EPS, s.r.o. V Pastouškách KUNOVICE

Transkript

1 V Pastouškách KUNOVICE k. ú. Dolní Němčí Geologické průzkumné práce pro návrh projektu odvodnění hřbitova obce Červen 2013 výtisk č , V Pastouškách 205, Kunovice Zapsána v OR vedeném u KS v Brně, oddíl C, vložka IČ: , DIČ: CZ Tel./fax: , eps@epssro.cz

2 k.ú. Dolní Němčí Geologické průzkumné práce pro návrh projektu odvodnění hřbitova obce Zhotovitel: EPS, s.r.o Zapsána u KS v Brně v odd. C, vl V Pastouškách 205, Kunovice Tel./fax: IČ: , DIČ: CZ Bankovní spojení: ČSOB Uherské Hradiště,č.ú.: / Objednatel: Obec Dolní Němčí Nivnická Dolní Němčí IČ: Vypracoval: Mgr. Zdeněk Vavříček Statutární zástupce: Ing. Miroslav Minařík. V Kunovicích, str. č. 2

3 OBSAH: 1 ÚVOD PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Geologické poměry Hydrogeologické a hydrologické poměry Geomorfologické poměry Klimatické poměry METODIKA PROVEDENÝCH PRACÍ Geofyzikální měření Úzkoprofilová sondáž a kopaná sonda Nivelace a zaměření průzkumných objektů Terénní geologické a hydrometrické práce VÝSLEDKY HYDROGEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU Petrografický popis průzkumných sond Hydrometrická a elektrochemická měření a režim podzemních vod VÝSLEDKY GEOFYZIKÁLNÍHO PRŮZKUMU... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 5.1 Odporová tomografie Spontánní polarizace SYNTÉZA DOSAVADNÍCH POZNATKŮ NÁVRH ODVODŇOVACÍHO SYSTÉMU ZÁVĚR A NÁSLEDNÁ DOPORUČENÍ str. č. 3

4 Seznam příloh: Příloha č. 1: Přehledná situace zájmového území Příloha č. 2: Podrobná situace zájmového území s vyznačením průzkumných objektů, geofyzikálních profilů, lokací epizodických vývěrů a navrhovaných opatření Příloha č. 3: Petrografické popisy průzkumných sond Příloha č. 4: Fotodokumentace Příloha č. 5: Zpráva o geofyzikálních měření str. č. 4

5 1 ÚVOD Na základě smlouvy o dílo č provedla společnost geologické průzkumné práce a zpracovala předkládané hydrogeologické vyjádření zabývající se problematikou odvodnění hřbitova obce Dolní Němčí (p.č.1257/2, k.ú.dolní Němčí). Hřbitov o ploše 3828 m 2 se nachází v centrální části obce, na jižně exponovaném svahu. Od okolní zástavby je oddělen zděnou zídkou. Hřbitov je rozdělen na dvě části starý a nový, které jsou od sebe odděleny výškovým stupněm (betonovou zídkou) se schodištěm. Na návodní straně zídky je umístěna drenáž svedená do obecní kanalizace zaústěné do ČOV. Drén z vnější strany hřbitova je zbudován pouze v SV části a to při cca 1/4 obvodové zdi a je rovněž zaústěn do kanalizačního sběrače. Starý hřbitov je rozdělen symetricky příčnou a podélnou obslužnou komunikací na 4 části, přičemž vizuálně patrné výrony podzemní vody na terén (betonem zpevněný chodník mezi hroby) jsou patrné v SZ, JZ a JV části hřbitova. SV část hřbitova je bez vizuálních znaků výronů železitých sraženin na zpevněných plochách hřbitova. Dostatečné odkanalizování není na hřbitově provedeno. Cílem tohoto hydrogeologického vyjádření bylo realizovat průzkumné práce za účelem popisu migračních cest podzemní vody, vně severní a severozápadní obvodové zdi a uvnitř hřbitova v místě problematických míst s vizuálními vývěry podzemních vod, které budou vhodné pro efektivní návrh odvodnění hřbitova. Vzhledem ke složitosti místních poměrů jak z hlediska poměrů přírodních (horninové stavby a jejich změn konzistence, relativní ulehlosti, režimu podzemních vod, apod.), tak hlediska omezenosti prostoru a piety místa, je návrh odvodnění rozveden do 3 variant, rozdílné technické a finanční náročnosti a drenážní účinnosti. 2 PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 2.1 Geologické poměry Podloží zájmového území je tvořeno kvartérními a paleogenními horninami Západních Karpat viz obr.č.1. Svrchní pokryvné útvary jsou zastoupeny svrchnopleistocenními deluviálními sedimenty, s proměnlivým zastoupením hrubozrnné frakce geneticky spjaté s podložními poloskalními až skalními horninami. Jedná se převážně o jílovité hlíny o mocnosti okolo 0,3 0,7 m, s vysokým podílem organické hmoty. Kvartérní hlíny místy přecházejí do antropogenních sedimentů. str. č. 5

