Za potravinovou suverenitu Co je černohlávek. Švýcarská biozelenina. Na Toulcově dvoře v Praze si nakoupil biozeleninu také herec Pavel Liška FOTO Bio

Transkript

1 měsíčník pro trvale udržitelný život vydává vh press Hradec Králové ročník 15 cena 20 Kč / 1 E 10/2011 Za potravinovou suverenitu Co je černohlávek Švýcarská biozelenina biopotraviny ekozemědělství ekologie biodiverzita Na Toulcově dvoře v Praze si nakoupil biozeleninu také herec Pavel Liška FOTO Bio

2 Příště: dokončení švýcarských zkušeností se zeleninou OBSAH ŘÍJEN 2011 ZPRAVODAJSTVÍ Ohlédnutí za Zemí živitelkou..2 Nyeléni 2011 první evropské Fórum pro potravinovou suverenitu...3 BIOPOTRAVINY Druhý ročník dne otevřených dveří v Biopekárně Zemanka..4 Biojarmark na Toulcáku..4-5 Matylda bio nebo Paula? Královéhradecký biojarmark..6 V Elánu stále s elánem Sto obchodů během jednoho roku v Ma arsku ZDRAVÍ a RECEPTÁŘ Poradna Waltraud Gregorové Pár rad ze zelené lékárny (jasan, černohlávek, jeřabina, violka tříbarevná) Z Abecedáře zeleninová polévka z červené čočky, lněný omega 3 shake Veganské dítko, krůček za krůčkem EKOZAHRADA Ekozahrada v říjnu amatérské biozahradničení v praxi Jaké budou letošní výsledky pěstování starých odrůd? BIODIVERZITA Osobo, neviděla jste tudy jít děti? Vyprávění o lnu (2) NAŠE TÉMA: KRMNÝ ŠŤOVÍK a BIOZELENINA Jakostní píce krmného š ovíku zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka Zelenina v ekologickém zemědělství (švýcarské zkušenosti) EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Bitvu před reformou společné zemědělské politiky po roce 2013 zahájil Zemědělský svaz ZPRAVODAJ EKOZEMĚDĚLCI PŘÍRODĚ Lidé na Starých Hamrech Křížovka o ceny Novinky z kosmetiky MAPA BIOPRODEJEN, KNIHOVNIČKA INZERCE EKOzprávy Ohlédnutí za Zemí živitelkou Ve dnech 26. až 30. srpna 2011 proběhl již 38. ročník mezinárodního agrosalonu Země Živitelka v Českých Budějovicích. Spekulativní myšlenka, že areál výstaviště v Českých Budějovicích se v rámci úsporných opatření rozprodá, byla popřena výstavbou nového pavilonu T za 188 milionů korun. V prosinci 2010 bylo slavnostně poklepáno na základní kámen a při zahájení letošní Země Živitelky se slavnostně otevírala nová multifunkční hala, kam pozvání k účasti přijal prezident republiky Václav Klaus. Prezidentskou premiéru zde měly ochutnávky regionálních potravin, z nich některé ve kvalitě bio a v listopadu by se zde měl odbývat další potravinářský Gastrofest. Současný ministr zemědělství Ivan Fuksa odhaduje, že výše dotací činí přes 260 tisíc korun ročně na jednoho zemědělce a je asi rozhodující. Ale samotní zemědělci život snadný nemají, stále mnoho práce v nejistých podmínkách stále se měnícího počasí i politiky a za málo pochopení i peněz. V posledních 20 letech čelí zemědělci klimatickým i společenským změnám v první linii. I proto je tady setkání Země Živitelka, kde se mohou setkat všichni, které zemědělství ještě zajímá. Ztrácíme přidanou hodnotu Ředitelka regionální agrární komory Jiho- Mobilní ekologické dojení pro ovce a kozy českého kraje Ing. Hana Hricová dýchá za české zemědělství a nerada vidí, že naše mléko se vozí do sousedního Německa a zpět se dovážejí jogurty. Ztrácíme tím přidanou hodnotu. Proto je zde již pátý ročník regionální potravinářské soutěže Chutná hezky Vážené čtenářky a vážení čtenáři Bio, konec roku se nám neúprosně přibližuje a s ním dosud nevídané změny v ekonomických předpisech a nejrůznějších zákonech. Budeme si všichni opět muset zvykat na jinou hladinu cen a všichni čekáme spíše obtížnější podmínky k přežití. Musíme si zase zvykat na něco jiného, pokud se nebude protestovat proti vyšší DPH stanovené na potraviny, knihy, časopisy, léky, zdravotnický materiál, těžko vláda toto zvýšení odvolá. Většina obyčejných lidí sice díru do státní pokladny neudělala, leč musí ji zalepovat v tomto případě vyšší DPH. Čeká se zvýšení z 10 na 14,5 procenta od ledna Stále se držíme ve slušném nákladu na trhu mezi tiskovinami s ekologickým zaměřením bez dotací, a to díky spolupráci se Svazem PRO-BIO, který je největším odběratelem Bio, Bioinstitutem Olomouc či našimi inzerenty. Neradi bychom ztratili své předplatitele Ovečky na Živitelce tradičně přitahují návštěvníky Jihočesky ( Za vším je sice boj o zákazníky, ale určitá podpora kvalitních potravin i biosortimentu v regionu je nezastupitelná. Perspektivy venkova Život na venkově: těžko se shání zaměstnání, levněji se nakupuje ve městech, dojíždění je drahé, zavírají se školy i pošty, těžko dostupná lékařská péče... Jako vždy a všude je to vše především o lidech i o penězích. Spotřební družstva, například prodejny Jednota, mají na venkově svou tradici, uvádí Zdeněk Juračka ze společnosti COOP. Mělo by spolupracovat s obecním úřadem, získat poštovní i bankovní licenci a obchodovat se zbožím z regionu. Vývoj na českém trhu je složitý a spotřební družstva by se mohla vrátit na venkov. Globální souvislosti: 16. června 2011 se sešlo Fórum farmářů z celého světa v Paříži, české zemědělce zde zastupoval Jan Veleba. Nicolas Sarkozy řečnil: V roce 2050 nás má být devět miliard. Abychom uživili celý svět, musíme zvýšit zemědělskou produkci o 70 procent. Přes 80 procent nejchudších lidí žije na venkově a jen zemědělství jim umožní ukončit chudobu. Podpora investic do zemědělství je stále nutná. Musí se zlepšit fungování zemědělských trhů, tyto jsou nejméně průhledné a jsou předmětem největších výkyvů i spekulací (mnoho lidí z toho má zisk, ale zemědělci to nejsou). Zemědělství v naší republice nyní sice nevzkvétá, ale nelze se spoléhat na dovoz levnějších a zdravějších potravin ze zahraničí. Je tady stálá perspektiva pro domácí produkci i pro biosortiment. Ing. Jan Papáček kvůli vyšší ceně. Nabízíme svým předplatitelům takové řešení: pokud zaplatíte předplatné do konce roku, bude cena stejná jako letos. Částku 240 Kč (na leden až prosinec 2012) můžete poukázat na účet /0800, variabilní symbol najdete na štítku vpravo, nebo zaslat složenkou na adresu uvedenou (str. 21) pro posílání částek za knihy. Předplatné poslané od ledna bude 252 Kč. Složenku vložíme již v prosinci. Pokud i v lednu pošlete 240 Kč, bude předplatné uhrazeno na 11 měsíců. Jsme optimisté v tom, že si musíme nejen pomáhat v horších časech, ale také si umět poradit s novou situací. Pro vás všechny přejeme ještě pěkný a slunečný říjen a připomínáme, že rádi uvítáme Vaše příspěvky třeba o zkušenostech s nakupováním biopotravin, nebo připomínky k obsahu časopisu, který slaví patnáctiny. Vaše šéfredaktorka 2 bio 6/2011

3 Nyéleni 2011 první evropské Fórum pro potravinovou suverenitu KŘEMŽE Sportovní stadion v rakouském městě Kremže (Krems an der Donau) se stal ve dnech srpna svědkem jedinečné události. Místo sportovních nadšenců se sem sjelo na 400 zástupců neziskových organizací, farmářů, producentů potravin, spotřebitelů a pracovníků v zemědělství, kteří zde pět dnů od úsvitu do soumraku intenzivně diskutovali a vyměňovali si zkušenosti k jedinému tématu k potravinové suverenitě. Pětidenní setkání účastníků, kteří do města nad Dunajem přijeli ze všech možných koutů Evropy, vyústilo v přijetí Deklarace o potravinové suverenitě. Jde o první dokument tohoto druhu, který vznikl na evropské úrovni a který by měl sloužit jako odrazový můstek pro další aktivity v této oblasti. Přestože účastníci opouštěli jednání mnohdy až pozdě v noci, atmosféra celé události se nesla v přátelském duchu. Program byl koncipován tak, aby aktéři měli možnost diskutovat téma potravinové suverenity nejen s účastníky ze stejné sféry působení, ale i se zástupci ze stejného geografického regionu Evropy. Každý si mohl zvolit jeden z pěti konkrétních aspektů potravinové suverenity, o němž pak s ostatními zainteresovanými do hloubky diskutoval. Závěry z těchto skupinových debat byly zaneseny do finální deklarace. Setkání tak vytvořilo prostor pro interakci myšlenek a diskuzi účastníků z různých zemí a různého tematického i profesního zaměření. Jak řada hostů, např. z Mali, Mozambiku, Spojených států amerických, či Kanady, tak i přítomní zástupci evropských zemí se shodli na tom, že se budou v diskuzích opírat o definici potravinové suverenity, která byla vytvořena na prvním světovém fóru pro potravinovou suverenitu v roce 2007 v Mali a která uvádí, že potravinová suverenita představuje právo lidí na zdravou a kulturně přiměřenou potravu vyráběnou prostřednictvím ekologických a udržitelných metod a jejich právo vytvořit si své vlastní potravinové a zemědělské systémy. V Malijské deklaraci, z níž kremžské setkání vycházelo, je zmíněno i šest základních zásad potravinové suverenity, které daly základ členění do pracovních skupin zodpovědných za tvorbu konkrétních návrhů, a pět neopomenutelných bodů, jež byly zapsány do finální evropské deklarace. Témata zvolená k hlubším analýzám a následnému shrnutí v psaném dokumentu spadala do okruhů pojmenovaných: 1) modely produkce, 2) tržní a potravinové řetězce, 3) sociální aspekty a pracovní podmínky, 4) přístup k půdě a jiným zdrojům a 5) veřejné politiky. Každá z pracovních skupin zabývající se do hloubky jedním z témat přednesla na konci fóra návrh, jak výstižně a stručně zformulovat poselství do deklarace. Po následných drobných úpravách a připomínkách účastníků z ostatních skupin byla odsouhlasena a sepsána Deklarace vyzdvihující pět klíčových aspektů, které by měly být zohledněny, a která navrhuje, aby potravinový systém byl veden směrem prosazujícím následující zásady: Způsob výroby a spotřeby potravin by měl směřovat k ekologicky udržitelným a společensky ohleduplným modelům, které jsou založené na drobném zemědělství, zpracování a alternativní distribuci, nikoli na velkovýrobě. Prodejní systém potravin by měl být decentralizován a měla by být podpořena diverzifikace trhu založeného na solidaritě a spravedlivých cenách. Řetězec mezi producentem a spotřebitelem by měl být co nejkratší a měly by být podporovány lokální potraviny a trhy. Pracovní a sociální podmínky, obzvláště v zemědělském a potravinářském odvětví, by měly být neustále zlepšovány a adekvátně finančně ohodnocovány. Obecné vlastnictví a přírodní dědictví (půda, voda, vzduch, tradiční znalosti, životaschopná osiva a plemena hospodářských zvířat) by neměly být zpeněžovány a patentovány. Mělo by o nich být rozhodováno demokraticky a přístup k nim by neměl být determinován trhem ani penězi. Veřejné politiky, které řídí naše potravinové a zemědělské systémy, by měly být vedeny tak, aby zajistily na všech úrovních od místních po národní, evropskou a globální životaschopnost venkovských oblastí, stabilní a spolehlivé ceny pro producenty a bezpečné potraviny bez geneticky modifikovaných plodin. Mnohé myšlenky, zkušenosti a závěry zakotvené ve finální verzi Deklarace nejsou ničím převratně novým. Zásadní přínos rakouského Fóra však představuje bezesporu událost sama o sobě, nebo dokázala přivést k jednomu stolu aktéry z téměř všech zemí Evropy bez toho, aby byl některý z regionů upřednostňován. Účastníci, kteří na konferenci zastupovali nejrůznější oblasti zájmů spojené bu přímo, nebo alespoň vzdáleně se zemědělstvím, navíc dokázali najít společnou řeč a definovat společné priority v oblasti potravinové suverenity. Dalo by se říci, že právě to dodává Fóru Nyéleni 2011 na vážnosti a relevantnosti a již te se dá předpokládat, že právě kremžská deklarace by se mohla stát výchozí nejen pro následnou práci zúčastněných činitelů, ale také při tvorbě politik na evropské a dalších úrovních. Blanka Křivánková, Glopolis Pro více informací o Fóru a přijaté deklaraci: a zveřejněná přeložená doklarace. bio 10/

