ÚSTAVNÍ SMLOUVA A REFORMY EVROPSKÉ UNIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚSTAVNÍ SMLOUVA A REFORMY EVROPSKÉ UNIE"

Transkript

1 ÚSTAVNÍ SMLOUVA A REFORMY EVROPSKÉ UNIE Sborník z vědecké konference, pořádané Vysokou školou veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s. ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů a Českou společností pro politické vědy s podporou Konrád-Adenauer-Stiftung 2. prosince 2006 Editoři sborníku: Michal Mravinač Michal Klíma PLZEŇ 2007

2 Vzor citace: Mravinač, M., Klíma, M. (eds) Ústavní smlouva a reformy Evropské unie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 111 s. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Budoucnost Evropské ústavní smlouvy? (2006: Praha, Česko) Ústavní smlouva a reformy Evropské unie: sborník z vědecké konference, pořádané Vysokou školou veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů a Českou společností pro politické vědy s podporou Konrád-Adenauer-Stiftung 2. prosince 2006 / editoři Michal Mravinač, Michal Klíma. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk; Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, s. ISBN (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN (Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze) * * 342 * * (4) Evropská unie evropská integrace ústava země Evropské unie ústavní právo země Evropské unie mezinárodní smlouvy země Evropské unie sborníky konferencí 342 Ústavní právo. Správní právo [16] Ústavní smlouva a reformy Evropské unie Editoři: Michal Mravinač, M.A. Prof. PhDr. Michal Klíma, CSc. Vydavatel: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Kardinála Berana 1157/32, Plzeň, ve spolupráci s Vysokou školou veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s., Dubečská 900/10, Praha 10 - Strašnice, Jazyková korektura: PhDr. Jana Codlová Tisk: Jaroslav Samek, Dolnokubínská 1451, Pelhřimov ISBN (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.) ISBN (Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, o.p.s.)

3 Obsah Předmluva část Současné trendy v jednáních o budoucnosti evropské unie Budoucnost Evropské ústavní smlouvy: možné scénáře a dosavadní vývoj PhDr. Jan Karlas, M.A. Evropa projektů nebo jeden velký projekt? JUDr. Jiří Georgiev Evropská ústavní smlouva a budoucí perspektiva Evropské unie (teze) Prof. Ing. Jaroslav Jakš, DrSc. Komunitarizace bez Ústavy? Diskuse o rozsahu legislativních pravomocí Společenství v oblasti trestního práva JUDr. Lenka Pítrová, CSc. 2. část Evropská ústavní smlouva a její vybrané aspekty Evropská ústava z pohledu konstituční ekonomie PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Ochrana práv osob v systému evropské justiční spolupráce - dnes a podle Ústavní smlouvy JUDr. Ing. Jiří Zemánek, CSc. Společná zahraniční a bezpečnostní politika ve Smlouvě o ústavě pro Evropu Mgr. Tomáš Weiss Ministr zahraničních věcí Evropské unie - hledá se sólista mnohohlasné Evropy. 90 Bc. Jan Moravec Zachrání Německo evropskou ústavní smlouvu? Mgr. Tomáš Nigrin Fotografie z konference

4

5 Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou další ze série vědeckých sborníků vydaných Vysokou školou veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze (VŠVSMV). Tentokrát jsme se zaměřili na Smlouvu o ústavě pro Evropu a aktuální vývoj kolem institucionální reformy Evropské unie. Sborník představuje výsledek práce skupiny předních odborníků na problematiku Evropské unie, kteří se zapojili do veřejné debaty na kontroverzní téma Evropské ústavní smlouvy. 1 Tato otázka je v současné době opětovně centrem pozornosti, neboť v lednu 2007 zahájilo svou činnost německé předsednictví Evropské unie, jehož hlavní prioritou je právě docílit posunu v otázce přijetí Evropské ústavní smlouvy. Avšak sborník, jenž držíte v rukou, si neklade za cíl pouze rozvířit aktuální debatu. Jednotlivé příspěvky otevírají principiální otázky fungování Evropské unie a role členských států v této organizaci. Podrobují kritice některé zažité polopravdy a mýty. Jejich cílem je poskytnout čtenáři látku k přemýšlení o fundamentálních otázkách mezinárodních právních, politických a ekonomických vztahů v Evropě, které překonávají horizont momentálních problémů a potřeb. Články, které zde naleznete, tedy neobhajují jednu předem danou názorovou linii. Tento sborník představuje otevřenou platformu umožňující předním odborníkům svobodně se vyjádřit k danému tématu, nezávisle na jejich názorovém zaměření. Odborné statě, jež tvoří většinu tohoto sborníku, byly nejprve publikovány formou příspěvků na konferenci s názvem Budoucnost Evropské ústavní smlouvy? pořádané dne 2. prosince 2006 Vysokou školou veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze. Konference byla realizována ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů a Českou společností pro politické vědy za laskavé finanční podpory Konrad-Adenauer-Stiftung v prostorách nové budovy VŠVSMV na Žižkově. Jednalo se vlastně o jakousi veřejnou premiéru po náročné renovaci těchto prostor a celá akce se setkala s vysoce pozitivními ohlasy ze strany odborníků i studentů, kteří se jí účastnili. Takový úspěch by byl sotva možný, nebýt podpory zmíněných partnerů VŠVSMV a skvělé týmové spolupráce všech pracovníků VŠVSMV, kteří se na přípravě podíleli. Patří jim dík i uznání. Tematicky jsem se rozhodl tento sborník rozdělit do dvou částí: první obsahuje čtyři, druhá pět příspěvků, které se navzájem doplňují. V první se zaměříme na současné trendy v jednáních o budoucnosti Evropské unie. Autoři v ní mapují a rozebírají možné scénáře vývoje a podrobují kritice jak návrh Evropské ústavní smlouvy, tak i alternativy, které se smlouvou nepočítají. Druhá část se věnuje přímo Evropské ústavní smlouvě a jejím vybraným aspektům. Diskuzi o současných trendech v jednáních o budoucnosti Evropské unie otevírá Jan Karlas z Ústavu mezinárodních vztahů. Ve svém příspěvku rozebírá současný stav institucí EU a tlaky na reformu rozhodovacího systému. Věnuje se 1 Příspěvky v tomto sborníku nemusí vždy reflektovat postoj editorů či představitelů VŠVSMV.

