Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy

Transkript

1 Statutární město Ostrava Návrh územního plánu- určeno k projednání Zastupitelstvem města Ostravy Územní plán Ostravy VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA OSTRAVY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Útvar hlavního architekta MMO Zhotovitel: Ing. Jarmila Paciorková RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. RNDr. Jaroslav Kotík RNDr. Milan Poledník Projekt "Pořízení nového Územního plánu města Ostravy byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR. Doba realizace: Celkové způsobilé výdaje projektu: ,- Kč Spolufinancování z EU: ,- Kč Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR: ,- Kč Nezpůsobilé výdaje projektu: ,- Kč

2 Územní plán města Ostravy 1

3 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Pořizovatel Územního plánu města Ostravy (dále jen ): Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, oddělení územního plánování, příslušné dle 6 odst. 1, písm. a) stavebního zákona odpovědná úřední osoba: Ing. Vojtěch Potocký, vedoucí oddělení územního plánování Projektant : Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta, oddělení urbanistické koncepce, pověřené zpracováním na základě svěřených úkolů v oblasti samostatné působnosti a na základě rozhodnutí Zastupitelstva města Ostravy ze dne , č. usnesení 2024/27. vedoucí projektu: Ing. arch. Cyril Vltavský, hlavní architekt zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Vencelides, vedoucí oddělení urbanistické koncepce Zhotovitel Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území: Ing. Jarmila Paciorková autorizovaná osoba ke zpracování dokumentace a posudku podle 19, zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, č.j.: 121/3988/OEP/92 (viz příloha) RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 4i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, č.j.: 630/3434/04 (viz příloha) RNDr. Jaroslav Kotík RNDr. Milan Poledník 2

4 Územní plán města Ostravy OBSAH: A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 8 A.1 OBSAH A CÍLE ÚPIMO, JEHO VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM... 8 A.1.1 Cíl... 8 A.1.2 Obsah... 9 A.1.3 Vztah k jiným koncepcím A.2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A.2.1 Vymezení řešeného území A.2.2 Klimatické poměry A.2.3 Geologické poměry A.2.4 Hydrogeologie A.2. Povrchové a podzemní vody A.2.6 Půda A.2.7 Flóra a fauna A.2.8 Krajina A.2.9 NATURA A.2.10 Staré zátěže... 2 A.2.11 Vývoj životního prostředí v řešeném území bez pořízení... A.3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... A.4 SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT POŘÍZENÍM ÚPIMO VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... A. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE... 8 A..1 Zábor ZPF... 8 A..2 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa A..3 Kvalita ovzduší A..4 Hluková zátěž A.. Voda A..6 Odpady A.6 POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ A.7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.7.1 Vlivy na půdu A.7.2 Vlivy na přírodní složky území A.7.3 Hluková a imisní zátěž A.7.4 Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií A.7. Změny odtokových poměrů... 7 A.7.6 Vliv na krajinný ráz... 7 A.7.7 Vlivy na veřejné zdraví A.8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ A.9 NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A.10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ A.11 ZÁVĚR B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ soustavy NATURA B.1 ZADÁNÍ A CÍL POSOUZENÍ B.2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉ KONCEPCE ÚP B.3 CHARAKTERISTIKA A VYMEZENÍ PŘEDMĚTU OCHRANY PŘÍRODY Z HLEDISKA VYMEZENÝCH EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ B.3.1 Identifikace potenciálně dotčených lokalit B.3.2 Ptačí oblasti s přesahem na území města Ostravy B.3.3 Evropsky významné oblasti na území města Ostravy B.3.4 Evropsky významné oblasti v těsné návaznosti na řešenou městskou část Ostravy B.4 VYHODNOCENÍ VLIVU KONCEPCE NA PŘEDMĚTY OCHRANY PO A EVL

5 B.4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů pro posouzení B.4.2 Vlastní vyhodnocení vlivů koncepce na předměty ochrany PO a EVL B.4.3 Vyhodnocení vlivů koncepce na celistvost lokality B.4.4 Vyhodnocení možných kumulativních vlivů B. OPATŘENÍ K PREVENCI PŘÍPADNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONCEPCE B.6 ZÁVĚR POSOUZENÍ B.7 POUŽITÉ PODKLADY C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ C.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE C.1.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.1.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.1.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.2 VODNÍ REŽIM C.1.4 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.1. Stav území dle územně analytických podkladů C.1.6 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ C.3.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.3.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.3.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY C.4.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.4.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.4.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY PLNÍCÍ FUNKCI LESA (ZPF A PUPFL) C..1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C..2 Stav území dle územně analytických podkladů C..3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA C.6.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.6.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.6.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY C.7.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.7.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.7.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.8 BYDLENÍ C.8.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.8.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.8.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.9 REKREACE C.9.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.9.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.9.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY C.10.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.10.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.10.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území C.11 PRŮŘEZOVÉ JEVY C.11.1 Vybrané jevy územně analytických podkladů C.11.2 Stav území dle územně analytických podkladů C.11.3 Vlivy územního plánu na stav a vývoj území D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ (SWOT) D.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ D.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ D.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ D.4 VLIV NA STAV A VÝVOJ HODNOT ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

6 Územní plán města Ostravy F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ F.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDNÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ F.2 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚPLMO K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM OVLIVŇUJÍCÍ POTŘEBY ŽIVOTA SOUČASNÉ GENERACE OBYVATEL F.3 SHRNUTÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍM PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH Seznam tabulek a obrázků: Tabulka č.01: Charakteristika městských obvodů Tabulka č.02: Teplotní a srážková charakteristika Tabulka č.03: Celková průměrná větrná růžice lokality Ostrava Tabulka č.04: Čistota ovzduší Tabulka č.0: Území se zvláště velkým znečištěním... 2 Tabulka č.06: Dobývací prostory Tabulka č.07: Chráněná ložisková území Tabulka č.08: Ložiska nerostných surovin Tabulka č.09: Poddolovaná území Tabulka č.10: Sesuvná území Obr. 1: Situace vodní toky a rybníky Obr. 2: Situace I. a II. tříd ochrany na území města... 3 Tabulka č.11: Bonitovaná půdně ekologická jednotka Obr. 3: Situace lesních porostů na území města Tabulka č.12: Rozloha lesní půdy a její změna v období Obr. 4: Situace chráněných území Tabulka č.13: Velkoplošná chráněná území Tabulka č.14: Zóny CHKO Obr. : Situace VKP Tabulka č.1: VKP Tabulka č.16: Plošné a procentické vymezení registrovaných krajinných prvků Tabulka č.17: Hodnoty koeficientu ekologické stability... 2 Tabulka č.18: Koeficient ekologické stability... 2 Tabulka č.19: Zábor zemědělského půdního fondu... 8 Tabulka č.20: Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa Tabulka č.21: Zastavitelné plochy pro bydlení Tabulka č.22: Zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost Tabulka č.23: Zastavitelné plochy pro průmyslové využití a smíšenou obytnou funkci Tabulka č.24: Plochy přestavby Tabulka č.2: Trasy elektrických vedení: Tabulka č.26: Evropsky významné lokality Tabulka č.27: Ptačí oblasti na území města Ostravy Obr. 6: Orientační schématický zákres pozice předmětného území města Ostravy a nejbližších evropsky významných lokalit (EVL) a ptačích oblastí (PO) Tabulka č.28: Druhy ptáků, jež jsou předmětem ochrany PO Poodří Tabulka č.29: Druhy ptáků, jež jsou předmětem ochrany PO Heřmanský stav Odra - Poolší Tabulka č.30: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Poodří Tabulka č.31: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Poodří Tabulka č.32: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Heřmanický rybník Tabulka č.33: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Heřmanický rybník Tabulka č.34: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Pilíky Tabulka č.3: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Pilíky Tabulka č.36: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Děhylovský potok - Štěpán Tabulka č.37: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Děhylovský potok - Štěpán Tabulka č.38: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Ostrava - Šilheřovice Tabulka č.39: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Ostrava - Šilheřovice Tabulka č.40: Stanoviště, jež jsou předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice Tabulka č.41: Druhy, jež jsou předmětem ochrany EVL Řeka Ostravice

