Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Kopačky

Transkript

1 Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Kopačky Jméno a příjmení: David Büttner Třída: 9. A Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant: Roman Kotlář ml. Datum odevzdání:

2 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem předkládanou absolventskou práci vypracoval sám pod vedením garanta a za použití zdrojů a literatury v ní uvedených... Podpis 2

3 Obsah Úvod... 4 Já a moje kopačky... 5 Historie století léta 19. století... 7 První polovina 20. století až léta 20. století léta 20. století léta 20. století léta 20. století Top značky současnosti Dasslerovi Nike Typy kopaček Kopačka jako ocenění Závěr Použité zdroje

4 Úvod Téma Kopačky jsem si vybral proto, že mám sport týkající se právě zmiňované obuvi velmi rád. Bohužel jsem si už asi rok kopačky nenazul vzhledem k mému zdravotnímu stavu. Hrát v nějakém týmu bych moc chtěl, ale pro moje tělo je to zatím nepřijatelné. Kopačky mají velkou historii a nepoužívají se jenom ve fotbale, ale nechaly se inspirovat i jiné sporty, např.: rugby, americký fotbal, golf a další. Obutí ve všech těchto sportech má jedno společné. Na podrážce se nachází hroty, kolíky nebo špunty s cílem podpořit hráčovu stabilitu. - Tretry The topic of my graduate thesis is called Soocer boots. I chose this topic because I love football. Unfortunately I am injured and so I don t wear them. I d like to play football in some team but my body isn t in good form. Soocer boots have big history and people don t use them only in football but also in rugby, American football and golf. They have something common they have sole with spikes. 4

5 Já a moje kopačky Moje první kopačky byly od značky Adidas z kolekce Predator. V nich jsem s fotbalem začínal. Mám na ně moc hezké vzpomínky a hrálo se mi s nimi výborně. Moje druhé kopačky byly také od značky Adidas z kolekce Predator. S těmito kopačkami jsem byl také velmi spokojený a po dlouhé přestávce jsem v nich započal můj druhý pokus o fotbalovou kariéru. Moje třetí a poslední kopačky byly tentokrát od značky Nike z dnes už zaniklé kolekce T90. Jenom tyto kopačky jsem při zápasech moc rád neměl, protože pro mě byly velmi těžké. Ovšem pro volnočasové kopání si na bránu byly dobré. Měl jsem na nohou mnoho kopaček, například i hadrdasky. Dále třeba velmi slavné Mercurialy, CTR360 nebo Hypervenomy. Ke kopačkám jsem nikdy zvláštní vztah neměl, ale rád jsem o ně pečoval. Kdybych se náhle vyléčil a znovu začal hrát fotbal, tak bych si rád pořídil nové kopačky Mercurial Superfly, F50 a nebo Magista. - T90 Laser (moje 3. kopačky) 5

6 Historie Jak se vyvíjela pravidla fotbalu, tak vznikaly a zlepšovaly se boty určené pro jeho hru. Jejich historie sahá až do 16. století ke králi Jindřichu VIII., kterému vadilo, že v dobových střevících se špatně pohybuje a málo mu chrání nohu. Nechal si tedy vyrobit první doložené kopačky jeho osobním ševcem Corneliem Johnsonem za cenu 4 šilinků, což je dnes asi 100 liber. Nedochoval se však jejich model, pouze existuje jejich popis. Byly vyrobeny ze silné kůže, vysoké do půli lýtek, měly zesílené kotníky a hlavně byly těžší než boty pro běžné nošení. V 16. století nebyl fotbal ještě tak oblíbený jako dnes, ale v této době vše začalo. Byla to spíše hra pro dělníky a chudší vrstvu obyvatelstva. Ale i anglické soukromé školy nutily žáky ke spotu. Tam se ještě pravidla hodně lišila. 19. století Fotbal v Británii se stával stále populárnější, ale nebyl nikde organizován a neexistovala pevná pravidla. Hráli ho zaměstnanci zastupující své továrny. Pro hraní používali vysoké pracovní boty s ocelovou špičkou. Pro větší stabilitu si do podrážek vtloukali ocelové šrouby. 6

