Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví ÚČLK Informační studia a knihovnictví Lucie Svobodová E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Marin Krčál, DiS 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně dne 26. dubna 2011 Lucie Svobodová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce Mgr. Martinu Krčálovi za ochotu při tvorbě práce. Lucie Svobodová

4 Bibliografický záznam SVOBODOVÁ, Lucie. E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2011, 51s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Martin Krčál, DiS.

5 Anotace Diplomová práce E-knihy v ČR: stav, trendy, budoucnost analyzuje současný stav e-knih v České republice. V úvodu se stručně zabývá definicí e-knihy a jejím vývojem u nás. Hlavní část práce je pak zaměřena na analýzu současného stavu e-knih u nás a hlavní problémy s nimi spojené. Především na problémy ze strany nakladatelů, DRM, nelegálního stahování e-knih, autorského zákon nebo využití e-knih v knihovnách. Práce také obsahuje porovnání vybraných obchodních a distribučních modelů s USA a především uspořádaný seznam dostupných zdrojů e-knih v českém jazyce. V závěru se práce pokouší o nástin budoucího vývoje e-knih u nás. Klíčová slova E-knihy - elektronické knihy - čtečky - Česká republika - vývoj - DRM - prodej - autorský zákon - nakladatelé - půjčování - knihovny. Anotation The Diploma thesis E-books in Czech Republic: situation, trends and future analyses current situation of e-books in Czech Republic. Prologue briefly introduces definition of e-book and e-book evolution in Czech Republic. Main part is then focused on analysis of current e-book s status in Czech Republic and related main problems. Particular attention is given to publisher s problems, DRM, illegal downloading, copyright law and e-book utilization in libraries. The thesis also contains comparison of selected business and distribution models in the Czech Republic and the USA, and above all organized list of available e-book sources in Czech. Epilogue of the thesis tries to predict some aspects of future e-books evolution in Czech Republic. Kyewords E-books - Electronic books - E-Readers - Czech Republic - Developement - DRM - Sales - Copyright law - Publishers - Lending - Libraries.

6 Obsah Úvod 7 1. Definice e-knihy E-knihy v ČR Vývoj e-knih Uživatelé e-knih a čteček Nakladatelé, knihkupci a e-knihy DRM (Digital Rights Management) E-knihy, DRM a autorskoprávní úprava Nelegální stahování e-knih E-knihy, vzdělávací instituce a knihovny Porovnání s USA Přístup ke knize a knižní trh Porovnání: Amazon, Barnes & Noble vs. Rájknih, Palmknihy Čtečky Zdroje e-knih v ČR E-knihy ke koupi E-knihy zdarma Prognoza možného budoucího vývoje. 43 Závěr.. 45 Seznam použitých zdrojů. 46

7 Úvod V současné době můžeme především v USA zaznamenat rapidní nárůst popularity e-knih, který se ale postupně šíří i do Evropy. V souvislosti s tím se i u nás začínají objevovat diskuze, kdy elektronický inkoust nahradí papír, jestli jsou knihy dávno mrtvým médiem odsouzeným k zániku a podobně. Názory se různí. Můžeme u nás najít zaryté zastánce klasických knih i příznivce e-knih. Se zpožděním se e-knihy dostávají i do České republiky a především v roce 2010 došlo k jejich většímu rozšíření. Začaly se jimi zabývat média, objevilo se hned několik nových obchodů s e-knihami a dalších projektů, začala se řešit otázka DRM a formátů. Problémem e-knih se musely začít zabývat i nakladatelství, která u nás zatím příliš vývojem ve světě nebyla ovlivněna. V konečném výsledku vznikla poněkud nepřehledná situace. Proto je cílem mé práce zmapovat současnou situaci a trendy a poskytnout pokud možno ucelený obraz stavu e-knih u nás. Ve své práci se zaměřím především na identifikaci hlavních faktorů, které u nás ovlivňují vývoj e-knih, což jsou zejména problémy s jejich šířením, distribucí a prodejem. V souvislosti s tím chci také určité faktory porovnat se stavem v USA a pokusit se tak určit další případná specifika, která se týkají vývoje e-knih u nás. Dalším cílem mé práce je také vytvořit přehledný seznam dostupných zdrojů, které nabízí e-knihy v českém jazyce. Přehled bude rozdělen na dvě části v první budou komerční poskytovatelé e-knih a v druhé e-knihy, které jsou ke stažení zdarma. Na závěr své práce chci shrnout jednotlivá zjištění, ke kterým jsem došla a pokusit se na jejich základě o nástin možného budoucího vývoje e-knih u nás. 7

8 1. Definice e-knihy Už i v ČR se dostává do širšího povědomí pojem elektronická kniha 1. A především díky hromadným médiím, které se jimi v poslední době (také díky úspěchu e-knih v zahraničí) začaly zabývat, se o nich začíná dovídat i širší veřejnost. Fakt, že nějaké e- knihy existují, už se k nám tedy dostal. Nyní ale vyvstává další otázka co to vlastně elektronické knihy jsou? Běžný uživatel, který se s pojmem elektronická kniha setkává poprvé 2, může být zmatený. Např. si přečte článek na internetu 3. Hned pod nadpisem V Česku roste poptávka po elektronických knihách uvidí ilustrační foto a na něm čtečku. Označení elektronická kniha se často používá právě i pro samotné specializované čtečky e-knih. Příkladem mohou být stránky internetového obchodu e-knihy-shop.cz, který se zabývá prodejem elektroniky a čteček e-knih. Ty jsou tu označované právě jako elektronické knihy už v titulku stránky. Je tedy elektronická kniha hardware, software nebo obsah? Zatím žádná obecně uznávaná definice e-knihy neexistuje. Při pokusu o jejich definování se můžeme setkat s několika různými úhly pohledu. Buď je e-kniha charakterizována jako určitý obsah (text, obrázky, graf...), jako zařízení nebo jako obecné médium. V mnoha publikacích se můžeme setkat se snahou charakterizovat e-knihy na základě klasických knih. Např. v online slovníku ODLIS 4 je e-kniha definována jako: A Digital version of a traditional print book designed to be read on a personal computer or an e-book reader. [1] E-kniha je tu charakterizována pouze jako digitální verze klasické knihy. A ačkoli mají obě média základní charakteristiky (jako je autor, samotný obsah díla nebo určité zpracování) společné, jsou už e-knihy podle mě trochu jiným médiem než klasická kniha, popř. určitou její vývojovou větví. E-knihy (a tím pádem i jejich definice) jsou také úzce 1 Pro účely své práce budu dále používat pouze kratší označení e-knihy. Ani v anglickém jazyce není pojmenování úplně jednotné můžeme narazit na varianty e-book, ebook, Ebook nebo plné electronic book. V ČR se pak můžeme setkat buď s originálním anglickým označením nebo s jeho českými ekvivalenty. Specializované hardwarové zařízení určené primárně k zobrazování e-knih pak budu označovat jako čtečka e-knih nebo pouze zkráceně čtečka. 2 A z výzkumu společnosti Mediaresearch vyplynulo, že 21% uživatelů internetu u nás toho zatím o e- knihách příliš neví. 3 Např. článek dostupný z WWW: knihach/525256&id_seznam 4 Online Dictionary for Library and Information Science, dostupný z WWW: 8

