MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Transkript

1 ENVIROS, s. r. o., PROSINEC 2006 MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ STUDIE VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE JAKO NÁSTROJ KE ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK OBYVATEL VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ

2 OBSAH Název publikace Referenční číslo Studie využití obnovitelných zdrojů energie jako nástroj ke zlepšení životních podmínek obyvatel Valašského Meziříčí Stručná zpráva pro ČSOP ECZ6025 Číslo svazku Svazek 1 z 2 Datum Prosinec 2006 Vypracoval: ENVIROS, s.r.o., hlavní řešitel EKOTOXA Opava, s.r.o. Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel a jednatel Adresa klienta: Městský úřad Valašské Meziříčí Odbor územního plánování, stavebního řádu a regionálního rozvoje Kontaktní osoba: Ing. Arch. Dagmar Vávrová vedoucí odboru Ing. Zuzana Štěpančíková Tel.: , Mail: stepancikova@muvalmez.cz Adresa zpracovatele: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti Praha 3 Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Ing. Jaroslav Jakubes Tel.: /493 vladimira.henelova@enviros.cz jaroslav.jakubes@enviros.cz

3 OBSAH 1. ÚVOD 4 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU Spotřeba paliv a energie na území Valašského Meziříčí Bytový a domovní fond a vytápění domácností Analýza centralizovaného zásobování teplem Kvalita ovzduší na území města Valašské Meziříčí Potenciál obnovitelných zdrojů energie a jeho využití Možnosti úspor paliv a energie na území Valašského Meziříčí NÁVRH ŘEŠENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTA Programové prohlášení Rady Valašského Meziříčí na podporu Zdravé energetiky města Regionální inteligentní plán (RIP) PROJEKTY A OPATŘENÍ RIP Priorita 1 Udržitelné plánování v oblasti energetiky a ochrany ovzduší Priorita 2 Nízká spotřeba energie Priorita 3 využití OZE a odpadů Priorita 4 Vzdělávání, osvěta a propagace Priorita 5 Ochrana ovzduší a ekologicky šetrný cestovní ruch REALIZACE RIP A ZAPOJENÍ PARTNERŮ MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ REGIONÁLNÍHO AKČNÍHO PLÁNUCHYBA! ZÁLOŽKA 7. PŘENOS ZKUŠENOSTÍ (PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE) DO PŘESHRANIČNÍHO REGIONU 30

4 1. ÚVOD Tato zpráva je stručným shrnutím rozsáhlé Studie využití obnovitelných zdrojů energie jako nástroj ke zlepšení životních podmínek obyvatel Valašského Meziříčí a jejích příloh. Zpracování studie mělo několik cílů: Zmapovat aktuální stav životního prostředí ve Valašském Meziříčí; Navrhnout konkrétní řešení ke snížení emisí pro jednotlivé skupiny zdrojů znečištění (byty, rodinné domy, střední a zvláště velké zdroje znečištění) s prioritami ve využití obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor; Nastolit systémové partnerství, které bude usilovat o nápravu a zlepšení kvality ovzduší na území města i regionu. K dosažení těchto cílů měly být zejména vyhodnoceny možnosti využití všech dostupných obnovitelných zdrojů energie na území města Valašské Meziříčí a způsob nakládání s energií na území města. Cílovými skupinami studie jsou vedení města, obyvatelé Valašského Meziříčí a mikroregionu Valašskomeziříčsko- Kelečsko, samosprávy ostatních měst a obcí Zlínského kraje, samospráva a obyvatelé sousedního slovenského regionu a partnerského města Čadca. Zadání studie obsahovalo 16 bodů: 1. Analýza individuální zástavby v jednotlivých katastrálních územích Valašského Meziříčí z pohledu spotřeby energie včetně rozvojových ploch pro výstavbu RD; 2. Pasportizace budov v majetku města, analýza možností realizace energetických úspor a obnovitelných zdrojů s dopadem na snížení zátěže ovzduší; 3. Posouzení rozvoje průmyslových zón z pohledu využití OZE k zásobování; 4. Stručný přehled o spotřebách energie a množství produkovaných emisí (SO 2, NO x, CO, CO 2, C x H y, Pb, B(a)P, benzenu, arsenu, kadmia, niklu, PM 10, rtuti) z jednotlivých zdrojů; 5. Analýza potenciálu bioplynu (skládkového a z ČOV), geotermální energie, potenciál slunce, biomasy (odpadní dřevo z výroby, z lesa, seno, sláma), fytomasy, možného potenciálu cíleně pěstované biomasy či fytomasy; 6. Analýza využití centrálních zdrojů tepla, jejich rozvoje; 7. Analýza využití potenciálu jednotlivých druhů OZE; 8. Analýza potenciálu energetických úspor ve všech sektorech; 9. Návrh řešení podpory a propagace ekologicky šetrného cestovního ruchu; 10. Návrh monitorování dat, zjištěných analýzou; 11. Návrh řešení zapojení veřejnosti do získávání analytických údajů; 12. Návrh programového prohlášení Rady města na podporu Zeleného města; 13. Analýza možností zapojení stávajících středisek (informačních, poradenských, EVVO) a podnikatelského sektoru do propagace ekologického cestovního ruchu; 14. Návrh postupu ke snížení energetické a ekologické zátěže města návrh projektů; 15. Návrh řešení udržitelného rozvoje města regionální inteligentní plán; 16. Přenos zkušeností (příkladů dobré praxe) do přeshraničního regionu. Studie je podkladem pro práci města v oblasti ochrany ovzduší, podpory využití obnovitelných zdrojů energie, správě majetku, územním plánování, regionálním rozvoji, a to zejména: MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 4