4 BIOPOTRAVINY Září měsíc biopotravin a ekologického zemědělství byl zorganizován už poosmé Druhý ročník dne otevřených dveří v BIOPEKÁRNĚ ZEMANKA Moje první čoko-kokosky... BIOJARMARK NA TOULCÁKU OŘÍKOV U SEDLČAN V sobotu 10. září otevřela Biopekárna Zemanka, český výrobce sladkých biosušenek a slaných biokrekrů, veřejnosti již podruhé svou provozovnu v obci Oříkov u Sedlčan. Akce se setkala s velkým ohlasem veřejnosti. Manželé Zemanovi přivítali více než 500 návštěvníků z celé České republiky. Takový počet zájemců o prohlídku biopekárny se přijel přesvědčit o tom, jak se vyrábí jejich oblíbené sušenky a krekry ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství. O náročné výrobě biopečiva se většina návštěvníků chtěla přesvědčit sama a využila možnosti si upéct vlastní sáček biosušenek či biokrekrů. Součástí prohlídky byla i ochutnávka celého sortimentu. Během výkladu o činnosti biopekárny se odpovídalo na řadu zajímavých dotazů. Ty se týkaly zejména právě uváděné bezlepkové řady biosušenek ze sortimentu Biopekárny Zemanka. Bezlepkové novinky jsou výjimečné nejen svým složením, nebo neobsahují žádné pomocné škroby či přidané látky, ale i skvělou chutí. Hanka Zemanová nejčastěji odpovídala na dotazy týkajících se dvou úspěšných knižních titulů Biokuchařky a BioAbecedáře. Celá akce měla úžasnou atmosféru. Zájem o naši práci a produkty nás velmi potěšil a inspiroval k další činnosti. Již te se těšíme na třetí ročník, který je jako tradičně plánován na příští rok v září, doplňuje Jan Zeman, majitel Biopekárna Zemanka. O Biopekárně Zemanka Rodinná Biopekárna Zemanka je český výrobce sladkých biosušenek a slaných bio krekrů. Autorkou receptur je Hana Zemanová, která je uznávanou odbornicí na biopotraviny a autorkou úspěšné Biokuchařky a BioAbecedáře. Biopekárna Zemanka peče výhradně ze surovin kontrolovaného ekologického zemědělství a při výrobě nepoužívá umělé ztužené tuky, chemické konzervanty, umělá barviva ani aromata. Sušenky a krekry mají nejen vysokou kvalitu, ale i skvělou chu. Získaly také řadu ocenění jako například Česká biopotravina roku 2007 a 2008 a Nejoblíbenější biopotravina roku 2008 za Čokokokosky. Biopekárna Zemanka je držitelem mezinárodního certifikátu bezpečnosti potravin BRC a českého certifikátu kvality Klasa. Ročně vyprodukuje 60 tun pečiva, což představuje sáčků skvělých sušenek a krekrů, které si zákazníci mohou koupit v supermarketech, síti prodejen dm drogerie markt a obchodech s biopotravinami po celé České republice. PRAHA Biojarmark a Dožínkové slavnosti na Toulcově dvoře mají už velmi dlouhou tradici, pomalu stejně dlouhou, jako oficiálně přijatý způsob alternativního hospodaření ekologické zemědělství. Na Touclově dvoře v Praze 10 se sešlo v září na pět desítek firem, které měly v tomto oboru co nabídnout, a stovky jejich zákazníků, mezi nimiž nechyběly veřejně známé osobnosti z kultury. Důvodem chodit na biojarmarky snad není to, že potkáme někoho slavného... Je však potěšujícím zjištěním, že i slavným cosi biopotraviny už říkají, Možná se nechali zlákat na nějaký ten pobyt na statku. Protože jsme měli všichni spíše zabodnuté oči do krásné zeleniny či bělounkých sýrů, unikly některé persony naší pozornosti. Letos byli spokojeni zákazníci, kteří si přišli pro zeleninu, byla u všech stánků opravdu pěkná. Ochutnávkové dávky sýrů či moštů a biovína se rozplývaly před očima, snad tedy byli prodávající i pořadatelé spokojeni. Na pódiu Navážit (Vlkaneč) se střídaly osobnosti ze statků i zpracovatelských Nachystat Nabízet (Držovice a Kopisty) (Bílý mlýn Susovi) firem, které přivezly mnoho novinek. Ti, kteří nemohli přijet do Prahy, jistě pro sebe vyhledali z nabídky Září měsíce biopotravin a ekozemědělství tu správnou akci. Zvítali třeba na biojamark v Chrudimi, Brně. Třebíči, Litoměřicích, nebo vešli do otevřených vrat a vrátek na statcích v Ratibořicích, v Sasově, ve Ctiboři či Valeči a v Čelechovicích, nebo se ocitli na jablečné slavnosti v Hostětíně. Tam všude se redakce Bio nemohla stihnout podívat, vezměte tedy za vděk snímky z Toulcáku, co všechno se tu musí... (vha) Naaranžovat (Kurkovi) 4 bio 10/2011

5 Usmát se na zákazníky (Biozahrada Chotoviny) Usmát se hezky jihočesky... (Slunečná) Usmát se zeleninově... (Velehrad) Dodat poučení, jak se dělá med... Připravit si rozhovory (Karel Merhaut s hostem) Prodávat a prodávat... (Machovi, Osová Bítýška) Přijet poosmnácté... (Abrlovi a nebyli tu poosmnácté jen oni) Některé NOVINKY Připravit ochutnávky Sušené polévky (T. Vrbová) POZVÁNKA Soutěž pro rodiny na podporu eko a bio komodit Tátové, mámy, kluci, holky i mimina! Napište váš rodinný příběh, stvořte fotoreportáž, nakreslete komiks, namalujte obraz, vyrobte umělecké dílo z recyklovatelných materiálů nebo natočte video. Zkrátka nám jakýmkoli kreativním způsobem ukažte, jak žijete eko a bio a jak vás to baví. Když budete tvořit celá rodina dohromady, bude vám společně dobře, a když budete mít štěstí, můžete navíc ještě vyhrát! Soutěž trvá od do Soutěžní díla nebo (v případě jejich velké rozměrnosti a neskladnosti) jejich fotografickou dokumentaci zasílejte bu na adresu Vydavatelství Propolis, Za humny 537, Nehvizdy nebo elektronicky na info@vypro.cz. bio 10/2011 5

6 Pátý BIOJARMARK v Hradci Králové měl velkou návštěvnost MATYLDA BIO NEBO PAULA? Předposlední zářijovou sluneční sobotu byl v Šimkových sadech v Hradci Králové uspořádán pátý BIOJARMARK, který je součástí Královéhradeckých krajských dožínek. Pořadatelství se už popáté ujalo Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER, pracoviště Hradec Králové, ve spolupráci s prodejnou a jídelnou zdravé výživy Bazalka Hradec Králové. 2 Každoročně jsou na Biojarmarku zviditelněny produkty ekologického zemědělství a ekozemědělci i prodejci přiblížují spotřebitelům nabídku biopotravin a možnost osobního odběru od ekologických zemědělců z Královéhradeckého kraje. Biojarmark navštívilo kolem 5000 návštěvníků, kteří mohli koupit i ochutnat různé biovýrobky a porovnat je tak s konvenčními, kterých bylo na dožínách dost, alespoň měly regionální kvalitu. Letos byl zájem také o pěknou zeleninu od Jemelíkových z Českého ráje, či biojablíčka z Vinice u Hořic a od dalších ekozelinářů (vpravo nahoře 1). Nechyběla ani nabídka biovína z kutnohorské vinice, čajů a sušených a tekutých biopochutin, které dodávají do zdravých výživ v kraji známé velkoobchody. Další novinkou zde byly výrobky z biosóji biotofu a biotempeh, které si našly své příznivce (2). K ochutnání byly čerstvé ovčí sýry, dovezené z kopců nad Šonovem u Broumova (3). Na ekostatku a okolních pastvinách tu Monika a Vladimír Menčíkovi chovají přes 400 ovcí. Biomléčné výrobky představily Polabské mlékárny, a. s. Jejich biokravička Matylda (4) biotvaroh s jogurtem svádí imaginární reklamní souboj s jiným konvenčním výrobkem pro děti kravkou Paulou (vanilkovým pudinkem), doufáme, že vítězně. Své výrobky a produkty představila i Biofarma Sasov, která přilákala spoustu mlsných jazýčků 1 k ochutnávce, a poté k nákupu biolovečáku, biouheráku či biotolárků z brambor. Mnoho zájemců zaujala velká nabídka sladkého i slaného celozrnného pečiva, představenou novin kou byl kváskový žitný chléb ze Statku Tilia, s.r.o., z Radešova u Police nad Metují, jenž byl prostě vynikající (5). Zajímavým doplněním jarmarku byly zelené potraviny a nejeden návštěvník ochutnal zelený nápoj z mladého ječmene, který nemá výraznou chu, leč zaručené blahodárné účinky. Pestrou nabídku doplnil prodej ručně vyráběných krásných a voňavých plovoucích svíček z biopalmového oleje ve skořápkách kokosových ořechů. Královéhradeckou potravinou roku 2011 byl právě na dožínkách znovu vyhodnocen rokytnický biomed, který obdržel letos Bartákův hrnec. Jen stánek měli o kousek dál. Při nákupu či ochutnávce se návštěvníci mohli dozvědět od prodejců více o způsobu hospodaření, výrobě a zpracování nabízených 6 produktů. Samozřejmě že zde nechyběly ani stánky s informačními materiály, které připravil SEVER středisko ekologické výchovy, prodejní literaturou týkající se ekologického zemědělství, vaření či ekologické výchovy ve školách i školkách. Pro malé i velké návštěvníky byl připraven doprovodný program, který sklidil velký úspěch, pracovalo se s přírodním materiálem. Každý zájemce si mohl vyrobit svoji mýdlovou žínku z vlny a zejména děti se jen hrnuly ke kupě obarvené vlny (6). Spoustu návštěvníků zaujaly i výukové pomůcky znázorňující šablony živočichů a rostlin, které si mohli vyskládat pomocí PET víček. Děkujeme ekozemědělcům, kteří na Biojarmark dorazili se svým zbožím osobně a doufáme, že příští rok jich bude zase více. Děkujeme i prodavačkám a prodavačům z Bazalky za práci navíc. Návštěvníkům děkujeme za účast a podporu ekologického zemědělství v Královéhradeckém kraji a my, organizátoři ze Severu, se těšíme na příští rok a při oslavách podzimní sklizně na viděnou. Silvie Vacková, DiS. Tato akce se uskutečnila v rámci projektu Sí ekologických vzdělávacích a poradenských středisek v Královéhradeckém kraji KAPKA 21, spolufinancovaným Státním fondem životního prostředí a Královéhradeckým krajem. SEVER pracoviště Hradec Králové, Kavčí plácek 121, Hradec Králové. Tel.: , , silvie.vackova@ekologickavychova.cz 6 bio 10/2011

