Kvalita života v Čelákovicích

Transkript

1 Kvalita života v Čelákovicích Závěrečná zpráva z názorového průzkumu realizovaného v lednu 2018 Vypracovala: Agora CE Petra Rezka 12 Praha 4 1

2 Základní charakteristiky průzkumu: Pracovní název: Čelákovice 2018 Zadavatel: město Čelákovice Realizátor: Agora CE, o.p.s. 2

3 Výzkumný nástroj: dotazník (tištěný a elektronický) Časový rozsah šetření: Výběr respondentů: nepravděpodobnostní Počet dotázaných: 786 3

4 Obsah: Úvod... 5 Použité metody sběru a analýzy dat... 5 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VYSVĚDČENÍ MĚSTA... 7 Sociodemografické charakteristiky dotázaného vzorku Veřejné prostory Životní prostředí Zdravotnictví Školství Bezpečnost ve městě Volný čas, sport a kultura ve městě Sociální služby Doprava ve městě Rozvoj města Informovanost o dění ve městě a činnost městského úřadu Příloha I - Tabulka č. 2: Celkové hodnocení jednotlivých oblastí života ve městě PŘÍLOHA II Dotazník distribuovaný jako příloha Zpravodaje Čelákovic

5 Úvod Názorový průzkum realizovalo město Čelákovice za asistence Agora CE, o.p.s. Jeho smyslem bylo získat od občanů jejich vlastní pohled na kvalitu života v jejich městě a to z hledisek: bezpečnosti, občanské vybavenosti, kvality životního prostředí a vzhledu města, podmínek pro trávení volného času, nabídky komerčních i nekomerčních (sociálních) služeb a dopravy. Dotazníkové šetření navazuje na obdobný názorový průzkum prováděný při přípravě strategického plánu rozvoje Čelákovic v roce Zachycuje tak, jak občané vnímají změny ve městě v posledních sedmi letech a jak se mění jejich názor na podmínky života ve městě, například na to, zda se město stává upravenějším, bezpečnějším a celkově vhodnějším pro život. Právě takové informace, spolu s identifikací hlavních problémů, mohou být užitečným podkladem pro plánování dalšího rozvoje města. Použitý dotazník byl aktualizován. Jeho základní struktura však zůstává zhruba zachována, abychom mohli jednotlivé aspekty života ve městě sledovat pravidelně a dlouhodobě. Zároveň zjišťoval názory lidí na další rozvoj města. Lze namítnout, že dotazník nepostihl všechny oblasti života ve městě do detailu, ale to ani nebylo jeho hlavním cílem. Použité metody sběru a analýzy dat Názorový průzkum měl anketní charakter, což znamená, že: Každá domácnost obdržela dotazník (viz příloha) jako součást Zpravodaje města Čelákovic (01/2018) s tím, že v případě potřeby byly další dotazníky k dispozici v papírové formě. Odkaz na on-line verzi dotazníku (dotaznik.celakovice.cz) byl šířen přes komunikační kanály města (facebookový profil města, aktuality na webových stránkách města). Zejména tento prostředek přispěl k tomu, že se do dotazníkového šetření zapojilo 786 respondentů. Je to o 54 méně, než v roce prvního šetření, kdy se podařilo získat názory 840 respondentů. V poměru k počtu obyvatel ve věku 15+ je to 7,8 %. Pro dotazování neexistoval žádný předem definovaný výběrový vzorek občanů, kteří by měli být osloveni. Rozhodnutí vyplnit dotazník tak bylo na uvážení každého občana, resp. domácnosti tedy ve formě tzv. samovýběru. S ohledem na výše uvedené nelze tento průzkum považovat za zcela reprezentativní, Můžeme ale tvrdit, že každý dostal stejnou možnost zúčastnit se dotazníkové akce, každý byl informován, a předpokládáme tak, že získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel Čelákovic, kterým není život a dění ve městě lhostejný. O tom, jak je možné tuto skupinu aktivních občanů popsat a do jaké míry se liší od celku populace, pojednáme detailně dále. 5

6 Dotazník byl distribuován v tištěné formě, ale zároveň byla vytvořena také jeho elektronická verze. Necelé tři pětiny respondentů zvolily raději elektronický dotazník (viz graf č. 1). Elektronická forma dotazování se oproti své papírové verzi se těšila větší oblibě zejména u mladší generace až do věku 65 let. Od této věkové hranice preferovali respondenti tištěný dotazník. Muži preferovali elektronickou variantu častěji, než ženy. I když i ty raději sáhli po elektronické verzi. Využití elektronické formy dotazníku oproti šetření v roce 2011 znamenalo výrazný nárůst. V roce 2011 elektronickou verzi jej využila asi desetina respondentů. Graf č. 1: Metody sběru dat papírový dotazník 43% on-line dotazník 57% N = 6

7 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VYSVĚDČENÍ MĚSTA Porovnáme-li spokojenost našich respondentů s jednotlivými oblastmi života ve městě, dostaneme obrázek, který tvoří pomyslné vysvědčení města (viz následující tabulka). Z ní je patrné, že hodnocení kvality života v Čelákovicích je téměř ve všech oblastech velmi pozitivní. Jediná výjimka oblast dopravy resp. specificky doprava v klidu tj. parkování, se kterým je nespokojena značná část respondentů. Oblastí vnímanou méně pozitivně je životní prostředí, kde je hodnocení pouze spíše pozitivní. V oblasti školství pak můžeme najít poslední negativní hodnocení našich respondentů a tím je nespokojenost s kvalitou výuky na místním gymnáziu. Všechny ostatní oblasti jsou vnímány pozitivně Výsledky hodnocení jednotlivých oblastí je tedy dobré číst tak, že některé definované problémy jsou naléhavější než jiné, byť je jako problém vidí stejný počet respondentů. Proto se snažíme vždy ukázat jaké je vnímání problémů všech oproti vnímání těch, co jsou skutečně nespokojení. Ve veřejných prostorech města lidé vnímají jako hlavní problém jejich špatnou údržbu. Stejně jako v roce Veřejná prostranství sama o sobě hodnocena špatně nejsou, ale dotázané trápí zejména rozbité chodníky, nepořádek a neuklizeno a také špatná údržba zeleně. Největší zdroje ohrožení životní prostředí obyvatel představuje především to, co otravuje vzduch. V intravilánu města je to především průmysl a automobilová doprava. V okrajových částech je to potom znečištění z lokálních topenišť a z hnojení. V oblasti zdravotnictví lidem chybí, stejně jako v roce 2011, pohotovost. Postrádají také dentistu a případně další lékařské specializace (ortopedy, kožní, chirurgy). Školství je nejrozporuplnější oblastí. Podobně jako v dopravě je celkové hodnocení velmi dobré. Najdeme zde celkově nejvíce zcela spokojených respondentů. Na druhou stranu se středními školami jsou naši respondenti nespokojeni. Zejména s kvalitou místního gymnázia. Dotázaní se v Čelákovicích cítí vcelku bezpečně a pozitivně hodnotí také činnost bezpečnostních složek. Největším problém z hlediska pocitu bezpečí jsou lidé zneužívající drogy. Přestože je městská policie vcelku chválena, je jí vytýkáno především to, že nekontroluje dostatečně riziková místa, nejsou ve městě dost vidět, a hlídali veřejný pořádek. S podmínkami pro volný čas, sport a kulturu ve městě jsou lidé opět spokojeni. V oblasti sportovní a volnočasové by uvítali především zlepšení podmínek pro letní koupání. V oblasti kultury pak volají po lepším kulturním programu (filmová, koncertní a divadelní představení), ale také lepšímu zabezpečení pro kulturní aktivity. Jednou z oblastí, které (podobně jako školství) naši respondenti neuměli příliš hodnotit, jsou sociální služby. Ti, kteří si na to troufli (asi polovina respondentů) volají především po domově pro seniory. 7

