ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Prostějov

Transkript

1 CENTRUM PRO ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Prostějov ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO PROSTĚJOV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola báňská Technická univerzita ÚNOR 2009 VERZE 04 EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, Brno Ţidenice tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Mgr. Miroslava Polášková stručná charakteristika řešeného území Ing. Kamil Plaček podkladová data UAP, průzkumy a rozbory Mgr. Radek Kadlubiec podkladová data UAP Mgr. Zdeněk Frélich horninové prostředí a geologie, hygiena ţivotního prostředí (odpady), grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Ing. Jana Fichnová vodní reţim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář vodní reţim (vodní reţim v krajině) Bc. Petr Chroust vodní reţim, hygiena ţivotního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová pozemky určené k plnění funkce lesa Garbriela Hřivnáčová servisní práce na environmentálním pilíři Bc. Jan Ausficír GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ing. Lubor Tvrdý hospodářské podmínky Bc. Ivana Foldynová - hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková silniční a technická infrastruktura Ing. Igor Ivan silniční a technická infrastruktura Aleš Hruška silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. sociodemografické podmínky Ing. Zuzana Machová hospodářské podmínky Mgr. Dušan Struna bydlení a rekreace 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro RURÚ údaje o území Poţadavky na zabezpečení vyváţených podmínek udrţitelného rozvoje v SO ORP Prostějov Pouţitá metodika RURÚ Výchozí informace právní stav Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Prostějov ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těţba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní reţim Vodní reţim v krajině Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena ţivotního prostředí Ovzduší Nakládání s odpadem Další hygienické závady území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Koeficient ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení v rámci územního plánování Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura

4 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zájem obyvatel o veřejné dění v obci Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Bydlení Domovní fond Bytový fond Vlastnický vztah k bytům Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou Bytová výstavba Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Rekreační potenciál regionu Historické a kulturní památky, muzea, lidová architektura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Daňová výtěţnost Nezaměstnanost Zaměstnanost Podnikatelská struktura Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí Redukovaný index funkční velikosti Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváţenosti pilířů Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři ZÁVĚR Hodnocení metodiky RURÚ Souhrn z témat Problémy k řešení Urbanistické a hygienické závady v území, ohroţení v území Hlavní potenciální střety záměrů v území s územními limity Omezení pro rozvoj území a ohroţení v území Dopravní závady a hlavní záměry v území Další problémy k řešení v oblasti ekonomického a sociodemografického pilíře Úkoly a problémy k řešení pro celé území SO ORP Prostějov POUŢITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

5 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůleţitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled pouţitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Prostějov Obrázek č : Základní přehled území SO ORP Prostějov Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Obrázek č : Hodnocení obcí dle mnoţství sklonité orné půdy Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 10 ) podle dat k roku Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db detail Prostějov Obrázek č : Ochranná pásma leteckých staveb a letového provozu na území SO ORP Prostějov Obrázek č : Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obrázek č : Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obrázek č : Chráněná území přírody Obrázek č : Územní systém ekologické stability Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany Obrázek č : Transevropské multimodální koridory (TEMMK) Obrázek č : Silniční koridory mezinárodního a republikového významu Obrázek č : Koridor ţelezniční dopravy ŢD Obrázek č : Ţelezniční síť v SO ORP Prostějov Obrázek č : Inţenýrské sítě v SO ORP Prostějov Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Prostějov mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Prostějov Obrázek č : Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku ve vybraných obcích SO ORP Prostějov mezi lety Obrázek č : Vývoj hrubé míry migračního salda ve vybraných obcích SO ORP Prostějov v letech Obrázek č : Míra vyjíţďky a dojíţďky studentů v obcích SO ORP Prostějov Obrázek č : Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v letech Obrázek č : SO ORP Prostějov Potenciál cestovního ruchu Obrázek č : Míra vyjíţďky a dojíţďky do zaměstnání obcí SO ORP Prostějov Obrázek č : Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoj ekonomický pilíř Obrázek č : Počet negativně hodnocených pilířů v obcích Obrázek č : Celkové hodnocení obcí

