTKA optimisticky předpokládané musím však dodati, že mnozí mí následovníci postrádali mou filosofii, můj zápal a odvahu, ba dokonce jednali vědomě opačně. Vtipným důkazem jest, že kterýsi z nejvyšších pánů si často pletl neznámý pojem ekologické zemědělství a říkal ekonomické zemědělství. Kam se podle Vás dostalo ekozemědělství v našich krajích po dvaceti letech? Co byste pochválil, co odsoudil? Ve vztahu k celkovému ekonomickému vývoji převažují hlavně obchodní zájmy vlastní environmentalistika ustoupila trochu do pozadí. Ovšem to jest asi vývoj celosvětový a s tím se moc nenadělá. Zde uvažuji zřejmě nemoderně... Pochvalu zaslouží lidé, dnes hlavně mladí, kteří jsou schopni a ochotni tento můj environmentální přístup chápati a jednati dle něho. Nepříjemný je bouřlivý celosvětový rozvoj, jehož bio produkty nelze pak účinně zkontrolovati; analytické hodnoty, samozřejmě nepostačují první kontrolou jest ekologický hospodář, jeho filosofie a svědomí. Chybí-li tento základní požadavek, nutně přibývá biošvindlů. Jaké myšlenky by se ekologičtí hospodáři měli držet? Ekologičtí hospodáři (aby měli nárok na tento název) se mají držeti filosofického principu, že svým jednáním zachraňují přírodu, ekosystémy, zásoby neznečištěné podzemní vody, biodiversitu, nu, celkovou vyšší kvalitu a zásadní udržení života na planetě Zemi, nevyrývajíce přírodě do tváře tak hlubokou ekologickou stopu jako ti, kteří si toto dostatečně neuvědomují a hospodaří a spotřebovávají bez ohledu na omezenost přírodních zdrojů. Co by si měli uvědomit spotřebitelé biopotravin? Spotřebitelé biopotravin si hlavně musí uvědomiti, že obvykle vyšší cenu proti konvenčnímu produktu neplatí jen za vyšší kvalitu (mnohdy těžce objektivně prokazatelnou), ale i za odpovědné chování ekozemědělce, za snížení znečištění přírody, nepoužívání lidem nebezpečných přípravků, a tím i preventivní ochranu dětí před nejasnými potížemi alergiemi, snížení imunity, často těžce definovanými virosami a dalšími potížemi, což jsou z velké většiny typické civilizační nemoci a následky počínání lidí méně zodpovědných ke zdraví dětí samozřejmě i vlastních! Děkuji Ing. Richardu J. Bartákovi, CSc., za odpovědi i přednáškovou a jinou osvětu k ekologickému zemědělství a při příležitosti předání 19. Hrnce přeji, aby ve zdraví a svěžesti předal ještě Hrnec dvacátý a několik dalších k tomu. M. Vohralíková Kulatý stůl k projektu Bioškoly v Novém Strašecí prozradil chu pokračovat, ale i nutnost nových impulsů BIO chceme, ale jde o neoceněnou starost navíc... Dosavadní dílčí obohacení jídelníčků o biopotraviny je udržitelné, zdejší škola a mateřinky je chtějí nabízet i nadále, vyšší uplatnění biopotravin ve školním stravování je ale zatím při jejich dnešních cenách a bez nových podnětů spíše nereálné... Tak lze stručně shrnout dvouhodinovou besedu nad zkušenostmi z Rakovnicka ze zapojení do projektu Bioškoly zavádění biopotravin do škol a předškolních zařízení, který z pověření MZe již druhým rokem rozvíjí spol. Country Life se svými partnery. Z kulatého stolu, k němuž spolu se členy projektového týmu zasedli v Novém Strašecí zástupci pěti mateřských a jedné základní školy a gymnázia (celkem se účastnilo 22 osob), vzešla krom tohoto hlavního závěru i kolekce názorů, připomínek a návrhů, jež stojí za zamyšlení a další rozbor. Vyhodnotit si je musí hlavně realizátoři projektu a MZe jako jeho vyhlašovatel. Zároveň si ale s názory z Rakovnicka mohou své zkušenosti či startovní podmínky porovnat i v dalších regionech všichni ti, kdo si uplatňování bioprodukce ve stravování školáků či předškoláků už vzali či teprve chtějí vzít za své. U některých myšlenek, které při diskuzi Středočechů se spol. Country Life zazněly, se proto zastavme. (V táboře prvních byli ředitelé, vedoucí školních jídelen, kuchařky i zástupkyně stravovací komise, druhé reprezentovali ředitel firmy, koordinátorka projektu, zásobovač i poradce-kuchař). Besedy u pomyslného kulatého stolu se v Novém Strašecí účastnilo 22 přítomných Domácí účastníky diskuze nejaktivněji reprezentoval Stanislav Hajný, ředitel ZŠ a MŠ J. A. Komenského. Stav před finišem stále na vážkách Na úvod setkání byli vyslanci školních zařízení vyzváni, aby zcela lapidárně označili svůj postoj k projektu po dosavadních zkušenostech a měsíc a půl před koncem školního roku, tedy v čase před jeho určitou cílovou rovinkou. Volit měli jen ze tří základních poloh hodnocení: negativní deziluze x nerozhodné jsou přínosy, ale i problémy k dořešení x pozitivní optimismus. Převládající postoj přítomných předznamenala svým názorem ředitelka MŠ Průběžná v Rakovníku Eva Kodešová, tj. školky, která jako vůbec první podepsala smlouvu o začleněné do projektu: U nás je hodnocení spíše neutrální, pokud kvůli biopotravinám nezdražujeme stravné, rodiče jsou rádi, nebo je jim to v podstatě jedno, ale kdybychom cenu zvýšili, tak by na to asi nepřistoupili. U nás aktivita také kulhá vinou toho, že Středočeský kraj uplatňuje jakousi nepochopitelnou nepřímou úměru čím více dětí máme, tím na to musí být méně zaměstnanců. Zvýšili jsme stav ze 60 dětí na 100, ale vzhledem k normativu na zaměstnance nám půl síly ubylo. Jenže biopotraviny jsou náročnější na vaření i organizaci kolem. Mám-li třeba pak jednu kuchařku na měsíc nemocnou, už se tomu nemůžeme věnovat... Bylo by to pěkné, chu by byla. Ale my nemůžeme mít cenu denního stravného 60 Kč jako třeba v soukromé školce Semínko v Praze na Toulcově dvoře. U nás jsme na polovině té částky a je to tedy stále jaksi na vážkách. (Pozn.red.: V Semínku tvoří BIO už 70 % surovin!) Vedoucí školní jídelny z MŠ U Lesíka v Novém Strašecí Miluše Boušková přitakává: U nás je to stejné. Je to náročnější na peníze i na přípravu. Snažíme se, ale není vše tak, jak bychom si představovali. Stále je to hlavně o těch financích. Obdobné pocity na straně škol vyjádřili i ostatní. Do souvislosti se situací a specifikou regionu je dal Stanislav Hajný, ředitel ZŠ a MŠ J. A. Komenského: Dosažený stav je v podstatě udržitelný, ale těžko lze počítat s dalším rozšířením biopotravin v jídelníčcích. Mluvím s rodiči, Většinou o to stojí. Ale my jsme zde chudý kraj. Lépe situovaných rodin je tu mnohem méně a ti ostatní by si těžko mohli dovolit zvyšování ceny stravného. Rozpadla se tu sí průmyslových i zemědělských podniků, v některých jsme svědky vln propouštění, hodně lidí se stalo nezaměstnanými. Jestli nám nyní vinou vyšší DPH podraží potraviny, tak si to už neumím představit. Problém s financemi od rodičů se totiž zdaleka netýká jen biopotravin. Podíl BIO? V průměru deset procent Druhé kolečko odpovědí se týkalo podílu, jakého kde dosáhli v začleňování produktů ekofarem do jídelníčků dětí. V rakovnické 8 bio 6/2011

9 školce odhadují, že nyní dosahují podílu asi 8 procent. Biopotravinám věnují každou středu, tj. obě svačiny i oběd, by ne vždy jsou v této kvalitě všechny suroviny či ingredience, např. biokuřecí či biošunku, které si prý nemohou dovolit, nahrazují konvenční nabídkou. V novostrašecké mateřince U Lesíka odhadují, že hranici deset procent už překračují (namátkou v den besedy byla z biosurovin pomazánka při svačině a cizrnová polévka k obědu, hlavní chod byl ale z běžných surovin), v MŠ na Kocourku ještě desetinového podílu nedosahují čaje dětem ale už např. vybírají jen z biosortimentu. Také v jídelně ZŠ je podíl ještě pod deset procent. V souhrnu však může být v regionu na konci projektu desetiprocentní hranice, stanovená původně jako cíl ministerstvem, patrně naplněna. Chtělo by se však dodat horko těžko a bez vyhlídek na zvýšení. Na druhé straně však lze očekávat, že v jiných krajích, a zejména v Praze, bude podíl vzhledem k příznivější životní úrovni rodin o něco vyšší. Dodejme však: to vše i při projevech krize, které v čase vyhlašování projektu nebyly předpokládány... Cenové dilema dnes a zítra Osazenstvo jedné ze zdejších školek k tomu pro představu dodává: Když jsme tu měli ukázkový BIOden a vařil kuchař Country Life pan Machalík, vše bylo dobré, ale oproti průměru jsme za den provařili navíc 1500 až 2000 korun. Takže častější BIOdny bychom si dovolit nemohli. V jiných dnech na to zase musíme našetřit. Ředitel firmy Country Life Otakar Jiránek vté souvislosti připomněl: Rád bych upozornil, že i v případě nákupu deset procent surovin v biokvalitě, které by byly až o 100 procent dražší oproti konvenčním, což ale - snad vyjma masa a vajec nenastává, nemůže v celkovém součtu při rozpuštění do celkových nákladů podražit úhrnná cena vstupů o více než pět procent. Názor sice přítomné zástupkyně kuchyní nevyvracely, avšak Irena Lažanová, třídní učitelka a členka stravovací komise ZŠ Nové Strašecí, přiblížila praxi z