VÝŽIVA SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝŽIVA SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ"

Transkript

1 Masarykova Univerzita v Brně Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Jana Kiršová VÝŽIVA SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Juříková, Ph.D. Vypracovala: Jana Kiršová 3. roč. kombinované studium BRNO, 2009

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 20. dubna 2009 vlastnoruční podpis

3 Děkuji Mgr. Janě Juříkové, Ph.D. za zodpovědné, odborné a vstřícné vedení bakalářské práce. RNDr. Haně Bubeníčkové za korektury a rady při grafické úpravě bakalářské práce a Zdeňku Rybákovi za překlad anglického textu.

4 VÝŽIVA SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ

5 Obsah 1. Správná výživa - obecné informace Sacharidy Tuky Bílkoviny Vitaminy a minerální látky Pitný režim Doplňky stravy Důležité prvky ve stravě u sportujících dětí Význam vitaminů ve stravě u sportujících dětí Následky nedodržení správné výživy u sportujících dětí Tanec, taneční studio B-fresh Představení práce tanečního studia Taneční studio jako občanské sdružení Členská základna studia Praktická část Materiál, metodika Výsledky a diskuze Závěr Použitá literatura Seznam zkratek Přílohy

6 1. Správná výživa - obecné informace K hlavním živinám počítáme proteiny, sacharidy a tuky. Hlavními se nazývají proto, že tvoří % sušiny stravy (Pánek, 2002). Člověk přijímá energii ve formě energie chemické, která je uložena v makroelementech stravy (sacharidy, bílkoviny, tuky). V procesu metabolismu je tato energie přeměněna a uložena v podobě rychle využitelné energie v makroergních vazbách adenosintrifosfátu (ATP). Nadbytečná energie se ukládá do zásob (Fořt, 1990). Energetická výtěžnost potravin je dána hodnotami spáleného tepla, viz. následující tabulka (teplo fyzikální, které se měří kalorimetricky a představuje celkovou energii, a teplo fyziologické, které se počítá z obsahu energie v jednotlivých živinách a udává využitelnou energii) (Pánek, 2002). Tabulka I Energetická výtěžnost živin (Pánek, 2002) živina celková energie (kj/g) využitelná energie (kj/g) Sacharidy (využitelné) 17,2 17,2 Lipidy 38,9 38,9 Proteiny * 23,6 17,2 Ethanol 29,3 29,3 * Rozdílná hodnota obou energií je dána neschopností organismu energeticky využít -NH 2 skupinu aminokyselin. 1.1 Sacharidy Sacharidy tvoří co do energetického poměru jednotlivých živin největší část (Kunová, 2004). Sacharidy jsou zdrojem energie potřebné pro normální činnost svalů a mozku. Jsou také primárním zdrojem energie při intenzivním tréninku (Clarková, 2000). Sacharidy by měly tvořit 50-70% z celkově přijaté energie. Potraviny bohaté na sacharidy obsahují často i průvodní vitaminy, zejména vitamin C, vitamin skupiny B a ß-karoten. Nestravitelné sacharidy příznivě ovlivňují činnost střev a pomáhají předcházet některým metabolickým poruchám (Hlúbik; Opltová, 2004). 6

7 Sacharidy se dělí na jednoduché sacharidy, složité sacharidy a oligosacharidy tzv. komplexní cukry (Kunová, 2004). Základními stavebními kameny pro jednoduché cukry jsou monosacharidy (viz. tabulka II), z nichž nejdůležitější jsou hroznový cukr (glukóza), ovocný cukr (fruktóza) a galaktóza. Spojením dvou jednoduchých cukrů vznikne dvojitý (složitý) cukr disacharid. Je to například třtinový cukr, řepný cukr (sacharóza), sladový cukr (maltóza) a mléčný cukr (laktóza). Spojení dvou, tří až deseti jednoduchých cukrů se označují jako oligosacharidy. Spojení více než 10 jednoduchých cukrů se označují jako několikanásobné cukry nebo polysacharidy. Mezi ně patří především rostlinný škrob, který tvoří amylopektin a amylóza (Konopka, 2004). Tabulka II Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů (Konopka, 2004) Sacharidy Monosacharidy Glukóza (hroznový cukr) Fruktóza Galaktóza Disacharidy Sacharóza Laktóza (mléčný cukr) Maltóza Polysacharidy Amylóza Amylopektin (rostlinný škrob) Glykogen (živočišný škrob) Inulin zdroj ovoce, med ovoce, med mléčný cukr cukrová řepa, cukrová třtina, ovoce, javorový sirup mléko a mléčné produkty obilí, produkt odbourávání škrobu, sladové pivo škrob, obilí, brambory škrob, obilí, brambory, zahušťovací prostředky játra, maso artyčoky Sacharidy jsou nejdůležitější a nejpohotovější zdroj energie, který tvoří více než polovinu energetické hodnoty potravy. Jejich metabolismus je jednodušší než metabolismus ostatních živin, jsou rychleji využitelné jako energetický substrát, což má velký význam pro sportovce. Podíl sacharidů na energetickém krytí při sportovním výkonu je asi %. Kromě rychle zpracovatelné energie přináší i část potřebného kyslíku. Proto jsou sacharidy velmi důležité při vysoce intenzivním tréninku, u kterého se dosahuje maximální spotřeby kyslíku (Konopka, 2004). 7

8 Obecné doporučení pro sportovce je 6-10 g sacharidů na kilogram hmotnosti, v závislosti na pohlaví a sportovním odvětví (Fořt, 1990). Sacharidy jsou stěžejní pro sportovce vytrvalostních i silových sportů, na rozdíl od bílkovin a tuků jsou pohotově uloženy ve svalech jako zdroj energie (Fořt, 1990). Zásoby sacharidů jsou omezené. Jejich úroveň předurčuje, jak dlouho může trvat zatížení. Po vyčerpání zásob glykogenu organismus pociťuje únavu, vyčerpání, je nutné snížit intenzitu zátěže. Vyčerpání jaterního glykogenu může způsobit mdloby, nevolnost, závratě, celkovou slabost (Fořt, 1990). Sacharidy nejsou jediným zdrojem energie při zátěži. Dalším zdrojem jsou i tuky. Oba tyto energetické zdroje nejsou nikdy využívány samostatně, ale v závislosti na druhu zatížení je vždy nastavena určitá rovnováha mezi oběma zdroji (Konopka, 2004). Při náročném intenzivním cvičení je nejvýznamnějším zdrojem energie z glukózy, která je uvolněna z glykogenu. Vyčerpání svalového glykogenu způsobuje náhlou ztrátu svalové síly. Pokles svalového glykogenu na jednu třetinu původního množství již výrazně ovlivňuje kvalitu sportovního výkonu. Pokud se vyčerpá i glykogen jaterní, poklesne hladina krevního cukru (základní zdroj energie pro centrální nervovou soustavu), jehož nedostatkem může být vyvolána diskoordinace pohybů, nevolnost, závratě (Fořt, 1990). Glykemický index Glykemický index má mimořádný význam. Týká se působení potravin na změny hladiny krevního cukru v kontextu se změnami hladiny inzulinu (Fořt, 2005). Glykemický index udává, do jaké míry je potravina schopna zvýšit hladinu cukru v krvi. Zvýšení hladiny cukru v krvi (glykémie) provokuje slinivku břišní k vyplavení hormonu inzulinu. Čím více hladina cukru po jídle stoupne, tím více inzulinu je zapotřebí. Dochází tak ke střídání velmi vysoké a velmi nízké glykémie, což je pro organismus velký nápor (Kunová, 2004). Platnost glykemického indexu je stále studována bez definitivního závěru, přičemž je někdy dokonce zpochybňována některými vědci, kteří zjistili, že na hladinu krevního cukru (a přeneseně na produkci inzulinu) nepůsobí pouze potraviny obsahující významné množství cukrů, ale také řada dalších, například mléčné produkty atd. Na druhé straně, konkrétní pozorování formou ověřených studií dokazují, že využití principu glykemického indexu - to znamená konzumace především těch potravin, které mají střední až nízký glykemický index, může snížit riziko vzniku některých onemocnění (Fořt, 2005). 8

9 1.2 Tuky Tuky představují skupinu organických sloučenin, které jsou nerozpustné ve vodě, ale rozpustné v organických rozpouštědlech (alkohol, eter). Lipidy zahrnují tuky (triacylglyceroly), vosky, fosfolipidy, steroly a další sloučeniny. Tuky jsou v lidském organismu převážně uloženy ve formě zásobního tuku (TAG) v tukové tkáni. Dále jsou jsou triacylglyceroly uloženy mezi svalovými vlákny a v krvi. V krvi se také nacházejí volné mastné kyseliny (Fořt, 1990). Příjem tuku za den by měl být 25-30% z celkové energie (Kunová, 2004). Tuk ve své čisté podobě je nejbohatším zdrojem energie. Energetická hodnota 1 g tuku je 38 kj. Zdroje tuků ve stravě jsou uvedeny v tabulce III. Tabulka III Zdroje tuků ve stravě (Müllerová, 2003) potraviny s vysokým obsahem tuků (nad 40%) tučné maso plnotučné mléko a mléčné výrobky ořechy, mák jemné a trvanlivé pečivo smetanové mražené krémy čokoláda majonéza potraviny s nízkým obsahem tuků (méně než 20%) výrobky z obilovin luštěniny brambory ovoce zelenina nečokoládové cukrovinky Úloha tuků ve výživě je velmi rozmanitá. Tukové výrobky obsahují kromě vlastních triacylglycerolů také různé doprovodné látky významné pro výživu (Pánek, 2002). Tuky dodávají organismu mastné kyseliny (organismus si je neumí sám vytvořit), jsou nutné ke vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E, K) a jsou zdrojem cholesterolu, který v malém množství organismus potřebuje. Cholesterol patří do skupiny sterolů, která je podskupinou lipidů. Je stavební součástí žlučových kyselin a steroidních hormonů. Cholesterol se nalézá pouze v potravinách živočišného původu, hlavně v mozku, vejcích a výrobcích z vajec, mléku a mléčných výrobcích, mase. Doporučené množství cholesterolu ve stravě je 300 mg, s optimem 100 mg na 4200 kj přijaté energie (Kunová, 2004). Tuky jsou také zdrojem fytosterolů, které mohou působit příznivě při zvýšené hladině cholesterolu v krvi. Dále jsou stavební složkou biologických membrán, snižují objem stravy bohaté na energii, zvyšují chutnost potravin a plní také funkci ochrannou - chrání orgány před mechanickým poškozením, izolují orgány (Kunová, 2004). 9

