AUTORISACE. Ing.arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO. Architektonicko-urbanistická část a koordinace:

Transkript

1

2 AUTORISACE Pořizovatel: Zpracovatel: Město Třeboň Ing.arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO Architektonicko-urbanistická část a koordinace: Ing. arch. Ivan Plicka Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby: Ing. Jan Dřevíkovský Dopravní infrastruktura: Ing. Václav Pivoňka Technická infrastruktura Vyhodnocení ZPF, vyhodnocení PUPFL: ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař, Ing. Zdeněk Rauš Ing. Jan Dřevíkovský AUTORISACE: 2

3 OBSAH T E X T O V Á Č Á S T N Á V R H A Vymezení zastavěného území 5 B Koncepce rozvoje území města 5 Koncepce rozvoje území města, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot C Urbanistická koncepce 6 Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně D Koncepce veřejné infrastruktury 12 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování E Koncepce uspořádání krajiny 17 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů F Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití 58 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití,) pokud je možno jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu G Vymezení veřejně prospěšných staveb 72 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, případně pro které lze uplatnit předkupní právo H Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb 97 Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit I J předkupní právo Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačních plánů v rozsahu dle přílohy č.9 k vyhlášce 500/2006 Sb. v platném znění K Stanovení pořadí změn v území (etapizace) 113 L Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt 114 M Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle 117 odst stavebního zákona N Údaje o územním plánu 114 Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

4 G R A F I C K Á Č Á S T N Á V R H 1 Výkres základního členění území 1 : Hlavní výkres 1 : Hlavní výkres - technická infrastruktura vodní hospodářství 1 : Hlavní výkres - technická infrastruktura zásobování plynem a teplem 1 : Hlavní výkres - technická infrastruktura energetika a telekomunikace 1 : Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : T E X T O V Á Č Á S T - O D Ů V O D N Ě N Í A Postup při pořízení územního plánu 116 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem B Vyhodnocení koordinace využívání území 117 Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů C Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 123 D Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona 124 Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů E Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů 124 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s řešením rozporů F Údaje o splnění zadání, údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu 124 G Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 125 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území H Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území 160 Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno. I Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 163 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch J Vyhodnocení ZPF 164 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond K Vyhodnocení PUPFL 173 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa L Rozhodnutí o námitkách 174 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění M Vyhodnocení připomínek 181 N Bilance technické infrastruktury 185 G R A F I C K Á Č Á S T - O D Ů V O D N Ě N Í 1 Koordinační výkres 1 : Výkres širších vztahů 1 : Výkres předpokládaných záborů ZPF a PUPFL 1 :

5 VÝROK A VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V grafické části návrhu územního plánu Třeboň Výkres základního členění území, Hlavní výkres - je vymezena hranice zastavěného území města (ke dni ). B KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA Koncepce rozvoje území města, koncepce ochrany a rozvoje jeho hodnot Řešené území územního plánu je vymezeno správním územím města Třeboň, které je tvořeno katastrálním územím Branná, katastrálním územím Břilice, katastrálním územím Holičky u Staré Hlíny, katastrálním územím Přeseka, katastrálním územím Stará Hlína a katastrálním územím Třeboň. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Hlavními zásadami koncepce rozvoje řešeného území jsou: důsledná obnova a udržení kvality původní, historické urbanistické struktury jednotlivých sídel i jedinečného charakteru volné krajiny, nezahušťování zastavěného území jednotlivých sídel a logické doplnění stávající struktury zástavby novými rozvojovými lokalitami, vycházejícími z historického prostorového a funkčního uspořádání území. Důsledně bude chráněna volná krajina; nebudou v ní vznikat nové samoty, či nová ohniska osídlení; stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu ke dni Návrh řešení respektuje území plošné památkové ochrany: Městskou památkovou rezervaci Třeboň, včetně Ochranného pásma Městské památkové rezervace Třeboň, Národní kulturní památku Rožmberská rybniční soustava, dále zapsané nemovité kulturní památky i další cenné stavby, dotvářející charakter zastavěného území. Návrh řešení respektuje Chráněnou krajinnou oblast Třeboňsko. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. Návrh považuje stávající plochy občanské vybavenosti za plošně stabilizované a vyhovující. Koncepce dopravní a technické infrastruktury vychází z dnešního stavu, potřeb zastavěného území a nároků nově vymezených rozvojových lokalit s cílem zajistit uspokojivý standard všem uživatelům řešeného území. Návrh dopravní infrastruktury směřuje k tomu, aby historické jádro města spolu se širším centrem města bylo uchráněno zejména od tranzitní automobilové dopravy, která dnes výrazným způsobem snižuje obytný standard hlavních veřejných prostor (odklon silnic II/154 a II/155 do nové trasy). V řešeném území nedojde k otevření nových ložisek štěrkopísků; stávající lokalita těžby rašeliny pro nelázeňské účely nebude rozšířena a bude po vytěžení rekultivována. V řešeném území nebudou povolovány fotovoltaické elektrárny, fotovoltaické panely a větrné elektrárny. Jednotlivá sídla v řešeném území budou rozvíjena jako samostatná, s respektem ke kvalitám přírodního prostředí, jež je obklopuje; při rozvoji sídel bude respektován charakteristický krajinný ráz 5