7 Tabulka č.42: Potenciálně dotčené lokality soustavy Natura 2000 v souvislosti s posuzovaným návrhem Tabulka č.43: Stupnice pro hodnocení významnosti jednotlivých vlivů koncepce na předměty ochrany a celistvost ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (zdroj: MŽP ČR 2007) Tabulka č.44: Vyhodnocení míry vlivu návrhu ÚP města Ostravy na předměty ochrany ptačí oblasti a evropsky významných lokalit soustavy Natura Tabulka č.4: Předpokládané vlivy Tabulka č.46: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj Tabulka č.47: Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje řešeného území

8 Územní plán města Ostravy 7

9 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obecným cílem územně plánovací dokumentace je vypracovat návrh územního rozvoje a uspořádání města v souladu s přírodními, historickými, kulturními i civilizačními hodnotami řešeného území při respektování požadavků vyšších rozvojových koncepcí území i požadavků dotčeného města. Z toho pak plyne, že základní cíle územně plánovací dokumentace nemohou být v rozporu s hlavními cíli ochrany životního prostředí. A.1 OBSAH A CÍLE ÚPIMO, JEHO VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM A.1.1 Cíl Účelem zpracování je potřeba přizpůsobení územně plánovací dokumentaci současným potřebám rozvoje města, stanovení základní koncepce rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a doplnění a zkvalitnění technické infrastruktury. nahrazuje Územní plán města Ostravy z roku 1994 schválený dne usnesením Zastupitelstva města Ostravy č. 778/M, ve znění schválených a vydaných změn a provedených úprav (dále jen ÚPl*1994). prověřil, navrhl a zapracoval do návrhu další vhodné záměry rozvoje města, posoudil zastavitelné plochy pro zajištění udržitelného rozvoje tohoto významného centra regionu a navrhuje územní a urbanistické řešení, které reaguje na stavební rozvoj statutárního města a jeho rozvojové možnosti do budoucích let. Navrhuje další zastavitelné plochy, které nabídnou městu dostatek rozvojových ploch pro podnikání a pracovní příležitosti, plochy pro bydlení ve všech doposud známých formách bydlení a služeb adekvátních pro takto významné město. Koncepce rozvoje území vymezuje základní cíle: město Ostravu rozvíjet v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 jako metropoli Ostravské sídelní regionální aglomerace. Respektovat jeho funkci obchodně průmyslového a kulturně - vědeckého centra Rozvojové oblasti Ostrava OB2, respektovat republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vytvářet územní předpoklady pro stabilizaci počtu obyvatel města Ostravy, zejména podporovat rozvoj pracovních příležitostí a připravovat plochy pro výstavbu objektů pro bydlení v kvalitním životním prostředí s dobrým dopravním napojením, vytvářet vyvážené příznivé podmínky pro bydlení, práci a rekreaci obyvatel města, udržet rovnováhu mezi rozvojem města a ochranou životního prostředí, vytvářet podmínky pro kvalitní urbanistické provázání městských částí a tím zlepšení ekonomie provozu města (dopravní, technická infrastruktura, využívání vnitřních rozvojových rezerv), zaměřit se na odstranění zátěží spojených s dřívější průmyslovou činností a využít takto získané plochy pro rozvoj města, rozvíjet a podporovat oživení centra města rozvojem bydlení a dalších aktivit, vytvářet podmínky pro doplnění občanského vybavení v obytných zónách, vytvářet podmínky pro polyfunkčnost jednotlivých městských částí, vytvářet podmínky pro rozvoj vysokého školství, vědy a výzkumu, využít přírodních hodnot území města pro vhodné volnočasové a rekreační aktivity jeho obyvatel při respektování zásad ochrany životního prostředí, vytvářet podmínky pro vznik uceleného a spojitého systému zeleně na území města Ostravy včetně jeho propojení s krajinou sousedních obcí, dbát na citlivé řešení přechodu mezi zastavitelným územím a volnou krajinou se zřetelem na hodnoty krajinného rázu, zejména při kontaktu zástavby se zvláště chráněnými územími. Součástí je vymezení ploch pro přírodní prvky (parky, ÚSES atd.). Zároveň stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), stanoví přípustné využití, nepřípustné využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanoví podmínky prostorového uspořádání, včetně základních 8

10 Územní plán města Ostravy podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách, charakteru zástavby apod.). Dá se předpokládat zájem o trvalé bydlení v rodinných, rozvoj doprovodných služeb, s tím související vznik nových pracovních příležitostí, rozvoj sportovně rekreačních a podnikatelských aktivit. Při rozvoji všech těchto aktivit je nutné brát zřetel na dochované kvalitní prvky v území. Je nutné respektovat veškeré přírodní zajímavosti a prvky přírody vyžadující ochranu. Pro hodnocení širších vztahů města Ostravy je nutno vnímat základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Město Ostrava je stabilním sídlem a nosným prvkem sídelní struktury regionu, tvořící přirozený spádový obvod pro okolní obce. Veškeré změny v území musí směřovat ke zvýšení atraktivity a prosperity města, musí být řešeny komplexně k dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. A.1.2 Obsah Urbanistická koncepce Hlavní principy koncepce ochrany a rozvoje urbanistických hodnot města vymezené : rozvíjet urbanistické uspořádání města děleného do tří výrazných obytných souborů s cílem podporovat jejich kvalitní urbanistické provázání a vytváření polyfunkčních, navzájem propojených urbanistických celků, provázaných především v nivách řek širokými pásy krajinné zeleně, zachovat ráz jedinečných struktur kvalitních urbanistických souborů zejména ve vyhlášených městských památkových zónách respektovat historickou stavební čáru, výškové uspořádání zástavby, měřítko členění fasád, vzájemné vazby objektů a použité materiály, koordinovat novou výstavbu v návaznosti na kvalitní urbanistické soubory, zachovat současný charakter menších městských obvodů s rodinným bydlením, chránit a rozvíjet stávající systém veřejné infrastruktury, při posuzování nových staveb zohledňovat specifickou hodnotu urbanisticky souvisejících průmyslových a technických památek na celém území města. Základní urbanistická regulace: respektovat širší vztahy v území, zejména stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci, nadále rozvíjet město Ostravu jako metropoli Moravskoslezského kraje, včetně veškerých funkcí, které metropole musí zajistit a nabídnout. Za tímto účelem zajistit koordinovanou přípravu nových rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci a pracovní příležitosti v kvalitním životním prostředí s dobrým dopravním napojení. zaměřit se na doplnění a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury a vytvářet podmínky pro její koordinované umisťování, zaměřit se na zkvalitnění dopravní dostupnosti města z okolních obcí, při formování nové zástavby sledovat zvýraznění terénního reliéfu a zvýraznění významných lokalit a orientačních bodů ve městě vhodnými kompozičními prvky zástavby (výškové dominanty, odstupňovaná zástavba apod.), dodržovat funkční členění území na jednotlivé plochy rozdílného způsobu využití, koncepci dopravní a technické infrastruktury a uspořádání občanského vybavení celoměstského významu, dle urbanistické koncepce vyjádřené v hlavním výkresu, vytvořit podmínky pro doplnění center volnočasových aktivit (aquaparky, vědecko-zábavná centra apod.) včetně nových ubytovacích kapacit a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, vytvořit podmínky pro přestavbu průmyslových ploch v blízkosti obytných souborů, které mají negativní dopad na životní prostředí, vytvořit podmínky pro revitalizaci prostředí obytných zón, vytvářet podmínky pro realizaci Územního systému ekologické stability bez migračních bariér pro volně žijící organismy. 9