6 Podloží kvartérních hlín je tvořeno zvětralinovým pláštěm hornin flyše. Jedná se svahové prachovité jíly smísené s úlomky jílovců a pískovců. Mocnost této formace se pohybuje až okolo 5 m. Dle provedených průzkumných je pravděpodobná lokální mocnost > 5 m. Obě svrchní nezpevněné polohy nasedají na paleogén bělokarpatské jednotky magurského flyše, kdy se z litologického hlediska jedná o střídání poloh jílovců, prachovců s vložkami pískovců v různém stupni rozpukaní. Flyšové horniny se vyznačují sklonem vrásových systémů a to od JZ na SZ, detailní sklon vrásnění však může být proměnlivý. Obr.č. 1: Geologická mapa zájmového území a jeho okolí (upraveno ) 2.2 Hydrogeologické a hydrologické poměry Z regionálně hydrogeologického hlediska zájmové území spadá do rajónu č Flyš v povodí Moravy. Vzhledem k vývoji flyšových hornin v zájmovém území střídaní psefitických až psamitických vrstevnatých sedimentů, se v zájmovém území nenachází spojitý horizont podzemní vody s konstantní hloubkou zaklesnutí. Podzemní voda mělkého oběhu je vázána na eluvium flyšových hornin, resp. přechod mezi deluviálními sedimenty a podskalním podložím. Je nutné upozornit, že hloubka tohoto rozhraní se díky různé intenzitě zvětrání, denudace a zvrásněnosti příkrovů může významně lišit a to i na vzdálenosti < 10 m. Hlouběji uložené zvodněné systémy nebudou plánovaným odvodněním dotčeny. str. č. 6

7 Obr.č.2: Hydrogeologická mapa zájmového území a jeho okolí (upraveno, ) Průzkumnými pracemi bylo v zájmovém území zastiženo mělké přípovrchové zvodnění s hloubkou zaklesnutí do 0,7 m p.t. Toto zvodnění souvisí s mělkým oběhem podzemní vody a mění se v závislosti dle intenzity srážkových úhrnů Z hydrologického hlediska spadá zájmové území k povodí toku Okluky s č. hydrologického pořadí /0 Morava od Olšavy po Myjavu. 2.3 Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČR spadá zájmové území do subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Slovensko-moravské Karpaty, celku Vizovické vrchoviny a podcelku Hlucké pahorkatiny. Zájmové území se nachází na jižně exponovaném svahu v nadmořské výšce okolo 270 m n.m. Sklon terénu se pohybuje okolo 7 %. 2.4 Klimatické poměry Dle klimatického členění spadá zájmové území do teplé oblasti T4, obecně charakterizované: velmi dlouhým, velmi suchým a velmi teplým létem, velmi krátkými a teplými přechodnými obdobími a velmi krátkou, mírně teplou a suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt E., 1971). str. č. 7

8 3 METODIKA PROVEDENÝCH PRACÍ 3.1 Geofyzikální měření Geofyzikální měření byla provedena dne Metodou odporové tomografie byly proměřeny 2 profily, paralelně se severní a jižní stranou hřbitova (ve směru V-Z), vždy s přesahem cca 25 m. Následně po obvodu hřbitova byla provedena měření spontánní polarizace. Měření metodou odporové tomografie bylo zahájeno liniovým rozložením elektrod viz příloha č. 2, (multielektrodové uspořádání), následně byly elektrody propojeny s přístrojem řízeným počítačem. Při měření dochází k různým variantám propojení elektrod, kdy výsledkem měření je datový soubor naměřených zdánlivých měrných odporů. Datový soubor byl následně interpretován pomocí interpretačního software (program Res 2Dinv_Locke). Výstupem měření je odporový řez (odporové řezy). Metodou přirozených elektrických stacionárních polí (spontánní polarizace) v obvodu hřbitova byl měřen potenciální rozdíl (napětí) elektrického pole mezi dvěma či více body na povrchu. Příčin vzniku přirozeného stacionárního elektrického pole v zemi je mnoho a tyto jevy jsou souborně označovány pojmem elektrochemická aktivita prostředí (např. oxidačně-redukční, difuzní, filtrační potencionál). Metoda spontánní polarizace byla v zájmovém území užita ke sledování pohybů podzemní vody, kde je využíváno zejména vzniku filtračního potenciálu. Filtrační potenciály vznikají na základě skutečnosti, že kladně nabité ionty mineralizované vody se šíří quasikapilárním horninovým prostředím snadněji než záporně nabité částice, které se lepí na stěny kapilár. Výsledkem je konturová mapa spontánní polarizace s vektory změn filtračních potencionálů. Zpráva o geofyzikálních měření je součástí přílohy č. 5 této zprávy. 3.2 Úzkoprofilová sondáž a kopaná sonda Úzkoprofilová sondáž byla realizována dne a stávala se z vyhloubení 11 ks sond (S-1 S-11) do hloubky 2-3 m p.t. Celkem bylo odvrtáno 32 bm. Vrtáno bylo ruční vibrační soupravou Eijkelkamp, o průměru kádrovnice mm. Kopaná sonda byla vyhloubena dne při SZ rohu hřbitova. Rypadlový nakladač o šířce lžíce 400 mm byl objednán zadavatelem. Hloubka výkopu byla 3,1 m. Situace všech sond je uvedena v příloze č. 2, petrografická dokumentace sondážních prací v příloze č. 3. str. č. 8