6 také situaci po negativních výsledcích referend ve Francii a Nizozemí a nastiňuje čtyři možné cesty, kterými se může vývoj reformy EU ubírat. Jiří Georgiev ze Senátu ČR navazuje debatou nad rozšiřováním a prohlubováním evropské integrace. Jeho přípěvek zastává stanovisko, že po posledním rozšíření se stále více rozevírají nůžky mezi projektem prohlubování a projektem rozšiřování. Jeho analýza tohoto fenoménu se opírá o domácí politickou situaci v evropských státech a mimo jiné v ní demonstruje, kterak se domácí politika odráží na celoevropském dění. Jaroslav Jakš z VŠVSMV svůj příspěvek pojal jako třináct tezí, kde se důkladně zamýšlí nad prospekty reformy EU a také vyvrací mýtus, že neúspěšná ratifikace Evropské ústavní smlouvy představuje krizi evropské integrace, jak hlásají někteří odpůrci evropské integrace, ale i někteří její příznivci. Lenka Pítrová, vedoucí oddělení pro záležitosti EU Parlamentního institutu ČR, ve svém příspěvku prezentuje extenzivní právní analýzu komunitarizačního procesu politik III. pilíře EU (tedy policejní a justiční spolupráce), jenž probíhá téměř bez vědomí veřejnosti, aniž by byla ratifikována Evropská ústavní smlouva. Ukazuje, kterak aktivismus Evropského soudního dvora (ESD) a Komise mohou ovlivňovat a posunovat integrační proces, aniž by došlo k reformě smluvního základu. Rozbor Evropské ústavní smlouvy a jejích vybraných aspektů zahajuje Marek Loužek z Centra pro politiku a ekonomiku. Jeho stať zkoumá návrh Evropské ústavní smlouvy z pohledu konstituční politické ekonomie. Rozebírá důkladně její jednotlivé části a dochází k závěru, že jejím přijetím by EU získala kvazi-federální charakter. Jiří Zemánek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy předkládá sofistikovaný právní výklad dopadu kapitoly Evropské ústavní smlouvy zabývající se základními lidskými právy. Vysvětluje přínos tohoto dokumentu pro právní jistotu jedinců i soudů v otázkách III. pilíře Evropské unie a porovnává jej se současným stavem, jenž pokládá za ne zcela optimální. Tomáš Weiss z Institutu pro evropskou politiku Europeum doplňuje tyto dvě předchozí studie extenzivním rozborem úprav, jež byly v rámci návrhu Evropské ústavní smlouvy mířeny do oblasti, která v současnosti tvoří II. pilíř EU, čili Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Jeho práce ukazuje, že přijetím tohoto návrhu by nedošlo k přenesení pravomocí nad zahraniční politikou z národní úrovně do Bruselu. Demonstruje také, že navrhovaná reforma nepřinese zásadní zlom ani výrazné zefektivnění rozhodování v této oblasti. Na příspěvek Tomáše Weisse navazuje Jan Moravec z agentury CzechInvest. Ve svém článku se detailně věnuje problému zahraničněpolitické reprezentace EU, respektive její nejednotnosti. Nejednou v minulosti zazněla kritika od partnerů ze Spojených států, že EU chybí jedno telefonní číslo, kam by bylo možné zavolat pokaždé, když je třeba řešit problém týkající se vnějších vztahů

7 EU. Jedním z cílů návrhu Smlouvy o ústavě pro Evropu byla i snaha řešit tento problém a odstranit až schizofrenicky nejasné rozdělení kompetencí v otázkách zahraniční politiky. Do jaké míry se v návrhu zmíněný cíl podařilo naplnit se dočtete právě v tomto příspěvku. Celek uzavírá Tomáš Nigrin, jenž je analytikem Europea, který ve svém příspěvku přináší hloubkový pohled do zákulisí příprav německého předsednictví EU v první polovině roku Německá politická reprezentace je rozhodnuta v jeho průběhu napnout všechny síly k ratifikaci Evropské ústavní smlouvy, byť v okleštěné podobě. Z jeho studie vyplývá, že přes nemalý potenciál německých vládních orgánů bude tento úkol takřka nesplnitelný. Věřím, že tento sborník se stane cennou pomůckou pro všechny, kteří cítí potřebu se lépe orientovat v problematice reformy EU a Evropské ústavní smlouvy. Nejen akademické obci, ale i široké veřejnosti je zde dána možnost porozumět lépe těmto složitým otázkám, které budou mít zásadní význam i pro nás v České republice. Závěrem bych rád uvedl jednu malou zajímavost: poté, co na naší konferenci Budoucnost Evropské ústavní smlouvy? zazněly všechny příspěvky a proběhla živá diskuze, provedli jsme mezi cca 100 přítomnými účastníky neformální anketu. Zeptali jsme se na tři otázky: kdo by hlasoval pro Evropskou ústavní smlouvu v současné podobě, kdo by hlasoval pro změnu tohoto dokumentu a kdo by rád viděl celý projekt smetený ze stolu. Naprostá většina se vyjádřila pro změnu současného návrhu Evropské ústavní smlouvy a cca třetina lidí jej odmítla úplně. Pro jeho prosazení v současné podobě nebyl nikdo. Domnívám se, že tato anketa je poměrně zajímavou ukázkou informovaného veřejného mínění. Michal Mravinač 2 2 Michal Mravinač, M.A. je akademickým pracovníkem na Department of International Relations and European Studies Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů, Dubečská 900/10, Praha 10;

8

9 1. část SOUČASNÉ TRENDY V JEDNÁNÍCH O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ UNIe