6 řešeného území. Území, ležící mezi zastavěným územím Břilic a zastavěným územím Třeboně, je hlavním rozvojovým územím územního plánu pro bydlení a jeho zastavěním dojde ke spojení struktury obou sídel. Záměry, které by při své realizaci mohly mít vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, budou podrobně vyhodnoceny podle 45 zákona č.114/1992 Sb. v rámci procesu EIA. Nová obytná zástavba bude řešena tak, aby byly splněny limitní hladiny hluku z dopravy dle platné legislativy. V plochách s funkčním využitím pro bydlení a v plochách ostatních, pokud v nich budou vznikat prostory chráněné před hlukem dle platné legislativy, ležících v hlukem zasažených územích, nebude povolováno umístění staveb pro bydlení a umístění ostatních staveb, obsahujících prostory chráněné před hlukem, pokud nebude prokázán soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem. Opatření, potřebná k dosažení hodnot hygienických limitů hluku pro stanovené chráněné prostory (dle platné legislativy), ve vazbě na stavby dopravní infrastruktury, hradí stavebník objektů, umisťovaných do blízkosti staveb dopravní infrastruktury. C URBANISTICKÁ KONCEPCE Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ZÁKLADNÍ URBANISTICKÁ KONCEPCE TŘEBOŇ Návrh základní urbanistické koncepce potvrzuje výlučnou, dominantní pozici historického, polyfunkčního jádra, ve struktuře města, obklopeného z větší části svého obvodu ochranným prstencem městských parků. V rámci širšího centra je prstenec městských parků doplněn dvěma novými plochami veřejné zeleně (lokality VZ2, VZ3); vyšší zastoupení zeleně je předpokládáno i u transformace stávajícího výrobního území pod hrází rybníka Svět v území obytné (lokalita BK1). Hlavní rozvojová osa města pro bydlení se nachází mezi zastavěným územím Třeboně a zastavěným území Břilice (lokality BM1, BM2, BM3); po naplnění rozvoje tohoto území dojde k propojení struktury obou sídel. Druhým nejvýznamnějším územím pro rozvoj bydlení je lokalita Na Kopečku (lokalita BM5). Další menší lokality pro rozvoj bydlení logicky doplňují stávající zastavěné území. Pro rozvoj obchodu, služeb a výroby nerušící a pro rozvoj výroby je určeno především území na severu, mezi silnicí I/24 a železniční tratí, resp. mezi zastavěným územím města a areálem Gigant. Jsou zde jednak plochy určené k přestavbě (lokalita OS1), jednak nové rozvojové lokality (lokality VS1 a VS2). Další lokality pro obchod, služby a výrobu nerušící jsou jednak vymezeny podél hlavních tras silnic, částečně i jako ochrana přilehlých rozvojových lokalit pro bydlení, jednak se jedná o menší transformační lokality pod hrází rybníka Svět. Návrh základní urbanistické koncepce potvrzuje výraznou funkci lázeňství v řešeném území; tato funkce spolu dalšími plochami pro rozvoj rekreace je lokalizována především v jihozápadní části města. V návaznosti na stávající lázeňský areál s rozsáhlým veřejným parkem je navržena lokalita pro rozvoj golfového hřiště, doplněná dalším veřejným parkem (lokalita SP1, lokalita VZ1). V prostoru Na Kopečku je vymezena plocha pro nový městský hřbitov (lokalita VZ4). 6

7 BRANNÁ Stávající zastavěné území je logicky doplněno rozvojovými lokalitami v místě menších proluk. Při severovýchodním okraji obce je navržena poměrně rozlehlá rozvojová lokalita (lokalita BV15), jejíž vymezení vychází z trasování nové obchvatové komunikace (nová trasa silnice II/154). BŘILICE Stávající zástavba, rozvinutá především podél stávajících komunikací, je doplněna / zpevněna několika lokalitami pro rozvoj bydlení, z nichž největší je na severu (lokalita BV1) a na východě (lokalita BV6), kde se zastavitelné území Břilic setkává se zastavitelným územím Třeboně a obě sídla tvoří jeden souvisle urbanizovaný celek. NOVÁ HLÍNA Jedinečný prostor stávající návsi je při jižním okraji doplněn o menší rozvojovou lokalitu pro bydlení; stávající struktura je dále doplněna menšími rozvojovými lokalitami, vyplňujícími proluky ve východní části obce. PŘESEKA Stávající zastavěné území obce je doplněno malými rozvojovými lokalitami, které doplňují stávající strukturu zástavby. STARÁ HLÍNA Při severním okraji stávající zástavby jsou vymezeny dvě menší rozvojové lokality pro bydlení. Stávající sportovní areál je navržen k rozšíření o další venkovní sportovní plochu (lokalita SP2). Nezastavitelné území je tvořeno přírodními plochami, jejichž jedinečný krajinný ráz bude jednoznačně respektován. V nezastavitelném území nebudou zakládány nové rozvojové lokality, ani zvětšován rozsah stávajících samot. Důsledně bude toto území chráněno před dopady rekreace, přípustná je krátkodobá rekreace, využívající cyklistické a turistické trasy. Výstavba fotovoltaických elektráren je v tomto území nepřípustná. Nové stavby dopravní a technické infrastruktury nesmí narušit stávající charakter tohoto území. Územní plán navrhuje v pěti lokalitách protipovodňová opatření: PPO1 - ochranná zemní hráz Stará Hlína (koruna hráze na niveletě 429,00 m.n.m.); PPO2 - ochranné zemní hráze Nová Hlína (hráz o výšce 1 m na břehu rybníka Vítek; hráz o výšce 0,5 m při západním okraji zástavby); PPO3 - ochranná zemní hráz Pod Kopečkem (hráz o výšce 0,5 m při severovýchodním okraji zástavby); PPO4 - rozšíření koryta Prostřední stoky (jižně od ulice Dukelská); břehy budou upraveny tak, aby umožňovaly migraci vydry říční (dostatečná šíře, zachování a doplnění břehové vegetace); PPO5 - oprava Hrádečkové hráze (rekonstrukce tělesa hráze); během rekonstrukce nedojde ke kácení stromů, ani k poškození jejich kořenových systémů, před rekonstrukcí bude zpracována dendrologická studie a odborný posudek způsobu rekonstrukce z hlediska vlivů na stromy na hrázi. Pro následující plochy (lokality, resp. skupiny lokalit) je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití: - BM1 + BM2 + BM3 + OS4 + OS5 + BV6; - BM5 + OS6; - BV15; - BV25 + BV26 + BV27. Pro následující plochy (lokality, resp. skupin lokalit) je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: 7

8 - BK1; - OS2 + OS3; - BM4; - BM6 - BM8; - BM10, - BV1; - BV2; - BV3; - BV13; - BV14; - SP1 + VZ1; - OS1; - VS1 + VS2; - DI1 + VZ2; - DI1; - DI2; - DI3; - DI4; - DI5; - DI6; - DI7; - DI8; 8