7 Orlickoústecká prodejna zdravé výživy slouží na svém místě už 17. rokem V ELÁNU STÁLE S ELÁNEM Historie prodejního prostoru zdravé výživy je už dávná a svými kořeny sahá do minulého století prvorepublikový krámek, pak obytný prostor a po roce 1989 vrácený k původnímu účelu. Tenkrát jej opět v život uváděla paní Petržílková a její vztah přírodním metodám léčení pak napověděl dalším majitelům manželům Milanu a Jitce Pávkovým čím doplnit sortiment krámku s potravinami. Tradice a výdrž Tak se dá charakterizovat krámek, který existuje a prodává biopotraviny i další sortiment už sedmnáct let. Shodou neplánovaných okolností jsme navštívili obchůdek po čtrnácti letech, kdy se tam vypravil zakladatel měsíčníku Bio Miloslav Vohralík a napsal o prodejně v listopadovém Bio Obchůdek s krásným památečným křiš álovým lustrem uprostřed něco pro milovníky tradic. Je to dnes celkem vzácné, že krámek, patřící k členským prodejnám svazu PRO-BIO, vydržel takovou dobu na svém místě. Velké stavební změny není v prostoru, který pronajímají, možné uskutečnit ani třeba zákazníky zmiňovaná malá samoobsluha. Ta tu tedy je, taková napůl... Prostory jsou opravdu stísněné a zboží se šplhá až k samému stropu. Jenže, pultový prodej má své kouzlo a pro zákazníky je kolikrát k nezaplacení. Nicméně, denně se tu prodává i v sobotu. Majitelé dokonce měli k sobě ještě dvě další prodavačky, nyní stačí uživit jen jednu. Ovšem k počátečnímu sortimentu pár pytlíků s biomoukou, otrubami, lupínky a klíčky..., jak jej zhodnotil Milan Pávek, dnes už připočítávají na 1800 položek. Je to nějakých kontaktů s dodavateli, mezi hlavními figuruje Country Life. Polovina dodavatelů chce dnes zaplatit za zboží hotově. Pro velkoobchody se zdravou výživou se zdají být i malé krámky po republice jistotou větší než supermarkety, které platí třeba až za půl roku. V sortimentu mají bio i nebio potraviny. Jitka Pávková vždy nabízí: Chcete pohanku, tak tu máme dovozovou, nebo českou a nebo bio. Je to nyní trochu nový trend, lidé se zajímají o původ potravin a třeba i biopohance dovezené například z Číny moc nevěří. Důvěru ve značku bio podkopaly i rozvířené aféry, leckdy jen pseudoaféry, kolem biopotravin. Přesto ti skalní spotřebitelé biopotravin, jak jim tu říkají biáci, zůstávají a pro své zboží si zajdou. Také mají někdy nedobré zkušenosti s kvalitou i cenou biopotravin ze supermarketů. V poslední době se projevuje trochu liknavé nakupování jednou je celozrnné pečivo z Chocně, a nejen to, vyprodané brzy a jindy si s ním nevědí rady... Do prodeje se ihned promítají pořady o vaření, které běží v televizi. Ty musí Pávkovi sledovat a být na ně připraveni. Jak se vaří z kus kusu či polenty, hned je po něm poptávka. Nemáme-li je právě, tak za týden už si to nikdo neporučí, říká Milan Pávek a Jitka dodává: Musíme vydržet i přes horší období menších nákupů. Do Elánu pro radu Všechny zdravé výživy jsou významnými prodejci dietních potravin, které jiné obchody poskytují málo nebo vůbec ne. Sortiment pro diabetiky je už tradiční záležitost. Nově se však rozhojňují řady bezlepkářů, což nikoho opravdu netěší, ale je to tak. Jitka Pávková říká: Dnes je to mnoho lidí, kteří mají také kombinované alergie a já jim musím umět poradit, co si mohou koupit, z čeho mají vařit. Lékaři pacienty poinformují o dietě, ale přidají radu běžte do zdravé výživy, tam vám s výběrem ptravin pomohou. Je to dobré vysvědčení pro prodavačky i prodavače ve zdravých výživách. U Pávkových si vyberete dnes už nejen ze suchých a sypaných produktů, ale mají v chladícím boxu různé rostlinné paštiky, pomazánky, kozí i sojové produkty (sýry, jogurty i nápoje) pro vegany i vegetariány. O tom se jim před sedmnácti lety mohlo jen zdát. Nepočítaně druhů nabízejí sortiment zdravějších sladkostí různých ořechů a sušeného nesířeného ovoce, rovněž v bio či konvenční kvalitě. Zákazníky zde naučili také kupovat ekologickou drogerii, kterou už nabízejí v široké paletě. Menší děti i maminky si oblíbily kukuřičné křupky místo rohlíku. Jen na dětské příkrmy si nemohou zvyknout snad jsou opravdu pro zdejší maminky drahé. V Ústí totiž ubylo významně pracovních příležitostí, které byly hlavně v textilním průmyslu a zbylé kapacity se zdají být také ohroženy. Tradice a nový elán Tradici drží Pávkovi i v tom, že spolupracují s ochránci přírody v patnáctitisícovém Ústí nad Orlicí a prvního května se účastní Brontosauří šlápoty a pro pochodníky chystají vždy občerstvení ze svého sortimentu. Také na den Město v pohybu se důkladně chystají a poskytují ochutnávky i osvětu v podobě poznávacích soutěží pro děti. Touto cestou se snaží oslovit budoucí zákazníky... Ani zákazníci Elánu nejsou ošizeni, mají ochutnávky každý měsíc a některé opravdu dobré zákaznice dostanou novinku k otestování domů třeba ty s bezlepkovou dietou ozkoušejí novou mouku a své zkušenosti sdělí. Také se pořádají, zejména v menších obcích, různé kurzy vaření, například makrobiotiky či k redukci váhy, a jejich školitelky pak ve zdravé výživě nakupují potřebné suroviny. Objevila se však ještě další cesta k novým zákazníkům. Paní Jitka dělá přednášky v mateřském centru, kde představuje maminkám novinky v sortimentu pro děti, přichystá ochutnávku, uvaří či upeče a rozdává recepty. Úspěšně se propagace biopotravin a ekologického zemědělství promítla i ve zdejších mateřských školkách, kde občas uvaří z produktů, které nakoupí u Pávkových a jedna mateřinka dává přednost biokvalitě. Přejeme Pávkovým mnoho dobrých zákazníků, kteří chtějí podpořit svého obchodníka a české producenty i ekozemědělce. Přejeme Pávkovým, aby si s elánem našli cestu, jak vyhovět požadavkům zákazníků na čerstvou zeleninu. Zemědělské trhy se zatím v Ústí rozbíhají velmi ztuha, tak by byla šance třeba uspořádat zeleninový den v týdnu. Jenže přímých dodavatelů zeleniny a brambor v tomto regionu i konvenčních je mizivě málo. Že by pomohly zeleninové bedýnky? TEXT a FOTO: M. Vohralíková bio 10/2011 7

8 LNĚNÁ SEMÍNKA Představuji můj nový objev lněná (oh-mega-3) semínka! Vím, že takoví vegetariáni, vegani a jiná havě na tomhle fičí už pěkně dlouho a já nikdy nenašel v sobě dost iniciativy ke zkoumání, proč to sypou ve velkém Co všechno obsahují? Na to, že jsou to takové miniaturky, je toho v nich celkem dost. V prvé řadě obsahují kolem 30 procent tuků, konkrétně omega 3 mastné kyseliny, které se vyskytují hlavně v rybím tuku. Samy osobě jsou tyto tuky vysoce nutričně hodnotné, navíc mají příznivý vliv na metabolismus tuků (snižují LDL cholesterol). Zejména pro nás v české kotlině, kde máme sníženou konzumaci ryb, jsou tak tato semínka výhodný doplňující zdroj. Vedle prospěšných omega 3 mastných kyselin obsahují lněná semínka významné koncetrace fytoestrogenů lignanů. Jsou to rostlinné estrogeny, které se v našem organismu chovají podobně jako estrogeny lidské. Lignany jsou spojovány a prověřovány v řadě studií, které zkoumají jejich příznivý vliv hlavně u rakoviny prsu, prostaty a kůže (ale i řada jiných). Momentálně je těchto probíhajících studií ve hře celkem hodně a na nějaké závazné výsledky bych si ještě určitě počkal. Poslední překvápko lněných semínek spočívá ve neobvykle vysokém obsahu proteinů (asi 20 g ve 100 g), což jistě přispívá k oblíbenosti u vegetariánů. Navíc jsou docela uspokojivým zdrojem solubilní vlákniny. Rizika spojená s konzumací V rizikových faktorech lněných semínek mají prsty hlavně lignany. Vzhledem k tomu, že v těle imitují funkci estrogenů, konzumaci by se měly vyhnout zejména kojící a těhotné ženy. Další interakce fytoestrogenů v lidském organismu jsou samozřejmě možné, a proto doporučuji opatrnost. Dlouhodobá konzumace lněných semínek navíc snižuje kouagulační schopnost a může vyvolat krvácení. Dalším rizikovým faktorem jsou kyanidové sloučeniny, které se podobně jako např. v kasavě ve lnu rovněž vyskytují. Jejich množství lze zmírnit tepelnou úpravou, ale i přesto je doporučená denní bezpečná dávka asi 60 g lněných semínek (tj. dvě polévkové lžíce). A poslední, spíše fintou než rizikem je neschopnost lidského organismu strávit celá lněná semínka. Před použitím je tedy nejlepší je rozemlít nebo alespoň hodně dobře rozkousat. Vězte, že každé semínko, které unikne vaším stoličkám, jste spolkli zbytečně a jen budou zevnitř popichovat vaši trávící trubici :) A když už semínka melete, nemelte je dlouho dopředu poměrně rychle totiž žluknou. PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ Pár rad ze zelené lékárny FOTO: Michael Gasperl (Migas) Černohlávek obecný (Prunella vulgaris) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých, 5 až 25 cm vysoká rostlina, jejímž stonkem je lodyha. Listy má řapíkaté, pár svrchních listů obvykle přisedlých. Květy kvetou v lichoklasu. Kvete v červnu až srpnu. Roste na mírně vlhkých travnatých plochách. Užívá se suchá na s květem. Na zahrádce mi vyrostl jasan z náletu. Nerad bych ho kácel, je nějak léčivý? Jistě znáte přísloví, že není na světě bylina, která by na něco nebyla. I stromy jsou byliny. K léčbě můžete použít list, případně si ho nasušit pro případ, že by někdo v rodině trpěl zácpou. Kromě jemně projímavého účinku je jasan i močopudný, hodí se tedy do směsí k léčbě chorob látkové výměny - dny, revma, ale i močových cest a při tvorbě močových kamenů. V SRN je jasan předmětem výzkumu a doporučuje se při onemocněních vnitřního ucha sklerotického původu pít směs z rovných dílů kůry jasanu, květu tužebníku jilmového a listu černého rybízu. Takže ani náhodně vyrostlý jasan na vaší zahrádce nemusí být bez užitku. Slyšela jsem o velké léčivosti černohlávku, ale v mém herbáři o něm není ani zmínka... Je pravda, že menší herbáře ho neuvádějí, ale například Atlas liečivých rastlín a lesných plodov od prof. Kresánka ho obsahuje, a tak se můžete dočíst, že černohlávek do léčitelství zavedli v 16. století němečtí lékaři. Černohlávek se proslavil jako výborný prostředek proti krčním zánětům. K léčbě se používá odvar či čerstvě vylisovaná š áva užitá ve víně či vodě jako lék na kloktání. Černohlávková voda s růžovým olejem se dává na vředy v ústech (afty) i na vředy na ústech a rány. Směs ze š ávy, octa a růžového oleje se používá proti bolestem hlavy. Pití odvaru v medové kaši mírnilo chrlení krve a čistilo plíce od krvavého kašle. Pro svou všestrannou upotřebitelnost a vysoké účinky se mu dostalo německého pojmenování Gottheil čili Boží spása. V novější době se stal černohlávek objektem výzkumu ve více zemích, například v SRN, Itálii a Japonsku. Rostlina se používá při chorobách dutiny ústní, ale i vnitřně proti průjmům, žaludečním a střevním obtížím. V kombinaci s jinými bylinami se používá při gynekologických chorobách: rovné díly řebříčku, mochny husí, kontryhelu, hluchavky, levandule a černohlávku jsou vítanými pomocníky proti zánětům s výtoky. Naše babička tvrdí, že jeřabina by měla růst v každé zahradě. Proč? Když to babička tvrdí, určitě k tomu má pádné důvody. Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) skrývá léčivou sílu v květech a hlavně v plodech. Plody v jakékoliv formě zpomalují arteriosklerotické procesy v těle. To už jistě stojí za to, mít jeřáb zahradě. Kromě toho jsou plody zásobárnou vitamínů B, C, P a provitamínu A, obsahují cukry, třísloviny, silice a organické kyseliny. Léčivé čaje z květů i plodů mají účinek mírně projímavý, močopudný a krev stavící, krevní tlak snižující a jsou výborným čajem pro diabetiky. Z jeřabin se vyrábí sorbit, sladidlo pro diabetiky. Čistý sorbit je výchozí surovinou při výrobě vitamínu C. Šlechtěné sladkoplodé jeřáby poskytují ovoce na kompoty, povidla a přírodní nápoje. Na poli nám vyrostla malá maceška. Jak by se dala léčitelsky využít? Violka tříbarevná (Viola tricolor L.) je léčivá bylina, z níž se používá kvetoucí na. Droga má schopnost rozpouštět hleny, usnadňovat vykašlávání. Ale čaj z violky má své místo i v léčbě chorob jiných systémů například pomáhá při onemocněních močových cest, při revmatismu, senné rýmě a alergických kožních vyrážkách zevně ve formě obkladů, tak i vnitřně. Mírní i vzplanutí lupénky, opary, ekzémy a rozpraskané rty. Hlavní účinek drogy je močopudný zbavuje tělo škodlivin, podporuje látkovou výměnu a činnost potních žláz. Violka je velice proměnlivý typ, ale někdy se k ní připočítává i poddruh maceška rolní (Viola arvensis Murr.). K léčbě se však hodí stejným způsobem oba druhy, takže ani záměna není ke škodě. POZOR NA KAŠTAN KOŇSKÝ JÍROVEC! V minulém čísle byla rada o využití vlastností kaštanu pro podporu pružnosti cév spolu s pohankou. Zatímco pohanku konzumujeme jako jídlo, kaštan koňský užíváme pouze zevně! Kůra a semena se využívaly v lidovém léčitelství, ale je třeba si uvědomit, že celá rostlina je jedovatá, hlavní toxickou látkou v jírovci je saponin escin. Při větších dávkách mohou kaštany působit toxicky, proto se nesmí používat vnitřně, pokud není obsažen jeho výtažek ve volně prodejných lécích či řádně registrovaných doplňcích stravy (a zde se nesmí překračovat doporučené dávkování). Při předávkování hrozí křeče, ztráta koordinace, zvracení, průjem, ochrnutí... Nedoporučuje se pro děti, těhotné a kojící ženy a pro nemocné s chorobami ledvin nebo jater. 8 bio 10/2011

