Partnerství. pro zdravou krajinu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Partnerství. pro zdravou krajinu"

Transkript

1 Partnerství pro zdravou krajinu Příklady spolupráce zemědělců, nevládních organizací, místní samosprávy a státu pro zachování biologické rozmanitosti krajiny, aneb co přináší partnersky realizované projekty nejen evropských programů krajině a lidem. DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Žumberk, 2010

2 Projekt Communem reddere Projekt Communem reddere je zaměřen na přenos know-how a příkladů dobré praxe zejména v oblasti budování skutečných partnerství mezi nevládními neziskovými organizacemi (NNO). Účelem projektu je posílit spolupráci v rámci oborů, mezi různými sektory i mezi sítěmi neziskových organizací. Díky modelu společných partnerských projektů si mohou i malé neziskové organizace s nevelkou historií zvýšit svou absorpční kapacitu, zprofesionalizovat se a inovovat poskytované služby. Motto projektu: Nejvyšší formou konkurence je spolupráce. Základní cíle projektu: zvýšit kompetence NNO pro rozvoj udržitelných partnerství zvýšit odbornost NNO v oblasti jejich působení Klíčoví partneři: Koalice nevládek Pardubicka, o. s. Amalthea, o. s. DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Oblastní charita Pardubice Zahraniční partneři: Caritasverband für die Diözese Osnabrück e.v. (DE) CERI Carpathian EcoRegion Initiative (SK) East Lothian Council (GB) Farming & Wildlife Advisory Group (FWAG) (GB) London Borough of Islington (GB) NÁVRAT (SK) Období realizace projektu: červen 2009 listopad 2010 Communem reddere = Učinit společným (lat.) Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. ISBN:

3 Úvodem Úvodem Vážený čtenáři, tato brožura přináší zejména příklady dobré praxe, které jsme sesbírali na studijních cestách v rámci projektu Communem reddere, který byl zaměřen na rozvoj lidských zdrojů naší organizace i organizací, se kterými spolupracujeme. Cílem je představit řadu partnerství mezi podnikateli (převážně v zemědělství), nevládními organizacemi, místní samosprávou a státní správou. Partnerství může být dlouhodobé či krátkodobé, může být motivováno různými pohnutkami, nicméně má jeden základní rys, který ho činí partnerstvím: přináší jistou výhodu pro všechny zúčastněné strany. V této brožuře najdete příklady partnerství, kdy hospodáři a další organizace včetně místní samosprávy nebo profesních sdružení společnou rukou řeší již dlouho pojmenované problémy životního prostředí či ochrany přírody. Z finančního rámce jednotlivých akcí a z dosažených výsledků je patrné, že takováto partnerství přináší nová pracovní místa do regionů okrajových z hlediska rozvoje a že produkují hodnoty dlouhodobého užitku, ať je to již z pohledu budování turistické infrastruktury, udržení atraktivní krajiny nebo přímé ochrany před povodněmi a znečištěním krajiny. V prvních čtyřech kapitolách naleznete příklady jak příroda a krajina ale i jednotliví hospodáři benefitují z partnerství s organizacemi v ochraně přírody. Ve dvou zbývajících naleznete příklady přínosu partnerství s poradcem pro šetrné hospodaření pro farmu, krajinu a zdravé životní prostředí. Jednotlivé příklady jsou samonosné, je možné je číst jednotlivě v libovolném pořadí. Pro rychlou orientaci jsme zpracovali pro každý příklad shrnutí a základní fakta do tabulek. V závěrečné kapitole naleznete návod, jak realizovat obdobné projekty v ČR. Najdete zde informace o tom, kdo vstupuje do podobných partnerství, o zdrojích financování či o možném objemu projektů. Z našeho pohledu jsou ale nejcennější konkrétní zkušenosti z průběhu realizace, fakta o realizovaných změnách, překonaných překážkách a samozřejmě inspirativní příklady úspěšného dokončení. Součástí publikace je i CD s řadou doplňujících dokumentů v českém, slovenském i anglickém jazyce. Hlavním motivem pro vložení CD je však snaha zpřístupnit řadu odkazů na elektronické zdroje na internetu. Budeme rádi, když si přečtete byť jediný příklad dobré praxe, které tu popisujeme, protože věříme, že se nám tím podaří šířit model partnerství, který považujeme za vhodnou formu řešení v případech, kdy tržní hospodářství i centrální regulace selhávají, a který, jak můžete být při přečtení této brožury svědkem, přináší spoustu výhod, které plynou z realizace akcí samotných (pracovní místa, finanční zdroje) a hlavně ze zdravého životního prostředí. Pokud Vás snad některý příklad inspiruje, nebo již dlouho máte v hlavě nápad a příklady Vám dodávají odvahu k jeho realizaci, najde tato brožura svůj smysl.

