CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Návykové látky mezi zlínskými skauty Téma práce: Návykové látky mezi zlínskými skauty Jan Chmelař Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská Olomouc 2013

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracoval/a samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedl/a v seznamu literatury.. Děkuji mé vedoucí, magistře Závrské, za trpělivé vedení a cenné rady, bez kterých bych svou práci jen s obtížemi dokončil. 2

3 Obsah Úvod 4 1. Skauting Návykové/psychoaktivní látky Nezletilí a návykové látky RIZIKOVÉ FAKTORY PRO ROZVOJ NÁVYKOVÉHO CHOVÁNÍ U DĚTÍ A MLADISTVÝCH Prevence uţívání návykových látek PREVENCE Z HLEDISKA VĚKOVÝCH SKUPIN PREVENTIVNÍ AKTIVITY VE SKAUTSKÉM ODDÍLE Empirická část CÍL PRÁCE PŘEDMĚT VÝZKUMU METODY A PRŮBĚH ŠETŘENÍ KÓDOVÁNÍ PRŮBĚH ZKOUMÁNÍ ZHUŠTĚNÝ POPIS ANALÝZA ZÍSKANÝCH DAT, OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ SHRNUTÍ... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. Závěr 32 Pouţité zdroje

4 ÚVOD Drogy patří k jednomu ze specifických problémů dnešního světa. Mladí i starší lidé čím dál častěji utíkají k drogám jako prostředku zintenzivnění zábavy a bavení se, někteří z nich v nich nacházejí lék na zlomenou duši a na bolesti celého těla a i na duchovní bolest. Uţ léta se vede mezioborová diskuze, jak nejlépe nastavit systémy výchovy mladé generace tak, aby ve svém ţivotě nepotřebovala berličku návykové látky. Skauting patří k těm organizacím, které svou prací s dětmi a mládeţí, mohou hrát na poli prevence velice důleţitou roli. V práci se zaměřuju na specifickou oblast primární prevence v oblasti protidrogové problematiky a aplikuji ji do výchovně vzdělávacích metod junáka, abych ukázal, jak široké pole působení skautský oddíl můţe mít. Zaměřuji se na jednotlivé věkové kategorie dospívajících a rozebírám rizikové faktory, které ke kaţdé z nich patří, a které nakonec mohou vézt k rozvoji návykového chování. V praktické části realizuju etnografický výzkum. Metodou zúčastněného pozorování se stávám na jeden rok součástí skautského oddílu, navštěvuji víkendové i prázdninové akce a sleduji situace, během kterých se členové skautského oddílu dostávají k návykovým látkám. Cílem je pokus o hustý popis, detailní popis uţívání látek v jednom konkrétním skautském oddíle. Je prostředí skauting díky svým metodám práce imunní? Nebo jeho členové drogy uţívají bez ohledu na to, jak byli celý ţivot vychováváni. Patří dnes zkrátka drogy do společnosti do všech jejich sociálních struktur? 4

5 1. SKAUTING Skauting v České republice oslavil v roce 2012 sto let své existence. Všechno začalo, kdyţ v letních měsících roku 1911 strávil A. B. Svojsík čas v Anglii, aby se seznámil s metodami vedení skautského oddílu, které v roce 1907 zavedl sir Baden Powell, generál anglické armády, jemuţ se dostalo velké uznání za vytvoření konceptu výchovy mladých lidí v hierarchicky tvořených menších skupinách podle konkrétně rozpracovaného modelu výchovy a strategie vzdělávání, podle kterého chtěl mladé skauty vést a učit (Šantora, R., a kol. 2012, st. 18). Ve svém díle Skauting for boys Baden Powell (2009) dopodrobna rozvedl principy a metody skautingu, které jsou ţivé dodnes. V roce 1913 se v Čechách koná první letní tábor pro chlapce, o dva roky později i pro dívky. Pro potřeby téhle práce je nejdůleţitější představit si poslání skautingu, které se v praxi realizuje pomocí vzdělání a výchovy mladých lidí. Principy a metody, kterých skauting ve své činnosti pouţívá, jsou stále inspirovány sirem Baden Powellem. Jaký vliv má skauting na výchovu dětí, dosvědčuje mnoţství lidí, kteří jsou v organizaci přímo zaregistrováni. K roku 2012 měl skaut v české republice celkem 48 tisíc registrovaných členů. Celosvětově potom skauting sdruţuje podle dostupných údajů aţ 65 milionů lidí různého věku z 214 států (Šantora, R., a kol. 2012, st. 15). Kdyţ člověk pátrá po ideových východiskách, ze kterých skauting definoval své poslání, cíle, metody práce a i názorovou orientaci, obvykle narazí na mnoho oborů a činností, které méně či více ovlivňují celý skaut. Nejdůleţitějším kamenem, na kterém junák staví, je křesťanství. Cílem skautingu je primárně výchova dětí a dospívajících k ţivotu pevně ukotvenému v duchovních a mravních hodnotách. Skaut by měl rozvíjet dovednosti svých členů na všech úrovních společenského ţivota, tzn. rozvoj intelektuálních schopností, tělesných a sociálních dovedností. Skautem by měl být křesťan, který ţije a brání ţivot ve svobodě s odpovědností k sobě samému, k celé lidské společnosti a k celé planetě. To vše v míru, pravdě a lásce. Konečným cílem je poté sjednocení všech lidí ve státě a na celém světě ve zmíněných hodnotách. (Svojsík, 1991, st. 58) A byl to mimochodem právě strach z obránců pravdy, svobody a důstojnosti kaţdého člověka, který vedl dva totalitní reţimy 20. století k tomu, ţe skaut, stejně jako sokol zakázaly a proti jeho členům vedly rozsáhlé represivní akce, aby měly jistotu, ţe jeho vliv definitivně vymítily ze společenského ţivota (Šantora, R. a ko. 2012, st. 32). 5