7 30. léta 19. století Vznik pravidel fotbalu zapříčinil i posun v návrhu a funkčnosti kopaček. Všichni hráči museli nosit stejnou obuv. Hřeby (kolíky) musely být zaobleny a bylo jich šest. Výška boty sahala nad kotníky. Vyrobeny byly ze silné kůže. Jejich váha byla 0,5 kg (pro představu, asi jako dnešní pohory). Tato váha se zdvojnásobovala při deštivém, typicky britském počasí. První polovina 20. století Vzhled a hlavně funkce kopaček (ochrana nohy) zůstával do konce druhé světové války beze změny. Ale začali se objevovat výrobci zaměření na výrobu kopaček, jako např. Gola (1905), Valsport (1920), a dánský výrobce Hummel, který vyrábí kopačky i v dnešní době. V Německu v roce 1924 založili dva bratři Adolf a Rudolf Dasslerovi továrnu na výrobu bot (Gebrüder Dassler Schuhfabrik). Hned následující rok zařadili do výroby první kopačky, u kterých se daly měnit kolíky dle aktuálních podmínek. 7

8 1940 až 1960 Po skončení 2. světové války nastal výrazný posun ve vývoji kopaček. Letecká doprava se stala levnější a díky tomu narostlo množství mezinárodních zápasů. Evropská mužstva byla ohromena jihoamerickou technickou dovedností. Zde se zásadně měnila funkce kopaček. Staly se lehčími a výroba byla více orientována na kopání a vedení míče a už ne tolik na ochranu nohy. Tudíž byli hráči rychlejší. Nemuseli nosit na nohou takovou váhu. To také hráčům dovolilo vymýšlet různé kličky. V roce 1948 vznikly firmy Adidas a Puma rozchodem bratrů Dasslerových. V roce 1950 vyrobila Puma kopačky Atom. Poprvé měly výměnné kolíky z kovu či plastu, a byly vyrobeny ze směsi syntetických materiálů a kůže. 60. léta 20. století Technologický vývoj šedesátých let znamenal významný krok kupředu v designu. Kopačky nebyly poprvé nad kotník a objevil se nízký střih. Tato změna dovolila hráčům pohybovat se rychleji a lépe ovládat míč. S těmito kopačkami přišla Puma a jejím ambasadorem se stal Pelé na Mistrovství světa ve fotbale v roce Adidas rychle zareagoval a na dalším mistrovství světa v roce 1966 měla již většina hráčů na nohou kopačky této firmy. V těchto letech fotbalový trh zaznamenal také nárůst nových fotbalových značek: Mitre (1960), Joma (1965) a Asics (1964). 8

9 70. léta 20. století Sedmdesátá léta byla ve znamení sponzoringu, kdy se hráči, kluby nebo národní mužstva začínala upisovat k nošení kopaček pouze jedné značky. Typickým příkladem byl Pelé, jež nosil kopačky značky Puma. V 70. letech vznikaly nové typy kopaček v mnoha stylech. Na konci 7. dekády firma Adidas vyrobila vůbec nejprodávanější kopačky Copa Mundial, vyrobené z klokaní kůže a určené pro rychlost a všestrannost (vyrábí se dodnes). V roce 1977 přišla na trh italská Diadora. 80. léta 20. století Technologie materiálů, moderní střihy a v neposlední řadě designový návrh umožňovaly hráči a jeho kopačkám lepší kontrolu míče. V tomto ohledu byly nejlepší kopačky Adidas Predator, které vytvořil bývalý hráč Craig Johnston. V těchto letech vznikají firmy: Umbro v Anglii (1985), Lotto v Itálii a ve Španělsku Kelme (1982). - kopačka navrhnutá Craigem Johnstonem 9

10 90. léta 20. století Zatímco se predátory velmi dobře prodávaly, z Adidasu odešel CraigJohnston a na trh vstoupily další modely. Puma přichází s Mobile Puma a Adidas s kolíky ve tvaru klínu. Konkurence se přiostřila a kvůli tomu vznikaly stále lepší a lepší kopačky. Popularita Adidas Predator s polymerovou pružnou podrážkou nastartovala technické vychytávky i u dalších výrobců. Fotbalový trh poskytoval prostor a podmínky pro vstup dalším značkám. V roce 1992 vstoupila na trh značka Reebok se svými kopačkami. Rok poté v roce 1993 se objevuje Uhlsport. Puma přišla v roce 1996 s PUMA Mobile. Tyto kopačky měly pěnu přímo v podrážce kopačky za účelem měkčího došlapu. Adidas přišel s reakcí v roce 1995 se systémem TRAXION, který dával větší stabilitu hráči a kolíky ve tvaru klínu. Ve stejné době přišla značka Mizuno se systémem podrážek Wave. Avšak nejdůležitějším momentem devadesátých let se stal vstup největšího výrobce sportovního oblečení americké značky Nike se svým modelem Mercurial (1998), vážícím jen 200 gramů. Top značky současnosti Dnes je na trhu mnoho značek, ale mezi top tři výrobce fotbalových kopaček patří Nike, Adidas a Puma. Každá značka má svého nositele, který se v některých případech částečně zapojuje do navrhování nových modelů. Ale nesmíme zapomenout ani na méně prosperující značky jako např.: Diadora, Muzino a Lotto. Jak už jsem zmiňoval, na světě jsou tři nejprodávanější značky fotbalových kopaček a každý má svého nositele. U značky Nike je to především Cristiano Ronaldo, který proslavil hlavně i jím oblíbené Mercury, u Adidasu je to Lionel Messi a nositelem Pumy je například Marco Reus. Dasslerovi Teď ještě něco o dvou nejslavnějších lidech, potažmo nejslavnějších značkách ve fotbalovém světě. Německé značky Adidas a Puma se dlouhá léta drží na vrcholu světové výroby sportovní obuvi a oblečení. Obě se zrodily v bavorském městě Herzogenaurach. Historie slavných značek sahá do roku 1920, kdy si vyučený pekař a zároveň velký sportovní 10