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje ORP Prostějov Tabulka č : Loţiska nerostných surovin v SO ORP Prostějov Tabulka č : Dobývací prostory v SO ORP Prostějov Tabulka č : Poddolovaná území v SO ORP Prostějov Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Tabulka č : Mnoţství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Tabulka č : Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok Tabulka č : Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v ORP Prostějov v roce Tabulka č : Produkce hlavních sloţek komunálního odpadu v SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Prostějov (k roku 2008) Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navrţených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Produkce KO a míra separace na území SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Prostějov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Půdy v 1. a 2. třídě ochrany Tabulka č : Lesnatost dle obcí Tabulka č : Kategorie lesa Tabulka č : Nastavení indikátoru Tabulka č : Vybrané stavby modernizace silniční sítě na území SO ORP Prostějov Tabulka č : Dostavba silniční sítě na území SO ORP Prostějov - výhled Tabulka č : Stavby zařazené mezi VPS na území SO ORP Prostějov Tabulka č : Hlavní vodohospodářské objekty v rámci SO ORP Prostějov, z nichţ jsou rozvodné sítě SV zásobovány pitnou vodou Tabulka č : Přehled obcí napojených na kanalizační systém - Město Prostějov, obce a místní části napojené na ČOV Prostějov Tabulka č : Spotřeba paliv v území vymezeném SO ORP Prostějov [GJ/rok] Tabulka č : Stávající větrné elektrárny na území SO ORP Prostějov Tabulka č : Hustota silniční sítě podle obcí hodnocení Tabulka č : Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Prostějova a z Prostějova ve vybraných intervalech Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP OK mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Prostějov mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP OK k Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP Prostějov k Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Prostějov v roce 2001 (%) Tabulka č : Vyjíţďka a dojíţďka do škol v obcích SO ORP Prostějov Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocení Tabulka č : Domovní fond na území SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Výstavba domů v SO ORP Prostějov a jejich průměrné stáří Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Trvale obydlené byty podle právních důvodů uţívání a počtu osob na byt v r

7 Tabulka č : Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Prostějov v letech Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Olomouckého kraje v letech Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka č : Hodnocení průměrného ročního počtu dokončených bytů na obyvatel v letech v SO ORP Prostějov Tabulka č : Seznam nemovitých památek v SO ORP Prostějov Tabulka č : Hodnocení indikátoru potenciální rekreační plochy a turisticko-rekreační funkce obcí Tabulka č : Daňová výtěţnost obcí v SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Průměrná roční míra nezam. (%) v obcích SO ORP Prostějov mezi lety Tabulka č : Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP OK mezi lety Tabulka č : Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Prostějov mezi lety Tabulka č : Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Prostějov v letech 2004 a Tabulka č : Vyjíţďka a dojíţďka do zaměstnání v obcích SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Prostějov v roce Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocení Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a ORP Prostějov Tabulka č : Přehled indikátorů pouţitých pro vyhodnocení vyváţenosti pilířů Tabulka č : Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři Tabulka č : Záměry z dotazníkových šetření v obcích SO ORP Prostějov v oblasti rekreace a cestovního ruchu

8 SEZNAM ZKRATEK (r)ifk (redukovaný) index funkční velikosti AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími neţ prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BD bytové domy BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozloţitelný komunální odpad BRO biologicky rozloţitelný odpad CLRTAP Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států CR cestovní ruch ČGS Česká geologická sluţba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DN daň z nemovitostí DP dobývací prostor DP FO daň z příjmů fyzických osob DP PO daň z příjmů právnických osob DPH daň z přidané hodnoty DPS dům s pečovatelskou sluţbou DV daňová výtěţnost EIA Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na ţivotní prostředí) EKN ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HMCP hrubá míra celkového přírůstku HMMS hrubá míra migračního salda HMPP hrubá míra přirozeného přírůstku HP1, HP2 hlavní parametr 1, 2 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné loţiskové území CHOPAV chráněná oblast podzemní akumulace vod CHÚ chráněné území ISKO Informační systém kvality ovzduší ISOH informační systém odpadového hospodářství k.ú. katastrální území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy LBC/LBK lokální biocentrum / lokální biokoridor Ldvn hladina hluku celodenní LHP lesní hospodářský plán LO lesy ochranné LZU lesy zvláštního určení MD Ministerstvo dopravy MMR Ministerstvo pro místní rozvoj 8

9 mn Mze MZCHÚ MŢP NATURA 2000 NLP NO NP NR NRBC/NRBK OKEČ OPM OPRL ORP OZKO PAH PLO PO POH ČR POU PP/NPP PR/NPR PRP PUPFL PÚR Q Q 100 R RBC/RBK RD RKC RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŢP SKO SLDB SO SO ORP SOC SUR ČR SWOT TRF TTP ÚAP ÚAP MSK ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSES ÚTP míra nezaměstnanosti Ministerstvo zemědělství maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo ţivotního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu národní lesnický plán nebezpečný odpad (zde v textu) národní park nadregionální nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor odvětvová klasifikace ekonomických činností obsazená pracovní místa oblastní plány rozvoje lesa obec s rozšířenou působností oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) přírodní lesní oblast ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky obec s pověřeným obecním úřadem přírodní památka / národní přírodní památka přírodní rezervace / národní přírodní rezervace potenciální rekreační plochy pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje vydatnost zdroje (vodního) průtok při stoleté vodě regionální regionální biocentrum / regionální biokoridor rodinné domy rekreačně-krajinný celek Rozbor udrţitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky stará ekologická zátěţ Státní fond ţivotního prostředí směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů správní obvod správní obvod obce s rozšířenou působností sociodemografický pilíř Strategie udrţitelného rozvoje České republiky Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příleţitosti a ohroţení) turisticko rekreační funkce trvalé travní porosty územně analytické podklady územně analytické podklady Moravskoslezského kraje Ústav pro hospodářskou úpravu lesa územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad 9