9 3.3 Nivelace a zaměření průzkumných objektů Výškové zaměření průzkumných sond bylo provedeno dne nivelačním setem PENTAX AP-241, s výchozím bodem nivelace 21,3-SV1 o nadmořské výšce 270,12 m n.m., situovaného na zdi kostela 1,1 m nad zemí. Polohopis průzkumných sond byl zjištěn dne pomocí GPS: Ashtech Pro Mark 2, anténa Magellan. Průzkumné sondy byly vyneseny v JTSK McStation V8i. Celkem bylo provedeno 12 ks výškopisného a polohopisného zaměření. Polohopisné a výškopisné zaměření průzkumných sond je uvedeno v příloze č. 3 této zprávy. 3.4 Terénní geologické a hydrometrické práce V průběhu hloubení průzkumných sond byl prováděn petrografický popis vrtného jádra a kopané sondy a fotodokumentace. Při popisu litologie byl kladen důraz na přítomnost hrubozrnné frakce zemin v příměsi a změnu konzistence, resp. plasticity zeminy. Dále byla prováděna dokumentace naražené a ustálené hladiny podzemní vody. Hydrometrické práce byly dále provedeny na místní studni (St-1) a kopané sondě (KS-1). Hloubky hladin byly měřeny elektroakustickým hladinoměrem G20. Na vybraných sondách: S-5, S-6, S-8 a S-10, byly provedeny expresní odběrové hydrodynamické zkoušky, bail testy. Při výskytu ustálené hladiny podzemní vody (měřeno a ) byl odebrán dokumentační vzorek podzemní vody na zjištění základních elektrochemických ukazatelů: konduktivity, teploty a ph. Měření elektrochemických ukazatelů bylo provedeno terénním přístrojem WTW340i ph/cond a příslušných elektrod. 4 VÝSLEDKY HYDROGEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU 4.1 Petrografický popis průzkumných sond Sondážními pracemi byl v zájmovém území dokumentován poměrně uniformní sled zemin, kdy se jedná o dva základní litotypy: vrchních hlín a podložních jílů. Svrchní poloha hlín se nachází pod cca 0,05-0,10 m mocnou vrstvou betonu, případně zámkové dlažby. Jedná se o štěrkovitou, slabě písčitou hlínu kašovité až měkké konzistence. Obsah štěrkovité frakce se pohybuje okolo 15-30%, obsah písčité frakce do 15%. Mocnost vrstvy dosahovala 0,6-1,1 m. str. č. 9