10 Tuky dělíme dle původu na živočišné a rostlinné tuky viz tabulka IV (Clarková 2000). Tabulka IV Dělení tuků dle původu (Kunová, 2004) druh tuku živočišné tuky a oleje rostlinné tuky a oleje výskyt mléčný tuk, sádlo, lůj, rybí olej olej řepkový, sójový, slunečnicový, olivový, kukuřičný, kakaové máslo Tuky jsou sloučeniny glycerolu a mastných kyselin. Mastné kyseliny se dělí na nasycené a nenasycené. Nenasycené dále na jednoduše nenasycené (monoenové) a vícenásobně nasycené (polyenové) viz tabulka V, VI (Kunová, 2004). Tabulka V Klasifikace mastných kyselin (Kunová, 2004) klasifikace mastných kyselin nasycené mastné kyseliny monoenové mastné kyseliny polyenové mastné kyseliny n-3, n-6 potravinové zdroje máslo, sádlo, lůj, kokosový a palmový olej olej řepkový, olivový ořechy, avokádo rybí tuk, ořechy (n-3) olej slunečnicový, sójový, semena ořechy (n-6) Tabulka VI Klasifikace mastných kyselin (Kunová, 2004) klasifikace mastných kyselin vliv na hladinu cholesterolu doporučený poměr v krvi ve stravě nasycené mastné kyseliny obsah celkového cholesterolu <1 monoenové mastné kyseliny LDL HDL 1,4 plyenové mastné kyseliny n-3, n-6 celkový cholesterol >0,6 1:5 Tuky jsou zdrojem energie, která se používá při aktivitách v nízké intenzitě a dlouhotrvajících aktivitách (Clarková, 2000). Obecné doporučení pro sportovce je asi g tuku denně. Z tuků se upřednostňují rostlinné oleje a omezujeme tuky živočišné a především tuky skryté (Konopka, 2004). 10

11 Hlavním zdrojem energie pro tvorbu ATP během cvičení jsou sacharidy ve formě svalového glykogenu a dále tuky. Během cvičení mohou být spalovány obě živiny, ale liší se poměr jejich využívání v závislosti na intenzitě a trvání zátěže, na stavu trénovanosti a složení stravy (Fořt, 1990). Pravidelný vytrvalostní trénink zvyšuje schopnost kosterního svalstva využívat tuky jako zdroj energie pro svalovou činnost. Díky správné výživě a tréninku obecné vytrvalosti s nízkou až střední intenzitou, tedy relativně pomalu, ale po delší dobu více než 30 až 40 minut bude metabolismus tuků upraven tak, aby při stejné intenzitě bylo čím dál více využíváno tukových zásob a tím se šetřily zásoby sacharidů. Čím déle jsou ušetřeny zásoby glykogenu, tím déle je posunut i čas únavy organismu (Konopka, 2004). Minimum sacharidů ( g/den) ve stravě musím být zabezpečeno, neboť bez sacharidů by nemohlo dojít ke spalování tuků (Fořt, 1990). 1.3 Bílkoviny Bílkoviny (proteiny) patří k hlavním živinám, které není možné nahradit. Slouží zejména jako materiál pro výstavbu a údržbu tělesných tkání. V lidském organismu neustále dochází k obnovování a přeměně tkání, proto je nezbytné je neustále doplňovat. V lidské těle neexistuje zásobárna bílkovin (Pánek, 2002). Energetická hodnota 1 g bílkovin je 17kJ. Bílkoviny přijaté ve stravě jsou při trávení rozloženy na aminokyseliny, které jsou následně přetvořeny na bílkovinu svalů a ostatních tkání. Hlavní funkce bílkovin je tvořit a obnovovat tkáně, syntetizovat hormony a enzymy (Pánek, 2002). Bílkoviny jsou dále nezbytné pro tvorbu a údržbu svalové hmoty a červených krvinek. Za mimořádných okolností (dlouhé vyčerpávající výkony) může být bílkovina použita jako zdroj energie, pokud není v organizmu dostatečné množství sacharidů (Clarková, 2000). Bílkoviny se skládají z aminokyselin. Aminokyseliny se dělí na esenciální aminokyseliny (valin, leucin, isoleucin, methionin, fenylalanin, lysin, threonin, tryptofan tělo si je nedokáže vytvořit samo), semiesenciální aminokyseliny (jsou esenciální jen v určitém věku, nebo při různých onemocněních- histidin, arginin) a neesenciální aminokyseliny (glycin, glutamin, kyselina glutamová, asparagin, kyselina asparagová, prolin, cystein, tyroxin, serin, alanin). 11

12 Bílkoviny se dělí na rostlinné a živočišné. Živočišné bílkoviny většinou obsahují všechny esenciální aminokyseliny, proto mají vyšší biologickou hodnotu a mají i vyšší vstřebatelnost. V praxi se lze setkat s nadbytečným množstvím bílkovin ve stravě a to zejména živočišného původu viz tabulka VII (Pánek, 2002). Tabulka VII Biologická hodnota různých zdrojů bílkovin podle Langa a Kofranyho (Konopka 2004) bílkoviny biologická hodnota živočišné bílkoviny celá vejce 100 maso ryby mléko 88 sýry rostlinné bílkoviny sója 84 zelené řasy 81 žito 76 fazole 72 rýže 70 brambory 70 chleba 70 čočka 60 pšenice 56 hrách 56 kukuřice 54 Nedostatek bílkovin v našich podmínkách člověku nehrozí. Výjimku tvoří lidé, kteří se stravují alternativně (alternativní výživové směry), a ti, kteří drží neodborně sestavené redukční diety. Problémy mohou vznikat i u dětí, které se věnují vrcholovému sportu. Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,6 g na kilogram ideální tělesné hmotnosti (Kunová, 2004). Dusíková bilance označuje příjem dusíku ve formě bílkovin z potravy a výdej dusíku ve formě močoviny. Příjem dusíku potravou a jeho výdej musí být v rovnováze - vyrovnaná 12

13 dusíková bilance. Při pozitivní dusíkové bilanci je výdej dusíku menší než příjem (anabolismus - růst aktivní tělesné hmoty). Při negativní dusíkové bilanci jsou odpady dusíku větší než příjem (katabolismu - ztráta aktivní tělesné hmoty (Fořt, 1990). Osoby s vyšší potřebou bílkovin jsou vytrvalostní sportovci (kteří mají vysokou zátěž), osoby se sníženým energetickým příjmem, sportovci v období růstu, osoby začínající se cvičením, siloví sportovci (Fořt, 1990). Rizika nadměrné konzumace bílkovin způsobují přetížení až poškození jater, zvýšení hladiny cholesterolu, zažívací potíže, únavu, zvýšenou tvorbu nitrosaminů a biogenních aminů, zvýšenou tvorbu tuku podkožního i útrobního, aminokyselinovou nerovnováhu, zvýšení krevního tlaku (Fořt 2002). Přestože bílkoviny nejsou přijímány za účelem získávání energie, bylo zjištěno, že jsou během zatížení (intenzivní dlouhodobé zatížení), zvláště v případě snížení zásoby sacharidů nebo některé aminokyseliny v krevní plazmě (např. alaninu) spotřebovávány k obnově glukózy. Stejně tak jsou během zatížení (intenzivní dlouhodobé zatížení) spotřebovávány i funkční bílkoviny (ve svalových vláknech, hormonech a enzymech), které musí být během regenerace po zatížení organismu opětovně dodávány (Konopka, 2004). Z hlediska dynamické síly potřebné pro absolvování výkonů delších než 60 sekund je nutné s pomocí bílkovin či větvených aminokyselin si chránit kvalitu stávající svalové hmoty, doplnit přímo využitelné zdroje, urychlit obnovu svalové hmoty, zajistit udržení ostatních životních funkcí, umožnit plné využití získaných silových dovedností (Fořt, 1990) 1.4 Vitaminy a minerální látky Vitaminy Vitaminy jsou látky nezbytné pro správný chod lidského organismu, jsou nutné pro růst, vývin a celkové zdraví. Tyto látky si tělo získává z potravy. Je-li podíl vitaminů ve stravě nedostačující, je možné dodávat je tělu ve formě suplementů. Vitaminy jsou základními složkami enzymových systémů a umožňují podání výkonu na vysoké úrovni. Nedostatek vitaminů naopak může vážně ohrozit celý lidský organismus. V současnosti je prokázáno, že vitaminy jsou nezastupitelné i v prevenci - posilují a obnovují imunitu organismu, zpomalují některé znaky stárnutí (Kiršová, 2007) atd. 13

14 Vitaminy jsou odlišné svou funkcí i chemickým složením. Dělení vitaminů je dle jejich rozpustnosti. Vitaminy rozpustné ve vodě viz tabulka VIII (hydrofilní - hydrosolubilní) jsou vitaminy skupiny B a vitamin C. Vitaminy rozpustné v tucích viz tabulka IX (lipofilníliposolubilní) jsou vitaminy A, D, E, K. Vitaminy rozpustné v tucích se ukládají v organismu na delší dobu a tělo si je může v zásobě udržet až několik měsíců. Oproti tomu vitaminy rozpustné ve vodě se v těle neukládají a v případě momentálního přebytku jsou vylučovány močí. Je tedy nezbytné je stále doplňovat (Mindell, 1994). Tabulka VIII Přehled vitaminů rozpustných ve vodě (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) vitamin doporučená denní dávka B1- Thiamin 1,1-1,4 mg B2- Riboflavin 1,5-1,8 mg B6- Pyridoxin 1,6-2,0 mg zdroje v potravě luštěniny, droždí, obiloviny, obalové vrstvy zrna, vepřové maso droždí, obilné klíčky, luštěniny, játra, ledviny, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky droždí, vnitřnosti, maso vepřové, drůbeží, rybí, pšeničné klíčky, cereálie, sója, zelenina B12- Kyanokobalamin 1,5 µg játra, maso, ryby, vejce, mléko, sýry Kyselina listová µg listová zelenina, játra, luštěniny, ořechy, obiloviny Kyselina nikotinová 16 mg NE* droždí, maso, vnitřnosti, obalové vrstvy zrna, obilné klíčky Kyselina pantotenová 8-10 mg vnitřnosti, maso, ryby, droždí, sýry, žloutek, rýže, luštěniny Biotin µg játra, maso, cereálie, arašídy, čokoláda, vaječný žloutek C mg čerstvá zelenina a ovoce (paprika, zelí, brambory, černý rybíz, citrusové ovoce, jahody) * NE Niacin ekvivalent (1 NE = 60 mg tryptofanu) 14