11 sleduje takové funkční a prostorové uspořádání ploch, které při optimálním využití území respektuje rozvojové záměry města a zároveň chrání hodnoty území, zejména v oblasti životního prostředí. Řeší vymezení plochy pro tzv. čisté funkce, ale i pro polyfunkční využití. Navržené řešení odráží současné představy dynamicky se rozvíjejícího krajského města. V rámci je území rozčleněno na plochy dle způsobu využití: Plochy bydlení Bydlení v rodinných Bydlení v bytových Plochy smíšené obytné Plochy smíšené bydlení a občanské vybavení Plochy smíšené bydlení a služby Plochy rekreace Sport Volný čas Volný čas zoo Individuální rekreace chaty Individuální rekreace zahrady Plochy občanského vybavení Občanské vybavení Občanské vybavení střední a vysoké školy Občanské vybavení zdravotnictví Plochy veřejných prostranství Veřejná prostranství Hřbitovy Parky Plochy výroby a skladování Lehký průmysl Těžký průmysl Plochy smíšené výrobní lehký průmysl a občanské vybavení Plochy zemědělské Plochy zemědělské výroby Orná půda Plochy přírodní Lesy Louky Krajinná zeleň Ochranná zeleň Plochy vodní a vodohospodářské Plochy dopravní infrastruktury Plochy pozemních komunikací (včetně tramvajového pásu) Plochy železniční dopravy Plochy tramvajové dopravy Plochy ostatní dopravy Plochy technické infrastruktury Plochy rekultivační Skládka průmyslového a komunálního odpadu rekultivace les Skládka průmyslového odpadu technická rekultivace Rozmístění a rozsah jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití na území města je vyznačen v ve výkrese: V2 Hlavní výkres - Urbanistická koncepce. Území města člení na následující plochy dle významu: Plochy zastavěné stabilizované Plochy zastavěné stabilizované jsou části současně zastavěného území obce, vymezeného k , v nichž ponechává stávající způsob využití. 10

12 Územní plán města Ostravy Plochy přestavby Plochy přestavby jsou plochy v zastavěném území obce, na kterých navrhuje náhradu stávajícího způsobu využití novým způsobem využití, z urbanistického hlediska vhodnějšího. Zastavitelné plochy Zastavitelné plochy jsou plochy, které nejsou v době vydání zastavěny a jsou jím určeny k zastavění. Nacházejí se uvnitř i vně zastavěného území. Územní rezervy vymezuje územní rezervy pro liniové dopravní stavby a stavby technické infrastruktury na celém území města a plochy pro výhledovou městskou zástavbu umístěné mimo zastavěné území obce. Územní rezervy vymezují plochy pro předpokládané směry rozvoje města a chrání je před takovým využitím, které by zamezilo nebo podstatně snížilo možnost jejich cílového využití. Využití územních rezerv pro městskou zástavbu je podmíněno vydáním změny, vycházející z regulačního plánu nebo územní studie, jejichž cílem je prověřit a stanovit organizaci ploch a jejich využití a navrhnout zásady řešení veřejné infrastruktury. Plochy nezastavěného území Nezastavěným územím se rozumí pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy. V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. dále vymezuje: Plochy a koridory, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií. vymezuje plochy a koridory, ve kterých je podmínkou vydání prvního územního rozhodnutí zpracování územní studie, jejímž cílem bude stanovit komplexní prostorové řešení území včetně řešení veřejné infrastruktury. Plochy pro asanace Plochy pro asanaci vymezuje v Plochách přestavby zejména v případech, kdy není možné využití těchto ploch bez významných zásahů do jejich horninového prostředí. Jedná se zejména o plochy poškozené předchozí průmyslovou výrobou nebo procesy spojenými s těžbou uhlí. Na základě vymezení těchto ploch a jejich zahrnutí do veřejně prospěšných opatření bude možné provést potřebnou dekontaminaci území nebo nezbytné úpravy terénu i při nečinnosti vlastníků dotčených pozemků. Bude umožněno vlastnická práva k předmětným pozemkům a stavbám odejmout nebo omezit a odstranit ekologickou zátěž nebo upravit terén poškozený důlními vlivy. Výše uvedené plochy posílí svébytnost města umístěním takových aktivit, které přinesou do území pracovní příležitosti, posilují funkci řešeného území jako obytného území Dopravní infrastruktura V rámci dopravní infrastruktury je posouzena aktuálnost současného dopravního řešení, zakotveného v ÚPl*1994 a v případě, že již není aktuální, jsou navržena nová řešení. Při navržených úpravách jsou dodržena ustanovení ČSN Projektování silnic a dálnic, ČSN Projektování místních komunikací, ČSN Projektování křižovatek na silničních komunikacích a vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj o obecných technických požadavcích na výstavbu. Rovněž jsou aktualizovány cyklistické trasy a vymezeny nové cyklistické trasy. V návrhu je zohledněna studie posouzení možnosti uplatnění systému lehké kolejové dopravy v MSK se zaměřením na napojení kolejové sítě tramvajové dráhy v Ostravě (2008) a odborné posudky, podklady pro posouzení aktuálnosti stávajících tramvajových tras, včetně zohlednění i budoucích podmínek a programový dokument Koncepce dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. 11

13 Širší dopravní vazby: V kontextu rozvoje dopravní infrastruktury krajského, republikového a evropského významu podporovat dostavbu a modernizaci dopravní infrastruktury města Ostravy s cílem zlepšit stávající nevyhovující prvky. územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby základní komunikační sítě s páteřním motivem kříže dálnice D1 a silnic I/6 a I/11, tzv. Slezského kříže, územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby sítě železniční dopravy s nosným prvkem koridorové tratě a trasou vysokorychlostní železniční tratě, v území hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby dopravní infrastruktury zajišťující kvalitní napojení Ostravy na mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově, územně hájit a respektovat záměry výstavby oderské větve průplavního spojení Dunaj Odra Labe, iniciovat přehodnocení využití vodního toku Ostravice pouze pro rekreační plavbu, v území hájit podmínky pro dostavbu sítě cyklistických tras s páteřní síti dálkových a krajských tras, respektovat návaznosti dopravní sítě na sousední obce definované ve výkresu O2 Širší vztahy. Koridory a plochy dopravní infrastruktury vymezuje plochy a koridory dopravní infrastruktury: pro stavby komunikací a tramvajových tratí, pro stavby železničních a vlečkových tratí, pro stavby ostatních druhů dopravy. Koncepce komunikační sítě: respektovat koncepci rozvoje základní komunikační sítě stanovenou, která je tvořena roštem komunikačních tahů dálnice D1, silnic I/11, I/6, I/8 a I/9 a na ně navazujících silnic II. a III. tříd a významných místních komunikací, územně hájit a podporovat v návaznosti na vývoj dopravní situace realizaci návrhových prvků komunikační sítě, uvedených v seznamu veřejně prospěšných staveb a to zejména: o přeložka sil. I/11 včetně MÚK a vyvolané přeložky stávající sil. I/11 (D1), o přeložka sil. III/4692 v rámci přeložky sil. I/11 včetně přestavby křižovatky pro napojení přeložky na stávající sil. III/4692 (D2), o výstavba MK pro napojení území na přeložku sil. I/11 a pro dopravní obsluhu o území městského obvodu Krásné Pole (D3), přeložka MK ul. Krásnopolská a její zapojení do stávající stykové křižovatky sil. I/11 x MK Bedřicha Nikodéma (D), hájit plochy úprav (přestaveb) dálniční sítě, silnic I. třídy, silnic II. třídy, silnic III. třídy a místních komunikací znázorněných ve výkrese V2.2 Hlavní výkres Koncepce veřejné infrastruktury Doprava a uvedených v seznamu veřejně prospěšných staveb a to zejména: o přestavba zemního tělesa stávající sil. I /11 (předpoklad převedení do sil. II. třídy) a místní komunikace ul. Karla Svobody pro zlepšení dopravních parametrů a odstranění dopravně závadového úseku (D6), hájit koridory územních rezerv dálniční sítě, silnic I. třídy, silnic II. třídy, silnic III. třídy, místních komunikací a tramvajových tratí vymezených, další lokální úpravy, sledující dosažení normových parametrů platných v době výstavby, odstranění dopravně závadných úseků aj. za těchto podmínek: o o o úpravy budou provedeny v rámci vymezených ploch dopravy a nebudou zasahovat do stabilizovaných (stávajících), rozvojových a přestavbových ploch vymezených, úpravy nezhorší užitnou hodnotu veřejných prostranství a nezhorší stávající možnosti dopravní obsluhy navazujících ploch, budou respektovány stávající inženýrské sítě (připouští se jejich přeložení v rámci vymezených ploch dopravy), výstavbou účelových komunikací v rámci navrhovaných přeložek komunikací zajistit příjezd vozidel údržby i dopravní obsluhy návazných pozemků, prosazovat opatření ke snížení negativních vlivů z dopravy: 12

