Plán péče o přírodní památku Rybník Neratov

Transkript

1 Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/ Brno Plán péče o přírodní památku Rybník Neratov na období Zpracoval v listopadu 2013 ing. Darek Lacina

2 Obsah Obsah Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plochy Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Přílohy Tabulky

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2034 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Rybník Neratov druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Okresního úřadu orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 11/1999 datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Prlov Prlov Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území Katastrální území: (733083, Prlov) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 121 Ostatní plocha Neplodná půda Vodní plocha Vodní nádrž umělá /15255* 128/1 Vodní plocha Vodní nádrž umělá Ostatní plocha Ostatní komunikace Orná půda Celkem *) rozdílný údaj platí pro plochu vypočtenou pomocí GIS (nejedná se o oficiální údaj, proto není dále používána) Ochranné pásmo Katastrální území: (733083, Prlov) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 110/2 Lesní pozemek /4 Lesní pozemek /5 Lesní pozemek /6 Lesní pozemek ** 118/7 Lesní pozemek ** 118/12 Lesní pozemek Lesní pozemek ** 123 Lesní pozemek Lesní pozemek TTP

4 128/2 Lesní pozemek TTP /1 Ostatní plocha Ostatní komunikace Ostatní plocha Ostatní komunikace Vodní plocha Tok přirozený Celkem Katastrální území: (726851, Pozděchov) Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 1774/1 TTP ** 1902/17 Ostatní plocha Ostatní komunikace ** 1902/19 Ostatní plocha Ostatní komunikace * Celkem *) výměra zjištěná pomocí GIS neodpovídá údaji z katastru nemovitostí **) výměry parcel jsou sporné, protože se na hranicích k. ú. navzájem překrývají Celková výměra OP je dle výše uvedených údajů m 2. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 0 1,5725 Způsob využití pozemku vodní plochy 1,6020 0,0428 zamokřená plocha 0 trvalé travní porosty 0 0,6024 orná půda 0, ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 1,6020 vodní tok 0 ostatní zemědělské 0 0 pozemky ostatní plochy 0,0526 0,2645 neplodná půda 0,0085 zastavěné 0 0 plochy a nádvoří plocha celkem 1,8670 2,4822 ostatní způsoby využití 0, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: ne ne CHOPAV Vsetínské vrchy, součást lok. biokoridoru ÚSES 4

5 Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: ne ne Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zachovalý mokřadní ekosystém s výskytem cenného společenstva vodních bezobratlých včetně výskytu ohrožených a zvláště chráněných druhů obratlovců, zejména obojživelníků (čolka velkého, čolka horského, ropuchy obecné, rosničky zelené aj.) Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) Mokřad Cca 10 % Plochy okolo vtoku do rybníka včetně sukcesí vzniklého jasanovo-olšového luhu Vodní plocha Cca 80 % Vlastní rybník Bližší popis viz níže. B. druhy název druhu Čolek velký (Triturus cristatus) Čolek horský (Triturus alpestris) Skokan štíhlý (Rana dalmatiana) Ropucha obecná (Bufo bufo) Rosnička zelená (Hyla arborea) Čolek obecný (Triturus vulgaris) Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Vitální až desítky ks stupeň ohrožení Poznámka při hrázi v době před napouštěním Jednotlivě 2 Zaznamenán pravidelně spíše v posledních letech Neznámá 2 Snůšky v roce Konvička Vitální pravidelně 3 stovky až tisíce pulců Neznámá 2 Ojedinělý nález Pavelka 2010 Vitální až desítky při hrázi v době před ks napouštěním Neznámá 2 Ojedinělý nález Pavelka Cíl ochrany Zachování bohaté populace obojživelníků, především čolků a ropuchy obecné, stejně jako dalších obratlovců i bezobratlých, vázaných na vodní prostředí. 5