11 nadšenec Adolf Dassler otevřel v matčině prádelně dílnu na výrobu bot. Už tehdy toužil vyvíjet obuv pro sportovce. V roce 1924 se k Adolfovi přidal i jeho bratr Rudolf. Společný podnik nesl název Dassler Brothers Shoe Factory. Zaměstnával 25 lidí a vyráběl 100 párů bot denně. Na olympiádě v Berlíně v roce 1936 vyhrál americký sprinter Jesse Owens v botách od bratrů Dasslerových čtyři zlaté medaile. Díky tomu se o podniku dozvěděla širší veřejnost. V období před druhou světovou válkou už firma prodávala přes 200 tisíc párů bot ročně. Válka pro bratry znamenala povinnost vyrábět pro wehrmacht a hlavně vstup do Národně socialistické německé dělnické strany. Právě tady můžeme hledat nejpravděpodobnější důvod rodinných sporů. Zatímco Adolf vnímá vstup do strany jako nutné zlo, Rudolf ideologii propadá. Po válce, kdy je Rudolf zatčen Američany, podezírá bratra, že ho udal. Existují ale i další verze příběhu. Jedna říká, že se bratři pohádali kvůli směru, kterým by se měl jejich podnik nadále ubírat. Další tvrdí, že si bratři navzájem svedli manželky. Dasslerovi se v roce 1948 nadobro rozešli. Adolf si nechal registrovat značku Adidas, složeninu z prvních slabik svého křestního jména a příjmení, a dnes už legendární tři pruhy. Rudolf přišel nejprve se značkou Ruda, která se mu ale nakonec nezdála být dost atraktivní, a tak ji přejmenoval na Puma. Oba přitom zůstali v rodném městě Herzogenaurach, které prakticky rozdělili na dva znesvářené tábory. Pohřbeni jsou na místním hřbitově, podle vlastního přání tak, aby byli co nejdále od sebe. V současné době už ani za jednou ze značek nestojí potomci zakladatelů. Vedení Adidasu se po smrti Adolfa Dasslera v roce 1978 ujal syn Horst. Zemřel ale v pouhých jednapadesáti letech v roce Firma se poté potýkala s finančními problémy, které vyřešil až francouzský podnikatel a bývalý prezident francouzského fotbalového klubu Olympique Marseille Bernard Taple, který v roce 1990 skoupil 80 procent akcií. Zaplatil za ně 249 milionů dolarů. Dnes vlastní Adidas mnoho různých akcionářů. Synové Rudolfa Dasslera (Puma) prodali svůj podíl ve společnosti roce 1989 švýcarskému podniku Cosa Liebermann SA. Nynějším většinovým vlastníkem Pumy je francouzská maloobchodní skupina PPR. Největším výrobcem sportovního oblečení je v současnosti značka Nike. Skupina Adidas, jejíž součástí je již pět let také Reebok, je na druhém místě. Pumě patří třetí příčka. 11

12 - Adolf Dassler Nike Počátky společnosti Nike sahají do 60. let minulého století. U jejího zrodu stál tehdy velmi respektovaný běžecký trenér Bill Bowerman, který se ještě společně s Philipem Knightem rozhodl, že bude věnovat své další úsilí vývoji a výrobě zcela nové atletické obuvi. Jejich původní myšlenkou bylo vyvinout úplně nové a revoluční běžecké boty pro atlety, které by byly funkční a sportovcům pomáhaly k dosažení lepších výkonů při tréninku i při závodech. Nová obuv ale zároveň měla být dostupnou i pro nejširší veřejnost. Tou dobou sportovní obuvnický průmysl ovládají německé společnosti Adidas a Puma. Knight proto prosazuje názor, že nadvládu těchto společností by v USA mohl ukončit masívní dovoz levného zboží z Japonska. 12