15 Tabulka IX Přehled vitaminů rozpustných v tucích (Mandelová, Hrnčiříková, 2007). vitamin doporučená denní dávka zdroje v potravě A 0,8-1,2 mg rybí tuk, vnitřnosti, máslo, sýry, mléko, provitamin ß-karoten- zelenina a ovoce D 5-10 µg + syntéza v kůži játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, pomocí UV záření fortifikované margariny a mléko E 10-12mg rostlinné oleje, ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra, vnitřnosti K 1 µg/kg hmotnosti zelená listová zelenina, květák, luštěniny, játra, maso, mléko, vejce Pro každý vitamin je stanovena optimální denní dávka. V případě, že této denní dávky není dosaženo, může dojít k hypovitaminóze. Při úplném vyřazení vitaminů z jídelníčku může dojít ke kritickému zhoršení stavu organismu, a to k avitaminóze, pro kterou jsou již příznaky velmi specifické. Tohoto stavu však organismus může někdy dosáhnout až po delší době, protože tělo je schopno udržet si zásobu vitaminů na několik týdnů až měsíců. V dnešní době ve vyspělých zemích však avitaminóza téměř neexistuje (Kunová, 2004). U sportovců bývá vzhledem k vyšší energetické potřebě, která je nutná k udržení vyrovnané energetické bilance, současně zvýšena i potřeba vitaminů. Sportovec přijímající pestrou stravu by neměl být ohrožen deficitem vitaminů. Sportovci se však mohou dostat do rizika vzniku deficitu snižováním přijaté energie, dietami, či jednostranně zaměřenou stravou. Vitaminy rozpustné ve vodě jsou z těla jednoduše vylučovány močí, pokud jsou konzumovány v nadbytku, ale vitaminy rozpustné v tucích se kumulují v tělesných tkáních a mohou dosahovat toxických hodnot (hlavně vitamin A a D). Sportovci podstupující těžký a fyzicky namáhavý trénink a lidé nezvyklí sportovat vykazují v období po cvičení známky svalového poškození, dochází k poškození tkání volnými radikály. Zvýšený příjem antioxidačních vitaminů (C a E) může zlepšit ochranu proti následnému poškození. Důkazy o tom, že by se zvýšeným příjmem antioxidantů rostla výkonnost, však nejsou (Mandelová, Hrnčiříková, 2007). 15

16 Minerální látky Minerální látky jsou nepostradatelné pro organismus, jsou to anorganické složky a stejně jako vitaminy mohou při nedostatku způsobovat vážné zdravotní problémy jako je nespavost, únava, deprese, křeče atd. Podílí se na stavbě kostí, udržování nervosvalové dráždivosti, osmolality, jsou součástí hormonů a enzymů (Pánek, 2002). Vitaminy a minerální látky spolu v těle spolupracují. Například účinek vitaminu B 1 je možný pouze za přítomnosti manganu, nerozlučitelné je spojení kobaltu a vitaminu B 12 a zlepšení metabolizace železa je možné pouze při vyšším přísunu vitaminu C). Prvky tak pracují ve vzájemném spojení, aby mohlo docházet k jejich metabolizaci (Mindell, 1994). Minerální látky se dělí na makroelementy viz tabulka X (vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík, síra, chlor), mikroelementy viz tabulka XI. (železo, měď, zinek, jód, chrom, selen atd.) a stopové prvky (potřeba v µg- křemík, bor, vanad atd.) (Pánek, 2002). Minerální látky jsou anorganické sloučeniny, které nemohou být lidským tělem produkovány. Jsou vylučovány v podobě potu, moči či stolice, je nutné je v potravě pravidelně doplňovat (Konopka, 2004). Tabulka X Přehled makroelementů (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) minerální látka Sodík Draslík Hořčík Vápník doporučená denní dávka mg mg mg mg zdroje v potravě kuchyňská sůl, sýry, uzeniny, instantní polévky, glutamát sodný, chipsy ovoce a zelenina, mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny, brambory, ořechy listová zeleniny, ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky mléko a mléčné výrobky, brokolice, obiloviny, luštěniny Fosfor mg maso a všechny potraviny s obsahem bílkovin Chlor 750 mg součást kuchyňské soli Síra mg mléko, vejce 16

17 Tabulka XI Přehled nejdůležitějších mikroelementů (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) minerální látka doporučená denní dávka zdroje v potravě Železo mg maso, játra, zelenina, luštěniny Meď 2 mg ústřice, zelená zelenina, ryby, vnitřnosti, ořechy, sušené ovoce, čokoláda Jód µg Selen µg mořští živočichové, vnitřnosti, vejce; obsah v potravinách závisí na obsahu v půdě Zinek 15 mg maso, luštěniny, celozrnné výrobky Chróm µg maso, droždí, sýry, ořechy, pšeničné klíčky Cvičení může vyvolat ztrátu minerálních látek několika mechanismy. Minerální látky mohou být vyloučeny močí, stolicí, potem, zvláště v horkém počasí. Doplňování minerálních látek pomocí suplementů se ani pro sportovce nedoporučuje, jelikož dostatek minerálních látek lze získat konzumací pestré stravy a některé minerální látky mohou být v nadbytku škodlivé. Nicméně někteří sportovci nedosahují ve stravě dostatečného množství minerálních látek. Především sportovci snižující hmotnost mohou být ohroženi jejich nedostatkem: železo, vápník, hořčík (Mandelová, Hrnčiříková, 2007). 1.5 Pitný režim Voda představuje základní složku živého organismu (Mandelová, Hrnčiříková, 2007). Funkce vody v lidském těle je rozmanitá: voda tvoří prostředí pro životní děje, funguje jako rozpouštědlo pro většinu živin, pro svou velkou tepelnou kapacitu má významnou roli v tepelném hospodářství, slouží k udržení koloidů v rozpuštěném stavu, působí jako reaktant při hydrolytických (většina trávicích procesů) a hydratačních reakcí, zúčastní se řízení toku energie (při redukci se voda váže, při oxidaci se tvoří). Obsah vody v lidském těle závisí na několika faktorech (věk, dehydratace organismu, pohlaví, individuální rozdíly související s množství tělesného tuku) (Pánek 2002). Udržení rovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin je velice důležité. Optimální množství se pohybuje kolem 2 litrů tekutin za den. Sportovec s pravidelnou fyzickou zátěží bude mít potřebu tekutin vyšší. Na zjištění optimálního pitného režimu je poměrně jednoduchá metoda: vzhled moči - příliš 17

18 tmavé zbarvení nás upozorňuje na dehydrataci, nedostatečná tvorba moče, změny hmotnosti, pocit žízně (ten však přichází až ve chvíli, kdy je organismus již dehydratován). Příjem tekutin by měl být plynulý po celý den. Sportovní výkon vede ke změnám ve složení vnitřního prostředí. Ztráta tekutin během výkonu závisí na mnoha faktorech (trénovanost jedince, teplota a vlhkost okolí, nadmořská výška, trvání a intenzita zátěže). Pokud sportovní výkon trvá více než 1-2 hodiny, je vhodné pít iontové nápoje. Jedná se o nápoje obsahující minerální látky, k jejichž úbytku při sportovní aktivitě dochází, a dále sacharidy jako zdroj energie, které mohou oddalovat únavu a prodlužovat výkon. Kromě iontových nápojů se používají nápoje energetické. Ty jsou vhodné pro sportovní výkony trvající několik hodin (např. maratón, cyklistika, triatlon). Jsou také vhodné v období regenerace po sportovním výkonu. Obsahují obvykle od 8 do max. 10% sacharidů (Mandelová, Hrnčiříková, 2007). Vhodné nápoje pro sportovce jsou voda, neslazené čaje, bylinkové, ovocné, zelené, různé druhy minerálních vod, ředěné ovocné šťávy, iontové nápoje. Nevhodné nápoje pro sportovce jsou cola cola, káva, alkohol, slazené limonády, perlivé limonády. 1.6 Doplňky stravy Doplňky stravy jsou látky sloužící k doplnění výživy. Od běžných potravin se liší vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy pro spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující zdravotní stav a které se uvádějí do oběhu pouze s označením účelu jejich použití (dle zákona č. 440/2008 Sb., O potravinách a tabákových výrobcích). Potravní doplňky jsou pak dle stejného zákona definovány jako nutriční faktory (vitaminy, minerály, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny, extrakty a další látky s významným biologickým účinkem). U většiny doplňků platí, že čím vyšší je množství účinné látky v doplňku, tím nižší je vstřebatelnost, proto není vhodné užívat jejich nadměrné dávky (Mandelová, Hrnčiříková, 2007). 18

19 Dělení doplňků stravy Tabulka XII Dělení doplňků stravy (Mandelová, Hrnčiříková, 2007) skupina doplňků svalový růst a sílu energie hubnutí, podpora vytrvalosti a uvolňování energie zvyšování imunity s cílem zdravotní prevence vitaminy, minerální látky a stopové prvky sportovní nápoje příklad doplňku výživy proteiny, hydrolyzáty bílkovin, peptidy, aminokyseliny (BCAAA, glutamin ), kreatin, HMB, pyruvát sacharidy, kreatin kofein, karnitin, koenzym Q10, chróm, vláknina, HCA echinacea, ginko biloba, lněný olej, chondroitin, glukosami, n-3 MK vitamin C, vápník, hořčík, multivitaminy a multiminerály, ß-karoten, chróm apod. iontové nápoje, energetické nápoje 19