6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka (PP) rybník Neratov se nachází v jihovýchodní části katastru obce Prlov. Území tvoří zachovalá malá vodní nádrž lesní rybník a přilehlé pozemky. Vodní plocha je vymezena hrází, místní komunikací, prudkým svahem s lesním porostem a v místě přítoku porostem orobince a chrastice rákosovité. Nádrž má dva přítoky, které přivádějí do rybníka povrchovou vodu. Prvním přítokem je náhon z potoka Trubiska. Množství odebírané vody je regulováno v břehovém odběrovém objektu stavidlem. Druhým přítokem je bezejmenná občasná vodoteč, která odvádí dešťovou vodu ze svého přilehlého povodí (cca. 0,5 km 2 ). Na části parcely vlastního rybníka u místní komunikace vznikl v důsledku sukcese vzrostlý porost dřevin s převahou olše lepkavé a spíše ruderálním podrostem. Na již. okraji tohoto porostu se v létě 2013 nacházely zbytky rozpadlé unimobuňky, které měly být do konce roku odklizeny. Nad vtokem do rybníka se nalézá travinobylinné společenstvo odpovídající silně ruderalizovanému tužebníkovému ladu. Zde byly pozorovány 2 ex. plšíka lískového i s hnízdem. Vodní dílo Rybník Neratov umožňuje nakládání s povrchovými vodami ve smyslu povolení k nakládání s vodami vydaného podle 8, odst. 1, písm. a) bod 2 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, spočívající v akumulaci vody a přivádění povrchové vody z drobného vodního toku a odvádění povrchové vody z vodní nádrže do drobného vodního toku, dle rozhodnutí č. MUVS 24130/2009, MěÚ Vsetín, odboru ŽP, ze dne Druhotnou funkcí vodní nádrže je především umožnění rozmnožování obojživelníků a hnízdění vodního ptactva. Na objektech rybníka nejsou žádná strojní a elektrotechnická zařízení. Manipulace s dlužemi požeráku je ruční. Bezpečnostní přeliv je pevný, bez obsluhy. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (mimo hlavní předmět ochrany ZCHÚ) název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu, další poznámky Užovka obojková (Natrix natrix) Kuňka skvrnitá (Bombina variegata) Vitální - 6 ks před napouštěním v r při hrázi v době před napouštěním- mladí jedinci; pravidelný dlouhodobý výskyt Jednotlivě , Vočadlová Střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Jednotlivě Spitzer Veverka obecná (Sciurus 1 ks Pavelka vulgaris) Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) 2 ks podmáčená louka nad rybníkem Krkavec velký (Corvus corax) Přelet 1 ks Vymazal Čírka obecná (Anas crecca) 2 samci + 3 samice Vymazal Prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) Neznámá Vočadlová Kromě uvedených chráněných druhů byly při botanickém průzkumu v r zaznamenány druhy z Červeného seznamu: bradáček vejčitý (Listera ovata), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), čistec alpínský (Stachys alpina); popenec chlupatý (Glechoma hirsuta), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenka jarní (Primula veris), kozlík výběžkatý bezolistý (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia), rozrazil horský (Veronica montana) (Jindra, 2007). 6