9 ZASTAVITELNÉ PLOCHY: lokalita způsob využití poznámka BM1 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit regulační plán BM2 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit regulační plán BM3 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit regulační plán BM4 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit územní studii BM5 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit regulační plán BM6 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit územní studii BM7 Plochy bydlení bydlení městské individuální BM8 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit územní studii BM9 Plochy bydlení bydlení městské individuální BM10 Plochy bydlení bydlení městské individuální nutno pořídit územní studii BM11 Plochy bydlení bydlení městské individuální BM12 Plochy bydlení bydlení městské individuální BV1 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit územní studii BV2 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit územní studii BV3 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit územní studii BV4 Plochy bydlení bydlení venkovské BV5 Plochy bydlení bydlení venkovské BV6 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit regulační plán BV7 Plochy bydlení bydlení venkovské BV9 Plochy bydlení bydlení venkovské BV10 Plochy bydlení bydlení venkovské BV11 Plochy bydlení bydlení venkovské BV12 Plochy bydlení bydlení venkovské BV13 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit územní studii BV14 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit územní studii BV15 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit regulační plán BV16 Plochy bydlení bydlení venkovské BV17 Plochy bydlení bydlení venkovské BV18 Plochy bydlení bydlení venkovské BV19 Plochy bydlení bydlení venkovské BV20 Plochy bydlení bydlení venkovské BV21 Plochy bydlení bydlení venkovské BV22 Plochy bydlení bydlení venkovské BV23 Plochy bydlení bydlení venkovské BV24 Plochy bydlení bydlení venkovské BV25 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit regulační plán BV26 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit regulační plán BV27 Plochy bydlení bydlení venkovské nutno pořídit regulační plán BV28 Plochy bydlení bydlení venkovské SO2 Plochy smíšené obytné OS4 Plochy občanského vybavení obchod, služby nutno pořídit regulační plán OS5 Plochy občanského vybavení obchod, služby nutno pořídit regulační plán OS6 Plochy občanského vybavení obchod, služby nutno pořídit regulační plán OS7 Plochy občanského vybavení obchod, služby OS9 Plochy občanského vybavení obchod, služby 9

10 lokalita způsob využití poznámka SP1 Plochy občanského vybavení sport a rekreace nutno pořídit územní studii SP2 Plochy občanského vybavení sport a rekreace LA2 Plochy občanského vybavení lázeňství VS1 Plochy výroby a skladování nutno pořídit územní studii VS2 Plochy výroby a skladování nutno pořídit územní studii TI1 Plochy technické infrastruktury TI2 Plochy technické infrastruktury TI3 Plochy technické infrastruktury TI4 Plochy technické infrastruktury TI5 Plochy technické infrastruktury TI6 Plochy technické infrastruktury VZ1 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy nutno pořídit územní studii VZ4 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ5 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ6 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ7 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ8 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ9 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ10 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ11 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy PLOCHY PŘESTAVBY: lokalita způsob využití poznámka BK1 Plochy bydlení bydlení městské kolektivní nutno pořídit územní studii BM13 Plochy bydlení bydlení městské individuální BV8 Plochy bydlení bydlení venkovské SO1 Plochy smíšené obytné SO3 Plochy smíšené obytné OS1 Plochy občanského vybavení obchod, služby nutno pořídit územní studii OS2 Plochy občanského vybavení obchod, služby nutno pořídit územní studii OS3 Plochy občanského vybavení obchod, služby nutno pořídit územní studii OS8 Plochy občanského vybavení obchod, služby LA1 Plochy občanského vybavení lázeňství DI1 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii DI3 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii DI4 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii DI5 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii DI6 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii DI7 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii DI8 Plochy dopravní infrastruktury nutno pořídit územní studii VZ2 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy nutno pořídit územní studii VZ3 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy VZ12 Plochy veřejných prostranství veřejné parky, hřbitovy 10

11 Dopravní infrastruktura: Územní plán považuje za stabilizované vedení tras silnic I., II. a III.třídy řešeným správním územím. Územní plán navrhuje přeložkovou obchvatovou trasu silnice II/154 procházející po východním obvodu historického jádra města. Územní plán navrhuje přeložkovou trasu silnice II/154 po severovýchodním obvodu obce Branná.Územní plán respektuje a zpřesňuje koridory pro úpravy silnice I/24 a I/34 včetně jejich křižovatek a dále koridor železniční tratě č. 226 stanovené v souladu s vydanými Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Technická infrastruktura: V územním plánu je návrh technické infrastruktury veden snahou o dosažení co možná nejmenších negativních dopadů na okolní prostředí. Z převážné části se jedná o výstavbu podzemních inženýrských sítí a zařízení. Trasy sledují současné komunikace, v nových rozvojových plochách budou přizpůsobeny nové uliční síti podle urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. Pokud jde výjimečně o návrh nadzemního zařízení technického vybavení, je nezbytné při jednání s jeho budoucím vlastníkem a provozovatelem hledat dohodu o takovém řešení, které by nebylo výsledkem pouhých technických a ekonomických požadavků. Z hlediska podzemního urbanismu technické infrastruktury bude nutné v rozvojových plochách dbát zejména na odpovědné dodržování podmínek normy, která řeší prostorovou úpravu vedení a zařízení technické infrastruktury. SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Řešené území se vyznačuje zajímavou strukturou kulturní krajiny s vysokou hodnotou krajinného rázu, ve které se výrazně projevují prvky přírodního a přírodě blízkého charakteru překryté strukturou civilizačních prvků, tj. krajiny s plochami rybníků umocněnými liniemi hrází, masivu lesa, zastavěnými plochami, cestní sítí a struktura otevřených ploch. Lokálně lze zaznamenat i pozůstatky původní cestní sítě a plužin, které jsou cenným artefaktem kulturního a historického dědictví. V území se nacházejí památkově chráněná území a nemovité kulturní památky. K nejcennějším znakům a hodnotám této charakteristiky patří dochovaná struktura uměle vytvořené rybniční krajiny, dochovaná urbanistická struktura sídel, dochovanost forem objektu architektury, drobná solitérní architektura v krajině a zejména dochovaná struktura krajiny. Pro zachování a posílení krajinářské hodnoty zájmového území je nutná ochrana všech důležitých krajinných složek, které vytvářejí jeho jedinečnost. Ochranu je třeba věnovat veškeré zeleni v krajině, a to jak plošné, tak především rozptýlené, která se významně podílí na tradiční podobě území charakteristická stromořadí na březích a hrázích rybníků, mokřadní vegetace a početné solitérní dřeviny. Zeleň ve volné krajině - návrh opatření: Pro všechny výsadby ve volné krajině používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. Minimalizovat úpravy porostních okrajů. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků zahrady. ZELEŇ V SÍDLE - NÁVRH OPATŘENÍ Součástí návrhu rozvojových ploch je požadované zastoupení zeleně. Při zakládání nových ploch zeleně i při úpravách stávajících ploch sídelní zeleně je zapotřebí preferovat původní druhy dřevin, a to především v menších sídlech, kde se zeleň významně podílí na vysoké hodnotě zdejší krajiny. Jedná se 11