jiného úhlu: Sociální situace mnoha rodin je natolik špatná, že v poslední době mám problém dostat děti i na výlet, protože mnozí rodiče na něj nechtějí nic přispět. Její kolegyně z mateřinek situaci dokreslily i tím, že dokonce stoupá počet rodičů, kteří mají problém vůbec platit za školku a úhrady se tak vymáhají po splatnosti. V souvislosti s trvajícími příznaky krize a obavami škol z dalšího cenového vývoje se v nich zamýšlejí i nad očekávaným cenovým vývojem na poli biopotravin. Petr Kopecký za úsek zásobování spol. Country Life informoval: U mléčných produktů ceny nevzrostly ani nejsou signály, že by k tomu mělo dojít, náš hlavní dodavatel 0lma Olomouc ceny drží. U ovoce a zeleniny jako sezónních produktů vždy záleží na úrodě a zde nikdy tedy předem vývoj přesně neznáme. U obilovin a mouky, kde jsme závislí na ceně, za jakou nakoupíme, se zdražovalo už vloni, ale i u konvenční produkce. Zdražili tak i pekaři s poukazem na to, že jim cena surovin též stoupla o 100 procent. Poradce-kuchař Dušan Machalík s ředitelem Jiránkem doplnili: Sleva, kterou dáváme školním zařízením je 13 procent, tedy vůbec nejvyšší jakou poskytujeme, a to např. i zákazníkům s několikanásobně vyššími odběry zboží. A bude stejná i v dalším období po skončení projektu, zachovat chceme i dnešní úroveň servisní podpory školám. Vedou dovozové bioluštěniny, změna žádá koordinaci Bližší diskuze o struktuře objednávaných biosurovin ukázala, že k nejčastěji požadovaným patří kromě mléčných výrobků luštěniny. Jelikož jde o produkt logicky z dovozu, což nebylo prvotním cílem projektu, sondovala debata důvody. Ukázalo se, že ten hlavní spočívá v trvanlivosti produktu. Zatímco např. jogurty či zeleninu musí v jídelně kvůli čerstvosti do dvou dnů zařadit do jídelníčku, čočku mohou průběžně využívat pro různé pokrmy a s větším balením často vydrží i po více týdnů. Problém zeleniny a ovoce spočívá, zejména u mateřinek, v tom, že mohou objednávat jen malá množství, která stačí brzy zpracovat. Častější závoz minimálních dodávek v různých termínech třem kuchyním v Novém Strašecí naráží na ekonomiku dopravy. Přitom v součtu zde vaří dvě kuchyně školek (vařící i pro další dvě mateřinky) a jedna kuchyně pro ZŠ a gymnázium (vaří i pro důchodce a pracovníky lidušky ) až 900 jídel denně. Zatímco sladit povahu objednávek co do surovin, kdy by pak kuchyně nabizely v návazný den stejná či podobná jídla, zde nechtějí, možnost sjednotit alespoň jejich termín, a tím pak i termín závozu se tu přímo nabízí. Inspirací může jistě být obdobná vžitá praxe 13 ZŠ na Praze 10. Když ne už tím, že tu v předem dané datum v měsíci vždy všichni vaří z biosurovin, tak tím, že koordinace na straně objednavatelů umožňuje dodavateli efektivní hromadný závoz. Při něm by pak dodávka mohla i vyhovět různým objednávkám tří kuchyní. Zda Novostrašečtí pověří koordinací svých potřeb svého člověka (jemuž by při napnuté personální situaci ale přibyla nová agenda), nebo si domluví termíny, kdy je i pro objednávku objede zástupce Country Life, zůstalo k dořešení. Závěr školního roku si o vyladění vztahu a vyzkoušení vhodného řešení vzorového í pro budoucnost přímo říkal... Děti z MŠ U Lesíka v Novém Strašecí si pochutnávají na cizrnové biopolévce Nutnost nových podnětů Rekapitulace stavu a výhledu biopotravin na jídelníčcích dětí je v regionu, zdá se, jasná. Stravné tu nyní nechtějí zdražit ani o pí. Je zdánlivě slibné, že podle průzkumu na počátku projektu, je 60 % rodičů ochotno za BIO dětem připlatit, ale pro nás tím naopak vzniká otázka, jaké části ze zbylého počtu tím úplně znemožníme na obědy chodit, shrnul postoj ředitel S. Hajný. Na straně druhé Country Life další slevy nabídnout nemůže. Nevelká množství objednávaná školami činí projekt ve světle ostatních nákladů marketingově spíše ztrátový. Další rozvoj celé aktivity v regionu tedy stojí a padá jak ukázala další, místy vydatná diskuze se dvěma směry. Jednak s vyla ováním vhodné nabídky spíše levnějších a nejosvědčenějších bioproduktů (polem, dosud projektem Bioškoly nedotčeným, je v Novém Strašecí např. fakt, že šestice školních zařízení tu spotřebuje ročně 100 metráků brambor, pro které zde mají i vhodné uskladnění...) Za druhé se pak nabízí celý rejstřík dílčích podnětů, opatření a zlepšení, která v součtu mohou umožnit stabilizaci a mírný rozvoj projektu v regionu. Účastníci se například shodli, že rodičům bude masivněji nabízena komplexní brožura otázek a odpovědí k projektu, kterou pod názvem Biopotraviny pro vaše děti zpracoval Country Life s PRO-BIO ligou. Za vhodné bylo označeno nabídnout téma Bioškol spolu s ochutnávkou bioproduktů do programu místní Akademie volného času, která se ve městě těší dobré návštěvnosti. Bylo přislíbeno i další vaření Dušana Machalíka už ve větším rozměru pro ZŠ a gymnázium. Některé z bariér či námětů mohou sloužit k zamyšlení i ostatním účastníkům celé kampaně, včetně MZe. Proto, už nekomentovaně, uvádíme alespoň tři, které diskutující, nejvíce akcentovali: Organizace biostravy ve školách přináší dost práce navíc, která je zcela neoceněná, přičemž na pomoc z nadšení nelze trvale spoléhat, i jen symbolické odměny či uznání mohou motivaci školních hybatelů udržet a rozvíjet, budoucnost BIO se tu bez motivačních impulsů patrně neobejde. Ve Středočeském kraji věci může pomoci přehodnocení absurdně nastavených personálních normativů, kdy práci pro více dětí má zastat méně pracovníků, což od starostí o BIO dále odrazuje. Pro pokračování aktivit započatých projektem je napříště nutno zajistit i (původně zamýšlenou, leč nakonec neuskutečněnou) součinnost ministerstva školství zejména nabídkou exkurzí na ekofarmy nejen už pro rodiče, kteří o ně nejeví zájem, ale spíše pro děti, u nichž lze nabyté dojmy zužitkovat i ve výuce. Karel Merhaut FOTO: Adéla Kantůrková bio 6/2011 9

10 Příprava pelyňkového elixíru ml š ávy z pelyňku sklizeného v květnu před nasazením květů, litr biovína, 150 g medu Důležité je, abychom použili k lisování š ávy první růžici listů bez nasazení na květ. Š ávu můžeme odmixovat či projet na masovém strojku či použít odš avovač. Víno s medem jen krátce ovařit a do vařícího nalít pelyňkovou š ávu. Plnit do temných lahví s patentním uzávěrem. Užívání: jeden den elixír užijeme, druhý den uděláme přestávku a další den zase užijeme. Je možné vynechat i dva dny. V případě, že užíváme elixír preventivně, je radno vynechat dva dny. Užívá-li se však v nemoci, děláme jen jednodenní pauzu. Protože sv. Hildegarda neudává přesná čísla, jak jsme nyní zvyklí, jsme odkázáni na své zkušenosti, což je při užívání asi 20 ml elixíru, tedy likérová sklenka. Doporučuji lék nechat chvíli v ústech před polknutím, víme přece, že i sliznice dutiny ústní je schopna vstřebat potřebné substance a vést dále do těla. Nemusíme tedy celou práci nechat jen na střevní sliznici. Klinický účinek Kúra pelyňkovým elixírem od května do října: potlačí sklerózu ledvin, zjasní oči, posílí srdce * ohřeje žaludek, čistí vnitřnosti a udělá dobré trávení * odstraní melancholii a zamezí onemocnění plic. Hořčiny pelyňku podpoří tvorbu sekrece sliznic, tím zamezí usazování škodlivin v cévách a chrání před ateriosklerózou. Hořčiny jsou zelené a hořké jako žluč a chemicky obsahují podobnou strukturu uhlovodanů, jako má žlučové barvivo bilirubin. Nikdo se nemusí obávat obsahu absintholu, protože obsah je tak malý, že poškození nehrozí. Další možné užití pelyňku při bolesti zubů Slova sv. Hildegardy: Člověk který se trápen hnilobou v krvi a výpotkem z mozku a churaví na zubech, a vaří pelyněk a železník rovným dílem v dobrém víně a toto víno a pije s trochou medu. Teplé bylinky a na noc přikládá na čelist jako obklad a ováže šátkem. Tohle a dělá do vymizení příznaků. V naší řeči asi takto: 1/4 l vína a 20 g železníku a pelyňku vařit několik minut. Víno se pije slazené trochou medu či třtinového cukru. Teplé byliny dát do malého sáčku a zevně přiložit v místě bolesti. Tato receptura pomáhá při bolestech zubů, také po vytržení zubu jako doléčba. Pomáhá i při paradontoze. PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris (1) Pelyněk černobýl Pelyněk černobýl se rozrůstá do výše až 1,2 m, je velmi aromatický a k růstu si vybírá místa na rumištích a v příkopech, na březích řek a potoků na místech všem lidem přístupným. Co píše sv. Hildegarda o pelyňku černobýlu? (Viz Physica, kap a v Causae et curae 184, 128). Pelyněk černobýl je velmi teplý, jeho š áva velmi užitečná a když je vařená a jedená jako kaše, hojí nemocné vnitřnosti a ohřeje nemocný žaludek. Když ho někdo jí a má z toho bolesti, a ho raději vaří s masem či sádlem a s jiným kořením, pak mu pelyněk odejme hnilobu z těla, kterou si