8 V dotazníku jsme se poměrně detailně soustředili na hodnocení dopravy ve městě. S dopravní infrastrukturou jsou naši respondenti celkově spokojení. Mezi nejzásadnější problémy se řadí již zmíněná doprava v klidu, dále špatná údržba chodníků a bezohledné chování řidičů (pěšky se po městě pohybují de facto všichni, autem jen polovina respondentů). Závěrečné otázky jsme věnovali tomu, jak si občané představují rozvoj města z hlediska investic. To do značné míry korigovalo vidění toho co je a není problém. Raději investujete do toho, co vám pomůže vyřešit problém, než začnete řešit další věci. Zde se ukázalo, že naši respondenti by investovali nejraději do dopravních staveb. Začít by se mělo u chodníků (srov. Kap. doprava) a místních komunikací. Následovat by mělo vybudování obchvatu (zde upozorňujeme na nesoulad s tím, jaké problémy v dopravě lidé identifikovali). Následovat by měl parkovací dům u nádraží a konečně obrovskou podporu měl také domov pro seniory. Na závěr jsme se zeptali na to, jak jsou občané spokojeni s informovaností o dění ve městě a činnosti městského úřadu. Lidé jsou spokojení, ale uvítali by více informací o rozvoji města, ale také o tom kdy a kde se bude kácet a upravovat zeleň, o tom co město pro občany dělá a také o tom co mimořádného se momentálně děje. Následující obrázek všechny tyto oblasti ilustruje. Uvádíme v něm tzv. vysvědčení města (viz také příloha I). V něm je možné vidět hodnocení spokojenosti občanů s výše popsanými oblastmi od těch nejlépe po nejhůře hodnocené. 8

9 Hodnocení a spokojenost s podmínkami pro kvalitní život v Čelákovicích Srovnání od nejlepšího k nehoršímu velmi spokojen spíše spokojen spíše nespokojen zcela nespokojen Činnost spolků zajištujících Nabídka kulturního a společenského Práce úředníků Městského úřadu Informovanost o dění ve městě Podmínky pro pěší Nabídka sociálních služeb Spokojenost se školami Práce Policie ČR Nabídka sportovního a rekreačního vyžití Práce městské policie Městská hromadná doprava (v rámci PID) Dopravní infrastruktura obecně Nabídka zdravotních služeb Pocit bezpečí ve městě Stav a veřejných prostranství Možnost zapojit se do rozhodování a Bezpečnost silničního provozu Podmínky pro cyklisty Kvalita životního prostředí Možnosti parkování 0% 50% 100% 9

10 Sociodemografické charakteristiky dotázaného vzorku 1 Ještě než se podíváme na výsledky názorového šetření, je třeba popsat, kdo se do dotazování zapojil (tzv. vzorek). Informace o tom, kdo nám odpověděl, jsou o to důležitější, že průzkum nebyl založen na pravděpodobnostních metodách výběru respondentů. Ačkoliv měl každý možnost účastnit se průzkumu, populace Čelákovic 2 se do něj nezapojila rovnoměrně. Obecně je možné říci, že se do výzkumu zapojili především vzdělanější obyvatelé resp. obyvatelky ve středním věku. Tato dominance vzdělanějších obyvatel středního věku, především pak žen, byla patrná i v předchozím dotazování v roce 2011 a sílí. Graf č. 2 - kdo odpovídal? ženy 61% byl u skupiny lidí s maturitou. muži 39% N = 777 Ženy a muži byli v dotázaném vzorku zastoupeni poměrně nevyváženě (viz graf č. 2). Ženy se zapojily podstatně více, a to v 61 procentech případů (tj. o zhruba o 9 procent více, než je procentní zastoupení žen v celé populaci Čelákovic). Muži se zapojili ve zbývajících 39 procentech případů. Rozdíl mezi zapojením mužů a žen se oproti roku 2011 ještě zvýšil (tehdy byl poměr 56:41). Ženy zvolily častěji možnost vyplnit dotazník v papírové podobě častěji než muži. Možnost vyplnit dotazník on-line využilo 56 procent žen oproti 64 procentem mužů. Také platí, že ty ženy, které se zapojily do dotazování, byly častěji vzdělanější oproti mužům. Největší rozdíl Co se týče věkové struktury dotázaného vzorku (viz graf č. 3), oproti celkovému složení čelákovické populace starší 15 let, je vzorek vychýlen zejména ve prospěch obyvatel ve středním věku a v neprospěch starších obyvatel. Věková skupina let tvořila téměř třetinu respondentů. To je výrazně více, než v celkové populaci Čelákovic. Oproti tomu obyvatelé ve věku let a starší 75 let jsou v našem výzkumu reprezentováni méně. V odpovědích chybí hlasy dětí a mládeže mladší 15 let, kteří se do šetření nezapojili. Oproti roku 2011 zřejmě nedošlo k významnější změně v postoji k vyplnění dotazníku. Tehdejší generace let, která se zapojila méně, se nyní po osmi letech opět zapojila méně. 1 Na následujících stránkách pracujeme s velkým množstvím grafů a tabulek. U každého grafu či tabulky je uvedeno číslo N, které představuje počet respondentů, kteří odpověděli na danou otázku. Např. N = 786 znamená, že na otázku odpovídalo 786 respondentů (což by byly v tomto případě všichni). Ne každý respondent však odpověděl na všechny otázky, proto je číslo vždy menší. V textu se většinou k počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, nevracíme. Přesto čtenářům doporučujeme, aby pečlivě sledovali údaje o počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli. Není-li uvedeno jinak, v tabulkách jsou procentuální podíly respondentů, kteří jednotlivé varianty a výpovědi uvedli. Procentuální podíly jsou vztaženy k počtu respondentů, kteří odpovídali na danou otázku. 2 K popisu populace Čelákovic byla využita data ČSÚ z roku 2016, případně údaje ze Sčítání lidí, domů a bytů v roce

11 15 24 let let let let let let 75 let a více 35% 30% 25% Graf č. 3: Věková struktura dotázanýc 32% 23% N = % 15% 10% 5% 7% 10% 16% 16% 18% 16% 9% 14% 13% 14% 5% 8% 0% respondenti populace Čelákovic Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jsou mezi dotázanými nejčastěji zastoupeni lidé s úplným středním vzděláním (s maturitou) téměř polovina dotázaných. Třetinu vzorku tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním. Desetinu pak lidé s neúplným středním vzděláním, resp. vyučení, a zbylou dvacetinu lidé se vzděláním nejvýše základním. Graf č. 4: Vzdělanostní struktura dotázaných vs. populace Čelákovic vysokoškolské 14% 27% 34% s maturitou nebo VOŠ 36% 48% 48% střední bez maturity 14% 21% 31% základní 3% 4% 14% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% celek populace Čelákovic dotázaní 2011 dotázaní

12 Oproti celkové populaci Čelákovic 3 tak bylo zapojeno výrazně více osob s VŠ či s maturitou (viz graf č. 4). Naopak osob se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučených) a osob s maximálně základním vzděláním bylo méně, než je jejich zastoupení v populaci. V případě vyučených pouze polovina a v případě lidí se základním vzděláním méně než třetina. Obdobně nerovné zapojení vzdělanostních skupin se projevilo už i v minulém šetření a tato tendence stále sílí. Platí tak, že čím vzdělanější občan, tím má větší tendenci participovat na názorových průzkumech tohoto typu. Když se podíváme na složení respondentů z hlediska jejich ekonomické aktivity, data korespondují s věkovou strukturou. Větší část vzorku tvoří lidé pracující v zaměstnaneckém poměru (viz graf č. 5). Pětinu vzorku pak představují důchodci. Lidé nezaměstnaní či lidé v invalidním důchodu se do dotazování de facto nezapojili. Zajímavý je v tomto případě posun oproti šetření v roce 2011, do kterého se zapojilo o značnou část více důchodců, nežli letos. 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Graf č. 5: Struktura respondentů podle ekonomické aktivity 27% 19% 10% 4% 6% 6% 0% 1% 1% 1% 3% 60% 48% dotazování 2018 dotazování 2011 Z hlediska rodinného stavu a složení domácnosti mezi dotázanými dominují zástupci rodin s dětmi, a to zejména rodiny úplné případně vícegenerační domácnosti. Ti první tvoří téměř polovinu respondentů a ti druzí pětinu (viz graf č. 5). Je to téměř dvakrát tolik oproti celkové populaci Čelákovic 4. Zástupců vícegeneračních domácností dokonce pětkrát tolik než v běžné populaci. Tato převaha na druhou stranu způsobuje nepřítomnost jednočlenných domácností tzv. singles v dotázaném vzorku, a také chybějící názor párů žijících bez dětí. 3 Zde porovnáváme s daty z roku dtto 12

