Akreditace vysokých škol a univerzit jako předpoklad kvality a úspěšnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Akreditace vysokých škol a univerzit jako předpoklad kvality a úspěšnosti"

Transkript

1 Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze Soutěžní práce do Soutěže o cenu děkana Národohospodářské fakulty VŠE Akreditace vysokých škol a univerzit jako předpoklad kvality a úspěšnosti Kategorie: Práce studentů magisterského studia (zkrácená verze diplomové práce) Praha, 31. března 2011 Josef Stejkoza 1

2 Abstrakt Práce se zabývá regulací VŠ prostřednictvím akreditace. Dle mezinárodního žebříčku univerzit ARWU vybírá státy s největším zastoupením VŠ v Top20-Top500 a porovnává jejich a český systém akreditace. Vysoké školy řadí do dvou skupin: (1) Fungující v liberálním terciárním systému; a (2) Fungující v regulovaném systému. Skupiny mezi sebou porovnává a snaží se odpovědět na otázku, zda může být regulace příčinou (ne)úspěšnosti té či oné skupiny. Zvláštní pozornost věnuje české Akreditační komisi a transparentnosti akreditačního procesu v ČR v porovnání se světovou praxí. Klíčová slova Sektor terciárního vzdělávání, regulace, akreditace, mezinárodní srovnání univerzit, ARWU. JEL klasifikace I210, I230, I280, I290 2

3 Abstract In the thesis, the focus is aimed on the regulation of tertiary education sector by means of the accreditation. According to the Academic Ranking of World Universities (ARWU), there are chosen the countries with the highest representation of universities in Top20-Top500 and compared their and Czech systems of accreditation. The systems divided into two groups: (1) In the first group, there are systems running liberally; and (2) In the second one, there are more regulative systems. The comparison of those two groups is trying to answer the question if the regulation might be the reason of (un)successfulness of the given group. In comparison of world s best practice, special attention is dedicated to the Czech Accreditation Committee and accreditation process transparency in the Czech Republic. Key Words Tertiary Education Sector, Regulation, Accreditation, International University Ranking, ARWU. JEL Classification I210, I230, I280, I290 3

4 Úvod Terciární vzdělávání, ať už se jedná o vyšší odborné školy, vysoké školy nebo o univerzity, 1 je vrcholem pomyslné pyramidy vzdělávání. V posledních letech probíhá nejen u nás ale po celé Evropě diskuse nad jeho budoucí podobou, nad tím, co by mělo a nemělo přinášet, jakou funkci by mělo ve společnosti zastávat a jakým způsobem by mělo být vedeno. Ať už reformy probíhají kdekoli, jedno mají společné: Určitou formu akreditace regulace. Je ale regulace terciárního systému potřebná? Najdeme ve světě životaschopné modely, které fungují bez akreditace? Za hlavní výstup práce považuji odpověď na otázku, zda jsou VŠ působící v liberálnějším prostředí úspěšnější než školy působící ve více regulovaném prostředí? Za vedlejší výstupy své práce považuji kupř. komparaci transparentnosti procesu akreditace v ČR a v zahraničí. Po zkráceném přehledu způsobů akreditací budou země rozděleny na dvě základní skupiny. V první budou země, jejichž způsob akreditace můžeme považovat za liberální. V druhé budou ty, jejichž systém je spíše regulovaný. Toto členění bude využito k porovnání úspěšnosti liberálních a regulovaných systémů v Top20-Top500 žebříčku nejlepších světových VŠ ARWU. 1 Zajišťování kvality v terciéru Mollis a Marginson (2002, str. 1) uvádějí, že politiky směřující k zajišťování kvality výuky na VŠ se začaly ve světě významněji vyskytovat po roce Jednalo se o dobu, kdy světové VŠ instituce začaly být postupně reformovány. Van Vught a Westerheijden (2001, str. 65) upozorňují, že kvalita je v rámci VŠ velmi těžko definovatelná a uchopitelná. Společně s nimi se můžeme ptát, co je kvalita a jak ji můžeme definovat? Lze ji vzhledem k veřejným VŠ institucím měřit? Dříve byl problém kvality řešen tím, že za produkt byl odpovědný ten, kdo ho zhotovil řemeslník, nebo řemeslná dílna (Allias, 2009, str. 1-4). V době průmyslové revoluce a následné industrializaci společnosti došlo k tomu, že za produkt nemohl být ve všech procesech výroby zodpovědný jediný pracovník. To vedlo ke zřízení institutu managementu kvality (QM). V průběhu let dostával QM konkrétnější obrysy. Přes normy ISO se dopracoval až k Total Quality Managementu (TQM). Ten akcentuje především proces. V současnosti je snaha implementovat TQM i do nevýrobních prostředí, tedy i do školství. 1 Pro jednoduchost budu dále pro pojmy vysoká škola, univerzita, terciární sektor, vysokoškolské instituce, vysokoškolský apod. používat buď pojem terciér, nebo jen VŠ. 4

5 V rámci (vysokého) školství se ale spíše vžil pojem External Quality Monitoring (EQM), který zahrnuje akreditace institucí i programů, institucionální audit kvality a hodnocení institucí, hodnocení nebo nahlížení do programů, externí hodnocení a porovnávání standardů, revizi výzkumu aj. (Harvey, 2002, str. 5). Jedná se o širší koncept zajišťování kvality výuky VŠ. V posledních letech se téměř ve všech zemích OECD začaly tímto nebo podobným způsobem VŠ evaluovat. Děje se tak buď z důvodu nepřímého tlaku vlády Nizozemí, nebo kvůli přímé vládní iniciativě Francie, Velká Británie (VB) (Stensaker, 2003, str. 151). Výstupů EQM systému je však více. Stensaker (ibid) je definuje následovně: (EQM systém) Ujišťuje o zodpovědném využívání veřejných prostředků; Zvyšuje kvalitu VŠ; Poskytuje studentům a zaměstnancům informace o kvalitě VŠ; Stimuluje konkurenci uvnitř institucí i mezi nimi samotnými; Provádí kvalitativní kontrolu nových (často soukromých a neziskových) organizací; Přiděluje institucím status jako odezvu na zvyšující se diverzitu uvnitř VŠ; Podporuje transfer informací mezi státem a institucemi; Pomáhá při mobilitě studentů; Pomáhá mezinárodnímu srovnávání díky zvyšující se mobilitě studentů a zaměstnanců VŠ. I přes všechna pozitiva, která EQM přináší, Stensaker uvádí (ibid), že přestože jsou stále představovány nové způsoby EQM, od již fungujících procesů není upouštěno. V EU jsou slyšet hlasy, že hodnocení VŠ by mělo probíhat podle stejných měřítek. Je voláno po centrální akred., vymýšlí se nová schémata jak akreditovat, ale zapomíná se na eliminaci v současnosti již implementovaných metod a postupů akreditace a evaluace. Během devadesátých let tak ve VB, Švédsku a Norsku přibylo školám vinou EQM mnoho administrativy. Ve VB se odhaduje, že EQM tamní univerzity ročně přijde až na 200 mil. V USA spotřebovává EQM ročně až 10 % všech výdajů VŠ. Zbaracki (1998, In Stensaker, 2003, str. 153) uvádí, že TQM je ve výsledku silně přeceňován jak managementem, tak i jednotlivými stakeholdery. Poukazuje tak na velké nebezpečí, že stejná bublina vzniká i při užívání EQM. Dle studie PA Consulting z roku 2000 (In Stensaker, 2003, str. 155) tak v důsledku tento systém znamená neefektivitu jak pro stakeholdery, tak i VŠ. Další studie ukazují, že EQM přispívá k výstupům, které jsou pro VŠ ve svém důsledku spíše negativní (horší alokace prostředků), a vede k centralizaci funkcí instituce a její byrokratizaci (Stensaker, 2003, str. 155). Massy (1998, In Stensaker 2003, str. 158) otevírá problém, zda exogenní evaluace v případě 5