dřívější stravou přivodil. Když u člověka z otevřené pokožky vycházejí špatné š ávy, a tento vezme pelyněk, rozdrtí a vezme jeho š ávu, kterou pak smíchá s medem a směsí natírá bolavé místo. To místo a přetře ještě vaječným bílkem a ováže lněným šátkem. Celou tuto léčbu a provádí do zhojení. Přátelé sv. Hildegardy používají pelyněk černobýl vařený s sebou v jídlech, hlavně u jídel tučnějších a jídel z ryb. Používáme pelyněk černobýl zásadně vařený, nejí se syrový, stejně jako pelyněk pravý, vratič a šalvěj. Všechny jmenované byliny obsahují totiž thujon, který syrový působí na centrální nervový systém, ale vařením mizí. Vařením však zůstanou zachovány léčivé složky, jako vitamin A, B, C a dostatek hořčin, důležitých v procesech trávení a hojení, dále inulin a z éterických olejů hlavně cineol. Na základě těchto látek má pelyněk černobýl účinky spasmolytické, antiseptické a trávicí trakt čistící. Hodí se tedy k léčbě pocitů plnosti, poruch trávení, pálení žáhy, bolestí žaludku, zánětu žaludku, dvanácterníku a při vředové chorobě obou jmenovaných. Zevně hojí bércové vředy a jiná hnisající poranění, Lze lehce nějakou bylinu přenést do zahrádky, do truhlíku a květináče, a tím mít lék doma, aniž musíme mít zahrádku. Podobné účinky mají i další členové velké rodiny pelyňků např. se osvědčil roční pelyněk Artemisia annus, který roste v Tanzanii, jak informoval páter Hans Gülle, který s ním léčí malárii... Už jeden šálek čaje užitý třikrát denně odvrátí smrtelné nebezpečí choroby. Je klinicky dokázáno, že jím bylo 90 procent nemocných vyléčeno. To je dobrá zpráva pro chudé obyvatele tropů. Pelyněk pravý Artemisis absinthium Jde o aromatický keř výysoký až 1,2 m. U sv. Hildegardy čteme ve Physice, kap : Pelyněk je velmi teplý a silná, působí proti všem druhům vyčerpání. Čerstvý jarní pelyněk rozmělníme a vylisujeme š ávu. Pak svaříme vodu s medem, ale jen slabě, a pak do odvaru nalijeme tolik š ávy, aby chu š áv byla dominantní. Tento nápoj pak pijeme od května do října každý třetí den před snídaní. Odstraní slabost ledvin a melancholii, rozjasní oči, posiluje srdce a nedovolí, aby onemocněly plíce. Ohřeje žaludek, čistí žlázový systém a dá dobré trávení. Když si mluvu sv. Hildegardy převedeme do té naší nynější, lékařské, můžeme hovořit o těchto účincích: regeneruje lidské tělo * prevence ledvinové slabosti * prevence zhoršeného vidění a tvorby šedého zákalu * pomoc při koronární skleróze s bolestmi srdce, při angíně pectoris či srdečním záchvatu * léčí poškození, vzniklé špatným prokrvením plic, což mívá za následek vznik chronické bronchitidy * prokrvuje žaludek, čistí vnitřnosti tj. žlázový systém * působí dobré trávení * odstraňuje nadbytečnou tvorbu plynů, tlak na srdce, játra a žlučník, čímž ulehčuje žaludku a tenkému střevu * je ideálním lékem na slinivku, může zamezit vzniku diabetu * slouží proti infekcím * podporuje chu k jídlu * čistí střeva * celkově podporuje prokrvování * stimuluje imunitu * působí proti křečím * tonizuje sliznice. DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ Překlad z němčiny Pelyněk pravý Copyright 2007 David Monniaux, France Pelyněk (Artemisia) je rozsáhlý rod zahrnující asi 280 druhů dvouděložných rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Jsou to aromatické byliny, keře nebo polokeře, pěstované pro svou vůni, ozdobné listy a někdy i pro palčivou svíravou chu. Latinský název rodu je odvozen od jména starořecké bohyně lovu Artemis Nejznámější druhy: pelyněk pravý (Artemisia absinthium), pelyněk estragon (Artemisia dracunculus), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) 10 bio 6/2011

11 DRACHMAS JEDINEČNÉ CELOZRNNÉ SUŠENKY V BIOKVALITĚ Sušenky DRACHMAS jsou vyráběny v české rodinné pekárně z výjimečných surovin. Základem je celozrnná mouka z české pšenice, přírodní třtinový cukr a extra panenský olivový olej ze španělské Murcie. Sušenky jsou nakypřeny jedlou sodou a vinným kamenem. Výsledkem jsou křupavé sušenky s vynikajícími nutričními vlastnostmi. Celozrnná mouka jim dodává vlákninu, přírodní třtinový cukr minerální látky přítomné v melase a extra panenský olivový olej lehce stravitelné nenasycené mastné kyseliny. Všechny zemědělské suroviny jsou vypěstovány podle zásad kontrolovaného ekologického zemědělství. Použití extra panenského olivového oleje v sušenkách je v našich krajích velmi nezvyklé. Avšak ve středomořských zemích, kde je výskyt srdečních onemocnění daleko nižší než u nás, je nezastupitelnou součástí tamní kuchyně. Používá se nejen na saláty, ale také na vaření a pečení, do těst, sušenek a krekrů a dokonce i na smažení. Z nutričního hlediska je extra panenský olivový olej vynikající volbou. Olej obsahuje vysoké procento jedenkrát nenasycených mastných kyselin (73 %), z toho většinu tvoří lehce stravitelná kyselina olejová, a 11 % cenných vícekrát nenasycených mastných kyselin. Tyto látky snižují riziko koronárních onemocnění. Extra panenský olivový olej je také důležitým zdrojem přírodního vitaminu E (93 % doporučené denní dávky ve 100 g) a vitaminu K (59 %). Obsahuje vysoké množství polyfenolových antioxidantů, které přispívají k vyšší pružnosti tepen, a tím snižují riziko infarktu a cévních mozkových příhod. Na druhou stranu běžné sušenky obsahují bu naprosto nevhodné ztužené tuky, nebo neztužený palmový tuk, ve kterém převládají nasycené mastné kyseliny. DRACHMAS SKOŘICOVÉ jsou ovoněny cejlonskou skořicí z Madagaskaru. Cejlonská skořice je pravá sladká skořice, vyhledávaná pro jemnou a sladkou chu. DRACHMAS BOURBON VANILKA obsahují štědrou dávku pravé vanilky z Bourbonských ostrovů. Ta sušenkám dodává nezaměnitelnou vůni, oblíbenou jak u dětí, tak u dospělých. DRACHMAS CAFÉ OLÉ jsou ochuceny naší vynikající kávovinovou směsí Babiččina arabika z praženého ječmene, žita a kořene čekanky. Mají příjemnou lehounce nahořklou chu. Koprelka Recept na koprovou polévku 300 g brambor * sůl * 1/4 l navinulé smetany * 1 lžička kmínu * 1 lžíce hladké mouky * 1 lžíce kopru čerstvého, sušeného nebo naloženého v octě * 2 vejce uvařená natvrdo Postup: Oloupané brambory nakrájíme na kostky, zalijeme horkou vodou, okmínujeme a vaříme doměkka. Vývar s bramborami zalijeme smetanou smíchanou s moukou. Polévku povaříme pět minut za občasného prokvedlání. Ochutíme koprem a před podáváním přidáme do talíře rozkrájená vejce. Recept poskytl: Čočková sekaná 250 g čočky * 3 vejce * hrnek dětské krupice * hrnek strouhanky * hrnek hrubé mouky * 10 stroužků česneku * majoránka * zeleninová vegeta * koření na pizzu * olej * sůl Postup: Čočku uvaříme doměkka. Necháme ji v hrnci s takovým množstvím vody (ve které jsme ji vařili), že je vodou zatopená, nicméně voda ji nepřekrývá. Přidáme k ní oloupaný česnek. Čočku i s česnekem rozmixujeme tyčovým mixérem. Do směsi dále přidáme krupici, strouhánku, mouku, 3 vajíčka, 8 lžic oleje. Okořeníme majoránkou, vegetou a kořením na pizzu, posolíme. Vše dobře promícháme a lžící upravíme rovnoměrně na vymazaný plech. Upečeme v troubě do zlatova. Sekaná je velmi chutná teplá k bramborám nebo bramborovému salátu. Po vychladnutí se zase dobře hodí k chlebu, můžeme ji ještě přichutit hořčicí. Doplňujeme ji čerstvou nebo sterilovanou zeleninou. Varianta: Do sekané můžeme navíc přidat 200 g eidamského strouhaného sýra, bude pak ještě lepší. Není to však nutné. (esk) Hrášková omáčka s bramborami Sáček mraženého zeleného hrášku (400 g) * 3 lžíce sojového mléka v prášku * čerstvá meduňka * 4 lžíce hladké mouky * sůl * 1 zakysaná smetana Postup: V hrnci uvedeme do varu 1 litr vody, přidáme mražený hrášek, povaříme do mírného změknutí. V misce smícháme mouku s hrnkem studené vody a přimícháme do hrnce s hráškem. Mícháme a povaříme. Dále přidáme 3 lžíce sojového mléka a posolíme. Nakonec do omáčky dodáme kelímek zakysané smetany a 10 lístků meduňky. Lehce převaříme FOTO: Eva Skoumalová a hned odstavíme. Omáčka se dobře hodí k bramborám. Meduňka jí dodá příjemnou citronovou chu, při podávání ji vyjmeme. Varianta: Omáčku můžeme doplnit 400 g mrkve, nakrájené na kostečky. Bude zase jiná, ale také velmi dobrá. Salát z červené řepy a jablek 400 g vařené červené řepy * 200 g jablek * citronová š áva * cukr nebo med Postup: Řepu uvaříme, oloupeme a jemně ji nastrouháme. Jablíčka také jemně nastrouháme. Smícháme spolu s řepou. Okyselíme citronovou š ávou a osladíme podle chuti medem nebo citronem. Mřížkový koláč s mákem 400 g celozrnné mouky * 350 g hladké mouky * 50 g sojové mouky * 150 cukru nebo 5 lžic medu * 150 g Hery * 350 ml mléka * 1 prášek do pečiva * špetka soli (dávka stačí i na dva plechy, pokud nebudeme dávat vysokou vrstvu těsta) Náplň: 150 g povidel * 100 g mletého máku * 50 g hrozinek * 1/2 lžičky skořice * 1/2 lžičky hřebíčku * 50 ml vody * špetka soli Postup: Těsto zaděláme na vále mlékem. Asi 2/3 těsta rozválíme na vymaštěný plech, pokryjeme náplní. Ze zbylého těsta vyválíme tenký plát, rádlem uděláme proužky, potřeme mlékem. Pečeme. Náplň: Mletý mák povaříme s ostatními přísadami předem na hustou kaši. (emik) SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA Zapekaný nákyp z cukety 3 celé vajcia * 1/2 šálky polohrubej múky * 1/2 lyžičky prášku do pečiva * 1/2 šálky olivového oleja * 2 ve ké nadrobno posekané cibule * g nastrúhaného syra TEHLA * 5 strúčikov cesnaku * 1 lyžička vegety a 1/2 lyžičky soli * 2 ve ké lyžice nadrobno posekanej petržlenovej vňate * stredne ve ká cuketa (35 40 cm) cuketu môžeme nahradi tekvicou alebo patizónom Postup: Cuketu postrúha na rezance, mierne vyzmýka, všetko zmieša, vylia na pomastený posypaný plech, posypa bazalkou a necha zapiec do zlatista (asi 30 min.) Ve mi jednoduché, rýchle a chutné jedlo, ktoré sa môže podáva s paradajkovo-cibu ovým, alebo iným zeleninovým šalátom. bio 6/