9 spojeny s technologiemi, které umožňují jejich čtení a získávání. Tyto technologie se neustále vyvíjejí, a možná právě proto se můžeme setkat s tolika různými výklady. Např. podle definice, kterou nabízí International Encyklopedia of Information and Library Science je e-kniha: The result of integrating classical book structure, or rather the familiar concept of a book, with features that can be provided within an electronic environment is referred to as an electronic book (or e-book), which is intended as an interactive document that can be composed and read on a computer [23, s. 168] V této definici se na e-knihu nahlíží především jako na obsah, který je možné zobrazit na PC (neberou se v úvahu jiná zařízení). Další definice charakterizuje e-knihu jako:... any piece of electronic text regardless of size or composition (a digital object), but excluding journal publications, made available electronically (or optically) for any device (handheld or desk-bound) that includes a screen. [62] Zde jsou z definice e-knihy vyloučeny seriálové publikace, ovšem e-knihou pak může být jakýkoli elektronický text, bez ohledu na jeho velikost nebo složení. V tom případě by však jako e-kniha mohl být brán jakýkoli elektronický text. Např. i zápis z přednášky ve Wordu, příspěvky na blogu nebo status na Facebooku. Určitou specifikaci obsahu a formy e-knihy nabízí jiná definice, která za e-knihu považuje: digital documents, licenced or not, where searchable text is prevalent, and which can been seen in analogy to a print book (monograph). The use of e-books is in many cases dependent on a dedicated device and/or a special reader or viewing software. [43] Ačkoli se definice soustředí na různé aspekty e-knih, v určitých klíčových slovech se shodnou. Nejčastěji v tom, že e-kniha je elektronický/digitální objekt. Ve většině definicí se také setkáme s analogií e-knih a klasických knih a s podmínkou zobrazení na určitém technickém přístroji. Pro účely své práce budu vycházet z definice, která byla formulována v r v článku Progressing the definition of "e-book". Tato definice se skládá ze dvou částí. První charakterizuje e-knihu. 9

10 An e-book is a digital object with textual and/or other content, which arises as a result of integrating the familiar concept of a book with features that can be provided in an electronic environment. [61] A druhá část pak poukazuje na dynamickou stránku e-knih a uvádí funkce charakteristické právě pro e-knihy. E-books, typically have in-use features such search and cross reference functions, hypertext links, bookmarks, annotations, highlights, multimedia objects and interactive tools. [61] Ani v této definici však není e-kniha nijak ohraničena. Není nijak blíže specifikováno, které digitální objekty mohou být považovány za knihu. Právě slovo kniha by mělo být zárukou určité kvality obsahu a zpracování. Proto bych tuto definici ještě rozšířila o podmínku, že e-kniha by měla být obsahově a časově ukončené dílo. 2. E-knihy v ČR Problematika e-knih u nás tvoří několik začarovaných kruhů, kolem kterých se neustále točí hlavní aktéři, kteří mají s e-knihami co dočinění nakladatelé, čtenáři (uživatelé), autoři, distributoři, piráti, autorský zákon a DRM. Nakladatelé si stěžují, že nemohou vydávat e-knihy, protože po nich není žádná poptávka (neexistuje trh) a tím pádem se jim to finančně nevyplatí. A čtenáři e-knih si zase stěžují, že je malý výběr dostupných titulů e-knih, takže vlastně ani žádný trh vzniknout nemůže. Od toho se pak odvíjí další, menší kruh. Čtenáři e-knih nemají v češtině dostatečnou nabídku titulů, které si mohou legálně koupit. Proto si stahují knihy nelegálně a zdarma. A nakladatelé (a autoři), kteří se obávají, že by vydáním e-knihy přišli o peníze, pak raději nechtějí e-knihy vydávat a nabídka titulů se tak opět nerozšíří. A v podobných problémech se pak točí i využití DRM, roztříštěnost formátů e-knih a různých druhů čteček. 10

11 Tyto problémy jsou z velké části vzájemně provázané. V této části své práce se je pokusím rozdělit na několik obecnějších kategorií, které by měly v závěru poskytnout určitý obraz o současné situaci e-knih v ČR. 2.1 Vývoj e-knih V této části své práce bych chtěla stručně nastínit vývoj e-knih v ČR. Nebudu se příliš zabývat vývojem čteček a jiných hardwarových zařízení, protože situace v ČR víceméně pouze s určitým zpožděním kopíruje vývoj ve světě. Chci se tedy spíše zaměřit na poskytovatele a distributory e-knih a na zajímavé projekty, které se v průběhu času objevily. Zatím co ve světě se v souvislosti s počátkem e-knih hovoří o projektu Gutenberg, který byl spuštěn už roku 1971, do ČR se e-knihy dostaly tradičně se zpožděním. Pokusem o vytvoření jakéhosi projektu Gutenberg v českém prostředí byl server Č.T.E!, který vznikl v roce 1999 pod záštitou Karlovy univerzity. Snažil se především o digitalizaci děl pro studijní účely. E-knihy byly dostupné ve formátu DjVu a poslední aktualizace pochází z roku [16] Mezi širší veřejnost se tedy e-knihy dostávají až na přelomu roku 2000 se vznikem serveru Palmknihy, 5 který začal vytvářet vlastní elektronickou knihovnu volných e-knih. Je to také jeden z mála projektů, který je aktivní i dnes. E-knihy ve formátu PDF nebo také jako CD-ROM začal od roku 2000 nabízet i internetový obchod Vltava, ovšem po určité době jejich prodej ukončil. Zajímavý projekt, který vznikl ke konci roku 2001, byl také server evídky.cz. Nabízel k prodeji především povídkové texty ve formátu PDF a spolupracoval i se známými autory jako jsou např. Ondřej Neff nebo Michal Viewegh. Ani tento server se však neudržel. Naopak další server založený v roce 2002 Neknihy.cz, je stále aktivní. Nabízí především tvorbu začínajících autorů a momentálně probíhá upload webu. Tvůrci chtějí změnit současný obchodní model a vytvořit spíše komunikační centrum a poskytovat obsah zdarma. 6 5 Jak už název napovídá, Palmknihy se zaměřovaly na poskytování obsahu do kapesních počítačů (Palm, PDA, ) 6 Více v kapitole 4.2 E-knihy zdarma 11