10

11 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy 11 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy: možné scénáře a dosavadní vývoj Jan Karlas Tento příspěvek se soustředí na nástin možných scénářů týkajících se dalšího vývoje institucionální reformy Evropské unie (EU) po odmítnutí Evropské ústavní smlouvy (dále ústavní smlouva) v referendech ve Francii a Nizozemsku v květnu a červnu Uvedenou problematikou se zabývá druhá část příspěvku. Po představení jednotlivých scénářů se potom ve třetí části příspěvku zabývám tím, jak se k institucionální reformě v současnosti stavějí nejdůležitější političtí aktéři EU. Před analýzou zmíněných scénářů a politických preferencí však v první části příspěvku vymezuji současný kontext institucionální reformy EU. Tento kontext vyplývá zejména z již zmíněného, zhruba rok a půl starého negativního vyjádření francouzských a nizozemských voličů k ústavní smlouvě. Situace po nepřijetí ústavní smlouvy Navzdory de facto zmrazení ratifikace ústavní smlouvy v důsledku francouzského a nizozemského referenda se EU v současnosti nenachází ve stavu krize. V minulosti se přitom ozývaly hlasy, podle kterých mělo možné nepřijetí ústavní smlouvy vést k paralýze a konfliktům uvnitř Unie. Toto přesvědčení o fatálních důsledcích nepřijetí ústavní smlouvy vycházelo z předpokladu, že úsilí vložené do přípravy ústavní smlouvy se přetaví v deziluzi a frustraci. 2 Politická elita EU však reagovala na zmrazení ratifikace poměrně aktivním a součinným způsobem. Již v červnu 2005 se Evropská rada shodla na zahájení tzv. období reflexe (the period of reflection), které se má věnovat situaci vyznačující se znepokojeními a obavami občanů členských států EU (dále členské státy), které vypluly na povrch v souvislosti s francouzským a nizozemským referendem (Evropská rada 2005). O rok později se potom stejné těleso usneslo na přijetí tzv. dvoukolejného přístupu (two-track approach), v jehož rámci má být reflexe nad současným stavem EU doplněna o implementaci projektů stavějících na současném smluvním základě Unie (Rada EU 2006). EU má tímto způsobem dosáhnout hmatatelných výsledků, které občané očekávají (jedná se o první trajektorii dvoukolejného přístupu, označovanou jako Evropa výsledků nebo projektů ). Současně by ovšem Unie měla na bázi období reflexe pokračovat v diskusi s občany o žádoucí podobě integrace (druhá trajektorie dvoukolejného přístupu). 1 PhDr. Jan Karlas, M.A., Ústav mezinárodních vztahů, Praha, 2 Viz např. vystoupení Josefa Janninga na konferenci Role Evropské ústavní smlouvy a důsledky ratifikačního procesu uspořádané 5. dubna 2005 v Praze.

12 12 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy To, zda období reflexe a Evropa projektů přinesou konkrétní výsledky, zůstává v tuto chvíli ještě nejisté. Skutečnost, že členské státy EU dokázaly velmi brzy po krachu ústavní smlouvy ve Francii a Nizozemsku narýsovat další společný postup, však svědčí o tom, že EU se v současnosti nachází blíže zdárnému pokračování integrace nežli vnitřní stagnaci a konfliktům (opatrnější hodnocení viz např. Lippert Goosmann 2006; opačný pohled viz např. Cohen- Tanugi 2005). Do určité míry si snad lze představit i to, že neschválení ústavní smlouvy by mohlo představovat další z těch okamžiků evropské integrace, kdy prvotní nezdar mobilizuje členské státy k nové spolupráci a posléze vede k dalšímu prohloubení integrace. Takovou situací již evropský integrační proces prošel několikrát: např. iniciativa vedoucí k přijetí samotných Římských smluv v roce 1957 bývá přičítána mj. i pohřbení projektu Evropského obranného společenství o tři roky dříve. Příčiny vzniku Evropské bezpečnostní a obranné politiky v roce 1999 zase mnozí spatřují také v marginální roli, kterou Unie sehrála v kosovské krizi na počátku stejného roku. Evropská integrace jako taková se těší i podpoře převážné části občanů členských států, přičemž tato podpora v nedávném období ještě mírně vzrostla. Podle šetření Eurobarometru z poloviny roku 2006 podporuje členství v EU 55 % občanů (TNS Opinion & Social 2006). Podpora členství v Unii přitom ve srovnání s minulým šetřením vzrostla o 5 procent. Stejně tak zhruba polovina občanů považuje členství v EU za přínosné (54 %) a chápe Unii pozitivně (50 %). Také v obou těchto směrech kladné přesvědčení o EU vzrostlo (o 2 a 6 procent). Zmíněné výsledky se na jednu stranu nemusí nutně jevit jako důkaz o výrazných sympatiích občanů s evropskou integrací (skeptické hodnocení postoje veřejnosti k EU viz např. Cohen Tanugi 2005). V situaci obecně poměrně kritického postoje veřejnosti k politickým elitám, který v členských státech nyní panuje, však tyto výsledky ukazují, že EU má u občanů poměrně solidní podporu. Připomeňme navíc ještě často zmiňovaný fakt, že francouzští ani nizozemští voliči neodmítli ústavní smlouvu proto, že by nesouhlasili s evropským integračním procesem jako takovým a s jeho pokračováním. V obou zemích hrály důležitou roli vnitropolitické motivy. Pokud se důvody pro odmítnutí ústavní smlouvy týkaly evropské integrace, vyjadřovaly negativní postoj veřejnosti k některým jejím současným aspektům, a nikoliv jejich nesouhlas s integrací jako takovou. Francouzští voliči v této souvislosti vyjádřili svoji obavu ze ztráty francouzského vlivu v Unii a z jejího dalšího rozšiřování (viz např. Euractiv 2005a). V případě části z nich šlo do určité míry i o negativní postoj k ústavní smlouvě jako takové, konkrétně k jejímu domnělému upřednostnění liberálního modelu před modelem sociálním. V Nizozemsku se zase do neschválení ústavní smlouvy promítlo rozčarování veřejnosti z důsledků společné evropské měny a z postavení jejich země jako tzv. čistého plátce do unijního rozpočtu (viz např. Euractiv 2005b). Stejně jako ve Francii i v Nizozemsku se také setkalo s odporem rozšiřování