7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Od vyhlášení za MZCHÚ probíhaly snahy o redukci rybářského využití. V doplňku předchozího pp ze byla nájemci uložena omezení týkající se hnojení, vápnění, používání biocidů, krmení obsádek, vysazování dravých ryb a zásahů do břehového a litorálního pásma. Dále byla stanovena doba výlovu (září) a velikost rybí obsádky. V letech proběhlo odbahnění rybníka spojené s vybudováním litorální zóny a opravou hráze a technických zařízení. Dále byly v litorální zóně instalovány bloky lomového kamene jako úkrytu pro raky a byla provedena výsadbě dřevin a osetí hráze travinobylinnou směsí. K opětovnému napuštění nádrže došlo v létě b) zemědělské hospodaření V minulosti byla plocha nad současným rybníkem využívána jako orná půda. V současnosti se jedná o vlhčí travinobylinný porost (dle mapování biotopů vlhké pcháčové louky). Na části území se postupem času vyvinul fragment jasano-olšového luhu. d) rybníkářství a rybářství Přesný vznik obtočného rybníka Neratov není znám, je však známo, že již v roce 1907 existoval. V nedávné minulosti byl v nájmu MO ČRS Vsetín. g) rekreace a sport Vzhledem k tomu, že okolo MZCHÚ prochází turistická značka (zelená) a cyklotrasa č. 6117, je možno předpokládat, že vodní nádrž bude v letních měsících sloužit k občasnému koupání procházejících nebo projíždějících turistů. Pokud nebudou prováděna opatření, která by měla případné návštěvníky k lokalitě víc upoutat (např. nějaký typ odpočívadla), nemělo by občasné koupání činit problém. Nebezpečím se může stát cílené navštěvování lokality za účelem koupání, což by znamenalo nejen rušení živočichů, ale i destrukci břehových a litorálních společenstev, což je v přímém rozporu s cíli ochrany přírody. i) jiné způsoby využívání nejsou, kromě specifických odborných šetření pro potřeby ochrany přírody, známy. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. RURÚ ORP Vsetín 2. rozhodnutí č. MUVS 24130/2009, MěÚ Vsetín, odboru ŽP, ze dne Doplněk k plánu péče o PP Rybník Neratov ( ) ze dne Manipulační a provozní řád Rybník Neratov z května 2013, AOPK ČR 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Rybník Neratov Katastrální plocha Využitelná vodní plocha 8.900,00 m 2 (stálé nadržení)/12.865,00 m 2 (maximum) Plocha litorálu cca 2520 m 2 Průměrná hloubka 0,86 m Maximální hloubka 3,28 m (Q 100 dno u výpusti) Postavení v soustavě 2,5 m Manipulační řád Obtočný rybník není v soustavě vodních nádrží Hospodářsko-provozní řád Květen 2013 Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Bez rybí obsádky, případně extenzivní Výjimka k aplikaci látek ne znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u IV. kategorie rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, Praha 11 - Chodov 7

8 Uživatel rybníka AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, Praha 11 - Chodov Rybářský revír Ne Správce rybářského revíru - Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení - Název vodního toku Trubiska Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou - (řkm od do) Charakter toku bystřinný Příčné objekty na toku stupně a prahy Manipulační řád č.j. MUVS 17706/2013, , platnost do Správce toku Lesy ČR,s.p., Správa toků oblast povodí Moravy, U skláren 781, Vsetín Správce rybářského revíru - Rybářský revír - Zarybňovací plán - Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o nelesních pozemcích Součástí ZCHÚ je v jeho jižní části udržovaný travinobylinný porost. Vlastní ZCHÚ je vymezeno pouze na části této louky, zbytek spadá do OP. Dle mapování biotopů se jedná o vlhké pcháčové louky (T1.5). V rámci PP Rybník Neratov má toto území spíše funkci potenciální bariéry proti negativním vlivům, které mohou vznikat nad nádrží (především splachy hnojiv, případně biocidů ze ZPF. Součástí ZCHÚ je i sukcesí vzniklá menší olšina, která není zařazena do PUPFL Dílčí plochy A rybník/vlastní vodní plocha a většina rákosiny s orobincem v jižním cípu B hráz rybníka se třemi staršími jabloněmi, oseto běžnou komerční směsí s projevy ruderalizace (iniciální stádia tvorby TTP); při v. okraji hráze se nalézají zbytky menší stavby C travnatý břeh a litorál; výsadby olše lepkavé a o. šedé; podél cesty starší jasany; v mělkém litorálu velké bloky kamene; porost Typha angustifolia, Phalaris arundinacea a Urtica dioica ustupuje vlivem sukcese olší. D jasanovo-olšový luh; sukcesně vzniklý starší porost s relativně pestřejším bylinným patrem. E mokřad v prostoru jv. od olšiny; silně ruderalizované tužebníkové lado s velkým podílem kopřivy; v době terénní prohlídky nebyl rybník napuštěn, takže nebylo možno přesně zhodnotit stav vysoká míra ruderalizace mohla souviset se sníženou hladinou vody a odbahňovacími pracemi; na rozhraní s plochou D byly v létě 2013 trosky unimobuňky, které měly být během podzimu odstraněny (ústní informace od Dr. Pavelky) F trvalý travní porost (dle KN orná půda); k produkci sena poměrně intenzívně využívaná mezofilní ovsíková louka. G lesní okraj; porostní plášť na vých. okraji ZCHÚ; přechod do lesního porostu v OP; v ZCHÚ je vlivem nepřesnosti vedení hranic parcel, které neodpovídá realitě; zbytková plocha fungující jako ochranná zóna 8