6 vyučování a učení opravdu zvyšuje kvalitu výuky? Pozitivní vliv EQM na kvalitu vyučování se tedy zdá být nejednoznačný (ibid, str. 153). Stensaker vyzývá ke kritickému zhodnocení skutečného vlivu EQM na kvalitu VŠ. Dle něj je zapotřebí pravdivě prodiskutovat, zda zvyšování kvality skrze EQM má skutečně takový význam, jaký je mu přikládán. Tuto myšlenku zakládá mimo jiné i na Brownovi (2000, In Stensaker 2003, str. 157), který poukazuje na to, že složení lidí působících v oblasti VŠ je takové, že jim stačí být zodpovědní vůči svým studentům, ke své vědní disciplíně a k ostatním profesím, a není tak bezpodmínečně nutné, aby byla odpovědnost za kvalitu importována zvnějšku. EQM zahrnuje i akreditaci. Na mezinárodním semináři s názvem The End of Quality?, který se konal v květnu 2001 v Birminghamu, se jeho účastníci shodli na následujícím (Harvey, 2002, str. 5): EQM vede k byrokratizaci a neflexibilně; EQM neklade správné otázky vedoucí ke zkvalitňování výuky VŠ; Návštěvy pracovních skupin akred. autorit jsou amatérské a chybují ve sledování toho, co je v terciárním systému podstatné a o co v jeho institucích jde; Vede k hraní her a předvádění se ; Nemá žádný přímý vliv na studenty; Vede ke krátkodobým odezvám, nikoli k permanentním změnám; Na standardy kvality má pouze povrchní vliv; Místo toho, aby podněcoval ke zlepšování vnitřního managementu kvality a vnějším užitečným informacím, ohání se EQM odpovědností. Účastníci semináře uváděli za další problém to, že hodnocení bývá event (jednorázová akce) než (kontinuální) proces sloužící ke stálému zlepšování instituce. I kvůli konzervativním, resp. rigidním pravidlům hodnocení ze strany akred. autorit účastníci uváděli, že EQM zpomaluje inovace. To potvrzuje i Gale (2002, str ). Uvádí, že akred. psychologických oborů ze strany Psychologické společnosti ve VB koncem sedmdesátých let výrazně zbrzdila vývoj psychologie jako vědy. Účastníci semináře uváděli, že každá země musí najít svoji vlastní rovnováhu mezi byrokracií a vývojem VŠ, aby uspokojila potřeby interních i externích stakeholderů. Shodli se na tom, že EQM musí být kooperativní proces, nikoli pouhé pozorování instituce zvenku, a musí sloužit ke zlepšení výstupů instituce (Harvey, 2002, str. 6). Haakstad (2001, str. 3) se proto táže, zda hlídání kvality VŠ napříč Evropou (meta-evaluace) bude skutečně přinášet kvalitu, pokud zároveň nebudou ponechány národní systémy evaluací a budou příliš drasticky měněny dle direktiv EU? S tím souvisí i Barowův názor (1999, str ), že EQM v oblasti školství považuje za další techniku vlády, jak vstupovat na VŠ a zasahovat do jejich autonomie. I účastníci semináře vyslovili tuto obavu, neboť akreditaci, resp. 6

7 EQM považují způsob implementace vládních politik do VŠ. Upozornili však na to, že Akademická svoboda neznamená svobodu pro špatné vyučování (Harvey, 2002, str. 22). V roce 1999 zasáhla do evropského VŠ vzdělávání tzv. Boloňská deklarace. Jedním z jejích cílů je transparentnost (Westerheijden, 2001, str. 65). V mnoha evropských zemích tento proces vedl k přeměně od zajišťování kvality (quality assurance) k akreditaci (accreditation), který údajně vede k větší transparentnosti. Westerheijden (ibid) dělí dějiny evropské akreditace na pre boloňské a post boloňské. Má tím na mysli, že v letech fungovala v zemích střed. a vých. Evropy akreditace první generace, kterou považuje za více akademickou a spíše směřovanou proti uniformitě než akreditace druhé generace. Ta je aplikována po boloňském setkání. Přestože Bol. deklar. přímo nezavádí institut akreditace, hovoří o tom, že podporuje evropskou spolupráci v oblasti udržování kvality se zřetelem na vytvoření srovnatelných kritérií a metodologie (Bol. deklar., 1999, str. 3). To chce činit v tzv. evropském prostoru pro zajišťování kvality a také skrze ECTS (Haakstad, 2001, str. 2). Postupuje tak v souladu se západním communis opinio hovořícím o tom, že bakalářské a magisterské stupně vzdělávání musí akreditovány (Westerheijden, 2001, str. 68). Westerheijden (ibid) je také přesvědčen o tom, že akred. ve svém důsledku vede k uniformitě místo toho, aby podporovala národní diverzitu. Školy jsou totiž hodnoceny podle určitého souboru kritérií, která jsou většinou definována vzhledem ke vstupům a kurikulu. Podle jím kritizovaného modelu pracuje i česká Akreditační komise pro VŠ. Za hlavní problémy v oblasti VŠ, které musela řešit akreditace první generace, Westerheijden považuje (2001, str. 71): Kontrolu trhu: Ochranu VŠ před tím, co bylo považováno za nízkou kvalitu, zpravidla skrze nové (soukromé) poskytovatele studijních programů; Transformaci studijních programů, které byly ovlivněny komunistickým režimem; Ponechání (centrální) kontroly, ale zároveň poskytnutí dostatečné autonomie. Po roce 1999 hovoří Westerheijden o akreditaci druhé generace. Jedná se o takový způsob akred., skrze který budou s největší pravděpodobností VŠ přetaveny v instituce odpovídající svou strukturou těm, které navrhuje česká Bílá kniha terciárního vzdělávání. Westerheijden uvádí jako dobrý krok vícenásobné (vícestupňové) akreditace, které fungují v Německu (přehled viz Stejkoza, 2010, str. 22 nn). Domnívá se, že budou lépe odpovídat požadavkům Bol. deklar., která od VŠ vyžaduje širší záběr. Ten akreditace první generace nemohla zabezpečit. Sursock (2000, In Westerheijden, 2001, str. 70) však oponuje, že existuje zřejmé nebezpečí systému vícenásobné akred., a to, že současná džungle titulů napříč Evropou se změní v džungli akreditací. Sursock dále uvádí, že možná bude zapo- 7

8 třebí blíže nespecifikovaný způsob regulace trhu s diplomy. Varuje však, že je zapotřebí mít na paměti, že čára oddělující tržní regulaci od centrální kontroly je velmi tenká! Možná proto se Haakstad (2001, str. 3) domnívá, že v EU mohou v rámci VŠ zvítězit dva směry: (1) Homogenizace systémů nehledě na místní zvyky; nebo (2) Vyžadování kvality napříč jednotlivými státy nehledě na způsob, jak jsou VŠ vedeny. Pokud se naplní Haakstadův první scénář, byly by zcela potlačeny zkušenosti jedné z nejstarších certifikačních agentur působící na území USA již od roku Její vedení prohlásilo, že akreditace zajišťuje kvalitu a podporuje excelenci a neustálé zlepšování, přičemž rozdílnost je pozitivní charakteristika, o kterou je zapotřebí pečovat, nikoli nevýhoda, kterou je zapotřebí minimalizovat evropská akreditace však vede spíše k uniformitě, jak si stěžují i jiní autoři (Prøitz, Stensaker, Harvey, 2004, str. 737). Writers (1995), Harvey (1995) a Harman (1993) uvádějí následující tři důvody pro vznik EQM (In Barrow, 1999, str. 27): Masifikace VŠ tento fenomén souvisí s expanzí terciárního vzdělávání ze systému, který byl nastaven pro elity, do systému, který je pestřejší a připravuje studenty pro širší záběr; Méně rozvinuté státy se zdráhají dávat do VŠ více finančních prostředků; Stále se zvyšující mobilita studentů a rostoucí globalizace trhů klade důraz na kvalitativní standardy, což je důležité pro státy, které exportují vzdělání, jako je kupř. Nový Zéland nebo Austrálie. Readings (1996, In Barrow, 1999, str ) je přesvědčen o tom, že VŠ jsou pod tlakem vlád, aby začaly hrát roli v ekonomickém růstu, vytvářely nové příležitosti pro zaměstnanost a vybavovaly zaměstnance potřebnými znalostmi a dovednostmi. To koresponduje s výše uvedenou domněnkou, že regulace terciéru nastala skrze vývoj QM, ke kterému se přidala funkce akreditace a auditu (Barrow, 1999, str ). Je přirozené, že akred. autority vidí své poslání jinak a v žádném případě se nepovažují za prodlouženou ruku vlády. Dokládá to i Frazerův výzkum z roku 1997 (In Billing, 2004, str. 115). Skrze dotazníky v něm oslovil akred. instituce 38 převážně evropských zemí, z nichž mu 24 odpovědělo. Akred. autority v dotaznících uvádějí následujících pět důvodů ve prospěch externí evaluace (seřazeno podle preferencí): 1) Asistovat VŠ za účelem jejich zlepšení; 2) Podporování odpovědnosti vůči stakeholderům; 3) Pomáhat se změnami v zákoně (kupř. větší autonomie VŠ); 8