13 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy 13 EU, ale na rozdíl od Francouzů měli Nizozemci výraznější odpor i k případnému omezování suverenity jejich země v důsledku další integrace. Navzdory tomu, že se EU po nezdaru ratifikace ústavní smlouvy nepotýká s vyloženou krizí, bezpochyby čelí řadě závažných problémů. Mezi tyto problémy patří mimo jiné i politická nejistota vyplývající z narušení dosavadních pravidel demokracie EU. Jádro tohoto problému spočívá v tom, že v souvislosti s přímým zapojením občanů do ratifikace ústavní smlouvy došlo ke zpochybnění tradičního vymezení a institucionalizace demokracie v rámci institucionální struktury Unie. Demokratičnost EU považuje značné množství zainteresovaných za nedostatečnou. Kolem této otázky dokonce probíhá dlouhodobá a intenzivní diskuse označovaná jako tzv. diskuse o demokratickém deficitu EU (viz např. Schmitter Majone Moravcsik 2000). Ačkoliv se názory na míru demokratického charakteru Unie mohou lišit, její institucionální struktura nepochybně určité demokratické prvky obsahuje. Z hlediska našeho argumentu je klíčové to, že v minulosti se EU orientovala na dosahování demokratického charakteru nepřímým způsobem, konkrétně prostřednictvím dělby moci mezi institucemi Unie a mezi Unií a členskými státy a také prostřednictvím nepřímé veřejné kontroly prováděné Evropským parlamentem. Dělba moci mezi institucemi EU spočívá na tom, že většina z pravomocí každé z hlavních unijních institucí se týká pouze jednoho z hlavních typů politické moci (viz např. Karlas 2006b; srov. též Moravcsik 2004). Působnost Rady EU (dále Rada) a Evropského parlamentu tak spadá především do oblasti zákonodárné moci, zatímco Evropská komise (dále Komise) disponuje zejména výkonnými pravomocemi a Soudnímu dvoru náleží pravomoci soudní. Stejně tak existuje i určitá dělba moci mezi Unií a členskými státy, která v prvé řadě staví na principu tzv. subsidiarity. Podle tohoto principu by EU měla konat pouze tehdy, když nelze daných cílů dosáhnout na úrovni členských států (nebo ještě nižších celků). Nepřímá veřejná kontrola se potom opírá o existenci Evropského parlamentu jako instituce, která reprezentuje občany a jejíž členové jsou občany voleni. Naopak až na výjimky nebyla v minulosti v politickém procesu EU zastoupena přímá demokracie, zejména referendum jako zásadní mocenský nástroj spojený s přímou demokracií. O revizi základních smluvních dokumentů EU hlasovali až do poloviny současného desetiletí občané pouze tří členských států Dánska, Francie a Irska (srov. Wikipedia 2006). 3 Tento stav ovšem zásadně změnila právě ratifikace ústavní smlouvy, kdy se referendum konalo ve čtyřech členských státech (Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko) a šest dalších členských států 3 Irsko vypsalo referendum k ratifikaci Jednotného evropského aktu (JEA), Maastrichtské smlouvy, Amsterodamské smlouvy i Smlouvy z Nice. V Dánsku se konalo referendum k JEA, Maastrichtské smlouvě a Amsterodamské smlouvě. Ve Francii proběhlo referendum pouze v souvislosti s Maastrichtskou smlouvou.

14 14 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy uspořádání referenda plánovalo. 4 Pokud by tedy schvalování ústavní smlouvy pokračovalo, došlo by k uplatnění této procedury ve více než třetině členských států. Využívání referenda na jednu stranu představuje pouze jeden z možných zdrojů demokratické povahy EU a často se objevuje důraz spíše na posilování tradičních zdrojů demokratičnosti Unie (viz výše uvedená dělba moci a nepřímá veřejná kontrola). Na druhou stranu však někteří z těch, kteří se k demokratičnosti EU vyjadřují, referendum vyzdvihují. Například Dan O Brien a Daniel Keohane se ve svém příspěvku z roku 2003 domnívají, že pokud má Unie podstatnějším způsobem pokročit v odstraňování demokratického deficitu, musí dojít k výraznějšímu používání referenda (O Brien Keohane 2003). Referendum může v pojetí obou autorů zvýšit legitimitu EU z následujících čtyři důvodů. Za prvé, referendum by vedlo ke zvýšení zájmu veřejnosti o EU. Za druhé, referendum by přispělo k nárůstu informovanosti veřejnosti o Unii. Za třetí, přímé zapojení občanů prostřednictvím hlasování by vneslo energii do integračního procesu. Za čtvrté, O Brien a Keohane upozorňují i na to, že veřejnost má o přímé zapojení do politického procesu EU zájem (diskuse o roli referenda viz také např. de Schoutheete 2006 a Swieboda 2006). Rozhodnutím o rozsáhlém využití referenda při schvalování ústavní smlouvy došlo v každém případě ke zpochybnění stávajících pravidel demokracie EU. 5 Zda jde o pozitivní, nebo negativní krok z hlediska demokracie ponechávám v tomto příspěvku stranou. Jisté je to, že pokud EU nedojde k nějakému rámcovému rozhodnutí o další roli přímé demokracie a referenda v politickém procesu Unie, bude důsledkem uvedeného zpochybnění unijních pravidel demokracie politická nejistota. Možné scénáře budoucího vývoje institucionální reformy Ve spojitosti s institucionální strukturou EU se jako jeden z dalších závažných problémů, které musí Unie nyní řešit, jeví zejména nedostatky v efektivitě unijních institucí. Právě tyto nedostatky patřily k jednomu z důvodů pro pokračování institucionální reformy i po schválení poslední revize Smlouvy o EU v podobě tzv. Smlouvy z Nice (viz např. Baldwin 2006). I jeden z hlavních obecných argumentů zastánců ústavní smlouvy zněl, že smlouva výrazně přispěje ke zvýšení efektivity institucí Unie (srov. např. Centre for European Reform 2004; Grevi 2004; Karlas 2006a; Kurpas Crum 2005; The EPC Convention Team 2003). 4 Jednalo se o Českou republiku, Dánsko, Irsko, Polsko, Portugalsko a Velkou Británii. Viz opět Wikipedia (2006). 5 Závažnost tohoto kroku podtrhuje negativní výsledek referend ve dvou členských státech (ve Francii a Nizozemsku), který ukazuje, že přijetí principu přímé demokracie ze strany EU v rámci ratifikace ústavní smlouvy není pouze obecnou politickou otázkou, ale může zásadně formovat i další vývoj integračního procesu.