10 VKP VLD VTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZÚR ŢP významný krajinný prvek veřejná linková doprava vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje ţivotní prostředí JEDNOTKY GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kv kilovolt kw kilowatt l litr m metr m 2 metr čtvereční m 3 metr krychlový MW megawatt km kilometr km 2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda t tuna C stupeň Celsia ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP BZN Cd NH 4 + NO 2 NO 3 - NO x O 3 PM 10 SO 2 VOC arsen benzo(a)pyren benzen kadmium amonné ionty oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (NO a NO 2 oxid dusnatý a oxid dusičitý) přízemní (troposférický) ozon suspendované částice velikostní frakce PM 10 (částice menší neţ 10 µm) oxid siřičitý těkavé organické sloučeniny (Volatile Organic Compounds) 10

11 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a městem Prostějov a podepsané dne (Ekotoxa) a ve stejný den (město Prostějov). Konečným zákazníkem projektu je město Prostějov. Jedná se o verzi 02 se zapracovanými připomínkami ORP. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Prostějov postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon v patném znění) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udrţitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udrţitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudrţnost společenství obyvatel). Rozbor udrţitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou sloţek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č : Schéma ÚAP - RURÚ Z výše uvedeného schématu je patrné, ţe předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůleţitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) v tématech Příloha č. 4 Přehled pouţitých vrstev ÚAP Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) Samostatná příloha Karty jevu (procesu) 11

12 1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udrţitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichţ seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udrţitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemţ v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaţeny další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Olomouckého kraje (Plán rozvoje vodovodů a kanalizací, Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem doroku 2013 atp.) a České republiky (Strategie trvale udrţitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dalším podkladem byly strategické materiály pro město Prostějov a obce v okolních mikroregionech, jako např. Strategický plán Leader region Prostějov venkov , Strategický plán rozvoje města Prostějova, Strategie rozvoje Mikroregionu Němčicko, Strategie rozvoje Mikroregionu Plumlovsko apod. Dále byly vyuţity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je město Prostějov (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udrţitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 1.3 POŢADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŢENÝCH PODMÍNEK UDRŢITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP PROSTĚJOV Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněţ by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosaţení vyváţeného vztahu územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území. Formulují poţadavky na udrţitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroţeny podmínky ţivota generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od potom jsou schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vţdy pro území kraje, v tomto případě kraje Olomouckého. 12

13 1.4 POUŢITÁ METODIKA RURÚ Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udrţitelného rozvoje. 2. Rozbor udrţitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity vyuţití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udrţitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udrţitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváţenosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udrţitelného rozvoje, tj. environmentální (ţivotní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudrţnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem RURÚ je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy moţné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro RURÚ a následně zpracování vlastního RURÚ Metodika RURÚ uplatněná pro SO ORP Prostějov Zpracovatel tedy na základě svých předchozích zkušeností se zpracováním RURÚ pro kraje a ORP přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení RURÚ - pro zpracování rozboru udrţitelného rozvoje území byla pouţita metodika vyhodnocení udrţitelnosti území pomocí navrţené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udrţitelnosti části navrţených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky, poţadavek na separaci odpadu). Tam kde není dána první moţnost, je vyuţita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů pro jednotlivá témata, která byla zařazena do jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje (přičemţ neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udrţitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na poţadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v obvyklém rozsahu stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro kaţdou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). 4. Vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváţenosti pilířů udrţitelného rozvoje, kdyţ za základ hodnocení byla brána skutečnost, ţe všechny tři pilíře udrţitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů. Tuto 13