9 4) Informování potencionálních studentů a zaměstnavatelů o standardech kval.; 5) Asistovat vládě při rozhodování o přidělování peněz. Krátce se zastavím u posledního bodu rozdělování peněz. Haakstad (2001, str. 3) uvozuje akred. ve smyslu QM následovně: Akreditace (1) Je formální schválení pro fungování programů nebo celé instituce; a zároveň (2) Odkazuje, že daná instituce splňuje určitý stupeň kvality, který získala skrze akred. proces. De facto tím má akreditace poskytovat daňovým poplatníkům jistotu, že prostředky vynaložené na VŠ, jsou vynaložené účelně a školy splňují akceptovatelné standardy kvality. Jak však tyto standardy nastavit a jakým způsobem je vynucovat, už Haakstad neuvádí. Neuvádí také, jaký klíč by volil pro rozdělování peněz, ani rozhodování, jakým způsobem VŠ financovat. Přestože EQM se zabývá kvalitou a má vést k excelenci, Baker (2002, str. 4) upozorňuje, že není žádným překvapením, že kritéria pro hodnocení kvality je prakticky nemožné najít a excelence je velmi zřídka nějak definována. Protože efektivita organizací je záležitostí mnoha proměnných a výstupy vzdělávání jsou různé, je velmi těžké definovat byť i jednoduché parametry, podle kterých by kvalita a efektivnost VŠ mohly být v absolutních hodnotách měřeny. Krátce se nyní podívejme na rozdíly v akreditacích VŠ v ČR a v zahraničí. 2 Akreditace v ČR a v zahraničí Největším problémem akreditace VŠ v ČR je netransparentnost. Přestože česká Akreditační komise pro VŠ (AK) za téměř dvacet let svojí existence podnikla v rámci VŠ kroky, které přispěly ke zvýšení jeho úrovně, v oblasti transparentnosti udělování akreditací má stále značný dluh. Její kritici jsou přesvědčeni o tom, že zákonem stanovená kritéria nejsou AK aplikována na všechny subjekty stejnou vahou. V zahraničí řeší event. problém neprůhlednosti akred. procesu podrobnými příručkami, kterých se hodnotící skupina AK musí striktně držet. Pokud škola splní všechny předem stanovené podmínky, nic nestojí v cestě udělení akreditace. Zúčastněné strany tak dopředu ví, co se po nich bude vyžadovat. O neprůhlednosti českého procesu akreditace svědčí i to, že kromě velmi strohých hodnotících zpráv se žadatelé jak při zamítnutí, tak i při schválení akreditace nedozví od AK nic navíc. Dalším krokem, který je v zahraničí samozřejmostí, je kvalitní zpětná vazba poskytovaná žadatelům o akreditaci. V ČR mají hodnotící zprávy AK rozsah 7-55 slov. Vzhledem k tomu, že jsou navíc standardizované a AK zasílá totožné zprávy jako zdůvodnění o neudělení akreditace opakovaně, nemají akreditované instituce možnost z nich vyčíst, v čem se mají zlepšit. Nejedné české VŠ se tak stalo, že při opakované žádosti o akreditaci jí bylo ve zprávě sděleno to, co se dozvěděla již dříve. 9

10 AK se od svých zahraničních protějšků odlišuje také ve zveřejňování hodnotících zpráv. V zahraničí se setkáme s tím, že hodnotící zprávy, nebo alespoň sumarizace výsledku hodnocení, jsou veřejně přístupné. Je pravdou, že pokud jsou negativní, resp. zamítavé, nebývají zveřejněny. Vždy však slouží dané VŠ jako velmi kvalitní zpětná vazba. Jejich rozsah je minimálně několik (desítek) stran dle tamních zvyklostí (podrobněji v Tab. č. 1). Vzhledem k problémům vnitřní provozní slepoty je vhodné, aby byla každá organizace čas od času evaluována zvnějšku a učila se z vlastních chyb. Stejně jako zahraniční akred. instituce podléhá této evaluaci i česká AK. Otázkou však zůstává, do jaké míry se vedení AK z hodnocení poučí. Rakouská akreditační komise se v tomto směru snaží neusnout na vavřínech a na zvyšování kvality svých vnitřních hodnotících procesů stále pracuje. Výsledky její pravidelné vnitřní zpětné vazby jsou zohledňovány nejen na jednotlivých pracovních místech, ale především na úrovni celé rady, i při jejím budoucím vývoji (Akkreditierungsrat.at, ). Prohlášení české AK v oblasti kvality zní proti této snaze poněkud trpce: Většina členů AK i stálých pracovních skupin považuje přijetí explicitního etického kodexu za zbytečné. (Zpráva o vnitřním hodnocení AK, 2007, str. 7) Etickým kodexem je v tuto chvíli nutno rozumět postup, jakým bude AK a její pracovní skupiny (PS) vykonávat svou činnost. Problém, na který upozornilo vedení NF VŠE v Analýze rozhodování AK v letech /2009, je netransparentnost při vybírání členů PS. Vzhledem k tomu, že v ČR si předseda stálé PS vybírá její členy sám, může dojít až k potlačení plurality názorů uvnitř skupiny a k jednostrannému hodnocení školy. V Rakousku se tomu předchází tím, že členové skupin hodnotících VŠ jsou vybírání ze zahraničí. Pokud hodnocená VŠ nesouhlasí se složením pracovní skupiny, může docílit změny jejího složení. Obdobně je tomu i v Německu. Při hodnocení rakouských Fachhochschulen (prakticky orientované VŠ) zřizují hodnotící pracovní skupinu dle předem stanovených požadavků akred. agentury přímo školy. Tyto možnosti, tedy dosažení změny složení pracovní skupiny nebo zřizování pracovní skupiny ze strany školy na základě konsenzu s AK, jsou v ČR nemyslitelné. V ČR je situace při zřizování PS velmi podobná slovenské. Tam se předpokládá, že pokud je proti hodnocené škole zaujat jeden člen PS, ostatní jej přehlasují (stejný princip platí i v ČR, ale pouze pod podmínkou, že k hlasování dochází). Pokud je jmenovaná PS proti škole zaměřená jako celek (nebo alespoň její větší část), má hodnocená škola jedinou možnost: Proti rozhodnutí AK se odvolávat až k rozkladnému řízení, které vede ministr; jako v ČR. Akreditaci jako takovou samozřejmě neuděluje AK. Ta pouze doporučuje ministrovi její udělení nebo neudělení. Vzhledem k tomu, že není v možnostech sebeerudovanějšího jednotlivce, aby byl 10