4 1. Obnova slatinných luk v lokalitě Belianské lúky: spolupráce nevládní organizace, státní správy a podnikatele pro zachování cenného biotopu Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. SHRNUTÍ Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa místní komunity (myslivci, zemědělci, obec) nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita nová mechanizace rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu respektování jejich zájmů formou kompromisu zapojení do realizace (pracovní příležitost) navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání Výsledek: obnovených 40 ha slatinných luk, nová technika v regionu, pracovní příležitosti při realizaci, konsensus na využití území Popis Národní přírodní rezervace Belianské louky byla vyhlášená roku 1981 a leží v ochranném pásmu Tatranského národního parku. Jde o největší komplex vápnitých slatin a slatinných luk na Slovensku s rozlohou téměř 90 hektarů. Lokalita byla v minulosti tradičně využívaná místními obyvateli, ale postupně docházelo k jejímu opouštění a po vyhlášení rezervace její využívání téměř úplně skončilo. Navíc v okolí došlo k rozsáhlému odvodnění, které mělo za následek pokles hladin podzemní vody v některých částech rezervace. Vlivem absence hospodaření a narušeného vodního režimu podstatná část lokality zarostla náletovými dřevinami. Lokalita se stala jedním z pilotních území projektu UNDP/GEF zaměřeného na ochranu a obnovu vápnitých slatin na Slovensku. V rámci lokality bylo potřeba realizovat její obnovu (odstranění náletu) a nastartovat pravidelné obhospodařování. Realizátorem projektu bylo DAPHNE, partnery byla Státní ochrana přírody SR, Oddělení rostlinné ekologie Univerzity v Groningene v Holandsku; Katedra vodního hospodářství v krajině Stavební fakulty Slovenské technické univerzity a Hydromeliorace s. p. Pro lokalitu byl vytvořen lokální řídící výbor, ve kterém byly zastoupené významné lokální zájmové skupiny (zemědělci, myslivci, město Spišská Belá atd.). Místním manažerem se stal Tomáš Dražil zaměstnanec Státní ochrany přírody SR, pracující na Správě NP Slovenský ráj. Spolupracovalo se též s vědci z akademického prostředí a se Správou TANAPu. Řešení Před samotnou realizací projektu probíhal na lokalitě rozsáhlý výzkum, který organizovalo DAPHNE ve spolupráci s univerzitou v Groningene. Výsledkem výzkumu byly poměrně detailní podklady, které umožnily plánování obnovy a managementu lokality D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e

5 1 O b n o v a l u k v l o k a l i t b e l i a n s k é l ú k y Realizace Jednoznačným cílem projektu bylo identifikovat mezi zemědělci vhodného partnera, který by se ujal obnovy a managementu lokality. Ze začátku probíhala jednání se Zemědělským družstvem Spišská Belá, které formálně užívalo lokalitu. Družstvo i pomulčovalo malou část rezervace a vyřezalo nálet na menších plochách, zkušenosti s těmito akcemi však ukázaly, že technika, kterou má družstvo k dispozici, není vhodná do vlhkých podmínek lokality a navíc, družstvo je nastavené na úplně jiný způsob hospodaření, než jaký je vyžadován na slatinných loukách. Proto jsme se po dvou letech nepříliš úspěšných jednání s družstvem rozhodli změnit přístup a hledat jiného uživatele. Vytipovali jsme si obec Lendak, která leží v blízkosti lokality a přetrval tu tradiční způsob hospodaření. S pomocí starosty jsme tu zorganizovali veřejné shromáždění a prezentovali jsme tu význam lokality i potřebu pravidelně ji obhospodařovat. Zároveň jsme prezentovali, jakou finanční podporu je možné získat z Programu rozvoje venkova. Na základě setkání se ozval mladý podnikatel Peter Jašňák, který měl zájem o práci na obnově lokality i o její další využívání. Bylo však potřeba udělat sled dalších kroků, které to umožnily. Na obnovu se uzavřel kontrakt z projektu, první zimu se vyčistil nálet na více než 20 hektarech, druhou zimu se pokračovalo, takže na další využívání bylo připraveno dalších 20 hektarů. Hned po obnově začalo i využívání obnovených ploch. První rok to bylo jen mulčování, druhý už se plochy začaly kosit. Bylo potřeba řešit mnohé technické detaily. S družstvem a Slovenským pozemkovým fondem dojednat převod uživatelských práv na p. Jašňáka, protože ten se předtím nevěnoval zemědělství. Bylo potřeba vysvětlit mu celý dotační systém, pomoci s registrací, se žádostmi o běžné platby, platby NATURA 2000 i agroenvironmentální platby. Pomohli jsme mu též zprostředkovat nákup lehkého traktoru se sekačkou z Polska, který splňuje podmínky agroenvironmentálního programu na lehkou mechanizaci. Při několika příležitostech bylo potřeba operativně komunikovat se Správou TANAPu a platební agenturou, aby celá akce neskončila na nějakém administrativním detailu. Výsledkem projektu je však obnova hospodaření na lokalitě na více než 40 hektarech a zapojení do agroenvironmentální podpory. Z hlediska operativního řízení projektu bylo klíčové, že se podařilo změnit uživatele. Nahradit velké družstvo menším soukromým zemědělcem byl velmi šťastný tah. Při realizaci projektu sehrálo významnou úlohu partnerství s místními komunitami, které pomohly vytipovat nového uživatele lokality. Důležitá byla též pravidelná komunikace se Správou TANAPu a platební agenturou, díky které se eliminovaly potenciální problémy především, co se týká využití dotačních prostředků na obhospodařování lokality. Zdroj dalších informací Dobromil Galvánek, DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie, Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, Doba realizace: 5 let Partneři a dodavatelé: 2 zemědělské subjekty, obec, 3 státní organizace, 1 nevládní organizace, 1 zahraniční partner Finanční objem: cca 25 mil. Kč (popsaný příklad je jednou z několika částí celého projektu) Zdroj financování: United Nations Development Programme, Global Environment Facility Fakta P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 3