13 Graf č. 6 podoba domácnosti respondentů 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% oba rodiče s dítětem (dětmi) manželé žijící v domácnosti bez dětí jednotlivec vícegenerační domácnost jeden rodič s dítětem (dětmi) jiný typ 2% 6% 5% 6% 4% 3% 5% 14% 13% 10% 23% 19% 27% 29% 36% 41% 45% šetření 2018 šetření 2011 celková populace Čelákovic Většina našich respondentů bydlí vcelku pochopitelně na sídlišti, druhá největší skupina pak v centru města. Na druhou stranu je třeba říci, že oproti skutečnému počtu obyvatel, jsou obyvatelé sídliště ve vzorku nedostatečně reprezentováni a naopak obyvatelé centra reprezentování příliš často. V případě ostatních čtvrtí se výrazně méně často se zapojovali obyvatelé žijící V Nedaninách a v Sedlčánkách a Císařské kuchyni. Graf č. 7 bydliště respondentů 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% v centru na sídlišti V Prokopě V Nedaninách V Jiřině Za Dráhou v Záluží v Sedlčánkách a Císařské Kuchyni 2% 3% 2% 4% 4% 5% 6% 7% 5% 6% 13% 15% 11% 9% 14% 8% 10% 24% 24% 27% 28% 38% šetření 2018 šetření 2011 podíl obyvatel v celkové populaci 13

14 Graf č. 8: "Jak dlouho bydlíte v Čelákovicích?" více než 15 let 50% méně než 5 let 5-15 let 33% N = 786 Polovinu dotázaných lze označit za starousedlíky, protože v Čelákovicích žijí déle než 15 let (viz graf č. 8). Ve srovnání s předchozím šetřením nám tak odpovědělo méně starousedlíků (v roce 2011 nám odpovědělo 71 procent starousedlíků ) Přesně třetinu dotázaných pak tvoří lidé, kteří zde žijí 5 15 let. Vzhledem ke každoročnímu pozitivnímu migračnímu saldu zaznamenávanému v posledních letech, je tato změna pochopitelná. Zároveň můžeme říci, že se do výzkumu zapojil výjimečně vysoký podíl lidí žijících v domácnostech rodin s dětmi, které v Čelákovicích žije zatím jen 5 15 let. Zhruba polovina našich respondentů tráví většinu dne přímo v Čelákovicích (má zde práci, studuje tu, jsou v domácnosti či zde tráví důchod). Malá část dotázaných tráví většinu dne v nejbližším okolí města (cca do 10 km). Dvě pětiny dotázaných vyjíždí za prací či studiem do vzdálenějších měst či obcí (viz graf č. 9). 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Graf č. 9: "Kde trávíte převážnou část pracovního dne?" 51% 47% 41% 34% 24% 18% 15% 58% 0% přímo ve městě nejbližší okolí vzdálenější město všichni dotázaní dotázaní - ekonomicky aktivní populace Čelákovic - ekonomicky aktivní Každodenně vyjíždí za prací do vzdálenějších měst zejména vzdělanější muži nad 25 let věku. Jejich ženské protějšky častěji zůstávají pracovat v Čelákovicích. Ženy s maturitní a vyšší státní zkouškou také častěji vyjíždějí za prací, ale ne tak často jako muži se stejným vzděláním. Stačí alespoň vyučení, aby muž častěji než žena vyrážel za prací. Naproti tomu, pokud mají jen základní vzdělání, zůstávají muži pracovat přímo v Čelákovicích. Shrnutí sociodemografické analýzy: 14

15 Odlišnosti mezi tím, kdo žije v Čelákovicích a kdo nám odpověděl, jsou v určitých ohledech značné. Při čtení následujících kapitol je proto třeba brát na paměti zejména následující významné faktory ovlivňující náš obrázek kvality života v Čelákovicích: Výzkumu se zúčastnilo značně více žen než mužů, než by odpovídalo skutečnému poměru pohlaví. Výsledky jsou souhrnem vidění spíše obyvatel ve středním věku a v neprospěch starších obyvatel. Odpovědi reprezentují názory populace 15+. Názory mladších se v něm prakticky neobjevují. Odpovídali nám především vzdělanější občané, názor méně vzdělaných zde není příliš zastoupen. Extrémní nerovnost panuje v tom, jak málo nám odpovědělo lidí žijících v domácnosti jednotlivce oproti vysoké účasti lidí žijících v domácnostech obou rodičů s dítětem (dětmi). Oproti skutečnému počtu obyvatel, jsou obyvatelé sídliště ve vzorku málo reprezentováni a naopak obyvatelé centra reprezentování příliš často. Zároveň je možné sledovat, že oproti šetření v roce 2011 se výše uvedené nerovnosti většinou posilují. Tzn. ti, co byli ochotni se zapojit touto formou do rozhodování, jsou ještě ochotnější a ti co nebyli, jsou ještě méně ochotni. Z výše uvedených charakteristik našeho vzorku (vzdělání, věk, domácnost, ekonomická aktivita), pak zároveň můžeme říci, že se zapojili ti s větším předpokladem k tomu být spokojení. Naším nejčastějším respondentem tak byla žena ve věku let se středoškolským vzděláním, která bydlí v centru se svým mužem a dítětem/dětmi. 15

16 1. Veřejné prostory První část dotazníku se týkala zhodnocení stávající podoby veřejných prostranství. V nejobecnější rovině dotázaní hodnotili stav a úpravu veřejných prostranství pozitivně. Více než dvě třetiny je v tomto ohledu spíše spokojena. I s těmi, kteří jsou zcela spokojeni, jsou to tři čtvrtiny respondentů spokojených se stavem veřejných prostor. Ve srovnání s rokem 2011 je to výrazný posun k větší spokojenosti. Otázka byla tehdy formulována mírně odlišně. Respondenti vyjadřovali spokojenost nikoliv se stavem, ale s údržbou veřejných prostranství. S tou byly v roce 2011 nespokojeny dvě třetiny respondentů oproti čtvrtině respondentů, kteří vyjádřili nespokojenost se stavem prostranství v letošním průzkumu. Mírně spokojenější jsou se svými veřejnými prostory dotázaní žijící V Jiřině a v Sedlčánkách. Graf č. 10: Míra spokojenosti se stavem veřejných prostranství nespokoj en/a 3% nespokoj en/a 22% Nevím 0% spokojen/a 67% spokojen/ a 8% N = 765 Pojďme se podívat na odpovědi na následující otázku, ve které jsme se ptali na konkrétní nedostatky veřejných prostranství (viz graf č. 11). Zde vidíme, že hlavní důvody, proč nejsou spokojeni, ukazují právě na špatnou údržbu prostranství. Hlavním problémem jsou pro ty ne zcela spokojené i pro nespokojené poškozené povrchy chodníků. Dalším problémem, který opět ukazuje na špatně udržované veřejné prostory, jsou nepořádek a odpadky ve veřejných prostorech a neuklizené psí exkrementy. To, že odpady ve veřejných prostorech jsou problém, ukazuje i to, že každý třetí vnímá jako problém přeplněné a neuklizené okolí kontejnerů. Pětina ne zcela spokojených resp. třetina nespokojených vidí jako příčinu špatného stavu nedostatečnou údržbu zeleně. V odpovědích nejsou příliš velké rozdíly mezi jednotlivými částmi města. Přesto je možné konstatovat, že v okrajových částech (Sedlčánky, Císařská kuchyně, Záluží) se méně řeší nepořádek či neuklizené psí exkrementy či špatné parkování, zato častěji řeší neupravená zeleň (případně její nedostatek v Záluží). Veřejné prostory ve městě by měly svým obyvatelům sloužit. Ptali jsme se proto, jaké zázemí by do budoucna ve veřejném prostoru uvítali. Následující graf ukazuje, že nejčastěji by naši respondenti uvítali volně přístupná sportoviště, která chybí každému třetímu. Relativně často volili naši respondenti také možnost jiné, kterou následně specifikovali. Mezi odpověďmi najdeme především specifické zázemí pro sport a volný čas (viz příslušná kapitola) a nejčastější odpovědí bylo vybudování nějakého zázemí pro koupání. V letošním šetření častěji naši respondenti vyjadřují potřebu po volně dostupných sportovištích. Letos každý 16