11 s to posoudit, zda žádající VŠ je nebo není schopna vyučovat kvalitně, spoléhá se ministr na doporučení AK. V důsledku tedy o udělení akreditace rozhoduje AK bez jakékoli odpovědnosti. Při řízení jmenování profesorem je nutné, aby byly shromážděny alespoň tři posudky. Při akred. řízení je nutný jen jeden posudek, který navíc PS nemusí vůbec projednat. Jsou známy případy, ve kterých bylo prezentováno stanovisko předsedy PS, aniž by její ostatní členové o stanovisku věděli, o něm hlasovali, nebo ho nějak komentovali. Při hlasování navíc AK nebere v potaz nové informace o akreditaci, které jsou jí poskytnuty. Z hlediska financování, resp. užití veřejných prostředků, nemůže být česká AK vzorem ani v nejmenším. Nejde o to, že by prostředky neefektivně vynakládala, ale spíše o to, že o nakládání s nimi neinformuje veřejnost. Bývalá ministryně školství M. Kopicová ve svém Memorandu o nezávislosti AK ze 4. ledna 2010 doslova uvádí, že výdaje na činnost AK podléhají předběžné, průběžné a následné finanční kontrole podle příslušných předpisů, čímž je zaručena jejich správnost, hospodárnost, účelnost a efektivnost. Stejný materiál zároveň uvádí, že MŠMT nezveřejňuje informace shromažďované ve fin. dokladech spojených s činností AK, aby nebyla ohrožena nezávislost a funkčnost AK. Není důvod nevěřit MŠMT, že dbá na hospodárné vynakládání prostředků ze strany AK, ale přesto je tento postup nestandardní. Na můj dotaz, proč není zveřejňováno hospodaření instituce, která je placena z daní, mi paní Kopicová odpověděla, že vzhledem k útokům, kterým byla AK v souvislosti s kauzou plzeňských práv vystavena, dokonce přemýšlela o tom, chránit ji ještě více. Nedozvěděl jsem se, proč ČNB svůj rozpočet zveřejňovat může, zatímco v případě AK by stejný krok mohl ohrozit její nezávislost a funkčnost. Že je přístup ve financování české AK nestandardní, potvrzuje veřejně dostupné hospodaření Švýcarské akreditační komise (OAQ). Ta dokonce podléhá pravidelnému auditu, jehož výsledek je otištěn ve výroční zprávě komise; obdobně i její kompletní hospodaření (Qaa.ch, ). Žádnou zmínku o závislosti či nefunkčnosti OAQ vinou zveřejňování rozpočtu jsem v jejích materiálech nenalezl. AK v tomto směru není jediná. Existují i jiné země, ve kterých se financování státní akred. instituce přímo nezveřejňuje (kupř. Slovensko, v Rakousku Státní akred. rada pro univerzity). V případě soukromých akred. institucí považuji tento krok za pochopitelný. V Tab. č. 1 je možné porovnat míru odlišnosti akreditací v ČR a ve vybraných zemích. 11

12 3 Liberální regulované systémy terciéru V následující části se budeme věnovat stu nejlepších světových VŠ roku 2009 dle čínského žebříčku ARWU. Z Tab. č. 2 budeme čerpat legislativní nároky zemí, ve kterých VŠ fungují, a způsoby jejich akreditace. Smyslem této kapitoly je analyzovat a diskutovat, zda univerzity fungující v liberálním systému VŠ akreditací vykazují lepší nebo horší výsledky než VŠ, které fungují v prostředí státem více regulovaném. 3.1 ARWU (The Academic Ranking of World Universities) První mezinárodní srovnání VŠ institucí bylo poprvé zveřejněno v Číně v červenci 2003 (žebříček ARWU). I na mezinárodní scéně se tomuto žebříčku dostalo pozitivního ohlasu (Economist.com, ). Samozřejmě, že našel i své kritiky. Ti však žádnou lepší alternativu nepředstavili. Od počátku sestavování žebříčku mu vévodí americké a britské vysoké školy. Univerzita v Šanghaji posuzuje univerzity především za výkony v oblasti výzkumu a vývoje. Výhodou ARWU je metodika, která je transparentní a celosvětově přijatelná. Z toho důvodu jsem ARWU zvolil i pro svůj rozbor. 3.2 Nejlepší světové univerzity roku 2009 Způsobů fungování VŠ systémů je více. Až na výjimky můžeme říci, že co země, to jiný způsob. Přesto můžeme v systémech uvedených v Tab. č. 1 vypozorovat dva, resp. tři hlavní směry vedení terciéru. První způsob vedení vysokého školství se vyznačuje především tím, že VŠ je ponechána nejen vysoká míra autonomie, ale i jejich vznik není státem nijak ovlivňován. Stát má na VŠ minimalistické požadavky a jeho působení na ně se vymezuje jen několika málo předpisy týkajícími se většinou možného financování ze státního rozpočtu a finanční podpory studentů. K tomuto (liberálnímu) přístupu vedení terciéru mají z výše uvedených zemí blízko USA, Kanada, Velká Británie a Japonsko. Druhý způsob vedení VŠ lze označit za regulační. VŠ musí splnit podmínky stanovené zákonem. Stát zasahuje do působení škol tím, že ještě před začátkem výuky musí projít akreditační procedurou. Akreditace sestává ze zhodnocení schopnosti školy vštípit studentům kompetence odpovídající profilaci oboru. Hodnotí se při ní obsazenost škol kvalifikovaným personálem, vybavenost po 12

13 Tab. č. 1 Přehled způsobů akreditací ve vybraných zemích Země Akreditace Co se akredituje? Soukromý/státní akreditátor Rozsah hodnotící zprávy Zveřejňuje AK hodnotící zprávu? Zveřejňuje AK svůj rozpočet? Podrobnost manuálů pro přípravu na akreditaci Jsou PS jmenovány direktivně? Je možné docílit změny složení PS? ČR Povinná Obory Státní AK 7-55 slov Ne Ne Nízká Ano Ne Slovensko Povinná Obory Státní AK 12 delších odstavců 9) Ne Ne 14) Vysoká Ano Ne Polsko Povinná Obory Státní 5) Dle potřeby Ano Ano Vysoká NA NA Německo Povinná 1) Instituce Rakousko RAK19) Švýcarsko Nepovinná 2) Obory a instituce Státní i soukromé 6) Min. 20 str. Ne 11) Ano Velmi vysoká Ne Ano Státní AK Min str. Ne Ne Velmi vysoká Ne 16) Ano FHR 20) Povinná Obory Státní AK Dle potřeby 10) Ano 12) Ano Velmi vysoká Ne 17) Ano Záleží na druhu školy 3) Obojí Státní AK Dle potřeby Ano 13) Ano Velmi vysoká Ne 18) Ano VB Nepovinná Obojí Kanada Nepovinná Instituce USA Nepovinná Obojí Japonsko Povinná 4) Instituce Zdroj: Výzkumy autora Soukromé certifik. agent. AK 15) Nestátní Dle potřeby Ne Velmi vysoká NA NA Soukromé certifik. agent. Dle potřeby Ne Nestátní AK Velmi vysoká NA NA Státní i soukromé NA Ne Nestátní AK Velmi vysoká NA NA Státní i soukromé Dle potřeby Ano Nestátní AK Velmi vysoká NA NA 13