12 především o následující jedle (Abies alba), dub zimní, řidčeji letní (Quercus petraea, Q. robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), olše lepkavá (Aldus glutinosa) ad. Pro výsadby zeleně pronikající do otevřené krajiny, jako je zeleň podél komunikací a doprovodná zeleň vodních toků a ploch je možné využívat pouze původní přirozené druhy rostlin dle daného stanoviště. Zeleň v sídle - návrh opatření: Při výsadbách v zastavěném území preferovat původní přirozené druhy rostlin, alternativně doplněné o nepůvodní (okrasné) druhy. Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků zahrady. U výsadeb zeleně pronikající do volné krajiny dbát místních stanovištních podmínek. Rozvojové plochy na okraji zastavěného území (především plochy VN, VP, ZH) ohraničit liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10m. D KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování NÁVRH KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání dopravní infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkrese. SILNIČNÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Územní plán považuje za stabilizované trasy obou páteřních silničních komunikací - silnice I/24 procházející správním územím ve směru sever jih od Veselí nad Lužnicí k hraničnímu přechodu Halámky a silnice I/34 procházející správním územím ve směru západ východ od Českých Budějovic do Jindřichova Hradce. Územní plán vymezuje území pro koridory budoucích úprav silnice I/24 ve směru Lomnice nad Lužnicí a silnice I/34 ve směru na Lišov a Novou Hlínu stanovené v souladu se záměry Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Územní plán vymezuje plochy pro úpravy uspořádání mimoúrovňové křižovatky silnice I/24 a I/34 a okružní křižovatky na silnici I/34 při vstupu do města. Územní plán vymezuje plochu pro vedení přeložkové obchvatové trasy silnice II/154 procházející po východním obvodu historického jádra města. Před realizací tohoto záměru je nutné provést posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. Před realizací tohoto záměru je nutno posoudit zásah do krajinného rázu ve smyslu 12 zák. č. 114/1992 Sb.. Obchvatovou trasu je možno vést i po inundačním mostě, jenž sníží nežádoucí pohledové i funkční oddělení ploch luk u města od ostatních luk a krajiny. Územní plán vymezuje plochu pro přeložkovou trasu silnice II/154 po severovýchodním obvodu obce Branná. Před realizací tohoto záměru je nutné provést posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb. Územní plán dále považuje za stabilizované vedení tras silnic III. třídy, které procházejí správním územím města a zajišťují komunikační vazby jednotlivých sektorů a částí města. Jedná se o následující trasy: silnice III/15511, silnice III/15511a, silnice III/15512 a silnice III/1536. Při úpravách silnic I. třídy se předpokládá úprava trasy silnice I/24 pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80 a trasy silnice I/34 pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, kromě peážního úseku se silnicí I/24, kde byla v minulosti založena kategorie S 22,5/

13 Při úpravách dalších silničních tras bude respektována normová kategorizace krajských silnic II. a III. třídy: pro obě silnice II/154 a II/155 - v celém průběhu bude uvažována kategorie S7,5/70. Při případných úpravách silnic III. tříd bude uplatněna kategorie S7,5/60, případně S6,5/50. Návrh územního plánu - po realizaci přeložkové trasy silnice II/154 - navrhuje dopravní zklidnění Světské hráze v úseku od křižovatky Budovcova až po Novohradskou bránu. SÍŤ MÍSTNÍCH A ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ Návrh územního plánu považuje soustavu místních a účelových komunikací ve správním území v podstatě za stabilizovanou. Nově navrhované místní komunikace zajišťující komunikační dostupnost a obsluhu nových rozvojových lokalit zástavby obce budou navrženy buď jako místní obslužné komunikace funkční skupiny C, v kategorii MO7/30(20) s oboustrannými chodníky šířky nejméně 2x2,0m, což tedy představuje šířku uličního prostoru nejméně 10,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků, nebo jako komunikace pro smíšený provoz funkční skupiny D1 - obytné ulice navrhované v souladu s technickými podmínkami TP103 pro jejich navrhování, v šířce uličního prostoru nejméně 8,0m mezi hranicemi protilehlých pozemků. Dopravní napojení rozvojových lokalit bude přednostně řešeno pomocí silnic nižší třídy a případné nové napojení na silnici I/24, nebo silnici I/34 bude přednostně řešeno pomocí stávajících sjezdů. V případě přímého napojení rozvojových lokalit na silnici I.třídy bude toto napojení navrženo dle platných ČSN. Dopravní napojení rozvojových lokalit na silnici I/24, nebo silnici I/34 bude prověřeno v rámci regulačních plánů, resp. územních studií. PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ DOPRAVA Návrh územního plánu respektuje a považuje za stabilizovaný stávající systém turisticky značených pěších a cyklistických tras. Návrh územního plánu navrhuje zřízení prostorově a stavebně oddělené cyklostezky a stezky pro pěší vedené z Třeboně do Mláky v koridoru trasy silnice I/34, dále stezky vedoucí z Kopečku do Majdaleny podél trasy silnice I/24 a dále prostorově a stavebně oddělené cyklostezky a stezky pro pěší vedené od Nádražní ulice na sever v koridoru trasy silnice I/24 k sídlišti Gigant a při pravé straně železniční tratě až k připojení na cyklostezku č.1034, dále cyklostezky Třeboňhráz Rožmberka podél Zlaté stoky a po břehu rybníka a cyklostezky Kopeček Holičky přes rozvojovou plochu BM5. S ohledem na možnosti a podrobnost zpracování územního plánu budou tyto záměry ověřeny vypracováním podrobné technické studie. Územní plán dále doporučuje vypracování generelu cyklistické dopravy, který se problematikou cykloturistické dopravy ve vazbách na region bude zabývat v širších územních a komunikačních souvislostech. Při realizaci cyklostezek v lesních porostech budou minimalizovány zábory a kácení stromů. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Návrh územního plánu považuje za stabilizované plochy celostátní jednokolejné tratě č.226 Veselí nad Lužnicí České Velenice včetně obou železničních zastávek jako součást opatření PUR ČR 2008 (ŽD5) a současně jako součást opatření D15 Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Návrh územního plánu vymezuje územní ochranu pro záměr připravované optimalizace tratě ve smyslu přípravné dokumentace Optimalizace trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí vypracované ve společnosti SUDOP Praha a.s., v rozsahu ochranného pásma dráhy v souladu s platnou PUR ČR A vydanými Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje. Navrhované úpravy nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. 13