14 Územní plán města Ostravy o o o o při návrhu komunikací a tramvajových tratí reagovat na návazné funkční plochy, technickými opatřeními snižovat dopravní hluk na přípustné hodnoty (výsadby zeleně, tlumivé povrchy komunikací a tramvajových tratí, protihlukové stěny), v případě, že prostorová dispozice neumožňuje vložení překážky pro šíření hluku, prosazovat technické úpravy na objektech, podporovat omezování emisí mobilních zdrojů a při výstavbě komunikací zohlednit imisní limity látek znečišťujících ovzduší. Koncepce železniční sítě Respektovat železniční síť tvořenou: celostátní tratí č. 270 Česká Třebová Olomouc Přerov Bohumín, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru, ostatními celostátními železničními tratěmi č. 316 Ostrava Svinov- Opava východ, 321 Ostrava- Svinov Český Těšín, 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, návaznými regionálními tratěmi. Na stávající základní železniční síti sledovat postupné odstraňování kolizí železniční dopravy (především na koridorových tratích) s ostatními druhy doprav a zlepšení parametrů kolejové sítě. na stávající základní železniční síti územně hájit záměry na dobudování zastávek pro zlepšení obsluhy území Kunčic, Vítkovic a Zábřehu, podporovat elektrifikaci a modernizaci tratí, zohlednit záměry výstavby regionální lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Ostrava Hlučín, Ostrava Orlová a Ostrava Havířov, hájit plochy územních rezerv pro záměry dostavby železniční sítě včetně vysokorychlostní tratě. Koncepce veřejné osobní dopravy územně hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby prvků veřejné osobní dopravy včetně ploch přestupních uzlů, v návrhu rozvoje tramvajové sítě zohlednit její propojení s tratěmi regionální lehké kolejové dopravy (LRT), na území města Ostravy hájit plochy pro dostavbu a přestavbu tramvajové sítě uvedené v seznamu veřejně prospěšných staveb. Koncepce cyklistické dopravy v území hájit záměry na výstavbu a přestavbu sítě cyklistických tras, zejména základní sítě tras tvořené dálkovými trasami, trasami krajského významu a páteřními trasami městského významu, v rámci přípravy dostavby a přestavby komunikační a kolejové sítě zohlednit záměry rozvoje cyklistické dopravy dle dokumentace Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Ostravě, při rozhodování o rekonstrukci veřejných prostranství preferovat segregaci cyklistické dopravy od dopravy automobilové. Koncepce vodní dopravy V území hájit plochy územních rezerv pro následující záměry vodní dopravy: vodní cesta Dunaj-Odra-Labe (DO1/R), splavnění úseku řeky Ostravice (DO2/R) pro rekreační dopravu. Koncepce letecké dopravy Při umisťování nové zástavby respektovat stávající ochranná pásma letiště Leoše Janáčka v Mošnově. Koncepce ostatní dopravy - Přestupní uzly, statická doprava, vozovny V území hájit a respektovat záměry výstavby a přestavby přestupních uzlů pro vzájemnou vazbu jednotlivých subsystémů veřejné osobní dopravy. Jedná se o tři skupiny přestupních uzlů: stávající přestupní uzly bez navrhovaných úprav (Moravská Ostrava - nám. Republiky, Vítkovice - Mírové náměstí), 13

15 stávající přestupní uzly s navrhovanou přestavbou (Svinov, Nová Ves - vodárna, Slovenská - Černý potok, Ostrava - hl. nádraží, Orlovská, Michálkovická, Hranečník, Vítkovice žst., Mariánské Hory Hulváky, Vítkovice nám. Jiřího z Poděbrad), nové přestupní uzly (Jižní město ul. Místecká, Jižní město - Plzeňská, Jižní město - Zábřeh, Plesná - ul. Opavská). Vymezení přestupních vazeb je v grafické části kryto dopravní plochou, nebo jsou tyto vazby zajištěny vhodným uspořádáním návazných ploch s rozdílným způsobem využití. Hájit záměry výstavby nebo přestavby přestupních uzlů podle těchto zásad: Svinov přestupní uzel autobusové, železniční a tramvajové dopravy - sledovat průchod cyklistické trasy DK20 a koordinovat s dostavbou na návazných volných plochách, Nová Ves, vodárna stabilizovaný přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy - sledovat průchod cyklistické trasy v rámci rekonstrukce DK144. Významnější změny by mohly nastat v případě přestavby křižovatky na mimoúrovňovou (prozatím hájeno územní rezervou), Slovenská, Černý potok stávající přestupní uzel s navrhovanou přestavbou - přestupní uzel autobusové a tramvajové dopravy a výhledově i lehké kolejové dopravy (LRT) - výstavba prodloužené ul. Slovenské a výstavby lehké kolejové dopravy (LRT) pro vazby Hlučín - Ostrava je hájena územní rezervou, Ostrava, hl. nádraží v zásadě stabilizovaný přestupní uzel autobusové, trolejbusové, železniční, tramvajové a výhledově i lehké kolejové dopravy (LRT) - významnější změny vyvolá výstavba tramvajové tratě v úseku Ostrava hl. nádraží Hlučínská, Orlovská v zásadě stabilizovaný přestupní uzel autobusové a trolejbusové dopravy - hájit dopravní plochu pro zlepšení dopravních parametrů stávající plochy smyčky, Michálkovická v zásadě stabilizovaný přestupní uzel autobusové a trolejbusové dopravy - hájit dopravní plochu pro zlepšení dopravních parametrů stávající plochy smyčky, Hranečník přestavba stávajícího nevyhovujícího přestupního uzlu autobusové a tramvajové dopravy s doplněním trolejbusové smyčky, Vítkovice, železniční stanice - stabilizovaný přestupní uzel autobusové, železniční a tramvajové dopravy, Jižní město, ul. Místecká výstavba autobusové smyčky pro ukončení příměstské dopravy ze směru od Frýdku Místku s přestupem na tramvajovou dopravu, Jižní město, Plzeňská (Dubina) dostavba autobusové smyčky pro ukončení příměstské dopravy ze směru od Příbora s přestupem na tramvajovou dopravu, Jižní město, Zábřeh vybudování železniční zastávky vč. nezbytných pěších tras pro přestup na tramvajovou dopravu, Mariánské Hory - Hulváky - přestupní uzel autobusové, trolejbusové a tramvajové dopravy - vybudování autobusové a trolejbusové smyčky vč. přestavby ul. 28. října s vyvolanou přeložkou tramvajové tratě, Vítkovice, nám. Jiřího z Poděbrad rekonstrukce přestupního uzlu - zastávky a nezbytné krátkodobé odstavení autobusů, Plesná, ul. Opavská výstavba přestupního uzlu autobusové a tramvajové dopravy - vybudování tramvajové a autobusové smyčky, U přestupních uzlů s vazbou na osobní automobilovou dopravu, zejména Hranečník na východě, Černý Potok na severu, Svinovské nádraží na západě a Interspar na jihu, sledovat vazbu na stávající nebo navrhované plochy záchytných parkovišť. Statická doprava statickou dopravu (parkování) realizovat na pozemku stavby pro stupeň automobilizace 1 : 2 a to jak pro novostavby, tak i pro změny užívání stávajících staveb. V těch případech, kde tuto podmínku nelze splnit z důvodu technických je stavebník povinen odpovídající počet parkovacích míst zajistit v docházkové vzdálenosti stavby, využití kapacit stávajících parkovišť pro novou zástavbu nebo změnu užívání (rozvojových či přestavbových ploch) je možné pouze za podmínky, že stavebník prokáže nevyužití 14