12 Dalším projektem, který se udržel až do dnešních dní je i nakladatelství Libri, které začalo nabízet e-knihy k prodeji v roce Začátkem roku 2006 pak byla spuštěna Česká elektronická knihovna, ale zřejmě nejzajímavější projekt byl Gutenberg.cz v roce Jak už název napovídá, mělo jít o českou obdobu světového projektu Gutenberg, která se měla ale během roku 2010 transformovat pod vedením společnosti Ringier na internetový obchod s e-knihami. Projekt byl ovšem po roce definitivně ukončen a v budoucnu to nevypadá, že by měl být obnoven. Zlomovým se pak stal rok 2010, kdy se v rychlém sledu po sobě objevilo hned několik obchodů s e-knihami. V březnu 2010 Wknihy.cz, v září 2010 ereading.cz, v listopadu Rájknih.cz, elibellus.cz a necteme.cz, v prosinci 2010 palmknihy.cz a v březnu 2011 ebux.cz. V brzké době chce e-knihy nabídnout také internetové knihkupectví Kosmas a e-knihy se postupně dostávají do hromadných médií a k širší skupině uživatelů Uživatelé e-knih a čteček Pojem e-knihy už tedy není v ČR neznámý. V této kapitole bych se chtěla na jejich problematiku podívat v rámci obyvatelstva. Jaký mají vlastně Češi dnes vztah ke klasickým knihám a e-knihám? Čemu dávají přednost? Problematika vztahu Čechů ke klasickým knihám je poměrně dobře zmapována, ale až do nedávna u nás neexistoval žádný výzkum, který by se zabýval konkrétně e-knihami. Nebyl totiž potřeba, protože také žádný (oficiální) trh s e-knihami neexistoval. Určité omezené informace mohl člověk získat díky různým anketám, které byly součástí článků uveřejněných v rámci některých specializovaných serverů (např. Lupa.cz). Uživatele, kteří v anketách odpovídají, ale nelze brát jako reprezentativní vzorek. Situace se pomalu začala měnit od jara 2010, kdy se objevil jeden z prvních serverů zabývající se výhradně prodejem e-knih wknihy.cz. Po něm pak v průběhu roku následovali další (ereading.cz, Palmknihy.cz, nebo Rajknih.cz). V souvislosti s tím se pak vytvořil i určitý trh a na to zareagovala např. společnost Mediaresearch, která vypracovala výzkum orientovaný na čtečky e-knih. Další pak byl knihkupecký řetězec Kanzelsberger, který uspořádal vlastní online průzkum, orientovaný spíše na e-knihy. Nejedná se ale o reprezentativní průzkum probíhal poměrně krátkou dobu ( ) a byli 7 Více v kapitole 4.1 E-knihy ke koupi 12

13 osloveni pouze členové věrnostního programu a fanoušci knihkupectví prostřednictvím sociální sítě Facebook. Na podzim 2010 byly také zveřejněny výsledky reprezentativního výzkumu, který probíhá každé 3 roky a zabývá se čtením a čtenářstvím v ČR. 8 Jedním z témat výzkumu bylo také čtení na internetu. Jací jsou tedy Češi čtenáři a jaký je jejich vztah k e-knihám? Z výzkumů NK ČR a Ústavu pro českou literaturu AV vyplývá, že co se týče počtu přečtených knih (17,3 na osobu) jsme v rámci Evropy nadprůměrnými čtenáři. 9 Počet přečtených knih je ovšem jediný údaj, který se od roku 2007 zvýšil. Čtenářů (těch co přečetli za rok alespoň 1 knihu) jako takových mírně ubylo, stejně jako koupených knih. Objevují se také výrazné genderové rozdíly (ve prospěch žen). Nejvíce čteme v nejmladším věku (15-24 let) a čím jsme vzdělanější, tím čteme více. [58] Co se týče vztahu užívání internetu a čtení knih, tak se kupodivu ukázalo, že denní užívání internetu jde ruku v ruce se čtenářstvím čím více přečte člověk knih, tím delší čas stráví denně na internetu. [59] Z výzkumu také vyplynulo, že vztah Čechů k e-knihám je poměrně konzervativní.. 67 % obyvatel ČR starších 15 let nesouhlasí s výrokem Nepotřebuji už knihy v podobě tištěné (papírové), dokážu si představit, že bych je četl pouze v podobě elektronické (na obrazovce počítače, čtečky nebo displeji mobilu). [59] K podobným výsledkům došel i výzkum knihkupectví Kanzelsberger. Podle dotazovaných brání rozvoji e-knih u nás především konzervativní přístup, nedostatečná nabídka titulů a vysoká cena čteček. Počet uživatelů, kteří už e-knihy nakupují, není nijak velký (11%), ale dalších 51% nákup plánuje. Největší zájem je tradičně o beletrii a na druhém místě jsou pak slovníky a učebnice. [20] Také výzkum firmy Mediaresearch, který probíhal v rámci internetové populace začátkem března 2011, ukázal podobný trend. Z výsledků vyplynulo, že 64% uživatelů internetu čtečku e-knih nevlastní a v rámci jednoho roku ani neplánuje její pořízení. Avšak celá čtvrtina uživatelů už o koupi čtečky uvažuje a 11% ji vlastní (mladší uživatelé by si ale podle výzkumu spíše než čtečku koupili tablet). Ukázalo se, že celých 31% z dotázaných už nějakou e-knihu četlo, ale většinou pomocí PC, notebooku nebo mobilního telefonu. Největší skupinou, která užívá e-knihy jsou většinou mladí lidé (15-24let) tzv. early adopters (49%). [35] 8 Výzkum probíhá ve spolupráci s NK ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Tisková zpráva a ohlasy dostupné z WWW: 9 Vysokou laťku v počtu přečtených knih za rok ale pravděpodobně udržují hlavně častí a vášniví čtenáři. 13