17 třetí, v roce 2011 jej postrádal každý čtvrtý. Naproti tomu o něco méně často letošní respondenti uvádějí, že jim schází dětská hřiště. Graf č. 11: Nedostatky veřejných prostranství 0% 20% 40% 60% 80% poškozené povrchy chodníků neuklizené psí exkrementy nepořádek a odpadky ve veřejných prostorech přeplněné či neuklizené okolí kontejnerů automobily parkující mimo vyznačená místa nedostatečná údržba zeleně (sekání, prořezávky atp.) poničené lavičky, zeleň a jiné projevy vandalismu nefunkční prvky veřejného osvětlení nedostatek odpočinkových a klidových zón nedostatek laviček na veřejných prostranstvích nedostatečná obnova zeleně (např. nová výsadba) málo zeleně ve veřejných prostorech jiné 35% 46% 42% 35% 38% 30% 27% 31% 21% 19% 19% 17% 16% 20% 15% 13% 16% 11% 11% 9% 13% 59% 54% 56% pouze nespokojení všichni kromě zcela spokojených N = 189 N = 703 Graf č. 12: chybějící zázemí pro využití veřejného prostoru volně přístupná sportoviště 36% pikniková místa 27% kynologické cvičiště/psí hřiště 22% dětská hřiště 18% N = 657 venkovní posilovny 8% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 17

18 2. Životní prostředí Se životním prostředím jako takovým jsou naši respondenti poměrně spokojeni (viz graf č. 13). Spokojeno je více jak dvě třetiny respondentů. I když ve srovnání s ostatními oblastmi kvality života obsadilo ze všech sledovaných oblastí předposlední příčku a zcela spokojen je jen každý desátý respondent. Výrazně nespokojenější se ukazují respondenti žijící V Prokopě a V rybníčkách. Dále jsme se ptali na pociťované zdroje možného ohrožení životního prostředí (viz graf č. 14). V této otázce respondenti jednoznačně zvolili jako největší ohrožení svého životního prostředí průmysl ve městě znečišťující ovzduší. Vadí polovině Graf č. 13: Míra spokojenosti s kvalitou životního prostředí nespokojen/a 6% nespokojen/a 24% Nevím 1% spokojen/a 59% spokojen/a 10% N = 735 respondentů. Pokud se podíváme na jen na ty nespokojené pak téměř třem čtvrtinám. To také odpovídá tomu, ve kterých oblastech jsou lidé nejvíce nespokojení se životním prostředím jako takovým. Také další vnímané zdroje znečištění životního prostředí souvisejí s kvalitou ovzduší. Zhruba třetina respondentů vnímá negativně zápach z hnojení (nejvýrazněji na problém poukazují lidé žijící V Nedaninách ). Zhruba čtvrtina pak jako zdroj ohrožení svého životního prostředí uvádí znečištění automobilovou dopravou a lokálními Graf č. 14- pociťované problémy životní prostředí 0% 20% 40% 60% 80% znečištění ovzduší velkými provozy znečištění ovzduší zápachem z hnojení znečištění ovzduší automobilovou dopravou znečištění ovzduší lokálními topeništi zápach z nevyvážených kontejnerů na hluk z automobilové dopravy kácení stromů hluk z kulturních akcí hluk ze železniční dopravy jiné nevím 30% 34% 33% 27% 28% 26% 10% 15% 15% 15% 19% 13% 8% 7% 4% 5% 20% 0% 2% 52% 72% vnímání pouze nespokojených vnímání všech krom zcela spokojených N = 225 N =

19 topeništi. Vzhledem k tomu, že znečištění je místně specifické podívejme se na tabulku č. 2, která pro každou oblast ukazuje ty problémy, které respondenti označili jako nejzávažnější. Z ní je vidět, že v oblasti blízko TOSu vnímají lidé jako největší problém znečištění ovzduší. V Nedaninách je pro každého druhého problémem doprava. Pro dotazované žijící v Jiřině jsou problémem hlavně lokální topeniště a zápach z hnojení. Obyvatelé žijící v části Za Dráhou nevnímají žádný z problémů jako výrazně významnější než ostatní. V Záluží jsou opět největším problémem lokální topeniště a velké provozy. V Sedlčánkách a Císařské Kuchyni je to opět zápach z hnojení a lokální topeniště. Tab. č. 2 znečištění ovzduší velkými provozy znečištění ovzduší automobilovou dopravou znečištění ovzduší lokálními topeništi znečištění ovzduší zápachem z hnojení v centru 57% 30% 16% 24% na sídlišti 57% 19% 27% V Prokopě 65% 10% 13% 15% V Nedaninách 38% 44% 38% 6% V Jiřině 25% 19% 46% 45% Za Dráhou 19% 16% 15% 22% v Záluží 33% 13% 54% 25% v Sedlčánkách a Císařské Kuchyni 17% 23% 43% 51% V Rybníčkách 73% 38% 19% 31% 3. Zdravotnictví Co se týče zdravotních služeb, převládá spokojenost (viz graf č. 15). Téměř dvě třetiny dotázaných jsou spokojeni. Zajímavé je, pokud se podíváme na to, jak jsou (ne)spokojeni naši respondenti v závislosti na věku, pohlaví či vzdělání. Odchylky od průměrného hodnocení nacházíme totiž v tom, že lidé starší 65 let nejsou ani nespokojeni ani spokojeni jako ostatní. Daleko častěji neví, jak by zdravotnictví hodnotili. Zároveň platí, že čím vzdělanější respondent, tím je méně spokojený. Když se zeptáme, jaká konkrétní zdravotní služba ne zcela spokojeným lidem chybí (viz graf č. 16), jasně vidíme, že nejzásadnější je pro ně chybějící 19 nespokojen/a 3% Graf č spokojenost se zdravotnickými službami nespokojen/a 20% spokojen/ a 14% spokojen /a 58% Nevím 5% N = 737