14 Pozn.: 1) Akreditace není povinná v případě, že univerzita splňuje vnitřní systém QM 2) Státní univerzity akreditaci nepodléhají, soukromé jsou povinny nechat se akreditovat 3) Akreditace univerzit je dobrovolná, ale každé čtyři roky musí projít auditem kvality; Fachhochschulen podléhají povinné akreditaci 4) Akreditace v Japonsku je sice povinná, ale jen jednou za sedm let a od soukromé instituce. Tato instituce však musí být certifikována japonským MŠMT 5) Akreditační komise je sice státní, ale certifikační komise je nevládní organizací ustavenou konferencí rektorů 6) Federální akreditační rada je vládním orgánem, zatímco jednotlivé certifik. agentury jsou soukromé 7) Federální akreditační úřad (U. S. Departement of Education) pouze registruje certifik. agentury na bázi dobrovolnosti 8) Japonské MŠMT vydává certifik. agenturám potvrzení o tom, že je registruje (na rozdíl od USA povinné) 9) Každý z rozsáhlejších odstavců se věnuje bodu, podle kterého PS hodnotí VŠ 10) Rozsahem dle potřeby rozumějme rozsah min. několika stran. Obzvláště v případě negativ. hodnocení se rozsah zpráv značně rozšiřuje 11) Od léta 2010 je zveřejňování celé hodnotící zprávy povinností 12) Celá zpráva zveřejňována není. Na web je vyvěšen její přibližně třístránkový výtah 13) Pozitivní zprávy se zveřejňují celé. Pokud akreditace udělena nebyla, zpráva se nezveřejňuje 14) Financování AK se nezveřejňuje, ale na základě žádosti byl expertně odhadnut 15) U nestátních, resp. soukromých certifik. autorit, není nezveřejnění rozpočtu problém, neboť nejsou financovány daněmi 16) Členové PS jsou navrhováni na základě doporučení VŠ; většina členů je ze zahraničí 17) Členy pracovních skupin nominují samy Fachhochschulen 18) Členové PS jsou navrhováni na základě doporučení odborníků 19) Rakouská akreditační komise slouží výhradně k akreditaci soukromých univerzit 20) Fachhochschulrat akredituje pouze Fachhochschulen 14

15 materiální stránce, ale také bývá kupř. sledován přístup k literatuře v tištěné i v elektronické podobě. Jako v ČR a ve většině zemí EU je akreditace zpravidla prováděna pověřeným státním orgánem. Z výše uvedených zemí jej mimo ČR využívá Slovensko, Polsko a Německo. Třetím způsobem je hybridní způsob. Ten v rámci více či méně liberálního přístupu uplatňuje prvky regulace. Systém rozlišuje školy, resp. obory, které akreditaci vůbec nemusí získávat a školy, jejichž akreditace je zákonem stanovená za povinnost. Zpravidla se při výkonu těchto oborů požaduje atestace (lékaři, právníci, účetní aj.). Hybridní systém je využíván ve Švýcarsku a v Rakousku. Pro zjednodušení předpokládám jen dva způsoby vysokoškolského systému liberalizovaný a regulovaný (do regulovaného systému započítávám i systém hybridní). Tab. č. 2 Top20 a Top100 nejlepších VŠ v roce 2009 dle země Pořadí Země Top20 Top100 1 USA Velká Británie Japonsko Německo 5 5 Kanada 4 6 Austrálie 3 7 Francie 3 8 Švédsko 3 9 Švýcarsko 3 10 Dánsko 2 11 Nizozemí 2 12 Finsko 1 13 Izrael 1 14 Norsko 1 15 Rusko 1 Zdroj: ARWU V Tab. č. 2 je uvedeno patnáct zemí, které mají nejméně jednoho zástupce v Top100 světových univerzit (pro doplnění jsou uvedeny i počty univerzit v Top20). V Tab. č. 1 je z těchto patnácti zemí uvedeno jen šest. Zbylé nejsou rozebírány z toho důvodu, že systémy těchto šesti zemí zahrnují 83 % všech univerzit z Top100. Tento vzorek považuji za dostačující. 15

16 U zbylých 17 % univerzit předpokládám zastoupení obou systémů. V Austrálii a v Izraeli, vzhledem k jejich vazbám na USA, předpokládám spíše liberálnější systém. Oproti tomu ve Francii a v Rusku předpokládám systém regulační. (Nelze tedy namítnou, že jsem si vybral jen ty země, které se pro můj rozbor hodí.) Přesto však zbylých 17 % států zařadím do skupiny regulovaného systému VŠ. V našem vzorku najdeme liberalizovaný systém (S L ) vysokého školství v USA, v Kanadě, ve Velké Británii a v Japonsku. Regulační (S R ) najdeme v Německu a hybridní (ale také spíše regulační) najdeme ve Švýcarsku. Tab. č. 3 Zastoupení S L VŠ v jednotlivých skupinách ARWU žebříčku v roce 2009 Skupina Zastoupení S L VŠ (v %) Zastoupení S L zemí v celkovém počtu zemí Poměr S L a S R VŠ Top20 100,00 % 100,00 % 1:00 Top100 75,00 % 26,67 % 3:01 Top200 64,00 % 16,00 % 16:09 Top300 58,00 % 13,33 % 29:21 Top400 52,75 % 12,12 % 13:12 Top500 49,00 % 10,26 % 49:51 Zdroj: ARWU, výpočty autora To, že zastoupení S L univerzit v Top100 v roce 2009 není náhoda, dokládá Tab. č. 4. Z ní je patrné, že i v průběhu let byl poměr S L :S R univerzit téměř stejný, tedy 3:1. Tab. č. 4 Zastoupení S L VŠ v letech v Top100 Druh VŠ Absolutní počet VŠ v letech Počet VŠ v letech S L ,68 % S R ,32 % Celkem ,00 % Zdroj: ARWU, výpočty autora Jestliže je v našem vzorku n = 100, pak S L = 75 % a S R = 25 %. Poměr zastoupení liberálnějšího a regulovanějšího systému v Top100 je 3:1. Na tři univerzity fungující v S L připadá jedna S R univerzita. V případě Top20, je poměr dokonce 3:0. 16

17 V případě, kdy bychom S L a S R univerzity porovnávaly ve skupinách Top20-Top500, budou S L univerzity zastoupeny méně než 50 % až v poslední skupině (Top500), a to 49 %. Tohoto zastoupení dosahují, přestože jejich četnost v celkovém počtu zemí je jen 10,26 % (4 země z 39). Podrobnější umístění zemí je uvedeno v Tab. č. 3. Z tabulky je také patrné, že školy z méně regulovaných systémů dosahují lepších výsledků než školy ze systémů regulovaných. I při rozboru ostatních světových žebříčků dojdeme ke stejným závěrům. Závěr Za primární cíl své práce jsem si vytyčil zodpovědět, zda jsou VŠ působící v liberálnějším prostředí úspěšnější než školy působící v regulovaném prostředí? Přes (pro práci SVOČ) zjednodušený přehled akreditací vybraných zemí jsem se dopracoval až k porovnání jejich úspěšnosti v žebříčku ARWU. Na základě rozboru úspěšnosti VŠ v ARWU žebříčku jsem dospěl k závěru, že VŠ působící v liberálnějším prostředí jsou v celosvětovém srovnání úspěšnější než ty, které se pohybují v prostředí regulovaném. Nechci generalizovat a tvrdit, že zavedením liberálnějšího systému se automaticky zlepší pozice našich VŠ ve světovém srovnání. Že pokud se zbavíme všech zaběhnutých systémů, bude nám lépe a naše VŠ tak budou katapultovány do světové špičky. To by bylo nepravdivé a zjednodušující. Skutečnou kvalitu VŠ tvoří celá řada proměnných od možnosti vybírat si z většího množství uchazečů, přes jasné a průhledné financování, dodržování akademických svobod až po státní regulaci akreditaci. Pravdou ale zůstává, že právě státní regulace nejvíce ovlivňuje nejdůležitější parametry, které se ve výsledku na kvalitě a úspěšnosti VŠ odráží. Nejen regulace, ale také slabé akreditační komise ohrožují kvalitu terciéru: Regulace neposkytnutím dostatečného prostoru pro plné využití synergického efektu škol, slabé akreditační komise pak znesnadňováním získat akreditaci vinou netransparentních pravidel. Obzvláště v případě české AK je lépe než kde jinde vidět, že dobré úmysly ne vždy vedou k vysněným cílům a dobré záměry mívají někdy nechtěné následky (Allias, 2009, str. 29). Komparace akreditací v deseti (převážně evropských) zemích ukázala, že transparentnost při udělování akreditací ze strany české AK není dostačující. Prakticky ve všech analyzovaných zemích najdeme při udělování akreditací objektivnější postupy a, snad jen s výjimkou Rakouska, také mechanizmy, které v případě nesrovnalostí umožňují odvolání, resp. nezávislé přezkoumání rozhodnutí akreditační autority. 17