14 E-knihy, jejich četba i distribuce ve velké míře souvisí i s možnostmi připojení k internetu, jeho využíváním a vlastnictvím PC. Pokud budeme vycházet z údajů, které shromažďuje Český statistický úřad, tak jako ideální cílová skupina uživatelů e-knih nám vychází výše zmínění early adopters. Celých 95% uživatelů mezi 16 a 24 lety mělo v r k dispozici osobní počítač a internet využívalo 92% z nich. Samostatnou skupinou jsou pak studenti. 99% z nich využívá osobní počítač, téměř 94% používá denně internet a jsou také zvyklí nakupovat na internetu. [14] V závěru to tedy vypadá, že co se týče e-knih, jsou Češi zatím spíše konzervativní. Plyne to však zřejmě především z nedostatků zkušeností s e-knihami a celkově z neznalosti problematiky. 2.3 Nakladatelé, knihkupci a e-knihy v ČR V této části své práce bych chtěla nejprve stručně nastínit situaci u nás a poté se zaměřit především na problémy, kterým musejí e-knihy v ČR čelit. Internetoví prodejci patří k největším distributorům knih v ČR a e-knihy už jsou u nás minimálně 10 let. Téměř každý rok se pravidelně objevovali zprávy, že tento rok už určitě bude rokem elektronické knihy. Určitý zlom však nastal až v roce Objevily se první specializované servery, které nabízely e-knihy ke koupi a začaly spolupracovat s několika prvními nakladatelstvími (např. Academia, Fragment, Galén nebo Host), ke kterým se v průběhu roku začala přidávat další. Na internetu se také objevily specializované obchody, které se zaměřují pouze na čtečky e-knih 10. A své místo si čtečky už pomalu nachází i v některých kamenných knihkupectvích. 11 Svůj podíl na tom má i situace v zahraničí a především v USA, kde celkové příjmy ze stahování e-knih vzrostly jen za rok 2009 o 150 % a v listopadu 2010 už mělo skoro 6 mil. uživatelů vlastní čtečku (a dalších 10% ji plánovalo darovat jako vánoční dar). [27] Tento vývoj nastartoval iniciativu v mnoha dalších zemích a objevování nových lokálních trhů s e-knihami např. ve Finsku, Německu, Itálii, Nizozemí nebo Španělsku. Nyní na začátku roku 2011 můžeme pozorovat určité tři názorové skupiny, do kterých můžeme nakladatelství a knihkupectví v ČR rozdělit. 10 Jsou to např. nebo 11 Čtečky knih např. nabízí ve své prodejně v Brně knihkupectví Barvič a Novotný. 14

15 První skupinou jsou tzv. nadšenci především menší nakladatelství, která zareagovala na první vlnu e-knih. Do druhé skupiny můžeme zařadit hlavně některá z velkých knihkupectví, která nechtěla riskovat a dlouho pouze pozorovala, jak se bude vyvíjet situace. S e-knihami ale v blízké budoucnosti počítají. A poslední skupinou jsou nakladatelství, která e-knihy odmítají a zatím se vůbec nechystají je vydávat. 12 Do této skupiny bychom mohli zařadit např. nakladatelství mediální skupiny Albatros Media a.s. To mělo být jedno z velkých nakladatelství, které mělo spolupracovat se serverem Palmknihy. 13 V současné době však Palmknihy (ani jiní distributoři e-knih) nenabízí od nakladatelství Albatros žádný titul a samotné nakladatelství se k e-knihám vůbec nevyjadřuje. Dalším kandidátem by mohl být i knihkupecký řetězec Kanzelsberger. Jeho zástupce Jan Kanzelsberger ml. označil e-knihy v článku z února 2011 jako kuriozitu pro technologické nadšence a dle jeho vlastních slov v současné době necítí žádnou poptávku.[34] V kontrastu k tomu ovšem takřka ve stejné době vyhlašoval ve spolupráci se serverem Lupa.cz, anketu O nejoblíbenější e-knihu mezi českými čtenáři. Ještě předtím však v lednu roku 2011 pořádal online průzkum s názvem E-knihy v e-světě. Je trochu ironie, že po tom, co z výzkumu vyplynulo, že 57% dotázaných považuje za největší problém pro rozvoj e-knih u nás konzervatizmus, ani ne o měsíc později zástupce jednoho z největších knihkupeckých řetězců u nás prohlašuje, že: Takhle to fungovalo stovky let, já žádnou revoluci neočekávám. [34] 2.4 DRM (Digital Rights Management) DRM (zkratka z angl. Digital Right Management) 14 můžeme do češtiny přeložit jako správa digitálních práv. Ve zkratce jde o omezení v užívání digitálního díla. Jsou to určitá opatření, která by měla především zabránit nelegálnímu kopírování digitálních médií, jako jsou knihy, filmy nebo hudba. [37] Ve výsledku se ovšem ukázalo, že žádné DRM není dokonalé. Na internetu můžete najít návod jak odstranit prakticky jakékoli DRM. 12 Jejich počet se ale pomalu snižuje. Zásluhu na tom může mít i vývoj v zahraničí a zřejmě také krach druhého největšího řetězce knihkupectví v USA Borders. 13 Podle tiskové zprávy serveru Palmknihy, dostupné z 14 Mezi odpůrci DRM ale můžeme najít i zkratky jako Digital Restriction Management, Don t Read Me a další. 15

16 Problémy s DRM rozhodně nejsou nijak nová záležitost (objevily se u videokazet, přes CD a DVD, hudbu online ke stažení až po e-knihy). V současné době se ale mluví především o nelegálním stahování a sdílení hudby online a právě o e-knihách. V České republice situace víceméně odpovídá situaci ve světě. Jsou tu odpůrci DRM (většinou z řad uživatelů) a ti kdo ho vyžadují (autoři a nakladatelé). Z reakcí uživatelů, které se objevují pod různými články zabývajícími se DRM u nás, většinou jasně vyplývá, že DRM považují především za omezení a celkově k němu mají negativní postoj. Raději si e-knihu stáhnou nelegálně a zadarmo, protože i kdyby si chtěli e-knihu koupit, často je odradí složitá registrace a omezení spojená s DRM (omezený počet zařízení, na které si mohou knihu stáhnout, nemohou ji kopírovat, některé čtečky nepodporují určitá DRM a další). V současné době je u nás také k dispozici více než 10 různých formátů e-knih, které jsou však většinou vzájemně nekompatibilní. Z toho některé jsou úzce spojené s konkrétním nakladatelstvím (např. Amazon a AZW). To pak také ztěžuje situaci výrobcům čteček. Ve světě víceméně dominuje Amazon se čtečkou Kindle a řešení DRM od Adobe (k němu se přiklonil i Google při vytváření vlastního internetového obchodu s e-knihami, 15 který bohužel zatím není pro Českou republiku dostupný čeští uživatelé se musí spokojit pouze s e-knihami, které jsou dostupné zdarma). Na druhou stranu nakladatelé a autoři DRM vyžadují. Nepodílí se ale ani na jeho designu, ani nijak finančně nepřispívají k nákladům, které zahrnutí DRM do čteček e-knih stojí. Místo toho jen poskytují licence k obsahu na schválených platformách a prodejci čteček zase musí souhlasit s implementací DRM, aby mohli dostat licence k obsahu. [52] V ČR je prodej e-knih stále teprve na začátku a distributoři e-knih zatím spíše hledají tu nejlepší variantu. Proto můžeme i v rámci malého českého trhu najít hned několik aplikací DRM a s nimi spojené různé formáty. Formátem, který používá většina českých distributorů e-knih je PDF (Portable Document Format) od společnosti Adobe. Jeho výhodou je, že je nezávislý na softwaru i hardwaru a zobrazí se tedy na všech platformách stejně. Není ale příliš vhodný pro čtecí zařízení s malým displejem (především pro mobily), protože pokud chce uživatel větší písmo, musí zvětšit dokument jako celek. [3] 15 Oficiální tisková zpráva dostupná z WWW: 16