16 Územní plán města Ostravy příslušné kapacity statické dopravy, že budou splněny požadavky na její kvalitu a kvantitu (např. docházková vzdálenost, odpovídající kapacita dle prvního bodu), v území hájit plochy pro nezbytné navýšení stávajících kapacit statické dopravy pro výhledový stupeň automobilizace 1 : 2, sloužící pro pokrytí výhledových potřeb parkování a odstavování vozidel stávajících zastavěných ploch, pro řešení deficitu statické dopravy v historické části města a sídlištních celků zajistit výstavbu záchytných parkovišť v docházkové vzdálenosti a ve vazbě na trasy městské hromadné dopravy, v území hájit a respektovat záměry výstavby záchytných parkovišť zejména v lokalitách Přívoz Černý Potok, Slezská Ostrava - Hranečník, Slezská Ostrava Kamenec, Dubina Interspar, Svinov nádraží. lokalizaci parkovacích objektů a záchytných parkovišť upřesňovat v rámci ÚS a další návazné podrobnější dokumentace ve vymezených plochách pro Ostatní dopravu, v plochách určených pro bydlení v bytových, plochách smíšených obytných, nebo občanského vybavení, za podmínky, že nesníží kvalitu prostředí pro hlavní využití takto vymezených ploch, návrh možného situování parkovacích objektů je zakreslen v grafických přílohách, které jsou zařazeny do odůvodnění návrhu. Vozovny Na území města Ostravy hájit plochy stávajících vozoven městské hromadné dopravy - tramvajové vozovny v Porubě a v Moravské Ostravě, autobusové vozovny v Porubě a ve Slezské Ostravě a trolejbusové vozovny v Moravské Ostravě. Územně hájit plochy pro rozvoj tramvajové vozovny v Moravské Ostravě (ul. Křivá). Technická infrastruktura Návrh posuzuje aktuálnost současného řešení technické infrastruktury, zakotveného do stávajícího ÚPl*1994 a navrhuje nové řešení ve vazbě na nově navržené urbanistické řešení na úseku vodního hospodářství, energetiky, spojů, nakládání s odpady, občanské vybavenosti a veřejných prostranství. Zásobování vodou a kanalizace Systém zásobování pitnou vodou zajistit z povrchových zdrojů Ostravského oblastního vodovodu a z podzemních zdrojů v poměru cca 60%: 40%. Při navrhování nových lokalit respektovat stávající tlaková pásma. Zdroje pitné vody využívat nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta po dobu návrhového období jako hlavní zdroj povrchové pitné vody, který nebude nutno doplňovat o další zdroje, využívat podzemní vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá Pešatek, Palesek, Bartovice- Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II.-vodovod, Důlňák ve Vratimově, jako rezervu chránit vodní zdroj Přemyšov, zdroj podzemní vody Nová Ves důsledně chránit před znečištěním z ekologických zátěží především na ploše bývalých Urxových závodů (DEZA, a.s. Valašské Meziříčí), chránit potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. Při eventuální potřebě výhledového posílení zdrojů pitné vody pro město Ostravu je uvažováno s možností využití lokality Přemyšov a území Poodří. Tyto potencionální zdroje pitné vody jsou situovány v území svrchního útvaru podzemních vod, vymezeného v závazné části Plánu povodí Odry pro správní obvod Moravskoslezského kraje. navrhuje v území Poodří a v lokalitě Přemyšova plochy takového způsobu využití, které nemůžou ohrozit kvalitu a vydatnost zdrojů pitné vody. Zásobování průmyslovou vodou: nadále využívat zdroje průmyslové vody - řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. nenavrhuje budování nových čerpacích stanic, nenavrhuje trasy pro nové přivaděče průmyslových vod. Přivaděče a zásobovací řady 1

17 nenavrhuje nové hlavní přivaděče. Hlavní zásobovací řady budou postupně rekonstruovány bez nových územních nároků. Stokování a čištění odpadních vod Odkanalizování zachovat v koncepci soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě Přívoze. navrhuje trasu pro dokončení hlavního kanalizačního sběrače B (Slezská Ostrava, Radvanice). Rekonstruovat všechny nevyhovující odlehčovací komory na kanalizačních sběračích. V okrajových městských obvodech, u kterých je z různých důvodů koncepce soustředění odpadních vod do stávajících kmenových sběračů "A", "B", "C" a "D" s čištěním na ÚČOV v Ostravě Přívoze nereálná, likvidovat odpadní vody ve stávajících místních ČOV (Vítkovice, Michálkovice, Heřmanice a ArcelorMittal) a ve dvou navrhovaných ČOV (ArcelorMittal Ostrava a Koblov), v případě Bartovic část území odkanalizovat přes kanalizační systém Šenova na ČOV Havířov, Na území města Ostravy jsou vybudovány kanalizační sběrače, které umožňují napojení sousedních obcí (Ludgeřovice, Markvartovice, Klimkovice, Vřesina, Dolní Lhota, Čavisov a Vratimov) tak, aby byla umožněna likvidace splaškových odpadních vod na ÚČOV v Ostravě Přívoze. vymezuje plochy pro VPS. Ochranné pásmo ČOV ÚČOV v Přívoze má vymezeno pásmo hygienické ochrany, které nepřesahuje území areálu ÚČOV, umísťuje místní ČOV pouze přibližné tak, aby neobtěžovaly zápachem okolní plochy určené pro bydlení. Vypouštění slaných důlních vod Slané důlní vody nadále čerpat z vodní jámy bývalého Dolu Jeremenko a vypouštět do řeky Ostravice. Do Heřmanického rybníka se vypouští slané důlní vody z karvinské části Hornoslezské uhelné pánve. nenavrhuje žádné plochy pro vypouštění slaných důlních vod V období do r neuvažuje na území města s rozšířením počtu vypouštěcích míst dle 40 odst. 2 písm. c) horního zákona. Zásobování elektřinou a telekomunikace navrhuje nové plochy a koridory pro energetické zdroje, trafostanice a vedení ZVN 400kV a VVN 110kV vyvolané nárůstem plánované spotřeby elektrické energie v Ostravě a jejím blízkém okolí. V distribučním systému VN postupně přecházet z napětí 6,3 a 10, kv na 22 kv, síť 10, kv dále nerozvíjet. Výjimečně připustit připojení nového odběru v blízkosti sítě 10,kV, pouze do doby přechodu na 22kV. Hájit plochy a územní rezervy vymezené v pro stavby trafostanic, dělené na stavby s upřesněným vymezením (E2) a na stavby s přibližným vymezením (E3), Hájit koridory vymezené v pro výstavbu elektrických vedení, dělených na trasy elektrických vedení upřesněné (E2) a na trasy s přibližným vymezením (E3). Sítí elektronických komunikací se rozumí přenosové systémy, spojovací a směrovací zařízení umožňující přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky. nenavrhuje nové plochy ani koridory pro telekomunikační stavby a zařízení. Telekomunikace po vedení nenavrhuje nové koridory ani zařízení pro telekomunikace po vedení. Radiokomunikace Pokrytí území televizním signálem území Ostravy je pokryto digitálním televizním signálem ze stávajících televizních vysílačů, nejsou navrženy nové plochy pro radiokomunikace. 16