9 Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Jak je výše uvedeno, došlo v posledních 2 letech k výraznému zásahu do ZCHÚ s cílem zlepšení stavu vodních a mokřadních společenstev. I když se předpokládá kladný vliv, nelze toto tvrzení v současnosti doložit. To bude muset být dokladováno s odstupem času při sledování jednotlivých společenstev a inventarizaci rostlin a živočichů. Na základě výsledků budoucích šetření bude možná nutno upravit i plán péče. Určitě bude třeba pokračovat v nastoleném trendu absence rybářského využití, případně jeho minimalizace na nasazení býložravých ryb pro redukci vodních makrofyt. Fragment olšiny by měl být ponechán bez zásahu (oproti doporučení plynoucího z botanického průzkumu), protože při umělém prosvětlení by mohla hrozit expanze ruderálních druhů. Na dané ploše je možno a záhodno podporovat zcela přirozené procesy, kdy postupem času začne docházet i k dílčím disturbancím a částečnému rozpadu porostu, což ale vytvoří mozaiku s prostory pro iniciální stádia v kombinaci se zralými porosty. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize V tuto chvíli se nepředpokládá kolize zájmů ochrany přírody. Ke kolizi by mohlo ale dojít, pokud by se na lokalitě zabydlil bobr. Tento potenciální střet by bylo třeba řešit podle aktuální situace a na aktuálním stupni poznání v okamžiku, kdy by k němu došlo. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Rybník Neratov Způsob hospodaření Dle Manipulačního a provozního řádu z roku 2013 Intenzita hospodaření Žádná nebo extenzivní Manipulace s vodní hladinou Dle Manipulačního a provozního řádu z roku 2013 Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Po dobu platnosti pp se nepředpokládá Způsoby hnojení Zakázáno Způsoby regulačního přikrmování Zakázáno Způsoby použití chemických látek Zakázáno Rybí obsádky Rybník bude bez rybí obsádky (případně je možné pouze extenzivní rybí hospodaření). V případě nadměrného rozvoje vodních makrofyt, příp. nízké průhlednosti vody (pod 50cm) může být nádrž v následující sezóně vypuštěna a částečně nebo úplně zimována. Výjimečně může být nasazena ve větším počtu býložravá rybí obsádka při masívním zárůstu nádrže (toto bude vždy konzultováno a odsouhlaseno orgánem ochrany přírody Odborem životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje). 9