15 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy 15 Podle jedné z provedených analýz odhalují neefektivitu institucí EU především následující čtyři faktory: 1) zpomalení rozhodovacího procesu, 2) eroze stávajících ekonomických politik, 3) tendence k opožděnému reformnímu úsilí a 4) narůstající používání tzv. mezivládní metody integrace. 6 Za prvé, mezi příklady znázorňující zpomalení rozhodovacího procesu patří např. přijímání směrnice o službách v letech Ačkoliv se obsah směrnice ve skutečnosti vyznačuje veskrze administrativní povahou, její přijímání si vyžádalo celé tři roky. Za druhé, eroze existujících ekonomických politik se projevuje např. tím, že Komise musí stále častěji intervenovat v oblasti politiky volné hospodářské soutěže. Za třetí, EU má zřetelný sklon k opožděnému reformnímu úsilí. Toto úsilí má pak nutně reaktivní povahu. Za čtvrté, nabývající význam mezivládní metody ztělesňuje mimo jiné implementace Lisabonské strategie. Pro tuto implementaci totiž neexistuje žádný unijní nástroj a spočívá plně v rukou členských států. Pokud se týče nedostatečné efektivity jednotlivých institucí, na úrovni Rady patří mezi hlavní problémy nedostatečné překážky pro vytváření blokačních koalic, omezená koherence pramenící z rozdělení Rady do různých formací a nevyhovující oddělení zákonodárných a výkonných pravomocí (Maurer 2006). Další nedostatky ve fungování Rady vycházejí ze slabého postavení Vysokého zmocněnce pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) i předsednictví Rady. V souvislosti s Komisí podle některých hodnocení zase dochází k oslabování její kolektivní identity (Peterson 2006). Podle této perspektivy Komise získává s postupující integrací více pravomocí a její role narůstá. Daň za toto posilování se však dostavuje mj. v podobě oslabování jednotící role předsedy Komise. Méně zřetelného charakteru však dosahuje konsensus ohledně míry a konkrétních příčin nedostatečné efektivity institucí EU, a to nejen mezi politickou elitou, ale také na úrovni odborné veřejnosti. Například podle Helen Wallace a Fiony Hayes-Renshaw dosahuje produktivita Rady překvapivých výsledků, a to navzdory rozšíření EU, nepříliš potěšitelnému stavu unijní ekonomiky a konfliktnímu politickému prostředí uvnitř Unie (Wallace Hayes-Renshaw 2006). Slabé výsledky v rozhodování Rady se podle obou autorek omezují na oblasti, ve kterých členské státy čelí domácím překážkám, které jim brání přijímat politické změny a reformy. Wallace a Hayes-Renshaw sice nepopírají existenci určitých problémů ve fungování Rady, ale odmítají, že by tento stav pramenil ze stále omezeného používání hlasování kvalifikovanou většinou. Nedostatečná efektivita unijních institucí, ale také chybějící konsensus o její míře a hlavních příčinách, budou patřit k jednomu z důležitých faktorů ovlivňujících budoucnost institucionální reformy EU, a tedy i ústavní smlouvy. Ačkoliv se jednotlivé odborné analýzy, které se zabývají dalším vývojem institucionální 6 Viz příspěvek nejmenovaného německého akademika na kulatém stolu Europe in a Process of Change uspořádaném října 2006 v Mnichově.

16 16 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy reformy, většinou rozcházejí v počtu konkrétních možných scénářů tohoto vývoje, shodují se na jeho možné podstatě (viz např. Baldwin 2006; Crossick 2006; Euractiv 2006a; Kurpas Schönlau 2006; Münchau 2005; de Schoutheete 2006). Bližší posouzení této podstaty mě vede k závěru, že v současnosti se Unii nabízejí čtyři následující základní scénáře: 1) odložení institucionální reformy, 2) přijetí ústavní smlouvy, 3) implementace dílčích částí ústavní smlouvy a 4) vytvoření nové smlouvy. Odložení institucionální reformy jako první ze zmíněných scénářů by znamenalo, že by se EU na určitou dobu přestala reformou své institucionální struktury zabývat. Namísto toho by se její úsilí soustředilo na reformu unijních politik, např. na vytváření účinných ekonomických strategií. Tento scénář by uvítali ti, podle kterých se EU v minulosti příliš ponořila do snahy o změnu institucí, a naopak zanedbala zefektivňování konkrétních politik. Další tři uvedené scénáře na rozdíl od prvního scénáře počítají s tím, že institucionální reforma by pokračovala i nadále. V případě naplnění druhého ze scénářů by k uskutečnění institucionálních změn vedlo přijetí ústavní smlouvy. Většina zainteresovaných si nicméně uvědomuje, že snaha o přijetí dokumentu, který byl již jednou odmítnut ve dvou referendech, by zřejmě neměla příliš velké šance na úspěch. Relevanci tomuto postupu však podle některých dodává možnost připojit ke stávajícímu textu ústavní smlouvy dodatky. Mohlo by se přitom jednat buď o dodatky s všeobecnou platností, nebo o dodatky přinášející specifické výjimky některým členským státům. V obou případech by se obsah dodatků týkal otázek souvisejících s negativním postojem veřejnosti k integraci. Tato doplňující ustanovení by se tedy měla týkat především oblastí, které stály (vedle dalších faktorů) v pozadí odmítnutí smlouvy v obou referendech z jara a léta 2005 (Francie sociální politika, Nizozemsko subsidiarita). Pokud by došlo k přijetí třetího ze scénářů, EU by implementovala vybrané dílčí části ústavní smlouvy (v souvislosti s tímto scénářem se v současnosti používá anglický termín cherry-picking ). V takovém případě by se muselo jednat o ustanovení slučitelná s v současnosti platnou Smlouvou z Nice. Z hlediska provedení implementace lze rozlišit tři následující kategorie ustanovení obsažených v ústavní smlouvě: ustanovení 1) nevyžadující změnu smlouvy, 2) vyžadující změnu smlouvy a 3) vyžadující změnu smlouvy provádějící přenos kompetencí nebo kontroly z národní úrovně na úroveň EU (Kurpas 2005). Do první kategorie v zásadě spadají taková ustanovení, které nemění nebo nedoplňují obsah primárního práva Unie. Mezi taková ustanovení ústavní smlouvy patří např. snížení počtu členů Komise, zřízení postu ministra zahraničí nebo zavedení práva občanů na legislativní iniciativu (podrobněji viz Kurpas 2005). K implementaci těchto změn by postačoval právní akt Rady nebo meziinstitucionální dohoda mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem. Již v červnu tohoto roku se Unie tímto způsobem rozhodla, že některá zasedání Rady budou probíhat veřejným způsobem. Naopak přijetí změn náležejících do dalších dvou kategorií