5 projednané Desatero Zdravé energetiky města (které bylo jako Programové prohlášení na podporu udržitelného rozvoje města v oblasti energetiky a ochrany ovzduší přijato Radou města Valašské Meziříčí v září roku 2006) a Regionální inteligentní plán, který byl v návaznosti na Programové prohlášení města zpracován jako pracovní, systémově vypracovaný podklad pro činnost města v jednotlivých oblastech schváleného Desatera na období let ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 2.1 Spotřeba paliv a energie na území Valašského Meziříčí Obrázek 1: Struktura primární spotřeby paliv a energie ve Valašském Meziříčí, v roce 2002 elektřina 9,2% tuhá paliva 2,8% kapalná paliva 18,9% Doprava 0,2% Bydlení 6,6% Elektřina maloodběr podnikatelé 1,0% OZE 0,0% Terciární sféra 1,7% Elektřina velkoodběr 6,6% Zemědělství 0,0% plynná paliva 69,1% Průmysl 83,8% Obrázek 2: Struktura spotřeby paliv a energie po přeměnách (zahrnuto teplo dodané z DEZA, a. s., odečtena jsou paliva pro výrobu tohoto tepla). elektřina 9,3% OZE 0,0% CZT 5,9% tuhá paliva 2,9% kapalná paliva 15,9% Bydlení 10,3% Doprava 0,2% Terciární sféra 2,9% Zemědělství 0,1% Elektřina maloodběr podnikatelé 1,0% Elektřina velkoodběr 6,7% plynná paliva 66,1% Průmysl 78,8% Zdroj: Aktualizované údaje Územní energetické koncepce Zlínského kraje, ENVIROS, s.r.o. Jak je zřejmé z energetické bilance města, nosným spotřebitelským sektorem je průmysl, který spotřebovává více než 80% primární spotřeby paliv a energie, Celková spotřeba po přeměnách na území města činí GJ/rok. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 5

6 2.2 Bytový a domovní fond a vytápění domácností Přes 65 % bytů ve Valašském Meziříčí tvoří byty v bytových domech. Podíl panelových domů na obytné zástavbě ve městě činí 7,8 %, což o více než polovinu přesahuje celostátní průměr (4,9 %). Převážná část domů - 84,1 % je ve vlastnictví soukromých osob, v přilehlých částech města toto číslo dosahuje 100 %. Obrázek 3: Struktura domovního a bytového fondu města Valašské Meziříčí Domy celkem RD BD Byty celkem Byty v RD Byty v BD Zdroj: SLBD 2001 Velké rozdíly jsou ve způsobu vytápění bytových a rodinných domů. V rodinných domech převažuje vytápění zemním plynem (59%) a uhlím (24%), nezanedbatelný podíl má i elektřina a dřevo (shodně po cca 8%). Byty v bytových domech jsou z více než 77% zásobovány teplem z CZT, 15% bytů je vytápěno plynem, a 7% bytů uhlím. Podíl elektřiny a dřeva na vytápění je v bytových domech zanedbatelný. Obrázek 4: Paliva a energie, použitá pro vytápění v bytových a v rodinných domech ostatní (převážně CZT) 1% Rodinné domy uhlí 24% Bytové domy uhlí 7% dřevo 0,04% elektřina 1% plyn 15% dřevo 8% plyn 59% elektřina 8% ostatní (převážně CZT) 77% Na následujícím obrázku je ukázána struktura spotřeba paliv a energie v domácnostech. Celková spotřeba paliv a energie v roce 2004 byla v tomto sektoru na úrovni GJ/rok. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 6

7 Obrázek 5: Struktura spotřeby paliv a energie v sektoru bydlení města Valašské Meziříčí Struktura spotřeby paliv a energie v domácnostech Valašského Meziříčí, ,8% 2,9% 33,3% 16,5% 37,5% CZT Zemní plyn Elektřina Uhlí Dřevo Z analýzy způsobu vytápění individuální zástavby v rodinných domech, která byla provedena po základních sídelních jednotkách města, byly stanoveny prioritní katastrální území města pro náhradu tuhých paliv obnovitelnými zdroji energie: 1. priorita: Bynina, Hrachovec (téměř 100% RD cca 400 RD - bez plynu, > 60% bytů v RD používá uhlí, 15-20% RD používá dřevo) 2. priorita: Juřinka (plyn pouze částečně), Lhota u Choryně, Potoky-Brňov, Potůčky-Krásno nad Bečvou (> 70% bytů v RD používá uhlí 10-15% RD používá dřevo), celkem cca 250 RD. Obrázek 6: Spalování tuhých paliv v Hrachovci Na území těchto KÚ také dle sdělení města dochází k častějšímu zhoršení kvality ovzduší vlivem mj. spalování uhlí v lokálních topeništích. Součástí regionálního plánu je proto návrh na způsob náhrady tuhých paliv v těchto KÚ. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 7