18 Došel jsem tedy k podobným závěrům, které Světová banka prezentovala již v roce 1994 (in Mollis, 2002, str ): je úlohou vlády vzdát se odpovědnosti za VŠ ve smyslu výstupu a kvality a přesunout se do pozice odpovědnosti za rámec pro vysokoškolské instituce. Tomu odpovídá liberálnější přístup v řízení VŠ. Vlády, pokud nechtějí skrytě ovládat VŠ skrze nějakou z dílčích částí EQM, by měly VŠ vytvořit vhodný rámec pro jejich práci. Terciér si pak sám vytvoří mechanizmy, které budou sloužit k zabezpečování kvality uvnitř jeho jednotlivých částí i mezi nimi. Prameny a zdroje Tištěné ALLAIS MATSELENG, Stephanie. Quality Assurance in Education BAKER, Ronald. Evaluation Quality and Effectiveness: Regional Accreditation Principles and Practice BARROW, Mark. Quality-management Systems and Dramaturgical Compliance BILLING, David. International Comparisons and Trends in External Quality Assurance of Higher Education: Commonality or diversity? Boloňská deklarace GALE, Tony. A stranglehold on the development of psychology? HAAKSTAD, Jon. Accreditation: the new quality assurance formula? Some reflections as Norway is about to reform its quality assurance system HARVEY, Lee. The End of Quality? Memorandum ministryně školství Miroslavy Kopicové o nezávislosti AK MOLLIS, Marcela; MARGINSON, Simon. The assessment of universities in Argentina and Australia: Between autonomy and heteronomy PRØITZ, Tine S.; STENSAKER, Bjørn; HARVEY, Lee. Accreditation, standards and diversity: an analysis of EQUIS accreditation reports SCHWARZ, Jiří, et al. Analýza rozhodování AK v letech /2009 STEJKOZA, Josef. Akreditace vysokých škol a univerzit jako předpoklad kvality a úspěšnosti WESTERHEIJDEN, Don F. Ex oriente lux?: National and multiple accreditation in Europe after the fall of the Wall and after Bologna Zpráva o vnitřním hodnocení AK 2007 Elektronické Accc.ca Accreditedcolleges.co.uk Akkreditierungsrat.at Akkreditierungsrat.de Akredkom.sk 18

19 Arwu.org Aucc.ca Economist.com Fhr.ac.at Chea.org Juaa.or.jp Msmt.cz Oaq.ch Pka.edu.pl Ed.gov 19

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU. Vnitřní předpis stanovuje standardy vnitřního hodnocení kvality. Předpis upravuje zejména:

VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU. Vnitřní předpis stanovuje standardy vnitřního hodnocení kvality. Předpis upravuje zejména: PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU

Více

a kvalita na vysokých školách. Peter Ponický

a kvalita na vysokých školách. Peter Ponický Zákon o vysokých školách a kvalita na vysokých školách. Peter Ponický Na úvod. Možná se nám zdá, že legislativa l tvoří základní stavební kámen činnosti každé organizace. Nepochybně je zákon, vyhláška,

Více

Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016

Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 Hodnocení kvality vysokých škol z perspektivy novely zákona o vysokých školách Telč, 5. května 2016 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, 118 12 Praha 1- Malá strana tel.: +420

Více

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů

FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL, diverzifikace zdrojů Josef Beneš Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 Úspěchy/silné stránky Navyšování rozpočtu v posledních pěti letech na základě konsensu napříč

Více

Novela zákona o vysokých školách N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M

Novela zákona o vysokých školách N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M N Á V R H V Y B R A N Ý C H U S T A N O V E N Í K A K R E D I T A C Í M (výrazně pozměněné oproti původnímu návrhu) Návrh vymezení Orgánu pro vnitřní hodnocení kvality veřejné vysoké školy a Standardů

Více

Věcný záměr zákona o vysokých školách - stav po vypořádání připomínek

Věcný záměr zákona o vysokých školách - stav po vypořádání připomínek Věcný záměr zákona o vysokých školách - stav po vypořádání připomínek JUDr. Marek Hodulík Sněm RVŠ 26.1.2012 PROBLEMATICKÉ OKRUHY Postavení vysokých škol a jejich regulace Předpisy vysoké školy Orgány

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik

Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik Doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace k certifikaci metodik Pojem "certifikovaná " je zaveden Metodikou hodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovaci jako jeden z výsledků výzkumu, experimentálního

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy

Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy pracovní skupina Akreditační komise pro neuniverzitní vysoké školy & sekretariát Akreditační komise Dotazník pro zpracování vlastní hodnotící zprávy neuniverzitní vysoké školy schváleno Akreditační komisí

Více

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu

Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu Expanze českého vysokého školství a uplatnění absolventů na pracovním trhu REFLEX a jiné ochutnávky Jan Koucký REFLEX 2013: uplatnění absolventů vysokých škol Seminář MŠMT, SVP PedF UK a vysokých škol.

Více

Evaluace na rozcestí trendy a praxe. Evaluace vs. interní audit. Lukáš Kačena Ernst & Young

Evaluace na rozcestí trendy a praxe. Evaluace vs. interní audit. Lukáš Kačena Ernst & Young Evaluace na rozcestí trendy a praxe Evaluace vs. interní audit Lukáš Kačena Ernst & Young Cílem příspěvku je: představit cíle a nástroje interního auditu porovnat cíle a nástroje evaluace a interního auditu

Více

PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha

PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha PaedDr. Jaroslav Müllner, Ph.D. Praha 22. 4. 2016 1) Evaluace měří účinnost, efektivitu a citlivost programů, produkuje srovnávání založené na této účinnosti a používá dosažené informace pro hledání politických

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. č.j. MSMT-45997/2013-1 V Praze dne 12.12. 2013 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Směrnice náměstka ministra pro vzdělávání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se schvaluje statut a jednací řád Akreditační komise pro vyšší

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

SKAV, KULATÝ STŮL KE VZDĚLÁVACÍ POLITICE Praha PhDr. Stanislava Krčková

SKAV, KULATÝ STŮL KE VZDĚLÁVACÍ POLITICE Praha PhDr. Stanislava Krčková * SKAV, KULATÝ STŮL KE VZDĚLÁVACÍ POLITICE Praha 16. 2. 2012 PhDr. Stanislava Krčková Zákon umožňuje změnu RVP, nikde však není definováno, podle jakých pravidel by mělo ke změnám docházet. REVIZE není

Více

Soustava veřejných rozpočtů 10

Soustava veřejných rozpočtů 10 Soustava veřejných rozpočtů 10 Ing. Yvona Legierská 30.10.2015 1 30.10.2015 1. Soustava veřejných rozpočtů a její právní úprava a ekonomický význam 2. Rozpočtový proces 3. Územní rozpočty 4. Hospodaření

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Konference ekonomických radů

Konference ekonomických radů Konference ekonomických radů Spolupráce vládních resortů při podpoře vnějších vztahů 20. června 2016 Ing. Robert Plaga, Ph.D. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 5, 118 12 Praha

Více

Grantová agentura České republiky: Profil organizace a hodnotící systém. Ivan Netuka místopředseda GAČR

Grantová agentura České republiky: Profil organizace a hodnotící systém. Ivan Netuka místopředseda GAČR Grantová agentura České republiky: Profil organizace a hodnotící systém Ivan Netuka místopředseda GAČR Profil organizace Založena v roce 1993 vládou České republiky Nezávislá státní instituce se statutem

Více

Přínosy spolupráce interního a externího auditu

Přínosy spolupráce interního a externího auditu Přínosy spolupráce interního a externího auditu Konference ČIA 14. 5. 2015 Libuše Müllerová KA ČR 2014 1 Přínosy spolupráce interního a externího auditu Obsah: Srovnání interního a externího auditu ISA

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

STATUT A PRAVIDLA INTERNÍ GRANTOVÉ AGENTURY PEF ČZU V PRAZE

STATUT A PRAVIDLA INTERNÍ GRANTOVÉ AGENTURY PEF ČZU V PRAZE STATUT A PRAVIDLA INTERNÍ GRANTOVÉ AGENTURY PEF ČZU V PRAZE Interní grantová agentura PEF ČZU v Praze (IGA PEF) je založena a provádí svou činnost ve smyslu Pravidel pro poskytování podpory na specifický