18 Územní plán města Ostravy 17 Pokrytí území rozhlasovým signálem území Ostravy je v pásmu AM DV, SV a FM VKV pokryto rozhlasovým signálem z místních vysílačů, nejsou navrženy nové plochy pro radiokomunikace. Radioreléové spoje Respektovat ochranná pásma radioreléových spojů na území města zejména při výstavbě výškových budov. Zásobování plynem Zemní plyn Zásobování plynem je zajištěno z tranzitní soustavy, která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému, respektuje návrh zdvojení tranzitního vedení VTL nad 4 MPa DN 700 Příbor (Libhošť) Děhylov a vymezuje pro toto vedení koridor, ve kterém nenavrhuje zastavitelné plochy. respektuje návrh tranzitního vedení VTL nad 4 MPa DN 00 Děhylov Hať státní hranice ČR/Polsko a vymezuje pro toto vedení koridor, ve kterém nenavrhuje zastavitelné plochy. nenavrhuje další rozvoj významných řadů plynovodů zemního plynu pro řešené území, Koksárenský plyn koksárenský plyn je užíván v návrhovém období pro průmyslové účely. nenavrhuje jeho jiné využití Degazační plyn degazační plyn je užíván pro průmyslové účely a pro výrobu elektrické energie a tepla, vytvářet podmínky pro rozšíření degazačních stanic s výrobou elektrické energie a tepla, napojených na centrální distribuci energií. Zásobování teplem Ústřední zdroje tepla nenavrhuje změnu stávající koncepce, která je: u velkých obytných celků a obchodních komplexů preferovat zásobování teplem z ústředních zdrojů soustavy centrálního zásobování teplem (dále jen SCZT), nepovolovat výstavbu nových zdrojů tepla, které významně zhoršují kvalitu ovzduší, nenavrhuje další rozvoj významných řadů horkovodů a parovodů. Koncepce hospodaření s komunálním odpadem nenavrhuje změnu stávající koncepci hospodaření s komunálním odpadem na území města s využitím systému tříděného sběru, které je řešeno centrálně pro celé město: komunální odpad třídit ve zpracovatelském závodě, materiál přednostně recyklovat a kompostovat, neupotřebitelný materiál ukládat podle jeho charakteru na centrální skládku komunálního odpadu v Ostravě Hrušově, event. na jinou skládku umožňující uložení konkrétního odpadu, po ukončení skládkové činnosti celé těleso skládky postupně rekultivovat a začlenit do krajiny, V případě realizace centrální spalovny odpadů na Karvinsku, podle koncepce hospodaření s komunálním odpadem MSK, při třídění odpadu ve zpracovatelském závodě část komunálního odpadu vhodnou k termické likvidaci vytřídit a zlikvidovat v této spalovně. Koncepce občanského vybavení a veřejných prostranství Pro občanské vybavení jsou na území města vymezovány plochy sloužící veřejnému zájmu. Toto vymezení zajišťuje jejich rovnoměrné rozmístění a přiměřenou dostupnost.

19 Členění a návrh občanského vybavení: Občanské vybavení zdravotnictví - plochy stávajících zdravotnických zařízení městského významu: nenavrhuje nové rozvojové plochy pro zdravotnictví, předpokládá se rozvoj zdravotnických služeb ve stávajících plochách. Občanské vybavení střední a vysoké školy - plochy stávajících vysokých a středních škol městského významu: nenavrhuje nové rozvojové plochy pro střední a vysoké školy, předpokládá se rozvoj školských zařízení ve stávajících plochách. V rámci rozvoje nových technologií je řešena spolupráce se zařízeními Vědeckotechnologického parku. Občanské vybavení - administrativa, obchody, služby, úřady, soudy, kulturní, sportovní, společenská a církevní zařízení, stravování, ubytování, zařízení vědy a výzkumu, výpravní budovy, areály integrovaného záchranného systému, sociální zařízení domovy důchodců, charitativní zařízení apod.): administrativu, obchody, služby, úřady, soudy, kulturní, sportovní, společenská a církevní zařízení, stravování, ubytování, zařízení vědy a výzkumu, výpravní budovy, areály integrovaného záchranného systému, sociální zařízení domovy důchodců, charitativní zařízení apod.) rozvíjet v plochách občanského vybavení na základě vznikající potřeby, základní občanské vybavení druhu zdravotnictví a sociálních služeb, školství, obchodů, administrativy a služeb, stravování, ubytování rozvíjet v plochách určených pro bydlení a smíšené funkce. Veřejná prostranství jsou vymezována pro setkávání, shromažďování a relaxaci obyvatel a zajištění pěších vazeb a orientace na území města. Zaměřit se na kvalitní urbanistický a výtvarný návrh těchto ploch s použitím kvalitních architektonických, výtvarných a přírodních prvků. Přehledně odlišit plochy pro dopravní obsluhu návazného území. Významným ukazatelem je ochrana veřejného zdraví. Jsou respektovány stávající hlukové limity a ochranná pásma hygienické ochrany. Zabezpečen musí být soulad nového s ustanoveními zákona č. 28/2000Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zohledněny jsou požadavky Nařízení vlády č.272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky vibrací, s ohledem na okolní obytné stavby vyžadující ochranu před hlukem. Koncepce uspořádání krajiny V oblasti požadavků na ochranu a rozvoj hodnot území je řešena ochrana památek, ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana přírody a krajiny, lesní hospodářství, ochrana vod, ovzduší, nerostného bohatství a veřejného zdraví. V rámci podmínek vymezených je uveden požadavek respektovat památkově chráněné soubory a významné stavby, městské památkové zóny Moravská Ostrava, Ostrava Přívoz, Ostrava Poruba, Ostrava Vítkovice, památková ochranná pásma, území archeologického zájmu. Bude zachována stávající urbanistická struktura Městská památková zóna (dále jen MPZ ) Ostrava-Přívoz, tj. zejména urbanistická struktura, která byla vytvořena regulačním plánem zpracovaným Camillo Sittem v roce 1894 (půdorysné linie veřejných prostranství, stejně jako půdorysné linie částí zástavby při veřejných prostranstvích). Na území MPZ jsou preferovány plochy smíšené obytné a bydlení. Bude zachována stávající urbanistická struktura MPZ Ostrava-Poruba, tj. zejména urbanistická struktura, která byla vytvořena při budování I. a II. obvodu v duchu tzv. dvouletky a tzv. socialistického realismu v 0. letech 20. století (půdorysné linie veřejných prostranství, stejně jako půdorysné linie částí zástavby při veřejných prostranstvích). Zachovány budou plochy veřejné a parkové zeleně na těch územích MPZ, které k těmto účelům dle stávajícího platného ÚPl*1994 slouží dnes (parky, parkově upravená zeleň na Havlíčkově náměstí, náměstí U Oblouku, při ulici Matěje Kopeckého a při nábřeží Svazu protifašistických bojovníků). Na území MPZ Moravská Ostrava budou v maximální možné míře respektována a pokud možno obnovena veřejná prostranství, komunikační síť a jejich půdorysné linie z doby před počátkem II. světové války. Na území MPZ preferovat plochy smíšené obytné, občanského vybavení, bydlení, veřejné a parkové zeleně. Zachovány budou plochy veřejné a parkové zeleně na těch územích 18