10 Podložní jílovitá formace vykazuje pestřejší složení deluviálního sedimentu a do hloubky 3,0 m přechází z šedého jílu se střední plasticitou, přes písčitý-štěrkovitý jíl až po slabě štěrkovitý jíl se střední plasticitou, sv. hnědý. Svrchní šedý jíl tvoří přechodovou vrstvu mezi nadložními hlínami a podložními písčitými až štěrkovitými jíly. Jedná se o šedý jíl, střední plasticity, měkký až tuhý, ojediněle slabě písčitý. Mocnost vrstvy dosahuje 0,3-1,0 m. Od hloubky 1,0-1,7 m byla v zájmovém území zachycena opět deluviální jílovitá sedimentace, jedná se o prachovité jíly s nepravidelným obsahem písčité frakce (od příměsného obsahu až po drobné vrstvičky s přechodem písčitého jílu) až frakce štěrkovité, kdy je hrubozrnná frakce tvořena úlomky hornin flyše (pískovce, jílovceprachovce). Tento materiál byl zachycen až do konečné hloubky sond 2-3 m p.t. 4.2 Hydrometrická a elektrochemická měření a režim podzemních vod Hladina podzemní vody byla v zájmovém území dokumentována ve fázi naražení nejčastěji do hloubky 0,3 m p.t. viz příloha č.3, přičemž ve 3 případech došlo ve fázi ustálení k přetoku na terén a následnému kontinuálnímu přetoku viz příloha č.2. Z celkového vyhodnocení hloubek hladin podzemní vody je zřejmé, že hlavním saturovaným horizontem je svrchní cca 0,2-0,5 m mocná vrstva, která vykazuje majoritní podíl zvodnění v zájmovém území. Problematiku zcela potvrzující byla hladina podzemní vodě v kopané sondě, hluboké 3,1 m, kdy bezprostředně po vyhloubení nevykazovala kopaná sonda výrazné zvodnění, během cca 3 dnů došlo k nastoupání podzemní vody v sondě na hloubku 0,61 m p.t., přičemž zvodněným horizontem byl přechod podorničí (šedý prachovitý jíl) v podložní sv.hnědý štěrkovitý jíl. Pro zjištění vydatnosti a charakteru zvodnění byly na vybraných objektech (S-5, S- 6, S-8, S-10) provedeny zkoušky s jednorázovým odběrem. Pro vyhodnocení byl měřen nástup hladiny podzemní vody v sondě. Ve všech výše uvedených sondách došlo k nátoku vody v hloubkovém intervalu do 0,05 m. Nátok podzemní vody do sond nevykazoval charakter průlinového prostředí s prouděním podzemní vody v celém intervalu zvodnění, ale vykazoval charakter puklinové propustností s úzkým nátokem vody do sondy. Vzhledem k privilegovanému proudění podzemní vody, vykazující známky průlinovo-puklinové propustnosti (majoritní proudění omezeno na podložní vrstvy betonového zpevnění, cca do 0,2 m), nebyl kalkulován koeficient filtrace, který reprezentuje celou mocnost saturované zóny průlinově zvodněného systému, nýbrž byl str. č. 10

11 vypočten specifický přítok podzemní vody do sondy. Jednotlivé specifické přítoky jsou uvedeny v tab. č. 1 Tab. č. 1: Souhrn specifických přítoků podzemní vody do jednotlivých sond sonda přítok (cl/s) S-5 0,24 S-6 0,23 S-8 0,28 S-10 1,52 Specifické přítoky podzemní vody do jednotlivých sond se pohybují v desetinách až prvních jednotkách centilitrů za sekundu (0,23-1,52 cl/s). Proudění (přítoky) ve zbytkové mocnosti saturované zóny je vzhledem k proudění v bezprostřední podpovrchové zóně zanedbatelný. Primární dokumentace hydrodynamických zkoušek je archivována u zhotovitele. Výsledky provedených hydrometrických a elektrochemických měření jsou uvedeny v tab. č. 2 a č. 3. Podzemní voda vykazuje vyšší mineralizaci a neutrální ph. Oxidačně redukční potencionál i obsah kyslíku značí oxické podmínky ve svrchním saturovaném intervalu. OB Tab. č. 2: Hydrometrická a elektrochemická měření ze dne hloubka hladiny (m) p.t. výška hladiny (m n.m.) konduktivita ( S/cm) teplota ( C) ph (-) Eh (mv) O 2 (mg/l) St-1 1,35 269, ,3 7, ,3 S-1 sucho S-2 0,94 271, ,9 7, ,2 S-3 0,34 270, ,2 7, ,8 S-4 1,02 271, ,0 7, ,6 S-5 0,00 270, ,5 7, ,1 S-6 0,00 269, ,3 7, ,4 S-7 0,24 269, ,2 7, ,2 S-8 0,00 269, ,2 7, ,8 S-9 sucho S-10 0,00 270, ,7 6, ,0 S-11 sucho KS-1 0,61 272, ,7 7, ,4 str. č. 11