10 b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy T1.1 Typ managementu Sečení se sušením píce a odvozem sena (hnojení, sečení s odklizením zelené píce, sečení s mulčováním) Vhodný interval 2x ročně Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Vhodný Možný Upřesňující podmínky T1.6 Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Vhodný Možný Upřesňující podmínky 1x ročně Vhodný_ Samohybná lehká technika; Možný - Samohybná těžká technika, ostatní technika, hnojení a vápnění Nutno pravidelně kosit optimálně 2x (3x) za rok, sušení sena na místě a jeho následný včasný odvoz. Trávu možno podle stávajících podmínek (např. počasí) odvézt hned po seči. Místo přihnojování lze použít mulčování (neprovádět vícekrát za sebou). Sečení s odklizením zelené píce (sečení s pálením sena, odstraňování náletu mechanicky) 1x/3 5 roků, 1x/10 roků nálet 1x/10 roků seč+nálet Vhodný ruční nástroje Možný - Samohybná lehká technika; Nevhodný skot, hnojení a vápnění Likvidace dřevin: listopad až únor Interval sečí záleží na rychlosti degradace porostu podle místních podmínek. Delší intervaly vedou k degradaci porostů a posléze k přechodu ke keřovým a stromovým formacím. Pozor na ruderalizaci. Pokosenou hmotu, která je většinou jinak nevyužitelná, je nejvhodnější buď ihned odvézt (na skládku), nebo nechat uschnout a neprodleně spálit na určených místech. Odvoz nebo spálení biomasy jsou nezbytné. Při delších intervalech sečení je potřebné likvidovat náletové dřeviny (olše, topol, vrba, bříza, krušina apod.). Dřeviny je možno spálit na hromadách. Ve vegetačním období po odstranění dřevin je vhodná také seč likvidace zmlazujících výmladků. V případě mozaikovitého výskytu spolu s pcháčovými loukami (podsv. Calthenion palustris) je nutné se přizpůsobit managementu určenému pro biotop T1.5! (viz níže) M1.1 Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Sečení s odklizením zelené píce nebo sečení se sušením píce a odvozem sena 1 rok 3 roky Vhodný ruční nástroje Možný - Samohybná lehká technika Vhodný červen Možný nebo

11 Upřesňující podmínky Vhodný: Ve většině případů není nutné management provádět. Pokud je nutné zředit porost rákosu, je nejvhodnější jeho ruční kosení s okamžitým odklizením případně usušením a odvozem mimo plochu. Provádí se v době metání a kvetení, kdy rákos přesouvá většinu svých zásobních látek z podzemních oddenků do nadzemí části pro svůj růst. Odstranění nadzemních prýtů vede k postupnému zřeďování až likvidaci rákosu. V případě růstu rákosu v hlubší vodě je jedinou možností sečení loď se žací lištou. Interval závisí na míře zájmu o odstranění rákosu. Pokud je zájem o rychlé potlačení rákosu, pak se kosí 2x ročně nejméně po dobu tří let a poté s menší intenzitou jedenkrát ročně nebo 1x za dva roky. Pokud je zájem jen udržet rákos ve stávajícím rozsahu, pak může postačovat kosení jednou za dva roky. Pokud je zájem na zahuštění porostu rákosu, pak je vhodné zimní kosení, nejlépe na ledě pomocí křovinořezu. Hrozí ale riziko vymrznutí rákosu po pokosení. Možný: Mnohdy je obtížné až nemožné odklidit rákos mimo zájmovou plochu. V takových případech je přijatelné ponechat jej ve větších hromadách na vhodných místech, kupky mohou sloužit jako vhodné zimoviště a rozmnožovací místo pro užovky. Pálení je ve vlhkém prostředí obvykle nemožné, pokud by se provádělo, musí to být brzy po sklizni, aby nedošlo k zahubení živočichů, kteří mezitím hromady obsadili. varianta s T1.5 Typ managementu Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce, sečení s pálením sena) Vhodný interval 1 2x/rok Minimální interval 1x/2 roky Prac. nástroj / hosp. zvíře Vhodný ruční nástroje, samohybná lehká technika; Možný - Samohybná těžká technika; Nevhodný hosp. zvířata, hnojení a vápnění Kalendář pro management Vhodný Možný Upřesňující podmínky Sečení optimálně 2x ročně lehkou samochodnou mechanizací, v málo únosném terénu, zejména v okolí pramenišť i ručně (kosa, křovinořez). U některých druhově chudších a mokrých typů (např. u porostů s dominantní skřípinou lesní Scirpus sylvaticus, nebo s druhy rodu ostřice Carex) postačí seč 1x ročně. Optimální je usušení sena s následným odvozem. Pokud to není technicky možné, je potřebné neprodleně důsledně odklidit pokosenou zelenou biomasu; výjimečně nechat pokosenou biomasu uschnout a spálit na ploše, na předem určených místech. Tedy biomasu vždy sklidit. Porosty nehnojit a nevápnit. Brát v úvahu druhovou ochranu ohrožených a vzácných organismů (např. nepokosené pásy nebo posunutá seč dokončení vývoje hmyzu, generativní rozmnožování rostlin). Těžkou techniku nepoužívat příliš často možnost zavlékání nežádoucích ruderálních druhů. Na druhou stranu občasné použití nevadí v kolejích se mohou uchytit některé vzácné, konkurenčně slabší druhy (např. všivec bahenní Pedicularis palustris). 11