14 skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváţenosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. 5. Horizontální vazby mezi pilíři - v rámci vyhodnocení byly zpracovány horizontální vazby mezi pilíři, kdy příleţitost uvedená v daném tématu v jednom pilíři můţe být pro další pilíře neutrální, ale v určitých případech můţe být příleţitostí i hrozbou současně. 6. Závěr - uvádí, mimo hodnocení pouţité metodiky RURÚ, krátké a výstiţné hodnocení daného území po jednotlivých předepsaných tématech, v další části jsou uvedeny problémy k řešení za celé území SO ORP. 7. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v poţadovaném měřítku 1: včetně legendy. 8. Přehled výroků SWOT - přílohou závěrečné zprávy RURÚ je i přehled výroků SWOT v kompletní verzi i ve verzi komprimované na výroky nejdůleţitější (obvykle 3 za kaţdou oblast SWOT) pro dané území. 9. Přehled vrstev ÚAP - další nepovinnou součástí dokumentace je přehled vrstev ÚAP (tedy dat předaných objednatelem) přímo pouţitých pro vlastní zpracování tématu (a současně i podkladů pro hodnocení indikátorů), přičemţ ostatní zdroje informací o daném území jsou uvedeny v kapitole Pouţitá literatura a jiné zdroje. 10. Karty jevu/procesu - samostatnou a opět nepovinnou přílohou dokumentu jsou tzv. karty jevů/procesů vypracované jednotně v rámci jednotlivých témat. Tyto karty dávají jednotným způsobem základní informace o řešených kritériích jevů/procesů, dotčené legislativy, územní identifikaci, datech, monitoringu jevů/procesů, současného stavu jevu/procesu, jsou uvedeny i výroky SWOT pro daný jev/proces, případně změny jevů/procesů (nástroje a opatření). V některých případech jsou zde (v kartách) informace, které vzhledem k rozsahu témat jiţ nebylo vhodné zapracovat přímo v tématech č (zejména v tématech č. 6 infrastruktura, č. 7 sociodemografické podmínky a č. 10 hospodářské podmínky. 14

15 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ SO ORP Prostějov představuje jednu z 13 SO ORP Olomouckého kraje. Řešené území se rozprostírá v jihozápadní části kraje a leţí při hranici s krajem Jihomoravským (ORP Boskovice, Blansko a Vyškov) a Zlínským (ORP Kroměříţ). Ostatními sousedy jsou jiţ správní obvody Olomouckého kraje, a to na východě Přerov a Olomouc a na severu Litovel a Konice. Z geomorfologického hlediska tvoří území dvě hlavní, vzájemně se lišící oblasti úrodná rovina Hornomoravského úvalu (Haná) ve východní a jiţní části a kopcovitá Drahanská vrchovina v západní části. Část níţiny Hornomoravského úvalu je teplá a sušší, převáţně bezlesá s mnoţstvím polí a jiné zemědělské půdy. Jedná se o významnou zemědělskou oblast s půdami nejvyšších bonit. Část Drahanské vrchoviny je chladnější a vlhčí, jedná se o oblast do značné míry zalesněnou s méně úrodnými půdami. Bod s nejniţší nadmořskou výškou se nachází u obce Ivaň v jihovýchodní části správního obvodu (198 m n. m.), nejvýše leţí Skalky u Protivanova (734 m n. m., nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny) na severozápadě. Území je odvodňováno převáţně od severozápadu na jihovýchod řekami Romţe a Hloučela a odtékají jako Valová. Jiţní částí protéká řeka Haná. Lesy jsou na území správního obvodu zastoupeny pouze 15 % katastrální plochy, jde o druhé nejmenší zastoupení v rámci kraje. Většinu území tvoří zemědělská půda, zabírá 74 % celkové katastrální plochy obvodu, čímţ se řadí na třetí místo v kraji. Celé území se nachází v mírně teplé a teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 8 C a průměrný roční úhrn sráţek se pohybuje mezi mm. Klima oblasti je charakteristické dlouhým, teplým a mírně suchým létem. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. ORP Prostějov se rozkládá na území o rozloze 591,52 km 2 s hustotou zalidnění 167 obyvatel/km 2, coţ je více neţ průměr za kraj (121 obyvatel/km 2 ) i Českou republiku (132 obyvatel/km 2 ). Vyšší hustotu obyvatel způsobuje především vysoká koncentrace obyvatel ve městě Prostějov, která činí 1170 obyvatel/km 2. Počtem obcí se řadí na první místo v Olomouckém kraji. V 76 obcích správního obvodu ţije obyvatel (k ). Rozlohou, která činí 11 % kraje, je čtvrtým největším a podílem počtu obyvatel, který představuje 15,3 % kraje, je druhým největším (hned po Olomouci) správním obvodem v rámci kraje. Dominantní postavení v počtu obyvatel má město Prostějov s více neţ 45,5 tisíci obyvateli (46 % obyvatel obvodu). V kategorii nad obyvatel je zastoupeno 20 obcí, v kategorii obyvatel 22 obcí a v kategorii do 500 obyvatel 34 obcí. Region má převáţně zemědělský charakter. Jeho jméno je spojováno s úrodnou Hanou, správní obvod má tradici intenzivní rostlinné a ţivočišné výroby. Rostlinná výroba je zaměřena především na pěstování brambor, potravinářské pšenice, sladovnického ječmene, kukuřice na zrno a cukrovky. Stejně jako na zemědělskou výrobu je správní obvod orientován i na potravinářství (mlýny, cukrovary, zpracování mléčných a masných produktů, pivovary apod.). S průmyslem je spjato převáţně centrum správního obvodu město Prostějov a největší tradici zde má oděvní a koţedělný průmysl (OP Prostějov město módy). Kromě toho je Prostějov světoznámý díky své skvělé palírně obzvláště chutných ovocných nápojů. K činila míra nezaměstnanosti ORP Prostějov 6,11 % a bylo zde uchazečů o zaměstnání (podle údajů ČSÚ). Průměrná nezaměstnanost v oblasti je niţší neţ je celkově v Olomouckém kraji (8,97 % v roce 2006 podle údajů ČSÚ). Území Prostějovska je bohaté na přírodní památky a zajímavosti vyskytující se především v kopcovitých a skalnatých oblastech Drahanské vrchoviny. Nachází se zde více jak tři desítky chráněných území, z nichţ k nejrozlehlejším patří Vitčický les (k. ú. Vitčice), Blátka (k. ú. Vincencov, Vranovice, Určice) a Brus (k. ú. Čechy pod Kosířem. Správní obvod nabízí řadu chrámů, kostelů, muzeí a galerií. Mezi významnější památky města Prostějov patří renesanční zámek, radnice s věţí vysokou 66 m s věţními hodinami, dílo české secese Národní dům od prof. Jana Kotěry. Tradici má pořádání národní recitační přehlídky Wolkerův Prostějov. Obec Plumlov se pyšní zámkem postaveným v manýristickém stylu v letech