17 Často používaný je i formát epub - otevřený standard, který vyvíjí International Digital Publishing Forum 16 nebo formát mobi. (popřípadě prc.), který se používá především pro čtení e-knih na PDA a mobilních zařízeních. Od roku 2005 spadá Mobipocket pod společnost Amazon a formát mobi./prc. podporují i čtečky Kindle. E-knihy dostupné volně ke stažení, můžeme najít kromě nejrozšířenějšího PDF, epub a mobi/prc. také v dalších formátech, jako jsou např. pdb, html., txt., rtf. nebo doc. Formáty velmi často úzce souvisí i s modely DRM, kterých u nás můžeme najít také hned několik. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito typy DRM: Adobe DRM Adobe DRM je proprietální ochrana od společnosti Adobe, která pro zabezpečení děl používá DRM ADEPT (Adobe Digital Experience Protection Technology). 17 Je obsažená i v některých čtečkách e-knih 18 (např. Sony Reader) a její variantu používá např. Americké knihkupectví Barnes & Noble. Možnou nevýhodou řešení DRM od Adobe je nutnost registrovat se na jejich serveru a nainstalovat softwarovou čtečku Adobe Digital Edition (dostupná pro operační systémy Mac OS X a Microsoft Windows), aby si uživatel mohl zobrazit titul chráněný DRM. U nás používají DRM ochranu od Adobe obchody ereading.cz a elibellus. Přikloní se k ní pravděpodobně také Kosmas při vytváření vlastního obchodu s e-knihami. Celkově jsou ale epub a především PDF bez DRM nejpoužívanější formáty e-knih u nás. Ovšem jako u většiny ostatních DRM je i tato ochrana prolomená. Další řešení ochrany digitálního obsahu od firmy Adobe je software Adobe Content Server, který využívají nejen nakladatelé nebo obchody, ale také knihovny. Nabízí kompletní systém pro řešení digitálního obsahu přes jeho přípravy, zprostředkování, distribuci i zabezpečení. [2] Sociální DRM Sociální DRM je jakýsi kompromis mezi uživatelem a nakladateli. Vybraná e-kniha není chráněna žádným pevným DRM, ale po jejím zakoupení se do ní přidají určité 16 Oficiální stránky dostupné z WWW: 17 Více informací na oficiálních stránkách Adobe: 18 Kompletní seznam čteček, které podporují Adobe DRM je k dispozici na WWW 17

18 specifické informace o jejím majiteli (např. jméno, adresa, nebo telefonní číslo), které mají odradit uživatele od šíření e-knihy např. na P2P sítích. [53] Výhodou sociálního DRM je především to, že tolik neomezuje uživatele a není vázané na žádnou konkrétní čtečku. V případě sociálního DRM se apeluje na uživatelův smysl pro fair-play a v současné době je to ve světě poměrně propagovaný způsob ochrany e-knih oproti klasickému tvrdému DRM (jako je např. DRM od Adobe). U nás používají sociální DRM Palmknihy.cz a v určité míře i Wknihy.cz, kde jsou e-knihy nabízeny ve formátu prc. a v textu je uvedeno jméno uživatele. Wooky Wooky je nový proprietální formát a softwarová čtečka 19 vytvořená pro české a slovenské prostředí v roce Využívá ji Rajknih.cz a nově také nakladatelský dům Euromedia Group, který 1. dubna vstoupil na trh s e-knihami 20 a otevřel vlastní internetový obchod ebux.cz. Softwarová čtečka Wooky je dostupná pouze pro iphone/ipad, PC, Android a Windows Mobile. V současné době nepodporuje klasické čtečky e-knih s e-ink displejem a zatím nenabízí možnost zobrazení žádných dalších formátů. Zatím umožňuje pouze importovat do čtečky e-knihy ve formátu epub bez DRM. Kromě toho, že je její instalace omezena pouze na určitá zařízení, jsou aplikace Wooky různých nakladatelství vzájemně nekompatibilní na Wooky pro ebux.cz si tedy uživatel nepřečte e-knihu, kterou si koupil na serveru Rájknih, který také používá Wooky. Wooky využívá aplikaci cloud computing.v ideálním případě by to mělo fungovat tak, že pokud má uživatel přístup k internetu, má také přístup ke svým datům a nezáleží na druhu operačního systému jeho zařízení 21. Hlavní výhoda spočívá v tom, že uživatel má přístup ke svým datům z libovolného počítače nebo jiného zařízení - není vázaný na hardware a je nezávislý na platformě. Člověk si tedy zaplatí pouze přístup ke knize (právo číst), ale nemůže si ji stáhnout do svého zařízení nebo ji jinak fyzicky vlastnit. Vše probíhá pouze v prohlížeči Wooky. Stejnou technologii používá nově i Google e-books a podobně je to např. i s Kindle všechny knihy, které si do čtečky může uživatel stáhnout jsou uloženy na serverech Amazonu. 19 Tvůrci Wooky se inspirovali koncepcí, kterou pro prodej e-knih používá Amazon nebo Barnes & Noble. 20 Tisková zpráva 21 Na podobném principu fungují např. Google docs nebo . 18

19 Tento systém má svoje výhody. Jednak je to lepší zabezpečení e-knih a alternativa jak pro autory, tak i pro nakladatele, kterým to zaručuje určitou ochranu před pirátstvím. Kniha se vlastně vůbec nenachází v přístroji a ani se neukládá nikam na volné úložiště. Není k dispozici ani v RAM zařízení, protože přenos souborů probíhá jako postupný stream dat v rámci zařízení. Kniha tak není v žádném okamžiku kompletní a tím pádem se s ní nedá ani příliš manipulovat, natož ji kopírovat. [32] Žádná ochrana ani DRM ovšem nejsou absolutní a neprolomitelné v tomto případě by teoreticky stačilo obyčejné Print Screan a následné OCR. Možnou nevýhodou tohoto systému může být také to, že uživatel nemá knihu ve svém zařízení nikde viditelně uloženou chybí tu pocit klasického fyzického vlastnictví knihy. 2.5 E-knihy, DRM a autorsko-právní úprava DRM je také diskutovaný problém v oblasti práva. V současné době se technologie vyvíjí velkou rychlostí a technologie zajišťující ochranu děl nejsou výjimkou. Ve většině případů se však autorsko-právní úprava není schopná dostatečně rychle přizpůsobit, což vede ve většině případů k omezení uživatelů a jejich přístupu k informacím. Situaci se do jisté míry snažila řešit směrnice Evropské unie č. 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. 22 [39] Směrnice jednak definuje DRM, jeho působnost a vlastnosti, ale především zakazuje jakékoli jeho obcházení nebo odstraňování (včetně např. inzerování prostředků, které umožňují jejich obcházení). Směrnice však také do určité míry omezuje práva držitelů autorských práv, kterým DRM umožnilo podstatně rozšířit své pravomoci (a omezilo tak uživatele děl, kteří si např. nemohli vytvořit kopii pro osobní potřebu). Směrnice měla být implementována do autorského zákona ČR, který ovšem sám o sobě příliš nevyhovuje současnému stavu informační společnosti a vývoji techniky a internetu. Ke klasickým knihám se autorský zákon vyjadřuje jasně. Jako hmotný objekt je možné je půjčit, prodat, zdědit a zhotovovat rozmnoženiny pro osobní potřebu. Ovšem pro 22 Tato směrnice se nevztahuje na počítačové programy. Plný text je dostupný na WWW: 19