12 c) péče o rostliny Konkrétní opatření nejsou navrhována. d) péče o živočichy Specifická opatření nejsou navrhována. Ochrana populací obojživelníků je svázána s péčí o rybník, kdy je minimalizována rybí obsádka v závislosti na rozvoji makrofyt v nádrži (hledisko rybářské není rozhodující) Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) rybníky Vzhledem k tomu, že v letech došlo k odbahnění rybníka spojeného s dalšími pracemi na hrázi (oprava přelivu, požeráku, úprava loviště), nepředpokládají se po dobu platnosti tohoto pp žádné zásahy a činnosti, kromě běžné údržby, případně řešení havarijních událostí. Zásadními činnostmi bude kontrola funkčnosti zařízení a případná manipulace s hladinou (především v rámci povodňového plánu nebo v době sucha pro zajištění min. zůstatkového průtoku pod odběrným místem). Rybník bude bez rybí obsádky. Zcela výjimečně je možné vysazení býložravých ryb při nadměrném rozvoji vodních makrofyt. Po redukci biomasy je třeba ryby slovit. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T1 příloha č. M3 b) nelesní pozemky Sukcesí vzniklý luh (nejedná se u PUPFL) je možno ponechat svému vývoji, avšak je třeba zamezit jeho rozrůstání do dalších ploch (samovolná sukcese olše). V případě potřeby budou pouze odstraňovány zlomy a suché či jinak provozně nebezpečné stromy v blízkosti silnice. Variantně je možná redukce porostu, avšak jen po domluvě s příslušným orgánem ochrany přírody (OŽPZ ZK). TTP na hrázi budou koseny 2x ročně, včetně odstranění biomasy. Variantně je možná extenzivní pastva koz nebo ovcí. Intenzívněji využívaná mezofilní louka bude sečena opt. 2x ročně. Při kosení je s ohledem na výskyt obojživelníků (především čolků) nutno používat vysoko nastavitelnou lištu (alespoň 10 cm nad povrchem půdy) a není možno používat bubnové sekačky. Vyloučeno je použití biocidů. Podmáčené plochy tužebníkových lad (dílčí plocha E) je třeba kosit pravidelně 1x ročně v srpnu až září (ruční kosení kosou nebo křovinořezem). Vhodná je mozaiková seč s ponecháním cca 25 % plochy k posečení v pozdějším období. Pokosenou biomasu je třeba z lokality odstranit usušit a odvézt nebo po domluvě se zástupci OŽPZ ZK spálit na dohodnutých místech, případně uložit do lesního okraje (toto opatření ale nesmí být prováděno pravidelně každý rok!). Po 5 letech péče provést zhodnocení plochy (především s ohledem na výskyt ruderálů a druhovou diverzitu rostlin a rozhodnout, zda provádět management pro biotop T1.5 s kosením 1x ročně nebo přejít ke kosení 1x za 2 3 roky (předpoklad biotopu T1.6). Dílčí plochu C bude třeba kosit (včetně odvozu biomasy) alespoň 1x ročně (terestrická část) nejméně po dobu 3 let, aby se zabránilo rozvoji ruderální vegetace, především kopřiv. S rozvojem litorální vegetace rákosin (včetně orobince) a vysokých ostřic je možno snižovat pravidelně každoročně kosenou plochu. V konečné fázi bude seč prováděna pouze 1x za 2 roky v pozdějším termínu. Cílem je vytvořit stabilní litorální společenstvo, a hlavně zabránit využití prostoru jako koupací pláže. Vlastní rákosiny budou redukovány v zimním období po částech (třetinách) v cca tříletém cyklu. První redukce 1/3 proběhne 3 roky po napuštění (v roce 2016) a pak každý rok bude redukována další 1/3. Způsob redukce rákosin platí i pro výskyt v jižním cípu segmentu A. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) příloha č. T1 příloha č. M3 12