20 2. Důležité prvky ve stravě u sportujících dětí Vyrovnaná strava je základem zdravého růstu a vývoje. Stále se však objevují nové důkazy, že určité potraviny mají jak krátkodobý, tak i dlouhodobý vliv na fyzické i duševní zdraví dítěte (Kellowová, 2008). V období vývinu potřebuje dítě zejména větší přívod kvalitních živin, které zaručí jeho růst a správný vývoj orgánů. Děti by se neměly přejídat, ale ani hladovět jíst by měly pravidelně 5-6x denně (http://www.vyzivadeti.cz/). Optimální příjem energie je individuální, záleží na věku a pohybové aktivitě dítěte. V případě nízké fyzické aktivity by měli rodiče u dítěte reagovat již na první známky nadváhy. V dospělosti se obezita jen velmi těžko léčí. Naopak aktivně sportující děti zase často spotřebují více energie než dospělý člověk se sedavým způsobem života, a tak je důležité dbát na to, aby dítě díky náročnému sportu nehublo nebo nemělo nápadně zpomalený růst oproti svým vrstevníkům. Stanovení potřebné energie v dětství je velmi složité, protože její množství závisí na věku dítěte a na dalších vlivech např. na růstu či pohybové aktivitě. Platí přitom, že s věkem potřeba energie na kg váhy dítěte klesá. Zatímco tedy kojenec potřebuje ke svému vývoji asi 100 kcal/kg váhy, u šestiletého dítěte to je 80 kcal/kg, v deseti letech 65 kcal/kg a v 15 letech už jen 50 kcal/kg váhy. Přijatá energie se pak spotřebovává na nejrůznější činnosti organismu. Například mezi 6 a 12 lety věku dítěte se využívá 50 % energie na bazální metabolizmus, 12 % na růst, 25 % na fyzickou aktivitu a 8 % odchází z těla vylučováním. Dítě také potřebuje dostatečné množství cholesterolu (viz tabulka XIII) především v období růstových skoků a tvorby hormonů zejména do 2 let věku a během dospívání. Důležitější je sledovat spíše poměr mastných kyselin, u nichž by měly převládat polynenasycené mastné kyseliny obsažené v rostlinných tucích a olejích, a dbát na dostatečnou konzumaci zeleniny a ovoce. V takovém případě pak nebude umírněná konzumace cholesterolu představovat žádný problém (http://www.fzv.cz /). 20

21 Tabulka XIII Doporučené dávky cholesterolu u dětí (http://www.fzv.cz /) Období předškolní věk školní věk dospívající Cholesterol mg/d mg/d mg/d Výživové nároky dětí se postupně s přibývajícím věkem snižují a přibližují se výživě dospělých. Děti rostou, a proto potřebují vyšší příjem bílkovin než dospělí a vyšší má být i příjem plnohodnotných bílkovin (Pánek, 2002). Pro zdravý růst a vývoj je třeba, aby alespoň 40 % všech bílkovin v dětské stravě bylo živočišného původu, jako optimální hodnota se uvádí % bílkovin. Množství bílkovin, které děti denně potřebují, se liší nejen podle věku, ale i podle pohlaví či pohybových aktivit dítěte. Nedostatek bílkovin totiž vede nejen k potížím s růstem a vývojem, ale může způsobit i snížení obranyschopnosti těla či zpomalení regenerace organizmu po sportovním výkonu. V dětské výživě jsou mléko a mléčné výrobky důležitými potravinami. Pro rostoucí dětský organizmus jsou významným zdrojem vápníku, který je potřebný pro zdravý růst a vývoj kostí a zubů. Tuky u dětí by měli tvořit 40% denního příjmu. Děti totiž pro svůj správný růst potřebují větší množství tuku, jakožto nositele energie, vitaminů a dalších látek potřebných pro vývoj a růst těla např. nenasycených mastných kyselin. Ve zdravém jídelníčku dětí by se mělo co nejvíce omezit slazení a příjem sladkostí tedy cukrů, a i náhradních sladidel (některá z nich nejsou vhodná pro děti do tří let). Sladkosti patří mezi potraviny s tzv. vysokým glykemickým indexem. Sladkosti navíc nemusí být pouze zdrojem cukru, ale také nevhodných tuků s nasycenými mastnými kyselinami, které se na našem zdraví podepisují negativně. Důležité je dětem vybírat a sledovat množství sladkostí, které snědí. Upřednostňují se například kvalitním čokoládám s vyšším podílem kakaa, oříšků a ovoce, müsli tyčinkám bez polevy, sušenému ovoci nebo ořechům, dortům s ovocem a želé atd. Nadměrné množství cukru přispívá ke vzniku zubních kazů, ke zvyšování tělesné hmotnosti a hladiny krevních tuků (http://www.vyzivadeti.cz /). Dospělé osoby by neměly konzumovat více než 6 g soli denně a děti by jí měly konzumovat ještě méně viz tabulka XIV. Děti by měly dostávat produkty s nejnižším obsahem sodíku, 21

22 protože právě sodík v soli způsobuje zdravotní potíže, jako je vysoký krevní tlak (Kellowová, 2008) Tabulka XIV Doporučené denní množství soli u dětí (Kellowová, 2008) věk dětí množství soli g/den 1-3 roky 2 (0,8g sodíku) 4-6 let 3 (1,2g sodíku) 7-10 let 5 (2g sodíku) nad 11 let méně než 6 (2,5g sodíku) 22

23 3. Význam vitaminů ve stravě u sportujících dětí Stejně jako ve výživě u dospělých jsou i u dětí vitaminy a minerální látky velice důležité a pro zdraví bezpodmínečně nutné viz tabulka XV. Potřebná dávka vitaminů a minerálních látek závisí na věku, pohlaví, tělesné konstituci a fyzické aktivitě, a často se u chlapců a dívek i různě starých dětí liší (Kellowová, 2008). Tabulka XV Význam jednotlivých vitaminů u dětí a jejich zdroje (Kellowová, 2008). živiny význam zdroj vitamin A (axeroftol a provitamin beta-karoten) důležitý pro růst, boj s infekcemi, dobrý zrak a zdravou kůži. Betakaroten (který tělo požívá k syntéze A vitaminu) je antioxidant vitamin B1 vitamin B2 vitamin B3 vitamin B6 vitamin B 12 foláty vitamin C vitamin D vitamin E Vápník nutný pro uvolňování energie, růst a zdravou nervovou soustavu mrkev, vejce, mléko (plnotučné), papriky, batáty neloupaná rýže, červené fazole, ovesné vločky, hrách, slunečnicová semena nutný pro uvolňování energie, růst a hovězí maso, vejce, mléko, jogurt zdravé oči, kůži, vlasy a nechty uvolňuje energii z potravy, kontroluje hovězí, kuřecí maso, treska, vejce, hladinu krevního cukru, udržuje kůži ovesné vločky, hrách, losos, a nervovou i trávicí soustavu zdravou slunečnicová semena důležitý pro metabolismus bílkovin, avokádo, hovězí, kuřecí maso, tvorbu červených krvinek a treska, papriky, losos neurotransmiterů nutný pro červené krvinky, normální hovězí, kuřecí maso, treska, vejce, funkci nervů, růst a tvorbu energie mléko, losos, jogurt ovlivňují tvorbu červených krvinek a brokolice, červené fazole, snižují riziko poškození neurální pomeranče, hrách trubice u novorozenců antioxidant důležitý pro zdravou borůvky, brokolice, kiwi, meloun, kůži, kosti, chrupavky a zuby, pomeranč, hrách, papriky, jahody, napomáhá hojení ran a vstřebávání batáty, rajčata železa pomáhá tělu vstřebávat vápník, proto losos, vejce, slunce je důležitý pro silné a zdravé zuby antioxidant, pomáhá hojit rány, avokádo, borůvky, vejce, ovesné zabraňuje vzniku jizev, je nutný pro vločky, papriky, losos, zdravé červené krvinky a nervy slunečnicová semena, batáty nepostradatelný pro zdravé kosti a zuby, zabraňuje krevním sraženinám mléko, slunečnicová semena, jogurt a je důležitý pro přenos vzruchů v nervové soustavě 23

24 živiny význam zdroj Fosfor Hořčík Draslík Železo Zinek Měď Selen Jód nutný pro silné kosti, zásobování buněk energií a průběh všech chemických reakcí v těle nutný pro zdravé kosti a funkci nervů a svalů důležitý pro vodní režim v organismu, funkci nervů a svalů nepostradatelné pro zdravou krev zabraňuje infekcím, posiluje imunitu a je nutný pro vývoj pohlavních orgánů a reprodukci ovlivňuje metabolismus železa a tuků, je důležitá pro zdravé srdce, nervovou soustavu, kůži a vlasy, posiluje imunitu antioxidant potřebný pro tvorbu hormonů štítné žlázy nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které regulují celkový metabolismus a ovlivňijí růst hovězí maso, neloupaná rýže, kuřecí maso, treska, vejce, červené fazole, mléko, ovesné vločky, hrách, losos, slunečnicová semena, jogurt neloupaná rýže, ovesné vločky, slunečnicová semena, batáty meruňky, avokádo, červené fazole, kiwi, meloun, slunečnicová semena meruňky, hovězí maso, vejce, červené fazole, ovesné vločky, hrách, losos, slunečnicová semena hovězí, kuřecí maso, vejce, ovesné vločky, slunečnicová semena meruňky, avokádo, neloupaná rýže, ovesné vločky, slunečnicová semena slunečnicová semena, treska, losos, vejce, kuřecí maso treska, mléko, losos, jogurt 24