6 2. Zachování a obnova cenných biotopů Národního parku Pieniny: spolupráce nevládní organizace, státní správy, pracovníků akademických institucí a místních obyvatel (zemědělci, lesníci, starostové, podnikatelé) modelový příklad pro velkoplošná a chráněná území Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, aktivizovat místní obyvatele a zapojit je do praktické obnovy biotopů. SHRNUTÍ Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa místní komunity (myslivci, zemědělci, obec) nevládní organizace pracovníci akademických institucí (univerzity, výzkumné ústavy) Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita nová mechanizace rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu respektování jejich zájmů formou kompromisu zapojení do realizace (pracovní příležitost) navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost uplatnění jejich práce v praxi Výsledek: obnovených 60 ha druhově bohatých travních porostů, podklady pro nový plán péče o národní park, pracovní příležitosti při realizaci, publikace o loukách regionu Popis Pieninský národní park patří k nejhodnotnějším územím z pohledu ochrany přírody na Slovensku. Významnou část parku pokrývají travinné biotopy, které jsou velmi ohrožované absencí obhospodařování a dochází k jejich zániku. Nemalou výměru zabírají tzv. bílé plochy plochy evidované jako trvalé travní porosty, ale ve skutečnosti zarostlé křovinami nebo lesem, tedy plochy mimo pozornost lesníků i zemědělců. V parku sice do roku 2008 existoval plán péče, ten však byl jen velmi obecně zpracovaný a bylo potřeba vypracovat nový dokument podle nejnovějších standardů. Místní obyvatelé vnímali národní park spíše jako zátěž a nebyli vtaženi do aktivní ochrany přírody. Hlavním cílem projektu bylo aktivizovat místní obyvatele, zapojit je do praktické obnovy biotopů. Ve spolupráci s nimi byla připravena doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy v národním parku. Ta by se zároveň měla stát základem nového plánu péče o národní park. Kromě těchto aktivit probíhaly v rámci projektu i další aktivity zaměřené na informování veřejnosti a výměnu zkušeností. Proběhly workshopy a školení zaměřené na místní zájmové skupiny, ale i na pracovníky státní ochrany přírody D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e

7 2 Zachování a obnova cenných biotopů Národního parku Pieniny Projekt se realizoval v širokém partnerství. Financovala ho Německá spolková nadace pro životní prostředí (DBU). Hlavním projektovým partnerem byl Institut pro biodiverzitu z Regensburgu, který zabezpečoval komunikaci s DBU, vypracování monitorovacích zpráv a přenos německých zkušeností k slovenským partnerům projektu. Národním partnerem byl DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie, který koordinoval a řídil aktivity na Slovensku a částečně zabezpečoval některé odborné a vzdělávací aktivity. Místním partnerem projektu byla Správa Pieninského národního parku jako organizační součást státní ochrany přírody SR. Do projektu byli dále zapojeni místní obyvatelé (zemědělci, lesníci, starostové, podnikatelé) a pracovníci akademických institucí (univerzity a výzkumné ústavy). Řešení Projekt původně obsahoval sedm základních aktivit: 1. analýzu stavu bílých ploch v parku, jejich zmapování a návrh řešení jejich případné zpětné obnovy na travní porosty, 2. přípravu doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy jako podklad pro nový plán péče o národní park, 3. praktickou obnovu druhově bohatých travních porostů na 60 hektarech, 4. přípravu publikací o biotopech národního parku, 5. organizaci workshopů a školení pro různé zájmové skupiny, 6. poradenství pro místní zemědělce a zaškolení pracovníků správy národního parku do základů poradenství, 7. exkurzi do biosférické rezervace Rhön v Německu. Realizace Ze začátku se projekt soustředil na vyhodnocení a zmapování bílých ploch v národním parku. Po jejich zaevidování začala jednání se zemědělci o jejich čištění, přičemž jsme jednali se všemi většími podniky z území i s vybranými jednotlivci. Specifickým způsobem jsme postupovali v obcích Lesnica a Haligovce, kde v dobách komunismu nikdy nevzniklo družstvo a vlastníci mají stále silný vztah k půdě. Zde před obnovami proběhla veřejná setkání, kde byl představen projekt a jeho cíle. Souběžně probíhala tvorba doporučení pro péči o nelesní biotopy a jejich prodiskutování s uživateli. Proběhlo také vícero společenských akcí: seminář k přípravě programu péče, informační semináře pro zemědělce a lesníky a školení pro pracovníky Státní ochrany přírody SR k Programu rozvoje venkova. Samotné aktivity probíhaly především v druhém roce projektu. V druhém roce projektu proběhla též P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 5

8 exkurze do Biosférické rezervace Rhön v Německu, které se zúčastnili místní zemědělci, pracovníci správy národního parku, starosta Lesnice a lidé z DAPHNE. V rámci projektu vzniklo několik výstupů. Prvním byla sada doporučení pro péči o nelesní i lesní biotopy s jejich stručným hodnocením. Vybraných 60 ha luk bylo vyčištěno od náletu a obnovilo se na nich hospodaření. Připravila se publikace o loukách regionu pro zemědělce a powerpointová prezentace o finančních nástrojích na management ochranářsky významných území s využitím zdrojů z PRV. Ze začátku projekt probíhal podle plánu, ale už v prvním roce jeho realizace se vyskytly některé problémy, které si vyžádaly operativní změny projektu. Zjistilo se, že typologické podklady z databáze Národního lesnického centra jsou nepřesné a že jsou nedostatečné pro zpracování doporučení pro péči o lesy. Bylo proto potřeba nejprve zmapovat lesní biotopy v celém národním parku, což nebylo původně plánováno. GIS analýza bílých ploch a jejich mapování též ukázaly, že velká část z nich už není vhodná na obnovu a vyčištění od náletu. Proto padlo rozhodnutí, dělat obnovu i na plochách zařazených do registru LPIS, které svým stavem nevyhovovaly podmínkám cross-compliance. Vzhledem k možnosti získat jednoduše následné dotace zemědělci byla snížena dotace na čištění z projektu. Původně se předpokládalo, že obnova luk se uskuteční v celém národním parku, ale ve vícero případech jsme narazili na neochotu zemědělců a někdy i na to, že zemědělci nebyli schopni provést obnovu v dostatečné kvalitě. Většina prostředků projektu se proto nakonec alokovala v okolí obce Lesnica, kde hospodaří Svépomocné družstvo zemědělců, které si založili soukromí rolníci z obce, aby mohli čerpat dotace z Evropských zdrojů. Vážným problémem se též ukázal fakt, že v době projektu se vícekrát měnila metodika pro vypracování plánů péče, což velmi ztížilo přípravu managementových doporučení. V neposlední řadě došlo též v době realizace projektu k zásadním ideovým a personálním změnám ve Státní ochraně přírody SR. I když se přímo nedotkly partnerské Správy Pieninského národního parku, měly negativní vliv především na celkový legislativní a metodický rámec, ve kterém se projekt realizoval. Zdroj dalších informací Dobromil Galvánek, DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie, Fakta Doba realizace: 1 rok Partneři a dodavatelé: zemědělské subjekty, obec, státní organizace, 1 nevládní organizace, 2 zahraniční partneři Finanční objem: cca 5 mil. Kč D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e