9 Z ABECEDÁŘE Zeleninová polévka z červené čočky 5 6 porcí, vegan, bez lepku 150 g červené loupané čočky 2 cibule 2 stroužky česneku 3 lžíce olivového oleje 1 2 mrkve (asi 100 g) 4 oloupaná rajčata nebo plechovku loupaných rajčat i se š ávou 1,5 l horké vody kousek čerstvého rozmarýnu (nemáte-li, tak 2 lžičky oregana, v zimě může být i lžička sušeného) kousek řasy wakame (asi 4 cm) 1 zeleninový bujón (např. Biolinie nebo Würzl, biobujóny) 3 stonky řapíkatého celeru g cukety na dochucení čerstvá bazalka, sůl a pepř POSTUP Červenou čočku propláchněte a nechte okapat na cedníku. Cibuli a česnek nakrájejte na plátky a dejte osmahnout na olivový olej. Přidejte na šikmé větší plátky nakrájenou mrkev a společně restujte asi 5 8 minut, pak přidejte čočku a znovu osmahněte tak, aby čočka byla celá obalená v oleji. Přidejte oloupaná rajčata nebo rajčata z plechovky, vodu, řasu a bylinky. Vařte minut, čočka by pak měla být už skoro měkká. Potom přidejte bujón, sůl dle chuti, na jemné plátky nakrájený řapíkatý celer a na plátky nakrájenou cuketu nevařte ji déle než 5 minut, aby nebyla blátivá. Nakonec dochu te dle potřeby solí, čerstvě mletým pepřem, olivovým olejem a čerstvou bazalkou. Řasa by se měla skoro rozvařit, pokud tam zbude větší kus řasy, rozkrájejte ji na malinké kousky a vra te zpět do polévky. V létě zdobte jedlými kytkami! MOJE RADA: VAŘTE ZELENINOVÉ VÝVARY! Nejlepší základ na jakoukoli dobrou a zdravou polévku je silný zeleninový vývar. Kdykoli máte čas, udělejte si ho! Do studené vody bez soli naházejte jakoukoli zeleninu, natě, bylinky, kousek řasy kombu nebo nové koření a bobkový list a vařte nejméně půl hodiny. Minerální látky a chu přejdou do polévky, která je pak výživnější a lepší! Vyvařenou zeleninu pak dejte pejskovi. Lněný omega 3 shake Vegan bez lepku, slazeno ovocem a nedoslazovanou ovocnou š ávou 30 g zlatého lněného semínka (asi 5 lžic) 3/4 l ovocné š ávy skvělá je ovocná pro děti z dm drogerie s lesním ovocem a jahodami, může to být ale i hroznová š áva nebo jablečný mošt (podle chuti zře te s vodou já dávám asi 500 ml š ávy a 250 vody) 2 lžíce citrónové š ávy několik lístků máty 50 g borůvek nebo jahod (čerstvých nebo mražených) 1. Lněné semínko umixujte na elektrickém mlýnku na kávu jde to na něm nejlépe a nejrychleji, lepší způsob jsem zatím neobjevila. 2. Dejte je do džbánu s ovocnou š ávou, vodou, citronovou š ávou a mátovými lístky a nechte v ledničce nejméně dvě hodiny, ale klidně i na déle jde o to, aby se lněné semínko začalo uvolňovat prospěšné slizové látky, které jsou jednak fantastické pro střeva, ale způsobí i našlehanou strukturu nápoje. 3. Poté vše společně umixujte. Při mixování přidejte i ovoce, můžete ho přidat samozřejmě mnohem více podle sezóny a chutě. MOJE RADA: Pokud vám shake zbude a necháte ho v ledničce, před dalším servírováním ho znovu trochu našlehejte (len se jinak usadí na dně). Hanka Zemanová Recepty ze stále žádané knihy BioAbecedář Hanky Zemanové Fotografie Alena Hrbková a Jakub Salvet Nakladatelství Smart Press, Praha, SLOVENSKÁ INŠPIRÁCIA Vegatariánské muffins 20 g mäkkého masla štipka soli 80 g cukru 2 žĺtky a 2 bielky 100 g nastrúhanej mrkvy 100 g orieškov 20 g celozrnnej múky 1 prášok do pečiva 50 g sekanej čokolády Maslo, so a polovičku množstva cukru vyš aháme do penista, pridáme žĺtka. Bielka vyš aháme so zvyšným cukrom a vmiešame do masy takisto ako mrkvu a oriešky. Zmiešame múku s práškom do pečiva a čokoládou a pridáme. Cesto plníme do formy na muffinsy a pečieme pri 160 C asi 25 minút Autor: marysh Čo dnes vari? Zapojte sa, objavte zdravé recepty plné prírody. Recepty posielajte PRIEBEŽNE na adresu medalova@biospotrebitel.sk. Viacej na: bio 10/2011 9

10 Úspěch sociálních obchodů v Ma arsku: STO OBCHODŮ BĚHEM JEDNOHO ROKU Obdobně jako v ostatních devíti nových členských zemích EU rostla i v Ma- arsku v posledních letech velká obchodní a nákupní centra jako houby po dešti. Cenra postupně z velké části vytlačila z trhu lokální producenty a zemědělce. Ma arští zemědělci však s pomocí své národní asociace zemědělců MAGOSZ vytvořili vlastní marketingový systém postavený na principech regionality a férovosti. MAGOSZ vytvořil marketingový koncept sociálních obchodů (szociális bolt) postavený na myšlence nabízet v obchodech s potravinami, které se do systému zapojí, pouze domácí výrobky. Vynechají se velkoobchody a obchodní řetězce a zemědělci (nebo družstva) zásobují obchody přímo. To umožňuje nabízet nižší prodejní cenu, což je integrální součástí konceptu: obchody, které chtějí být certifikovány jako sociální obchody, musejí dodržovat cenové stropy, které obvykle leží 20 30% pod cenou v supermarketech. Tento marketingový koncept si rychle získal popularitu. Během jednoho roku od otevření prvního sociálního obchodu v roce 2009 se do systému zapojilo více než sto obchodů z cele země. Klíčem k úspěchu je regionalita spojená s ideou spravedlnosti. Ma arští spotřebitelé tak mohou nakupovat výrobky z regionu, kterému důvěřují a který chtějí podpořit. Smyslem je přímé propojení zemědělců z okolních vesnic a sociálních obchodů v příslušných městských centrech. Díky rychlým dodávkám bez meziobchodníků získají návštěvníci čerstvé domácí potraviny ve vysoké kvalitě. Současně to přispívá k rozvoji venkova a udržení zaměstnanosti na venkově. Jen několik výrobků, které se prodávají v sociálních obchodech však pochází z přímého ekologického zemědělství. V tomto tržním segmentu však ekologické zemědělství může rozvinout plně svůj potenciál, a to právě díky principu regionality a spravedlnosti. Úspěch sociálních obchodů ukazuje, že zákazníci rádi nakupují lokální a regionální potraviny, které se nepřivážejí z dálek a u nichž je zřejmý jejich původ. Tento okruh zákazníků také preferuje tradiční potraviny, které se vyrábějí v dané lokalitě. EkoConnect Autoři: Christoph Arndt, Katja Bykova, EkoConnect e.v., překlad: Marek Liebscher Záchrana starých odrůd v praxi Návrat ovocných stromů je projekt Venkovského prostoru Lbc a putovní výstava je nyní v klášteru v Jablonném v Podještědí. Panely popisují vývoj ovocných stromů a přínosy pro současnost. Je uvedeno i moštování a jiné programy známé u sousedů v Sasku. Výstava je dvoujazyčná a byla již vícekrát i v Sasku. Cílem našeho společného snažení bylo mimo jiné i využití starých a původních odrůd vyšlechtěných pro moštování a návrat moštáren do ČR. Bylo by dobré oživit toto úsilí a hlavně zachovat zbytky místních sadů a alejí s odrůdovou skladbou regionálních odrůd českého i německého původu. V sousedním Sasku je vždy ještě dnes servírován mošt a ne různé náhražky. V rámci projektů obnovy cest jsme před lety osázeli podél cyklostezky v Křižanech kolem 50 jabloní vysokokmenů a vždy starých odrůd. Řada stromů již začíná plodit. V obci také již řadu let pracuje moštárna, je ale více užívána novější palírna s využitím peckovin z okolí obce. Rozvojové programy v sousedním Sasku byly přínosné v tom, že se ve většině střediskových obcí obnovily velkokapacitní moštárny, mnohé dokonce přežily kotrmelce bývalé DDR. Návrat ovocných stromů a jejich využití pro výrobu nápojů je v celém příhraničí vlastně návrat ke starým odrůdám a výrobě nápojů moštů či zakvasených sídrů (typu burčák) a pod. M. Těšina, Podralský nadační fond Brniště VEGANSKÉ DÍTKO, KRŮČEK ZA KRŮČKEM Malá Zdenička oslavila již třetí měsíc svého života a má se čile k světu. Umí se přetočit z břicha na záda a také se krásně směje. Stále je plně kojena mateřským mlékem a váží již hodně přes 5 kg a měří 57 cm. Již před jejím narozením se rodiče rozhodli, že budou používat látkové plenky. Plenky jsou ušité z příjemných materiálů, bu z biobavlny nebo z bambusu, pro dětský zadeček vhodnější. I pro životní prostředí jsou lepší volbou. Při výrobě jednorázovek se spotřebuje velké množství vstupních surovin a na jedno dítě se počítá průměrně s 1 až 2 tunami odpadu (který se bude rozkládat 500 let), než se naučí na nočník (až dva roky). Látkové plenky jsou též ekonomičtější. U papírovek zaplatíte každý měsíc průměrně 700 až 1500 Kč, což znamená utratit nějakých 25 tisíc i více, než je dítě bez plen. Kromě toho malá Zdenička s rodiči vyzkoušela i tzv. bezplenkovou metodu, kdy se miminko dává již od malička vylučovat mimo plenku. Jedná se o přirozenou hygienu nemluvňat, kterou praktikuje spousta rodičů na celém světě. Trvalo asi týden, než-li se Zdenka naučila reagovat na vymyšlené slovo, potom kdykoliv byla podržena nad nádobkou a měla co pustit, pustila. :) Maminka ještě neumí vysledovat její signály, dává tedy Zdeničku na záchod vždy po jakémkoli probuzení, a také několik minut po kojení, a někdy jen tak při přebalování. Neznamená to však, že může být bez plínky, tu má stále jako pojistku. Zdeničce se bezplenková metoda vylučování velmi líbí, protože nesnese na těle mokrou plenu a těch je minimálně. V pozici na bříšku ji to zatím mnoho nebaví, raději se nosí a sleduje všechno okolo sebe, div že si krček neukroutí, kolik zajímavých věcí chce najednou vidět a poznat! Zachumlaná v růžovém šátku chodí s rodiči na procházky do přírody. Sleduje, jak maminka krmí koně, a stále více se zajímá o okolní svět. Babiček ani cizích lidí se nebojí, ale nejvíce se směje na svého největšího kamaráda slepého kočičího krasavce Pusíka. Ten sleduje nový přírůstek spíše obezřetně, ale u ranního kojení nesmí chybět, lehne si za Zdenku a vrní. Ta už pije v noci pouze jednou a intervaly kojení se přes den natahují. Maminka pije velké množství vody a bylinkového čaje, aby měla dostatek mléka. Zdenička se koupe v kyblíku jednou za dva až tři dny a voda, zdá se, se jí líbí. Po koupeli je masírována a natírána biosezamovým olejem. S oblibou sleduje hukot fénu, a potom už poslouchá svoji každovečerní ukolébavku, u které usíná. Jestli se jí zdá o probouzející přírodě, to se bohužel nedozvíme. (r) 10 bio 10/2011