25 4. Následky nedodržení správné výživy u sportujících dětí Nedostatečná výživa může vyvolat poruchy růstu, hormonální poruchy, stravovací poruchy a další onemocnění spojené s nedostatkem některých živin. Nadvýživa Nejčastějším případem nadvýživy je nadměrný příjem energie, který se ve většině případů projevuje obezitou. Nadvýživu může vyvolat několik faktorů, z nichž některé nejsou přímo závislé na potřebě živin: nadměrný příjem energie, nedostatečný výdej energie, metabolické poruchy (důsledek poruchy hormonální regulace metabolismu- poruchy činnosti hypofýzy, štítné žlázy, kůry nadledvin), hyperfagie (přejídání se). Podvýživa Podvýživa může být důsledkem nejen nedostatečného příjmu energie, ale i některé živiny nebo skupiny živin (Pánek, 2002). Riziko podvýživy u sportujících dětí je nejčastější v oblastech sportu koordinačně- estetických (tanec, gymnastika atd.). Anorexie (Anorexia nervosa) je nemoc, kdy lidé buď trvale omezují příjem potravy nebo střídavě omezují potravu a pak se přejídají a vyprazdňují (Clarková, 2000). Následující definice byla použita Americkou psychiatrickou asociací (1994): intenzivní strach ze zvýšené hmotnosti nebo přibývání tuku, dokonce i ve stavu podvýživy, nepřiměřený způsob vnímání vlastního těla, hmotnost nižší než 85% normálu, odmítání udržet hmotnost nad hranicí minimální hodnoty dané věkem a výškou, odmítání vážnosti stavu momentální nízké hmotnosti, absence nejméně třech po sobě jdoucích menstruačních cyklů. Bulimie (Bulimia nervosa) Bulimie je nemoc, kdy se lidé vyprazdňují úmyslným vyvoláním zvracení nebo zneužíváním projímadel, diuretik a klystýrů, případně používáním jiného způsobu zabraňujícího zvyšování hmotnosti, jako je nadměrné cvičení (Clarková, 2000). Následující definice byla vytvořena Americkou psychiatrickou asociací (1994): opakující se přejídání, kompenzace nárazového přejídání, která má za cíl zabránit zvyšování hmotnosti, jako je vyvolání zvracení, použití projímadel, klystýrů a jiných léků, půst nebo nadměrné cvičení, nárazové přejídání a vyprazdňování v průměru častějším než dvakrát týdně po dobu třech měsíců, sebehodnocení a sebeúcta založené výrazně na tvaru těla a tělesné hmotnosti. 25

26 Nachlazení, rýma Nachlazení je prvotním příznakem pro rozvoj chřipky, a to především v zimním období, po náročném denním programu, nebo u osob unavených a stresovaných. Rýma ukazuje nedostatek kyseliny pantotenové, kterou lze doplnit vitaminovými přípravky, které tuto kyselinu obsahují, a dodávat společně s vitaminem C. Křeče v dolních končetinách Křeče objevující se především ve spánku jsou příznakem nedostatku vitaminu B 1. Je třeba tento vitamin doplňovat spolu s vitaminem B 6, který tiší svalovou bolest a společně s ním i vápník (Hejda, 1985). Zácpa Zácpa je charakterizovaná jako stav, při němž nedochází k vyprazdňování alespoň jedenkrát denně. Příčiny prosté zácpy mohou být: nervové vypětí, stres, změna denního rytmu, nedostatek tekutin, nedostatek vlákniny, nedostatek tělesné aktivity, při chronickém užívání projímadel může vzniknout návyk a tzv. spastická zácpa, která se kromě snížení frekvence stolice projevuje křečovitými bolestmi břicha. Léčebná výživa při zácpě je zvýšení přívodu vlákniny, příjmu tekutin a zvýšení tělesné aktivity (Pánek, 2002). Špatná soustředěnost Při dlouhodobé pracovní či studijní činnosti je třeba souvislého soustředění a jasného myšlení. Pro lepší koncentraci stačí užití vitaminu C (500mg). Bolesti svalů Bolesti svalů jsou následkem nedostatku draslíku v organismu. Ten může být převážen sodíkem, který se do těla dostává z přesolených jídel. Je třeba proti těmto bolestem jíst více ovoce hlavně jablka a také jablečný ocet (Hejda, 1985). 26

27 5. Tanec, taneční studio B-fresh Tanec řadíme do sportů koordinačně-estetických. Stejně jako tanec, i celá řada dalších sportů koordinačně-estetických, se charakterizuje nízkou úrazovostí (0,1%). Nadměrnou zátěží v dětství často dochází k narušení fyziologického vývoje, výskytu funkčních poruch páteře a svalové dysbalanci. V koordinačně-estetických sportech je u dětí také velké riziko výskytu podvýživy (Clarková, 2000). V praktické části této bakalářské práce jsou uvedeny výsledky výzkumu zaměřeného na výživu sportujících dětí. Výzkum byl proveden v tanečním studiu B-fresh. 5.1 Představení práce tanečního studia Taneční studio B-fresh je nezisková organizace, občanské sdružení, která sdružuje děti, mládež i dospělé osoby, za účelem podpory a rozvoje moderního tanečního umění a jeho šíření směrem k veřejnosti. Všechny naše členy spojuje zájem o moderní taneční styly Hip Hop, Disco Show, Street Dance, R n B a Funky, jimž se aktivně a cílevědomě věnujeme. Naši tanečníci trénují 2x - 3x týdně, účastní se víkendových work shopů a prázdninových týdenních tanečních soustředění, pořádaných většinou v lázeňských městech nebo chráněných krajinných oblastech naší republiky. Hlavní směr prezentace tanečního studia B-Fresh na veřejnosti tvoří účast na tanečních soutěžích pořádaných Českou taneční organizací (http://www.czechdance.org/). Jedná se o soutěže sól, duet a malých skupin v disciplíně Hip hop a velkých formací v disciplínách Hip Hop a Disco Show Formation. Tyto soutěžní aktivity jsou prokládány exhibičními vystoupeními na rozmanitých společenských, kulturních a sportovních akcích, jako jsou například, plesy, večírky, filmové premiéry, módní přehlídky, sportovní utkání, dětské dny, veletržní prezentace, charitativní akce, narozeninové párty a podobně. Dalším odvětvím širokého spektra činnosti tanečního studia B-Fresh je kromě zpracování choreografií pro vystoupení zajišťované našimi tanečníky, také tvorba choreografií pro soutěžní a exhibiční prezentace našich zákazníků. Například kompletní zpracování prezentace 27

28 volných disciplín soutěží Miss, Missis, výuka na letních tanečních táborech, externí choreografická spolupráce atd. 5.2 Taneční studio jako občanské sdružení Občanské sdružení "Taneční studio B-Fresh" vzniklo v září roku 2005, jako plynulé pokračování a navázání na činnost Občanského sdružení "Taneční skupina Victory Angels", která na tanečním poli aktivně působila od roku 2001 a naši tanečníci dosáhli nespočtu cenných umístění v oblasti tanečních soutěží pořádaných především pod záštitou Českomoravské taneční organizace. V roce 2004 taneční skupina Victory Angels navázala v dobrém úmyslu spolupráci s tanečním studiem Ego, ale tato spolupráce bohužel nepřinesla dobré výsledky, proto byla oboustrannou dohodou vedoucích ukončena. Po vyjádření mohutné podpory ze strany všech tanečníků i jejich rodičů se stala tato situace podnětem pro založení úplně nového občanského sdružení, které již vstupuje do tanečního světa poučeno a je odhodláno adekvátně navázat na výborné taneční výsledky z minulých let. 5.3 Členská základna studia K dnešnímu dni má taneční studio přes 120 členů. V roce 2001, kdy taneční studio fungovalo ještě jako taneční skupina,,viktori Angels, mělo jen okolo 20 členů. Fungovala pouze jediná složka (dospělí A). Během 7 let prošla skupina několika změnami, ale můžeme říci, že od roku 2005 se její počet neustále zvětšuje. V následující sezóně 2008/2009 se čeká opět přibytí členů a to jednak díky úspěchům, které skupina získala v této sezóně 2007/2008 (příchod tanečníků z jiných skupin), a také díky připravovaným náborům (červen 2008, září 2008). Taneční studio B-Fresh rozděluje své tanečníky do tří věkových složek: děti: 6-10 let, junioři: let, dospělí: 15 - X let. Dále tyhle složky dělíme na A a B. Složky s označením A jsou ty výkonnostně lepší. Složky s označením B jsou výkonnostně horší (http://www.b-fresh.cz/) 28

29 6. Praktická část 6.1 Materiál, metodika Výzkum v této práci se týká oblasti výživy u sportujících dětí se zaměřením na výživu u tanečníků. Výzkum byl proveden pomocí dotazníků, které vyplňovali chlapci a dívky v brněnském tanečním studiu B-fresh. Získané skutečnosti jsou uvedeny v následujících grafech. Graf 1 Procentuální zastoupení respondentů dle pohlaví 8% dívky chlapci 92% Předpokladem u dotazovaných je vyšší procentuální zastoupení ženského pohlaví. Ve většině koordinačně estetických sportů bývá menší zastoupení mužů. Na základě výzkumu se předpoklad potvrdil. Odpovídajících dívek bylo 92 % a chlapců pouze 8 %. 29

30 Graf 2 Věk odpovídajících počet osob dívky chlapci věk Věk u dotazovaných osob byl především od 11 let do 14 let. Graf 3 Jaké školy dotazované osoby navštěvují 8% 0% 92% školka základní škola střední škola Podle věku dotazovaných je zřejmé, že většina (92 %) dotazovaných navštěvuje základní školu. 30

31 6.2 Výsledky a diskuze Výzkum je zaměřen na výživu sportujících dětí v koordinačně-estetickém sportu - tanci a to především na správnost jejich výživy ze zdravotního hlediska. V následujících grafech je zobrazeno několik faktorů ovlivňujících správnou výživu u dětí. Graf 4 Četnost stravování dotazovaných osob počet osob dívky chlapci 0 1-2X 3X 4X 5X vícekrát počet jídel/den Předpokladem pro správnou výživu dětí je stravování 5-6x za den, jak je uvedeno v kapitole 2 této práce. V grafu 4 je zobrazen výsledek četnosti stravování u dotazovaných dětí. Z dotazovaných se 5-6x denně stravuje 47,5 % osob a 4x denně 35 % těchto osob. 31