8 2.3 Analýza centralizovaného zásobování teplem Valašské Meziříčí lze rozdělit na oblasti s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) a na oblasti s decentralizovaným zásobováním teplem z blokových a domovních kotelen event. individuálních zdrojů. Jediným zdrojem soustavy CZT je teplárna DEZA, a. s., která zásobuje tepelnou energií především vlastní podnik, ale dodává teplo i externím odběratelům jak ve formě páry, tak ve formě horké vody. Ve formě páry odebírá teplo zejména masný průmysl, mlékárna a další. Městská horkovodní síť o celkové délce cca m byla po povodni v roce 1997 zcela obnovena technologií předizolovaného potrubí v bezkanálovém provedení. Nová tepelná síť je v provozu od roku 2000 a má 176 objektových předávacích stanic. Teplo pro zásobování bytového sektoru nakupuje od DEZA, a.s., společnost CZT Valašské Meziříčí s.r.o., která provozuje sekundární tepelnou síť v částech obce Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou. Investice spojená s realizací díla byla hrazena společností HARPEN ČR, s.r.o. Investiční prostředky vložené tímto partnerem města do celého díla jsou spláceny po dobu 15-ti let formou nájmu za vybudované zařízení, resp. jednotlivými odběrateli tepla prostřednictvím CZT Valašské Meziříčí s.r.o. Převážná část tepla ze sítí CZT Valašské Meziříčí s.r.o. slouží pro potřebu bytových domů a občanské vybavenosti. Teplo odebírají bytové domy stavebního bytového družstva, realitní kanceláře Aval, sdružení vlastníků bytových jednotek a ČD SDC Zlín. Mezi další odběratele patří základní, mateřské a střední školy a SOU, dále různé úřady, kulturní, sociální a zdravotní zařízení. Obrázek 7: Rozdělení spotřeby tepla ze sítí CZT Valašské Meziříčí, s.r.o. na vytápění a ohřev teplé vody (TV) v roce 2005 Prodej tepelné energie pro vytápění a ohřev TV, CZT Valašské Meziříčí, 2005 (GJ, %) % % Byty Občanská vybavenost Firmy % Zdroj: CZT Valašské Meziříčí, s.r.o. Cena tepla a její vývoj je jednoznačně určen v dlouhodobých kupních smlouvách o dodávkách tepla, které byly před realizací investice uzavřeny s jednotlivými odběrateli tepla z CZT. Délka trvání kupních smluv se rovná délce trvání energetického kontraktingu, tj.15 let. Kupní smlouvy o dodávkách tepla uzavřené s jednotlivými odběrateli tvoří jedinou záruku, že se společnosti HARPEN ČR, s.r.o. vrátí vložené investiční prostředky. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 8

9 Pevná složka ceny tepla za daný rok vzniká rozdělením investice a nákladů CZT Valašské Meziříčí s.r.o. podle instalovaného výkonu předávacích stanic a její doby splácení. Tato cena je však subjektům, které se podílely na spolufinancování PS a jiných částí CZT, o tuto část snížena. Druhou složku ceny za teplo tvoří platba za skutečně odebranou energii (pracovní složka). Z tohoto důvodu má každý odběratel úplně jinou cenu v Kč/GJ. Průměrná cena tepelné energie v posledních letech byla následující: ,26 Kč/GJ vč. DPH, rok ,42 Kč/GJ vč. DPH. Pro rok 2006 byla cena tepla stanovena na 403 Kč/GJ vč. DPH. (Průměrná cena tepla z CZT v ČR je 350 Kč/GJ, do této ceny jsou však zahrnuty všechny teplárenské zdroje v ČR vč. uhelných.) V neposlední řadě má vliv na konečnou cenu tepla z CZT i nákupní cena tepla z DEZA, a.s., která závisí na poměru jednotlivých spalovaných paliv. Důležitým faktorem, který snižuje cenu tepla pro CZT, je skutečnost, že DEZA a.s. má povinnost spalovat druhotné zdroje energie (DZE) vznikající při chemické výrobě. V případě firmy DEZA a.s. se jedná o odpadní plyn z výroby sazí a dehtovou topnou směs. 2.4 Kvalita ovzduší na území města Valašské Meziříčí Území Valašského Meziříčí bylo vymezeno v roce 2005 Sdělením Ministerstva životního prostředí jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to pro překračování povolené četnosti překročení imisního limitu platného od roku 2005 u denních koncentrací prachových částic frakce PM 10 a to dle údajů Českého hydrometeorologického úřadu na celé ploše Valašského Meziříčí. Následující grafy uvádějí množství emisí znečišťujících látek v roce 2004, produkovaných na území Valašského Meziříčí v jednotlivých kategoriích zdrojů znečištění: Obrázek 8: Produkce emisí základních znečišťujících látek do ovzduší na území města Valašské Meziříčí (t/rok) Emise znečišťujících látek na území Valašského Meziříčí (t/rok), 2004 Emise znečišťujících látek na území Valašského Meziříčí (%), TE SO2 NOx CO CxHy REZZO 3 REZZO 2 REZZO 1 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% TE SO2 NOx CO CxHy REZZO 3 REZZO 2 REZZO 1 Zdroj: Emisní bilance KSEI Zlínského kraje, aktualizace pro r REZZO 1 zdroje nad 5MWinstalovaného tepelného příkonu, REZZO 2 0,2 až 5 MW, REZZO 3 všechny zdroje pod 200 kw včetně lokálních topenišť v domácnostech. Na území města není umístěna žádná ze stacionárních stanic imisního monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), od roku 2004 ale probíhá autorizované kontinuální měření látek SO 2, NO 2 a PM 10, prováděné firmou EKOVIA Praha ve spolupráci s CS-CABOT, s.r.o. Výsledky tohoto měření potvrzují, že dochází k překračování imisního limitu u 24-hodinových koncentrací prachových částic frakce PM 10 (v roce 2005 došlo k překročení 24 hod. imisního limitu ve 45 případech). MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 9