11 Brambořiště v plné vegetaci 9. června AMATÉRSKÉ BIOZAHRADNIČENÍ V PRAXI Jak se z aj áka stane biozahrádkář Zdalipak víte, jak se stane z bývalého IT pracovníka technického rozvoje vysokopecního závodu v Ostravě Vítkovicích náruživý amatérský pěstitel biozeleniny a bioovoce? Odpově je prostá vysokopecní závod zastavil svou neekologickou i neekonomickou výrobu koksu a surového železa a z aj áka se stal finančně nezávislý důchodce... A přesto (nebo právě proto), že jsem celý svůj profesní život věnoval rozvoji těžce neekologického chemického a hutního průmyslu, byla na podzim roku 1997 tato radikální změna mého života, společně s celoživotní touhou mé manželky po zahradničení, silným impulzem ke koupi 10 arů zemědělské půdy a k její přeměně v ekozahradu. Naše rodinná zahrada leží v inundačním území říčky Lučiny pod Žermanickou přehradou, v nadmořské výšce 200 m, s průměrnou roční teplotou 8 C, průměrné roční srážky jsou kolem 800 mm. Nutno zmínit, že pozemek nebyl předchozími majiteli mnoho let řádně obhospodařován, slabá vrstvou ornice se po každém dešti měnila v jílovitou kaši, po vyschnutí rozpraskaná jak dno vypuštěného rybníka, hluboké hlinitopísčité podloží (dokonce s vrstvou kvalitního jílu, vhodného ke keramické výrobě) nedávalo naději na jednoduché zlepšení půdních poměrů třeba hlubokou orbou. Vlastní pozemek má vysokou hladinou spodní vody, při déletrvajících srážkách i dost vysokou hladinou vody vrchní, která ale, díky dodatečně zbudované melioraci rychle samospádem odteče do blízké říčky. Část pozemku je dokonce deklarována v KN jako mokřad. V prvních několika letech našeho spontánního hospodaření bez pomoci strojených hnojiv a jiných chemických přípravků, jsme se pokoušeli na této jalové a podmočené půdě pěstovat všechno možné i nemožné - samozřejmě, že se nám matka příroda mnohokrát do očí vysmála ale nakonec jsme dospěli k jednoznačnému poznání a logickému rozhodnutí, že budeme prostě pěstovat jen to, co se bez těchto chemických života budičů (i tlumičů) obejde a poroste bez umělé podpory jaksi samo do přirozené krásy a užitkovosti. Nu, a protože ani v běžném životě nejsem žádný ortodoxní vyznavač jediné pravdy tak i na ekozahradě porušuji striktní zásady v několika málo případech, o kterých se zmiňuji níže. Naše osvědčené zásady hospodaření na naší midi-bio-zahradě Základem všeho je kompostové hospodářství! Vždy mne překvapí, ba rozzlobí, vidím-li u zahrádkářských kolonií plné kontejnery zelené hmoty připravené k odvozu na komunální skládku! U nás všechna odpadní hmota vyrostlá na zahradě tam zůstane (!), k ní ještě přibudou všechny organické zbytky z domácnosti (vyjma zbytků exotického ovoce, které je chemicky ošetřeno). Silnější větve po řezu ovocných i okrasných stromů a keřů, dřevnaté stvoly kukuřice a slunečnic jdou na budoucí brambořiště nebo do základu pěstebních hrůbků, větvičky, listí a vypletý plevel a nebarevný papír z krabic jde do vrchních vrstev brambořiště nebo hrůbků, přebytky pak na dlouhodobé kompostiště, pokosenou trávu průběžně spotřebováváme jako obkladový mulč v bambořišti, popel z táboráku, grilování a uzení rozházíme na podzim přímo na záhony. Z přirozených hnojiv se nám osvědčil sušený kravský hnůj a zkvašený výluh z kopřiv, z chemických látek používáme v zelinářské části zahrady jen pálené vápno (5 kg/ rok) a ledek vápenatý (1 kg ročně) vápno k občasné dezinfekci kompostu a vápnění vápnomilných druhů rostlin, ledek pak jen v množství menším než malém pro jarní vybuzení sazenic k intezívnímu růstu. Z chemických ochranných prostředků používáme velmi omezeně už jen Kuprikol, a to na podzimní a jarní postřik broskvoní a k nezbytnému postřiku rajčat (zde to bohužel opravdu jinak nejde, bez alespoň minimálního postřiku není úroda broskví ani rajčat skutečně žádná...). Část zeleniny, která vyžaduje bohatou kořenovou výživu a dostatek spodní vody, (cukety a ostatní dýně, okurky, rajčata a ačokču pěstujeme zásadně na hrůbkách nebo v rygolech zakládaných na podzim minulého roku navršením či vyplněním odpadní organickou hmotou a mladým kompostem, vinnou révu hnojíme z jara a na podzim jen starším, dobře rozloženým kompostem a jednou za tři roky vápníme. Brambory, na které se v poslední době specializujeme, pěstujeme už mnoho let jednoduchým a téměř bezpracným způsobem. Na pod- EKOZAHRADA Říjnová zim na budoucí záhon, třeba na staré jahodiště tak jak je, nebo dokonce na nevyužitelnou zatravněnou (zaplevelenou) plochu, začneme klást vrstvu hrubého bioodpadu (stvoly kukuřice, slunečnic, materiál po osečkovávání vinné révy atd.), na tuto vrstvu pak přidáváme všechen jemnější organický materiál (listí, zbytky zeleniny, kuchyňský odpad, vypletý plevel, pokosenou trávu...) a při suchém počasí občas vydatně zalijeme, aby se při teplém babím létě materiál co nejvíce rozložil. Čím je tato vrstva vyšší, tím lépe optimum je 30 až 50 cm. Na jaře příštího roku pak do takto připraveného podkladu sázíme sadbu brambor co nejranějšího typu jaký v maloobchodě seženeme a to tak, že do lůžka pod každý sázený brambor dáme lopatu starého, dobře vyzrálého kompostu, a přikryjeme další lopatou téhož kompostu. Čas výsadby se řídí vývojem počasí v našich podmínkách mrazové kotliny je optimum konec dubna, začátek května. Jakmile keříky brambor dosáhnou výšky 10 až 15 cm, začínáme kolem nich nastýlat jemný travní mulč, a to v průběhu jara co nejdéle to jde... Zavlažovat záhon netřeba, spodní voda a mulč udržují optimální vlhkost po celé vegetační období. Sklízíme postupně po sondáži v krajních řádcích po 90 až 100 vegetačních dnech, podle typu ranosti té které odrůdy. Poučení na závěr: Celé hospodaření s organickými odpady je třeba promyšleně organizovat nejméně s půlročním až ročním předstihem plochu pro netradiční pěstování brambor v podestýlce biologických odpadů a mulčovací trávy připravujeme od začátku září, hrůbky pro zeleninu pak průběžně budujeme od září do listopadu. Tak má založená organická hmota dostatek času na důkladnou přeměnu v hodnotný substrát, v kterém příští rok sadba brambor a zeleniny najde dostatek využitelných živin. Stanislav Krčka Brambořiště na začátku vegetace 17. května bio 10/

12 BIODIVERZITA Osobo, neviděla jste tudy jíti děti? Pleju len... V minulém Bio jsme přinesli první část vyprávění o lnu. Stručně jsme připomněli len v historii, např. jako plátna egyptských mumií i naše evropské kapesníky nebo označení, že rod vymřel po přeslici, odvozené od pomůcky ke zpracování lnu, s níž pracovaly i ženy nejurozenější. Zmínili jsme staročeské přástky a srovnání výroby lněného plátna a chleba, které jsou obě velmi složité. Podrobněji pak byl představen len v pohádce Sedmero krkavců a básni Zlatý kolovrat od našich klasiků B. Němcové a K. J. Erbena. Dnes se zastavíme u pohádky O perníkové chaloupce a u příběhu Jak krtek ke kalhotkám přišel. V obou totiž opět len hraje důležitou roli. DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA O perníkové chaloupce Tuto pohádku dobře zná snad každý a její děj tedy netřeba přibližovat. V různých pramenech má však její závěr poněkud odlišnou podobu. U některých autorů děti ježibabu samy vhodí do pece, někdy není závěr tak strašný. U Boženy Němcové, zůstaneme-li u této klasické autorky, děti prchají od perníkového chaloupky a honí je dědek z chaloupky. Naštěstí na útěku potkávají na poli ženu plející len. Ta je posílá na bezpečnou stranu cestičkou do lesa a jejich pronásledovateli na otázku, zda neviděla děti, odpovídá větou, kterou jsme si vypůjčili do titulku: Osobo, neviděla jste tudy jíti děti? Pleju len.... Dále žena popisuje podrobně postup, co dělá a následně bude dělat se lnem pletí, trhání, máčení, sušení, tření, vochlování, nadívání na kužele, předení, soukání, tkaní, bílení, střihání, šití, až po odívání a nošení, ba dokonce, až do úplného roztrhání a spálení zbytků (viz úryvek textu v rámečku). Plečka lnu tedy postupně vypočítává všechny úkony, které se lnem budou konány a taková dlouhá přednáška by jistě udolala nejen dědka z perníkové chaloupky... Jak krtek ke kalhotkám přišel Oproti Sedmeru krkavcům i Perníkové chaloupce je pohádka (či vyprávění) Jak krtek ke kalhotkám přišel poměrně nová, vznikla až po druhé světové válce. Krtkovu cestu ke kalhotkám známe z filmové podoby i jako knihu. Autorem podoby krtečka je Zdeněk Miler, textu u knižní podoby Eduard Petiška. Také v tomto příběhu sehrává významnou, ba hlavní úlohu len. Co všechno říkala plečka o lnu V pohádce O perníkové chaloupce od Boženy Němcové utíkají Jeníček s Mařenkou od zlé báby a dědka, kteří si je chtějí upéct, za to, že jim děti loupaly perníček z jejich perníkové chaloupky. Děti by asi dědkovi neutekly, kdyby nepotkaly po cestě ženu na poli se lnem: Prosím vás, panímámo, povězte nám, kudy bychom se dali; zlý dědek z perníkové chaloupky nás honí, chtějí nás upéct, že jsme jim kousek střechy uloupli. Tuto se dejte do lesa, tou cestičkou, však já dědka zdržím, řekla plečka a ukazovala dětem do lesa. Děti utíkaly dále a za chvíli přiběhl dědek a silně si odfukoval. Osobo, ptal se plečky, neviděla jste tudy jít děti? Pleju len, odpověděla žena, jako by mu byla nerozuměla. Osobo, já se vás ptám, jestli jste tudy viděla jít děti? Až vypleju a uzraje, budeme trhat. Osobo, rozumějte pak, ptám se vás, jestli jste viděla tudy jít děti? Až vytrháme, budeme drhnout semeno, a pak len močit. Osobo, cožpak nerozumíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? Po vymočení prostírat a v peci sušit. Osobo, vy jste snad hluchá, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? Nu, a po vysušení budeme třít a po vytření vochlovat. Osobo, neslyšíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? Tak; nu a po vochlování budeme nadívat na kužele a příst. Osobo, co mi do toho, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? Až napředeme pěkných tenkých přadýnek, budeme soukat. Osobo, osobo! Ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? Až nasoukáme, budeme tkát pěkné tenké plátno. Osobo, co je mi do plátna, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? Až utkáme, budeme bílit, až vybílíme, budeme stříhat a šít košile, košilky, pleny a vínky, sukně a zástěry. Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? A tak, co s tím budeme dělat? Nu, budeme se do toho odívat a nosit se čistě bíle. Osobo, prosím vás, neviděla jste tudy jít děti? Až to roztrháme? Nu, pak to podpálíme, uděláme z toho troud. Nu, do troudu budeme pak křesat tak dlouho, dokud nevydá živou jiskřičku, a boží ohníček ho nestráví. Boží ohníček rozejde se v dým, dým pak v povětří, a to je konec mojí řeči. Osobo, já se vás na to neptal, ptám se vás, neviděla-li jste tudy jít děti? Děti? Nu, to jste měl hned říct, bodej neviděla, ba viděla, šly tam tudy tou cestičkou po polích a přímo k tomu potoku, co ty vrby jsou. Ale už je nedohoníte, skákaly jako poštolky," při těch slovech ukázala žena dědkovi na opačnou stranu, kudy byla dříve děti poslala. Dědek to poznal, zlostí odplivnul a zpátky domů šel, a když odešel, i žena z pole zmizela a děti přišly domů. Jak velký byl len, který plela žena z pohádky O perníky chaloupce, nevíme. Na snímku typické stromečky mladého lnu. 12 Políčko se lnem ve skanzenu v Krňovicích