12 Tab. č. 3: Hydrometrická a elektrochemická měření ze dne odběrné místo hloubka hladiny (m) p.t. výška hladiny (m n.m.) konduktivita ( S/cm) teplota ( C) ph (-) Eh (mv) O 2 (mg/l) St-1 1,33 269, ,4 7, ,2 S-1 * ,7 6, ,0 S-2 0,85 271, ,9 7, ,0 S-3 0,19 271, ,0 7, ,3 S-4 0,89 271, ,1 6, ,9 S-5 0,00 270, ,2 7, ,8 S-6 0,00 269, ,3 7, ,7 S-7 0,11 269, ,2 6, ,5 S-8 0,00 269, ,2 7, ,3 S-9 sucho S-10 0,00 270, ,5 7, ,1 S-11 sucho KS-1 0,63 272, ,2 6, ,6 * nejedná se o podzemní vodu, natekla z povrchu vlivem srážkové epizody Z hlediska regionálního, resp. lokálního proudění podzemní vody lze v zájmovém území rozlišit dva základní oběhy. První, mělký (přípovrchový), je vázán na kontakt podložních prachovitých jílů a svrchní kulturní vrstvy tvořené zeminou charakteru ornice. Jedná se o málo vydatný horizont s majoritním projevem srážkových eventů, který s ohledem na heterogenitu prostředí převrstvení, nakypření, absence hutnění, retenční schopnost nakypřených zemin v místě hrobů, vznik privilegovaných odvodňovacích cest apod., o zvodnělou strukturu, která se výše uvedenými aspekty podílí na zadržování podzemních vod ve svahu a jejich gravitačnímu přetoku na terén v místě porušení povrchového betonu/dlažby. Směr proudění podzemní vody je konzistentní se sklonem terénu a je majoritně ovlivněn jednotlivými hroby, stávající kanalizací a ve spodní části stávajícím drénem. Jedná se o kombinaci průlinově-puklinového zvodnění, přičemž puklinovým zvodněním jsou myšleny privilegované cesty, nikoliv přirozená puklinatost hornin. Druhý saturovaný horizont je vázaný na puklinové systémy hornin flyše, směr proudění je ve směru vývoje puklinových systému a nemusí konformně sledovat terén. Hloubka naražené hladiny je dle vývoje pokryvných útvarů výrazně proměnlivá, zvodnělý systém pravděpodobně disponuje pozitivním výtlakem viz hloubka ustálené hladiny pod terénem v St-1 (viz. tab. č. 2). Dle odporové tomografie viz kapitola 5, zde existuje možnost dotace svrchních pokryvných útvarů propustnějšími polohami (s vyšší písčitou až štěrkovitou příměsí) ze spodní zvodnělé struktury. Přetoky, resp. saturace nadložních zemin (při zachování neporušeného krytu) probíhá v prostředí dle intenzity odporu, str. č. 12

13 charakteru zastižených zemin a jejich koeficientu filtrace v řádu n m/s. V případě porušení svrchního pokryvu zvodně, případně vzniku privilegované cesty, může docházet k přetoku v řádu desetin litru za sekundu. Tento fenomén je zejména vzhledem k pietě místa těžko mapovatelný. Pozn.: Interpretace hloubky naražené hladiny podzemní vody v sondě S-2 může odpovídat svým charakterem, jak lokální spojitostí s mělkou přípovrchovou zónou zvodnění v širší oblasti od S-2, tak zachycením zóny vývěru z oběhu podzemních vod vázaných na horniny flyše zněnou vertikální distribuce hrubozrnné frakce, které odpovídá i zóna zvýšených odporů v metráži 80, severního profilu. 5 VÝSLEDKY GEOFYZIKÁLNÍHO PRŮZKUMU 5.1 Odporová tomografie Při severní a jižní obvodové zdi byly měřeny ve směru západ-východ odporové řezy viz obr. č. 3 a č. 4, přičemž průmět hřbitova je v metráži m. Z naměřených (přepočítaných) skutečných odporů je zřejmé, že podloží je majoritně tvořeno jemnozrnnými zeminami charakteru jílu až písčitých jílů (ojediněle jílů štěrkovitých) ohmm, přičemž u jižního odporu se jedná o zeminy s větším obsahem hrubozrnné frakce (zřejmě více písčité). Lokálně se vyskytují polohy s výrazně vyššími odpory ohmm, značící přítomnost hrubozrnné frakce, v případě svrchních vrstev se jedná o dokumentované štěrkovité hlíny a navážky, v případě spodních vrstev se jedná o lokální inhomogenity v podobě písčitých-štěrkovitých jílů až jílovitých písků až štěrků, přičemž v polohách > 5 m p.t. může být hrubozrnným materiálem až balvanitá frakce hornin flyše (pískovce, jílovce). Z odporových profilů je patrná očekávaná vysoká heterogenita horninového prostředí bez ostrého přechodu do skalních případně podskalních hornin flyše. Vyjma saturace zemin v přípovrchové zóně může docházet k výstupu podzemních vod z hlubších oběhových zvodněných struktur viz obr. č. 3 a č. 4, kde jsou potencionální výstupové zóny značeny čárkovaně. Jedná se o poměrně omezené, plošně nespojité, výskyty zemin s obsahem hrubozrnné frakce (písky, štěrky, balvany), granulometricky predisponované pro migraci podzemní vody. Metodou odporové tomografie byly identifikovány 2 struktury predisponované svým granulometrickým složením pro pohyb podzemních vod (přípovrchová plošně paralelní, hlubinná téměř až vertikální), přičemž vrtnými pracemi byla potvrzena přípovrchová zóna proudění podzemní vody. str. č. 13