13 Bill Bowerman a Phil Knight Po dokončení studia se Knight vydává na cestu kolem světa. Při své zastávce v Japonsku kontaktuje společnost Onitsuka, výrobce kvalitních atletických bot. Přesvědčuje Onitsuku, aby dala Knightovi výhradní zastoupení na distribuci své obuvi Tiger pro celé západní pobřeží Spojených států. To bylo impulsem k vytvoření distribuční společnosti. Knight zakládá v roce 1962 Blue Ribbon Sports (předchůdce Nike). 25. ledna 1964 se Knight a Bowerman dohodnou na spojení v novém podniku. Každý z nich vkládá do společnosti 500 dolarů. Knight pracuje pro účetní firmu a ve volném čase distribuuje boty ze suterénu otcova domu a rozváží je v kufru otcova auta po místních a oblastních běžeckých soutěžích. Bowerman zatím přemýšlí nad návrhy vylepšení dovážených bot. A tak vymyslel pěnové podušky paty ve tvaru klínu. Onitsuka je přijmul a zavedl do výroby. V roce 1970 začíná Bowerman experimentovat s hroty z tekuté gumové směsi, odlévané do železného waflovače své manželky. Vytvořením této podrážky navždy změní podobu běžecké obuvi (základ pro turfy). Knight rok předtím opustil své místo asistenta obchodní administrace na portlandské státní universitě, aby se mohl naplno věnovat společnosti. V roce 1971 činí Knight závažné rozhodnutí. Jít svou cestou a začít vyrábět boty sám. K úspěšnému proniknutí na trh, kterému tehdy již velmi pevně kraloval Adidas a Puma, potřeboval líbivé a snadno zapamatovatelné logo. A tak se v roce 1971 zrodil swoosh (háček). Ještě toho roku Blue Ribbon Sports přichází se svou novou obuví, označenou již háčkem, který bude pro společnost pro příští léta tak charakteristický a stane se jedním z nejdražších symbolů. Tato obuv, vyráběná v Mexiku, je na trh uvedena pod názvem Nike, kterým je o 7 let později pojmenována také celá společnost. Její název si zakladatelé vypůjčili od starořecké Bohyně vítězství Niké. V roce 1972 dochází mezi Blue Ribbon Sports a Onitsukou ke sporu, který vyústí v přerušení obchodních vztahů. To už se ale díky své strategii kvalita za dostupnou cenu začala 13

14 popularita Nike velmi rychle zvyšovat. Profesionální atleti byli zase ohromeni zcela převratnými vlastnostmi nové obuvi a začali ji velmi využívat. V průběhu své existence si společnost Nike vytrvale budovala své dominantní postavení na trhu a získávala nespočetné množství spokojených zákazníků. Na přelomu tisíciletí se pod sílícím tlakem konkurence začala společnost více orientovat na tzv. pokročilý marketing. Nike opět vítězí a rozšiřuje své impérium např. převzetím značky Converse nebo Umbro. Typy kopaček Ne vždy je trávník dokonale nakropen. Nebo se vůbec nemusí hrát na přírodním povrchu. Nebo se nehraje ani venku ale v hale. S tím si ale výrobci poradili už dávno. A to tím, že pro každý povrch je určena jiná struktura a materiál podrážky. Pro přírodní podmáčené hodně mokré povrchy se používají kolíky. Pro přírodní suché povrchy se využívají lysovky. Na umělé trávníky se nosí turfy. Pro umělé rovné povrchy nejen v hale jsou vyráběny sálovky. - sálovky - kolíky 14

15 - lisovky Kopačka jako ocenění Kopačka se nemusí nosit jenom na noze. Pokud jste dobrý fotbalista, můžete získat ocenění s názvem Zlatá kopačka. Je to evropská prestižní cena udílená fotbalistovi, který dosáhne nejvíce nastřílených gólů za sezónu. Posledním, kdo si tuto cenu převzal, byl za minulou sezónu Lionel Messi z týmu FC Barcelona. 15

16 Závěr Myslím si, že jsem za svojí prácí nechal dost úsilí a kousek toho srdíčka. Moje pocity? Jsem na sebe a na moji práci moc pyšný a s panem Kotlářem se mi moc dobře pracovalo. Mám z téhle práce radost a jsem rád za zkušenosti a nové informace, které jsem se dozvěděl a to nejen o kopačkách. I think that I put all my effort into it. I m proud of my work and I would like to thank Mr. Kotlář for his help. I have learnt a lot of information which I had not known previously. I gained a lot of new experiences. 16

17 Použité zdroje