9 3 obnova luk a mok adů na p íklad okality l Olšavica v Levo ských vrchoch 3. Spolupráce nevládních organizací, státní správy, pracovníků akademických institucí a podnikatelů pro zachování cenného biotopu: obnova luk a mokřadů na příkladě lokality Olšavica v Levočských vrchoch Cíl: Zachovat cenné biotopy a krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa akademické instituce nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita nová mechanizace rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost uplatnění jejich práce v praxi navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání SHRNUTÍ Výsledek: Zatravnění 60 hektarů polí, model tvorby zasakovacích a protierozních travních pásů na orné půdě, revitalizace vodního toku, pracovní příležitosti při realizaci. Popis Povodí Olšavice se nachází v Levočských vrších na severovýchodě Slovenska. V druhé polovině 80. let tu místní zemědělské družstvo, které hospodaří i v pramenné části povodí, v rámci předepsané intenzifikace výroby provedlo velkoplošné rekultivace přirozených luk a meliorace mokřadů. Tím vznikly rozsáhlé lány orné půdy. Důsledkem těchto neuvážených opatření, která byla navíc realizována v citlivé flyšové oblasti, bylo snížení retenční schopnosti krajiny a následné intenzivní erozní procesy. Pravidelným jevem se staly povodně, způsobující v obci stotisícové škody. Cílem dvou projektů bylo změnou struktury krajiny (přeměnou orné půdy na trvalé travní porosty a revitalizací malého vodního toku) přispět ke zlepšení retenční schopnosti krajiny, snížení eroze půdy a snížení rizika záplav. s realizací podobných projektů řešících ochranu před povodněmi pomocí obnovy luk a mokřadů v krajině, převládala jen striktně technická řešení (prohlubování a regulace toků). Klíčem k úspěchu bylo přesvědčit místní zemědělské družstvo o užitečnosti hlavního opatření projektu zatravnění nejrizikovějších ploch orné půdy spojeného s trvalou změnou kultury na louky a pastviny. Pro zemědělský podnik to znamenalo nevyhnutelnou konverzi systému hospodaření z intenzivní zemědělské velkovýroby na environmentálně zaměřené zemědělství. Situaci bylo potřeba Řešení DAPHNE Inštitút aplikovanej ekológie oslovil starosta obce Olšavica, který chtěl zamezit škodám v obci při opakujících se povodních. V té době na území Slovenska nebyly téměř žádné zkušenosti P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 7

10 řešit citlivě i z toho důvodu, že družstvo je největší (prakticky jediný) zaměstnavatel v této horské obci. Revitalizace malého vodního toku v zemědělské krajině nad obcí můžeme považovat za inovativní přístup z hlediska regionu. Opětovné zpřírodnění zkanalizovaného regulovaného toku jeho zasypáním a obnovením meandrů je totiž první takovou akcí na malých tocích v horních částech povodí na Slovensku. Realizace Tým expertů DAPHNE, Státní ochrany přírody a Katedry vodního hospodářství krajiny Stavební fakulty STU Bratislava připravil plán obnovy pro povodí Olšavice, který spočíval v (i) mapování krajinné struktury, biotopů a hodnocení jejich stavu, (ii) hydrotechnickém posouzení průtoků v povodí a drenážích a (iii) v hodnocení erozního ohrožení. Jedním z nejdůležitějších výstupů byl model zasakovacích a protierozních travních pásů na orné půdě, které zamezí odnášení ornice a zpomalí tok vody. Tento teoretický a ideální model byl pracovníky zemědělského družstva transformován do podoby, která umožní reálné obhospodařování půdy a zároveň zachová požadované protierozní a retenční parametry krajiny. Pásy byly vytyčeny geodetem a zaneseny na základě geometrického plánu do katastru nemovitostí. Zároveň byly převedeny z kultury orná půda na kulturu travní porost. Zatravnění 60 hektarů polí se realizovalo v r a Revitalizace malého vodního toku nad obcí proběhla v roce 2006 a Z prohloubeného a kanalizovaného koryta toku byly na úseku dlouhém asi 300 m odstraněny betonové tvárnice, kanál byl zasypán zeminou z břehů. Nově vytvarovaný tok má minimální hloubku a minimální sklon. Podle historických podkladů byl obnoven meandr a potok byl přesměrován do původního koryta. Požadavkem obce bylo vytvořit i malou vodní plochu na toku přímo na začátku obce. Hráz byla postavená z drátěných košů naplněných místním kamenem a jejím úkolem je i zmírnění přívalových vod a případné povodňové vlny. Všechny práce na revitalizaci toku zabezpečoval obecní úřad. Okolo revitalizovaného toku byly obnoveny nové břehové porosty z jasanu, vrby a olše. Dřeviny zasadili studenti škol z blízkého okolí v průběhu dvou pracovních táborů organizovaných občanskými sdruženími Zachráňme Letanovský mlyn a Tatry. Zdroj dalších informací Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, Fakta Doba realizace: 7 let Partneři a dodavatelé: 1 zemědělský subjekt, obec, 2 státní organizace, 3 nevládní organizace Finanční objem: cca 2 mil. Kč Zdroj financování: Dunajský regionální projekt (UNDP/GEF) D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e