16 Tabulka č : Základní údaje ORP Prostějov ORP PROSTĚJOV Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Alojzov 229 4,64 49 Bedihošť , Bílovice-Lutotín 517 6,86 75 Biskupice 258 4,14 62 Bousín 122 3,43 36 Brodek u Prostějova , Buková ,45 19 Čehovice 522 7,13 73 Čechy pod Kosířem , Čelčice 560 4, Čelechovice na Hané , Dětkovice 490 5,33 92 Dobrochov 268 2, Dobromilice 867 7, Doloplazy 541 2, Drahany 518 6,10 85 Drţovice , Dřevnovice 491 3, Hluchov 355 5,41 66 Hradčany-Kobeřice 449 6,91 65 Hrdibořice 229 3,76 61 Hrubčice 807 8,33 97 Hruška 257 4,50 57 Ivaň 511 7,31 70 Klenovice na Hané 847 8, Klopotovice 262 5,34 49 Kostelec na Hané , Koválovice-Osíčany 307 4,43 69 Kralice na Hané , Krumsín 620 5, Laškov ,86 44 Lešany 390 5,50 71 Malé Hradisko 389 6,77 57 Mořice 471 4, Mostkovice , Myslejovice 639 6,79 94 Němčice nad Hanou , Nezamyslice , Niva ,40 26 Obědkovice 264 2, Ohrozim 453 6,

17 ORP PROSTĚJOV Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Olšany u Prostějova , Ondratice 343 3, Otaslavice , Otinoves 298 9,54 31 Pavlovice u Kojetína 253 5,21 49 Pěnčín 752 5, Pivín 709 6, Plumlov , Prostějov , Prostějovičky 276 3,05 90 Protivanov ,78 56 Přemyslovice ,05 71 Ptení ,51 61 Rozstání ,49 40 Seloutky 475 7,14 66 Skalka 237 1, Slatinky 506 8,04 63 Smrţice , Srbce 80 1,57 51 Stařechovice 544 6,57 83 Stínava 148 4,45 33 Tištín 510 8,26 62 Tvorovice 314 3,70 85 Určice , Víceměřice 534 3, Vícov 484 5,96 81 Vincencov 87 1,17 74 Vitčice 169 4,63 37 Vranovice-Kelčice 611 7,90 77 Vrbátky , Vrchoslavice 596 3, Vřesovice 469 6,19 76 Výšovice 476 5,90 81 Zdětín 306 5,33 57 Ţeleč 549 8,09 68 Celkem , Zdroj: počet obyvatel: údaje k , rozloha: vrstvy ÚAP,

18 3 ROZBOR UDRŢITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí kaţdého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní reţim, Hygiena ţivotního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) viz příloha č. 3. Všechna data důleţitá pro zpracování Rozboru udrţitelného rozvoje území SO ORP Prostějov jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i niţších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udrţitelného rozvoje území pouţívány následující prostorové úrovně: Olomoucký kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Prostějov, ostatní SO ORP Olomouckého kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP, obce v SO ORP Prostějov pro vzájemné porovnání v daném území 18