6 Základními stavebními jednotkami skautingu jsou skautské oddíly, ve kterých se přímo skautské poslání přenáší na mladé lidi. Oddíly mají velice různorodou členskou základnu od několika členů aţ po desítky a stovky lidí. Děti a dospívající se v oddíle člení podle věku na tzv. vlčata, popř. světlušky zhruba mezi 8 a 10 lety, skauty/skautky coţ jsou členové skautského oddílu do 14 aţ 15 let a nakonec rovery kam patří dospívající věkově vyslouţilí skauti aţ do 20 let a klidně i výše. Kaţdá věková kategorie má vypracovaný svůj model vzdělávacích cílů a vzdělávacích metod. Pro úplnost je potřeba zmínit věkovou kategorii, kterou bych charakterizoval něco jako přípravku na skautský ţivot. Tahle přípravka se nazývá bobříci a je určena pro děti předškolního věku uţ od věku 3 let. Cílem je naučit děti ţivotu ve skupině, ukázat jim kouzlo ţití v přírodě a pomoci jim před nástupem do školy v rozšíření slovní zásoby, logickém uvaţování a naučení se dodrţovat určité pravidla a řád. V posledních letech se bobříci čím dál víc přimykají do oficiálních struktur skautingu a stávají se téměř podmínkou k tomu, aby dítě mohlo chodit dál do vlčat (Svojsík, 1991, st. 105). Vlčata/světlušky se od začátku působení ve svém oddíle učí základním hodnotám, které skauta dělají skautem. Jde o pravdomluvnost, ochotu pomoci druhému člověku, čestnost a odpovědnost. Veškerá činnost v sobě zahrnuje hlavně rozvoj tělesných a intelektuálních schopností s ohledem na věk dítěte tak, aby se vyvíjel jeho vztah k sobě samému a lidem kolem sebe. Protoţe se velká část aktivit soustřeďuje do přírody, rozvíjí se v dětech nenásilnou formou i vztah k ekologii a cit pro zdravé ţivotní prostředí. Vedle výchovných aktivit se klade důraz rovněţ na vzdělávací činnost, která má za cíl rozvíjet předně občanskou výchovu a přírodopis. Vlčata si své teoretické i praktické dovednosti často ověřují ve formě různých zkoušek a soutěţí. Pobyt mezi vlčaty by měl naučit dítě určité samostatnosti a odpovědnosti. Velice důleţité je i osvojení si sociálních dovedností, kterým se učí ve skupině vrstevníků. (Svojsík, 1991) Kdyţ vlče dospěje natolik, ţe přejde mezi skauty, čekají jej určité změny. Předně se v dětech chodících uţ na druhý stupeň základní školy upevňuje vědomí odpovědnosti, kterou mají ke všemu kolem sebe. Skaut by měl být vzorem pro vlče, měl by omezeně pomáhat ve vedení svým vedoucím. Na skauta se přenáší velká část práce, která je v oddíle potřeba udělat. Aktivity směřují k formaci osobnosti mladého člověka. Důraz je kladen na to, aby kaţdý mohl rozvíjet znalosti a dovednosti v oboru a oblastech, které jej baví. Program pro skauty bývá nabitější neţ u vlčat. Je to způsobeno hlavně tím, aby dítě nemělo čas na nudu, aby se naučilo udrţet si ve svém ţivotě řád a ubránilo se pokušením, které mohou ze ţivota bez smysluplného naplnění a bez cíle pramenit. Rozvíjí se sociální dovednosti. Tzn. komunikace 6

7 s druhými, vedení druhých, předávání znalostí druhým, vypracovávání úkolů pro druhé aj. Hodnoty se více pojmenovávají a uvádějí uvědoměle do praxe. Vzdělávací aktivity se zaměřují na rozvoj povědomí o společenských problémech, různých patologií v chování, skauti navštěvují různé zdravotní kurzy, výukové akce o principech skautingu, o jeho řízení, stávají se vzdělanými lidmi ne jen po praktické stránce. Co se dotýká mé práce, je důleţité zmínit, ţe právě v tomhle věku vedoucí působí i na vzdělanost v drogové oblasti. Je to jedna z nejvíce probíraných oblastí sociálních patologií. V takovém přístupu můţeme vidět součást aktivit preventivního působení v oblasti drogové problematiky, jak zmiňuji níţe. Oddíly také často zvou na přednášky lidi z kontaktních center, terénní pracovníky, kteří jsou schopni vědomosti předat zajímavou a často i záţitkovou formou. K prevenci patří i celkový ţivotní styl, ke kterému jsou skauti vedeni (krizovatka.skaut.cz, z ). V kapitole věnované návykovým látkám se zaměřím právě na to, jaké aspekty vedou k návykovému chování a jak by skauting měl proti jejich lákadlu úspěšně působit. Otázkou, jaká je realita, se zabývá celá má práce. Abych byl úplný, zaměřme se ještě na činnost roverských oddílů. Takový oddíl postrádá vedoucího v podobě jediné osoby, naopak by měl být veden demokraticky všemi členy. Úkolem roverů je, v optimálním případě, ze svého středu vychovat příští vedoucí, kteří jednou převezmou štafetu výchovy vlčat a skautů. Roveři se věnují převáţně vedením akcí pro širší veřejnost, plánováním aktivit oddílu na celý rok a vedením mladších členů oddílu spolu s hlavním vedoucím na plný úvazek. (krizovatka.skaut.cz z ) 7

8 2. NÁVYKOVÉ/PSYCHOAKTIVNÍ LÁTKY Psychoaktivní látka je chemická substance, která je schopná proniknout hematoencefalickou bariérou do centrálního nervového systému a ovlivnit jeho funkce určitým, pro kaţdou konkrétní látku, specifickým způsobem. Některé látky se uţívají k rekreačním nebo léčebným účelům kvůli pozitivním účinkům na náladu i způsob vnímání (Kalina, K. 2003, st. 102). V medicíně můţe jít o látky s anestetickým účinkem, které se vyuţívají při operacích k celkové anestezii, nebo při menších zákrocích k lokálnímu umrtvení. Celková anestetika působí komplexní znecitlivění a v odpovídající dávce i bezvědomí, které bývá např. u ketaminu provázené silnými halucinogenními účinky. Vedle ketaminu se pouţívají a zneuţívají barbituráty, oxid dusný aj. (Bečková, 1999, 46) Další velkou skupinou jsou analgetické přípravky. Mezi psychoaktivní látky tlumící i ty nejsilnější bolesti patří opiáty jako je morfin, kodein, heroin a mnoho dalších přípravků. Analgetika vyvolávají vedle útlumu bolesti často i příjemnou povznesenou náladu, tlumí úzkosti a deprese a celkově uklidňují. Předávkování způsobuje zástavu dechu a srdečního oběhu (Bečková, 1999, st. 21). Nespočet psychoaktivních látek pouţívá i psychiatrická medicína. Ne ale všechny látky mají potenciál ke zneuţití. Ty, které jej mají, jsou po celém západním světě zneuţívány opravdu ve velkém. Jde často o lidi, kteří se neřadí mezi klasické uţivatele drog. Léky dostávají na předpis od lékaře a všechno se zdá být zdánlivě v pořádku. Mezi taková léčiva patří proti úzkosti a strachu působící anxiolytika, spánek vyvolávající hypnotika obě kategorie patří do skupiny benzodiazepinů, a proti syndromu ADHD nebo např. narkolepsii předepisované psychostimulační látky. Mezi stimulanty patří i pervitin a kokain. Účinek je silně euforický, dostavuje se příval energie, mizí potřeba spát a jíst. Negativním účinkem bývá poškození kardiovaskulárního systému a rozvoj úzkostných aţ psychotických poruch (Svoboda a kol., 2012, st. 52). Velice zajímavou kategorií návykových látek je skupina halucinogenních, resp. tzv. entheogenních drog. Sem patří LSD, psylocibinové houby a také marihuana. Účinkem je stav rozšířeného vědomí, mystické záţitky atd. I tyhle látky jsou někdy pouţívány v medicíně. Drţení návykových látek je ve většině zemí západního světa trestné. Samotné uţívání kriminalizované nebývá. Drogy se v odborných kruzích vedle mnoha dalšího dělí podle 8