Více

Strategie VŠTE 2010-2015

Strategie VŠTE 2010-2015 Strategie VŠTE 2010-2015 PREAMBULE: Tento dokument vymezuje pohled vrcholového vedení Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích (dále jen VŠTE ) na dlouhodobé směřování vysoké školy v

Více

auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31.

auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31. ČNB jako uživatel u auditorských služeb a její postoj k Zelené knize Miroslav Singer guvernér, r, Česká národní banka Rada pro veřejný dohled nad auditem Praha, 31. května 2011 Obecný postoj ČNB k auditu

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006 Priority České

Více

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková

České školství v mezinárodním srovnání Ing. Kateřina Tomšíková České školství v mezinárodním srovnání 2015 Ing. Kateřina Tomšíková OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OECD Organisation for Economic Co-operation and Development Světová organizace sdružující

Více

Daňové úlevy na VaV Problematika prvků novosti, role expertů

Daňové úlevy na VaV Problematika prvků novosti, role expertů 1 Daňové úlevy na VaV Problematika prvků novosti, role expertů Miroslav Janeček Technologická agentura ČR Praha 8. září 2016 Proč daňové odpočty na VaV Výhody Námitky Rizika Přínosy, dopady (one euro in

Více

ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009

ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009 ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Zákon č. 320/2001, o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Praha 2009 1 ZÁKON O FINANČNÍ KONTROLE Úvod 1. Zhodnocení legislativního

Více

Příloha č. 1 výzvy. k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Příloha č. 1 výzvy. k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Příloha č. 1 výzvy k předkládání žádostí o podporu individuálních projektů do Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritní osy 2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Investiční

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

NÁRODNÍ AKREDITAČNÍ ÚŘAD: AKTUÁLNÍ SITUACE A DALŠÍ VÝVOJ

NÁRODNÍ AKREDITAČNÍ ÚŘAD: AKTUÁLNÍ SITUACE A DALŠÍ VÝVOJ NÁRODNÍ AKREDITAČNÍ ÚŘAD: AKTUÁLNÍ SITUACE A DALŠÍ VÝVOJ Stanislav Labík předseda NAÚ Seminář Institucionální akreditace v ČR a zahraničí, Praha 23.9.2016 Období náběhu nového systému Dosud provedené kroky

Více

Grantová agentura České republiky: PROCES HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ

Grantová agentura České republiky: PROCES HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ Grantová agentura České republiky: PROCES HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ Základní podmínky Proces hodnocení splňuje zákonem stanovenou hodnoticí lhůtu 8 měsíců. Je uplatněn třístupňový systém: předsednictvo,

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

Jan Švejnar přednáška u kulatého stolu Praha 22. září 2008

Jan Švejnar přednáška u kulatého stolu Praha 22. září 2008 Jan Švejnar přednáška u kulatého stolu Praha 22. září 2008 Obsah příspěvku Česká ekonomika v globální perspektivě Vzdělanost a informace Role školství Komparativní pozice ČR Jak dál? Podstata globalizace

Více

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013

První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies První zjištění z výzkumu OECD PIAAC MŠMT, 8.10.2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

HODNOCENÍ STUDENTY KDN

HODNOCENÍ STUDENTY KDN Hudební fakulta Janáčkova akademie múzických umění v Brně Systém hodnocení kvality na HF JAMU v Brně ě Doc. MgA. Vít Spilka Brno 29.11.2007 ÚVOD během roku 2006 se vedení fakulty aktivně zabývalo vytvořením

Více

Možné cesty regulace. Právní předpisy

Možné cesty regulace. Právní předpisy ÚČETNÍ STANDARDY V SOUVISLOSTECH IVANA VALOVÁ Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta Abstrakt Regulace a harmonizace jsou v současné době často užívanými pojmy. Je možné nalézt celou řadu definicí

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

1. Kvalita a relevance UNIVERZITA OBRANY:

1. Kvalita a relevance UNIVERZITA OBRANY: Univerzita obrany Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti Univerzity obrany pro rok 2015 Brno, listopad 2014 1 Úvod Aktualizace Dlouhodobého

Více

SCHÉMA CERTIFIKAČNÍHO AUDITU. dle Certifikace kvalitního jazykového vzdělávání Asociace jazykových škol

SCHÉMA CERTIFIKAČNÍHO AUDITU. dle Certifikace kvalitního jazykového vzdělávání Asociace jazykových škol SCHÉMA CERTIFIKAČNÍHO AUDITU dle Certifikace kvalitního jazykového vzdělávání Asociace jazykových škol Před auditem Posuzovaná instituce poskytne auditoru soubor dokumentace nejméně 2 týdny před datem

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

VŠ UNYP. Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období

VŠ UNYP. Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2016 2020 říjen 2015 1 Obsah Úvod 2 Aktualizace dlouhodobého cíle pro rok 2015 2 Dlouhodobé

Více

Kvalita sociálních služeb versus současné dotace. Martin Bednář

Kvalita sociálních služeb versus současné dotace. Martin Bednář Kvalita sociálních služeb versus současné dotace Martin Bednář Cíl workshopu Jak souvisí kvalita a finanční náročnost? Lze poskytovat kvalitní službu i s nedostatkem finančních prostředků? Standardy kvality

Více

AKTUALIZACE Dlouhodobého záměru

AKTUALIZACE Dlouhodobého záměru AKTUALIZACE Dlouhodobého záměru Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem na léta 2016-2020 2016 Aktualizaci Dlouhodobého záměru Fakulty sociálně ekonomické UJEP

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

CO JE SINGAPORE? SINGAPORE S SUCCESS STORY

CO JE SINGAPORE? SINGAPORE S SUCCESS STORY CO JE SINGAPORE? SINGAPORE S SUCCESS STORY 1. Co je Singapore? - stát s 4,5 mil obyvatel (v roce 2001 měl podobné HDP jako ČR) - infrastrukturní - vzdělanostní - průmyslový - multikulturní HUB GLOBÁLNÍ

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Několik poznámek k reformě vysokých škol

Několik poznámek k reformě vysokých škol Několik poznámek k reformě vysokých škol Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc. Katedra kybernetiky ČVUT FEL Centrum excelence EU, Výzkumné středisko Rockwell Automation, s.r.o. Praha Reforma VŠ systému skutečně

Více

Cesta MU k institucionální akreditaci. Hodnocení kvality vysokých škol, Telč

Cesta MU k institucionální akreditaci. Hodnocení kvality vysokých škol, Telč Cesta MU k institucionální akreditaci Hodnocení kvality vysokých škol, Telč 5. 5. 2016 1 Leitmotivy Strategickým cílem je globální konkurenceschopnost univerzity. Kvalita vzdělávání je v této soutěži slabinou

Více

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 18. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol POSTAVENÍ STUDENTŮ V RÁMCI TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Preambule My, členové Studentské komory Rady vysokých škol, podle

Více

Vzdělávání v rámci ČAS, vzdělávací aktivity, sestavování vzdělávacích programů Jindra Pavlicová prezidium ČAS Historie I. Vznik Spolku absolventek školy ošetřovatelské (SAŠO) z iniciativy amerických sester,

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyjádření k oponentnímu posudku zpracovanému společností Deloitte Advisory, s.r.o. Předkládá Ing. Luděk Kryšpín Datum vydání: 11. 3. 2014 (verze 1.00)

Více

Novela zákona o vysokých školách

Novela zákona o vysokých školách P Ř Í L O H A K E K A T A L O G U N A V R H O V A N Ý C H O P A T Ř E N Í V Y B R A N É P R O C E S Y P R O N O V É P O J E T Í A K R E D I T A C Í Sledované procesy Zakotvení v systému 1 Nastavení vnitřních

Více

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY

Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Seminář Výstupy z učení

Seminář Výstupy z učení Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 Seminář Výstupy z učení Přerov, Vysoká škola logistiky, o.p.s. I. Vytváření kvalifikačního