11 4 Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů vnp Slovenský ráj 4. Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů v Národním parku Slovenský ráj: spolupráce nevládních organizací, státní správy a podnikatelů Cíl: Zachovat a ochránit cenné biotopy, rozvíjet podnikatelskou aktivitu. Partneři: podnikatel v zemědělství státní správa místní komunity (zemědělci, lesní hospodáři, obec) nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita rozšíření rozlohy navýšení expertních a finančních zdrojů pro splnění úkolu respektování jejich zájmů formou kompromisu zapojení do realizace (pracovní příležitost) navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání SHRNUTÍ Výsledek: 245 ha přebudovaného lesa na přírodě blízký stav, obnovených 138 ha cenných druhově bohatých luk, 3,5 ha revitalizovaných slatinných stanovišť, nainstalováno 32 informačních tabulí, vytvořeny 2 naučné stezky s celkovou délkou 17,5 km, zorganizováno 6 seminářů pro hospodáře v NP, pracovní příležitosti při realizaci Popis Národní park Slovenský ráj leží na rozhraní středního a východního Slovenska a patří mezi nejcennější území Západních Karpat. Území je mimořádně bohaté na výskyt druhů a biotopů. Pro svoji hodnotu byl Slovenský ráj zařazen mezi území evropského významu sítě NATURA Typickým fenoménem Slovenského ráje jsou rokliny a kaňony s početnými vodopády. Z hlediska cestovního ruchu patří území mezi nejvýznamnější na Slovensku, ročně se vystřídá téměř 750 tis. návštěvníků. Hlavním cílem projektu byla ochrana a obnova diverzity biotopů Národního parku Slovenský ráj prostřednictvím přípravy plánu péče o národní park a realizace aktivit šesti projektových partnerů. Řešení Území národního parku není spravované pouze Správou národního parku. Lesní i zemědělské pozemky vlastní a užívají jiné státní a různé nestátní subjekty. Technické zařízení, které umožňuje přístup do roklin, zase vlastní a provozují obce. Výkon státní správy ochrany přírody zabezpečují úřady státní správy odbory životního prostředí. Není reálné prosazovat cíle ochrany přírody direktivním přístupem správy NP. To lze jedině vzájemnou spoluprací a respektováním postojů všech zainteresovaných stran, zejména obcí a vlastníků pozemků. Z hlediska přípravy a realizace projektu se jako výhodné ukázalo úzké propojení státní organizace Správa Národního parku Slovenský ráj s nevládní organizací DAPHNE. Zaměstnanci státní ochrany přírody nemají zkušenosti s psaním a koordinováním rozsáhlých projektů typu LIFE, naopak DAPHNE má v této oblasti rozsáhlé zkušenosti. Zaměstnanci správy národního parku jsou však nejzpůsobilejší P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 9

12 zabezpečit bezproblémový průběh aktivit v terénu včetně koordinace dalších místních partnerů. Každý projektový partner kofinancoval aktivity, za které byl zodpovědný, přibližně do výšky 50 %. Realizace Prvním krokem projektu bylo zřízení lokálního řídícího výboru, instituce, kde byli zapojeni všichni projektoví partneři. Řídící výbor se setkával jedenkrát ročně a hodnotil postup prací na projektu. Nástrojem průběžné komunikace byly pracovní skupiny. Ty se zřídily podle základních okruhů projektu pracovní skupina pro (i) přípravu plánu péče, (ii) obnovu luk, (iii) lesnické aktivity, (iv) rekonstrukci turistických chodníků, (v) přípravu tištěných materiálů, (vi) práci s masmédii. Členy pracovních skupin byli zástupci partnerů podle příslušných aktivit. Hlavní výsledky projektu: 1. Vypracování plánu péče o NP Slovenský ráj. Jeho součástí je i podrobný program péče o návštěvníky Slovenského ráje, který řeší strategii rozvoje turismu v oblasti. 2. Zrekonstruování nejnavštěvovanějších turistických tras Slovenského ráje rokliny Suchá Belá a Prielom Hornádu v délce 5,3 km, čímž se zabránilo poškozování vzácných skalních biotopů na dně roklin. 3. Obnova cenných a druhově bohatých luk na ploše 138 ha. Byly odstraněny stromy i keře a zavedlo se pravidelné obhospodařování porostů kosením a pasením D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e