9 potencionální nebezpečnosti na měkké a tvrdé látky. Většinou to nemá co dělat s legalitou a ilegalitou konkrétních látek, tzn. jen fakt, ţe neplatí, pokud je něco legální, musí to být i relativně dobré. Mezi měkké drogy se dneska řadí vedle kofeinu a nikotinu také marihuana a někdy i další halucinogeny, hlavně lysohlávky a MDMA známá jako extáze. Alkohol je v medicíně brán jako tvrdá droga způsobující silnou fyzickou závislost, smrtelný abstinenční syndrom a přímé fyziologické poškození orgánových soustav. Vedle něho se k tvrdým drogám řadí pervitin, kokain a opiáty. Na samém vrcholu toxicity a nebezpečnosti stojí toluen a další mu podobné přípravky (Vetešník, J. 2011, st. 152). 9

10 3. NEZLETILÍ A NÁVYKOVÉ LÁTKY Ţijeme v zemi, která je v rámci celé evropské unie na prvních místech četnosti uţívání legálních i nelegálních látek. Kulturní tolerance k alkoholu je největším problémem, který brání úspěchu různých preventivních akcí, jeţ se zaměřují na omezení konzumace alkoholických nápojů u nezletilé populace. Tolerance k alkoholu je generačně předávaná, děti se setkávají s pitím u rodinných příslušníků a ani sami dospělí si často nejsou vědomi rizik a nebezpečí, která z uţívání alkoholu plynou. Je to dáno společenským klimatem, ve kterém se stále i v odborné literatuře alkohol vymezuje od pojmu droga. Titulky v médiích, kapitoly v učebnicích i slova odborníků často nadpisují text, který uvádějí slovy alkohol a drogy. Jakoby alkohol ani nebyl drogou v pravém slova smyslu. Kaţdým dnem se setkáváme na televizní obrazovce a na internetových stránkách s přemírou reklam na alkoholické výrobky, pití je prezentováno jako normální společenská činnost, která k člověku patří jako potřeba jídla. Ani na láhvi alkoholu se člověk nedočká byť sebemenšího varování, které by upozorňovalo na návykovost etanolu, na smrtelné riziko plynoucí z předávkování nebo z kombinování s ostatními látkami, např. i běţně dostupnými léky jako je paralen. Z toho vyplívá, ţe se Česká republika nachází na prvním místě vypitého alkoholu na obyvatele. V roce 2011 se jednalo o 10 litrů čistého lihu na kaţdého za rok (Kalina, 2008, st. 341). Aţ 80 % ţáků druhých stupňů základních škol uvádí, ţe se minimálně jednou napili alkoholu a 30% z nich zaţilo alespoň jedenkrát stav opilosti intoxikace alkoholem.(nešpor, 2003, st. 72) Česká republika drţí prvenství i v uţívání konopných drog. Podle výzkumu Evropského monitorovacího střediska pro drogovou problematiku provedeného v roce 2011 uţilo ve svém ţivotě alespoň jednou marihuanu 49,3% lidí ve věku 15 aţ 34 let. Pokud jde o věkovou kategorii ţáků druhého stupně základních škol, výzkumy uvádějí, ţe marihuanu ochutnalo zhruba 32% dětí. Opakovanou zkušenost s drogou uvedlo 50% z nich. (www.vlada.cz, z ) Stejně tak tabákové drogy jsou u nás velice rozšířené mezi mladou populací, ač se zdá, ţe čísla v téhle oblasti podle vzoru západní Evropy pomalu klesají a kouření cigaret přestává být tak společensky bezproblémové a normální. Mezi ţáky ve věku 12 aţ 16 let na základních školách uvádí ochutnání tabáku zhruba 60% dětí. 25% z nich se hlásí k dennímu kouření cigaret. (www.demografie.info, z ) 10

11 První zkušenosti s uţitím návykové látky jsou alarmující. Zhruba 30% dětí uvádějící zkušenost s legální drogou zaţívá první ochutnání ve věku pod 10 let. U marihuany se doba prvního experimentu datuje do lehce pozdějšího věku. 80% ţáků uvádí, ţe se poprvé k marihuaně dostali aţ po 12. narozeninách. Z výzkumů je patrné, ţe k uţívání drog mají blíţe děti, které nedokáţou konkrétně definovat náplň svého volného času, které tak říkajíc trávy své volno na vlastní pěst. (Kalina, 2008, st. 315) mladistvých 3.1. Rizikové faktory pro rozvoj návykového chování u dětí a Karel Nešpor (2003, st. 15) rozděluje okolnosti zvyšující riziko návykového chování do čtyř kategorií. První z nich je dítě samo. Obecně zvyšuje sklon k uţívání drog duševní nemoc jako deprese nebo úzkostná porucha, poruchy chování a emocí, syndrom ADHD, dlouhá a bolestivá zranění, nemoci a fyziologické poškození nervové soustavy. Důleţitým faktorem je vztah k sobě samému, míra sebevědomí, schopnost stavět se čelem stresovým situacím, sociální dovednosti a sociální příslušnost. Neméně důleţitá je i míra inteligence. Je vţdy důleţité s dítětem pracovat důsledně a komplexně, všímat si jeho chování a projevů emocí a nepodceňovat příznaky, které mohou ukazovat na jednu z výše uvedených poruch. Primární prevence je a zůstane nejúčinnější formou předcházení a odstraňování patologických projevů chování. Druhou kategorií, která můţe dítě přivézt k návykovým látkám je rodina a rodinné zázemí. Často se s problémy setkáváme v nějak nefunkčních rodinách. První příčinou budoucího rozvoje návykového chování můţe být citová deprivace a odtaţitost rodičů, které dítě zaţívá hned po narození a která déle trvá a projevuje se chladným a neosobním chováním, které dítěti znemoţňuje proţívat příslušnost k rodinné skupině a znemoţňuje mu mít po celé dětství a dospívání citové zázemí. Rodiče můţou dítě podceňovat nebo ho přeceňovat a klást na něj nereálné a nesplnitelné nároky, coţ vede k trestání a budování si pocitu u dítěte, ţe je neschopné a nikdy nenaplní očekávání lidí kolem sebe. Rodina můţe být místem, kde se návykové látky přímo uţívají a patří k rodinné kultuře. Takové děti se s účinkem drogy seznamují velice brzo a závislost vzniká ještě na prvním stupni základní školy. Drogy jsou rodiči nejen tolerovány, ale jejich uţívání můţe být přímo podporováno. Dítě se také můţe narodit do rodiny, kde je fyzicky a psychicky týráno, kde dochází 11