12 BIODIVERZITA JAK NA SEMENAŘENÍ RAJČAT Podnětem k této biodiverzitní dvoustraně byla připomínka nebo dotaz jedné pěstitelky rajčat v loňské sezóně na to, jak vlastně získat semínka z rajčatových plodů:...snažila jsem se je (semínka rajčat) co nejvíce proprat a vyčistit, ale povedlo se mi to jen tak, jak je posílám. Pokud by to bylo možné, uve te prosím u vás na webu, jak semena co nejlépe proprat a vyčistit... Protože rajská jablíčka patří k oblíbeným druhům ze Seznamu starých a krajových plodin Gengelu, přinášíme odpově na vznesenou otázku i pro další milovníky rajčat. A to podrobněji, nejen tedy jak semínka dobře proprat (či spíše, co má proprání předcházet), ale jak se dá dělat semenaření této oblíbené plodové zeleniny od počátku až do konce. U semenaření rajčat postupujeme stejně jako při normálním vypěstování na konzum. Chceme-li mít osivo kvalitní, dobře vyvinuté a klíčivé, pak naše práce začíná již od počátku vypěstováním zdravých, silných a vitálních rostlin, které jsou předpokladem dobré násady plodů. Tedy pamatujeme na včasný výsev semen, vypěstování pevných sazenic, jejich otužení před výsadbou ven a ošetřování tak, jak jsme u rajčat zvyklí. Výběr typických plodů ze zdravých rostlin Na semeno vybíráme rajčata z rostlin zdravých, dobře urostlých, odrůdově typických s dobrou násadou květů a plodů. Bereme nejlépe první nasazené plody, které jsou zdravé, plně vyvinuté, typické svým vybarvením, tvarem i velikostí pro danou odrůdu. Plody necháme na rostlinách zcela uzrát, jako pro konzum. V plné zralosti se snadno a lehce dají oddělit, utrhnout od stopky. Natrhané plody ještě necháme dojít uložené na teplejším místě několik dní, klidně ale i týden a více. Rajčata ještě změknou a zvláční (některé se již mohu začít i trošku kazit přezráním, což ale není na závadu). Toto tzv. posklizňové dozrání je důležité zvláště u plodů, které musíme sklidit ne zcela zralé (odrůdy s dlouhou vegetační dobou v okrajových polohách). Po tomto posklizňovém dozrávání, které má příznivý vliv na kvalitu osiva, přistoupíme k vybrání semen. Rozřezané plody před vybráním semen Vybrání semen a zkvašení Plod rozřízneme příčně a malou lžičkou, plochým dřívkem nebo jinou pomůckou vybereme seménka i se š ávou, avšak bez pevné dužiny. Některé odrůdy jsou š avnaté, jiné sušší. U velkých plodů můžeme dělat příčné řezy i vícekrát, abychom nemuseli vydlabávat z velkých hloubek. U řady odrůd lze rozkrojený plod jednoduše zmáčknout v prstech a š ávu se semeny vytlačit naráz, což je rychlejší než postupné vydlabávání. Zbytky plodů můžeme pochopitelně využít v kuchyni na salát, rajskou polévku, omáčku nebo jinou rajčatovou dobrotu. Vybraný nebo vytlačený obsah dáváme do skleničky například od kompotů nebo marmelád, nebo do plastového kelímku či vaničky od jogurtů, pomazánek aj. Jen u odrůd, kde je vnitřek rajčat téměř suchý, přikápneme k vybraným semenům trošku vody, aby ve skleničce vznikla jakási řídká kašička. Nádobku se semínky pak ponecháme otevřenou na teplém místě (třeba venku na okně, ve skleníku) kvasit jeden, dva, až tři dny. Aby se neutvořil plísňový koláč na povrchu, můžeme občas obsahem promíchat, není to však bezpodmínečně nutné. I když povrch zplesniví, semenům to nevadí. Nezapomeneme ale vždy nádobku popsat odrůdou a datem, kdy jsme je dali kvasit. Proprání semena očistí Po uplynutí doby kvašení vyklepneme nebo vylijeme vykvašenou hmotu na hustší sítko (s průměrem ok menším, než jsou semena) a proplachujeme vodou, aby se odplavily případné zbytky dužiny. Dobře se dají použít sítka z domácnosti různé velikosti a již kovová nebo plastová. Nemáme-li je, lze si je snadno koupit třeba v kuchyňských potřebách. V malém stačí proplachovat například malou konvičkou na zalévání. Větším kouskům dužiny můžeme případně pomoci rozetřením mezi prsty. Máme-li možnost použít hadici s vodou, práce jde rychleji, dobrý je nástavec na konec hadice typu sprcha či tryska. Proplachování děláme tak dlouho, až jsou semena čistá. Případný velký kousek dužiny nebo slupky, Na semeno otrháme rajčata z rostlin až jsou zcela zralá pak se dají od stopek snadno utrhnout Proplachováním vykvašené hmoty na sítku očistíme semena od zbytků dužiny proplachujeme malou konvičkou nebo vodou z hadice 12 bio 6/2011

13 který sítkem neprojde, vyjmeme prsty nebo vyškrábneme kolíčkem. Nebo oddělíme snadněji tak, že celý obsah sítka vyklepneme do nádobky s vodou a plovoucí, nebo vznášející se nečistoty slijeme ven. Zdravá a plná semena totiž ve vodě rychle klesají ke dnu, zatímco lehčí dužina se vznáší delší dobu a klesá pomaleji. Opět podle potřeby toto slití opakujeme, až zbudou jen čistá semínka. Usušení, popis a uložení semínek Čistá semena pak vyklepneme bu přímo na podložku třeba na malý talíř, Petriho misku, víčko apod., nebo na podložku vyloženou papírem. Výhodou při vyklepnutí na papír je vsáknutí vody do papíru, a tím rychlý odvod tekutiny ze semen. Papír vodu odsaje a semínka rychleji vyschnou. Někdo doporučuje používat filtry na kávu, do kterých semena umístíme a které Na kvašení použijeme například sklenice od domácích kompotů se pak zavěsí na šňůru a nechají vyschnout. Vysušování vypraných semínek má být rychlé, aby semena nezůstala dlouho vlhká, protože pak stoupá nebezpečí, že již začnou klíčit. To se týká také času, po který kvasíme. Zapomeneme-li, že jsme kvašení založili, a necháme kvasit dlouho, třeba pět šest dní, týden, začínají semena klíčit již v kvasné nádobce! Takováto semena jsou pak samozřejmě jako osivo bezcenná a nepoužitelná. Lze také sušit semena přímo vybraná z rajčat bez kvašení. Nevýhodou však je, že taková semínka se k papíru nebo podložce snadno přilepují a zacházení s nimi je obtížnější. Po vysušení (nejlépe na průvanu) zůstanou semena jakoby spečená dohromady. Seškrábneme je z papíru nebo podložky a promneme lehce mezi prsty nebo v dlaních. Drobné chloupky na povrchu semen se tím naruší a semena se stanou sypkými, což je výhodou, pokud s nimi chceme dále manipulovat, například několik jich odsypat na setí. Semena ukládáme na suché, chladné a temné místo, vždy s popisem druhu, odrůdy a roku sklizně. Třeba: Rajče, Žlutá kytice, Máme-li bezpečně suché místo, stačí na uložení papírový sáček. Chceme-li je lépe chránit proti eventuální vlhkosti, vezmeme si na pomoc těsné sklenice se šroubovacím uzávěrem nebo plastikové sáčky s tzv. zámkem, případně jiné vhodné obaly. Jak postupovat u drobnoplodých odrůd? U odrůd s velmi malými plody nejtypičtějším příkladem ze Seznamu starých a krajových plodin Gengelu je třeba tzv. rajče divoké je vybírání maličkých semínek z titěrných plůdků pracné. Zde je jednodušší rajčátka rozmačkat v nádobě celá, např. dřevěným tloučkem nebo vidličkou, a po zkvašení vše propláchnout. Semena drobnoplodých odrůd jsou zpravidla menší než semena u běžných rajčatových sort. Použijeme proto nejprve sítko, jímž semena při lehkém proplachování projdou, ale slupky plodů zůstanou zachyceny. Prošlá semena jímáme v nádobě pod sítkem a bu propláchneme ještě jednou na hustším sítku, které je už zachytí, nebo použijeme opakovaně slévací metodu, kterou oddělíme pozůstatky pevných částic. Předejít smíchání různých sort Zpracováváme-li více různých odrůd rajčat současně, je nutno vždy bedlivě dbát na to, aby nedošlo ke smíchání sort! Osivo jednotlivých odrůd rajčat totiž nejde od Usušená rajčatová semena mají na svém povrchu drobné chloupky sebe vzájemně odlišit (jinak je tomu třeba u fazolí, kde jsou různé odrůdy od sebe dobře rozlišitelné barvou, tvarem nebo velikostí). To platí při všech úkonech, které děláme. Již při vydlabávání semen z plodů vždy očistit a