13 4 Rozvoj podnikatelských aktivit zachování cenných biotopů vnp Slovenský ráj 4. Přebudování lesů na přírodě blízký stav se uskutečnilo na celkové rozloze 245 ha. Druhové složení porostů bylo upraveno směrem k původnímu hlavně snížením počtu smrků a podporou konkurenčně slabších druhů jedle, jilmu a javoru. 5. Zlepšení stavu lesů ovlivněných přemnožením kůrovce na rozloze 300 ha. Napadené smrky byly identifikovány, odkorněny a dřevo ponecháno v lese. Populaci kůrovce snížil i jeho odchyt do feromonových lapačů, což následně snížilo počet napadených stromů. 6. Revitalizace slatinných pramenišť, která předtím byla poškozována pasením a odvodněním. Ochranná opatření jsou uplatňována na ploše 3,5 ha. 7. Dobrovolná strážní služba realizovaná členy Slovenského skautingu. V době letních prázdnin byly realizovány 4 tábory dobrovolné strážní služby. 8. Aktivity na zvyšování veřejného povědomí o významu tohoto území. Ve slovenském jazyce byly vydány 4 brožury a 1 leták s informacemi o přírodních hodnotách území. Tři brožury byly vydány i v angličtině a polštině. Bylo nainstalováno 32 informačních tabulí a byly obnovené nebo vytvořené 2 značené naučné stezky s celkovou délkou 17,5 km. Ve 14 sídlech v okolí národního parku byla prezentována putovní výstava představující síť NATURA 2000 v Slovenském ráji. Bylo otevřeno nově vybudované Informační středisko v Podlesku s vybavením zakoupeným v rámci projektu LIFE. Byly zorganizovány 4 semináře o přírodě blízkém hospodařením v lesích s názvem Lesnické dny v národním parku Slovenský ráj a 2 semináře pro zemědělce o implementaci agro-environmentálních schémat pro louky a pastviny. Zdroj dalších informací Tomáš Dražil, Správa NP Slovenský ráj, Doba realizace: 4 roky Partneři a dodavatelé: obec, 2 státní organizace, 3 nevládní organizace Finanční objem: cca 12 mil. Kč Zdroj financování: program LIFE (Evropská komise) Fakta P a r t n e r s t v í p r o z d r a v o u k r a j i n u... 11

14 5. Spolupráce nevládní organizace a zemědělských podnikatelů za účelem vypracovávání plánu šetrného hospodaření pro farmu North Lowfields Farm Cíl: Zachovat cenné biotopy a obnovit krajinný ráz, rozvíjet podnikatelskou aktivitu, zajistit soulad s legislativou. SHRNUTÍ Partneři: podnikatel v zemědělství nevládní organizace Výhody spolupráce: nová dlouhodobá podnikatelská aktivita poradenství orientované na místní přírodní, zemědělské a kulturní podmínky řešení konkrétních problémů na farmě navýšení finančních zdrojů pro jejich činnost plnění poslání Výsledek: m živých plotů, nové meze na hranicích mezi pozemky, revitalizace starého sadu, vybudování rybníčku, zajištění souladu s legislativou, monitoring invazních rostlin Popis Farming & Wildlife Advisory Group (FWAG) je nezávislá asociace farmářů, vlastníků půdy, zástupců agrárních organizací a zástupců organizací zabývajících se ochranou přírody, která se věnuje poradenství v oblasti environmentálně odpovědného hospodaření a ochrany přírody. Manželům Peacockovým na farmě North Lowfields Farm poskytovala poradenství při přípravě žádostí do agroenvironmentálních programů. Farma North Lowfields se nachází v údolí řeky Swale, v širokém úrodném údolí mezi Clevelandskými kopci, v těsné blízkosti malé vesničky Kirgby Fleetham. Poloha v záplavové oblasti řeky Swale, 32 metrů nad mořem, s sebou přináší jistá rizika. Na ochranu před povodněmi zde však byly vybudovány protipovodňové valy. Manželé Peacockovi společně obhospodařují 169 hektarů smíšeného hospodářství, tři pětiny tvoří orná půda, dvě pětiny louky a pastviny. Chovají 220 býků na výkrm a 200 ovcí. Na rozloze 80 hektarů pěstují obiloviny, okopaniny a další plodiny pro potřeby farmy. Veškeré krmení pro dobytek si sami pěstují a krmné směsi míchají přímo na farmě. Farmáři potřebovali efektivně využít možností v rámci nově zavedených agro-environmentálních opatření a chtěli rozvíjet další aktivity jako je vybudování mimoprodukčních přírodních prvků a zejména organizovat osvětové a vzdělávací akce. Manželé Peacockovi byli již od roku 1987 ve spojení s poradci FWAG, kteří se zabývají hospodařením šetrným k přírodě a krajině. V roce 1991 je požádali o pomoc s přípravou první žádosti do agroenvironmentálních opatření a na základě zkušenosti s FWAG se rozhodli při realizaci spolupracovat s poradci. Řešení V roce 2001 při zpracování nové žádosti do agroenvi se rozhodli navrhnout nové mimoprodukční přírodní prvky. Zadání pro poradce bylo prosté: D A P H N E Č R i n s t i t u t a p l i k o v a n é e k o l o g i e

Příklady nejlepší praxe ze spolupráce a partnerství ve prospěch obhospodařované krajiny Zkušenosti FWAG

Příklady nejlepší praxe ze spolupráce a partnerství ve prospěch obhospodařované krajiny Zkušenosti FWAG Příklady nejlepší praxe ze spolupráce a partnerství ve prospěch obhospodařované krajiny Zkušenosti FWAG Phil Lyth & Martin Phillips Environmentální poradci pro zemědělce Yorkshire FWAG 1. Co je FWAG 2.