10 Zdrojem polétavého prachu je zejména doprava (a dopravou způsobené remise prachových částic), tak stacionární spalovací zdroje, včetně malých zdrojů v domácnostech, spalující tuhá paliva. Při srovnání koncentrací naměřených v roce 2005 lze konstatovat, že vyšší koncentrace prašných částic v ovzduší v letním období je způsobena intenzivní dopravou, podíl na určitém zvýšení jemné frakce v podzimním období lze přisuzovat spalovacím procesům. Přesnější vyhodnocení koncentrace polétavého prachu bude možné provést na základě celoročního kontinuálního měření, které probíhá od počátku ledna 2006 na ZŠ Masarykova, řešitelé studie doporučují i zpracování rozptylové studie pro město Valašské Meziříčí. Prachové částice (nebo také atmosférický aerosol) mohou mít velmi negativní dopady na lidské zdraví, proto je pro ně stanoven vcelku přísný imisní limit. Zatímco větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují vetší potíže, částice menší než 10 µm (PM 10 ) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou nejnebezpečnější. Inhalace PM 10 poškozuje tedy hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Částice navíc často obsahují adsorbované karcinogenní sloučeniny. V podzimním období byl v obou měřených lokalitách (Pod Oborou i Masarykova) překročen také cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Podíl na jeho zvýšení mají jak zhoršené rozptylové podmínky (inverze), tak sezónní zdroje lokální topeniště a malé spalovací zdroje v nevýrobní sféře a v domácnostech. Samostatně byl v uvedených studiích k měření kvality ovzduší vyhodnocen také vliv podniku DEZA, a.s. Dle autorů lze konstatovat, že na základě výsledků kontinuálního (celoročního) měření ovzduší umístěného na ZŠ Žerotínova a celoročního vyhodnocení převládajícího směru větru od jihu až jihozápadu je možné téměř jednoznačně vyloučit přímý vliv průmyslového podniku DEZA, a.s., na stav ovzduší v samotném městě. Tento závěr však neplatí pro obce ležící v blízkosti tohoto podniku a ve směru proudění větru. V oblasti ochrany ovzduší jsou Městem Valašské Meziříčí prioritami: Omezení emisí benzo(a)pyrenu (BaP) ze společnosti DEZA, a.s.; Omezení emisí benzo(a)pyrenu (BaP) a PM 10 z lokálních spalovacích zdrojů zejména vytěsněním užívání fosilních paliv jako zdroje tepla. Využití obnovitelných zdrojů je jednoznačnou odpovědí na zlepšování kvality ovzduší. Omezení prašnosti a snížení koncentrace polétavého prachu (PM 10 ); Omezení znečištění ovzduší emisemi z Městské hromadné dopravy; Projekty zaměřené na úsporu energie (zateplování budov a provádění úprav budov k omezení tepelných úniků z budov). 2.5 Potenciál obnovitelných zdrojů energie a jeho využití V průběhu řešení projektu byly analyzovány potenciály využití všech dostupných obnovitelných a druhotných zdrojů energie a to nejen na území města, ale i v jeho širším území v závislosti na typu obnovitelného či druhotného zdroje. 1. Geotermální energie a energie horninového prostředí - Ve Valašském Meziříčí se nenachází žádný významný vysokopotenciální zdroj tepla. Využitelné jsou pouze nízkopotencionální zdroje tepla, tj. voda, vzduch a teplo horninového prostředí. Jako ekonomicky nejvýhodnější se na území města Valašské Meziříčí jeví využití tepla z vody, která se nachází v malých hloubkách zejména v údolní nivě řeky Bečvy (jak Rožnovské, tak i Vsetínské). Tepelná čerpadla využívající podpovrchovou vodu mohou být využita zejména v dolní MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 10

11 části Juřinky v částech Hrachovce, které se nacházejí blíže k Bečvě, a v dalších částech města, a to zejména v novostavbách či v rodinných domech, které jsou v současnosti vytápěny elektřinou a plánuje se jejich rozsáhlejší rekonstrukce včetně otopné soustavy a zateplení. 2. Potenciál využití sluneční energie - z výpočtů vyplývá, že ve Valašském Meziříčí je průměrný potenciál solární energie (dopadající globální záření) během roku přibližně mezi kwh/m 2 plochy nakloněné na jih pod úhlem Vhodnost území města Valašské Meziříčí k využití solární energie s ohledem na dispozici terénu vůči oslunění je znázorněno na následujícím obrázku: Obrázek 9: Kategorizace území města Valašské Meziříčí pro využití solární energie Lokality, kde by byla vhodná instalace solárních kolektorů, zahrnují hlavně lokality: Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota, Potoky, Potůčky. Prioritní oblastí pro aplikaci tepelných čerpadel je nová výstavba rodinných domů, případně rodinné domy, které procházejí celkovou rekonstrukcí včetně zateplení a rekonstrukce otopného systému. Příklad současného využití solární energie a tepelných čerpadel se nachází přímo na území města Valašské Meziříčí. Projekt s názvem Zelená pro Beskydy využití obnovitelných zdrojů energie byl realizován v rámci programu Interreg IIIA s finanční spoluúčastí města a spočíval v instalaci 80 plochých solárních kolektorů o celkové ploše cca 160 m 2 a 3 tepelných čerpadel typu vzduch-voda o celkovém tepelném příkonu 140 kw v šatnách a technickém zázemí venkovního plaveckého bazénu. Realizací projektu dojde ke snížení nutných provozních nákladů při současném zkvalitnění nabídky sportovního areálu, k nenavýšení emisní zátěže ovzduší v Beskydech z dalšího tepelného zdroje. Významná je také podpora a propagace obnovitelných zdrojů energie a zkvalitnění i prodloužení doby nabízených služeb. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 11