17 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy 17 by vyžadovalo jejich ratifikaci jednotlivými členskými státy. Změny zasahující do primárního práva by mohly být připojeny formou dodatků ke Smlouvě z Nice. Existuje i možnost provedení těchto změn v rámci přístupové smlouvy Chorvatska, která by mohla být uzavřena v roce 2009 a bude mít charakter dokumentu primárního práva. 7 Jestliže by se členské státy dohodly na tom, že vytvoří novou smlouvu (poslední ze čtyř možných scénářů), jako východisko pro tuto smlouvu by velmi pravděpodobně sloužil současný text ústavní smlouvy. Ústavní smlouva totiž představuje velmi komplexní a podrobný dokument. Lze proto očekávat, že při vymezování obsahu nové smlouvy by členské státy stejně dospěly k otázkám a řešením, které zahrnuje již ústavní smlouva. Vytvoření nové smlouvy by se nicméně mohlo uskutečnit ve dvou různých variantách. Podle první varianty by došlo ke zkrácení ústavní smlouvy o některou z jejích částí. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje možnost zahrnout do upravené smlouvy pouze první a druhou část současné ústavní smlouvy a vypustit její třetí část. Současně se však objevuje i názor, že první a třetí část ústavní smlouvy se natolik vzájemně podmiňují, že úplné vypuštění třetí části nelze provést. Druhá ze zmíněných variant naopak předpokládá, že by došlo k vyjednávání o tom, která jednotlivá ustanovení ústavní smlouvy do nové smlouvy zahrnout. Dosavadní postoje uvnitř EU od poloviny roku 2005 Již v průběhu prvních zhruba 12 měsíců od odmítnutí ústavní smlouvy ve Francii a Nizozemsku (do konce května 2006) si mezi různými politickými aktéry EU získaly určitou podporu všechny čtyři z popisovaných scénářů (podrobněji viz Karlas 2006c). Odložení institucionální reformy podporovala v uvedeném období britská vláda, nizozemská vláda a poněkud překvapivě také předseda Komise José Barroso. Patrně nejsilněji tento postup obhajoval britský premiér Tony Blair, podle kterého měla EU ve vzniklé situaci hledat především program pro řešení ekonomických otázek a teprve poté se věnovat institucionální reformě. Obdobný postoj zaujal také Barroso. Přijetí ústavní smlouvy v původní podobě podporovala většina německých politiků a dále např. i španělská vláda. Za přijetí ústavní smlouvy se postavila i dvě největší uskupení v Evropském parlamentu, tedy Evropská lidová strana- Evropští demokraté (EPP-ED) a Strana evropských socialistů (PES). Ten postoj určil i výslednou pozici parlamentu zakotvenou v jeho Rezoluci k období reflexe (Evropský parlament 2006). Rezoluce navrhla doplnění ústavní smlouvy o dodatky a její opětovné předložení k ratifikaci. K implementaci dílčích částí ústavní smlouvy vyzval stávající francouzský prezident Jacques Chirac. Ten (na rozdíl od Blaira) ve svých vyjádřeních k aktuál- 7 Tato možnost byla zmíněna nejmenovaným polským akademikem na kulatém stolu Evropská unie po období reflexe co bude následovat? uspořádaném 9. listopadu 2006 v Praze.

18 18 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy nímu stavu integrace kladl stejný důraz na reformu politik i institucí. V souvislosti s institucionální reformou hovořil Chirac především o zavedení těch ustanovení ústavní smlouvy, která jsou v souladu se Smlouvou z Nice. Zdůrazňoval zejména zřízení funkcí předsedy Evropské rady a ministra zahraničí EU. Pokud se týče vytvoření nové smlouvy, variantu zkrácení ústavní smlouvy podpořil nejvýrazněji prezidentský kandidát francouzské pravice Nicolas Sarkozy. Sarkozy přímo hovořil o vypuštění třetí části současného textu ústavní smlouvy. Vyjednání nové smlouvy zase prosazovali hlavně představitelé menších uskupení v Evropském parlamentu, konkrétně liberálů (Adrew Duff) a Zelených (Johannes Voggenhuber). Všechny čtyři scénáře se těšily, byť s různou intenzitou, podpoře i v průběhu druhé poloviny roku V přístupech některých aktérů došlo nicméně k určitým posunům. Zřejmě nejvýznamnější změnu prodělala pozice Komise reprezentovaná jejím předsedou Barrosem. Jestliže Barroso zpočátku podporoval odložení institucionální reformy, v průběhu roku 2006 začal preferovat implementaci částí ústavní smlouvy na základě Smlouvy z Nice (Taylor 2006a). Předseda Komise konkrétně vyzval k zavedení hlasování kvalifikovanou většinou a procedury spolurozhodování v oblasti trestních věcí a justice, k reformám v oblasti vnějších vztahů a také ke zvýšení zapojení národních parlamentů do rozhodovacího procesu EU (European Voice 2006; Taylor 2006b) (současně kladl důraz na reformy politik). Za výzvu k implementaci jednotlivých částí ústavní smlouvy se Barrosovi dostalo kritiky ze strany Evropského parlamentu (Taylor 2006b, c). Proti realizaci dílčích částí ústavní smlouvy vystoupila i Belgie. Situace v Komisi se ovšem vyznačuje rozdílnými pohledy. Zatímco Barroso zůstává skeptický k možnosti přijetí ústavní smlouvy ve stávající podobě, například komisařka pro institucionální vztahy a komunikační strategii Margot Wallström zvažování této možnosti podporuje (Euractiv 2006b, c). V druhé polovině roku 2006 přinesly mezinárodní sdělovací prostředky také vůbec poprvé obsáhlejší vyjádření prezidentské kandidátky francouzských socialistů Ségolène Royal k budoucnosti institucionální reformy a ústavní smlouvy. Socialistická kandidátka vyjádřila v zásadě podporu vyjednávání o nové smlouvě. Zdůraznila nicméně prioritu reforem v sociální oblasti před změnami institucí. Nezměněný přístup lze naopak pozorovat u německé kancléřky Angely Merkel a u Evropského parlamentu. Jak Merkel, tak dvě hlavní parlamentní frakce trvají na tom, že nejvhodnější řešení představuje přijetí ústavní smlouvy v její stávající podobě (tuto možnost prosazuje zejména poslanec PES Jo Leinen). Také Sarkozy nadále trvá na přijetí ústavní smlouvy v podobě zkrácené o její třetí část. Svou původní pozici si udržuje i představitel liberálů Duff, který prosazuje vyjednání stávajícího ústavního textu do nové podoby.