20 pohotovost, která schází více než dvěma třetinám z nich (resp. třem čtvrtinám těch opravdu nespokojených). Více jak třetina postrádá dentistu (v případě nespokojených je to každý druhý). Mezi dalšími lékařskými odbornostmi postrádají respondenti především ortopedii, alergologa, chirurgie či kožní. Ostatní nabízené možnosti zdravotní péče chybí respondentům víceméně stejně. Tyto výsledky zhruba odpovídají také výsledkům šetření v roce 2011). Graf č. 16 Chybějící zdravotní služby 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% pohotovost zubní lékař odborný lékař dětský lékař praktický lékař lékárna jiné nevím 14% 22% 18% 2% 4% 8% 5% 1% 27% 34% 37% 49% 67% 73% všichni kromě zcela spokojených pouze nespokojení N = 578 N = Školství je v Čelákovicích hodnoceno pozitivně. Celkově je s ním spokojeno sedmdesát procent těch, kteří dokázali vyjádřit svou (ne)spokojenost (viz graf č. 17). spokojených je téměř polovina hodnotících. než celková spokojenost se školstvím nás však zajímalo zhodnocení jednotlivých vzdělávacích zařízení. Na grafu číslo 18 je vidět pomyslný žebříček škol. Na něm je vidět, že největší spokojenost lidé vyjadřují se školkami, následují základní školy a střední školy stojí na druhé straně spektra. Se všemi zařízeními jsou však naši spíše respondenti spokojeni. Jedinou výjimku představuje gymnázium. U něj nespokojenost vyjádřily tři čtvrtiny respondentů. nespokojen/a 9% Graf č. 17: Spokojenost se školami - celkově spokojen /a 38% nespokojen/a 8% spokojen/a 45% N =

21 Ptali jsme se také, s jakými problémy se potýkají místní rodiny s dětmi (viz graf č. 18). Většina respondentů uváděla nedostatek míst v mateřských školách. Tento problém je dlouhodobý, ale jeho naléhavost se mírně snižuje. Každý třetí respondent, podobě jako před osmi lety, Graf č. 18: Hodnocení a spokojenosti s kvalitou vzdělávacích zařízení Srovnání od nejlepšího k nehoršímu spokojen/a spokojen/a nespokojen/a nespokojen/a Mateřská škola Přístavní Mateřská škola J. A. Komenského Městský dům dětí a mládeže Mateřská škola Rumunská Základní škola Kostelní Vzdělávací instituce MILLS Základní umělecká škola Jana Zacha Základní škola J. A. Komenského Ekolandia - mikrojesle a mateřská Střední odborná škola Gymnázium Čelákovice 0% 50% 100% vnímá dopravní bezpečnost jako problém. Stejně významným problém je nedostatek zkrácených pracovních úvazků každý pátý pak také vnímá jako problém návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené. Je zajímavé, že k tématu problémů rodiny s dětmi se vyjadřovali také lidé žijící v samostatné domácnosti či bez dětí ve velmi obdobné míře jako se zapojili do šetření jako takového. Velmi často (opět k tomu jak moc se vlastně do šetření zapojili) definovali problémy rodiny s dětmi lidé ve věku let. To je však pochopitelné vzhledem k tomu, že nejčastěji jsou rodiče o zhruba 30 let starší než jejich děti. 21

22 graf č.19: problémy pro rodiny s dětmi 0% 10% 20% 30% 40% 50% nedostatek míst v mateřských školách 43% dopravní bezpečnost nedostatek zkrácených pracovních úvazků 34% 34% návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené 22% bariérovost města pro pohyb s kočárky a malými omezené možnosti hlídání dětí provozní doba mateřských škol provozní doba školních družin chybí jesle 15% 15% 11% 10% N = 385 jiné, 11% 5. Bezpečnost ve městě Další otázky se týkaly bezpečnosti ve městě, protože pocit (ne)bezpečí je významným ukazatelem kvality života ve městě. Tři čtvrtiny respondentů se cítí bezpečně (viz graf č. 19). To je rozhodně pozitivní vývoj oproti roku 2011, kdy se ve městě cítila bezpečně necelá polovina respondentů. Vcelku pochopitelně se méně bezpečně cítí ženy a to zejména starší či naopak mladí do 25 let. Zajímavé také je, že ohroženi se také cítí muži do 35 let. Nejméně bezpečně se cítí obyvatelé žijící V Prokopě. Naopak nejvíce v bezpečí se cítí obyvatelé žijící v Jiřině (86%) a v Sedlčánkách a Císařské kuchyni (91%). vůbec se necítí bezpečně 4% N = 758 Graf č. 19: pocit bezpečí necítí se příliš bezpečně 21% Nevím 0% bezpečně 68% naprosto bezpečně 7% 22

23 Co je nejčastějšími příčinami pocitu nebezpečí dotázaných obyvatel? Podívejme se na graf č. 20. Na něm vidíme, že dva ze tří lidí, kteří se necítí naprosto bezpečně, mají zejména obavy spojené s uživateli drog (těch se obávají zejména obyvatelé žijící v Záluží). Skoro třetina dotázaných se obává nočního přepadení (toho se nejvíce obávají obyvatelé žijící v oblasti Za Dráhou ), to souvisí také s obavami ze špatně osvětlených míst (ty jsou typické pro naše respondenty žijící v Nedaninách). Možnost jiné často používali lidé k upřesnění toho, co je zdrojem jejich obav. Vesměs jsou to opilí lidé z ubytoven. V souvislosti s tématem pocitu bezpečí jsme se dále zeptali, jaká místa považují obyvatelé Graf č. 20 : "Čeho se nejvíc obáváte?" 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% mám obavy spojené s uživateli drog nočního přepadení agresivními skupinami špatně osvětlených míst 31% Graf č. 21: Nebezpečná místa 29% Sady 17. listopadu mám (Kulturní obavy o svůj majetek 26% večer kolem prodejny Albert nevhodného chování mladistvých 19% 29% okolí TOSu, cesta kolem TOSu 27% jiné 6% podchody/podjezd N = 650 pod 23% park Na Hrádku u knihovny 15% vlakové nádraží prostory u Labe 11% jinde 9% centrum/náměstí 2% 44% 62% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Čelákovic za nebezpečná (viz graf č. 21). Téměř každý druhý označil jako nebezpečné místo Sady 17. listopadu. Ty byly jako nejméně bezpečné místo vnímány také v dotazníku v roce Za nebezpečná místa jsou také považovány prostory kolem prodejny Albert a okolí TOSu. Jako problematická jsou také vnímány podchody pod železnicí. N = 23

24 Vedle otázek po pocitu bezpečí a možného zdroje ohrožení jsme se zeptali zvlášť na spokojenost občanů s činností Policie ČR a Městské policie Čelákovice, které by bezpečnost měly zajišťovat (viz grafy 22 a 23). Na následujících grafech je vidět, že celkově jsou dotázaní s prací obou policií spokojeni. Výrazně spokojenější jsou pak s prací městské policie. Zatímco s prací městské policie jsou spokojeny tři čtvrtiny z nich, s prací Policie ČR jen dvě třetiny. U městské policie však také vidíme, že je větší podíl zcela nespokojených obyvatel. Platí však také to, že práci městské policie umí občané snáz ohodnotit (menší podíl odpovědí nevím, více se jich do hodnocení zapojilo). Zajímavé při tom je, že v šetření v roce 2011 uváděli naši respondenti jako zdroj pocitu nebezpečí právě nedostatečnou činnost těchto bezpečnostních složek (uváděly to více jak dvě třetiny respondentů). Zdá se tedy, že si policisté významně zlepšili reputaci. Spokojenější s městskou policií jsou obyvatelé žijící V Nedaninách. Méně spokojení pak obyvatelé žijící Za Dráhou, což koresponduje také s jejich menším pocitem bezpečí. Zároveň také je možné si všimnout, že mladí lidé městskou policii hodnotit neumí, lidé mezi rokem jsou k ní kritičtější a lidé starší ji prakticky nic nevytýkají. Policii ČR vnímají vesměs všichni podobně. Jen lidé žijící V Prokopě vůči ní mají mírně kritičtější přístup a mladí lidé častěji nevědí, jak ji hodnotit. Co městská policie neprovádí ze svých činností dobře? Značný rozdíl mezi odpověďmi najdeme, pokud srovnáme všechny, kteří měli nějaký důvod k nespokojenosti (tedy všichni, kdo neuvedli, že jsou zcela spokojeni) a těmi, kdo skutečně nespokojeni jsou (částečně nebo Graf č spokojenost s prací městské policie Graf č. 23: Spokojenost s prací Policie ČR nespokojen/a 5% nespokojen/a Nevím 8% spokojen/a 25% nespokojen /a 3% Nevím 19% spokojen/a 20% spokojen/a 50% N = 733 nespokojen /a spokojen/a 46% N = 696 zcela). Na grafu č. 24 vidíme, že hlavní nedostatek sice je, že městská policie nedostatečně kontroluje parky a riziková místa ve městě. Nicméně pokud bereme v potaz názor nespokojenců, vidíme, že ti volili ještě častěji to, že policisté nedostatečně vykonávají pochůzkovou činnost v ulicích města. Rozdíl je značný. Zatímco pochůzkáře vidí dva ze tří nespokojenců celkově to jako problém vnímá každý třetí. Podobné je to také u třetího nejzávažnějšího nedostatku a to je nedostatečné řešení porušování veřejného pořádku ze 24