13 Krteček touží po kalhotkách a chtěl by získat kalhoty s kapsami. Zpočátku je bezradný, pobíhá sem a tam a neví, jak kalhotky získat. Rak mu nabízí, že mu na kalhotky nastříhá svými klepety ale je třeba už mít plátno; rákosníček by zase svým šikovným zobáčkem kalhoty ušil, ale je potřeba přinést plátno nastřihané... V pláči se krtečkovi zjevuje rostlina lnu, která mu praví, že když udělá vše tak, jak mu řekne, bude mít své vytoužené kalhotky. dočasné zadržení sebe sama), bez jakékoliv pomoci zvenčí. Krteček naopak prosí o pomoc celý zástup spolupracovníků a v některých chvílích poté, co len sám vypěstoval, vlastně jen přenáší surovinu mezi jednotlivými zvířátky, zpracovateli lnu. Žádnému však nikdy neopomene pěkně poděkovat za jeho práci. Oba hrdinové, Bohdanka i krteček, však nakonec skrze len dochází svého štěstí... Tolik pro tentokrát ke lnu. Jistě bychom nalezli len nejen v pohádce Sedmero krkavců, Perníkové chaloupce, Jak krtek ke kalhotkám přišel a v básni Zlatý kolovrat, ale i v mnoha a mnoha dalších příbězích naší literatury. Uvedené příklady mohou být dobrou inspirací, abychom další příklady Na květech lnu někdy potkáme i včely a souvislosti, a to nejen u lnu, hledali již dále sami. Petr Dostálek FOTO autor Krteček od Zdeňka Milera zdraví čápa, který mu právě nalámal stonky lnu na jeho kalhotky (repro z Knihy jak krtek ke kalhotkám přišel vydané, nakladatelstvím ALBATROS v roce 1996) A krteček se tedy dá do práce! Nejprve nosí vodu na zalévání, odhání housenky a pečuje o len sám. Pak již ale začíná velkolepá spolupráce s mnoha malými i velkými pomocníky. Močí len se žabkou, čáp mu láme stonky, na ježkových bodlinách len pročesává, pavoučkové soukají, borůvky dávají svou modrou barvu na obarvení plátna, mravenci tkají... Nakonec jsou krásné kalhotky s kapsami na světě a krtek má velkou radost! Bohdanka a Krteček osamělá a kolektivní lněná cesta ke štěstí Srovnáme-li výrobu lněného oděvu u Bohdanky z pohádky Sedmero krkavců a u krtečka z příběhu Jak krtek ke kalhotkám přišel, jsou si v mnohém podobné. Hlavní hrdina (či hrdinka) musí mít hodně trpělivosti a vytrvalosti, aby se dočkal výsledku, je třeba, aby sám vynaložil značné úsilí a houževnatě pracoval, podřizuje se plně zadanému postupu. Nápadný je ale zejména rozdíl v cestě ke konečnému výsledku. Bohdanka len seje, pleje, trhá, rosí a zpracovává zcela sama (snad nutná podmínka vykoupení bratří, včetně mlčení, jež lze pojmout jako Jaké budou letošní výsledky pěstování starých odrůd? Pěstitelská sezóna pomalu končí, a tak prosíme ty pěstitele, kterým jsme na jaře zaslali semena ze Seznamu starých, krajových, netradičních plodin a odrůd Gengelu, o vrácení namnožených osiv a přiložení zprávy o tom, jak se zahradničení s nimi dařilo, jak ta která odrůda prospívala. Ve zprávě o pěstování prosím stručně uve te: jak u vás odrůda rostla, jaký byl zdravotní stav, jak reagovala odrůda na rozmary letošního počasí atd., výnos a jak chutnala, pokud jste ji využili na konzum, např. ve srovnání s jinými odrůdami, zda u cizosprašných druhů byla dodržena prostorová izolace, tj. vzdálenost od jiné odrůdy stejného druhu, zkuste zachytit svůj celkový dojem z odrůdy a třeba některou její typickou vlastnost. Semena, která jste namnožili, zasílejte prosím vyčištěná a vysušená. K balení použijte průhledné plastikové sáčky, které umožňují rychlé přehlédnutí množství a kvality semen. Ideální jsou sáčky s uzávěrem, tzv. zámkem, které chrání semena proti vlhkosti. Semena musí být předem dobře usušená, zcela suchá, jinak v neprodyšném sáčku záhy zplesniví! Každé osivo je třeba popsat. Na popisku prosím uve te: druh, název odrůdy a rok sklizně, lze doplnit své jméno. Množství osiva či počet vrácených semen je zhruba takový, jaký jste na jaře dostali. Pokud se vám podařilo namnožit větší množství osiva, můžete takto poslat třeba dvě malá balení a zbytek ponechat ve větším sáčku. Další možností je rozmnožená semena si ponechat a nabídnout je příští rok přímo v Seznamu pro zájemce z řad veřejnosti. V tom případě prosíme ve stejném termínu taktéž o zprávu, že přihlašujete svou odrůdu do Seznamu a adresa (semena již nezasílejte). Cenné je nabízet i jen jednu či dvě plodiny. Těšíme se na vaše zprávy, zaslaná semínka a nabídky do Seznamu Zasílejte je do 30. října Uvítáme i vaše zkušenosti s využitím letošního Seznamu, a také návrhy k fungování systému, možná zlepšení a zdokonalení. Děkujeme! Adresa pro zaslání semen a zpráv: Gengel o. p. s., Veselka 52, Trhové Sviny Před uložením je potřeba semena dobře vysušit na fotografii dosušování semen kozí brady pórolisté (snímek P. Dostálek) bio 10/

14 NAŠE TÉMA Energeticky využitelná rostlina hit počátku 21. století slouží jako výborné krmivo Jakostní píce KRMNÉHO ŠŤOVÍKU zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka Krmný š ovík Rumex OK 2 je vytrvalá kulturní plodina (až 10letá), která se u nás začala pěstovat jako tzv. energetická rostlina palivo pro vytápění budov. Původně byl ale š ovík vyšlechtěn (na Ukrajině) křížením š ovíku zahradního a tjanšanského jako kvalitní krmná pícnina. V poslední době jej proto už také někteří naši zemědělci začali pěstovat ke krmení hospodářských zvířat. Výsledky jsou více než příznivé: krmný š ovík zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka, jak bylo zjištěno v provozních podmínkách na různých místech po celé ČR. Stručný přehled dosavadních výsledků je uveden v následujícím příspěvku. Hodnocení výsledků Foto č. 1. Krmný š ovík po sedmileté pastvě podhůří Orlických hor První příznivé výsledky byly získány při pastvě ovcí. Také pastva skotu na výkrm byla úspěšná, i když š ovíkový porost nebyl, bohužel, správně ošetřován. Š ovík proto postupně z porostu mizel a po 7 letech jeho spásání zde převládaly už jen různé druhy trav (viz foto č. 1). Přesto i tento nižší podíl š ovíku plně vyhovoval pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy a pěstitel byl spokojený také proto, že náklady na jeho ošetřování byly minimální. Dobré zkušenosti jsou i se zkrmováním zelené hmoty, bez její další úpravy, kde několik pěstitelů zaznamenalo zvýšenou dojivost, minimálně o 1 až 2 l/krávu/den. Pro přímé krmení na zeleno je třeba sklízet porost mladý (viz foto č. 2), vícekrát do roka. V letošním roce bylo zakládání porostů tohoto dlouhodobě vytrvalého porostu zvláš úspěšné. Při správném ošetřování vzešlého porostu, tj. včasném posečení plevele, bylo možné již koncem července sklízet první užitkovou seč. Porost byl plně zapojený, čistý, bez plevele, jak je zřejmé z foto č. 3. Za zhruba 5 týdnů narostla druh seč, takže začátkem září bylo z 1 ha celkem přes 2 t kvalitní krmné píce. Je to velký úspěch, protože běžně se v prvém roce ještě š ovík nesklízí, ale letos k tomu byly zvláš dobré podmínky. Výrazné zvýšení dojivosti bylo zjištěno zejména při zkrmování š ovíkové senáže, (foto č. 4), kde bylo současně zaznamenáno zlepšení kvality mléka (např. zvýšení obsahu tuku o 0,2 %, obsah bílkovin o 0,1 %) i zvýšená dojivost (asi o 1 2 l na 1 dojnici). Po příznivých zkušenostech se pěstování š ovíku ke krmení začíná postupně stále více rozšiřovat, ale přesto je k němu zatím všeobecně značná nedůvěra. Je to tím, že si jej lidé ztotožňují s plevelnými druhy š ovíků, se kterými permanentně bojují a nedaří se je snadno likvidovat. Krmný š ovík Rumex OK 2 je ale vyšlechtěná krmná pícnina, plně ustálená odrůda, která nemá nic společného s plevelnými druhy š ovíků. Obavy vznikají hlavně proto, že je to údajně Foto 2. Sklizeň krmného š ovíku na zeleno ve třetím roce vegetace acidogenní rostlina, která by mohla působit např. odvápnění kostí. Tomu ale neodpovídají zkušenosti, např. z ekostatku v Dolní Hedeči u Králík, kde jej zkrmují už třetím rokem. Shodou okolností bylo v minulém čísle právě tohoto časopisu uvedeno, že jsou tito ekozemědělci s krmením š ovíku spokojeni. Výsledky jsou příznivé i z hlediska vyšších výnosů, než tomu je na běžných loukách, jak vyplývá i z následně uvedeného přehledu výnosů š ovíku z r. 2010, pěstovaného na ploše 29,86 ha. Postupně byly sklizeny celkem tři seče na senáž (při sušině asi 30 %) a čtvrtá se využívala ke Š ovík 1. seč 2. seč 3. seč pastva celkem /rok TTP pro srovnání datum sklizně od do t /ha výnos v t/ha výnos v t/ha 2,696 2,930 2,625 1,750 x 10,00 5,4 Poznámka: x ) odhadem 2/3 výnosu 3. seče; TTP trvalé travní porosty konci vegetace jako pastva viz uvedená tabulka. Kvalita mléka Další spolehlivost krmení Rumexem OK 2 vyplývá z hodnocení kvality mléka po jeho zkrmování. Byly vyhodnoceny tři způsoby krmení, včetně tradiční luční píce z TTP, jak je zřejmé z tabulky č. 1. Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna OLMA, a. s. Olomouc. V tabulce jsou uvedeny nejdůležitější údaje, potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem více vzorků, tak jak je odebírala mlékárna. Všechny hodnoty po přikrmování š ovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo oproti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly pasoucí se dojnice na TTP přikrmovány š ovíkovou senáží: tuk se zvýšil o 0,2 %, bílkoviny o 0,135 %. Ještě výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na š ovíkovém porostu přikrmovaném senáží z TTP a to přibližně o 0,55 %, obsah bílkovin se zvýšil také více, téměř o 0,3 %. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán koeficient (tuk : bílkovině), podle něhož se hodnotí stupeň kyselosti zkrmované píce, což má mít vliv na kvalitu mléka a který má být mezi 1,1 až 1,5. Z údajů vyplývá, že při pastvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient nejnižší, tj. 1,08, což je sice těsně, ale ještě pod hranicí pásma optimálních hodnot klasifikace. Po přikrmování š ovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje, a to na 1,104 až na 1,158. Z těchto výsledků vyplývá, že tradiční luční píce je kyselejší než krmný š ovík. Je to pravý opak toho, co je zatím zakořeněno v názorech odborné veřejnosti. 14 bio 10/2011