19 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy 19 Závěr Přestože se EU navzdory nezdaru ratifikace ústavní smlouvy nenachází ve stavu krize, stojí zcela jistě před řadou závažných problémů. Mezi nejzávaznější z těchto problémů patří narušení dosavadních pravidel demokracie EU. V tomto příspěvku jsem ponechal stranou, zda jde o pozitivní, nebo negativní krok z hlediska demokracie. Bez přesnějšího vymezení uvedených pravidel, ať již na základě opětovného zdůraznění nepřímé demokracie anebo přijetí referenda jako standardního prvku unijního politického procesu, však bude tento krok v každém případě zdrojem politické nejistoty. Jeden z dalších závažných problémů Unie představuje nedostatečná efektivita jejích institucí. Podle z prvního z možných scénářů budoucího vývoje institucionální reformy EU by Unie tuto reformu na určitou dobu odložila. Naopak další tři scénáře počítají s brzkým pokračováním institucionální reformy a tedy i s určitým naplněním ústavní smlouvy. Vzhledem ke své komplexnosti a podrobnosti bude totiž ústavní smlouva pravděpodobně představovat základ jakýchkoliv institucionálních změn, které by EU mohla v blízké budoucnosti přijmout. Podle uvedených scénářů by mohlo dojít k přijetí ústavní smlouvy ve stávající podobě, k implementaci jejích dílčích částí anebo k vytvoření nové smlouvy. Každý z těchto scénářů zatím nachází u určité části politických aktérů EU podporu. Seznam použité literatury Baldwin, Richard E Trail to failure: History of the constitutional rejection and implications for the future. Brusel: Centre for European Policy Studies. Centre for European Reform The CER guide to the EU s constitutional treaty. Londýn: Centre for European Reform. Cohen Tanugi, Laurent The end of Europe? Foreign Affairs 84, č. 6, Crossick, Stanley A three-pronged approach to saving the constitution. European Voice 12, č. 20. De Schoutheete, Philippe Scenarios for escaping the constitutional impasse. Europe s World 2006, č. 3, Euractiv. 2005a. European Showdown in France, 26. května 2005, (http://www. euractiv.com/en/constitution/european-showdown-france/article ) Euractiv. 2005b. Netherlands and EU: A Love Affair Turned Sour, 1. června 2005, (http://www.euractiv.com/en/constitution/netherlands-eu-love-affairturned-sour/article ) Euractiv. 2006a. Constitutional Treaty: the reflection period, 1. června 2006, (http://www.euractiv.com/en/constitution/constitutional-treaty-reflectionperiod/article )

20 20 Budoucnost Evropské ústavní smlouvy Euractiv. 2006b. Wallström defends substance of the Constitution, 22. listopadu 2006, (http://www.euractiv.com/en/constitution/wallstrom-defends-substance-constitution/article ) Euractiv. 2006c. Interview with Jo Leinen, MEP and chairman of the Committee on Constitutional Affairs, 25. listopadu 2006 (http://www.euractiv.com/en/ constitution/interview-jo-leinen-mep-chairman-committee-constitutionalaffairs/article ) European Voice Political iceberg imperils foreign policy voyage. European Voice 12, č. 22. Evropský parlament European Parliament resolution on the period of reflection: the structure, subjects, and context for the assessment of the debate on the European Union, 19. ledna 2006 (http://www.europakonvent.info/europakonvent/materialen/psfile/download/98/berichten438364f pdf) Evropská rada Declaration by heads of state or government of the member states of the European Union on the ratification of the treaty establishing a Constitution for Europe, (http://ue.eu.int/uedocs/cms_data/ docs/pressdata/en/ec/85325.pdf) Grevi, Giovanni Light and shade of a quasi-constitution: An assessment. EPC Issue Paper č. 14. Brusel: European Policy Centre. Karlas, Jan. 2006a. Přijetí Evropské ústavní smlouvy přínosy a ztráty. In: Evropská integrace a evropská veřejnost. Ed. Jan Karlas. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, Karlas, Jan. 2006b. Evropská integrace a demokracie: shoda o demokratickém deficitu a spory o jeho nevyhnutelnosti. In: Evropská integrace a evropská veřejnost. Ed. Jan Karlas. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, Karlas, Jan. 2006c. Co ukázalo roční reflexní období po odmítnutí evropské ústavní smlouvy? Mezinárodní politika 2006, č. 6, Kurpas, Sebastian What could be saved from the European Constitution if ratification fails? The Problems with a Plan B. CEPS Policy Brief č. 70. Brusel: Centre for European Policy Studies. Kurpas, Sebastian Crum, Ben Counting Constitutional blessings. Brusel: Centre for European Policy Studies. Kurpas, Sebastin Schönlau, Justus Deadlock avoided, but sense of mission lost? The Enlarged EU and its uncertain constitution. CEPS Policy Brief č. 92. Brusel: Centre for European Policy Studies. Lippert, Barbara Goosmann, Timo Calming down and settling the sights lower the EU recovers in the period of reflection. EU 25 Watch č. 3, Maurer, Andreas How does the Council work (or not)? In: After the annus horribilis: a review of the EU institutions (EPC Working Paper č. 22). Ed. Guillame Durand. Brusel: European Policy Centre,

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky

Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář

Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Brusel - stáž Jitka Meňházová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné

Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství Ing. Michal Minčev, MBA Ministerstvo průmyslu a obchodu Nová strategie pro jednotný trh V politických směrech pro

Více

1. programový seminář pražských Mladých sociálních demokratů, Mladých lidovců a Mladých zelených

1. programový seminář pražských Mladých sociálních demokratů, Mladých lidovců a Mladých zelených OFICIÁLNÍ ZÁZNAM 1. programový seminář pražských Mladých sociálních demokratů, Mladých lidovců a Mladých zelených konaný v Lidovém domě (Steinerově sále), ulici Hybernská 1033/7, 110 00 Praha 1 dne 4.