25 strany městské policie. Další problémy se již v zásadě podobají. Ať se jedná o spíše nebo zcela nespokojené nebo všechny co nejsou z nějakého důvodu zcela spokojeni. Graf č. 24: Jakou činnost neprovádí MP dobře? kontroly parků a jiných rizikových míst ve městě 41% 59% pochůzkovou činnost strážníků v ulicích města 36% 62% řešení porušování veřejného pořádku 33% 53% kontrolu parkování 27% 21% využívání kamerového dohledu při řešení 19% 16% měření dodržování nejvyšší povolené rychlosti 10% 13% kontrolu záboru veřejného prostranství 6% 6% kontrolování bezpečnosti dětí na přechodech 6% 6% reakce na telefonické oznámení občana o 9% 3% jiné 7% nevím 2% 15% 0% 20% 40% 60% 80% spíše a zcela nespokojení s prací MP všichni respondenti kromě zcela spokojených N = 128 N = Volný čas, sport a kultura ve městě V dalším bloku otázek jsme se věnovali tématu volného času, sportu a kultury ve městě. Co se týče spokojenosti s nabídkou sportovního a rekreačního vyžití ve městě, téměř tři čtvrtiny respondentů je spíše či zcela spokojeni (viz graf č. 24). Necelá pětina uvedla, že je spíše nespokojena nebo zcela nespokojena. nespokojen/a 2% nespokojen /a 16% Graf č. 24: spokojenost s nabídkou sportovního a rekreačního vyžítí ve městě Nevím 8% spokojen/a 16% spokojen/a 58% N =

26 Pokud dotázaní občané nebyli zcela spokojeni, ptali jsme se dále, co v oblasti sportu a rekreace postrádají. Obdobně jako v předchozím průzkumu na prvním místě dva ze tří uvedli, že jim chybí letní koupání. Každému třetímu, kdo není zcela spokojený, chybí také nabídka wellness a atrakcí v krytém bazéně. Další zázemí pro sport a relaxaci jsou poptávány méně. Pouze ti kteří jsou opravdu nespokojení (těch je ale 1/5 oproti spokojeným) schází častěji prostory pro venkovní i halové sporty a také jsou častěji specifičtější ve svých nárocích na další sportovní zázemí. Ve srovnání se šetřením z roku 2011 vidíme, že koupání našim letošním respondentům oproti dalším aktivitám schází ještě více. V předchozím šetření jej postrádal jen každý druhý. Daleko větší poptávka byla v roce 2011 po cyklostezkách v okolí města. S nabídkou kulturního a společenského vyžití jsou dotázaní nadmíru spokojení (viz graf č. 26). Graf č. 26: Spokojenost s nabídkou kulturního a Graf č. 25: Chybějící možnosti pro sport společenského a rekreaci vyžití 0% 20% 40% 60% 80% nespokojen/a letní koupání 1% 67% 66% Nevím nabídku wellness a atrakcí v krytém bazéně nespokojen/a 33% 7% 29% 8% cyklostezky v okolí města 15% 18% spokojen/ prostory pro venkovní sporty 30% a 18% 39% lezeckou stěnu prostory pro halové sporty skatepark jiné nevím 10% 18% 17% 26% 19% 11% 2% N = 745 6% spokojen/ a 45% pouze nespokojení všichni kromě zcela spokojených N = 129 N = 619 Spokojenost s touto oblastí života převládá. Téměř polovina dotázaných je spíše spokojena (45 %), a téměř dvě pětiny jsou spokojeny zcela. Necelá desetina je nespokojena. V otevřené otázce jsme respondentům nabídli možnost specifikovat, co by podle nich kulturu v Čelákovicích zlepšilo. Odpovědělo nám 251 lidí. V odpovědích lze vidět jednak to, že chybí živá kultura (koncerty, divadelní, filmová představení a další různé akce), dále lidé vnímají deficit v zázemí pro kulturu (prostory a vybavení pro živou kulturu). Shrnutí viz graf č

27 Každý druhý uvedl, že mu schází kino. Z odpovědí lze vyčíst, že schází pestřejší a dlouhodobější program letního kina a případně provoz kina jako takového. Dále lidé uváděli, že by rozšířili nabídku akcí (do této kategorie jsme zařadili různé typy akcí od venkovních tančíren, přes trhy až k uměleckým workshopům či výstavám). Graf č. 27: chybějící kulturní vyžití kino 51% akce zázemí pro kulturu divadlo koncerty 16% 14% 11% hudební/klubová scéna 6% N = ,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 Jako poslední v této části dotazníku, jsme se ptali, nakolik jsou občané spokojeni s činností organizací a spolků, které město podporuje za účelem organizace aktivit pro volný čas občanů. V této oblasti převažovala naprosto spokojenost. Pouze minimum respondentů je v tomto ohledu nespokojeno, avšak čtvrtina respondentů toto téma nedokáže zhodnotit. Můžeme se domnívat, že je to tím, že s fungováním volnočasových organizací nemají přímou zkušenost. Respondenti dostali prostor uvést případně, proč nejsou spokojeni. Celkově uvedli připomínku v 50 případech. Většina z nich se týkala malé kapacity kroužků, nespokoje n/a 0% nespokoje n/a 4% Graf č. 28: Míra spokojenosti s činnostmi volnočasových organizací a spolků Nevím 25% spokojen/ a 38% spokojen/ a 33% resp. podnětu k větší podpoře těchto organizací, aby mohli poskytovat více služeb. N =

28 7. Sociální služby Co se týče spokojenosti s aktuální nabídkou sociálních služeb, taktéž mezi respondenty převládá spokojenost, i když v tomto případě skoro polovina dotázaných nebyla schopna hodnocení, zřejmě proto, že nemají se sociálními službami zkušenost. Nespokojených respondentů byla desetina. Třetina z těch, co se do hodnocení zapojili, uvedla, že jsou spíše spokojeny. spokojených pak je zhruba osmina. Častěji hodnotili sociální služby lidé méně vzdělaní a lidé starší. Dále nás zajímalo, jaké sociální služby Graf č. 29: Spokojenost s nabídkou sociálních služeb Nevím 44% nespokojen/a 1% spokojen/ a 13% spokojen/ a 34% dotázaní postrádají, či u kterých služeb pociťují nedostatek kapacit. Nejvíce naši respondenti postrádají domov pro seniory (viz graf 30). Tato služba není dostatečná podle každého druhého respondenta bez výraznějšího rozdílu, pokud se díváme na ty nespokojené nebo na celou skupinu ne zcela spokojených respondentů. Čtvrtina ne zcela spokojených respondentů postrádá také denní stacionáři pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Zhruba každý pátý ne zcela spokojený respondent postrádá služby pro osoby v krizi a nonstop pečovatelskou službu. Graf č. 30: Chybějící či nedostatečné sociální služby N = 715 nespokoje n/a 8% domov pro seniory denní stacionáře pro seniory a osoby se služby pro osoby v krizi krizová intervence, pečovatelská služba 24 hodin denně služby hospice pečovatelské a zdravotní služby v domácnosti rodinná poradna jiné 4% 6% 7% 6% 24% 19% 19% 19% 25% 13% 20% 11% 16% 33% 52% 56% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% všichni kromě spokojených pouze nespokojení N = 381 N = 64 28