19 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Převáţnou část území SO ORP Prostějov náleţí z geomorfologického hlediska k celku Hornomoravský úval, který se táhne v širokém pásu podél řeky Moravy. K němu náleţí východní a střední část zájmového území, jeţ spadají do geomorfologického podcelku Prostějovská pahorkatina. Menší západní část území náleţí k celku Zábřeţská vrchovina a to k její východní části Bouzovská vrchovina. Do jihozápadní části území zasahuje také výběţek Drahanské vrchoviny, konkrétně jejího podcelku Konická vrchovina. Pouze okrajově zde na jihu zasahuje Vyškovská brána (podcelek Ivanovická brána a Litenčická pahorkatina (podcelek Bučovická pahorkatina). Prostějovská pahorkatina je mírně zvlněná rozsáhlá jiţní a jihozápadní část Hornomoravského úvalu v povodí Blaty, Romţe a Hané. Vlastní olomoucko-litovelská část Hornomoravského úvalu se dělí do dalších geomorfologických podcelků. V ose úvalu, podél koryta řeky Moravy, se prostírá Středomoravská niva v pruhu 3-5 km širokém - jádrové území CHKO Litovelské Pomoraví. Na Z od Středomoravské nivy mezi Litovlí, Prostějovem a Tovačovem leţí Prostějovská pahorkatina s mírně zvlněným erozně-akumulačním povrchem ( m n.m.), z něhoţ právě místy vystupují horniny starého podkladu. Samotné město Prostějov leţí v Romţské nivě. Romţská niva je akumulační rovina podél řeky Romţe a Hloučely, území zvané Prostějovská kotlina. Terén je zde rovinný. Geologicky patří oblast záměru ke karpatské předhlubni, v níţ je zlomově zaloţen Hornomoravský úval. Hlubší podloţí je tvořeno svrchnomiocenními šedými vápnitými jíly. Hornomoravský úval je převáţně vyplněn neogenními a kvartérními sedimenty. Kvartérní pokryvy dosahují značné mocnosti, v daném území se jedná o sedimenty fluviální. Fluviální sedimenty teras jsou tvořeny náplavovými písky a písčitými hlínami. Území je budováno čtvrtohorními fluviálními sedimenty vodoteče Hloučely a Valové, které vytvářejí plochý reliéf s minimálními výškovými rozdíly. Pro hydrogeologické poměry lokality mají význam především kvartérní fluviální uloţeniny, které jsou charakteristické dobrou průlinovou propustností. Zábřeţská vrchovina je členitou vrchovinou na sz. Moravě (734 km 2 ), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Nejvyšší horou celé vrchoviny je Látek, 714 m n.m. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od severu k jihu), vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k jihu pozvolna sniţují. Do území SO ORP Prostějov náleţí pouze Bouzovská vrchovina. Vrchovina je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky dosahuje oblast výšek aţ 550 m a má velmi členitý reliéf podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých poboček. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice - Čechy pod Kosířem. V a SV část je niţší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách m. Tato východní část tvořená několika krami je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dost výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko poloţená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu. Drahanská vrchovina je geomorfologický celek, spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-Svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřeţskou vrchovinou. Nejvyšší bod Skalky, který leţí 735 m n.m., se nachází ve východní části, označované jako Konická vrchovina. Její povrch stupňovitě klesá východním směrem k Hornomoravskému úvalu. Okraje vrchoviny jsou značně členité a rozřezané hlubokými údolími. V Konické vrchovině pramení řada vodních toků, mezi jinými Sloupský potok a Bílá voda, jejichţ soutokem vzniká podzemní říčka Punkva. 19

20 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Prostějov paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) tercierní horniny (písky, jíly) granitoidy assyntské (ţuly, granodiority) Těţba nerostných surovin Na území SO ORP Prostějov se nachází několik výhradních loţisek nerostných surovin a to zejména stavebního kamene, cihlářské suroviny, vápence a štěrkopísků. Pro ochranu několika z těchto výhradních loţisek nerostných surovin byla vymezena chráněná loţisková území, u řady dalších loţisek však vymezena nejsou. 20