20 Územní plán města Ostravy MPZ, které k těmto účelům dle stávajícího platného ÚPl*1994 slouží dnes (např. parky, parkově upravená zeleň v Husově sadu a v Komenského sadech). Pro Národní kulturní památku (dále jen NKP ) Památník Rudé armády v Ostravě a její ochranné pásmo.) je zachováno stávající funkční vymezení plochy, na kterém se NKP nachází a její ochranné pásmo - Komenského sadů, tj. plocha parků, parkově upravené zeleně. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu jsou v návrhu respektovány zásady dané zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF - vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 46/2002 Sb. a vyhlášky č.48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, a zásady dané lesním zákonem. Zpracováno je vyhodnocení důsledku dopadu na zemědělský půdní fond v rozsahu dle vyhlášky č. 13/1994 Sb., která upravuje podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Z hlediska ochrany přírody a krajiny je do návrhu zapracován územní systém ekologické stability. Jako podklad je použita studie ÚSES (ÚHA MMO, autor Ing. Škrovová, 2007/2008) a Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje Ageris s.r.o., který je podkladem pro ZÚR Moravskoslezského kraje. Před zapracováním do návrhu byla prověřena jejich aktuálnost. Respektován je zákon č.114/1992 Sb., (o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Respektovány jsou přírodní památky a rezervace. V je prověřen soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., zejména s ohledem na to, aby funkční plochy a regulativy těchto funkčních ploch ve významných krajinných prvcích odpovídaly jejich využití, aby ve vyhlášených zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech nebyly funkční plochy umožňující zástavbu. V zastavitelných plochách a v plochách přestavby bylo stanoveno prostorové uspořádání nové zástavby formou limitované podlažnosti, stanovení indexu zastavění a maximální zastavěná plocha jednou budovou. V zastavěném území a v zastavitelných plochách vymezených jsou s orgánem životního prostředí dohodnuty podmínky ochrany krajinného rázu (ve smyslu ust. 12, odst. 4, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) Dle 14 zákona č. 289/199 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů byly zapracovány do návrhu zásady ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa. Byla prověřena možnost zařadit veškeré stávající pozemky určené k plnění funkce lesa (dle stavu v katastru nemovitostí) do funkčního využití Lesy. Ze stávajícího ÚPl*1994 jsou převedeny plochy, které doposud nebyly prohlášeny za pozemky určené k plnění funkce lesa, ale jsou zahrnuty do funkční plochy Lesy. Z hlediska ochrany vod jsou respektována záplavová území vodních toků včetně vymezení aktivních zón. U aktivních zón bylo vymezeno funkční využití v souladu s 67 zákona č. 24/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném znění. Z hlediska ochrany ovzduší jsou v plném rozsahu respektovány koncepční materiály Moravskoslezského kraje. Podle ustanovení 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, jsou zohledněny prvky, která se týkají ochrany nerostného bohatství a geologické stavby území. Systém sídelní zeleně Plochy sídelní zeleně jsou důležitým faktorem prostorového i funkčního členění města a zároveň významným prvkem zvyšujícím hodnotu obytného prostředí vytvářením prostorů pro každodenní rekreaci. Tato zeleň je velmi významnou složkou při zmírňování negativních vlivů průmyslu a dopravy zejména snižováním prašnosti a zároveň napomáhá zlepšení klimatických podmínek města stabilizací teploty a zvyšováním vzdušné vlhkosti v letních obdobích. Základem tvorby městské zeleně v je přísná ochrana ploch se stávající zelení a současně ochrana ploch vhodných pro zakládání zeleně nové. Jejím prostřednictvím je vytvořena spojitá soustava s cílem propojení sídla s příměstskou volnou krajinou. Na území Statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy). 19

21 Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic mají své majitele, kteří již realizují aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz. se dále na území města Ostravy nachází těchto nejvýznamnějších brownfieldů (území identifikovaná v rámci Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů v letech agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady): Areál Oderský - závod služeb Dolu Jan Šverma, Areál u dálnice, Ostrava Svinov, CEMOS Ostrava, Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava, Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava. V jsou vymezeny plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Nová Karolina Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena ÚPl*1994 pro funkční využití Jádrové území, Areály volného času a Parky, parkově upravená zeleň. Výstavba na ploše Nové Karoliny rozšiřuje území centra města Ostravy a doplňuje centrum o nové moderní stavby občanské vybavenosti, bydlení a volného času. Plocha byla náročně dekontaminována od znečištění těžkou průmyslovou výrobou vázanou na těžbu uhlí (koksovny, uhelná chemie). V současné době jsou na části této plochy rozestavěné i dokončené stavby 1. etapy výstavby Nové Karoliny včetně staveb technické infrastruktury. Stavby dalších etap jsou připravovány. Z důvodu celosvětové finanční krize lze předpokládat posun termínů jejich realizace nebo dokonce přehodnocení původních záměrů. Dolní oblast Vítkovice Plocha o rozsahu cca 40 ha, vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na severu Horní oblastí a na východě řekou Ostravicí je určena ÚPl*1994 pro funkci Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované v exponované poloze v blízkosti centra města u rychlostních komunikací Rudné a Místecké. V současné době je však území velmi špatně dopravně dostupné. Plocha je kontaminovaná dřívější průmyslovou činností (aglomerace, rozmrazovna, úložiště rud a slévárna barevných kovů). Plocha je od průmyslových objektů převážně uvolněná. Sanace plochy by měla být provedena odtěžením znečištěných zemin. Urxovy závody Plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severu stávajícím průmyslovým areálem, je ÚPl*1994 určena pro funkci Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u významné páteřní městské komunikace ulice Plzeňské. Území je poznamenáno dlouhotrvajícím využíváním pro těžký průmysl silnou kontaminaci podzemních vod. Toto znečištění ohrožuje strategický zdroj pitné vody v Nové Vsi. Vzhledem k tomu, že současní vlastníci nemají zájem tuto problematiku řešit, přistoupilo město k vyhlášení asanačního území, formou změny ÚPl*1994. Snahou je řešit problematiku i přes nečinnost vlastníků i za cenu omezení jejich vlastnických práv. Hrušov Plocha vymezená na jihu železniční tratí, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou komunálního odpadu, je ÚPl*1994 určena pro funkci Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u dálnice D1. Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Následně byla v ÚPl*1994 provedena změna funkce území na Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Aby však bylo možno území v souladu s touto funkcí využívat, je ho třeba výškovým tvarováním terénu odvodnit. Pro usnadnění realizace terénních úprav bylo území změnou ÚPl*1994 vyhlášeno za asanační, což umožní omezit vlastnická práva k pozemkům. 20

22 Územní plán města Ostravy Halda Hrabůvka Plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisova, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí, je ÚPl*1994 určena pro způsob využití Volnočasové areály. Území bylo dlouhodobě využíváno jako odval, úložiště a střeliště firmy Vítkovice. V severní části odvalu jsou umístěny objekty firmy Simat. Po ukončení činnosti měla být halda v souladu s ÚPl*1994 lesnicky rekultivována s tím, že v její ploše bude chráněna rezerva pro situování prodloužené ulice Dr. Martínka. V současné době je schválena změna ÚPl*1994, která spočívá ve změně funkčního využití území z Lesy na Sportovní areály. Trojické údolí Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena ÚPl*1994 pro funkční využití Občanská vybavenost a Parky, parkově upravená zeleň. Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné stavby bývalého dolu Trojice a jeho kuželová halda Emma Lucie, která je technickou památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra města. Plocha umístěná v blízkosti centra Ostravy je dlouhodobě sledovaná pro volnočasové využití s rozhlednou na vrcholu haldy. Zařízení pro volný čas budou doplněna vhodnými zařízeními občanské vybavenosti. A.1.3 Vztah k jiným koncepcím Vyhodnocení je zpracováno komplexně pro řešené území a postihuje vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí, zejména s ohledem na obyvatelstvo, přírodní prvky, chráněná území, ÚSES a veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení je i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro jsou stanoveny limity využití území a je provedeno vyhodnocení předpokládaných důsledků na okolní prostředí, zejména vlivy dopravy na nejblíže situované objekty ochrany objekty bydlení a přírodní složky území. Návrh vychází z širších vnitrostátních, krajských a místních souvislostí. Při zpracování je nutné respektovat Politiku územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008), schválenou usnesením vlády č. 929 ze dne Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí národního významu. Vlastní řešené území patří do rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. Pro rozvojovou oblast Ostrava platí úkol pro : Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. Území spadá do rozvojové osy OS10 Rozvojová osa (Katowice ) hranice Polsko/ČR/ Ostrava Lipník nad Bečvou Olomouc Brno Břeclav hranice ČR/Slovensko ( Bratislava) Vymezeny jsou obce mimo rozvojové oblasti, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. dálnice D1, D2 a D47, rychlostní silnice R3, R46 a R48 a železniční trať č. 20 v úseku Brno Břeclav a č. 270 v úseku Bohumín Lipník nad Bečvou Olomouc. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se promítá do krajských dokumentů a odráží se v cílech stanovených v těchto dokumentech. Návrh respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které vydalo Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje dne usnesením č. 16/1426, s účinností od V rámci posouzení vlivů na životní prostředí je porovnán soulad navržených cílů a záměrů územně plánovací dokumentace s již existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území: Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta , Agentura pro regionální rozvoj a.s. 2009, schválena zastupitelstvem MSK , aktualizace 2012, Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003, pořídil KÚ MSK, odbor dopravy a silničního hospodářství, schváleno usnesením Zastupitelstva MSK č. 24/979/1 ze dne , aktualizace únor 2008, Akční hlukový plán aglomerace Ostrava - září 2008, EKOLA Group, spol. s r.o., Praha, Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje Rada kraje , včetně relevantních aktualizací, 21