14 OBSLUHA ÚZEMÍ PROSTŘEDKY HROMADNÉ OSOBNÍ DOPRAVY Návrh územního plánu považuje za stabilizovaný kombinovaný systém zajišťující dostupnost správního území prostředky pravidelné veřejné autobusové dopravy a železniční osobní dopravy. ZÁJMY CIVILNÍ LETECKÉ DOPRAVY Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města vyloučena. Návrh územního plánu respektuje plochu pro ultralehká letadla situovanou západně od města v prostoru Dvorce, ve vzdálenosti cca 3 km od centra. VODNÍ DOPRAVA Návrh územního plánu považuje za stabilizované zařízení pro sezónní rekreační vyhlídkové plavby na rybníku Svět. OBJEKTY DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Pro krytí potřeb dopravy v klidu nově navrhovaných objektů pro bydlení, vybavenost či další funkce, je třeba postupovat důsledně podle skutečně navrhovaných kapacit objektů v souladu s platným právními předpisy. Opatření, potřebná k dosažení hodnot hygienických limitů hluku pro stanovené chráněné prostory (dle platné legislativy) ve vazbě na stavby dopravní infrastruktury, hradí stavebník objektů, umisťovaných do blízkosti staveb dopravní infrastruktury. NÁVRH KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vyjádřeny ve Výkresech technické infrastruktury vodní hospodářství, zásobování plynem a teplem, energetika a telekomunikace. VÝČET NOVÝCH STAVEB TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Navrhované stavby technické infrastruktury se dělí podle druhu na nové investice, které souvisejí s plánovaným rozvojem výstavby v lokalitách podle příslušného funkčního využití území, nové investice doplňující technickou vybavenost stávající zástavby a dále na rekonstrukce stávajících sítí a zařízení, nezbytných pro udržení a zlepšení provozních podmínek sítí. Podle tohoto členění jsou součástí návrhu následující stavby: a) nové investice rozvojové : Inženýrské sítě, navržené pro zásobování jednotlivých rozvojových lokalit podle urbanistického návrhu, napojené v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu, tzn. vodovody, kanalizace splašková, plynovody, vedení pro zásobování elektrickou energií VN a NN, trafostanice, podle zákresu v grafických přílohách a v navazujících regulačních plánech velkých rozvojových ploch, včetně doplňujících sítí elektronických komunikací a veřejného osvětlení. b) nové investice ve stávající zástavbě : Kanalizace a ČOV v sídlech Branná, Stará Hlína, Nová Hlína, Přeseka, zásobní vodovodní řad DN 400 VDJ Dunajovická Hora Třeboň (část v severní části města), propojení 22 kv linky Domanín centrum, propojení 22 kv Břilice. 14

15 c) rekonstrukce : Rekonstrukce stávajícího plynovodu PE 90 na PE 160 ve Vodárenské ulici pro možnost plynofikace nové výstavby v místní části Holičky, průběžné rekonstrukce stávajících inženýrských sítí podle provozních potřeb. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V RÁMCI ZASTAVITELNÝCH PLOCH V územním plánu je na základě urbanistického návrhu rozvoje území navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě, s napojením v nejbližších místech na stávající dostupnou infrastrukturu. Návrh je zobrazen v grafických přílohách většinou podél hranic jednotlivých rozvojových lokalit. Vnitřní území velkých rozvojových ploch není návrhem řešeno a bude předmětem navazujících stupňů projektové dokumentace (regulačních plánů, územních studií) po zpracování podrobnějšího urbanisticko-architektonického návrhu zástavby. V některých rozvojových plochách jsou vedeny trasy stávajících inženýrských sítí různých druhů. Zde jsou možné dvě alternativy řešení buď trasy v území ponechat jako věcná břemena a budoucí zástavbu jejich průběhu a ochranným resp. bezpečnostním pásmům přizpůsobit nebo je v příslušném úseku pro uvolnění území přeložit. Konkrétní způsob bude nutno posoudit v průběhu zpracování podrobnější dokumentace pro předmětné lokality na základě technicko ekonomické rozvahy a v souvislosti s požadavky na celkový způsob využití plochy. POPIS NAVRHOVANÉ KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVK územním plánem aktualizována a doplněna. Návrh řešení v menších sídlech bez možnosti napojení na systémy města je respektován. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit je nutno počítat s použitím profilů vyhovujících požadavkům na protipožární zabezpečení staveb. Nové řady budou napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Dožívající litinová vodovodní síť města bude postupně rekonstruována. Dostatečné a bezporuchové zásobování města vodou při limitním naplnění plánovaného rozvoje zajistí připravovaná výstavba koncového úseku propojení s vodárenskou soustavou Jižní Čechy Dynín Záblatí Třeboň, sestávající z přívodního řadu DN 400 Záblatí VDJ Dunajovická Hora, vodojemu 2x1500 m 3 na Dunajovické hoře a ze zásobního řadu DN 400 VDJ Dunajovická hora Třeboň, ukončeného ve stávající rozdělovací šachtě na p.č. 1847/2, VŠE V SOULADU S VYDANÝMI Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje (opatření V3). ODKANALIZOVÁNÍ, LIKVIDACE ODPADNÍCH VOD Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizací do nejbližších stávajících stok převážně jednotného kanalizačního systému města a dále do městské ČOV, která bude podle již schválené dokumentace kapacitně rozšířena. Jednotná kanalizace není v návrhu rozvoje přípustná. Základním předpokladem pro odvádění dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tzn. že změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršení průtokových poměrů ve vodních tocích. ENERGETIKA ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Pro zajištění příkonu a posílení distribuce je navržena výstavba nových trafostanic s přípojkami vedení VN, dále výstavba propojujícího vedení VN mezi stávající linkou Domanín a centrem města (u Zlaté stoky v blízkosti č.p. 1242) a propojujícího kabelového vedení VN Břilice, v rámci optimalizace využití stávající sítě VN a distribučních trafostanic, s doplněním nových zařízení soustavy pro nové rozvojové plochy. Drobné lokality s výstavbou jednotlivých domů ve městě i v přilehlých sídlech budou pokryty ze 15