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území.  zelená linka: Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 30. 7. 2015 bod programu: 2 Projekt JOINT LAKES zapojení města do projektu v rámci programu INTERREG Europe věc: dopad na rozpočet: Spolufinancování z rozpočtu OSR

Více

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA DAPHNE ČR INSTITUTU APLIKOVANÉ EKOLOGIE ZA ROK

VÝROČNÍ ZPRÁVA DAPHNE ČR INSTITUTU APLIKOVANÉ EKOLOGIE ZA ROK VÝROČNÍ ZPRÁVA DAPHNE ČR INSTITUTU APLIKOVANÉ EKOLOGIE ZA ROK 2011 Základní informace o organizaci Vznik organizace Datum založení organizace (registrace ministerstvem vnitra): 5. 1. 2004. Činnost organizace

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav

Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav Obsah Povodeň v červnu 2013 Preventivní protipovodňová opatření

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Přehled programových rámců

Přehled programových rámců Přehled programových rámců Programový rámec IROP Programový rámec OPZ Programový rámec PRV alokace: 54,4 mi. Kč alokace: 11 mil Kč alokace: 26,58 Fiche 1/ opatření Bezpečná doprava vazba na SCLLD: 1.1.2,

Více

Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu

Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Jakub Čejka, Jiří Nyklíček 3. 11. 2016, Dolánky u Turnova www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Aktivity specifického

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY

CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY CÍL EÚS 2014-2020 PROGRAM OBSAH PŘÍKLADY Dr. Johannes Hartl www.by-cz.eu Cíl EÚS Česká republika Svobodný stát Bavorsko 2014 2020 Evropská unie Evropský fond pro regionální rozvoj CÍL EÚS 2014 2020 CO

Více

EHP a Norské fondy Program CZ02

EHP a Norské fondy Program CZ02 EHP a Norské fondy Program CZ02 Základní údaje Poskytovatel příspěvku (donor): Norské království, Island, Lichtenštejnsko Zprostředkovatel programu (Řídící orgán): Ministersvo financí Partner programu

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?

Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co

Více

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

Stav informací k listopadu 2014

Stav informací k listopadu 2014 Stav informací k listopadu 2014 Podpořeno dotací poskytnutou Ministerstvem pro místní rozvoj na realizaci projektu Udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím místních akčních skupin. 2 * OP Plánovaná alokace

Více

Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa. Zdeněk Poštulka

Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa. Zdeněk Poštulka Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa Zdeněk Poštulka zdenek.postulka@seznam.cz Francouzské řeky - Loira V roce 1994 byla přijata koncepce Plan Loire Grandeur Nature. V návaznosti

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Strakonice - 19.5.2011 Ing. Jana Bačkovská, Ministerstvo zemědělství Obsah Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť)

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství

PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství Nový systém přímých plateb od 2015 vícesložkový systém platby pouze pro aktivní zemědělce zachována možnost SAPS až do 2020

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.

Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing. Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 2 Životní prostředí Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu

Více

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení.

Prosíme, upozorněte na problém co nejvíce Vašich kolegů, NNO, institucí a profesionálních sdružení. Doporučené odpovědi naleznete níže v tomto dokumentu Je samozřejmě zcela na vás, abyste upravili odpovědi podle vašich zkušeností a názorů, ale uvědomte si prosím, že vaše odpovědi budou interpretovány

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Naděje o.p.s Valná hromada Místního partnerství března 2016

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Naděje o.p.s Valná hromada Místního partnerství března 2016 Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Naděje o.p.s. 2014-2020 Valná hromada Místního partnerství - 29. března 2016 Program Shrnutí postupů tvorby SCLLD Vize Mise Principy Strategické cíle =

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace

(Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace DO 48-52 last minute 9.1. 7:19 PM Stránka 48 48 Operační program (Pod)Oblast podpory Oblast intervence Oprávněný žadatel Ukončení příjmu Další informace /Program/GS (registrační) žádostí Finanční mechanismus

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions)

GAEC / DZES. dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) GAEC / DZES dobrý zemědělský a environmentální stav (Good Agricultural and Environmental Conditions) Cíl: zajištění zemědělského hospodaření ve shodě s ochranou životního prostředí. Jsou součástí Kontroly

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

Představení projektů KLACRu o.s.

Představení projektů KLACRu o.s. www.klacr.cz Představení projektů KLACRu o.s. Moravskoslezského klastru cestovního ruchu Mgr. Petra Volkmerová Dovolená a Region, 2012 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE KLASTRŮ CR (OROT PARTNER) Cíle projektu:

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Zápis z II. jednání. Pracovní skupiny Životní prostředí

Zápis z II. jednání. Pracovní skupiny Životní prostředí Zápis z II. jednání Pracovní skupiny Životní prostředí Spálené Poříčí, 2.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na prvním setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy v oblasti kvality života

Více

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit PRIORITNÍ OSA 2 ROZVOJ POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ZDROJŮ PRO PODPORU ZAMĚSTNANOSTI VHODNÉ AKTIVITY Detailní specifikace aktivit podporovaných v rámci prioritní osy 2 Rozvoj potenciálu přírodních

Více

Monitoring eroze zemědělské půdy

Monitoring eroze zemědělské půdy Monitoring eroze zemědělské půdy Ing. Jiří Kapička, Mgr. Daniel Žížala, Ing. Ivan Novotný Monitoring eroze zemědělské půdy (http://me.vumop.cz) vznikl jako společný projekt Státního pozemkového úřadu (SPÚ),

Více

PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST 1 a 2. - projekt Karlovarského kraje -SROP, priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.3

PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST 1 a 2. - projekt Karlovarského kraje -SROP, priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.3 PARTNERSTVÍ PRO BUDOUCNOST 1 a 2 - projekt Karlovarského kraje -SROP, priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech, opatření 3.3 Zkušenosti Karlovarského kraje z předchozího období PHARE, PHARE CBC SAPARD,

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Integrovaný projekt VODA- Vysočina

Integrovaný projekt VODA- Vysočina Integrovaný projekt VODA- Vysočina zvyšování retenční kapacity zemědělské krajiny Zemědělská půda a strategické komodity: voda, potraviny, energie Konference Voda v krajině 14.4. Praha I. Fakta a obecné

Více

Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů

Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů 22. 9. 2015, České Libchavy Ing. Tomáš Vacenovský Obsah prezentace: Základní fakta o projektu Výstupy projektu Témata