opláchnout lžičku jíž vybíráme semena dříve, než začneme s novou odrůdou. Taktéž si dobře omýt i ruce. Při proplachování na sítku vždy sítko po každé varietě dobře očistit, vymýt a oklepnout... Popisek na sklenice nebo kelímky lze dělat vhodným popisovačem, fixem. Je Plody rajčat vyložené k posklizňovému dozrávání na bedýnce. Pospolu vedle sebe dáváme jen odrůdy, které lze od sebe vzájemně snadno odlišit třeba svou barvou. možné také jen prosté napsání tužkou na papírek, který podložíme pod sklenici (předpokládá to ale, že s nimi nebudeme zbytečně manipulovat, čímž by mohlo dojít k záměně). Dlouhověká semena Rajče je samosprašné a na zahrádce lze pěstovat několik odrůd současně, aniž bychom se museli obávat zkřížení. Mezi odrůdami však ponecháme alespoň několikametrové vzdálenosti, proložené jinými druhy rostlin, nejlépe druhů kvetoucích a atraktivních pro včely a čmeláky. Semena rajčat patří k dlouhověkým, podržují si svou klíčivost řadu let. Při dobrém vyzrání a správném uložení jsou klíčivá i po pěti, sedmi i více letech, mohou klíčit i po letech deseti, a dokonce jsou zprávy o třicetiletém osivu uloženém doma v kuchyni, které ještě bylo klíčivé! Petr Dostálek FOTO autor Semenaření rajčat v kostce Na semeno vybereme typické, dobře vyzrálé, pěkné plody z několika rostlin Rajčata necháme vyložená pro posklizňové dozrávání na teplém místě Vybereme semínka a š ávu z plodů a krátce (1 3 dny) zkvasíme ve skleničce Propláchneme vodou na sítku, čímž semena očistíme Usušíme, popíšeme jménem odrůdy a rokem sklizně a uložíme na suché, chladné a temné místo bio 6/

14 EKOZAHRADA V červnu Počasí v květnu nám letos přálo. Sice mrazivý týden na začátku měsíce nebyl příjemný, ale i takoví někdy mohou být ledoví muži. Oproti minulým rokům méně pršelo, což se příznivě projevilo při odplevelování záhonků. Pokud nejste příznivci holé půdy, pak můžete vypletým plevelem pokrývat povrch půdy kolem rostlin a chránit tak povrch půdy před sluncem a vytvořit vhodné podmínky pro rostliny a půdní organismy. Také zakrytí půdy mulčovací textilíí je určitým kompromisem mezi zakrytím půdy a udržení porostu v bezplevelném stavu. Ekologičtější ale je určitě mulčovat povrch půdy rostlinami. Pozor musíme dávat, aby nevytvořily semena, která by nám pozemek zaplevelila. Takže díky příznivému květnovému počasí máme vše potřebné vysázeno a vyseto a můžeme si trochu odpočinout, protože červen a zvláště jeho druhá polovina je takovým malým odpočinutím v práci na zahradě. Vše je vysázeno a hlavní období sklizně zeleniny je teprve před námi, a pokud je v červnu příznivé počasí, tak máme i odpleveleno a oplečkováno. Máme také čas přemýšlet, co ještě zaset pro podzimní sklizeň. ZELENINA Věnujeme se závlaze, pletí, okopávání, kypření, případně jednocení a jiné práci. Sledujeme, jak nám rostliny rostou, zda nejsou napadány škůdci a podle toho přijímáme účinná ekoopatření. Dle potřeby a možností používáme hnojivé, podpůrné a léčivé postřiky a zálivky z výluhů či zákvasů kopřivy, kostivalu, heřmánku, přesličky cibule... (souhrnný přehled můžete najít v knize Česká biozahrada. Zde vynecháme obvyklé vyjmenovávání činností a plodin a soustředíme se na téma ochrany. Rosnička Ochrana zeleniny Proti dřepčíkům škodícím na ředkvičkách, ředkvích a ostatní brukvovité zelenině můžeme použít netkanou textilii. Tuto textilii můžeme také použít proti housenkám bělásků a můr škodících na brukvovité zelenině, okurkách (květilka všežravá), cibuli (květilka cibulová), póru (vrtalka pórová, která má první nálet ke konci dubna a začátek května) a česneku (houbomilka česneková), mrkve (pochmurnatka mrkvová), případně u brambor (mandelinka bramborová) a jahodníku (květopas jahodníkový). Při použití netkané textilie musí mít rostliny dostatek prostoru pro růst. Dávat pozor, aby se nám pod ní nerozšiřovaly houbové choroby a plísně, musíme tedy větrat. U rostlin potřebující opylení květů (jahody, okurky) musíme odkrytím zajistit přístup včel. Délka zakrytí rostlin se různí dle doby a délky náletů jednotlivých škůdců, což je odvislé i od průběhu počasí. Proti mšicím a sviluškám můžeme použít Biool. Proti housenkám Biobit. Střídání zeleniny a vyšší biodiverzita také snižuje napadení chorobami a škůdci. K ničení molic ve skleníku se vyvěšují žluté lepové desky, na něž se létající molice chytají. U brambor nás trápí mandelinky, které dokážou porost úplně zničit. Můžeme použít netkanou textilii nebo mandelinky sbírat, případně použít přípravku Novodor, který ale není v ekologickém zemědělství povolen, ale každý rok zjiš uje KEZ Chrudim zájem ekozemědělcú o tento přípravek, aby zajistil výjimku pro jeho použití. Využíváme samozřejmě preventivních pěstitelských opatření, která jsou výše již zmíněna. OVOCNÁ ZAHRADA Začínáme sklízet první ovoce: jahody, třešně, rybíz, kamčatské borůvky... Půdu okolo stromků nebo v pásech řady plečkujeme, okopáváme a zbavujeme plevelů, případně pokrýváme mulčem (drcená kůra nebo tráva...), pokud plochu okolo stromků nemáme zatravněnu. Ochrana v ovocné zahradě Jakmile začnou třešně žloutnout, vyvěsíme do korun žluté lepové desky na vrtuli třešňovou. Proti pozdní červivost jablek a hrušek, kterou od července působí housenky obaleče jablečného můžeme použít několik postupů. Koncem června až počátkem července upevníme na kmeny asi 0,5 m nad zemí pásy z vlnité lepenky. V nich se ukryjí housenky, které vylezly z napadených plodů. Počátkem zimy pásy sejmeme a spálíme. V biologické ochraně můžeme použít postřiku přípravkem Biobit (Bacillus thuringiensis). Aby byl účinný, má být teplota v době postřiku nejméně 15 stupňů a housenky obaleče mají být v nejmladším vývojovém stadiu, což je zhruba 5 7 dní po vrcholu letové vlny určené podle feromonového lapače. Po prvním postřiku se pokračuje ve sledování náletu obaleče do feromonového lapače a obdobně se stanoví jeho případný další termín. Pokud se tyto lapače umístí ve vzdálenosti 20 m od sebe, lze samečky obaleče natolik vychytat, že samičky pak kladou neoplozená vajíčka a další ochrana není již nutná. OKRASNÁ ZAHRADA Cibule tulipánů a hyacintů jakmile zežloutnou listy, vyzvedneme ze země, osušíme a očistíme a až do podzimní výsadby je uchováme v suchu při teplotě kolem 20 stupňů. Je vhodné je přesazovat nejpozději za tři roky, které jsou obvyklé i pro přesazování narcisů. Okrasná zahrada nám již krásně kvete, ale přesto stále odplevelujeme, mulčujeme, zaléváme a hlavně se těšíme z té krásy kolem nás. A můžeme také přemýšlet o tom, jak je to v přírodě úžasně zařízeno, že jsou tu rostliny k užitku, a také ke kráse. A při pohledu na lilie si můžeme připomenout text v Bibli o tom, jak se Bůh stará o každého člověka, o každou rostlinku, o každé stvoření. V textu u Matouše v šesté kapitole od 26 verše se píše: Pohle te na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou pí prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn, jako jedna z nich. Jiří Pospíšilík POZVÁNKY Biofarma EPONA pořádá v roce 2011 Letní pobyty pro děti i dospělé s možností výuky jízdy na koni. Informace najdete na nebo na tel. č Včela a člověk 2011 ve dnech června Z programu: * švýcarský včelař Martin Schmidt: DEMETER včelaření v teorii i praxi * Radomil Hradil: Čemu nás učí včely záhady ze života včel a dalších sociálních druhů hmyzu * František Krč: praktické včelaření s kosmickými silami, práce v terénu * Pavel Faltys: vlastní výroba biomezistěn * návštěva včelařského arboreta * projekce včelích filmů * výměna zkušeností. Setkání bude vedeno v češtině a v němčině s tlumočením. Informace podáme na: oborice@ .cz nebo na adresu: Obořice-Jedna báseň, Bartákovi, Obořice 2, Nasavrky, tel.: Závazné přihlášky do Další akce: Parsifal pedagogický seminář, vede Ueli Seiler-Hugova (Švýcarsko) Jedna báseň poetický festival ( SEMINÁŘ EKOLOGICKÉHO PĚSTOVÁNÍ A POTRAVINOVÉ SOBĚSTAČNOSTI a na IŽS, Společnost Prameny zdraví, Nenačovice 87, Beroun Dvouvíkendový intenzivní seminář v širších souvislostech. Chcete se dovědět více o tom jak si vypěstovat vlastní zdravou výživnou stravu a být i soběstační? Potřebujete informace o zákonných podmínkách ekologického pěstování? Máme pro vás připraven mnohostranný program zahrnující také stavění z přírodních materiálů, zdravotní zásady, léčivé rostliny, nemoci zvířat, masáže, proč být potravinově soběstačný v moderní době a co říká Písmo ohledně finanční krize a nebo o době konce... Kontakt: jiri.pospisilik@seznam.cz, tel: Cena: nocleh 100 Kč/noc, strava 140 Kč/den, režijní poplatek 50 Kč/víkend) Historické slavnosti v Ostré Botanicus Den koně; Středověká kuchyně a pohádkový festival; Loutky a čajový obřad; Staročeské hody a slavnost sokolníků; Pivo, víno a festival sklizně. U obchodu: Jahodové hody, Okurková sezóna 14 bio 6/2011