21 Tabulka č : Loţiska nerostných surovin v SO ORP Prostějov Obec Ev. číslo Název Nerost Surovina Plocha CHLÚ (ha) Brodek u Prostějova, Kobeřice- droba Stavební kámen 17,1 Ne Hradčany-Kobeřice Čelechovice na Hané, Slatinky Brodek Čelechovice na Hané dolomit, jíl, spraš. hlína, váp. dolomit Drţovice Drţovice jíl, sprašová hlína, spraš Klenovice na Hané Klenovice na hlína, jílový Hané sediment, spraš Olšany u Prostějova Olšany-Lutín štěrkopísek, štěrk Ondratice, Brodek u Ondratice- psamity, Prostějova, Ţeleč Brodek štěrk Prostějov Prostějov hlína, jílový sediment, spraš Cihlářská surovina, dolomit, stavební kámen, vápenec Cihlářská surovina Cihlářská surovina Štěrkopísky Štěrkopísky Cihlářská surovina 21,2 Ano 23,7 Ne 25,2 Ne 56,6 Ano 7,3 Ne 9,7 Ne Prostějov Vrahovice hlína, spraš Cihlářská surovina 52,4 Ne Přemyslovice Přemyslovice droba, Stavební kámen 30 Ano konglomerát Rozstání Rozstání- droba Stavební kámen 6,7 Ne Baldovec Vrbátky Štětovice psamity, Štěrkopísky 105,2 Ano štěrk Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Dále je zde vymezen jeden prognózní zdroj nerostných surovin pro těţbu droby, a to na území obcí Přemyslovice a okrajově také Hluchova. Pro ochranu tohoto prognózního zdroje o rozloze 30 ha je také vymezeno chráněné loţiskové území. Pro těţbu nerostných surovin je vymezeno pět dobývacích prostorů, které jsou vesměs těţené. Těţeny jsou štěrkopísky v Ondraticích a Ţelči, droba v Brodku u Prostějova a Rozstání a cihlářská surovina v Prostějově a Drţovicích. Tabulka č : Dobývací prostory v SO ORP Prostějov Obec Název DP Nerost Organizace Popis Těţba Plocha (ha) Ondratice, Ţeleč Ondratice I štěrkopísek Těţba štěrkopísku s.r.o., těţené 17,3 Brodek Br. u Prostějova, Brodek kulmská Kámen Brno s.r.o těţené 20,2 Hradčany-Kobeřice droba Drţovice Drţovice cihlářské Ocenasek - Mikulka, těţené 30,9 suroviny Prostějov Rozstání Rozstání kámen - PEDOP s.r.o., Lipovec těţené 6,7 droba Prostějov Prostějov cihlářská Cihelna s.r.o., Prostějov 28,2 surovina Zdroj: Data ÚAP - Geofond,

22 Obrázek č : Těţba nerostných surovin v SO ORP Prostějov Zdroj: Data ÚAP (Geofond),

23 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Prostějov nejsou evidována ţádná sesuvná území. Poddolovaných území je evidováno více. Poddolované území plošně většího rozsahu (8,8 ha) se nachází pouze na hranicích území obcí Slatinky a Čechy pod Kosířem mimo zastavěnou zónu. Dále je zde evidováno několik menších poddolovaných území (bodových) viz tabulka. Jedná se nejvíce o propadliny malého rozsahu. Význam těchto území je velmi nízký a nepředstavují omezení pro rozvoj obcí. Tabulka č : Poddolovaná území v SO ORP Prostějov Obec Lokalizace (název) Popis Surovina Plocha (ha) Čechy pod Kosířem Slatinky * Rudy 2,6 Drahany Drahany Drobné Paliva bodové Mostkovice Stichovice Ţádné Paliva bodové Otinoves Otínoves Haldy, propady Paliva bodové Ptení Ptení Ţádné Paliva bodové Seloutky Seloutky-Vinohrady Propadliny Paliva bodové Slatinky Slatinky Rudy 6,2 Smrţice Studenec na Hané - Smrţice Propadliny Nerudy bodové Zdroj: Geofond, 2008 * jedná se o název lokality, nikoli o název obce nebo její části 23

24 3.1.4 Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor podíl plochy poddolovaného nebo sesuvného území k ploše jednotlivých obcí. Výskyt těchto území obecně představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména můţe být limitem pro výstavbu. Sesuvná území nejsou v SO ORP evidována, proto byla hodnocena pouze poddolovaná území, které ovšem mají také minimální význam. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Hodnocení indikátoru: -2 nad 5 % plochy obce % plochy obce 0 1 2,99 % plochy obce, 1 0 0,99 % plochy obce, bodová poddolovaná nebo sesuvná území 2 bez poddolovaných nebo sesuvných území Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obec Plocha Počet Plocha Podíl plochy Hodnocení obce poddolovaných poddolovaných poddolovaných indikátoru (ha) území bodových území území Alojzov 464, ,00 2 Bedihošť 644, ,00 2 Bílovice-Lutotín 686, ,00 2 Biskupice 413, ,00 2 Bousín 342, ,00 2 Brodek u Prostějova 610, ,00 2 Buková 1745, ,00 2 Čehovice 713, ,00 2 Čechy pod Kosířem 919,3 0 2,6 0,28 1 Čelčice 492, ,00 2 Čelechovice na Hané 729, ,00 2 Dětkovice 533, ,00 2 Dobrochov 252, ,00 2 Dobromilice 793, ,00 2 Doloplazy 291, ,00 2 Drahany 610, ,00 1 Drţovice 752, ,00 2 Dřevnovice 380, ,00 2 Hluchov 541, ,00 2 Hradčany-Kobeřice 690, ,00 2 Hrdibořice 376, ,00 2 Hrubčice 833, ,00 2 Hruška 449, ,00 2 Ivaň 730, ,00 2 Klenovice na Hané 803, ,00 2 Klopotovice 533, ,00 2 Kostelec na Hané 1388, ,00 2 Koválovice-Osíčany 442, ,00 2 Kralice na Hané 1266, ,