20 knih. 26 U prodeje e-knih se jedná o sdělování díla veřejnosti podle 18, tedy o: e-knihy je situace poněkud složitější. 23 Spolu s nosičem díla se totiž změnily i určité právní aspekty. Při prodeji klasické knihy na hmotném nosiči dochází podle autorského zákona k jejímu rozšiřování. 24 Prvním prodejem dochází k vyčerpání vlastnických práv autora díla a uživatel pak může v souladu se zákonem knihu dále využívat (prodat, půjčit, zhotovovat kopie pro osobní potřebu, ). Jelikož e-kniha není distribuována na hmotném nosiči, 25 nedochází jejím prodejem k vyčerpání vlastnického práva jejího autora jako u klasických zpřístupnění díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. [10] Autor e-knihy si tedy i po jejím prodeji zachovává svá práva k dílu. To značně omezuje koncové uživatele díla, kteří (pokud neuzavřeli smlouvu s vlastníkem práv) mají pouze práva daná zákonem. A to volná užití a zákonné licence, kde se podle 30 za užití díla: nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, [10] Zde by mohl nastat problém právě s některými DRM technologiemi, které neumožňují kopírování e-knih, případně jejich tisk nebo další manipulaci. Podle autorského zákona má ovšem vlastník e-knihy právo si např. zhotovit kopii pro osobní potřebu, což mu ale DRM neumožní. A obejít DRM je podle zákona trestné. Nedostatečnost současného autorského zákona je zřejmá. Změnit by to mohla připravovaná novela, která má být na začátku roku 2012 předložena vládě. Po tom, co byla na internetu zveřejněna její pracovní verze, 27 je však očekávána spíše s obavami. Největší diskuze se vedou kolem jejího vlivu na knihovny, placení poplatků za reprografická zařízení nebo úpravy creative commons. Jestli bude novela nějak definovat a upravovat práva spojená s e-knihami, zatím není známo. S e-knihami a autorským právem souvisí také problémy při digitalizaci některých děl. Evropská unie řeší od roku 2005 projekt Evropská digitální knihovna a v souvislosti s ním problematiku digitalizace a zpřístupnění tzv. osiřelých děl 28 a děl out-of-print. 23 Až do nedávna nebyla např. při uzavírání smluv mezi autorem a nakladatelem ani ošetřena možnost digitalizace díla odstavec 2) autorského zákona. 25 V tomto případě nebudeme uvažovat o e-knihách distribuovaných např. na CD pro ně zůstává zákon stejný jako pro klasické knihy. 26 To se netýká děl, u kterých vypršela doba trvání autorských práv. 27 Plný text pracovní verze autorského zákona je dostupný na www: 28 Díla, u kterých není možné určit držitele autorských práv a tím pádem s nimi dále v autorskoprávním smyslu nakládat. 20

21 E-knihy by právě mohly být určitým řešením out-of-print děl. Tedy děl, která byla vydána před dlouhou dobou a momentálně už nejsou dostupná na trhu. Jejich problém však spočívá právě v tom, že díla out-of-print jsou stále chráněna autorským zákonem a nositelé práv jsou známí. Často ovšem není jasné, kdo práva vykonává a jestli dílo ještě považuje za komerčně využitelné nebo ne. Pro další nakládání s takovým dílem (v tomto případě pro jeho digitalizaci a zpřístupnění v rámci knihoven) je nutné zajistit právě souhlas majitele autorských práv. Situaci pro knihovny a další podobné instituce by mělo pomoci řešit zavedení vzorové licenční smlouvy pro digitalizaci děl, která by také zajišťovala práva autora/vydavatele. Pomoci by mělo i vytvoření databáze děl nedostupných na trhu, kde by sami vlastníci autorských práv označili díla jako out-of-print a naznačili tak nezájem je nějak dál obchodně využívat. [24, 25] 2.6 Nelegální stahování e-knih Dalším problémem, se kterým se často můžeme setkat v souvislosti s vydáváním e-knih jsou piráti. Tedy ti, co si e-knihy stahují nelegálně a zdarma. V ČR existují početné komunity nadšenců, kteří skenují knihy a šíří je dál. Klasicky se s e-knihami můžeme setkat na warez fórech, P2P sítích a hostingových serverech jako je uloz.to, rapidshare, stahuj.cz a dalších. Existují ale také fóra zaměřená pouze na knihy. Jedním z nich je např. ebookforum.cz. V současné době poskytuje asi největší výběr e-knih u nás (beletrie, odborné knihy, učebnice, komixy, časopisy, audioknihy, naučné knihy), ale také poskytuje rady ohledně čteček e-knih (software, hardware). Jeho členové otevřeně sdílejí obsah a přiznávají se k pirátství. Mají proto problémy s nakladateli. Určitým řešením by mohla být tzv. doba hájení knih tedy minimální doba od vydání papírové verze díla, během které by nesmělo být digitalizováno. Většina členů fóra je pro minimální dobu půl roku od vydání publikace. Ale nebrání se i delším časovým úsekům (2 nebo 3 roky). Většina knih na fóru nejsou novinky (ačkoli i těch je tam velké množství), ale především starší díla, která už jsou nějaká ten rok v oběhu. Často si uživatelé sdílejí také knihy, které už jsou v současnosti špatně k sehnání nebo out-of-print. Obavy nakladatelů a autorů, že pokud vydají nechráněné dílo, tak bude okamžitě dostupné na různých sítích a oni přijdou o zisky, jsou poměrně oprávněné. V USA přišli díky neautorizovanému stahování e-knih američtí nakladatelé asi o 2,8 bilionu dolarů. [11] 21