14 Pozn.: V archivní kopané sondě KS-1 byla dokumentována vrstevnatost na bloku flyšového pískovce, což může souviset s lokální velmi hrubou příměsí v podobě balvanu až bloku horniny v jinak kompaktním jílovitém materiálu deluvia zájmového území viz vysoké odpory v metráži 115 jižního profilu. Dle průběhu potencionálně saturovaných linií lze předpokládat, že měřená studna St-1 může být situována v obdobné, téměř vertikální, hrubozrnné poloze s dotací podzemních vod. Obr.č.3: Odporová tomografie severní profil Obr.č.4: Odporová tomografie jižní profil 5.2 Spontánní polarizace Výsledky měření spontánní polarizace jsou shrnuty v obr. č. 5. Jedná se o pole izolinií potencionálů doplněnou o vektory gradientů. V obrázku je dále vyznačen generelní směr proudění podzemních vod k JV okraji hřbitova. str. č. 14

15 V zájmovém území byly zjištěny kladně potencionálové změny značící pohyb podzemních vod. Zastižená kladná anomálie ve východní části hřbitova, při hlavní obslužné komunikaci patrně souvisí s drenážním účinkem obsypu rekonstruované kanalizace obce, kde dochází k její akumulaci a privilegovanému odtoku. Převládající směr proudění podzemních vod je od SsZ k JjV. Obr.č.5: Mapa pole spontánní polarizace 6 SYNTÉZA DOSAVADNÍCH POZNATKŮ Podloží zájmového území je tvořeno 4 základními litotypy zemin: štěrkovitými hlínami; šedými jíly se střední plasticitou a sv. hnědými prachovitými jíly s různým obsahem písčité až štěrkovité frakce v příměsi zeminy a podložními horninami flyše, jejichž povrch nebyl průzkumnými pracemi dokumentován. str. č. 15

16 Pozn.: Dle hloubky studny St-1 lze usuzovat, že hloubka podskalních až skalních hornin flyše se pohybuje okolo 7-8 m p.t. Je nutné upozornit, že tato hloubka bude v různých částech zájmového území odlišná. Maximální hloubkové vymezení jednotlivých litotypů, vyjma hornin flyše, je uvedeno na obr. č. 6, kde jsou rovněž schematicky zakreslené jednotlivé saturované hloubkové úrovně s nátokem podzemní vody do nakypřeného prostoru hrobu. Obr.č.6: Schematický příčný řez částí chodníku a hrobu s průmětem skladby horninového prostředí a saturovanými zónami a nátokem vody do hrobu Průzkumnými pracemi byla dokumentována u svrchních pokryvných útvarů hlín, konzistence kašovitá až měkká (velmi měkká měkká), u podložních šedých jílů konzistence měkká až tuhá. Podložní sv. hnědé prachovité jíly vykazovaly konzistenci str. č. 16

17 tuhou až pevnou. Při saturaci horizontu podzemní vodou byla zaznamenána nižší konzistence i v jinak kompaktních, tuhých, šedých jílech (viz. S-2). Absence typických kolektorových hornin je zde nahrazena převrstvením, vytvářením potencionálních rezervoárů a vývojem specifické propustnosti s privilegovanými cestami odtoku vody. Vývoj jednotlivých saturovaných horizontů tak jak byly popsány výše v textu jsou schematicky zakresleny v obr. č. 6. Nespojitě je znázorněna saturovaná úroveň dokumentována pouze sondou S-2. Z hlediska proudění podzemní, resp. tvorby terénních vývěrů jsou problematickými mělké přípovrchové vody jejichž hloubkový vývoj je uveden na obr. č. 6, výškový průmět potom v obr. č. 7. Přítoky podzemních vod do výkopů hrobů pak mohou být způsobeny jak nátokem přípovrchových vod kolem základů hrobů, tak dotací ze zvodně vázané na flyšové sedimenty. Je nutné upozornit, že v případě zadržování vody ve 2 hrobových výkopech vedle sebe, může dojít ke vzájemnému přetoku. Pozn.: Při odlehčení výkopem a při vzájemném přetoku mezi hrobem a výkopem hrozí ztráta pevnosti zemin a zavalení výkopu. Nutné vhodné pažení výkopů. Obr.č.7: Schematický podélný řez zájmovým územím s průměty průzkumných sond a výšek hladin podzemní vody Výšková úroveň zvodnění jednotlivými typy vod (podpovrchový, hluboký) je uveden na obr. č. 7. Je zřejmé, že až na lokální absenci zvodnění je v problematických místech podzemní voda vázána na svrchní mělce podpovrchovou zónu (max. do 0,6 m, KS). str. č. 17