32 Graf 5 Množství vypitých tekutin u dotazovaných osob počet osob Počet osob dívky Počet osob chlapci 0 méně jak 1l 1-2l 2-3l 3l a více litr/den Výzkum v grafu 5 ukazuje, že pitný režim je optimální u 82,5 % dotazovaných osob. Při otázce, jaké nápoje konzumují respondenti nejvíce byly zjištěny skutečnosti, které jsou uvedené v následujícím grafu 6. Graf 6 Druh nejčastěji užívaných nápojů 6% voda 30% 38% čaj džus 15% 11% slazené minerálky mléko Z dotazovaných pije 30 % osob nejčastěji slazené minerálky, voda je zastoupena ve výsledcích v hodnotě 38 %. Zjištění vysokého procenta pití slazených minerálních vod u dětí 32

33 není z hlediska správné výživy optimální, a to z důvodu vysokého množství cukrů či různých druhů konzervantů. Graf 7 Zkušenosti s alkoholem počet osob ano ne 5 0 dívky chlapci Zkušenosti s alkoholem u dětí ve věku let jsou velmi vysoké. Ze všech respondentů má již 45 % zkušenosti s alkoholem. Graf 8 Zkušenosti s dietami počet osob ano ne 5 0 dívky chlapci Překvapivým zjištěním bylo, že 30 % dotazovaných dívek ve věku let má již zkušenosti s dietami. Pro zdravý vývoj dětí nejsou diety vhodné a mohou vést k různým typům nemocí viz kapitola 4 v této práci. 33

34 Graf 9 Strava během závodů 3% 35% jím a piji jako obvykle nejím, pouze piji 62% nejím, nepiji Strava během závodů je velice důležitá. Ovlivňuje jak samotný výkon, tak i zdravotní stav sportovce. Výzkum ukázal, že 35 % dotazovaných nekonzumuje během závodu žádné potraviny, pouze pije. 3 % dotazovaných nejedí ani nepijí (taneční soutěž většinou začíná brzo ráno cca v 7 8 h, končí cca ve 22 h). Toto zjištění je proto velice znepokojující. 34

35 6.3 Závěr Pomocí vyhodnocení dotazníků dospěl výzkum k několika zajímavým poznatkům. Výsledky potvrdily správný počet jídel během dne, který je v souladu se správnou výživou dětí. Výsledky pitného režimu (množství vypitých tekutin) jsou také v normě. Problémem je zde však vysoké procento dětí (30 %), které pijí slazené minerálky, což dětskému organismu rozhodně neprospívá. Dalším zarážejícím faktem bylo zjištění vysokého procenta dětí (45 %), které mají již zkušenosti s alkoholem. Rovněž procento dívek (30 %), které v tak mladém věku již vyzkoušely dietu je nadmíru vysoký. Tento fakt je ještě doplněn dalšími negativními výsledky, které se týkají špatného stravování během závodů. 35

36 Použitá literatura KELLOWOVÁ, J. Zázračné potraviny pro děti. 1. vyd. Bratislava Slovart, s. ISBN MANDELOVÁ, L., HRNČIŘÍKOVÁ I. Základy výživy ve sportu. 1.vyd. Brno: FSpS MU, s. ISBN KONOPKA, P. Sportovní výživa. 1.vyd. České Budějovice: Kopp s. ISBN FOŘT, P. Výživa pro dokonalou kondice a zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN CLARKOVÁ, N. Sportovní výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN PÁNEK, J. Základy výživy. 1. vyd. Praha: Svoboda servis, s. ISBN KUNOVÁ, V. Zdravá výživa. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN FOŘT, P. Výživa a sport. 1. vyd. Praha: Olympia, s. ISBN HLÚBIK, P., OPLTOVÁ, L. Vitaminy. 1.vyd. Praha: Grada, s. ISBN Müllerová, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech. 1.vyd. Praha: Triton, s. ISBN MINDELL, E. Vitaminová bible. 1.vyd. Budapest: Gloria Kiadó, s. ISBN HEJDA S., Kapitoly o výživě, 1. vyd. Praha:Avicenum, s. HEJDA S., Výživa a zdravotní stav člověka, 1. vyd. Praha: Avicenum, s. ( ) / ( ) / ( ) 36

37 Seznam zkratek LDL Proteiny o nízké hustotě (low density lipoproteins) HDL Proteiny a vysoké hustotě (high - density lipoproteins) TAG Triacylglyceroly ATP Adenosintrifosfát NE Niacin ekvivalent (1NE = 60 mg Tryptofanu) BCAAA Směs aminokyselin (Valin, Lucin, Isloleucin) HMB Hydroxyl methyl butyrate HCA Extrakt z Garcinie Cambogie 37

38 Přílohy Příloha č. 1 Dotazník vzor Příloha č. 2 Výsledkové tabulky z dotazníků

39 1. Pohlaví: dívka chlapec 2. Věk: let 3. Váha: kg 4. Výška: cm Dotazník 5. Navštěvuješ: školku základní školu střední školu 6. Kde nečastěji obědváš? školní jídelna doma jinde- uveď 7. Kolikrát denně jíš? 1-2x 3x 4x 5x vícekrát 8. Kdy nejpozději jíš? v 17h v 18h v 19h 20h později- uveď 9. Kolik nápojů denně vypiješ? méně jak 1l 1-2l 2-3 3l a více 10. Které nápoje nejčastěji piješ? vodu čaj džus slazené minerálky mléko jiné-uveď 11. Jak často jíš ovoce? vícekrát denně 1xdenně vícekrát týdně 1xtýdně nikdy 12. Jak často jíš zeleninu? vícekrát denně 1xdenně vícekrát týdně 1xtýdně nikdy 13. Jak často jíš maso? vícekrát denně 1xdenně vícekrát týdně 1xtýdně nikdy 14. Jaké maso nejčastěji jíš? drůbeží hovězí vepřové rybí vůbec nejím 15. Jakou přílohu nejčastěji jíš? brambory těstoviny rýži zeleninu knedlíky nejím přílohy 16. Co nejčastěji snídáš? něco sladkého šunka, salám+pečivo sýry, mléčné výrobky+pečivo celozrnné lupínky 17. Jaké pečivo jíš nečastěji? bílé pečivo celozrnné pečivo suchary 18. Užíváš nějaké vitaminy ve formě suplementů? ano ne pokud ano, jaké 19. Co nejčastěji míváš na svačinu? ovoce zeleninu něco sladkého mléčný výrobek pečivo nic něco jiného-co? 20. Co by jsi měl nejraději k obědu? těstoviny rýži s masem brambory s masem maso zeleninu s masem salát knedlík s omáčkou polévku něco jiného-co?

40 21. Co obvykle večeříš? lehké jídlo (pečivo či suchary s máslem, sýrem ) teplé (podobné jako oběd) pouze ovoce a zeleninu 22. Už jsi někdy zkusil/la sport. doplňky jako je např. L- karnitin, kreatin,bcaaa(aminokyseliny)? ano pokud ano, uveď které ne 23. Máš zkušenosti s alkoholem? ano pokud ano, od kolika let ne 24. Kouříš? ano pokud ano, od kolika let a kolik cigaret denně ne 25. Držel/ la jsi už někdy dietu? ano pokud ano, jakou a jaký měla efekt ne 26. Jíš během tanečního tréninku? ano ne pokud ano, co 27. Kolik litrů vypiješ během tréninku? 1l 1-2l 2-3 3l a více 28. Co nejčastěji jíš před tréninkem (cca 1h před tréninkem)? oběd, večeři něco sladkého ovoce zeleninu nic 29. Co jíš nejčastěji po tréninku? oběd, večeři něco sladkého ovoce zeleninu nic 30. Je rozdíl mezi jídlem které jíš před soutěží a které jíš normálně? ano ne 31. Jak jíš a piješ během závodů? jím a piji jako obvykle nejím, pouze piji nejím, nepiji

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Vitaminy Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Fyziologie výživy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie

Více

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza Vitaminy Vitaminy lidský organismus si je většinou v nedovede sám s vytvořit musí být přijp ijímány stravou Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor torů - součásti sti koenzymů, hormonů Antioxidační

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Zdravý životní styl předškolních dětí

Zdravý životní styl předškolních dětí Zdravý životní styl předškolních dětí Charakteristika předškolního věku dynamika vývoje a rozvoj dovedností ve všech oblastech, zejména v oblasti motorické, kognitivní, řečové a sociální rychlost růstu

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Marcela Malíšková Učitelství pro mateřské školy Výživa dětí v MŠ Olomouc 2014 vedoucí práce: Mgr.

Více

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Vápník 99% v kostní tkáni, 1% v ECT DDD 1mg průměrně vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva Vylučuje se ledvinami

Více

Diferencovaná výživa dospělých osob dle charakteru práce. Vlasta Flíčková

Diferencovaná výživa dospělých osob dle charakteru práce. Vlasta Flíčková Diferencovaná výživa dospělých osob dle charakteru práce Vlasta Flíčková Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou diferencované výživy dospělých osob dle charakteru práce.