23 Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Nařízení Moravskoslezského kraje ze dne , Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne , Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne , včetně relevantních aktualizací, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j.: ŽPZ/7727/04 ze dne , Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti povodí Odry - Plán oblasti povodí Odry. Plán byl v roce 2009 schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje a stal se východiskem Plánu mezinárodní oblasti povodí Odry v té části, která pokrývá území ČR. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - pořídil KÚ MS kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, schválena usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 17/1486 ze dne Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Ageris Brno, 2008 Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje schválena Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje na. zasedání dne usnesením č. /298/1 (koncepční materiál pořízený krajem v samostatné působnosti ve smyslu 77a odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), včetně relevantních aktualizací. V rámci jsou respektovány následující limity: limity využití území, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace, ochranná pásma a další omezení (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, z vlastnosti území a vzhledem k zajištění ochrany veřejných zájmů. Při řešení je navázáno na aktuální rozvojové záměry schválené územně plánovací dokumentace. Ostatní limity vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace, z platného územního plánu obce, z právních předpisů či správních rozhodnutí a stanovené pro správní území města Ostravy jsou řešeny v. Navrhovaný respektuje rozvojové záměry města a dalších subjektů a zároveň chrání hodnoty území v oblasti životního prostředí. A.2 INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A.2.1 Vymezení řešeného území Ostrava je třetím největším městem České republiky a přirozeným centrem Moravskoslezského kraje, který měl k celkem obyvatel. Počet občanů Ostravy činil dle statistik odboru vnitřních věcí MMO k celkem Z toho žen bylo Hustota osídlení představovala obyvatel/km 2, což je nejvyšší hustota osídlení v celém kraji a třetí největší v republice (za Prahou a Brnem). Pokud k počtu občanů Ostravy připočteme cizinců přihlášených k pobytu na území statutárního města Ostravy, dostáváme se k celkovému počtu obyvatel. Území řešené je vymezeno administrativní správní hranici města a je v době svého vydání tvořeno městskými obvody: 01 Hošťálkovice 02 Hrabová 03 Krásné Pole 04 Lhotka 0 Mariánské Hory a Hulváky 06 Martinov 07 Michálkovice 08 Moravská Ostrava a Přívoz 09 Nová Bělá 10 Nová Ves 11 Ostrava - Jih 12 Petřkovice 13 Plesná 14 Polanka nad Odrou 1 Poruba 16 Proskovice 17 Pustkovec 18 Radvanice a Bartovice 19 Slezská Ostrava 20 Stará Bělá 21 Svinov 22 Třebovice 23 Vítkovice 22

24 Případné změny administrativního členění města nebudou důvodem změny. Tabulka č.01: Charakteristika městských obvodů Městský obvod Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k ) Hošťálkovice 29, Hrabová 921, Krásné Pole 68, Lhotka 213, Mariánské Hory a Hulváky 73, Martinov 402, Michálkovice 289, Moravská Ostrava a Přívoz 1 324, Nová Bělá 717, Nová Ves 306,7 676 Ostrava-Jih 1 631, Petřkovice 390, Plesná 484, Polanka nad Odrou 1 72, Poruba 1 317, Proskovice 342, Pustkovec 107, Radvanice a Bartovice 1 666, Slezská Ostrava 4 174, Stará Bělá 1 393, Svinov 1 162, Třebovice 282, Vítkovice 647, Celkem , A.2.2 Klimatické poměry Město Ostrava je situováno v oblasti mírně teplé MT 10, s dlouhým, teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem a s krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet letních dnů 40 0 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -3 o C Průměrná teplota v červenci o C Průměrná teplota v dubnu 7 8 o C Průměrná teplota v říjnu 7 8 o C Průměrné roční srážky 746 mm Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období mm Srážkový úhrn v zimním období mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou 0 60 Počet dnů zamračených Počet dnů jasných 40 0 Teplotní a srážková charakteristika lokality vycházející z dlouhodobých měření ( ) je uvedena v následující tabulce: Tabulka č.02: Teplotní a srážková charakteristika Měsíc o C -2,2-1,1 2,9 7,8 13,1 16,0 17,9 17,0 13,4 8,4 3,4-0,1 mm Nejdeštivějším měsícem je červenec, srážkově nejchudším měsícem je únor. 23

25 Podklady (větrná růžice) byly získány od ČHMÚ Praha v podobě tříd stability a 3 rychlostech větru pro Ostravu ve výšce 10 m nad povrchem země. Tabulka č.03: Celková průměrná větrná růžice lokality Ostrava m.s -1 N NE E SE S SW W NW Calm Součet 1,7 6,68 8,17 0,66 1,6 3,97 6,77 3,17 2,30 24,99 8,27,0 4,61 4,9 0,27 0,42 4,74 11,2 2,87 1,84 31,22 11,0 0,62 0,89 0,08 0,03 1,28,78 0,97 0,86 10,1 Součet 11,91 14,01 1,01 2,01 9,99 24,07 7,01,00 24,99 100,00 Čistota ovzduší Důležitým ukazatelem pro stav čistoty ovzduší je rovněž vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) definovaných v 7 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.. Sledovány jsou následující ukazatele: SO 2, NO 2, PM 10, CO, benzen, O 3, NH 3, Pb, Cd, As, Ni, Hg, benzo(a)pyren (BaP), a to krátkodobé i dlouhodobé imisní hodnoty. Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) ve Věstníku MŽP č.4/2010 byl na území působnosti jednotlivých stavebních úřadů Ostrava území překračován imisní limit pro imise suspendované částice PM 10 - průměrná denní a roční koncentrace na ploše dle jednotlivých městských obvodů viz tabulka č.4, pro imise oxidu dusičitého (NO 2 ) - průměrná roční koncentrace na ploše 7,3 % městského obvodu Ostrava a Přívoz a na ploše 0,1 % Městského obvodu Slezská Ostrava, pro imise benzenu - průměrná roční koncentrace na ploše 48,2 % obvodu, pro imise benzenu - průměrná roční koncentrace na ploše 24,9 % Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, 10 % Městského obvodu Petřkovice a 3,1 % Městského obvodu Slezská Ostrava, pro imise arsenu - průměrná roční koncentrace na ploše dle jednotlivých městských obvodů viz tabulka č.4 a pro imise benzo(a)pyrenu B(a)P průměrná roční koncentrace na ploše dle jednotlivých městských obvodů viz tabulka č.4. Tabulka č.04: Čistota ovzduší 24

26 Na území města je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 200 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje znečištění na území města, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s., EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v Ostravě. Údaje těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístěn v Informačním centru na Nádražní ulici. Tabulka č.0: Území se zvláště velkým znečištěním Většina velkých zdrojů znečištění ovzduší, tj. zdroje s tepelným výkonem nad MW a některé druhy technologií, se nachází ve třech hlavních průmyslových zónách města. V jihovýchodní průmyslové zóně má při znečišťování ovzduší dominantní vliv ArcelorMittal Ostrava a.s., v centrální průmyslové zóně má dominantní vliv EVRAZ VÍTKOVICE STEEEL, a.s. a Energetika Vítkovice, a.s., v severní průmyslové zóně v pooderském koridoru má pak při znečišťování ovzduší dominantní vliv OKD, OKK a.s., Borsodchem MCHZ, s.r.o. a Dalkia Česká republika, a.s. Významnou roli při znečišťování ovzduší hraje automobilová doprava, která se díky vzestupné tendenci stává ve městech vážným problémem, a to jak v oblasti znečištění ovzduší, tak i v oblasti hlukového zatížení. Podstatným faktem u tohoto zdroje znečištění je skutečnost, že jsou jeho emise 2