13 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Luční porosty nepřevádět na ornou půdu ani nezalesňovat. Zamezit jakýmkoli stavebním aktivitám (s výjimkou případného řešení vedení energo- a produktovodů). Minimalizovat hnojení a zamezit používání biocidů. Při kosení TTP používat vysoko nastavitelnou lištu (alespoň 10 cm nad povrchem půdy). Nepoužívat bubnové sekačky. Variantně, zvláště na některých plochách je možná extenzivní pastva ovcí nebo koz. V lesních porostech hospodařit dle schváleného LHP, nepoužívat ale žádné biocidy. Při obnově postupovat maloplošně, nejlépe násekem nebo za pomocí kotlíků. Pro celé OP platí striktní zákaz parkování automobilů. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Bude provedena obnova pruhového značení. Jelikož má pruhové značení omezenou životnost, je třeba počítat v průběhu platnosti plánu péče 2x s jeho obnovou (celkem tedy za období platnosti pp 3x). Vhodné by bylo provést nové geodetické zaměření s ohledem na nesrovnalosti mezi reálným stavem a zápisem v KN především ve vztahu k druhu a způsobu využití pozemků (především v rámci stávající parcely 124 oddělit vlastní plochu rybníka od terestrických společenstev v jižní části; stejně řešit i parcelu 128/1). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území projednání smluvních podmínek na managementová opatření s vlastníky dotčených parcel geodeticky oddělit u některých konkrétních parcel plochy ZCHÚ s odlišným druhem a způsobem využití pozemků a změny zanést do katastru nemovitostí, 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Provádění strážní služby v letním období za účelem eliminace využívání záp. břehu s litorálem ke koupání. Instalace tabule se zákazem vstupu, která bude doplněna výchovným textem vysvětlujícím důvody zákazu vstupu. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území lze využít v rámci ekologické výchovy veřejnosti (i jako cíl environmentálních vycházek mateřské a základní školy). Lokalita leží na značené turistické trase a cyklotrase, proto bude v rámci osvěty instalována tabule o životě obojživelníků (viz též bod 3.5). 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provádět každoroční monitoring zvláště chráněných druhů obratlovců (obojživelníci, plazi a vybrané druhy ptáků). Jednou za 4-5 let je nutno provést inventarizaci rostlin včetně fytocenologických snímků na stacionárech, vhodné provést mykologický průzkum. Provést inventarizační průzkum hlavních skupin bezobratlých (měkkýši, vážky, pavouci, brouci, motýli, ploštice, blanokřídlí aj.) a obratlovců (obojživelníci, plazi, ptáci, savci). Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, avšak možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací. 13