15 Po roce opět v Uhříněvsi na Přehlídce polních pokusů Poslední červnový týden opět pořádáme Tradiční přehlídku polních pokusů na Výzkumné stanici katedry rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze Uhříněvsi. Tato akce je věnovaná pěstování plodin v ekologickém zemědělství na maloparcelkových pokusech. Při organizaci přehlídky pokusů spolupracujeme se Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO, o. s., ze Šumperka, prostřednictvím Regionálního centra Srdce Čech. Součástí naší akce jsou ochutnávky široké škály výrobků z biopotravin rostlinného i živočišného původu dostupných na našem trhu. Celodenní seminář je rozdělený na dvě části. V první části semináře se návštěvníci seznámí s aktuální činností výzkumné stanice a vyslechnou odborné přednášky zaměřené na právě probíhající výzkumné práce. Další tématem přednášek jsou novinky z legislativy v oblasti ekologického zemědělství v ČR, se kterými posluchače seznámí zástupce Ministerstva zemědělství. Druhá část je již věnována praktickému výkladu přímo na poli, kde budou připraveni naši odborníci na ekologické zemědělství, aby seznámili návštěvníky s pěstováním polních plodin zařazených v maloparcelkových pokusech a zodpověděli případné dotazy. Kromě dlouhodobých pokusů s ozimou pšenicí a jarním ječmenem, zaměřených na odrůdové vlastnosti při pěstování v ekologickém zemědělství, je v současné době velká pozornost věnována produkci kvalitního osiva jarních obilnin určených pro ekologické zemědělství. Další významnou plodinou zařazenou v pokusech jsou brambory, u kterých se porovnávají nejen vhodné odrůdy, ale především technologie použitelné do EZ (biopřípravky, nakrývání textilií, mulčem, apod.). V současné době se naše pozornost zaměřila na ekologické pěstování máku, kde se zkoumají vhodné odrůdy, technologie pěstování a možnosti biologické ochrany osiva a rostlin před chorobami a škůdci. V letošním roce vrcholí projekt, který je zaměřený právě na technologii pěstování, kvalitu a bezpečnost produkce v různých úrovních intenzifikace. Proto letošní přehlídka bude věnována této plodině. Naše Tradiční přehlídka polních pokusů má již dlouholetou historii a doufáme, že i v letošním roce se zúčastní mnoho zájemců nejen z řad ekologických zemědělců, obchodníků s biopotravinami, výzkumných pracovníků, ale i zájemců z řad veřejnosti. Kolektiv VS Uhříněves Prohlídka porostů brambor a diskuze nad nimi Místo konání: Výzkumná stanice KRV K Netlukám 374 Praha 10 - Uhříněves Kontakt: L. Mičák VS Uhříněves telefon: psuhrineves@iol.cz

16 EKOZEMĚDĚLSTVÍ Je možné pěstovat mák ekologicky? Vznesete-li dotaz na organizace pověřené kontrolou v ekologického zemědělství v ČR, týkající se výměr a sklizně ekologicky pěstovaného máku, ve dvou ze tří případů se odpovědi nedočkáte. Třetí subjekt vám sdělí, že (pokud je mu známo) v jeho rajónu pěstují mák dva zemědělci, ti však pouze pro svou vlastní potřebu. A tak se ocitáte tam, kde jste byli před vznesením dotazu. Více než 20 let po vzniku prvních ekologicky hospodařících podniků na našem území jde o záležitost spíše tristní, než úsměvnou. Jak se zdá, nejen olejniny jsou, pro ekologické pěstitele tvrdým oříškem. Svědčí o tom množství dovozů produkce, kterou bychom dokázali vypěstovat u nás (namátkou pohanka a proso z Číny). Článek se však bude věnovat pouze možnosti, jak pěstovat ekologicky mák a mít z tohoto počínání spíše užitek než škodu. Proč pěstovat biomák? Obr. 1 Pár krytonosců makovicových Dostupné z krytonosec-makovicovy.aspx Obr. 2 Makovice poškozené krytonoscem makovicovým Pramen: Rod, 2011 Dostupné z krytonosec-makovicovy.html Nastolí-li někdo otázku, proč by měl být mák pěstován ekologicky, je odpově nasnadě: Protože na trhu chybí. Protože je poptáván a jeho cena převyšuje cenu konvenčního máku, kterým se podařilo zahltit celou Evropu, ale uspěl i v zámoří. Protože na podniku můžete prodat kilo ekologického máku za sto i více korun a protože je k nám do bioobchodů dovážen (nákladní automobilovou dopravou) v rámci projektu Turecko a 200 g posléze prodáváno za 78 Kč. Proto! Ale důvodem by mohla být i skutečnost, že pěstovat mák není vůbec jednoduché, že na to člověk musí z praktické agronomie leccos umět a nebát se zkoušet nové postupy. Zkrátka, že ekologický sedlák není žádné béčko, které vyžene několik ovcí na pastvu, pobere dotace za posekání louky v pravý čas a má vystaráno. Ani mák se nemusí pěstovat ekologicky tak, jak jej pěstovali prarodiče s řepou, úmorným ručním jednocením, okopáváním, pletím, ruční sklizní a ručním vyklepáváním (i když jde o činnosti značně uklidňující a mnohem zdravější, než jakými jsou polykání pilulek a návštěvy psychoterapeutů proti únavě a rozčarování ze světa). Současné zemědělství disponuje moderními technologiemi a není důvod, abychom ty, které ekologický systém připouští, nepoužívali a to, i když máme značně omezené finanční možnosti a nemůžeme investovat do moderních strojů. Rakouští sedláci o tom vědí a mnohé zemědělské usedlosti rozšířily a zatraktivnily svou nabídku nejen mákem mletým s cukrem pro hospodyňky, ale i prodejem makového másla a oleje k výrobě kosmetických přípravků. Pokusy s pěstováním biomáku na ekostatku Pokusy s ekologickým pěstováním máku byly poprvé založeny na ekologické farmě pana Tachecího v Budyni nad Ohří v roce Tento ročník byl na pokusném poli poznamenán nikoliv nevýznamným výskytem pcháče. Předplodinou byla pšenice špalda, v níž se vyskytoval. V ekologickém zemědělství je tento plevel prakticky nelikvidovatelný. Tehdy poprvé byl v Budyni nad Ohří zaznamenán výskyt krytonosce makovicového (obr. 1), přičemž poškození bylo pozorováno asi u 5 % makovic z porostu (obr. 2). V následujících letech ovšem výskyt i aktivity brouka dramaticky vzrostly, a tak již v roce 2009 bylo napadeno 100 % makovic jarního máku. K šíření krytonosce makovicového značně přispívá faktická změna klimatu (a již je způsobena čímkoliv a kýmkoliv) v interakci s geografickou polohou a přírodně klimatickými poměry, v nichž se ekostatek pana Tachecího nachází. Údolí řeky Ohře hraje v celém příběhu nemalou roli. Kromě krytonosce makovicového škodí na porostech máku krytonosec kořenový. Na rozdíl od prvního škodí však na vzcházejícím porostu (obr. 4, 6). Požerky na listech a rostlinkách způsobuje výpadky od %, podle parcely (obr. 3, 4). V druhé generaci napadají larvy vylíhlé z nakladených vajíček kořenový systém, oslabují jej a poškozením otevírají cestu druhotnému napadení rostlin chorobami. Ve vlhčích ročnících se zvyšuje možnost výskytu chorob jako je plíseň maková a helmintosporióza, vyskytují se bakteriózy a virózy. Pokud jde o choroby, popsané přírodní podmínky zvyšují rovněž pravděpodobnost vysokého napadení dozrávajících makovic alternáriovými černěmi na dozrávajících makovicích. Výše popsané překážky na cestě k úspěšnému pěstování a sklizni ekologické máku jsou pro ekologického zemědělce nepřijatelné, z pokusnického hlediska však jde o poměry vynikající, protože lze zkoušet různé postupy, strategie a přípravky povolené v ekologickém zemědělství a přitom všem sledovat prakticky nenarušitelné aktivity brouků z rodu nosatců i jiného hmyzu. Obr. 3. Krytonosec kořenový Pramen: Rotrekl, 2011 Obr. 4 Výpadky porostu způsobené krytonoscem kořenovým Pramen: Rotrekl, 2011 U chorob je situace poněkud lepší, protože lze použít přípravky povolené v ekologickém zemědělství, které prokazatelně působí na snížení výskytu chorob (Polyversum) a současně zvyšují odolnost a vitalitu rostlin (Supresivit, Gliorex pomocný půdní prostředek, Aqua vitrin vodní sklo). Alespoň v našich pokusech jsme zaznamenali pozitivní působení těchto přípravků. Největší potíž pro ekologické pěstování máku nicméně vyplývá ze skutečnosti, že mák po zasetí pomalu vzklíčuje a vzchází rozhodně pomaleji než plevele. Tato okolnost vede k nutnosti častého plečkování, které v pokusech děláme Martínkovou ruční plečkou, reálně na provozních plochách by ji však bylo možné řešit pěstováním v širokých řádcích (40 45 cm) a pravidelným proplečkováním do výšky rostlin kolem 30 cm. Perla Kuchtová, Libor Mičák, Petr Dvořák, Miroslava Hájková DOKONČENÍ V PŘÍŠTÍM ČÍSLE Další zkušenosti z pěstování biomáku u Karla Tachecího v Budyni nad Ohří. 16 bio 6/2011