22 Problémy má taky EU, která ve zprávě uvádí, že za rok 2008 kvůli nelegálnímu stahování (film, televizní seriály, hudba a software) přišla o 10 bilionů euro. 29 [55] Velikost českého a amerického trhu samozřejmě nemůžeme srovnávat. U nás zatím žádné přesné údaje o počtu nelegálně stažených knih nejsou, ale celková čísla rozhodně nebudou malá. Pokud bychom zkusili udělat pouze odhad jednoho fóra, které se soustředí na knihy a čistě teoreticky vzali počet registrovaných uživatelů (těch, kteří mají přístup do neveřejné části fóra a tím pádem i k odkazům) a počítali s tím, že každý z nich si za rok stáhne alespoň dvě knihy, 30 můžeme dojít k zajímavým výsledkům. Průměrná cena klasické knihy se pohybuje kolem 250 Kč a počet registrovaných uživatelů je přibližně Výsledná částka se bude pohybovat kolem ročně pouze pro jedno internetové fórum. Nemůžeme se tedy příliš divit, že se nakladatelé bojí e-knihy vydávat. Převést klasickou tištěnou knihu do digitální podoby je stále poměrně časově náročný proces. Za to zkopírovat e-knihu, která už je v digitální podobě, je otázka několika sekund. A kopie má stejnou kvalitu jako originál. 31 I přesto můžeme najít i jiný přístup k pirátům e-knih. Někteří nakladatelé s nimi i do jisté míry spolupracují. Využívají pirátské šíření e-knih jako určitou reklamu. Lidé, kteří si také zadarmo stáhnou e-knihu (kterou by si třeba jinak nikdy nepřečetli) a zalíbí se jim, často jdou a koupí si ji v klasickém provedení. Na činnost pirátů mají rozdílný názor i autoři. Někteří pirátství odsuzují poměrně jasným argumentem, že přicházejí o peníze. Ovšem můžeme se setkat i s autory, kteří dávají svá díla volně k dispozici. Jde většinou buď o úspěšné autory (Stehen King, Paul Coelho), kteří si tak zajišťují ještě větší publicitu a reklamu, nebo začínající autory, kteří tak mohou právě okruh svých čtenářů získat a rozšířit. Další autoři pak přistupují k publikování svých děl kreativně a můžeme se setkat s podobnými modely, jaké jsou používány např. u volného softwaru a programů. Např. pokud se čtenáři dílo líbilo, může autorovi přispět určitou finanční částkou. 29 Do této zprávy nejsou zahrnuty ztráty z nelegálního stahování e-knih, protože v porovnání s ostatními (film, hudba, ) tvoří pouze malé procento z celkových ztrát. 30 Toto číslo je pouze orientační. Počítám s tím, že někteří registrovaní uživatelé nemusí fórum využívat primárně jako zdroj e-knih. Podle posledního výzkumu přečte průměrný Čech asi 16 knih ročně a pokud bychom to počítali podle tohoto údaje, výsledné číslo by bylo o několik řádů vyšší. A samozřejmě počty stažených knih se nemusí nutně rovnat počtům knih přečtených. Ze zkušeností vyplývá, že uživatel si knihy stahuje do zásoby a v mnoha případech přečte jen zlomek. Proto si také myslím, že počet knih, které si jeden uživatel fóra stáhne za rok, bude podstatně vyšší. 31 Ovšem v protikladu k tomu tvoří většinu e-knih u nás, které jsou dostupné ke stažení na různých fórech a hostingových serverech, právě pracně oskenované klasické knihy, které pak byly upraveny pomocí OCR. 22

23 2.7 E-knihy, vzdělávací instituce, knihovny Ačkoli e-knihy jsou u nás teprve na začátku, v jedné oblasti se prosazují už poměrně dlouho. A to ve formách pomaturitního vzdělání a především na vysokých školách. Většina materiálů, které mají studenti nyní k dispozici, už je v elektronické podobě, ať už se jedná o skripta, oskenované materiály nebo různé online kurzy. Studenti vysokých škol jsou v tomto směru také nejlepší cílovou skupinou. Většina z nich má určitý stupeň počítačové gramotnosti, používají internet a rychle se adaptují na nové technologie. A e-knihy pro ně nabízejí další možnosti jako okamžitý přístup, nižší cena, fulltextové vyhledávání, vytváření poznámek, záložek a možnost mít lehce přenositelné množství knih na jednom místě. Na výzkum e-knih a jejich uživatelů v akademickém prostředí se zaměřila i studie z roku 2008 ve Velké Británii. Jako největší výhodu e-knih viděla více než polovina dotazovaných právě online přístup a pak také skutečnost, že e-knihy jsou přístupné 24 hodin denně pro takřka neomezený počet uživatelů. Na dalších místech se pak umístila cena a přenosnost. Studenti jsou také zřejmě nejlépe vybavení, co se týče čtecích zařízení. Zatím se u nás stále nejvíce e-knih čte na PC. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v r % studentů mezi 16 a 24 lety uživateli PC a takřka 94% používalo denně internet. [14] Roste ale také počet majitelů smartphonů, které umožňují si jednoduše stáhnout aplikaci pro čtení e-knih. Jenom v roce 2008 bylo podle ČSÚ 98,7% studentů majiteli mobilního telefonu [13] a celkový podíl smartphonů na českém trhu je za rok 2010 odhadován asi na 25%. 32 [36] Stále populárnější mezi mladší generací se stávají také tablety a určité procento vlastní také čtečku e-knih. V USA jsou e-knihy tradičně o několik kroků napřed a podle některých studií by zde měly během sedmi let převládnout elektronické učebnice nad klasickými. Tomu by odpovídaly i údaje společnosti O Reilly Media, která se mimo jiné zabývá i prodejem odborných knih. Podle jejich zprávy tvořil v roce % jejich celkových příjmů pouze prodej e-knih. 33 [29] A e-knihy v USA poměrně úspěšně přejímají i knihovny podle 32 Jen za rok 2010 se podle analytické skupiny IDC prodalo celosvětově 302,6 mil. smartphonů O Reilly nabízí e-knihy ve formátech epub. Mobi, PDF, DAISY a apk pro android. V posední době také zaznamenali pokles zájmu u formátu PDF. Všechny e-knihy, které O Reilly nabízí jsou bez DRM. 23