Více

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj

Plány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj Plány pro zvládání povodňových rizik Informační seminář Královéhradecký kraj 26. 3. 2015 Rozdělení plánování ochrany před povodněmi Plánování podle Rámcové směrnice 2000/60/ES druhý plánovací cyklus Mezinárodní

Více

Celostátní síť pro venkov Program rozvoje venkova. 2. mezinárodní konference Národnej siete rozvoja vidieka SR Senec

Celostátní síť pro venkov Program rozvoje venkova. 2. mezinárodní konference Národnej siete rozvoja vidieka SR Senec Celostátní síť pro venkov Program rozvoje venkova 2. mezinárodní konference Národnej siete rozvoja vidieka SR Senec 1. - 2.12.2010 Obsah Základní informace o PRV, Síti Cíle Sítě, členství v Síti Celkové

Více

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 19. 12. 2013 Č. j.: 91804/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Programy opatření v Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy Seminář Voda 2010 současný stav a opatření k ochraně vodního zdroje Želivka Ing. Jaroslav Beneš Povodí Vltavy, státní podnik Proces plánování v oblasti

Více

Úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat a Česká republika. Mgr. Jana Brožová Ministerstvo životního prostředí

Úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat a Česká republika. Mgr. Jana Brožová Ministerstvo životního prostředí Úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat a Česká republika Mgr. Jana Brožová Ministerstvo životního prostředí ZÁKLADNÍ DATA Úmluva vystavena k podpisu na Ministerské konferenci v Kyjevě dne 22. května

Více

Základní údaje Druhý nejv tší 150 miliard K ejného spolufinancování Zam ení

Základní údaje Druhý nejv tší 150 miliard K ejného spolufinancování Zam ení 1 Základní údaje Druhý největší Operační program ČR 150 miliard Kč (5,2 miliardy eur) Nutnost veřejného spolufinancování: Prostředky EU 85 % 4,9 mld. eur Prostředky SFŽP 4 % 231 mil. eur Státní rozpočet

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL

NIVA A JEJÍ POTENCIÁL KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha

Základní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska

Více

Krajinné prvky definice, ochrana, evidence a možnosti finančních podpor

Krajinné prvky definice, ochrana, evidence a možnosti finančních podpor Krajinné prvky definice, ochrana, evidence a možnosti finančních podpor Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí DEFINICE KRAJINNÝCH PRVKŮ (KP) Krajinný prvek

Více

Osnova projektu pro podopatření

Osnova projektu pro podopatření Osnova projektu pro podopatření 1.3.4. 1. Název projektu 1.1. Stručný a výstižný název projektu - uveďte stručný a výstižný název projektu, návaznost projektu k prioritě, opatření, podopatření a investičnímu

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ

MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A PŘÍKLADY REALIZACE PRVKŮ ÚSES Z EVROPSKÝCH A NÁRODNÍCH DOTAČNÍCH TITULŮ Ing. Simona ZEZULOVÁ Odbor péče o krajinu, Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha 100 00 Simona.Zezulova@mzp.cz

Více

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice 1 OBSAH Stručné představení projektu Rozsah a podrobnost řešení Představení přístupu k návrhu

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro rozpočtovou kontrolu 11. 7. 2012 2011/0282(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 18 34 Návrh stanoviska Tamás Deutsch (PE489.357v02) k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Případová studie Grygov

Případová studie Grygov Případová studie Grygov Počet obyvatel: 1376 Základní informace: Obec Grygov se nachází v úrodné rovině Hornomoravského úvalu (206 m n. m.) v Olomouckém kraji. Obcí samotnou neprotéká žádný tok, v její

Více

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3 Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3 Š I N D L A R s. r. o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Poznatky z cesty do Švýcarska; pozemkové úpravy v návaznosti na změnu klimatu

Poznatky z cesty do Švýcarska; pozemkové úpravy v návaznosti na změnu klimatu Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny www.vumop.cz Poznatky z cesty do Švýcarska; pozemkové úpravy v návaznosti na změnu klimatu Sluňákov 2016 Ing.

Více

Posuzování návrhů plánů povodí v rámci Evropské unie

Posuzování návrhů plánů povodí v rámci Evropské unie Komise pro Plán dílčího povodí Horní Vltavy Komise pro Plán dílčího povodí Berounky Komise pro Plán dílčího povodí Dolní Vltavy Posuzování návrhů plánů povodí v rámci Evropské unie Společné zasedání komisí

Více

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce Daniel Svoboda člen SR FoRS Development Worldwide, spolek svoboda@dww.cz 1 FoRS

Více

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu)

Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Komunikační plán projektu ReStEP pro cílové skupiny (mimo veřejnou správu) Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, červen 2013

Více

Něco málo k historii:

Něco málo k historii: Něco málo k historii: 2001: vojenské cvičiště, převod městu - snaha o vytvoření koncepce údržby a rozšíření turistické lokality Mařatice-Vinohrady 2005: díky vzácnému motýlovi lokalita součástí soustavy

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PARDUBICKÉHO KRAJE WWW.KHKPCE.CZ

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PARDUBICKÉHO KRAJE WWW.KHKPCE.CZ KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PARDUBICKÉHO KRAJE WWW.KHKPCE.CZ Krajská hospodářská komora Pardubického kraje (Khk Pk) vznikla na základě zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

FAREMNÍ PLÁNOVÁNÍ plán péče o farmu

FAREMNÍ PLÁNOVÁNÍ plán péče o farmu FAREMNÍ PLÁNOVÁNÍ plán péče o farmu Ing. Milan Kouřil DAPHNE ČR Institut aplikované ekologie Co se dnes dozvíte Co je to plán péče o farmu? K čemu je dobrý? Jak se dělá? Jak vypadá? Pro koho je? Co je

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více