16 stávající sítě prostřednictvím sekunderního vedení NN. Výkonově vyčerpané trafostanice budou v případě požadavků na zvýšení příkonu rekonstruovány. Konkrétní požadavky na zajištění příkonu budou projednány s dodavatelem energie a provozovatelem energetických zařízení. Vyhlášená ochranná pásma stávajících energetických zařízení budou při navrhovaném rozvoji respektována. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Ve městě bude preferováno plynové vytápění a příprava TUV, případně malé domovní nebo blokové kotelny v plochách s výstavbou bytových domů. Bude pokračovat rekonstrukce a postupná plynofikace zbývajících kotelen na pevná paliva a přechod lokálního topení z pevných paliv na plyn. V ostatních sídlech, kde se ve výhledu nepočítá s gazifikací, bude zásobování individuální zástavby orientováno na kombinaci využití různých druhů energií - výhledově budou topeniště na pevná paliva rušena a zásobování teplem bude převáděno na bázi kombinace jiných zdrojů energie - elektrického akumulačního hybridního nebo přímotopného vytápění, zkapalněných topných plynů, dřeva apod. Některé samostatně stojící objekty mohou být vytápěny biologickým palivem ve speciálních ekologických kotlích (dřevo, piliny). Vzhledem k charakteru území bude v maximální míře užíváno alternativní energie (tepelná čerpadla, sluneční energie atp.). ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM Gazifikace je navržena v lokalitách, které leží v blízkosti stávajících plynovodů STL. Do nových rozvojových ploch budou přivedeny nové plynovodní řady STL. Místem napojení těchto nových řadů ve velkých rozvojových plochách budou stávající páteřní trasy STL velkých profilů (OC DN 300, DN 200, PE d 225), vedené do města z obou VTL-RS. Gazifikace lokality BM5 - Holičky je podmíněna rekonstrukcí stávajícího plynovodu PE d 90 ve Vodárenské ulici na PE d 160. S využitím stávajících plynovodů NTL se nepočítá. Okolní sídla řešeného území kromě Přeseky zásobována plynem i nadále nebudou. Situačně je naznačeno výhledové připojení sídla Branná STL plynovodem z Třeboně. SPOJE TELEKOMUNIKACE, RADIORELÉOVÉ TRASY Jednotná telefonní síť resp. síť elektronických komunikací bude postupně rozšiřována. Požadavky na zajištění dalších linek budou řešeny individuálně s konkrétními investory nových objektů postupně po vypracování podrobných investičních záměrů, s využitím ponechaných rezerv v kabelové síti, s použitím vysokofrekvenčních technologií atp. Ochranná pásma všech telekomunikačních zařízení je nutno v rozvojových lokalitách respektovat. Celé správní území města Třeboň se nachází v ochranném pásmu radiolokačního prostředku RTH Třebotovice; severní část katastrálního území Stará hlína se nachází v ochranném pásmu leteckého koridoru LK TSA 22; katastrální území Přeseka a část katastrálních území Třeboň, Břilice, Holičky u Staré hlíny a Stará hlína se nacházejí v ochranném pásmu leteckého koridoru LK TRA 78 Veselí. Ve vymezeném území leteckého koridoru lze vydat územní rozhodnutí a povolit novou výstavbu přesahující výškovou hladinu stávající zástavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, zastoupeného VUSS Pardubice. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Stávající koncepce nakládání s odpady se nemění. Územní plán stanovuje plošné možnosti pro přemístění areálu Technických služeb Třeboň a pro vybudování centrální kompostárny při areálu městské čistírny odpadních vod. KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Zásady uspořádání občanského vybavení veřejné infrastruktury jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Návrh územního plánu považuje stávající občanské vybavení za plošně stabilizované. 16

17 Lze předpokládat že v rámci ploch občanského vybavení, určených pro veřejnou správu, školství, zdravotnictví, sociální služby a kulturu, dojde k případné restrukturalizaci dle aktuálních nároků, plošné vymezení pro tuto funkci je ale dostatečné. Plochy občanského vybavení, určené pro sport a rekreaci, jsou v současné době rovněž dostačující; ve vazbě na stávající lázeňský areál Aurora s veřejným parkem je vymezena rozvojová lokalita pro vybudování golfového hřiště. KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Zásady uspořádání veřejných prostranství jsou vyjádřeny v Hlavním výkresu. Územní plán potvrzuje stávající veřejná prostranství všech sídel v řešeném území a klade důraz na uspokojivý standard veřejných prostranství, který je určujícím pro celkový obytný standard území. V rámci regulativů pro jednotlivé rozvojové lokality jsou stanoveny základní podmínky pro vznik kvalitních veřejných prostranství v těchto nových urbanistických strukturách. Specifickým druhem veřejných prostranství je veřejná zeleň. Územní plán navrhuje doplnění stávajícího systému veřejné zeleně zejména v kontaktu s historickým jádrem města tak, aby zůstala ochráněna jedinečná pozice tohoto jádra ve struktuře města. Územní plán potvrzuje rovněž rozlehlou plochu veřejné zeleně ve vazbě na lázeňský areál Aurora a doplňuje ji o další rozvojovou lokalitu při břehu rybníka Svět. E KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Územní plán zachovává současné využití krajiny s ohledem na funkce krajiny jako jsou: ekologická, hospodářská, vodohospodářská, lesnická a dále jako mimolesní zeleň, trvalé travní porosty a vodní toky. Územní plán využívá pro rozvoj takové plochy, které nezpochybnitelně navazují na již zastavěné území, jsou vhodné k zastavění a nevytváření nevhodný zásah do volné krajiny. Územním plánem nejsou navrhovány žádné nové plochy pro využití jež by znamenalo vytváření nových nevhodných dominant v území. Územní plán řeší využití území tak, aby nenarušil hodnoty krajiny a jejího uspořádání. Rozvojové plochy jsou řešeny tak aby nenarušovaly obhospodařování zemědělské půdy a aby nedošlo ke kolizím ve využívání krajiny a nebyl narušen hodnotný krajinný ráz řešeného území. Územní plán vymezuje plochy s rozdílným využitím v nezastavitelném území a stanovuje podmínky pro změny jejich využití - viz kapitola F v grafické části Hlavní výkres). Jedná se o: plochy vodní plochy zemědělské plochy lesní ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. 17