12 Obrázek 10: 160 m 2 solárních kolektorů, umístěných na střeše šaten letního plaveckého bazénu financováno z programu Interreg IIIa Obrázek 11: Schématické znázornění technologie ohřevu bazénové vody TEPELNÝ VÝMĚNÍK (sprchy) SOLÁRNÍ KOLEKTORY TEPELNÁ ČERPADLA TEPELNÝ VÝMĚNÍK (bazénová voda) ÚPRAVNA A ČISTÍRNA BAZÉNOVÉ VODY (stávající technologie) BAZÉN 15ºC 25ºC REKUPERAČNÍ VÝMĚNÍK (využití tepla odpadní vody) SPRCHY 10ºC 15ºC 3. Po přijetí Zákona o OZE č. 180/2005 Sb. a nastavení výkupní ceny pro elektřinu z fotovoltaiky ve výši 13,20 Kč/kWh v roce 2006 začala být v řadě případů ekonomicky zajímavá také solární fotovoltaická zařízení připojená do sítě. Tato zařízení lze umístit i na střechy či fasády objektů, v těchto případech však nelze dosáhnout vysokých instalovaných výkonů (max. desítky kw). Pro vyšší výkony v řádu stovek kw nebo jednotek MW je nutno pro solární fotovoltaické elektrárny vyhradit vhodný pozemek, na který je možno umístit rozsáhlejší plochy fotovoltaických panelů a jejich příslušenství (například připravovaný projekt v sousedství Valašského Meziříčí v Oznici, cca 1,6 MW). Vzhledem k omezené dostupnosti pozemků pro analogický projekt v rámci území Valašského Meziříčí lze uvažovat spíše s umístěním panelů na budovy - na 100 kw výkonu je třeba počítat s cca 880 m 2 plochy panelů s fotovoltaickými články. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 12

13 Obrázek 12: Odhad produkce fotovoltaického panelu během roku pro podmínky Valašského Meziříčí Produkce (kwh/rok.m 2 ) Odhad produkce fotovoltaického panelu pro podmínky Valašského Meziříčí (kwh/m rok) Měsíc Odhad produkce při sklonu 45 a účinnosti 12% Odhad produkce při sklonu 45 a účinnosti 20% 4. Potenciál využití energie větru - Přírodní podmínky přímo na území města Valašské Meziříčí nejsou pro využití energie větru příznivé - rychlost 5 m/s, která je považována za technicko-ekonomické minimum pro využití energie větru, není na území města překročena - průměrná roční rychlost větru na celém území města Valašské Meziříčí nepřesahuje dle větrných map ČR hodnoty 3,5-4,0 m/s. (V lokalitě Jarcová - hřeben Bražiska - je připravován projekt 3 větrných elektráren. Dle dostupných informací (výpis z větrného atlasu ČR) však v této lokalitě není průměrná rychlost větru postačující pro ekonomicky návratné využití energie větru. 5. Využití vodní energie - Valašským Meziříčím protékají řeky Rožnovská a Vsetínská Bečva, slévající se v řeku Bečvu. Na jezu na říčním km 3,8 Rožnovské Bečvy je v současné době provozována jediná malá vodní elektrárna. Reálně lze předpokládat, že na nevyužitých jezech může být instalováno maximálně 100 kw. 6. Energetický potenciál kalů z ČOV - kaly z ČOV Valašské Meziříčí, Kelč, Jarcová a Zašová jsou využívány k produkci bioplynu na bioplynové stanici, jež je součástí ČOV Valašské Meziříčí (přibližně 500 m 3 bioplynu denně při průměrné výhřevnosti 21,6 MJ/m Energetický potenciál skládkového plynu byl pro skládku Hrachovec vypočten při uvažovaném utěsnění fólií a výtěžnosti plynu 70% ve výši GJ za období 10 let ( ). Získané množství plynu bude postupně klesat z cca 471 tis. m 3 (cca GJ) v roce 2008 na cca 105 tis. m 3 (cca GJ) v roce Výhřevnost skládkového plynu je uvažována ve výši 18 MJ/m 3. Ekonomicky možné je využití skládkového plynu v malé kogenerační jednotce či jednotkách o elektrickém výkonu cca kw, a to i pouze pro výrobu elektřiny s dodávkou do veřejné sítě. Ekonomiku projektu energetického využití skládkového plynu může však podstatným způsobem vylepšit využití vyrobeného tepla v lokalitě skládky, např. pro sušení biomasy (štěpky apod.). Energetické využití skládkového plynu s využitím tepla pro sušení biomasy se tak může stát jedním z prvků regionálního systému zásobování biomasou. Využití skládkového plynu je však silně závislé na včasné realizaci rekultivace skládky. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 13