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Jak zachovat jednotnou Evropu, když neschválí jednotně ústavní smlouvu: výhody a rizika různých scénářů

Jak zachovat jednotnou Evropu, když neschválí jednotně ústavní smlouvu: výhody a rizika různých scénářů Jak zachovat jednotnou Evropu, když neschválí jednotně ústavní smlouvu: výhody a rizika různých scénářů Řada policy paperů Evropská ústavní smlouva a evropská veřejnost Jan Karlas Ústav mezinárodních vztahů

Více

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13

OBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO RÁMCE PRO JAZYKY V EVROPSKÝCH SYSTÉMECH VZDĚLÁVÁNÍ

PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO RÁMCE PRO JAZYKY V EVROPSKÝCH SYSTÉMECH VZDĚLÁVÁNÍ GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE B: STRUKTURÁLNÍ POLITIKA A POLITIKA SOUDRŽNOSTI KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ PROVÁDĚNÍ SPOLEČNÉHO EVROPSKÉHO RÁMCE PRO JAZYKY V EVROPSKÝCH SYSTÉMECH VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete?

Sociální dialog. Kde nás nyní naleznete? Kde nás nyní naleznete? elektrická energie plyn nemocnice lokální a regionální vláda národní a evropská správa odpad voda sociální služby Rozvoj, priority a problémy Energie Dialog od roku 1995, s oficiálním

Více

Debata k Jednotnému evropskému patentu

Debata k Jednotnému evropskému patentu Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh

Více

BUDOUCNOST PROCESU ROZŠÍŘENÍ

BUDOUCNOST PROCESU ROZŠÍŘENÍ BUDOUCNOST PROCESU ROZŠÍŘENÍ (Diskuse na Evropské radě 14.-15. 12. 2006) Václav Štěrba Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie č. 3.056 Prosinec 2006 2 OBSAH

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze

Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT 1. EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Nová strategie obchodní a investiční politiky

Nová strategie obchodní a investiční politiky Úvod Na exportu EU v současné době závisí přes 30 milionů pracovních míst a předpokládá se, že v budoucích 10-15 letech bude 90% růstu generováno za hranicemi EU, proto je potřeba navázat vztahy se třetími

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Proces sjednocování (integrace) Evropy

Proces sjednocování (integrace) Evropy Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v

Více

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR

Regulace nájemného a vstup České republiky do EU. L. Havlíček, MF ČR Regulace nájemného a vstup České republiky do EU L. Havlíček, MF ČR Bytová politika EU V EU není jednotná bytová politika EU ani její orgány nemají přímé kompetence v oblasti bytové politiky Nepřímé vlivy

Více

Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu

Česká republika NÁLEZ. Ústavního soudu Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Briefing Paper 6/2012. Polsku sloužit, Evropu tvořit a světu rozumět: priority polské zahraniční politiky 2012 2016

Briefing Paper 6/2012. Polsku sloužit, Evropu tvořit a světu rozumět: priority polské zahraniční politiky 2012 2016 zahraniční politiky 20122016 Polsku sloužit, Evropu tvořit a světu rozumět: priority polské zahraniční politiky 20122016 Adéla Denková Tato studie je nezávislou analýzou autora. Názory vyjádřené v textu

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE

INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti

Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Jiřího Paroubka považuje za důvěryhodného po jeho odchodu do čela nové strany pouze pětina veřejnosti Za důvěryhodného považuje bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který po odchodu z ČSSD stanul v čele

Více

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké

VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké RADA EVROPSKÉ UNIE Praha 14. května 2009 8436/09 (Presse 79) VI. Smíšená Rada EU-Mexiko Praha, Česká republika, 14. května 2009 Společné komuniké 1. Šesté zasedání Smíšené rady Evropské unie a Mexika se

Více

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY

EVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu

Více

SMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1

SMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1 SMLOUVA MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČR Metodický list č. l

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČR Metodický list č. l Metodické listy pro kombinované studium předmětu ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY V ČR Metodický list č. l Název tématického celku: Ústřední státní správa Cíl: Objasnit strukturu ústřední státní správy v ČR,

Více

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků

ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků ORGANIZAČNÍ A JEDNACÍ ŘÁD Českého národního komitétu historiků ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Organizační a jednací řád Českého národního komitétu historiků (dále jen komitét) vymezuje poslání a úkoly komitétu,

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis

Více

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup

Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO VNITŘNÍ POLITIKY TEMATICKÁ SEKCE C: OBČANSKÁ PRÁVA A ÚSTAVNÍ ZÁLEŽITOSTI PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI Jaký právní základ zvolit pro rodinné právo? Další postup SHRNUTÍ PE 462.498 CS Tento

Více

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích

COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE. 1.1 Česká republika zákon o elektronických komunikacích COOKIES V ČESKÉ REPUBLICE Na právní úpravu cookies v České republice je potřeba nahlížet ze dvou pohledů - jednak z pohledu poskytování služeb elektronických komunikací a jednak z pohledu ochrany osobních

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org

VY_12_INOVACE_66. Pro 9. ročník ZŠ. Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě. Zdroj: http://cs.wikipedia.org VY_12_INOVACE_66 Historie EU Pro 9. ročník ZŠ Člověk a společnost Výchova k občanství - Právo v Evropě září 2012 Mgr. Dana Kubínková Materiál slouží k opakování učiva Evropská unie Evropská unie je ekonomické

Více

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015

PRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015 PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace

Více

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016

Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016 I. Zpráva o situaci v oblasti migrace ke dni 31. ledna 2016 Tento materiál byl vytvořen Ministerstvem vnitra v rámci plnění usnesení vlády ze dne 12. října 2015 č. 824, kterým se mění usnesení ze dne 29.

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník

Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA. Prosinec 2014 4. ročník Daňová jistota v České republice Průzkum Deloitte v rámci regionu EMEA Prosinec 2014 4. ročník Obsah prezentace Představení průzkumu Zkušenosti společností s daněmi a daňovou správou Porovnání vnímání

Více

II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku

II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku II. Informace o zasedání Rady ministrů hospodářství a financí (ECOFIN) dne 12. dubna 2005 v Lucemburku Dne 12. dubna 2005 proběhlo v Lucemburku jednání Rady EU ve složení ministrů financí a hospodářství

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))

Více

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013. V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013. V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-26694/2013 V Praze dne ledna 2014 Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje

Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT

HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více