15 Foto č. 3 Porost krmného š ovíku v 1. roce vegetace před první sklizňovou sečí Tabulka 1 Foto č. 5. Krmný š ovík před čtvrtou sečí v Dolní Hedeči Také další dvě hodnoty TPS (tuku prostá sušina) a kasein se vlivem krmení š ovíkem zvýšily a to opět více při pastvě na š ovíku s příkrmem senáže z TTP. Obecně lze tudíž konstatovat, že se kvalita mléka zlepšila nejvíce při přímé pastvě na š ovíkovém porostu. V letošním roce se vegetace Rumexu OK 2 v Dolní Hedeči opět dobře rozvíjí, jak dokazuje i foto č. 5, před sklizní již čtvrté seče, která bude využita pro pastvu dojnic, stejně jako tomu bylo v závěru vegetace loňského roku. Stanovení krmných hodnot Příznivé výsledky s krmením Rumexu OK 2 spočívají v kvalitě této píce, vyjádřené krmnými hodnotami. Analýzy vzorků zajistili odborníci krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty odebíraných z 9letého porostu, od dubna do konce května (Tab. 2). Výsledky byly vyhodnoceny a společně publikovány v časopise Výroba krmiv (Tyrolová, Petříková, Výborná 2009). Stručně lze tyto výsledky zhodnotit takto: krmný š ovík je kvalitní píce, má nejen vysoký obsah dusíkatých látek (dále jen NL), ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to jediná píce, která je bohatá na obě hlavní živiny: NL a cukry, a to navíc v optimálním poměru. Naše běžná píce je na rozdíl od š ovíku jednostranná: je bu bohatá na bílkoviny jeteloviny, nebo na cukry např. kukuřice. Rumex OK 2 je tedy velmi kvalitní a velmi raná píce, kterou lze sklízet na zeleno nebo na senáž již začátkem května (někde i koncem dubna). Včasná sklizeň se doporučuje i proto, že se stárnutím snižuje obsah NL. Obsah cukrů zůstává ale vysoký po celou dobu sledování, což je významné i pro snadnou Foto č. 4. Senáž krmného š ovíku pro dojnice Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka (ekofarma Dolní Hedeč) Způsob Obsah v % krmení tuk bílkovina poměr tuku : bílkovině TPS kasein Průměr z 8 vzorků 1. pastva na TTP 3,797 3,491 1,080 8,934 2, pastva na TTP Průměr z 5 vzorků + š ovíková senáž 4,006 3,626 1,104 8,992 2, pastva na š ovíku Průměr z 5 vzorků + senáž z TTP 4,338 3,746 1,158 9,200 2,960 Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP a pastvou na TTP + š ovíková senáž +0,216 +0, ,024 +0,058 +0,087 a pastvou na š ovíku + senáž z TTP +0,548 +0,285 +0,054 +0,266 +0,185 Tabulka 2 konzervaci, protože není pak třeba používat konzervační prostředky. Obecné výhody krmného š ovíku Krmný š ovík je vytrvalá polní plodina, což přináší řadu dalších výhod: není třeba každoroční nákup osiva, ušetří se náklady na hlubokou orbu a další agrotechnické zásahy a v neposlední řadě je zárukou ochrany půdy proti vodní erozi. Porost krmného š ovíku obrůstá brzy na jaře, vytváří kompaktní porost, který nedovolí smyv ornice, tak jako např. při pěstování kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu je krmný š ovík vhodný i do vyšších poloh a svažitých pozemků, což je zvláš důležité po novelizaci zemědělského zákona, kdy je možno pěstovat širokořádkové plodiny na svazích jen do 7 sklonu (dříve byla možnost až do 13 svažitosti). Rumex OK 2 se (podzim i jaro) seje na husto, proto zde může kukuřici spolehlivě nahradit. Shrnutí Rumex OK 2 krmný š ovík byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás jsme jej využívali jako energetickou plodinu. V poslední době je jeho vysoká krmná hodnota už i u nás příznivě hodnocena a krmení hospodářských zvířat š ovíkem se začíná postupně rozšiřovat. Zvýšila se užitkovost, včetně vyšší dojivosti i kvality mléka: byl zjištěn zvýšený obsah tuků, bílkovin i dalších hodnot důležitých pro zkvalitnění mléka. Pro krmení je nutné sklízet š ovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů), a také proto, aby dále dobře obrůstal. Ing. Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom České sdružení pro biomasu Kontakt: vpetrikova@volny.cz, Tel.: , Obsah živin v % v rostlině š ovíku v několika termínech odběrů datum Sušina 11,47 8,89 11,29 13,01 12,41 NL 31,42 23,87 19,82 13,4 11,99 Tuk 1,47 1,87 1,73 1,128 1,18 Vláknina 9,52 13,41 17,9 24,49 26,72 Popel 11,68 11,21 10,01 8,28 8,68 Cukry redukující nestanovovaly se nestanovovaly se 11,41 13,2 11,21 bio 10/

16 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců zorganizoval ve dnech 22. až 24. srpna 2011 v rámci projektu Přenos know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL (CH) podpořeného z Programu švýcarsko-české spolupráce Fondu Partnerství praktický seminář vzdělávací cestu do Svýcarska na téma: Zelenina v ekologickém zemědělství poznatky výzkumu v praxi. Třicet účastníků, z toho více než polovina praktických pěstitelů zeleniny, mělo možnost prohlédnout si tři ekologická hospodářství, seznámit se podrobně s praktickým pěstováním biozeleniny, a také se způsobem odbytu. Ve FiBL Švýcarském výzkumném ústavu pro ekologické zemědělství si účastníci prohlédli pokusné pozemky s odborným výkladem a vyslechli zajímavé přednášky. Přínosem vzdělávací cesty byla i možnost předat si vzájemně zkušenosti o pěstování biozeleniny. Polní zelinářství v Ingersheimu Cestou do Švýcarska byla první den naplánována návštěva biodynamického zahradnictví pana Georga Willmanna, který hospodaří v německém Ingersheimu na 15 ha již od roku Mezi hlavní plodiny pěstované v polních podmínkách řadí hlávkový a ledový salát, byliny a fenykl, ve skleníku pak rajčata, papriky a okurky. V zimním období pěstují polníček a rychlí čekankové puky. Pro uskladnění pěstují celer, červenou řepu, pór, čínské zelí a černou ředkev. U řady druhů produkují vlastní osiva (mrkev, pór, fazole, květák, polníček, hlávkový salát a rajčata), u některých druhů se pokoušejí o vlastní šlechtění. Aby zabránili závislosti na velkých osivářských firmách, společně s 90 zemědělci založili vlastní společnost pro výrobu bioosiv a šlechtění Bingenheimer Saatgut, se kterou úzce spolupracují. Jednou až dvakrát za 3 4 roky hnojí vlastním kompostem. Veškeré organické zbytky a hnůj od osmi krav kompostují. Dokupují pouze mletou rohovinu do skleníkových substrátů. Na čerstvě vyhnojených pozem- Porost biozeleniny v Ingersheimu Postřehy z praktického semináře vzdělávací cesty do Švýcarska ZELENINA V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ poznatky výzkumu v praxi (1) Pěstování polníčku pod krytem cích pěstují zeleniny náročné na živiny (koš- áloviny), následné plodiny pak v dalších letech nehnojí. Fosfor je, dle pana Willmanna, v dostatečném množství do půdy dodáván kompostem. Co se týče zeleného hnojení, tak na jaře využívají směs ovsa, pelušky a vikve. V létě pak pouze vikev letní, nebo ostatní osivo dle slov pěstitele vyzobou ptáci. Koncem léta doporučuje vyset hořčici, pohanku, ředkev olejnou nebo svazenku. Pro zelené hnojení v zimním období pak doporučují ozimé žito, ozimou vikev, ozimý hrách, které se pak na jaře zamulčují a zapraví. Zajímavé bylo, že jsou schopní např. fenykl, který bylo možné během exkurze vidět, udržet v chladicích zařízeních až do listopadu. Využívají poměrně hojně u některých pěstebních bloků květnaté pásy. Polní porosty salátu jsou zavlažovány jemnější kapkou, aby nedocházelo k znečiš ování hlávek, i když se tomu při silnějších deštích nelze vyhnout. Jako ochranu proti škůdcům používají nejen v případě šlechtění, ale i při běžném pěstování zelenin např. Bacillus thuringiensis, dále pak nakrytí textilií proti škodlivým housenkám. Při hnilobě hlavně semenářských porostů napadené místo vyřežou a následně ošetří rohovou moučkou. Při pěstováni jednotlivých kultur po sobě se snaží sledovat chování jednotlivých druhů rostlin. Např. při pěstování celeru po cibuli není tento celer tolik napadán septoriózou celeru. Rajčata ve skleníku pěstují od března do listopadu. Skleníky vytápěli v minulém období topným olejem, ale nyní přešli na topení dřevem. Ve spolupráci s univerzitou se také pokoušejí vytápět skleníky a přilehlé budovy za pomoci zásobníků vody, které jsou ohřívány slunečním zářením. Uvádějí, že je možné ušetřit přibližně % energie. Organický odpad míchají pro kompostování s koňským hnojem a zeminou. V létě kompost proti vysychání zakrývají mulčovací textilií, při poklesu vlhkosti zavlažují. K dalším zajímavostem patří ukázka kořenových soustav rostlin. Pro tyto účely mají vytvořeny kořenové panely, které po otevření detailně ukazují kořenový systém rostlin. Na pozemcích určených pro brzké jarní pěstováni se snaží zorat do Vánoc, často využívají také meziplodiny. Pro eliminaci plevelů používají různé typy kypřičů. Před každým výsevem či výsadbou půdu převláčí, aby byly zničeny vzcházející plevele. U pomalu klíčících zelenin používají před vzejitím termickou plečku. Ukázky pěstebních technologií rajčat Ukázka kořenových systémů jednolivých druhů zeleniny 16 bio 10/2011

17 Prohlídka polních porostů biozeleniny v Brüederhofu Nabídka širokého sortimentu salátů Brüederhof, Dällikon Dalším navštíveným ekologickým podnikem bylo hospodářství Brüederhof, Dällikon. Farma má 90leté zkušenosti s pěstováním zeleniny. Ekologicky hospodaří již 20 let. Z celkových ploch zaujímá orná půda 2/3, zbytek jsou louky. Pěstují především zeleninu pro uskladnění (5 ha) dále asi 3 ha Pěstování rajčat pod fólií brambor, obilí a kukuřici. Zabývají se také chovem krav (cca 100 ks). Farma má rovněž zařízení na výrobu bioplynu, který vyrábějí ze statkového hnoje. Zeleninu pěstují v blocích, záhon má šířku 12 m (z důvodu používané mechanizace) a z každé strany je vyset travnatý pás o šířce 3 m, který se po dvou letech posouvá. Plevel se v porostu reguluje plečkováním (pětkrát za vegetaci), jedenkrát okopávkou, a v případě potřeby dalším plečkováním a ručním pletím. Celer sklízejí vyorávačem brambor. Asi 60 % celeru je dodáváno na zpracování, zbylých 40 % pak do odbytového družstva COOP a dalším velkoodběratelům. Farma se rovněž zabývá prodejem zeleninových bedýnek. Každý týden připravují bedýnky pro 600 odběratelů. Odběratel si může prostřednictvím internetu zvolit velikost bedny a její složení. V období návštěvy obsahovala bednička např. salát, fenykl, cuketu, dále bývá doplňována o mléko a maso. Zeleniny z přímého výsevu jako špenát, ředkvička a fazole se vysévají jednořádkovým secím strojem Zelmer. Rajčata pěstovaná ve fóliových krytech mají naroubovaná, což zabezpečuje asi o třetinu vyšší výnos, může se tím ovšem někdy negativně ovlivnit výraznost chuti. Tomáš Kopta a Miloš Jurica, Zahradnická fakulta MENDELU Brno v Lednici FOTO autoři a archiv PRO-BIO DOKONČENÍ PŘÍŠTĚ Spolufinancováno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu č. PF006 Přenos know-how v oblasti kvality a poradenství v EZ; využití dlouhodobé spolupráce PRO-BIO (CZ) a FiBL (CH). Bez mechanizace se polní zelinářství neobejde Zařízení pro solární ohřev skleníku bio 10/