18 Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1-4 roky - společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna 8-15 let - vegetace eutrofních stojatých vod let - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů desetiletí - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou staletí - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin tisíciletí - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině Předkládaný plán územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vytvoření biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Lokalizace prvků ÚSES v územním plánu byla převzata z z ÚAP a aktualizovaných podkladů poskytnutých CHKO Třeboňsko. Jednotlivé prvky, biocentra a biokoridory byly, pokud to bylo možné, pouze vymezeny do hranic parcel. Tam, kde nebylo možné vymezení do hranic parcel a mimo řešené území, jsou hranice prvkú ÚSES převzaty z ÚAP. Územní plán ctí jak lokalizaci nadregionálního a regionálního ÚSES dle ÚAP, tak i v převážné většině řešení ÚSES dle generelů v území zpracovaných. V zájmovém území se nachází prvky nadregionálního a regionálního ÚSES, které jsou převzaty z ÚAP a v rámci zpracování ÚP jsou pouze územně vymezeny pokud to je možné do hranic parcel. Na severovýchodě zájmového území značnou část zaujímá neregionální biocentrum NBC 002 Stará řeka (v územním plánu s číslem 12 dle číslování ÚAP). Jedná se o rozsáhlé nadregionální biocentrum, zahrnující soustavu rybníků, část toku Nové řeky s přilehlou mokřadní nivou a rozlehlý lesní komplex na rašelinných a podmáčených stanovištích. Jádrovými částmi biocentra jsou maloplošná zvláště chráněná území, ve kterých jsou předmětem ochrany cenné komplexy lužních a rašelinných lesů, rašelinišť a mokřadů. Do jihovýchodního cípu zájmového území zasahuje neregionální biokoridor NBK 080 Stará řeka hranice ČR (v územním plánu s číslem 97 dle číslování ÚAP). Tento biokoridor prochází převážně lesními porosty podél východního břehu Lužnice. Nepatrně zasahuje do jihovýchodního cípu zájmového území též neregionální biokoridor NBK 25 Stará řeka Červené bláto hranice ČR (v územním plánu s číslem 144 dle číslování ÚAP). Tento biokoridor využívá celou nivu Lužnice a jejích bočních tůní, břehových porostů i dřevinných náletů na místě bývalých psárkových luk. Při jižním okraji území je vymezeno regionální biocentrum RBC 092 Hrádeček (v grafické části s číslem dle číslování ÚAP). Biocentrum je vymezeno v rozsáhlém lesním komplexu s porosty na rašelinných stanovištích, vč. PP Soví les v plochém terénu Borkovické pánve. Toto biocentru je spojeno severním směrem s neregionálním biocentrem Stará Řeka regionálním biokoridorem RBK 093 Hrádeček Stará Řeka (v územním plánu s čísly 22073, 22074, dle číslování ÚAP). Tento biokoridor prochází územím v trase starého odvodňovacího kanálu. Část vedoucí lesy je vedena jako funkční, části a procházející plochami zemědělské půdy, převážně loukami je veden jako nefunkční k založení. Jihozápadním až jižním směrem od regionálního biocentra Hrádeček vede podál hranice zájmového území regionální biokoridor RBK 015 Cep Hrádeček (v územním plánu s čísly 22079, 22080, a dle číslování ÚAP). Biokoridor v zájmovém území prochází lesními komplexy převážně na rašelinných stanovištích. 18

19 V rámci ÚP města Třeboň byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Prvky lokálního ÚSES jak je již výše uvedeno jsou umístěny dle generelů ÚSES. Vzhledem k tomu, že od doby zpracování generelů v území nedošlo k takovým změnám aby bylo nutné lokalizaci prvků ÚSES měnit, byly pouze tato prvky vymezeny do hranic parcel. V území je vymezeno celkem dvacet čtyři lokálních biocenter, z toho šest vložených do regionálního biokoridoru a jedno vložené do nadregionálního biokoridoru. Některá lokální biocentra jsou zčásti vymezena v řešeném území a z části leží mimo řešené území, kde nejsou tato biocentra vymezena. Všechna biocentra jsou jak je již výše uvedeno vymezena v souladu s plánem a generely ÚSES a ÚAP. Jediná změna je nově vymezené nefunkční lokální biocentrum v k. ú. Břilice. Toto biocentrum je v územním plánu nazváno Doplněný a není mu přiděleno číslo, neboť ostatní prvky jsou číslovány v souladu s ÚAP a při zpracování návrhu ÚP nebyl znám systém číslování v územně analytických podkladech. Toto biocentru je vymezeno za účelem rozdělení lokálního biokoridoru 2184 Břilické rybníky na dva kratší biokoridory 2184 (1) a 2184 (2). Biocentra jsou propojena spolu a s prvky ÚSES na sousedních katastrálních územích biokoridory. Trasy biokoridorů byly vymezeny v trasách podle plánu a generelů ÚSES a dle ÚAP se snahou využít pokud to je možné stávající ekologiky stabilnější prvky v území, především drobné vodní toky. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Na biocentrech jejichž součástí jsou vlhké louky v nivách potoků bude vhodné z důvodů biodiverzity zachovat tato vlhké louky a to nejlépe pomocí pastvy či extenzivního kosení. V grafické části dokumentace územního plánu jsou zakresleny plochy lokálního ÚSES a interakční prvky. TABULKOVÁ ČÁST V tabulkové části jsou popsána biocentra a biokoridory vymezené v řešeném území a část neregionálního biokoridoru a regionálního biokoridoru nacházejících se na řešeném území. V tabulkách je uvedeno číslo prvku a nové číslo podle ÚAP, pokud tento prvek byl v ÚAP obsažen. Dále, jeho název a základní charakteristiky, jako geobiocenologická typizace (STG), výměra či základní rozměry prvku, a charakteristika ekotopu a bioty. V kolonce Kostra ekologické stability je uvedeno zda je součástí prvku VKP. V tabulce je též uvedeno stručné doporučení opatření zajištění funkčnosti prvků (biokoridorů a biocenter). Údaje o nadregionálních a regionálních prvcích ÚSES v tabulkách jsou převzata z podkladů poskytnutých CHKO Třeboňsko, u prvků ÚSES lokálního významu jsou tam, kde byly k dispozici využity údaje z plánů a generelů ÚSES: - J. Wimmer, Plán ÚSES Plavsko, Dolní Lhota, Holičky, Stará Hlína, WV Projection Service s.r.o J. Wimmer a kol., Generel ÚSES Třeboň, J. Guth a kol., Generel ÚSES pro k.u. Lomnice n.l.,smržov, Záblatí, Frahelž, Lužnice, Dunajovice, Přeseka a Břilice, AGEA V. Novák a kol., Návrh plánu lokálního územního systému ekologické stability Třeboň k.ú. Branná,