12 k sexuálnímu zneuţívání a droga se pak stává útěkem z bolestné reality, lékem na bolavou duši a zraněné tělo. (Vágnerové, 2000, st. 50) Školní prostředí je definováno jako třetí samostatná kategorie. Pokud dítě nestíhá probíranou látku, prospívá jen s obtíţemi anebo jej třídní kolektiv nepřijímá mezi sebe, můţe se u něj vyvinout averze ke škole a ke všem institucím obecně. Následkem toho dochází k záškoláctví, k vyhledávání part se stejným zaměřením, kde je absence výplně volného času často důvodem k uţívání návykových látek. (Sikorová, 2011, st. 131) Pro dítě pubertální a adolescentní bývá nejdůleţitější vrstevnická skupina, která je pro nás poslední kategorií schopnou přivést člověka k uţívání drog. Můţe se jednat o příslušnost ke skupině, ve které se drogy uţívají přímo a patří k rituálům, na kterých skupina ţije, anebo můţe být dítě vrstevnickou skupinou odmítané, nechtěné a právě osamocenost a sociální vyloučenost můţou být motivem k uţívání, které na sebe bere často masku viditelného odporu proti společenským konvencím, proti všem a všemu. Dítě tím dává najevo svou bolest a doufá, ţe jeho volání o pomoc někdo vyslyší. (Nešpor, 2003, st. 80) 12

13 4. PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK O příčinách, které mohou vést u člověka k návykovému chování, uţ bylo napsáno mnoho. Kudrle (2003, st. 91) v mezioborové práci vydané úřadem vlády pro drogovou problematiku přikládá uţívání návykových látek bio spirito- psycho-sociální model. Patologické chování se jen málokdy dá popsat pomocí jediné sféry člověka, většinou se jedná o komplexní záleţitost. Stejně tak by byla chyba působit v programech prevence jen na jednu oblast. Kudrle se věnuje prevenci na všech jejich úrovních. Skauting v moţnostech svého působení na člověka spadá do oblasti primární prevence. A věnuje se jí komplexně. Primární prevence se v odborné literatuře dělí na specifickou a nespecifickou oblast činností. (Milovský, M. a kol. 2010) Cílem specifických preventivních aktivit je zaměření se na konkrétní cílové skupiny, u kterých se snaţí předcházet rozvoji patologického, např. návykového chování, nebo jeho rozvoj alespoň omezit, či přesunout do vyššího věku. Je trendem dnešní doby, ţe se věková hranice prvního kontaktu s návykovou látkou relativně výrazně posouvá k niţšímu věku. Výzkumy naznačují skutečnost, ţe první ochutnání drogy se realizuje uţ na prvním stupni základní školy. Není výjimkou, ţe výzkum na druhém stupni základních škol odhalí skutečnost, ţe naprostá většina ţáků ochutnala alkohol. Situace se jistě liší podle lokalit, ve kterých se výzkumníci pohybují, ale jde-li o legální drogy jako tabák a alkohol, jsou čísla relativně vyrovnaná (Nešpor, 2003, st. 65). Z toho důvodu je potřeba začít s preventivními aktivitami dříve, nejlépe na prvním stupni základní školy. Mezi specifické metody patří vzdělávací a motivační aktivity upevňující u dětí postoje a znalosti, které vedou ke zdravému ţivotnímu stylu. Informace by měly být komplexní. Dítě samo by mělo být schopno rozpoznat rizika a samo si říct NE proti uţívání návykových látek. Kampaně uţ dávno nebývají výrazně jednostranně negativní. S faktickými informacemi negativní stránka věci na povrch vypluje nenásilně sama. (Kudrle, 2003, st. 145) Mezi nespecifické metody prevence patří všechny aktivity, které dítě vedou k harmonickému a zdravému rozvoji osobnosti od tělesné schránky aţ po duchovní část člověka. Nemají na první pohled ţádnou přímou souvislost se šikanou, xenofobií, návykovým chováním a jinými patologickými problémy. Jsou to právě nespecifické metody, které jsou nosným kamenem celého preventivního působení. U dítěte se jedná primárně o rodinu, školní a mimoškolní krouţky, které pomáhají dotvářet strukturu pracovního dne. Rozvíjí u dítěte 13

14 jeho vlohy a talenty, posilují sebevědomí a vědomí odpovědnosti za své chování a celý ţivot. Sniţují obecně riziko rozvoje patologických forem chování. (Sikorová, 2012, st. 139) 4.1. Prevence z hlediska věkových skupin Kaţdá epizoda vývoje a růstu dětské osobnosti je specifická a její podcenění a nenaplnění můţe vést v budoucnu k mnoha problémům. Kaţdá z nich je specifická potřebami, které dítě má, a které, jsou-li naplněny, vedou k harmonickému a zdravému vývoji aţ do dospělosti. Po určitou dobu vývoje zabezpečuje většinu potřeb dítěte rodina, a čím dřív dochází k selhání v určité oblasti, tím váţnější mohou být následky, které z ní vzejdou. Vývojové stupně dítěte a dospívajícího dělí Vágnerová (2000, st. 45) na pět kategorií. V drogové problematice se uvádí ještě období šesté, které má velký vliv na budoucí chování dítěte. Tím obdobím je čas prenatálního vývoje (Royce, 1989, podle Kudrle, st. 91). V dnešní době je bráno převáţně v pohledu biologickém. Jedná se jednak o geneticky danou dispozici u dítěte narozeného do rodiny, kdy několik předchozích generací bojovalo se závislostí na návykových látkách, jednak na přímé působení návykové látky během těhotenství u matky, která nedokázala přestat uţívat drogy. Prvním postnatálním obdobím je období kojenectví. V něm je důleţitá zkušenost s milující a pečující matkou, tělesnou blízkostí a klidným pestrým prostředím. Citová deprivace z téhle doby se s jedincem nese do dospělosti a má na svědomí problémy s hodnocením sama sebe a ţivotem v mezilidských vztazích. (Vágnerová, 2000, st. 39) Do tří let věku má být dítě zahrnutu péčí a láskou od obou rodičů. Má mít volný prostor k prosazování vlastní vůle, důleţité bývá smyslově bohaté prostředí a zpětná korigující vazba rodičů, která pomáhá dítěti budovat vědomí vlastní osoby, vlastního Já. Nedostatek péče a smyslových podnětů vede ke zpomalení vývoje, dítě se jeví jako méně chytré, později začíná mluvit a chodit a můţe mít v budoucnosti problém s adaptací, s vyrovnáváním se se stresem a zvládáním vlastních emocí. (Vágnerová, 2000, st. 100) Předškolní věk je zlomovým obdobím, kdy dítě opouští ryze rodinné zázemí a vychází do okolního světa, do širších sociálních vazeb. Je to doba, kdy jedinec poprvé chodí do školky, setkává se se stejně starými dětmi, učí se ţít v kolektivu, brát ohled na druhé aj. Rodiče a ostatní dospělí by měli dítěti ukazovat základní hodnoty jako je úcta a péče o zdraví, měli by je vést k ochraně před rizikovými situacemi a připravovat je pozvolna na samostatný ţivot, kdy nebudou vţdy a všude ochranné ruce rodičů. V předškolním věku by některá rizika 14