18 Vzhledem k výšce hladiny podzemní vody ve studni St-1 (269,29 m n.m.) s předpokladem kolektorových hornin flyše, je nutné předpokládat epizodickou saturaci nadloží, kdy není známa sezónní oscilace hladiny podzemní vody v oblasti. Pozn.: Výška hladiny podzemní vody zaznamenaná průzkumnými práce v r byla 267,40. V r byl zaznamenán nárůst hladiny podzemní vody o 1,89 m. Vzhledem ke klimatickým charakteristikám oblasti nemusí být tato oscilace, stejně jako výšky extrémů hodnotami maximálními. 7 NÁVRH ODVODŇOVACÍHO SYSTÉMU Na základě výše uvedených poznatků byly zpracovány 3 varianty odvodnění, rozdílné ekonomické náročnosti a účinnosti. Varianta 1 Variantním řešením budou eliminovány pouze mělké podpovrchové vody a vody dešťové. Vizuálně nebude docházet k přetoku podzemních vod na terén. Řešení spočívá v důsledném odkanalizování hřbitova s položením nového povrchu, včetně podkladových vrstev a předsazením drenážních trubek před odvodňovací žlaby. Dlažbou zpevněný povrch se specifickým povrchovým odtokem bude svádět srážkové vody liniovými odvodňovacími žlaby do jednotné kanalizace svedené na ČOV. Výrony podzemních vod, včetně spárami infiltrované dešťové vody, do konstrukčních vrstev pozemní komunikace, budou řešeny předsazením (liniovému prvku) drenážní hadice s punčochovým filtrem (případně geotextilií a obsypem) a svedeny k hlavním příčným komunikacím. Technická specifikace jednotlivých částí je uvedena v následující tab. č. 4. Poloha jednotlivých odvodňovacích prvků je uvedena v příloze č. 2. Instalace liniových odvodňovacích prvků bude situováno do S-J průběžných ulic, přičemž v každé ulici budou umístěny 2 příčné žlaby vždy v polovině uličky a v křížení s příčnou komunikací. Předsazené drény pro vývěry podzemních vod budou osazeny pouze v problematických místech, tedy zejména v západní polovině hřbitova. Jejich poloha je rovněž uvedena v příloze č. 2. Vody budou svedeny v severní polovině hřbitova do stávající kanalizace s vyústěním před hlavní branou hřbitova, v jižní polovině potom bude provedeno napojení na stávající drén. Maximálně po m budou na drénech osazeny kontrolní šachty (v napojení prvků). Ve smyslu ČSN budou výkopové práce str. č. 18

19 prováděny v zeminách I. třídy těžitelnosti a rozpojitelnosti, za užití běžných výkopových mechanismů. Tab. č. 4: Specifikace variantního odvodnění souhrnný popis zpevněný povrch materiálové řešení dlážděná betonová dlažba konstrukční řešení v souladu s TP 170 je možno jako základní konstrukci zvolit konstrukci uvedenou v TP v katalogových listech pod označením D2 D1 pro podloží typu P III 4) technické řešení DL 80 - zámková betonová dlažba (80 mm), L 40 - štěrkodrť frakce 4/8 mm (40 mm), ŠDA 150, štěrkodrť frakce 8/16 mm (150 mm), ŠDB 150, štěrkodrť frakce 16/32 mm - HV 420 1) odvodnění zpevněných ploch materiálové řešení liniový odvodňovací systém HD-PE s krycím roštem HD-PE, easy 100/100 (vnitřní rozměr 1000/100/100 mm, vnější konstrukční řešení např. odvodňovací systém RONN DRAIN 3) rozměr 1000/158/134 mm) s můstkovým roštem (B 125 kn) mělký předsazený drenážní systém materiálové řešení HD-PE TS, DN100 konstrukční řešení např. systém SIROPLAST-K, TS (perforace ve svrchní výseči 220 ) 3) na zemní pláni (pod kufrem komunikace), předsazená povrchovému odvodnění a zaústěná do něj, obsyp štěrk frakce 8/16 mm, od pláně oddělený geotextilií 2), napojený na povrchové odvodnění, min spád příčného vedení 0,5% 1) V souladu s TP 210 je možno vrstvy ze štěrkodrti nahradit vrstvami z recyklovaného kameniva odpovídající kvality. 2) Vzhledem k saturaci svrchní vrstvy nutná kontrola modulu přetvárnosti pláně, v případě nevyhovujících parametrů nutné zlepšení, případně nahrazení zeminy 3) Výstavba musí být provedena v souladu s pokyny výrobce 4) Práce musí být provedeny v souladu se státními a oborovými normativy Varianta 2 Řešení varianty spočívá ve využití varianty 1 v ploše hřbitova v kombinaci s hloubkovým odvodněním pod úrovní báze hrobů drénem, v páteřních komunikacích hřbitova, tedy v linii křížících se 2 hlavních cest (S-J a V-Z). Eliminovány budou srážkové vody, mělké podpovrchové vody a v místě dosahu drénu i vody hlubokého oběhu, případně podzemní přetoky z hrobů. V případě realizace varianty 2 bude v linii hlavních cest vyhlouben výkop do hloubky 2,3 m p.t. (za předpokladu maximálního zahloubení hrobů 2,0 m p.t., tedy min 0,3 m pod bázi hrobů), který bude osazen drenážním prvkem HD-PE roura SIROPLAST- str. č. 19