14 8. Energetický potenciál biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu - energeticky využitelné na produkci bioplynu v bioplynové stanici jsou odpady z tržišť a velkoobjemový odpad. Významnou část směsného komunálního odpadu tvoří bioodpad, který v případě jeho vyseparování může tvořit významnější zdroj energie. Lze využít také zbývající části bioodpadu z průmyslu (po odečtení kalů z čištění komunálních a průmyslových odpadních vod a dřevovýroby). 9. Biomasa - biomasa je obnovitelný zdroj s nejvyšším identifikovaným potenciálem na území města Valašské Meziříčí a přilehlém regionu. V následující tabulce jsou shrnuty dostupné technologické možnosti přeměny biomasy v energetické produkty a služby a zvýrazněny jsou nejvíce perspektivní oblasti využití biomasy v kontextu města Valašské Meziříčí. Tabulka 1: Cesty přeměny biomasy v energetické produkty a služby Zdroje biomasy Procesy Hlavní produkty Služby Fyzikální úprava - řezání, štípání, štěpkování, sušení apod. Kusové dřevo Štěpky Slámová řezanka Pevná biomasa ze zemědělství a lesního hospodářství, odpad ze zpracování biomasy, energetické dřeviny a byliny Energetické plodiny (olejniny, škrobnaté a cukernaté plodiny) Organické odpady z živočišné výroby, potravinářské odpady, zelená biomasa Densifikace (lisování do pelet, briket, balíků) Karbonizace Zplyňování Pyrolýza Katalytické zkapalňování (hydrolýza) Balíky Brikety Pelety Dřevěné uhlí Energoplyn Kapalné palivo (pyrolýzní olej), plyn Kapalné palivo Teplo Elektřina Teplo Elektřina Doprava Esterifikace Bionafta Teplo Elektřina Doprava Fermentace Bioetanol Doprava Anaerobní digesce Bioplyn Teplo Elektřina Zplyňování Energoplyn Teplo Elektřina BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad) Anaerobní digesce Bioplyn Proto byla analýze dostupnosti biomasy i s ohledem na dříve zpracované projekty na území města věnována mimořádná pozornost. Předmětem analýzy byl: o Energetický potenciál bioodpadu ze zahrad o Potenciál obnovitelných zdrojů ze zemědělství o Energetický potenciál trvalých travních porostů o Potenciál cíleného pěstování biomasy o Potenciál obnovitelných zdrojů z lesnictví o Objem dendromasy z nelesních pozemků o Dřevní odpad při údržbě městské zeleně o Porosty podél cest o Dřevní odpad z dřevozpracujícího průmyslu o Využívání hmoty ze státních lesů. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 14

15 V případě využití biomasy na území Valašského Meziříčí a v okolním regionu je nezbytné řešit také její logistiku (technické, organizační a obchodní zajištění cesty surové biomasy ke konečnému spotřebiteli). Základní problémy, které logistika biomasy řeší, vyplývají z charakteru biomasy jako paliva: Biomasa je rozptýlený zdroj proto je nezbytné optimální využití technologií a kapacit pro sběr a dopravu biomasy; Zdroje biomasy ze zemědělství, ale i z lesnictví mohou mít sezónní charakter a je nutno zajistit jejich optimální skladování či meziskladování tak, aby byl zabezpečen optimální a rovnoměrný přísun biomasy ke konečnému spotřebiteli v době nejvyšší poptávky (topné období); Zdroje biomasy mají obvykle různorodou a proměnlivou kvalitu - surová biomasa obvykle obsahuje určité množství vody, které ve výsledném produktu není příliš žádoucí a není žádoucí ani z hlediska dopravy; určité druhy biomasy (štěpka, piliny) mají malou měrnou hmotnost, což zvyšuje nároky na skladovací prostory i objem nákladových prostor dopravních prostředků proto se zhutňují do formy briket a pelet, které mají standardizované parametry, lépe se nimi manipuluje a lépe se skladují. Obrázek 13: Vztahy logistiky biomasy, trhu s biomasou a jejího energetického využití Základním sortimentem pro koncové uživatele by měl být mix paliv na bázi biomasy: Kusové dřevo připravené pro přímé použití - polena, třísky pro použití v rodinných domech, nejlépe ve zplyňovacích kotlích na biomasu; Dřevní brikety pro použití zejména v domácnostech, spíše jako doplňkové palivo pro krby, krbová kamna, případně i zplyňovací kotel; Dřevní pelety pro použití zejména v domácnostech, případně i ve středních zdrojích v automatických kotlích na pelety; Štěpka pro použití ve středních a větších zdrojích tepla na biomasu, zejména v průmyslu, případně i veřejném sektoru. Předzpracovaná zemědělská biomasa (zejména sláma v balících, případně slámová řezanka). MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 15