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy Bakalářská práce Kateřina Míčková Výtvarná tvorba a výchova ke zdraví se zaměřením na vzdělávání Dodržování zásad zdravé

Více

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená Zdravá výživa & tipy na svačiny Pavlína Skrčená Zdravá výživa - Neznamená úplnou změnu vašeho stravování - Přidáním zdravějších surovin do jídelníčku Dodržovat: pitný režim pravidelně se stravovat a nepřejídat

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU ADEKVÁTNÍ VÝŽIVA ZDRAVÉHO DÍTĚTE MUSÍ ZAJIŠŤOVAT Optimální tělesný růst Optimální vývoj psychických

Více

Detoxikace organismu díky 10 potravinám

Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace organismu díky 10 potravinám Detoxikace, neboli očista organismu je čím dál více oblíbená. Každý den díky nezdravému životnímu stylu zahlcujeme náš organismus škodlivými látkami. A právě detoxikace

Více

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM 5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM Dieta při diabetu je nejvýznamnější faktor při prevenci vzniku diabetu. Existují poznatky, že nesprávně

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

Deset chval potravin rostlinného původu

Deset chval potravin rostlinného původu Deset chval potravin rostlinného původu Zdeněk Zloch Ústav hygieny Lékařské fakulty UK v Plzni Deset chval potravin rostlinného původu Rozdělení potravin podle jejich původu - rostlinného a živočišného

Více

Výživa mužů při zvýšených nárocích na tělesnou výkonnost. Radek Dressler

Výživa mužů při zvýšených nárocích na tělesnou výkonnost. Radek Dressler Výživa mužů při zvýšených nárocích na tělesnou výkonnost Radek Dressler Bakalářská práce 2012 (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla

Více

Minerální látky a stopové prvky

Minerální látky a stopové prvky Minerální látky a stopové prvky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Fyziologie výživy. Autor přednášky:

Více

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.9.2015 C(2015) 6507 final ANNEXES 1 to 5 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013,

Více

Výživa basketbalistů

Výživa basketbalistů Masarykova Univerzita Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Výživa basketbalistů Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Michal Krčmář Brno 2012 Rád bych poděkoval vedoucí

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 5 1 Mgr. Ing. Diana Chrpová

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

1. 1. 2016 MICHAL JEŽEK JAK ODKYSELIT ORGANIZMUS? příčiny, následky, pomocné rady Michal Ježek

1. 1. 2016 MICHAL JEŽEK JAK ODKYSELIT ORGANIZMUS? příčiny, následky, pomocné rady Michal Ježek 1. 1. 2016 MICHAL JEŽEK JAK ODKYSELIT ORGANIZMUS? příčiny, následky, pomocné rady Michal Ježek Úvod Co to vlastně je překyselení? Co to pro naše tělo znamená? Co vyjadřuje hodnota ph? Rád bych zde čtenářům

Více

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Tuky. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Tuky Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová,

Více

Ovlivňování sportovního výkonu výživou

Ovlivňování sportovního výkonu výživou Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Nutriční terapeut Tomáš Macek Ovlivňování sportovního výkonu výživou Influencing sports performance

Více

Úroveň stravování dětí v mateřských školách ve městě Zlíně. Bc. Hana Nejezchlebová

Úroveň stravování dětí v mateřských školách ve městě Zlíně. Bc. Hana Nejezchlebová Úroveň stravování dětí v mateřských školách ve městě Zlíně Bc. Hana Nejezchlebová Diplomová práce 2013 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na úroveň stravování dětí v mateřských školách. Teoretická

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly

nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly Ztráta tělesné hmotnosti a svalu Delší nemoc, úraz, operace, pobyt v nemocnici vede ke ztrátě

Více

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Nadváha a obezita u dětí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Kdysi převládal názor, že tlusté dítě je zdravé dítě. Dnes je zřejmé, že dětská obezita je spojená se závažnými zdravotními problémy, přičemž některé

Více

PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE

PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O PŘÍRODNÍ NÁPOJ NATURAL BALANCE Chutný, zdravý nápoj pro energii, soustředění a úpravu hmotnosti Obsahuje uhlohydráty s pomalým uvolňováním, díky tomu má nízký glykemický index a udržuje

Více

Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D.

Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D. Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D. Termíny Pozor, změna oproti IS! 5.4. 19.4. 26.4. 3.5. 17.5. Vždy 14.30 17.30 Struktura setkání Teoretická část přednáška a seminář k tématu Praktická

Více

Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během rána a dopoledne pracovního týdne

Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během rána a dopoledne pracovního týdne Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání Závěrečná práce Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během rána a dopoledne pracovního

Více

GOJI ORIGINAL NEJZDRAVĚJŠÍ OVOCE NA ZEMI. Elixír mládí, zdraví a krásy

GOJI ORIGINAL NEJZDRAVĚJŠÍ OVOCE NA ZEMI. Elixír mládí, zdraví a krásy GOJI ORIGINAL NEJZDRAVĚJŠÍ OVOCE NA ZEMI Elixír mládí, zdraví a krásy GOJI [goudží] Nejprospěšnější rostlina na světě Elixír zdraví a dlouhověkosti, ovoce nesmrtelnosti, nejzdravější ovoce na světě, červené

Více

Výživa fotbalistů. Každý hráč je jiný, a tak neexistuje jeden jediný stravovací plán, který by vždy vyhovoval všem.

Výživa fotbalistů. Každý hráč je jiný, a tak neexistuje jeden jediný stravovací plán, který by vždy vyhovoval všem. Výživa fotbalistů Tato příručka obsahuje informace, které pomohou hráčům všech úrovní k tomu, aby se mohli informovaně rozhodnout, jak v různých situacích pokrýt své nutriční potřeby. Příručka se snaží

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Potřeba živin pro drůbež

Potřeba živin pro drůbež Potřeba živin pro drůbež Energie Potřeba energie pro drůbež i obsah energie v krmivech se vyjadřuje v hodnotách bilančně metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (ME N ). Metabolizovatelná

Více

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu

KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ. MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu KONZUMACE SODÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU A KUCHYŇSKÉ SOLI NAPŘÍČ NAŠÍ POPULACÍ MUDr. P.Tláskal, CSc., Mgr.T.Vrábelová FN Motol, Společnost pro výživu STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

Česko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN,

Česko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN, Česko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN, CHRÓM, Calcium, Magnesium Organické Minerály ORGANICKÉ MINERÁLY Zásadní zvláštností všech přípravků linie «Organické minerály»

Více

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí

Více

Certifikát kvality v CSS Praha 2. Baliková Marieta Jarmila Veverková

Certifikát kvality v CSS Praha 2. Baliková Marieta Jarmila Veverková Certifikát kvality v CSS Praha 2 Baliková Marieta Jarmila Veverková Faktory ovlivňující výživu ve stáří Pokles základní látkové přeměny,úbytek svalové hmoty,přírůstek tukové tkáně,snížená fyzická aktivita

Více

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem

Více

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG Puppy Štěně 12,5 KG CASA-FERA Puppy je přímo ušito na míru vysokým nárokům na živiny štěňat všech plemen: Malá plemena : od 4 do 21 týdnů Středně velká plemena: od 4 do 26 týdnů Velká plemena: od 4 do

Více

METABOLISMUS - PŘEMĚNA LÁTEK

METABOLISMUS - PŘEMĚNA LÁTEK METABOLISMUS - PŘEMĚNA LÁTEK funkce přijatých látek: 1) zdroj energie - životní děje 2) stavební funkce - orgány, tělní tekutiny 2 typy dějů: anabolické přeměna látek jednodušších na složitější + spotřeba

Více

ANÉMIE PORUCHY KRVETVORBY

ANÉMIE PORUCHY KRVETVORBY ANÉMIE PORUCHY KRVETVORBY Anémie se řadí mezi nejrozšířenější choroby postihující lidskou populaci. Světová zdravotnická organizace uvádí, že tzv.nutriční anémií trpí přibližně 30 % populace. S tím souvisí

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2004 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNĚNÍ: Titul původního předpisu: Vyhláška o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití Citace pův. předpisu:

Více

VYHLÁŠKA č. 243/2002 Sb. ze dne 31. května 2002,

VYHLÁŠKA č. 243/2002 Sb. ze dne 31. května 2002, VYHLÁŠKA č. 243/2002 Sb. ze dne 31. května 2002, kterou se provádí zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele Ministerstvo zemědělství

Více

Cholesterol: Strašák dnešní doby

Cholesterol: Strašák dnešní doby Press kit Cholesterol: Strašák dnešní doby 1 Cholesterol: Strašák dnešní doby Po několik desetiletí platí v medicíně jednoduchá úměra snížením hladiny cholesterolu prospějeme svému zdraví. V poslední době

Více

Pitný režim. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Pitný režim. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Pitný režim PaedDr. & Mgr. Hana Čechová OSNOVA 1. Pitný režim 2. Vodní bilance 3. Kolik tekutin přijmout 4. Jak na pitný režim 5. Co pít 6. Voda 7. Perlivá či neperlivá 8. Minerální vody 9. Obsah zdravotně

Více

Výživové zvyklosti mužů a žen se zaměřením na růst svalové hmoty. Tomáš Kot

Výživové zvyklosti mužů a žen se zaměřením na růst svalové hmoty. Tomáš Kot Výživové zvyklosti mužů a žen se zaměřením na růst svalové hmoty Tomáš Kot Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na růst svalové hmoty a výţivové zvyklosti muţů a ţen. První kapitola

Více

SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA ŠKOLÁKA

SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA ŠKOLÁKA SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA ŠKOLÁKA CO JE SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA Správná životospráva zahrnuje dostatečnou pohybovou aktivitu a vyvážený pestrý jídelníček. Kvalitní strava je v dětském věku velice důležitá k zajištění

Více

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF)

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Elektronické publikace: ISBN 978-80-88174-00-4 (ve formátu mobi) ISBN 978-80-88174-02-8 (ve formátu

Více

Doplňky stravy. Jana Nováková Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Lékařská fakulta, 20. 12. 2011 1

Doplňky stravy. Jana Nováková Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Lékařská fakulta, 20. 12. 2011 1 Doplňky stravy Jana Nováková Státní zemědělská a potravinářská inspekce Lékařská fakulta, 20. 12. 2011 1 Právní úprava Směrnice 2002/46/ES týkající se doplňků stravy Vyhláška č. 225/2008 Sb. - stanoví

Více

LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROBÁCH

LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROBÁCH Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji LÉČEBNÁ VÝŽIVA PŘI KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROBÁCH Obsah... 2 1. Cholesterol... 4 2. Zásady výživy při zvýšené hladině cholesterolu...