20 TABULKA BIOCENTER Název biocentra Vymezení biocentra, čísla parcel Katastrální území NBC 12 Stará řeka Téměř celé k. ú. Holičky u Staré Hlíny, k. ú. Stará Hlína, část k. Holičky u St. Hlíny ú. Přeseka a část k. ú, Třeboň Stará Hlína, Přeseka, Třeboň Třeboň RBC Hrádeček 2119/26, /27, /28, /35, /36, /46, /48, /49, /50, /51, /52, /53, /54, /55, /56, část 2119/57, část 2119/58, /86, /87, /89, /90 a část 2119/118 LBC 1450 nové č Zlatá stoka Přeseka Koclířov II Část na zájmovém území LBC 1451 n. č Zlatá stoka, 1126/6, 1126/7 Přeseka Koclířov I Část na zájmovém území LBC /4, /5, 1123/1, /2, /3, /4, /5, /6, Přeseka Část na zájmovém území LBC 647 n. č Travný rybník LBC 645 n.č Velký a Malý Toušný LBC 966 n. č Prelátský rybník 1271, 1272, 1273, 1274, 1282/8, 1323, 1325, 1326, 1327, Břilice 471/4, 479, 482, 483, 484, 485, 496, 497, 506/2, část 506/3, Přeseka 506/4, /2, 1212, 1213/1, /2, /7, /15, 1214/1, /7, 1215/1, /15, část Břilice /34, /35, 1219/1, 1219/4 1802/1, /2, 1804, 1807, 1808/1, /5, /13, 1810/1, /14 Břilice LBC 963 n.č Starý u Břilic LBC 170 n. č Břilický rybník Část 1949/3, 1951/1, 1952, 1953/1 Část 1641/1, část 1923/1, /3, /7, /8, 1924/1, /2, část /10, 1926/1, /2, /4, /5, /6, /7, /8, 1928/1, část /2, /3, /4, 1929/3, /4, /10, /12, /19 Třeboň Třeboň LBC Doplněný Dlouhá role LBC 967 n. č Vimperky Část na zájmovém území LBC 188 n. č U Sosny LBC 156 n. č Svět LBC n. č Třeboň (vložené) LBC 1438 n. č Mokrá louka (vložené) LBC 1437 n. č U Podřezanské stoky (vložené) Parcely: 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205/1, 206, 207, Břilice 215/1, 216/1, 218, 219, 220/5, 221, 222, 223, 224, 225/1, 226/1, 227 z části, 208, 209/1, /2, /3, /4, /5, 1942/1, /2, /3, 1943/1, /2, /3, 1944/1, /2, /3, 1945/1, /2, /3, 1946/1, /2, /3, 1947/1, /2, /3, 1948/1, /2, /3, 1949/1, /2, /3, 1950/1, /2, /3, 1951/1, /2, /3 1878,1879/1, /2, 1883, 1856/1, /2, /8, /10, /11, /12, /13, /15, Břilice 1886/1, /2, /3, /4, /5, /6, /7, /8, /9, /13, /14,, /15, /16, /17, /19, /20, /21, /22, 1887/1, /5, /6, /7, /8, /10, /11, /12, /13, /14, /15, /16, /17, /18, /19, /20, /21, /22, /23, /24, /25, /26, /27, /28, /36, /37, /46, /47, /51, /53, /61, /62, /65, /67, /69, /70, /71, /72, /73, /75, /77, /78, /79, /80, /81, /82, /83, /84, /85, /86, /87, /88, /89, /90, /91, /94, /95, /96, 1893/1, /3 Část 1989/1, /2, /6, /7, /8, /9, Třeboň 1856/2, /6, /7, /8, /9, /10, /11, /12, /13, /16, 1889/11, /28, /29, Břilice /30, /31, /32, /33, / /11, /27, /28, /29, /30, /31, /32, /33, /34 Třeboň Část 1989/1, 1998/1, /2, /3, /5, /6, /12, /17, /18 Třeboň 2397/4, /6, /11, /13, /15 část, /18, /19, /21, /22, 2415/6, /7, /19, /36, /37 část, 2453/57 část, /58, /73 část, /76, /81, 2464/1, /2, /3 část, 4, /5, /6, 2466/5, /6, /7, /8 část, /3, /5, /6, /7, /8, 2096/17, /35, /37, /39, /38, /40, /41, /42, 2100/8, 16, /17, /19, /20, /21, /23, /24, /25, /26, /28, /51, /52, 53, 54, 55, /73, /77 Část 2119/37, 2119/61 Třeboň Třeboň Třeboň 20