24 studie Američan Library Asociation v letech 2009 a 2010 půjčovalo takřka 66% knihoven e-knihy. [44] Právě půjčování e-knih je v současné době v USA aktuálním tématem. Ať už se jedná o půjčování e-knih v knihovnách nebo projekty, které umožňují půjčovat e-knihy mezi jednotlivými uživateli navzájem. Půjčování e-knih v knihovnách funguje prakticky na stejném principu jako půjčování klasických knih. Některá nakladatelství, jako třeba HarperCollins, však chtějí do jisté míry tento systém ovlivnit. Nakladatelství navrhlo, že maximální počet půjčení jeho e- knih, které jsou k dispozici v knihovnách, je 26. Pak si knihovna musí znovu zaplatit další kopii e-knihy. [28] Půjčování e-knih v knihovnách umožňuje také např. Adobe Content Server a čtečky, které podporují formáty právě od Adobe (např. Sony ereader). Do procesu vstoupil nyní i Amazon se svým Kindle, který dříve půjčování e-knih do svých čteček z knihoven neumožňoval. Na projektu spolupracuje se společností OverDrive, která poskytuje řešení digitálního obsahu pro více než 11 tisíc knihoven v USA a v současnosti je jedním z největších distributorů digitálního obsahu na světě. Projekt Kindle Library Lending by měl také umožňovat uživatelům tvořit si v půjčených e-knihách poznámky nebo záložky, které se mu zobrazí i při dalším půjčení e-knihy. [8] Největší internetová knihkupectví jako Amazon a Barnes & Noble nabízí také do určité míry možnost zapůjčení vybraných e-knih mezi samotnými uživateli. Spolupracují se servery, jako jsou např. Lendle, booklending.com nebo ebookfling. Posledně jmenovaný spolupracuje jak s Amazonem, tak s Barnes & Noble. Funguje na jednoduchém principu, kdy se uživatel zaregistruje a na svůj vytvořený účet si načte e-knihy, které má k dispozici a je ochoten je půjčit. Za každý půjčený titul pak uživatel dostane kredit, za který si může půjčit e-knihu zase on. Pokud uživatel nemá dostatečný počet kreditů, může si je dokoupit. E-knihy se půjčují většinou na 14 dní a po uplynutí doby se automaticky smažou ze čtečky uživatele, který ji měl půjčenou a je opět dostupná původnímu majiteli. E-knihy a čtečky se pomalu dostávají i do knihoven u nás. Mnoho vysokoškolských i veřejných knihoven u nás převádí svoje sbírky do digitální podoby. Např. Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v současné době spolupracují na projektu Národní digitální knihovna, v rámci kterého plánují do roku 2019 digitalizovat přibližně titulů. Dalších historických svazků z Národní knihovny by pak mělo být digitalizováno a zpřístupněno v rámci projektu Google pro českou kulturu. 24

25 V poslední době také můžeme najít několik málo knihoven, které buď zpřístupňují knihy v elektronické podobě, nebo je půjčují společně s čtečkou, na které jsou uložené. 34 Jedna z knihoven, která zpřístupňuje online volné e-knihy je Městská knihovna v Praze. Ta v současnosti zpřístupňuje online a nabízí zdarma ke stažení 174 knih. 35 Další knihovna, která se rozhodla využít e-knihy je Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Zvolila ovšem druhý způsob, tedy půjčovat e-knihy na čtečce. Tuto službu nabízí od a registrovaní uživatelé si mohou vybrat ze čtyř čteček, které obsahují asi 500 volných e- knih v češtině a angličtině. Čtečky se půjčují na 14 dní a určitým problémem by pro čtenáře mohla být požadovaná vratná kauce, kterou musí zaplatit, než si čtečku půjčí. Stejný počet čteček nabízí i Moravská zemská knihovna v Brně. Ta ovšem půjčuje registrovaným čtenářům pouze čtečku bez obsahu. Nově také nabízí několik e-knih regionální knihovna v Karviné, která získala na tři měsíce přístup k databázi World Public Library. Ta v současné době nabízí kolem dvou milionů e-knih v různých jazycích včetně češtiny. Registrovaní uživatelé knihovny mají k databázi přístup ze tří poboček knihovny a možnost stáhnout si knihy např. na flash zařízení. Zatím je tato služba dostupná na zkušební dobu tří měsíců a podle ohlasu čtenářů bude knihovna dále rozhodovat o zakoupení dlouhodobějšího přístupu. Hodně knihoven také nabízí svým čtenářům právě přístup k placeným plnotextovým databázím e-knih, které si uživatel může prohlížet on-line nebo si je stáhnout do svého zařízení (většinou ve formátu PDF). Jedná se v převážné většině o zahraniční databáze, takže převažují odborné e-knihy v angličtině a dalších světových jazycích. Mezi nejznámější patří např. Ebrary ( Plnotextová multioborová databáze e-knih, která v současné době nabízí přes titulů z nejrůznějších oborů (historie, sociální vědy, umění, technologie, jazyk a literatura, právo, medicína ). Její výhodou je přehledné a jednoduché uživatelské rozhraní a vyhledávání. Nabízí také možnost kopírování vybraného textu, vkládání poznámek nebo využití citačních softwarů EndNote a RefWorks. 34 Samotné půjčování e-knih v ČR je možné, pouze pokud je ošetřené v licenční smlouvě. To se však u nás v praxi zatím nepoužívá. Proto knihovny půjčují pouze čtečky samotné nebo jen s obsahem, který tvoří volná díla. 35 Více viz kap. 4.2 E-knihy zdarma 25

26 GALE Virtual Reference Library ( Přehledná multioborová databáze e-knih, která nabízí přes 50 titulů (více než polovinu tvoří encyklopedie a slovníky) z 11 oborů. Plné texty je možné stáhnout ve formátu PDF nebo namluvené jako mp3. Nabízí také slovník, možnost tisku a export do citačních softwarů EndNote, ProCite, RefWorks a Reference Manager. Karger ebooks Colection ( Specializovaná databáze nakladatelství Karger Publishers. Nabízí několik set titulů z oblati medicíny. Springer ebooks ( Přehledná multioborová databáze nabízí přes e-knih. Ty jsou dostupné buď online v prohlížeči nebo ke stažení ve formátu PDF. Wiley Online Library ( Multioborová databáze, která v současnosti obsahuje přes knih. Nabízí jednoduché a přehledné vyhledávání. Tituly jsou k dispozici ke stažení ve formátu PDF. NetLibrary ( Multioborová databáze, která je nyní součástí EBSCO Publishing a nabízí přes e-knih a také několik tisíc audioknih. NetLibrary (jeden z největších poskytovatelů digitálního obsahu pro knihovny) využívá Adobe Content Server a nabízí také možnost stáhnout si e-knihy do čteček Nook, Sony ereader a dalších zařízení, které používají Adobe Digital Edition. To jsou pouze jedny z nejznámějších světových placených databází e-knih. Jako další bychom si mohli vyjmenovat např. EBL Ebook Library nebo Safari Books Online. Na internetu můžeme najít také velké množství volně dostupných elektronických knihoven a podobných projektů. Jedním z nich je např. volně přístupná digitální knihovna Hathitrust, která vzniká spoluprácí několika konsorcií a univerzit. Podobně jako projekt Gutenberg se snaží digitalizovat, zpřístupnit a uchovat důležité tituly a dokumenty z nejrůznějších oblastí lidského poznání. V současné době nabízí přes 4,5 mil. monografií a registrovaným uživatelům umožňuje vytvářet vlastní kolekce a ukládat dokumenty v PDF. 26