15 a nebezpečí ţivota měla být pojmenovávána konkrétně a dítě by mělo vědět, ţe jsou drogy obecně špatné. (Vágnerová, 2000, st. 127) Mladší školní věk je období, kdy dochází k upevňování hodnot. Informace se mění v dovednosti a návyky. Je důleţitý rozvoj vlastní osobnosti, poznání svých kvalit a nadání. Dítě má být vedeno k odpovědnosti za své jednání. Nebezpečí drog má být probíráno více do hloubky a celkově má být tendence vézt dítě ke zdravému ţivotnímu stylu po všech stránkách. V období do 10 let věku se formuje osobnost dítěte do té míry, ţe charakter a základní emocionální rysy a hodnotová nastavení zůstávají dále téměř neměnné. (Hajný, 2003, st. 135) V pubescentním a adolescentním věku dochází k radikální proměněn celé osobnosti dítěte. Je to bouřlivé a vratké období, na jejímţ konci by měl stát vesměs hotový dospělý jedinec. I přes opoziční postoj, který jedinci získávají vůči rodičům, by měl zůstat rodinný okruh bezpečným a láskyplným prostředím, které dospívajícího člověka toleruje, dává mu prostor a důvěru a nabízí mu pomoc a radu. Dospělí a autority mají vést a povzbuzovat dítě k samostatnosti a odpovědnosti. Důleţité místo v ţebříčku hodnot získávají vrstevníci a příslušnost k nějaké sociální skupině. Právě prevence v téhle oblasti je velice důleţitá. Potřeba někam patřit je silnější neţ všechno, co člověka celý předchozí ţivot charakterizovalo. Ovlivnění skupinou můţe být jak pozitivní tak i velice negativní. (Mladiství a drogy, St. 15) 4.2. Preventivní aktivity ve skautském oddíle Skauting si je své výchovné role velice dobře vědom. Kaţdý člověk, který se chce stát vedoucím v oddíle, musí projít sérií vzdělávacích bloků a úspěšně sloţit všechny následné vůdcovské zkoušky. Je charakteristikou českého skautingu během uplynulých 20 let od jeho znovu zaloţení důraz kladený na profesionalitu a rozvoj kvalitní metodologie a postupů (krizovatka.skaut.cz, z ). Aktivity, které skaut svým dětem nabízí, by měli být komplexní, měly by brát v potaz rozvoj celé osobnosti člověka a měly by se řídit obecnými dobovými trendy, podle kterých své vzdělávací metody aktualizuje a formuje pro potřeby dneška. V následujících odstavcích se vrátím k prevenci podle Kudrleho (2003, st. 91) modelu komplexního nazírání na osobnost člověka, který jsem zmínil uţ výše a aplikuji jej na skautské metody práce. V biologickém modelu je soustředěna pozornost na pravidelné a kvalitní stravování se, na rozvoj fyzických dovedností sportem, turistikou, cvičením a jinými aktivitami. I 15

16 v dnešní době si skauting drţí hlavně svůj přírodní rozměr. Většinu času skauti tráví pod širým nebem v divoké přírodě a utuţují svou tělesnou schránku v přirozených podmínkách proměnného klimatu a počasí. Psychologická sféra je tvarována převáţně proţitkem. Skautská výchova vede lidi k aktivnímu stylu ţivota, k reţimu, pohybu, k chuti tvořit a budovat (Šantora, R. a kol. str. 58). Záţitek a tvořivá činnost patří podle Frankla (2006, st. 115) mezi tři nejdůleţitější a základní hodnoty, skrz které člověk poznává a dává smysl svému ţivotu. Jsou podmínkou ke zdravému vývoji a plnohodnotnému ţivotu. Lidem, závislým na psychotropních látkách, často jedna nebo více těchto hodnot v ţivotě chybí a nahrazují si je záţitkem v podobě drogového opojení a tvoření si vlastního, na vnějším okolí nezávislého, odříznutého světa. Vedle toho se aktivity v oddíle hravou formou zaměřují na budování zdravého sebevědomí u kaţdého člověka, k posilování vlastní samostatnosti a uvědomování si odpovědnosti, která je s kaţdým chováním spjata. Skauti se učí poznávat sami sebe, učí se přijímat kritiku a ne dbát jen na osobní přínos, ale mnohem více pracovat pro potřeby celé skupiny, ve které se pohybují. (Krizovatka.skaut.cz, z ) V sociální oblasti je důleţitý pocit příslušnosti k sociální skupině a vědomí sociálního statutu. Lidé vyloučení z komunity mají často tendenci hledat si silnější sociální skupinu a identifikovat se s ní (Hajný, 2012, st. 137)). Skauting klade důraz na přijetí svých členů, na jednotnost, přátelství a stejný status všech. Realizování Franklových hodnot v sociálně skupině stejně naladěných lidí přidává těmhle hodnotám víc šancí, ţe budou integrovány do lidské osobnosti. Vedle toho se výchovné cíle zaměřují k budování sociálního cítění u dětí. Skauting vychovává k empatii a ochotě pomáhat lidem v nouzi (Svojsík, 1991, st. 462). Do spirituální oblasti patří třetí hodnota podle Frankla (2006, st. 125), kterou jsem zatím nezmínil. Jedná se o pevný systém ţivotních hodnot a postojů, které vedou lidské kroky a činy určitým nejlépe správným směrem. Lidé pocházející z rodinného prostředí, kde jim nebyly ţádné hodnoty předávány nebo kde byly předávány postoje aţ patologické, nevidí tak jasně směr, kam by se měli v ţivotě vydat. A nejde jen o rodinu, která bezesporu vlastní největší podíl vlivu na formování dítěte. Jde o sociální skupiny, kde se dítě po nástupu do školy dál pohybuje (Vágnerová, 2000, st. 130). Skauting vychovává děti ke křesťanskému ţivotu bez jasně vyslovené příslušnosti k nějakému náboţenskému směru. Alespoň většinou. V České republice máme i několik desítek přímo náboţensky fungujících oddílu. Jejich činnost se zaměřuje více na celospolečenské akce jako je charita, pořádání výukových a sportovních dnů s duchovním podtextem pro širokou veřejnost aj. Jde o stejnou činnost jako u 16