29 8. Doprava ve městě Ptali jsme se, jaký způsob dopravy respondenti využívají pro pohyb po městě (viz graf č. 31). Není žádným překvapením, že drtivá většina (90%) dotázaných se pohybuje pěšky. Více jak polovina dotázaných navíc jezdí automobilem. Také bicykl se u našich respondentů těší velké oblibě, jelikož jej využívá téměř polovina dotázaných. Autobus v rámci PID pro pohyb po městě využívá je malá skupina dotázaných. Několik respondentů navíc uvedlo, že běžně jezdí na skateboardu či na kolečkových bruslích. Maminky pak zdůrazňovaly, že chodí pěšky s kočárkem. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Graf č. 31: Využívané způsoby dopravy 53% 90% 46% 7% 2% N = 779 Jak jsou naši respondenti spokojeni s dopravní infrastrukturou celkově? Jejich vnímání dopravní infrastruktury je spíše pozitivní. Velmi spokojeny a spíše spokojeny jsou tři čtvrtiny z nich. Dále jsme se ptali, nakolik jsou občané Čelákovic spokojeni s jednotlivými aspekty místní dopravy (viz graf č. 32). Celkově převažuje pozitivní vnímání podmínek pro jednotlivé typy dopravy. Jediná oblast, kterou vnímají naši respondenti negativně je doprava v klidu parkování. S tím je nespokojeno téměř tři čtvrtě respondentů. Spokojenost převládá s bezpečností silničního provozu. S tou jsou spokojeni tři ze čtyř respondentů. S MHD či podmínkami pro dopravu na kole jsou spokojeni dva ze tří našich respondentů. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 3% 2% 4% 4% 2% 17% 18% 23% 30% 5% 55% 20% dopravní infrastruktura celkově Graf č. 32: Spokojenost s jednotlivými aspekty dopravy 59% 43% 20% 14% 3% bezpečnost silničního provozu možnosti parkování 42% 24% městská hromadná doprava (v rámci PID 5% 5% 24% 48% 18% 1% 2% 13% 55% 30% podmínky pro podmínky pro pohyb na kole pěší dopravu Nevím nespokojen/a nespokojen/a spokojen/a spokojen/a 29

30 U otázky týkající se hlavních dopravních problémů (viz graf č. 33) se jako nejpalčivější jeví problémy s parkováním. Tento problém v čase narůstá a v současnosti již trápí dvě třetiny našich respondentů. Byť v předchozí otázce respondenti hodnotili podmínky pro pěší dopravu nejlépe ze všech, přesto jako druhý nejčastější problém označují špatnou kvalitu chodníků. Bezohledné chování řidičů je problémem pro každého třetího respondenta. Na grafu též vidíme, že problémy, které byly v roce 2011 vnímány jako velmi významné (zatížení centra a obytných zón nákladní dopravou a tranzitní dopravou a špatná kvalita vozovek) naše respondenty v roce 2018 již tolik netrápí. Graf č. 33: Pociťované dopravní problémy problémy s parkováním špatná kvalita chodníků 46% 49% 62% bezohledné chování řidičů (např. nedodržování zatížení centra a obytných zón nákladní dopravou špatná kvalita vozovek nevhodné podmínky pro cyklisty 16% 20% 27% 32% 34% 43% 66% nedostatečné spojení MHD (PID) po Čelákovicích zatížení centra města tranzitní dopravou něco jiného 1% 16% 18% 10% 9% 42% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% šetření 2018 šetření 2011 N=766 N = 830 Co se týče míst, kde je parkování vnímáno jako problematické (viz graf č. 34), Nejproblematičtější lokalitou pro parkování je centrum města. To je problematické pro dvě třetiny respondentů. Podobně problematickým je také okolí nádraží, kde má problém s parkováním polovina dotázaných. Zajímavé je, pokud se podíváme, odkud jsou respondenti, které trápí parkování v jednotlivých částech města, resp. podíváme se, jak jsou spokojeni s parkováním lidé z různých částí města. Respondentům ze Sedlčánek a Císařské kuchyně dělá parkování nejmenší problém (33% je s ním dokonce spokojeno). Podobně je tomu u respondentů žijících v Jiřině nebo Za Dráhou. Přesto i tito na problém s parkováním poukazují. Je jasné (i vzhledem k tomu kolik lidí vyjíždí za prací), že i tito chtějí parkovat u nádraží nebo v centru města. 30

31 Graf č. 34: Místa s problematickým parkováním v centru města 62% v okolí nádraží 55% na sídlištích 23% jinde 11% nevím V Prokopě 5% 4% žádné takové místo není N = 751 1% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Zeptali jsme se také, co si respondenti myslí, že by podle jejich názoru mohlo pomoci problémy s parkováním. Každý druhý, který nám odpověděl, vidí řešení ve vytvoření záchytných parkovišť. To však koresponduje pouze z části s tím, Kde nám respondenti označili, že je parkování nejproblematičtější tzn. v centru a u nádraží (viz graf č. 34). Čtvrtina respondentů vidí řešení v lepším plánování správy parkovacích míst (střídavé využití ploch dle aktuální potřeby). Graf uvádí také nejčastější odpověď v kategorii jiné. Tj. parkovací dům, resp. domy (nejčastěji je občané radili vybudovat u nádraží, CMC, Albertem, Penny). Byť by se to mohlo zdát malé množství, pokud by tato možnost byla jednou z variant k výběru, získala by velmi pravděpodobně daleko větší podporu. Graf č. 34.2: Co by pomohlo zlepšit problémy s parkováním vytvoření záchytných parkovišť 51% lepší plánování správy parkovacích 21% větší podpora veřejné dopravy zpoplatnění parkování v centru 15% změny v organizaci dopravy (např. zpoplatnění plošné parkovací dům 4% 7% 9% nevím 14% N = 738 něco jiného 6% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 31

32 9. Rozvoj města V bloku otázek věnovaném rozvoji města, jsme se zeptali, nakolik jsou občané spokojeni se stávající možností zapojit se do rozhodování a plánování rozvoje města (viz graf č. 35). Tři pětiny dotázaných jsou v tomto ohledu spokojeny, jedna pětina spokojena není a jedna pětina si nebyla jistá odpovědí. Pokud by respondenti mohli rozhodovat o velkých investicích ve městě a jeho okolí, nejvýrazněji by podporovali rekonstrukce chodníků a místních komunikací (což koresponduje s vyjádřením respondentů s problémy souvisejícími s dopravou). Do nich by investovaly téměř dvě třetiny respondentů. Více jak polovina respondentů by také investovala do vybudování obchvatu města. Tato podpora je na jednu stranu pochopitelná Graf č. 35: Míra spokojenosti s možností zapojit se do rozhodování a plánování rozvoje města nespokojen/a 5% nespokojen/a 15% Nevím 22% spokojen/a 41% spokojen/a 17% vzhledem k množství lidí, které uvádějí dopravu ve městě jako závažný problém pro životní prostředí, ale na druhou stranu je otázka proč už nevnímají tranzitní ani nákladní dopravu v centru tak problematicky jako dříve a přitom stále volají po obchvatu (srov. graf 33). Problémy s parkováním se také ukazují v tom, že třetí nejčastěji uváděnou investicí by byl parkovací dům u nádraží. Ten by zainvestovalo více jak 44% respondentů. Také u dalších investic je zajímavé sledovat spojitost s předchozími otázkami. Vybudování nového domu pro seniory by podpořil více jak každý třetí respondent. Při tom většina lidí uváděla spokojenost s nabídkou i kapacitou sociálních služeb. V současnosti je sice neznají (44% respondentů nevědělo, jak je hodnotit), ale již dnes se připravují na to, že tyto služby pro ně budou potřebné. Naopak to, že v zásadě dvě třetiny našich respondentů řeklo, že by si přálo zlepšit podmínky pro koupání, jeho výslednou pozici v žebříčku investic nepodpořilo. Zřejmě je třeba to brát v potaz to, že lidé jsou obecně s volnočasovou a sportovní nabídkou spokojeni. N =