14 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) bez DPH Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Podrobný inventarizační průzkum bezobratlých ,- Kč Podrobný inventarizační průzkum obratlovců ,- Kč Mykologický průzkum ,- Kč Geodetické zaměření, osazení hraničníků, oddělení ,- Kč parcel, zanesení do KN (400 m) Instalace tabule se zákazem vstupu a populárně 8 000,- Kč naučným textem Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Kč Opakované zásahy Kontrola a údržba označníků s tabulí 200,- Kč 2 000,- Kč Kosení včetně likvidace biomasy na místě (cca 6 000,- Kč ,- Kč 0,35 ha) - plochy B, C, E Inventarizace rostlin včetně fytocenologických snímků 3 000,- Kč 6 000,- Kč na stacionárech (2x) Monitoring ZCHD rostlin a živočichů 2 500,- Kč ,- Kč Pruhové značení ZCHÚ (700 m) 3x (150,-/100 m) 1 050,- Kč 3 150,- Kč Opakované zásahy celkem (Kč) ,- Kč N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Kč 4.2 Použité podklady a zdroje informací BAJZA, R., Rekonstrukce a odbahnění PP Rybník Neratov projektová dokumentace pro ohlášení stavby. PROKO, spol. s r. o., Zlín. CULEK, M. et al., Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN DEMEK, J. et al., Hory a nížiny Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN GUTH J., Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, s. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.), Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura PLANETA XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144 s. HOLZER, M., Odborné posouzení vodního ekosystému ve ZCHÚ PP Rybník Neratov. Olomouc, 15 s. + přílohy. HOLZER, M., Hydrobiologický průzkum na lokalitě ZCHÚ PP Rybník Neratov. Olomouc, 10 s. CHYTRÝ, M. et al., Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN JINDRA, I, Inventarizace botanická PP Rybník Neratov. Neoficiální text uložen na OŽPZ ZK MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D. (eds.), Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 14

15 PAVELKA J., TREZNER J. (eds), Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504s s. bar. přílohy QUITT, E., Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s ŠANDOR, P., Manipulační a provozní řád Rybník Neratov, AOPK ČR, Správa CHKO Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín, 17 s. VÁLEK, J., PAVELKA, J, Rybník Neratov: exkurz do algologie. In: Valašsko, 2002/2, s Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 11/1999 Rezervační kniha PP Rybník Neratov (uložena na OŽPZ ZK) Doplněk k plánu péče o PP Rybník Neratov ( ) ze dne Vlastní terénní šetření v roce 2013 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek 1 kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů 2 silně ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů 3 - ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod ČR Česká republika EVL Evropsky významná lokalita KrÚ Krajský úřad LBC - lokální biocentrum LHP lesní hospodářský plán (M)ZCHÚ (maloplošné) zvláště chráněné území OP ochranné pásmo OPRL oblastní plán rozvoje lesů ORP obec s rozšířenou působností OŽPZ ZK odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje PP přírodní památka pp plán péče PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa RURÚ rozbory udržitelného rozvoje území SPR státní přírodní rezervace ÚP územní plán ÚSES územní systém ekologické stability 15

16 Přílohy Tabulky: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Schváleno orgánem ochrany přírody: 16

17 Tabulky T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče A 0,8921 Vodní plocha Zachování populací obojživelníků B 0,1220 Koruna hráze s obslužnou cestou a TTP okolo Tvorba a údržba druhově pestrého TTP C 0,1205 Břeh rybníka s TTP, vysazenými dřevinami a mělké litorální pásmo vlastního rybníka D 0,2090 Sukcesí vzniklý porost převážně olší Zachování jasanovo-olšového luhu E 0,1515 Vlhká až mokřadní louka Pravidelná údržba biotopu s cílem zvýšení diverzity a redukce ruderálů F 0,2006 Mezofilní intenzivněji využívaná louka Údržba druhově pestrého TTP G 0,1700 Lesní lem na V hranici ZCHÚ Zachování lemu a podpora druhové pestrosti dřevin doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění 1. Manipulace s hladinou dle rozvoje vodních 1 X - III Průběžně makrofyt 1. Kosení TTP s odstraněním biomasy 1 VI IX 2x ročně 1. Kosení TTP s odstraněním biomasy 2. Kosení rákosin (1. zásah v r na 1/3 plochy) 1. ponechat bez zásahu 2. havarijní kácení podél cesty dle potřeby 1. Kosení TTP s odstraněním biomasy 2. Po 5 letech zhodnotit stav plochy a případně upravit intenzitu zásahů naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný VII IX X - III - Dle potřeby VII IX VII IX 1x ročně 1/3 plochy ročně Neurčeno 1x ročně 1x/2-3 roky 1. Kosení TTP s odstraněním biomasy 1 VI IX 2x ročně 1. Při výchově preference původních listnáčů 2 Neurčeno 17