17 běţných oddílů, rozdíly nacházíme v kvantitativní stránce věci (Svojsík, 1991, st. 55). Absence spirituálního ukotvení je rovněţ častým jevem, který charakterizuje osoby uţívající návykové látky. Manţelé Grofovy (Grofová, 1993, podle Kudrle, 2003 st. 93) ve svém díle ukazují na spirituální rozměr, který změněné vědomí na člověka můţe mít, a jak nahrazuje člověku přirozenou touhu po transcendentálním proţitku. Skauting, ať uţ si to jeho vůdci uvědomují nebo občas neuvědomují, patří svým posláním a hodnotovým ukotvením mezi činnosti primární prevence. V jeho výukových a vzdělávajících metodách nacházíme komplexní pohled na člověka v Kudrleho (2003) úhlu pohledu, stejně jako v konceptu smysluplného ţivota podle Viktora Emanuela Frankla (2006). Skautský oddíl je rovněţ místem, kde se děti dostávají do kontaktu s drogovou problematikou přímo. Je pravidlem připravovat pro skauty výukové přednášky na téma závislostí, hledat dokumentární filmy aj. 17

18 5. EMPIRICKÁ ČÁST 5.1. Cíl práce Cílem práce je detailní popis reality uţívání návykových látek ve skautském oddíle. Práce by měla odpovědět na následující otázky: 1. Uţívají skauti na oddílových akcích nějaké návykové látky? 2. Jaké je případné pozadí a kontext jejich uţívání? 3. Jaký význam uţívání přikládají uţivatelé, vedoucí, neuţívající spolu skauti? 4. Uţívají o samotě, nebo ve skupině? 5. Je uţívání tajemství, nebo je manifestováno a je o něm obecné povědomí? 5.2. Předmět výzkumu Předmětem výzkumu v mé práci je Zlínský skautský oddíl vlastnící číselné označení 38. Oddíly se sdruţují do tzv. středisek, které většinou sjednocují všechny oddíly v dané obci. Střediska vysílají své zástupce do krajských rad skautingu a krajské rady zase do celostátní rady. 38. oddíl je součástí 4. střediska. Byl zaloţen v roce 1990 a se svou třiadvacetiletou historií patří mezi nejstarší skautské oddíly ve Zlíně. Jeho řadami prošlo uţ více neţ 150 členů, z nichţ naprostá většina zůstala v rámci moţností jeho registrovanými členy. V dnešní době má oddíl 22 (14 ve věku 12 aţ 14 let, zbylých 8 potom 15, 16letých) skautů a asi 8 roverů, kteří se střídají ve vedení podle svých moţností. A protoţe všichni skauti dosáhli nejméně 10 let věku, chybí v dnešní době oddílu skupina vlčat. Skauti jsou ve věku 12 aţ 16 let, roveři mají 17 aţ 23 let. Vnitřní ţivot oddílu se odráţí v harmonogramu akcí, které jsou pro členy pravidelně pořádány. Kaţdý týden v úterý probíhají na skautské klubovně tzv. schůzky, které trvají dvě hodiny. Během nich se realizuje velká část výukově vzdělávacích aktivit. Přednášky bývají propojené hrami, časté bývají vědomostní soutěţe na utvrzení znalostí z minulých schůzek. Skautský školní rok je rozdělen na měsíce, kdy kaţdému jednotlivému měsíci patří určité téma, které se během něj probírá. Můţe jít o určitě pasáţe historie, teorii skautingu, témata z astronomie, meteorologie, sociální patologie a mnoho dalšího. Celý rok se nese ve znamení určitého ústředního motivu, kterému se oddíl věnuje intenzivněji, a který se pro kaţdý nový rok mění (sejonijsk.web.cz z ). Pro rok 2012, 18

19 ve kterém probíhal můj výzkum, měl oddíl zvolené téma rytířství. Nejde potom ani tak o čistě teoretické poznatky, kterým se dětem dostává, ale hlavní je praktická rovina realizace tématu. Rytířství se ţije. Navenek oblečením a rituály, vnitřně potom způsobem ţivota, hodnotami a spiritualitou. Vedle pravidelných schůzek se zhruba jednou do měsíce pořádá několika denní, převáţně víkendová výprava. Jezdí se do přírody, do cizích měst, na pobytové nebo turistické akce a velice často taky na dobrovolné brigádnické akce, kde oddíl výměnou za práci dostává určité hmotné ohodnocení. V roce 2012 se dvě výpravy uskutečnily na Vizovickém zámku, který je známý rozsáhlým systémem podzemních chodeb a sklepení, kam veřejnost nemá běţně přístup. Za odklízení listí z okolního parku a dalších několika drobných údrţbových prací dostal oddíl moţnost strávit celý víkend neomezeně v prostorách zámku. K dispozici měl historické zámecké pokoje k ubytování, a navrch k tomu dostal klíče od podzemních chodeb spolu s moţností zapůjčení si historických oděvů. Ten rok se uskutečnily ještě další 3 víkendové výpravy, které se trávily na horské chatě uprostřed Hostýnských vrchů kousek od obce Drţková. Vyústěním celého roku bývá kaţdé léto dvou aţ tří týdenní tábor v přírodě bez jakéhokoliv kontaktu s civilizací nepočítáme-li nutnost nakupování. V roce 2012 trval dva týdny. Tábory jsou zaměřené na převedení teorie do praxe. Děti se učí ţít v přírodě a s přírodou. Důraz je kladen na práci v kolektivu, na soutěţe, kde není cílem vyhrát a na fyzickou aktivitu, která napomáhá dodrţování denního reţimu. Dítě by nemělo mít čas na nudu. Tábor bývá často více neţ odpočinkovým pobytem prací kaţdého na sobě samém, na sebepoznávání a na rozvoj hodnot, kterým se po celý rok učí Metody a průběh šetření Metodologicky bych šetření charakterizoval jako etnografický výzkum. V takovém výzkumu výzkumník participuje na ţivotě subkultury, jejíţ členové jsou relevantními osobami pro předmět výzkumného zájmu práce. Kvalitativní metodologie, které se v šetření drţím, slouţí k pochopení sociální situace. Studuje subjektivní realitu a z toho důvodu jí patří vysoká míra validity (Dissman, st. 290). Gavora (2001, st. 31) udává, ţe výsledky kvalitativního výzkumu se uvádějí ve slovní podobě a to proto, aby byl výsledný popis co nejvíce výstiţný a podrobný. Strauss a Corbinová (1998, st. 12) pouţívá k definici kvalitativního výzkumu negativní definici. Pro ni je kvalitativním výzkumem kaţdý výzkum, kterému chybí čísla. Cílem je hledání porozumění a holistický přístup k tématu. 19