16 Tabulka 2: Odhad souhrnného využitelného potenciálu OZE pro Valašské Meziříčí Zdroj Území zájmová oblast Využitelný potenciál (naturál. j./rok) Využitelný potenciál GJ/rok Geotermální energie Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota, tepelná čerpadla Potoky, Potůčky - min Solární tepelná energie Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota, min. Potoky, Potůčky m min Solární fotovoltaika Üzemí města VM max cca max. cca 500 kw 1800 Větrná energie Üzemí města VM - 0 Vodní energie Üzemí města VM max cca max. cca 100 kw 1440 Bioplyn BRKO Üzemí města VM t Bioplyn - průmyslový bioodpad Üzemí města VM 983 t 1770 Bioplyn - zelená BM - zahrady a sady ORP Valašské Meziříčí t Bioplyn - zelená BM - městská zeleň Území města VM 946 t Bioplyn - kaly z ČOV ČOV VM, Zašová, Kelč, Jarcová t Bioplyn - Trvalé travní porosty ORP Valašské Meziříčí t Skládkový plyn - skládka Hrachovec ( ) Hrachovec 291 tis. m Biomasa - sláma obilnin ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti t Biomasa - sláma řepky ORP Valašské Meziříčí a přilehlé oblasti t Biomasa - sláma trávy na ORP Valašské Meziříčí a přilehlé semeno oblasti t Biomasa - dřevní hmota bez ORP Valašské Meziříčí a přilehlé problémů dostupná (do 8%) oblasti t Biomasa - dřevní hmota s ORP Valašské Meziříčí a přilehlé problémy dostupná (9-40%) oblasti t Biomasa - dřevní hmota - ORP Valašské Meziříčí a přilehlé pozemky pod elektrovody oblasti t Biomasa - dřevní hmota - ORP Valašské Meziříčí a přilehlé břehové porosty hroubí oblasti t Biomasa - dřevní hmota - ORP Valašské Meziříčí a přilehlé břehové porosty nehroubí oblasti 212 t Biomasa - údržba veřejné ORP Valašské Meziříčí a přilehlé zeleně oblasti 63 t 630 Biomasa odpad z ORP Valašské Meziříčí a přilehlé dřevozprac. průmyslu oblasti t CELKEM Z vyhodnocení vyplývá, že dle jednotlivých metodik stanovené využitelné potenciály (z daných oblastí) zaručují městu Valašské Meziříčí energii v minimální výši cca 469 tis. GJ/rok, přičemž nejvyšší podíl na této skutečnosti má biomasa z lesa a rozptýlené zeleně (dřevo a štěpka). Následující graf ukazuje strukturu souhrnného energetického potenciálu ve využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (ODZE) který je možné využít ve Valašském Meziříčí a v regionu: MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 16

17 Obrázek 14: Souhrnný energetický potenciál ve využití ODZE Využitelný potenciál ODZE na území VM, GJ/rok Biomasa - odpad z průmyslu; ; 27,67% Geotermální energie; 4200; 0,90% Solární energie; 5500; 1,17% Bioplyn a skládkový plyn; ; 9,59% Zemědělská biomasa; ; 19,12% Biomasa lesa a rozptýlené zeleně; ; 41,24% Vodní energie; 1440; 0,31% Zdroj: EKOTOXA Opava, ENVIROS Tento potenciál odpovídá cca ¾ spotřeby paliv a energie v domácnostech města Valašského Meziříčí. V následujícím grafu je znázorněno srovnání potenciálu biomasy a již existující nebo předpokládané (existujícími projekty) využití uvedeného potenciálu: bioplyn, skládkový a kalový plyn GJ dřevní hmota z lesnictví a údržby zeleně dřevní odpad z průmyslu (částečně využito) Spotřeba 100 domácností DD Podlesí 2,4 MW Spotřeba zdroje CZT 5MW sláma Spotřeba biomasy - ostatní obce na území ORP Valašské Meziříčí Spotřeba biomasy - VM Zdroj: ENVIROS, s.r.o. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 17