33 Graf č. 36: "Jaké investice byste chtěli ve městě podporovat?" rekonstruovat chodníky a místní komunikace 60% vybudovat silniční obchvat města 54% vybudovat parkovací dům u nádraží 44% vybudovat nový dům pro seniory 37% rekonstruovat vodovodní a kanalizační sítě 29% vytvořit zázemí pro cyklistickou dopravu ve městě 26% budovat sítě stezek pro cyklisty (in-line atd.) 25% rozšířit kapacitu Základní umělecké školy 17% vybudovat nové nájemní byty 16% vybudovat infrastrukturu pro výstavbu nových 13% rekonstruovat plavecký bazén 13% vybudovat zcela novou sportovní halu 11% investovat do rekonstrukce bytového fondu 8% rekonstruovat Čelákovickou tvrz 7% nevím 1% N = 778 něco jiného 10% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 33

34 10. Informovanost o dění ve městě a činnost městského úřadu Poslední část dotazníku se zabývala spokojeností občanů s činností městského úřadu a informovaností občanů. Nejprve jsme se zeptali, nakolik se respondenti cítí být informováni o dění ve městě a o činnosti městského úřadu. V tomto ohledu dopadlo hodnocení města velmi dobře. Celkově se lidé cítí být spokojení s informováním o dění ve městě a činnosti úřadu. Plně informována se cítí být téměř třetina, více jak polovina se cítí být informována, ale nikoliv plně. Desetina se spíše necítí být informována a pouhá 4 % se necítí být informována vůbec. nespokojen/a 11% Graf č. 37: Pocit informovanosti o dění ve městě a činnosti MÚ nespokojen/a 2% Nevím 3% spokojen/a 52% spokojen /a 32% Dále jsme se ptali těch, kdo se necítí zcela informováni konkrétněji, jaký typ informací N = 736 respondenti postrádají. Jde zejména o informace o rozvojových plánech města. Ty postrádá více jak třetina dotázaných. Každý čtvrtý pak uvedl, že mu chybí informace o kácení a úpravám zeleně, informace o službách městského úřadu pro občany a informování o mimořádných událostech jako jsou opravy, uzavírky, přerušení dodávek energií. informace o rozvojových plánech ve městě informace o službách Městského úřadu pro informování o mimořádných událostech ve informace o rozhodování Zastupitelstva a Rady informace pro podnikatele (obchodní informace) N = 467 aktuální informace o dění ve městě (o Graf č. 38: Chybějící typ informací kácení a úpravy zeleně ve městě informace o hospodaření města jiné nevím Co se týče informačních kanálů, které občané za tímto účelem využívají, největší popularitě se mezi našimi respondenty těší Zpravodaj města (ten čtou skoro všichni dotázaní) a více jak dvě třetiny dotázaných sledují internetové stránky města. Stabilně silně postavení mezi informačními kanály mají přirozeně také mezilidské kontakty. Obrovským způsobem také 34 6% 5% 13% 15% 20% 24% 24% 26% 37% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

35 ovlivnila obliba FB profilu města jako zdroje informací kategorii odjinud. Ostatní informační zdroje jsou využívány o poznání méně. Graf č. 39: Využívané zdroje informací Zpravodaj města Čelákovic internetové stránky města z doslechu od přátel a známých odjinud (Facebook) úřední desku Městského úřadu rozesílání aktualit na účast na jednání Zastupitelstva města telefonický dotaz na radnici informační centrum města osobní návštěvu na radnici informace nevyhledávám, nemám o ně 5% 5% 4% 4% 4% 0% 19% 16% 33% 67% 96% N = ,2 0,4 0,6 0,8 1 Na závěr jsme se zeptali, zda jsou občané spokojeni s prací úředníků při vyřizování formalit na městském úřadě. Úředníci byli hodnoceni veskrze kladně (v třech ze čtyř případů jsou dotázaní spokojeni). Téměř třetina respondentů uvedla, že je s jejich prací velmi spokojena. Téměř polovina s drobnými výhradami je také spokojena. Pouze desetina dotázaných je více či méně nespokojena. Velké množství respondentů zvolilo možnost nevím. Téměř pětina se tedy s úředníky asi do styku nedostává. Graf č. 40: Míra spokojenosti s prací úředníků MÚ nespokojen/a 3% Nevím 17% nespokojen/a 7% spokojen /a 43% spokojen /a 30% N = 723 Z hlediska hodnocení konkrétních služeb mají naši respondenti největší problém při stavebním řízení či kolaudaci. V kategorii jiné, kterou využil/a každý čtvrtý, nelze říci, že by se zde opakovala nějaká stížnost častěji. 35

36 při upozornění na nedostatečnou při umisťování stání pro kontejnery na při získávání informací (podle zákona při žádostech o výměnu/přidělení při řešení poplatku za komunální odpad při jednání o inzerci/vytištění článků při žádosti o pronájem majetku města N = 211 Graf č. 41: Případy nespokojenosti s prací úředníků MěÚ při stavebním řízení či kolaudaci při povolení kácení dřevin při jednání o pořízení změny při řešení sociálních záležitostí při jednání na matrice při řešení poplatku za psa při žádosti o pronájem či zábor v jiném případě 3% 2% 5% 4% 4% 7% 7% 7% 11% 14% 13% 22% 25% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 36

37 Příloha I - Tabulka č. 2: Celkové hodnocení jednotlivých oblastí života ve městě5 HODNOCENÁ OBLAST Dopravní infrastruktura Bezpečnost silničního provozu Možnosti parkování MHD Podmínky pro cyklisty Podmínky pro pěší Nabídka kulturního a společenského vyžití ve městě Nabídka sportovního a rekreačního vyžití ve městě Činnost organizací a spolků zajištujících volnočasové aktivity Pocit bezpečí ve městě Práce policie ČR Práce Městské policie Stav a veřejných prostranství Kvalita životního prostředí Nabídka sociálních služeb Nabídka zdravotních služeb ročník Velmi negativní PŘEVLÁDAJÍCÍ HODNOCENÍ negativní Pozitivní i negativní pozitivní Velmi pozitivní % % % % % % % % % % / 49% % % % % % % % % TENDENCE 5 Metodická poznámka: Pro lepší přehlednost a srovnatelnost byl při tvorbě této tabulky sledován pouze podíl spokojených (spíše i velmi) a nespokojených (spíše i velmi), při vyloučení odpovědí nevím. Kategorie velmi pozitivní zahrnuje oblasti, které byly ve více jak 70 procentech hodnoceny pozitivně, spíše pozitivní zahrnuje oblasti, které byly hodnoceny pozitivně v procentech případů a kategorie pozitivně i negativně zahrnuje oblasti hodnocené ve procentech pozitivně/negativně atd. Toto rozlišení kategorií zaznamenává pouze obecnou náladu za cenu jistého zjednodušení. I když je jedna oblast celkově hodnocena pozitivně, může existovat výrazná skupina obyvatel, která je kritická. 37

38 Spokojenost se školami 2018 Možnost zapojit se do rozhodování a plánování rozvoje města Informovanost o dění ve městě Práce úředníků Městského úřadu 84% % % % 38

39 PŘÍLOHA II Dotazník distribuovaný jako příloha Zpravodaje Čelákovic 34

40 35