20 Výzkumná data jsem shromaţďoval formou zúčastněného pozorování, kdy jsem na sebe vzal roli plného participanta. Pozorování vyţaduje od etnografa delší období kontaktu s cílovou skupinou a v optimálním případě vede k pochopení studované subkultury. V odborné literatuře se mu často vyčítá přílišná subjektivnost. Stal jsem se součástí pozorovaného světa a o mé výzkumné otázce ani o výzkumu nevěděl nikdo. Kvalitativní rozhovor, kterého jsem rovněţ pouţíval, byl jedinou moţností volby, obecně jsem si nedovedl představit, ţe bych metodu sběru dat v otázce drog ve skautském oddíle jakkoliv standardizoval. Z mé skryté výzkumné role rovněţ vyplívala nemoţnost pouţívat pro zachycení rozhovorů diktafon. Všechny rozhovory jsem si musel do deníku přepisovat ručně aţ po jejich průběhu, přesto jsem zvládl většinu dat nasbírat přímo. Deník jsem sebou nosil po většinu času, takţe jsem stíhal zapisovat kaţdou relevantní situaci nebo rozhovor, který jsem zaslechl. V průběhu 1pozorování jsem si uvědomoval, ţe výsledkem mého snaţení bude maximálně mikroetnografická, tak říkajíc fokusová studie. Na provedení makroetnografické práce nemám ani vzdělání ani prostor Kódování K analýze sebraných dat jsem pouţil metodu otevřeného kódování. Kódování je operace, během které dochází k rozebrání údajů a jejich následnému sloţení jiným způsobem. Přičemţ otevřené kódování je součást analýzy, která pojmy kategorizuje (Strauss, Corbine, 1999, st. 43). Robson (2003, podle Hendl 2012, st. 18) rozlišuje několik metod analýzy kvalitativních dat. Jsou to tzv. kvazistatistické metody, editovací postupy, metody na základě průniku do textu a konečně metody pomocí šablony, které jsem zvolil já. Kódy jsem volil během sběru dat a skrze ně a v nich postupně vznikala šablona pro koncovou analýzu. Kódovat znamenalo systematické prohledávání sebraných dat s cílem nalézt v nich pravidelnosti a klasifikovat jejich jednotlivé části. V praxi na tenhle postup navazuje interpretace a vyprávění příběhu ( Wollcot, 1998 podle Hendl, 2012, st. 240) Průběh zkoumání Výzkum probíhal po celý rok. V jeho rámci jsem se zúčastnil letního 14denního tábora a tří víkendových výprav. Celkem jsem mezi skauty strávil 20 dní. Výprav jsem se účastnil 20

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík

Drogy a jejich účinky. MUDr. Jakub Minařík Drogy a jejich účinky MUDr. Jakub Minařík Terminologie Droga Droga je látka, která splňuje dva základní požadavky: 1. Ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání objektivní reality, tedy má psychotropní

Více

A) psychická závislost - dlouhodobá

A) psychická závislost - dlouhodobá David Vanda více významů: konzervovaný produkt z rostlin nebo živočichů látka, která mění jednu nebo více životních funkcí v těle látka, která vyvolává u člověka závislost A) psychická závislost - dlouhodobá

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty

CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návykové látky mezi zlínskými skauty CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Návykové látky mezi zlínskými skauty Téma práce: Návykové látky mezi zlínskými skauty Jan Chmelař Vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská

Více

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Legální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Legální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ Legální drogy Alkohol Léky Tabák Těkavé

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného ve školním roce 2014/15

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného ve školním roce 2014/15 Drogy a volný čas Výsledky výzkumu provedeného ve školním roce 2014/15 - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jičínská 762, 293 01 Mladá Boleslav - jaro 2015 - O. METODOLOGIE termín dotazování:

Více

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ

POJEM DROGA nervovou soustavu a její funkce . A to jak psychická, tak i fyzická LEGÁLNÍ a NELEGÁLNÍ DROGY POJEM DROGA Společným znakem všech drog je to, že dokáží ovlivnit centrální nervovou soustavu a její funkce V odborném názvosloví hovoříme o omamných a psychotropních látkách Na drogy vzniká závislost.

Více

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08

Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Závěry drogového průzkumu ve šk.roce 2007/08 Průzkum byl proveden v prosinci šk.r.2007/08. Cílem bylo zjistit aktuální situaci v oblasti vztahů mezi studenty ve škole a v rodině, sledovat jejich mimoškolní

Více

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý

Drogy. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013. Ročník: devátý Drogy Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 13. 5. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí s dělením návykových

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Anotace: Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Druh interaktivity: Cílová skupina:

Anotace: Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Druh interaktivity: Cílová skupina: Drogy Anotace: Prezentace slouží jako výukový materiál k tématu drog a drogové závislosti. Jsou zde uvedeny základní znaky drog, vysvětleny pojmy závislost, narkoman, abstinenční příznaky. Ve stručnosti

Více

2. Je Vám: a) b) c) 21 a více

2. Je Vám: a) b) c) 21 a více DOTAZNÍK Jsem studentkou Masarykovy univerzity Brno, obor Speciální pedagogika. Píši diplomovou práci, ve které řeším šetření o stavu prevence a míře zneužívání návykových látek na středních školách pro

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana

Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY. Samková Jana Studie o zkušenostech se špatným zacházením v dětském věku (ACE) realizovaná v ČR VÝSLEDKY Samková Jana Sociální a demografická charakteristika souboru I. Celý soubor: 1.760 respondentů (1.254 žen, 506

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková

Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí. 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí 2016/17 Mgr. Zdeňka Požárová Bc. Petra Valíková Obsah: Úvod Vytýčení sociálně patologických jevů Cíl minimálního preventivního