17 Víte, že kráva umí tesknit po svém teleti? V MALONTECH PASOU NA KRÁTKÉ TRÁVĚ PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR uspořádaly dne 11. května odborný seminář Chov dojnic v ekologickém zemědělství hlavní problémy, příčiny a řešení v malebných šumavských Malontech. Úvodní téma: Současný stav a hlavní problémy v chovu dojnic v ekologickém zemědělství přednesl Ing. Roman Rozsypal, CSc. Pochválil ekofarmu BE- MAGRO Malonty, zejména to, že zavedli pastvu dojnic na krátké trávě. Byl vytvořen tým poradců k tématu chovu dojnic a k dispozici jsou metodické listy. Výrobou krmiv se zabýval Ing. Luděk Bílý, dojnice by neměly konzumovat přebytky z neprodejné rostlinné produkce, ale kvalitní krmiva z travních porostů i z orné půdy. Pro dusání siláže je vhodná délka řezanky 8 až 40 mm, při nadbytku hrubé hmoty si kráva naplní bachor, ale nenažere se. Zdravím dojnic na pastvě se zabýval MVDr. B. Pojar. Z mokřadů hrozí onemocnění motolicí jaterní a je obtížně léčitelné. Intenzivní sluneční svit v kombinaci s bodavým hmyzem může způsobit infekční slepotu, proto se v létě doporučuje noční pastva. Pastvou a příjmem sušiny během laktace se obšírněji zabýval Ing. Miloslav Sikyta, dojnice by měla mít dobrý přístup ke krmivu, nedostatky se projevují snižováním kondice a kulháním. Je třeba se vyvarovat O pohodě dojnic přednášela Ing. Radka Šárová Širší souvislosti ekologického zemědělství objasnil Ing. Roman Rozsypal, CSc Plemenný býk na farmě Tomáše Fajmona se nechá ovládat psem zkrmování narušených okrajů a povrchů siláží. Pohoda či welfare skotu je téma, o kterém se mnoho mluví, ale málo ví. Ing. Radka Šárová objasnila, že krávy vidí i slyší hůře než člověk. Původní forma skotu před domestikací byla útočná vůči šelmám i člověku a tyto vlohy dosud nevymizely. Určitým indikátorem pohody je, když si zvíře hraje. Stresovaný či nemocný tvor si nehraje. Tele by se mělo po porodu odstavit co nejdříve, aby matka nenavázala citový vztah, a potom netesknila. Pohoda skotu je předmětem širšího výzkumu a je zájem o spolupráci s chovateli, kontaktní Využitím výsledků kontroly užitkovosti se zabýval Ing. Jiří Dudek, je možno hodnotit, jak jsou dojnice schopny udržet laktační křivky i sledovat počet somatických buněk a další znaky kvality chovu dojnic. Na přednáškovou část navazovaly exkurze do chovu BEMAGRO a.s. Malonty 350 dojnic plemene Holštýn a potom chov Tomáše Fajmona v Tiché 70 dojnic plemene Holštýn, Jersey a české červenostrakaté. I přes právě probíhající důležitý hokejový šampionát poslední podnětná prohlídka chovu skončila po 18 hodině. Ekologickému zemědělství a chovu dojnic na Šumavě se díky mnoha mladým a obětavým lidem daří a doufejme, že tak bude i v budoucnu. Ing. Jan Papáček NĚKOLIK POSTŘEHŮ ZE SELSKÝCH TRHŮ V OSTRAVĚ Od soboty se na parkovišti u Futura konají farmářské trhy, česky selské či zemědělské. Plakáty u Carrefouru, umístěné stylově na nahrubo opracovaných dřevěných stojanech, připomínajících ohrady kolem pastvin, mě přesvědčovaly, že je tak tomu i v sobotu 14. května, kdy jsem se na ně vypravila. Byla jsem zvědavá na košíky Expres, ale stánek byl v tu dobu už prázdný. Stejně tomu bylo i u některých jiných stánků. Nezbývá než si příště přivstat. I tak ale byla nabídka na trhu stále zajímavá. Od sezónní zeleniny, žádaného moravského česneku, přes pekařské zboží, mléčné výrobky, včetně výrobků z kozího a ovčího mléka, včelí produkty, uzeniny, ovocné š ávy, čaje, výrobky z obilovin (ochutnala jsem tam výtečnou obilninovou sekanou). Dále se nabízely výrobky z konopí, koření, ryby a vína, pivo to vše doplněno o rukodělné výrobky, část i z chráněných dílen; košíkářské zboží a výrobky ze dřeva, květiny a sazenice. Své produkty přijelo nabídnout kolem třiceti sedláků nebo zpracovatelů. Přibližně dvě třetiny z nich z okolí Ostravy a přilehlých okresů. Místní sortiment pak doplňovalo víno z jižní Moravy, brambory z Vysočiny, domácí máslo a sýry z jižních Čech, zelenina z Litoměřic. U stánku s občerstvením jste si mohli vybrat z různých druhů grilovaných pokrmů, a pochutnat si také na obyčejném chlebu s tvarohem a křenem, pečených bramborách a zelné polévce. Nabízet návštěvníkům širokou škálu čerstvých a kvalitních zemědělských produktů, vyrobených a dodaných zákazníkovi s respektem ke zdraví a životnímu prostředí a podporovat tím rozvoj místního drobného hospodářství je dobrý cíl trhů. Jana Mecnerová bio 6/

18 SVAZ PRO-BIO Co je důležitější obaly od vajec, barva a skořápky nebo kvalita obsahu a život slepice? ŠUMPERK Chovatelé slepic, producenti biovajec, sdružení v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jsou rozhořčeni tvrzením odbornice na výživu Kamily Míkové. Ta na stránkách MF Dnes tvrdí, že slepice ve volných chovech, kterými se ekologické zemědělství vyznačuje, jsou ve větším stresu než ty nosnice, které žijí v klecích. Tím vyvrací vžitý názor a mnoha vědeckými studiemi potvrzený opačný fakt. Jde o nehoráznou desinformaci. Mnohé renomované výzkumy potvrdily, že nosnice chované v konvenčních klecích mají upřeny veškeré základní etologické potřeby snášení vajec do hnízda, popelení, hřadování dokonce i pouhé protřepání křídel a žijí celkově ve větším stresu než ve volných chovech. O welfare, neboli pohodě zvířat, se zde nedá mluvit jejich celoživotní prostor je velký jako list papíru formátu A4, proto se od příštího roku tyto malé klece nebudou moci v chovech v Evropské unii používat, sdělila Romana Šonková, odbornice na welfare hospodářských zvířat. Podle ní zveřejněná informace je útokem na principy ekologického zemědělství a poškozuje jeho základní potenciál, k němuž důraz na welfare chovaných zvířat patří. Podle slov Kamily Míkové jsou vejce z ekochovů špinavá, a tak představují vyšší riziko mikrobiálního nakažení. Podle ekologických zemědělců nelze ve volných chovech zabránit kontaktu slepice s vajíčky. V ekologickém zemědělství se totiž jedná o chovy, kde se slepice chovají přirozeně na podestýlce a ve výběhu. Vyhláška zakazuje omývání vajec. Musím však dodat, že veterinární kontroly nám žádná vejce kvůli jejich znečištění nevracejí, uvedl Pavel Kýr, chovatel a člen PRO-BIO Svazu EZ, poté, kdy byla biovejce z jeho ekochovu zahrnutá do testu MF Dnes mezi kritizovanými. Podle něj zmiňovaný test není dostatečně vypovídající. Přece není důležitý obal nebo skořápka, ale to, co je uvnitř případný obsah nežádoucích látek jako jsou zbytky herbicidů, pesticidů nebo antibiotik a chu ové vlastnosti. Romana Šonková poukazuje také na celoevropskou studii provedenou nedávno na žádost Evropské komise, která dokládá, že výskyt salmonel v klecových chovech je obecně častější než v chovech neklecových, tedy i ekologických. Domníváme se, že tato tvrzení mají jednoznačný cíl poškodit české ekologické zemědělce, konkrétně chovatele nosnic. Test zveřejněný v MF Dnes porovnává sedmnáct druhů vajec z toho pouze tři druhy biovajec, přičemž v názvu článku se ale uvádí, že BIOVEJCE JSOU HORŠÍ NEŽ BĚŽNÁ VAJÍČKA. To by nejdříve test musel porovnávat stejné množství vzorků biovajec jako těch konvenčních. To se ovšem nestalo. Jedním z kritérií bylo množství defektů skořápek a barva žloutků testovaných vajec. Světlé žloutky v jarním období jsou však známkou přirozeného způsobu chovu. Ekologičtí chovatelé totiž na rozdíl od konvenčních zemědělců nepřidávají do krmných směsí barviva. Defektnost skořápek a obsah cizích tělísek u biovajec je podle zveřejněného testu v mnoha případech nižší nebo shodný s vejci z konvenčního chovu, vysvětlila Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu EZ. Svaz rovněž upozorňuje na chybu v hodnocení biovajec z třídírny a balírny Pavla Kýra z Červené Vody distribuované společností Billa. Na rozdíl od tvrzení testu každé balení vajec obsahuje na obalu nutriční tabulku. A to schválenou a podle mezinárodních norem. Ekochovatelé doufají, že nepřesná tvrzení odbornice na výživu, ovšem nikoliv odbornice na chov nosnic a welfare zvířat, příliš neovlivní zvyky spotřebitelů biovajec. Těm v posledních letech dává totiž přednost před vejci z konvenčních klecových chovů stále více zákazníků. Vedení PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců proto spotřebitelům doporučuje, aby se řídili především informacemi o původu vajec, případně je odebírali přímo od svého ekosedláka, kdy se o kvalitě přesvědčí sami. Sylva Horáková V době uzávěrky Bio se začala rozkrývat epidemie, způsobená druhem bakterií Escherichia coli, která jinak pokojně žije v našem střevě. Bohužel nákaza je spojena se španělskými biookurkami dovezenými přes Německo i do Česka. V příštím čísle vás budeme informovat podrobněji. Jezme spíše domácí potraviny, které neprocházejí řetězem manipulací... Redakce Bio REGISTRUJTE SE na Biokademii 2011 ŠUMPERK Pořadatelé Biokademie 2011, letní konference ekologického zemědělství, očekávají na dvě stovky účastníků. Ti by měli přejet do Lednice na jižní Moravě ve dnech 29. června až 1. července. Podrobné informace o programu se zájemci o účast na Bioakademii dozvědí na nových webových stránkách Bioakademie V rámci již 