18 2.6 Možnosti úspor paliv a energie na území Valašského Meziříčí Podrobně byl analyzován na území města zejména potenciál úspor energie v sektoru bydlení a v soustavě CZT. Jako reprezentativní vzorek bytových domů byl vybrán soubor domů zásobovaných teplem z CZT Valašské Meziříčí. Jedná se o typický vzorek bytových domů ve Valašském Meziříčí celkem, protože i ostatní bytové domy ve Valašském Meziříčí jsou podobného typu a stáří a jsou ve stejném technickém stavu. Pro tento vzorek disponoval řešitel podrobnými údaji o spotřebě tepla. Ve vzorku jsou zastoupeny jak starší cihlové domy z let, panelové domy z let i nová výstavba z období okolo roku Technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění v bytových domech napojených na CZT byl odhadnut v průměru až na 39 % spotřebované energie na vytápění. Při přepočtu na všechny bytové domy ve Valašském Meziříčí (přes poměr bytů celkem a připojených na CZT = / 5 427) činí tento celkový technicky dostupný potenciál úspor pro bytové domy GJ/rok. (Obdobně vysoký je technicky dostupný potenciál úspor energie na vytápění - cca 40% celkové spotřeby energie) existuje v rodinných domech). Jednou z překážek využití potenciálu úspor obecně je vysoká finanční náročnost realizace stavebních opatření a nedostatek finančních zdrojů. V případě bytů napojených na CZT je problémem také nezbytné splácení provedené investice do soustavy CZT - bez připojení nových odběrů dojde vlivem úsporných opatření a změny palivového mixu ve zdroji tepla k nežádoucímu jevu, kdy bude se snižující se spotřebou tepla růst jeho měrná cena za GJ. Tomu lze zabránit zřejmě jen získáním dalších zákazníků pro soustavu CZT. Připojením nových zákazníků by mohlo dojít k pozitivnímu posunu v ceně tepla. Přínosy a náklady opatření ke snížení spotřeby doporučujeme nicméně propočíst individuálně pro jednotlivý dům. Investiční náklady na komplexní zateplení bytových domů na území Valašského Meziříčí lze odhadnout na mil. Kč při průměrné ceně cca Kč na jednu bytovou jednotku. (Průměrná cena komplexního zateplení na 1 byt odráží obvyklé ceny stavebních prací a materiálů v době zpracování zprávy). Úspory v distribuci tepla: Výraznou úsporu tepelné energie (a tím i snížení emisí) by bylo možné dosáhnout zrušením obou parovodů vedoucích do výměníkových stanic VS 1 a 2. Zařízení obou VS by mohlo být přesunuto do nové VS v areálu firmy DEZA, a.s. v blízkosti teplárny. Parovody by byly nahrazeny horkovodem z předizolovaného potrubí, které by bylo vedeno v původní trase parovodu po potrubních mostech. Tepelné ztráty potrubí se tím sníží ze 12 % na cca 4 % (úspora GJ/rok) a toto řešení umožní napojení nových odběratelů CZT a levnější dodávku el. energie pro VS z teplárny DEZA, a.s. Předpokládané investiční náklady jsou cca 20 mil. Kč. 3. NÁVRH ŘEŠENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTA 3.1 Programové prohlášení Rady Valašského Meziříčí na podporu Zdravé energetiky města Zdravá energetika města znamená, že jak zásobování města palivy a energií, tak i spotřeba energie na území města jsou ekologicky šetrné, udržitelné a inteligentní (hospodárné, promyšlené,..). Programovým prohlášením na podporu principů zdravé energetiky (pro Zelená, neboli ekologická města) se město staví za dlouhodobou vizi udržitelného rozvoje města v oblasti nakládání s palivy a energií a v energetickém zásobování města. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 18

19 Městem přijaté Desatero Zdravé energetiky města obsahuje následující zásady a principy: Obrázek 15: Desatero zdravé energetiky Valašského Meziříčí 1. Zdravá energetika města Valašské Meziříčí udržitelným způsobem využívá podmínek daných přírodou a krajinou města a jeho okolí 2. Zdravá energetika je dlouhodobým záměrem, který vychází z Plánu strategického rozvoje města a je podkladem pro územní plánování; 3. Podporujeme bezpečné a spolehlivé zásobování energií - co nejvyšší využití OZE, nízkou spotřebu energie a vysoký stupeň ochrany ovzduší; ke zlepšení životního prostředí a zvýšení ekoatraktivity města a jeho okolí; 4. Jako město investujeme i nakupujeme energeticky inteligentně (podporujeme nízkoenergetické domy, přísnější standardy spotřeby energie ve vlastních budovách, zařízeních i spotřebičích města, apod.); 5. Podporujeme energeticky vědomou rekonstrukci a revitalizaci budov a bytových i rodinných domů, a uplatňování obnovitelných zdrojů energie v jejich spotřebě, programově směřujeme k humanizaci obydlí a jejich okolí; 6. Podporujeme místní a regionální podnikání v oblasti úspor energie a využívání OZE, výrobu energeticky efektivních technologií a technologií využití OZE; 7. Podporujeme třídění odpadů, zpracování bioodpadů a jejich energetické využití; 8. Aktivně propagujeme ochranu životního prostředí, úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, principy Zdravé energetiky na celém území města. Informujeme o aktivitách města a jeho podnikatelských subjektů v této oblasti; 9. Ve výchově dětí a mládeže podporujeme udržitelné chování, zejména směřující k ochraně životního prostředí a šetrnému využívání obnovitelných i neobnovitelných energetických zdrojů; 10. Realizujeme programy celoživotního vzdělávání a osvětové akce k prosazování zásad Zdravé energetiky u obyvatel, podnikatelů i návštěvníků města. MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 19

20 3.2 Regionální inteligentní plán (RIP) Kromě principů, které bude město Valašské Meziříčí ve svém přístupu k nakládání a způsobu zásobování energií uplatňovat, jsou návazně na Programové prohlášení Rady VM navrženy priority a opatření, které bude město na podporu Zdravé energetiky ve městě prosazovat a realizovat. Priority a opatření jsou součástí Regionálního inteligentního plánu, předloženého městu na období let Obrázek 16: Východiska pro návrh Regionálního inteligentního plánu a jeho struktura Priority Zlínského kraje, ČR a EU v oblasti udržitelného rozvoje, OZE, efektivního užití zdrojů energie a ochrany ovzduší Ovzduší a úspory energie - priority Programové prohlášení VM = energetika, ovzduší a cestovní ruch OZE - omezení a potenciál PARTNEŘI RIP FINANCE Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 Udržitelné plánování Nízká spotřeba energie Ekologicky šetrné město - využití ODZE Vzdělávání, osvěta a propagace Ochrana ovzduší a ekologicky šetrný cestovní ruch PROJEKTY a OPATŘENÍ MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ 20