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12

Drogy a volný čas. Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 Drogy a volný čas Výsledky výzkumu provedeného na středních a základních školách středočeského kraje ve školním roce 2011/12 - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Jičínská 762, 293 01 Mladá

Více

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 Význam studie Popis rozsahu a forem užívání drog v populaci

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Náctiletí pijí méně, ale konzumace nadměrných dávek přetrvává

TISKOVÁ ZPRÁVA. Náctiletí pijí méně, ale konzumace nadměrných dávek přetrvává TISKOVÁ ZPRÁVA Užívání drog mezi dospívajícími v Evropě klesá, české zkušenosti náctiletých zůstávají nadné Potvrdila to Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) v roce 2015 PRAHA, 20.09.2016

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Číslo předmětu: 1376 Klinická adiktologie I Klinická farmakologie návykových látek Semestr: 3. (2. ročník zimní, 2006/2007) Garant

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň 565 01 Minimální preventivní program Školní rok 2015/2016 Vypracoval: Mgr. Martin Durdil 1. Úvod Minimální preventivní program rizikového chování

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech 2009-2013

Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech 2009-2013 Výsledky dotazníkového šetření pro potřeby monitorování užívání legálních a nelegálních návykových látek na základní škole v letech 2009-2013 Již čtvrtým rokem probíhá výzkum pomocí dotazníkového šetření

Více

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením

Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením Prevence užívání návykových látek nemoci způsobené kouřením určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. RAKOVINA PLIC Její projevy: kašel tzv.

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení jsou přizpůsobeny věkovým skupinám dětí. Zaměřuje

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence

Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence Návrh na rozdělení finančních prostředků ve výši 300.000,- Kč v rámci grantu JEDNIČKA PRO ROK 2011 B specifická primární protidrogová prevence Č í s l o P r o j e k t u Organizace Název projektu Celkové

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI Program naplňuje výstupy stanovené Rámcovým vzdělávacím programem. Formy působení

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika ví, jaké faktory ovlivňují stabilitu

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

o závislostech dětí a mládeže na návykových látkách

o závislostech dětí a mládeže na návykových látkách I. Příloha: Dotazník DOTAZNÍK o závislostech dětí a mládeže na návykových látkách Dobrý den, jmenuji se Marie Dufková, jsem studentkou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a ráda bych Tě požádala

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Problematika primární prevence v základních školách

Problematika primární prevence v základních školách Problematika primární prevence v základních školách Co je to primární prevence rizikového chování Základním principem je výchova k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, ke zdravému životnímu

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna

Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky. Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Informační centrum školy jako nezastupitelná podpora výuky Jana Nejezchlebová Moravská zemská knihovna Obsah prezentace Úvod Rámcové vzdělávací programy Vzdělávací oblasti a jejich výstupy Role knihovníka

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM pro školní rok 2015-2016 Realizátor: Základní škola a Mateřská škola Jindřichov, okres Přerov, příspěvková organizace, Jindřichov 122, Hranice 75301 Garant: Ředitelství ZŠ

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

CÍLE A PROSTŘEDKY Karambol

CÍLE A PROSTŘEDKY Karambol Stanovy Junáka - svazu skautů a skautek ČR Hlava druhá Poslání a principy Junáka Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

Kontrolované užívání marihuany: rituály a neformální normy u mladých pravidelných uživatelů

Kontrolované užívání marihuany: rituály a neformální normy u mladých pravidelných uživatelů Kontrolované užívání marihuany: rituály a neformální normy u mladých pravidelných uživatelů Jan Morávek, Barbora Drbohlavová, Jan Dvořák, Regina Kluchová, Olga Královcová, Barbora Musilová a Roman Petrenko

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové:

2010/2011. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice. Obránců míru 369 Kopřivnice. Pedagogové: MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2010/2011 ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice Obránců míru 369 Kopřivnice ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Michaela Lukešová

Více

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou

5 Výsledky a diskuze. Tabulka 3 Zkušenost s první cigaretou 5 Výsledky a diskuze Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a jednotlivé položky byly seřazeny do tabulek a graficky znázorněny. Dotazník obsahoval 21 položek (Příloha 4). Zda již mají respondenti

Více

Studijní pobyt v Turecku

Studijní pobyt v Turecku Studijní pobyt v Turecku V květnu tohoto roku jsem měla moţnost společně s dalšími účastníky studijní návštěvy poznat město Afyonkarahisar v Turecku, o jehoţ existenci jsem do té doby neměla ani potuchy.

Více

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE

Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Sport a ţivotní prostředí Jaká ekologická opatření by bylo moţno provést v našem sportu KARATE Ing. Jan Vališ 1. ročník trenérské školy specializace karate FTVS Praha 2003 Kutná Hora, 4.6.2003 Obsah: 1.

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Minimální program protidrogové prevence

Minimální program protidrogové prevence Minimální program protidrogové prevence Hlavní práce spočívá na třídních vyučujících 1. a 2. stupně a na vychovatelkách školní druţiny, kteří tráví s ţáky nejvíce času. Také je důleţité jednat okamţitě,

Více

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Účinky návykových látek Anotace Pracovní list týkající se problematiky drog a drogové závislosti. Úkoly

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Oponentský posudek bakalářské práce Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Pavlína Blatná studentka III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční forma studia Období dospívání je

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola a Mateřská škola Český Těšín Ostravská 1710 okres Karviná MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2009/2010 Platnost od 1. 9. 2009 Ředitel školy: Mgr. Rudolf Fiedler Vypracovala: Mgr. Ingrid

Více

Krajská hygienická stanice Pardubického kraje představuje Projekt výchovy k nekuřáctví CCVJ 4. listopadu 2005 Program naplňuje cíle Zdraví 21 v cíli. č. 4/1. a č.12/1 Cíl 4/1: Děti a dospívající mládež

Více

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ

DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ DROGY A JEJICH ÚČINKY PROJEVY UŽÍVÁNÍ KDO JSME A CO DĚLÁME Semiramis, Laxus, Alma Organizace poskytující sociální a adiktologické služby. V současné době probíhá proces jejich spojování. Působnost ve 4

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Moravské gymnázium Brno s. r.o.

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s. r.o. Autor Mgr. Kateřina Proroková Tématická oblast Základy společenských věd Téma Vývojová psychologie II. Pracovní list Ročník

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník

Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník Témata prevence ve výuce a konkrétní programy plánované pro šk. rok 2016/17 1. ročník ČS - bezpečně do školy - ochrana člověka ( telefonní čísla) ČJ - když se dítě ztratí, jak se má chovat - kamarádství,

Více