11. ročníku Bioakademie se zaměříme na regionální biopotraviny, regionální rozvoj a boj proti účinkům klimatické změny. Pěstování a zpracování regionálních biopotravin se pozitivně projevuje na kvalitě života spotřebitelů, zaměstnanosti v regionu, údržbě a využívání krajiny a celkovém regionálním rozvoji. V neposlední řadě pěstování a zpracování regionálních potravin přináší pozitivní efekty ve vztahu ke zmírňování dopadů změny klimatu, uvedl manažer Bioakademie Milan Kouřil. Účastníci konference se rovněž zaměří na otázky spojené se stále populárnějšími selskými trhy. Chybět nebudou ani exkurze do farem podél obou stran česko-rakouské hranice. K účasti na Biokademii 2011 se mohou přihlásit nejen ekologičtí zemědělci, producenti a prodejci biopotravin či odborníci na zmiňovanou problematiku, ale také studenti ekologie nebo zájemci z řad veřejnosti. Členové PRO- BIO Svazu a aktivní účastníci s příspěvky do programu akce jsou zvýhodněni. K registraci na Bioakademii 2011 využijte přístupu přes stránky Sylva Horáková Členské obchody PRO-BIO Stylový selský obchod ZDRAVÍČEK s tržnicí má pro vás nabídku domácího chleba, selského mléka, čerstvé zeleniny a ovoce a dalších bioprodutktů. Nabízíme zboží zejména české. * Otevřeno je PO NE h. * Prodejna je na Malostranském Nábřeží 1 v Praze 1 hned za mostem z Národního divadla na Kampu. Biopotraviny VOZEMBOUCH Ryze česká firma provozuje prodejnu v Praze - Modřanech, Sofijské náměstí 3. Na ploše 52 m 2 nabízí přes 3000 druhů výrobků zdravé výživy, z toho 60 procent v biokvalitě. V sortimentu najdete kváskový chléb, maso i zeleninu. Nabízejí také odběr zeleninových bedýnek. Jejich krédem je: Není jedno jaké potraviny jíme a není jedno, jakou stopu zanecháme při pobytu na Zemi. 18 bio 6/2011

19 Komunitou podporované zemědělství na vlastní oči aneb s Annie po AMAP V květnovém Zpravodaji naše čtenáře seznámil Jan Valeška z PRO-BIO LIGY v článku Drobné zemědělství potřebuje své spotřebitele s utvářením nového, velmi sympatického vztahu mezi zemědělcem a spotřebitelem slovy Traci Lewise z britské Soil Association založeném na demokratickém rozhodování, vzájemném sdílení rizik a přínosů, neziskovém základě a nezávislém na veřejných dotacích. Díky Honzovi měla možnost skupinka českých zájemců o tento způsob komunikace ověřit si při návštěvě ve Francii, jak se takovéto vztahy tvoří, jak fungují, jak vypadají ve skutečnosti... O Annie a AMAP Annie Weidknnet žije v Toulouse. Pracovala jako profesorka dějepisu a od roku 2001 dobrovolně pomáhá navazovat kontakty mezi šetrně hospodařícími zemědělci a spotřebiteli zakládat AMAPy v oblasti Midi-Pyréneés. Zkratka AMAP (Associations pour le Maintein d une Agriculture Paysanne) znamená Sdružení pro zachování drobného zemědělství, dnes jich je na různých místech Francie přes 500 a jejich počet velmi rychle roste. Na otázku, jak se k této činnosti dostala, odpovídá: Jela jsem Annie Weidknnet a tlumočnice Iva autem a poslouchala rádio, nějaký zemědělec hovořil o systému CSA (Komunitou podporované zemědělství), který funguje ve Spojených státech. Tato myšlenka mě zaujala. Ve stejné době jsem potkala Fabienne Lauffer-Neffe, který začal vyprávět o tom, že jel autem, poslouchal rádio a slyšel velmi zajímavý rozhovor... Stejný, jako já. A nová myšlenka o založení podobných vztahů mezi zemědělci a spotřebiteli ve Francii byla na světě. Prakticky jde o to, že odběratelé bedýnek platí předem dohodnutou cenu na celou sezónu, a tak pomáhají zemědělci nastartovat pěstování, resp. chovy ten má k dispozici finance na osivo, vodu, opravy strojů, zaměstnance apod. Zemědělec na oplátku pravidelně dodává bedýnky plné nejrůznějších plodin, masa, masných či mléčných výrobků podle typu AMAPu. Jak to chodí s bedýnkami A tak jsme strávili čtyři dny cestováním po oblasti Midi-Pyrénées. Přes den jsme navštěvovali místní zemědělce, hlavně pěstitele zeleniny a podvečery patřily předávacím místům, bedýnkaření na nejrůznějších místech v Toulouse. AMAP může být různý zaměřený na zeleninu, mléčné výrobky, ovoce a výrobky z něj, maso čerstvé i zpracované a další. My jsme šli hlavně po zelenině zemědělci, které jsme navštívili, představovali celou škálu přístupů k pěstování od permakultury po opravdu intenzivní ekologické pěstování ve sklenících. I místa setkávání byla různá u restaurace, na parkovišti, Alain Gatti intenzivní ekologický zelinář Čeští a moravští ekozemědělci s Lionelem u alternativního kina a další. Všude jsme se ale setkali s otevřenou, velmi srdečnou atmosférou; místa předávání bedýnek Přivezli bedýnky... Nad sadbou u Charlese jsou místy setkávání, povídání, radosti. V určený den a dobu (zpravidla mezi 18. až 19. hodinou) přiváží zemědělec zeleninu (resp. jiné zemědělské produkty). Dohodnutí odběratelé, kteří se střídají, pomáhají s vážením, plněním bedýnek, jejich předáváním. Na tabuli je napsáno, jaký je obsah aktuální bedýnky. Ty mají svá čísla stejně jako odběratelé. Některá může mít dvě čísla pro dva zájemce. Který z nich přijde první, vezme si svoji polovinu, tu druhou nechá druhému odběrateli. bio 6/

20 Nejlepší na konec. Poslední den nás čeká setkání u Sabinne Lary, která chová prasata a ovečky a prodává maso a výrobky z něj. Ještě před tímto setkáním se uskuteční návštěva pravidelného nedělního trhu v městečku Montbrun. Sýry z ovčího i kravského mléka, chleba, koláče a další pečivo, mýdlo z oslího mléka vonící levandulí, baskické barety, katalánské nože, knihy, hudba... a zase pohoda, radost, sdílení. U Sabinne se scházejí členové jejího AMAPu po prohlídce farmy každý, kdo má zájem, může vidět, jak se Sabinne o zvířata stará ta jsou v pohodě, volné chovy, dostatek kvalitního krmení, přístřešky proti sluníčku. Jednu starost mají místní zemědělci společnou, a tou je voda. A tak se vysazuje zeleň, je snaha nenechávat půdu volnou na pospas slunci, větrné či vodní erozi. A pak setkání pod střechou každý přináší něco k jídlu a pití, hovor, hudba pár slov Annie, mimo jiné i o nás. A tak naše skvělá tlumočnice povídá o tom, že inspiraci o AMAP do České republiky přiveze ekozelinář od Buyně nad Ohří Karel Tachecí, kterého znají hlavně bedýnkáři z Toulcova Dvora a Hela Poulíčková, kterou poznávají zájemci Artyčoky u Christopha Zákazníci si přendávají potraviny z bedýnek do košíků, tašek, vozíků; zdrží se chvilku, někdy mohou ochutnat něco z produktů, diskutují a rozcházejí se. Cena za bedýnku se pohybuje podle obsahu a množství např. u zeleniny cca od 23 do 38 EUR. Bedýnky i bez certifikace Zajímavé je, že někteří zemědělci nežádají o certifikát na bioprodukci, nepoužívají pesticidy ani minerální hnojiva, dodržují zásady ekologického hospodaření, ale prostě se nenechávají zatěžovat úředničinou. Vztah spočívá ve vzájemné důvěře; navíc my, zemědělci, se hlídáme navzájem, nedovolili bychom si spotřebitele šidit, odpovídá na dotaz týkající se certifikace Lionel Courtin, který pravidelně dodává 70 bedýnek se zeleninou. Rafael U Rafaela Na další otázku, jak se se svými členy AMAPu domlouvá, říká: Zásadně osobně! Další prodávající, spíš předávající, zjevně dodržující pravidla biodynamického hospodaření, Laurent Welsch, se rozpovídá o svých 2,5 ha pozemku, kterým protéká řeka a potůček, rostou na něm stromy a permakulturní směs zeleniny práce se zemědělskou půdou začíná být na vyšší, duchovnější úrovni je vědomější; vodopád zajímavých slov. Tolik rozmanitosti mezi lidmi, obhospodařovanými políčky a skleníky, slovy, kterými se s námi všichni ochotně dělí o novém, dobrém způsobu hospodaření i kontaktů s kupujícími. Jak Annie organizuje vytvoření AMAPu Je to jako rojení včel. Vytvoří se jakési jádro skupinka například pěti lidí. S těmi se Annie sejde a navštíví společně farmáře, který má zájem dodávat své produkty formou bedýnek. Domlouvá se, co zemědělec pěstuje a o co by možná byl ještě zájem, kolika odběratelům je schopný dodávat, jaká bude cena za bedýnku, místo, kde budou členové AMAPu bedýnky přebírat. Těchto prvních pět členů pak dále šíří myšlenku v zaměstnání, v místě, kde se scházejí k dalším aktivitám cvičení, umělecká činnost atd. Když se nasbírá správný počet odběratelů, mohou se všichni sejít na farmě, může se sepsat smlouva a začít. Životaschopný, udržitelný systém, ve kterém jsou pěstitel a odběratel v přímém kontaktu, produkce bez chemie, bez dotací, sounáležitost toto všechno jsou snad nevyčíslitelné výhody systému AMAP. U Sabine o pohanku, špaldu, žito i zeleninu ve kvalitě bio v okolí Staré Vsi u Bílovce. Třeba se kolem rodiny Poulíčků vytvoří první AMAP na Moravě... Alena Malíková, Bioinstitut a PRO-BIO RC Moravská brána Zpravodaj vychází za finanční podpory Ministerstva zemědělství České republiky 20 bio 6/2011