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU

zdraví a vitalita PROFIL PRODUKTU zdraví a vitalita BETA KAROTEN PUP LKA A» účinné látky z přírodních zdrojů» chrání organizmus před volnými radikály» chrání kůži a zrak při opalování na slunci a v soláriích» pupalka vhodně působí při

Více

Příloha č. 1 Kupní smlouvy č. PPR-13552-32/ČJ-2012-990656 Specifikace krmiva

Příloha č. 1 Kupní smlouvy č. PPR-13552-32/ČJ-2012-990656 Specifikace krmiva Příloha č. 1 Kupní smlouvy č. PPR-13552-32/ČJ-2012-990656 Specifikace krmiva A.2.1. Granulované krmivo pro březí a kojící feny 1. Výrobce Royal Canin 2. Obchodní označení nabízeného krmiva Maxi Starter

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Výživa žen v těhotenství Bakalářská práce Autor práce: Tereza Šerá Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava, 2015 Anotace Tématem

Více

PROJÍM SE K MIMINKU. Kateřina Burešová. Baby Friendly Diet TM. www.katerinaburesova.cz 2015

PROJÍM SE K MIMINKU. Kateřina Burešová. Baby Friendly Diet TM. www.katerinaburesova.cz 2015 PROJÍM SE K MIMINKU Kateřina Burešová Baby Friendly Diet TM www.katerinaburesova.cz 2015 2. Fáze menstruačního cyklu z pohledu BFD V této kapitole si řekneme, jak můžete vybírat potraviny prospěšné pro

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

TR90 M-Bars & M-Shakes

TR90 M-Bars & M-Shakes TR90 M-Bars & M-Shakes Vyberte si, co vám nejvíc vyhovuje! POSTAVENÍ PRODUKTU NA TRHU Žijeme ve světě, kde čas jsou peníze. V náročných dnech, kdy se snažíme vyvážit péči o rodinu, práci, společenské akce

Více

www.kvalitnivlasy.cz

www.kvalitnivlasy.cz Ewopharma, spol. s r. o. 2012 Milí ètenáøi, pøed tím, než se zaètete do následujících stránek, bychom Vás rádi seznámili s hlavními pojmy a fakty souvisejícími s péèí o vlasy. Vìøíme, že tento manuál Vám

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Sladidla se můžou dělit dle několika kritérií:

Sladidla se můžou dělit dle několika kritérií: SLADIDLA Sladidla, jiná než přírodní, jsou přídatné látky (označené kódem E), které udělují potravině sladkou chuť. Každé sladidlo má svoji hodnotu sladivosti, která se vyjadřuje poměrem k sacharose (má

Více

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak Onemocnění charakterizované zvýšeným tepenným tlakem ve velkém krevním oběhu je hypertenze arteriální. Jedno z nejčastějších onemocnění, jehož příčina není známa.

Více

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši)

Otázka: Látková přeměna živin. Předmět: Biologie. Přidal(a): wampicek. anabolické reakce. syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) Otázka: Látková přeměna živin Předmět: Biologie Přidal(a): wampicek anabolické reakce syntezy )z jednoduššich latek vznikaji latky složitějši) takto vznikaji hormony, enzymy, hemoglobin, stavebni latky

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM 1. Cíle dietní léčby pacientů s diabetem CHARAKTERISTIKA STANDARDU Cílem dietní léčby diabetiků je zlepšení kompenzace diabetu, především: Udržováním individuální

Více

kapitola 1 Živá zvířata Všechna zvířata kapitoly 1 musí být zcela získána

kapitola 1 Živá zvířata Všechna zvířata kapitoly 1 musí být zcela získána L 344/34 PŘÍLOHA II SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY ZPRACOVANÝ PRODUKT MOHL ZÍSKAT STATUS PŮVODU kapitola 1 Živá zvířata Všechna zvířata kapitoly

Více

Voda. živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant

Voda. živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant Voda živina funkce tepelné hospodářství organismu transportní médium stabilizátor biopolymerů rozpouštědlo reakční médium reaktant bilance příjem (g/den) výdej (g/den) poživatiny 900 moč 1500 nápoje 1300

Více

ZÁZRAČNÉ HOUBY V KOSTCE - ZDRAVI-VITAMINY-DOPLNKY - vitamínové doplňky a alternativní medicín

ZÁZRAČNÉ HOUBY V KOSTCE - ZDRAVI-VITAMINY-DOPLNKY - vitamínové doplňky a alternativní medicín REISHI-MRL T90, REISHI-MRL P250, REISHI VŠE - Ganoderma lucidum, lesklokorka lesklá, reishi lingzhi, 灵 芝. Velmi vhodné pro podporu imunity, k posílení kloubů, šlach a kostí, obnovuje síly po fyzickém či

Více

VÝŽIVA. pro FITNESS. a KULTURISTIKU IT'S ALL ABOUT RESULTS. Ivan Mach, Jiří Borkovec VÝŽIVA PRO FITNESS A KULTURISTIKU. Ivan Mach, Jiří Borkovec

VÝŽIVA. pro FITNESS. a KULTURISTIKU IT'S ALL ABOUT RESULTS. Ivan Mach, Jiří Borkovec VÝŽIVA PRO FITNESS A KULTURISTIKU. Ivan Mach, Jiří Borkovec FACE OF FITNESS 2012 WHEN 30 minut před jídlem nebo svačinou. Ivan Mach, Jiří Borkovec inací produktʑ USN hodnɛ disciplíny a tvrdé dʁiny. Komb Udržení dobré postavy vyžaduje - néjen pʁed soutɛží! ice kond

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu

- pro biologickou funkci je rozhodující terciární (resp. kvartérní) struktura enzymu Otázka: Enzymy, vitamíny, hormony Předmět: Chemie Přidal(a): VityVity Enzymy, vitamíny, hormony a jejich význam pro biologickou funkci živých organismů Enzymy - látka sloužící jako biokatalyzátory - historie:

Více

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Metabolismus proteinů a aminokyselin Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

Chemická analýza krmiv

Chemická analýza krmiv Chemická analýza krmiv Multimediální studijní materiál Vznik tohoto studijního materiálu finančně podpořil Fond rozvoje vysokých škol (projekt č. 1288/2012) Autoři: MVDr. Eva Štercová, Ph.D. (stercovae@vfu.cz)

Více

Doplňky stravy jako součást sportovní přípravy

Doplňky stravy jako součást sportovní přípravy UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Doplňky stravy jako součást sportovní přípravy Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Václav Bunc, CSc Zpracoval: Václav Ješko

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_162 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 BARBORA DVOŘÁKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Faktory ovlivňující potravní

Více

STRAVOVACÍ DOPORUČENÍ PRO FOTBALISTY KATEGORIE MLADŠÍ A STARŠÍ ŽÁCI

STRAVOVACÍ DOPORUČENÍ PRO FOTBALISTY KATEGORIE MLADŠÍ A STARŠÍ ŽÁCI Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury STRAVOVACÍ DOPORUČENÍ PRO FOTBALISTY KATEGORIE MLADŠÍ A STARŠÍ ŽÁCI Bakalářská práce Autor: Martin Raszyk Tělesná výchova a sport Vedoucí práce:

Více

www.facebook.com/fifops

www.facebook.com/fifops Ekonomické a obchodní školství v Opavě existuje již od roku 1851, kdy byla zřízena Německá gremiální obchodní škola, která existovala jako samostatný ústav 43 let. Roku 1894 byla přejmenována na Slezskou

Více

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Ústav technologie potravin

Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Ústav technologie potravin Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Senzorická analýza potravin pro zvláštní výživu Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Hana Šulcerová, Ph.D. Vypracovala: Michaela

Více

Malý vliv na krevní cholesterol. Další zdravotní aspekty

Malý vliv na krevní cholesterol. Další zdravotní aspekty Vejce představují významný zdroj bílkovin a dalších živin. Nové poznatky potvrzují, že konzumace vajec je spojena se zlepšením kvality stravy, zvýšením pocitu plnosti po jídle a může ovlivňovat a upravovat

Více

Diabetická dieta dříve a nyní. Výuka na VŠCHT, říjen 2007

Diabetická dieta dříve a nyní. Výuka na VŠCHT, říjen 2007 Diabetická dieta dříve a nyní Výuka na VŠCHT, říjen 2007 Omezit sacharidy Diabetická dieta dříve základní principy Celkově (celkové sacharidy jako hlavní ukazatel) Omezení volných cukrů Jako důležitý zdroj

Více

Sacharidy ve výživ. ivě sportovce

Sacharidy ve výživ. ivě sportovce Sacharidy ve výživ ivě sportovce Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky

Více

Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst

Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst Sportovní výživa v kategorii hokejové mládeže 16-18 let nevyužitá rezerva pro výkon, regeneraci i sportovní růst Ing. Ivan Mach, CSc. Zdravotní komise ČOV Aliance výživových poradců ČR Charakter kategorie

Více

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz

KRMIVA AGROBS. Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KRMIVA AGROBS Dr. rer. nat. Manuela Bretzke a Glord.cz KŮŇ A POTRAVA Kůň je stepní zvíře Trávy a byliny s nízkým obsahem bílkovin Bohatá biodiversita Velmi dobrá kvalita bez plísní Čistá potrava díky stálému

Více

Výživa i v t v ě t hote hot nst ns ví t M. Dastych

Výživa i v t v ě t hote hot nst ns ví t M. Dastych Výživa v těhotenství M. Dastych Plánování těhotenství kritické období z pohledu výživy 1-2 měsíce před koncepcí a 1. trimestr největší vulnerabilita plodu 8.-10.tg Alkohol, toxiny, léky, nutriční deficity

Více

Nordic walking. Martin Škopek

Nordic walking. Martin Škopek Nordic Walking 3 Zvláštní poděkování patří Mgr. Marcelu Štofikovi, který mi trpělivě pomáhal při fotografování, a mé přítelkyni Elišce za podporu při psaní této knihy. Martin Škopek Nordic walking Vydala

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat

Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat Kukuřičné výpalky jsou vedlejším produktem při výrobě bioethanolu. Kukuřičné zrno je fermentováno kvasinkami a cukry a škroby jsou přeměněny

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls82168/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU NeuroMax forte

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls82168/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU NeuroMax forte Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls82168/2008 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU NeuroMax forte 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Thiamini hydrochloridum ( vitamin

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,

Více

Výživa člověka. Výživa a nutriční složky potravy. Mgr. Martina Pokorná

Výživa člověka. Výživa a nutriční složky potravy. Mgr. Martina Pokorná Výživa člověka Mgr. Martina Pokorná 1. hodina: Výživa a nutriční složky potravy 2. hodina: Výživová pyramida 3. hodina: Výživa dětí Výživa a nutriční složky potravy Výživa: významný faktor životního stylu

Více