18 SVAZ PRO-BIO Před reformou společné zemědělské politiky po roce 2013 ZEMĚDĚLSKÝ SVAZ ZAHÁJIL BITVU ŠUMPERK Zemědělský svaz útočí na ekologické zemědělce. Vyčítá jim míru podpory a poukazuje na údajnou neefektivitu využívání dotací. Některé výroky můžeme velkoryse přejít, ale podobná prohlášení a zprávy ignorovat nelze. Je evidentní, že zástupci Zemědělského svazu a ekologičtí zemědělci vnímají krajinu, a natož pak tu zemědělskou, která je všechny živí, zcela odlišně. Plně chápu, že s reformou společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013 bude stoupat i agrese vůči ekologickým zemědělcům. Nicméně, agresoři musí počítat s tím, že to nenecháme bez odezvy, komentovala situaci Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Právě reforma SZP a její možné ozelenění je pravděpodobně tím, co některým organizacím typu Zemědělského svazu nedá spát. Nejspíš proto je možné považovat antikampaň vůči podpoře šetrných způsobů hospodaření za odstartovanou. Zatímco v Evropské unii (EU) zastřešující organizace Sdružení evropských zemědělských svazů COPA-COGECA, jíž je Zemědělský svaz členem, organizuje konferenci podporující ekologické zemědělství, na níž se snaží za účasti vysokých představitelů EU zdůraznit jednoznačné benefity ekologického zemědělství z hlediska biodiverzity, kvality vody, vlivu na půdu, welfare zvířat apod. Zemědělský svaz v České republice upozorňuje na špatně nastavenou dotační politiku a v důsledku toho na nedostatek tuzemské bioprodukce. Faktem je, že domácí výroba biopotravin neustále roste, oproti produkci konvenčních potravin, která klesá. Navíc, podpora ekologického zemědělství (EZ) je poskytována úmyslně v rámci podpory ochrany životního prostředí. Chápeme, že tyto typy podpor,leží v žaludku' Zemědělskému svazu, protože na ně většina jejich členů s ohledem na jimi zvolený způsob hospodaření nedosáhne. Nepřekonatelnými podmínkami pro členy Zemědělského svazu jsou především, rozumná míra intenzity živočišné výroby, trvale udržitelná struktura osevních postupů a zákaz používání chemických hnojiv," uvedl Kamil Toman, člen rady PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Výše jmenované podmínky však ekologičtí zemědělci dodržují, a tak zaručují zdravou krajinu bez eroze a bez postupné ztráty úrodnosti. Cílem ekologických zemědělců není vydrancovat zdroje zemědělské krajiny, ale produkovat tolik potravin, kolik přirozeně snese. Na rozdíl od některých konvenčních zemědělců, kteří mohou vnímat půdu spíše jako držák na rostliny, kterým se všechny živiny dodají umělými hnojivy a pesticidy, a herbicidy zajistí, aby se v krajině neuživil žádný škůdce, například v podobě zpěvného ptáka. Zemědělský svaz vyčítá ekologickým zemědělcům i způsob chovu dobytka a opírá se o čísla. Zatímco konvenční zemědělci chovají na hektar trvalých travních porostů 1,2 dobytčí jednotky, ekologičtí zemědělci pouze asi 0,5 dobytčích jednotek. Čísla však nevypovídají o welfare zvířat, ani o tom, kde a v jakých podmínkách jsou chována. Řada ekologických zemědělců hospodaří v extenzivních oblastech, kde ani není možné více zvířat na přirozené pastvině uživit. Samozřejmě, že je i naším cílem a snahou Ministerstva zemědělství ČR, aby tuzemská produkce biopotravin plně pokryla spotřebu, nicméně na ochranu životního prostředí a pozitivní vliv EZ na něj, nesmíme zapomínat. Pro navýšení produkce tuzemských biopotravin je nutné směřovat další podporu také na investice do zemědělských stájí a zpracovatelských kapacit, do podpory marketingu apod. Je zarážející, že přestože Zemědělský svaz deklaruje podporu EZ, tak do tvorby Akčního plánu pro ekologické zemědělství se aktivně nezapojil. Pokud by o to skutečně stál, jistě by měl možnost. Vždy je snazší z povzdálí vznášet kritiku, připomíná Nesrstová. V souvislosti s ekologickým zemědělstvím si již mnozí politici uvědomují, že pokud se započítají negativní dopady a náklady na odstranění škod silně chemizovaného monokulturního zemědělství, stává se nakonec ekologické zemědělství pro daňového poplatníka oproti konvenčnímu zemědělství efektivnější. A to včetně podpor. Skutečným důvodem, proč je produkce domácích biopotravin nižší, než bychom si přáli, je právě nastavený systém podpor. Znečiš ovatel životního prostředí Ochutnej ten rozdíl v podobě zemědělce užívajícího chemikálie nic neplatí, ale ještě je dotován za svoji činnost. Proto se ekologickému zemědělství v České republice nedaří rozvíjet tolik v úrodnějších oblastech na orné půdě, kde se poškozování životního prostředí vyplácí nejvíce. Tam, kde se nemusí hradit způsobené škody na majetku, se dá konkurovat velmi těžko. Pak nelze mluvit o rovných příležitostech, vysvětlil Kamil Toman. Ekologičtí zemědělci se na evropské úrovni shodují, že je třeba investovat intenzivněji do výzkumu, což jim také umožní zvýšit produktivitu. Lidé, včetně kritiků, by měli pochopit, že ekologické zemědělství je v přímé interakci s životním prostředím. Z tohoto důvodu se domníváme, že ekologické zemědělství mu sí mít vysokou prioritou v rámci společné zemědělské politiky i po roce 2013, uvedl italský ministr zemědělství Francesco Saverio Romano na nedávné konferenci v Bruselu. Závěrem si lze položit otázku, zda vyčítání dotací pro ekologicky hospodařící sedláky, které od Zemědělského svazu zaznělo, není jen otázkou typicky české vlastnosti závisti, ale i neochoty se změnit. Vždy pokusit se být k přírodě šetrný, nebo dokonce přínosný, může každý. Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a Spolek poradců v EZ ČR zvou na seminář FAREMNÍ ZPRACOVÁNÍ MLÉKA A PRODEJ ZE DVORA Program semináře: současný stav stav v ekologických chovech legislativa faremního zpracování a prodeje ze dvora faremní zpracování a prodej ze dvora v praxi exkurze na farmě Semináře se konají: Dvorský statek Olešenka, Ing. Jan Dvorský, Přibyslav (Kraj Vysočina) Farma Menšík, Kuncice pod Ondř. (Moravskoslezský kraj) Pozvánky k seminářům naleznete na Účast na semináři včetně malého občerstvení je zdarma. Všichni jste srdečně zváni! Informace a přihlášky na: andrea.vizinova@pro-bio.cz, tel.: , Spolek poradců v ekologickém zemědělství CR, 18 bio 10/2011

19 Biodiverzita, krajina, ekologické zemědělství LIDÉ NA STARÝCH HAMRECH Přechod na ekologické hospodaření s rozvíjejícím se hnutím šetrného zemědělství po roce 1989 nebyl pro JZD Staré Hamry přechodem bylo to prostě označení stávajícího způsobu hospodaření. Nic nového vždy je to normální, přirozené, řekl by Ing. Petr Šimeček, který družstvo vede. Vždy se tu hospodařilo tak, jak to beskydská příroda dovolila co umožňovala půda, klimatické podmínky, nadmořská výška; tak, jak se to člověk po staletí v průběhu střídajících se ročních období učil. Normální přirozené je i zapojení družstva do projektu Ekozemědělci přírodě, který se Bioinstitutu daří uskutečňovat již od roku Proč se účastní JZD Staré Hamry v projektu Ekozemědělci přírodě? Pro šetrnou péči o louky a pastviny, kterých je celkem téměř 300 hektarů. Staré Hamry: to je 55 osad na ha mozaiku travních porostů rozesetých mezi lesy můžete vidět od Bílého kříže po Lysou horu není organizace pastvy, sečení, sušení a sklízení sena jednoduchá, ale po sto let od doby založení družstva, se způsob hospodaření nemění. Zvláště, jedná-li se o travní porosty s rozmanitými společenstvy podle podloží, výšky hladiny spodní vody, expozice atd. Starohamerští donedávna chovali ovce (85 let), v současnosti chovají krávy bez tržní produkce mléka a dobře vědí, jaké zatížení na které pastvině si mohou dovolit; kde se daří jalovicím, které mají problémy se zabřeznutím, jakým senem krmit býka, a tomu přizpůsobují množství pasoucích se zvířat, dobu sečení; management travních porostů vůbec. Louky s tradičními sušáky na Gruni, historický snímek rázu zdejší krajiny Pasoucí se skot na Gruni, historický snímek Plemeno valaška Pro záchranu starých plemen hospodářských zvířat podařilo se zachránit plemeno ovce valaška, jehož chovatelé dnes mají vlastní klub. V současnosti se věnují záchraně skotu slezská červinka. Pro záchranu tradičních odrůd polních plodin jako je například jarní žito (zvané jařyna); vysadili u nás největší kolekci jeřábů, která má dnes 9 kultivarů a chystají další křížence. Pro zájem seznamovat návštěvníky Starých Hamer s historií i současností místa naučná stezka Gruň Bílý kříž se 14 zastaveními, s naučnými tabulemi. Pro snahu uchovat pomístní jména v obci na unikátní mapě studánek ( stezka-grun.cz/studanky.html). Jmenujme například Jamník, Poledňana, Těšiňoky, Řečica, Porubané; jsou jich desítky... Zpravodaj podpořen z Programu švýcarsko-české spolupráce

20 Vlhká vrchovištní louka Pro potřebu sdílet s místními obyvateli vztah k obci zapisováním historického vývoje jednotlivých osad (řada z nich byla vydána ve Starohamerském zpravodaji). Pohled z Gruňa Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) Druhově bohaté louky Pro zásadu, že je třeba věnovat se vlastním lidem je jasné, že tam, kde se dobře bydlí, líbí se i turistům. Pokud by byla agroenvironmentální opatření podmíněna vztahem hospodáře ke krajině, JZD Staré Hamry by získalo plný počet bodů! Letos se na Starých Hamrech slavilo 100 let od založení družstva. Spontánně, z potřeby vycházet si v nesnadných podmínkách vstříc; z potřeby pomáhat si, nezavírat se ve vlastním pohodlném bezpečí (opravdu bezpečí?) vzniklo v Beskydech družstvo, které hospodaří dodnes a které se dodnes jmenuje Jednotné zemědělské družstvo Staré Hamry. Gratulujeme. Alena Malíková, Bioinstitut Foto: Mgr. S. Čížková a archiv JZD Staré Hamry Botanický průzkum prováděla v roce 2011 Mgr. Stanislava Čížková v rámci zpracování pilotního faremního plánu. Přírodní památka Podgruň Významná je Přírodní památka Podgruň, kde JZD zajiš uje pravidelný management pastvou dvěma kravami. Představuje vlhkou vrchovištní louku v pramenné oblasti potoka Jamník. Celková výměra 2,0652 ha. Horní a střední část území zaujímají společenstva podmáčených stanoviš třídy Scheuchzerio-Caricetea fuscae. Vyznačují se vysokou pokryvností mechového patra tvořeného především rašeliníky (Sphagnum sp.) a ploníkem obecným (Polytrichum commune). Bylinné patro tvoří např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) a přeslička bahenní (Equisetum palustre), ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava agg.), ostřice ježatá (Carex echinata), violka bahenní (Viola palustris), štírovník bahenní (Lotus uliginosus), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a pcháč bahenní (Cirsium palustre). Hojný je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus). Společenstva níže ležících sušších částí inklinují ke krátkostébelným smilkovým loukám a pastvinám svazu Violion caninae s některými druhy svazu Vaccinion. Travinobylinné porosty jsou tvořeny smilkou tuhou (Nardus stricta), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), kostřavou červenou (Festuca rubra) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), mochnou nátržníkem (Potentilla erecta) a pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). V létě jsou nápadné trsy hojného hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea). Roste tady jedna z největších populací brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) a jediná původní populace klikvy bahenní (Oxycoccus palustris) v CHKO Beskydy. Z živočichů zde byly zaznamenány běžnější druhy. Z obojživelníků se vyskytuje např. skokan hnědý (Rana temporaria), z plazů ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vzácně zmije obecná (Vipera berus). Na dalších pastvinách zaznamenáme např. výskyt hořce tolitového (Gentiana asclepiadea). Na velké části luk a pastvin v jarním období běžně rostou chráněné druhy jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kýchavice Lobelova (Veratrum lobelianum), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) aj. Jen na malé části TTP zaznamenáme ruderalizovaná a degradovaná společenstva. (sč) 20 bio 10/2011