Více

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru

Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb (1) Ekonomie veřejného sektoru 1 Mechanismy zabezpečování veřejných statků a služeb Tržní selhání --- veřejný sektor Veřejné statky, služby někdo je musí

Více

Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality na vysokých školách z pohledu novely zákona o vysokých školách

Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality na vysokých školách z pohledu novely zákona o vysokých školách Zajišťování a vnitřní hodnocení kvality na vysokých školách z pohledu novely zákona o vysokých školách Vladimír Večerek Tým TA02 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tematická

Více

AKREDITACE JEDNOTLIVÝCH FOREM STUDIA STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL

AKREDITACE JEDNOTLIVÝCH FOREM STUDIA STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL AKREDITACE JEDNOTLIVÝCH FOREM STUDIA STUDIJNÍCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL VINŠ VÁCLAV & AKREDITAČNÍ KOMISE Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 vins@msmt.cz Abstrakt:

Více

Zásady studentské grantové soutěže

Zásady studentské grantové soutěže Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r. o. Zásady studentské grantové soutěže Touto směrnicí jsou stanovena pravidla soutěže na podporu projektů specifického vysokoškolského výzkumu

Více

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů METODICKÝ MATERIÁL KE KULATÉMU STOLU NA TÉMA: Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů Cílová skupina: pracovníci SPOD Obsah kulatého stolu: Teoretický úvod k tématu zvyšování kvality a udržitelnost

Více

Veřejné zakázky a novela ZVZ

Veřejné zakázky a novela ZVZ Veřejné zakázky a novela ZVZ Jan Pavel Březen 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí, ve kterých působí. Osnova Makroekonomický význam veřejných

Více

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vnitřní norma VŠCHT Praha č. 20.32/13 V Praze, 27.11.2013 Čj. 965/13/2013 Grantový řád Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Čl. 1 Základní ustanovení

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

VÝZVA K ÚČASTI NA PROJEKTU LABORATOŘ EVROPSKÉ UNIE A SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 3. KOLO

VÝZVA K ÚČASTI NA PROJEKTU LABORATOŘ EVROPSKÉ UNIE A SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 3. KOLO VÝZVA K ÚČASTI NA PROJEKTU LABORATOŘ EVROPSKÉ UNIE A SOUTĚŽI O NEJLEPŠÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 3. KOLO určená studentům/absolventům magisterských nebo navazujících magisterských studijních programů/oborů v České

Více

Zajišťování kvality ve vnitřním prostředí univerzity

Zajišťování kvality ve vnitřním prostředí univerzity Zajišťování kvality ve vnitřním prostředí univerzity odborná konference Novela zákona o vysokých školách, 8. - 9. září 2016 Soňa Nantlová Novela zákona o vysokých školách 1 Cíle vystoupení: Zasazení novely

Více

Jak dál v hodnocení a financování vědy: doporučení mezinárodního auditu

Jak dál v hodnocení a financování vědy: doporučení mezinárodního auditu Jak dál v hodnocení a financování vědy: doporučení mezinárodního auditu Jitka Moravcová MŠMT 4.10.2012 1 Individuální projekt národní MŠMT 1.1.2010 31.12.2012 Cíl projektu Vytvořit efektivní systém veřejné

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE

PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PLATNÉ ZNĚNÍ STATUTU RADY VLÁDY PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Schváleno usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332, ve znění usnesení vlády ze

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti Vysoké školy obchodní a hotelové Brno pro

Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti Vysoké školy obchodní a hotelové Brno pro Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti Vysoké školy obchodní a hotelové Brno pro rok 2016 Dokument Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací

Více

VÝBOR PRO AUDIT, POROVNÁNÍ JEHO ROLÍ V ČR, EU A USA. 1

VÝBOR PRO AUDIT, POROVNÁNÍ JEHO ROLÍ V ČR, EU A USA. 1 VÝBOR PRO AUDIT, POROVNÁNÍ JEHO ROLÍ V ČR, EU A USA. 1 Audit Committee, it s role in the Czech Republic, EU and USA. Vladimír Králíček Úvod V posledním době se relativně často setkáváme s pojmem výbor

Více

AUDITY Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb!

AUDITY Hlavním cílem každého auditu musí být zjišťování faktů, nikoli chyb! AUDITY Audity představují nezávislý zdroj informací a týkají se všech podnikových procesů, které tvoří systém zabezpečování jakosti podniku.audity znamenají tedy systematický, nezávislý a dokumentovaný

Více

Referenční model a jeho využití v praxi MěÚ Benešov

Referenční model a jeho využití v praxi MěÚ Benešov MěÚ Benešov Referenční model a jeho využití v praxi MěÚ Benešov Mgr. Bc. Miluše Stibůrková tajemnice MěÚ Benešov E-mail: stiburkova@benesov-city.cz Telefon: 317 754 144, 317 754 145 Městský úřad Benešov

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

IBAR: Kvalita a řízení vysokých škol

IBAR: Kvalita a řízení vysokých škol IBAR: Kvalita a řízení vysokých škol Vladimír Roskovec Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i., Praha UKF, Nitra, prosinec 2012 ESG o řízení Basic principles prvotní odpovědnost za kvalitu poskytovaného

Více

7 KONTROLA A KONTROLA VÝKONNOSTI A JEJÍ VZTAH K EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A VEŘEJNÝCH SLUŽEB

7 KONTROLA A KONTROLA VÝKONNOSTI A JEJÍ VZTAH K EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A VEŘEJNÝCH SLUŽEB 7 KONTROLA A KONTROLA VÝKONNOSTI A JEJÍ VZTAH K EFEKTIVNOSTI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A VEŘEJNÝCH SLUŽEB Existence kontrolních systémů s sebou samozřejmě přináší náklady, které je nutné pokrýt z veřejných prostředků.

Více

IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů

IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů IV.4 Mobilita kvalifikovaných lidských zdrojů Základem pro monitorování pohybu kvalifikovaných lidských zdrojů ve vědě a technologiích na mezinárodní úrovni je souhrnná publikace OECD - Science, Technology

Více

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. zaměřuje svou hlavní pozornost na maximální uspokojování potřeb svých zákazníků

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. STATUT Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. STATUT Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE STATUT Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky vytváří moderní prostředí pro integraci a internacionalizaci

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Statut a fungování Evropské centrální banky. Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Statut a fungování Evropské centrální banky Doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Struktura přednášky anglosaský a německý model CB problém ECB jako konzervativní centrální banky evropský měnový systém, institucionální

Více

Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY

Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY Aktivita mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníků a pracovnic MOBILITY Identifikační údaje aktivity, její členění, termín vyhlášení, doba trvání Název aktivity

Více

PREZENTACE FAKULTY EKONOMICKÉ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

PREZENTACE FAKULTY EKONOMICKÉ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI PREZENTACE FAKULTY EKONOMICKÉ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 10 2012 PRACOVIŠTĚ FAKULTY V CHEBU A PLZNI Budova fakulty v Plzni Univerzitní centrum v Plzni Budova fakulty v Chebu ROZVOJ FAKULTY A JEJÍ SOUČASNÝ

Více

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI)

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Daniel Münich garant klíčové aktivity #2 KRE 2012, Národní technická knihovna,

Více

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu

Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Problematika neúspěšných ukončení vysokoškolského studia (drop-outs) v českém kontextu Jan Hraba, Vladimír Hulík (MŠMT, oddělení analytické) Klára Hulíková Tesárková (PřF UK, katedra demografie a geodemografie)

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ INSTAND

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ INSTAND VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ INSTAND OBSAH: 1. Poslání a cíle občanského sdružení Instand... 2 2. Přehled projektů v roce 2005... 3 2.1 Projekty probíhající v roce 2005... 3 2.2 Připravované

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

Výzva I programu podpory Technická pomoc

Výzva I programu podpory Technická pomoc MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Řídící orgán OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST 2014 2020 Výzva I programu podpory Technická pomoc Název programu podpory Prioritní osa operačního

Více