20 K TS, s perforací v horních 2/3 (výseč 220 ), DN 150 viz. obr. č. 8, s obsypem štěrkodrť, frakce 8/16 mm, oddělené od rostlého terénu geotextilií. Výstavba bude prováděna pod ochranou zátažného/příložného pažení. Průběh drénu je uveden v příloze č. 2. Po instalaci drnu bude výkop zavezen hutněným výkopovým materiálem, případně bude výkopová zemina nahrazena filtračním materiálem v podobě štěrkodrtě nebo recyklovaného kameniva. Minimální vrstvu obsypu drenážní trubky je nutné upravit dle panujících podmínek (min 0,3 m; max. až 2,3 m při nahrazení zeminy). Výhoda nahrazení zeminy spočívá v odvodnění v celém výkopovém profilu, tedy přípovrchové i hloubkové zvodnění, v dosahu drénu. Po výstavbě drénu bude přistoupeno k provedení varianty 1, kdy v případě nahrazení zeminy filtračním materiálem nebudou v linii hlavní S-J cesty instalovány odvodňovacím žlabům předsazené drény mělkých vod. Schematický řez drénem je uveden na obr. č. 9. Zaústění nových drénů bude nutné vzhledem ke spádovým poměrům do stávajícího sběrného drénu, případně jeho šachty. Maximálně po m budou na drénech osazeny kontrolní šachty (v napojení prvků). Ve smyslu ČSN budou výkopové práce prováděny v zeminách I. třídy těžitelnosti a rozpojitelnosti, za užití běžných výkopových mechanismů. Vzhledem k více zvodněným strukturám je nutná při výstavbě přítomnost odborně způsobilé/autorizované osoby, která rozhodne o definitivní hloubce drénu a mocnosti drenážní vrstvy. Obr. č. 8: Princip nátoku a odvodu vody drenážním systémem SIROPLAST-K str. č. 20

21 Obr. č. 9: Schematický řez drénem Varianta 3 Třetí varianta ve svém řešení vychází z odkanalizování hřbitova, záchytu dešťových, mělkých podpovrchových vod a vod hlubšího oběhu, tedy z 1. a 2. varianty, které doplňuje v S (45 m délky) a SZ (75 m délky) vnější části hřbitova o obvodový drén, eliminující svahové přítoky na předpokládané nátokové straně hřbitova. Drén svojí konstrukcí i hloubkou zahloubení odpovídá variantě 2, za použití SIROWELL PVC-U DN 150 s vrchní 2/3 perforací viz obr. č. 10. Zaústění drénů bude provedeno do stávajícího drénu, případně jeho šachty. Maximálně po 20 m budou na drénech osazeny kontrolní šachty (v napojení prvků). Ve smyslu ČSN budou výkopové práce prováděny v zeminách I. třídy těžitelnosti a rozpojitelnosti, za užití běžných výkopových mechanismů. Výstavba bude prováděna pod ochranou zátažného/příložného pažení. Průběh drénu je uveden v příloze č. 2. Vzhledem k více zvodněným strukturám je nutná při výstavbě přítomnost odborně způsobilé/autorizované osoby, která rozhodne o definitivní hloubce drénu a mocnosti drenážní vrstvy. str. č. 21

22 Obr. č. 10: Princip nátoku a odvodu vody drenážním systémem SIROWELL 8 ZÁVĚR A NÁSLEDNÁ DOPORUČENÍ Předkládané hydrogeologické vyjádření popisuje a vyhodnocuje průzkumné práce s ohledem na návrh variantního řešení odvodnění hřbitova obce Dolní Němčí. Návrh řešení je zpracován s ohledem na finanční náklady a nápravu současného stavu. Účinnost navrhovaných drenážních systémů neodpovídá, vzhledem k výrazné heterogenitě horninového prostředí, kdy nemusí být stabilní ani jednotlivé zeminové pilíře mezi výkopy a hroby, vynaloženým nákladům při realizaci odvodňovacích prvků. Z tohoto důvodu se jeví jako optimální varianta 1, kde bude dosaženo očekávaného vizuálního efektu a částečné drenáži přípovrchových vod. Je nutné upozornit na současný nevyhovující stav i ve smyslu zákona 256/2001 Sb. Následná doporučení Před zpracováním projektové dokumentace odvodnění provést geodetické zaměření hřbitova a stávajících odvodňovacích systémů. Provést odkanalizování hřbitova. Při výstavbě použít vhodné pažící prvky. Při výstavbě zajistit hydrogeologický a geotechnický dohled. str. č. 22