25 Obec Plocha obce (ha) Počet poddolovaných území bodových Plocha poddolovaných území Podíl plochy poddolovaných území Hodnocení indikátoru Krumsín 583, ,00 2 Laškov 1285, ,00 2 Lešany 550, ,00 2 Malé Hradisko 677, ,00 2 Mořice 450, ,00 2 Mostkovice 835, ,00 1 Myslejovice 679, ,00 2 Němčice nad Hanou 1203, ,00 2 Nezamyslice 734, ,00 2 Niva 1340, ,00 2 Obědkovice 256, ,00 2 Ohrozim 631, ,00 2 Olšany u Prostějova 1102, ,00 2 Ondratice 320, ,00 2 Otaslavice 767, ,00 2 Otinoves 954, ,00 1 Pavlovice u Kojetína 521, ,00 2 Pěnčín 527, ,00 2 Pivín 694, ,00 2 Plumlov 1167, ,00 2 Prostějov 3902, ,00 2 Prostějovičky 305, ,00 2 Protivanov 1877, ,00 2 Přemyslovice 1805, ,00 2 Ptení 1851, ,00 1 Rozstání 1648, ,00 2 Seloutky 714, ,00 1 Skalka 174, ,00 2 Slatinky 803,5 0 6,2 0,77 1 Smrţice 1251, ,00 1 Srbce 157, ,00 2 Stařechovice 656, ,00 2 Stínava 445, ,00 2 Tištín 826, ,00 2 Tvorovice 370, ,00 2 Určice 1119, ,00 2 Víceměřice 335, ,00 2 Vícov 595, ,00 2 Vincencov 116, ,00 2 Vitčice 462, ,00 2 Vranovice-Kelčice 790, ,00 2 Vrbátky 1331, ,00 2 Vrchoslavice 339, ,

26 Obec Plocha obce (ha) Počet poddolovaných území bodových Plocha poddolovaných území Podíl plochy poddolovaných území Hodnocení indikátoru Vřesovice 618, ,00 2 Výšovice 590, ,00 2 Zdětín 532, ,00 2 Ţeleč 809, ,00 2 Celkem 59151,6 6 8,8 0,01 1 Zdroj: Data ÚAP, Geofond, 2008 Obrázek č : Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích Zdroj: Data ÚAP, Geofond,

27 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Na území SO ORP se nenacházejí ţádná Pro část evidovaných loţisek nerostných surovin významnější sesuvná a poddolovaná území, která by nejsou stanovena chráněná loţisková území. mohla omezovat rozvoj obcí V regionu se nachází loţiska nerostných surovin štěrkopísku, stavebního kamene, cihlářské suroviny a vápence. PŘÍLEŢITOSTI Zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů Problémy k řešení HROZBY Těţba nerostných surovin můţe způsobovat vyšší prašnost, narušení vodního reţimu v krajině, zábory půdy, hlukové znečištění apod. Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení vyuţití území a případné určení jejich vhodného vyuţití Dodrţování zásad ochrany loţisek nerostných surovin Minimalizace negativního vlivu případné další těţby nerostných surovin na sloţky ţivotního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného mnoţství surovin. 27

28 3.2 VODNÍ REŢIM Vodní zdroje v území SO ORP Prostějov zasahují do povodí Moravy. Hlavními vodními toky na území SO ORP jsou Haná, Velká Haná, Bílá voda, Zábrana, Okluka, Ptenka, Brodecký potok, Přemyslovický potok, Český potok, Stříbrný potok, Romţe, Roudník, Brodečka, Pilavka, Deštná, Hloučela, Určický potok, Hranečnice, Vřesůvka, Kelčický potok, Ţelečský potok, Dětkovický potok, Tištinka, Valová, Blata, Okena a Viklička. Na území SO ORP je řada vodních plochy. Nejvýznamnější je vodní nádrţ Plumlov, dále pak Panský rybník, Nebeský rybník, Podhradský rybník a dále se jedná o menší vodní plochy např. v okolí obcí Protivanov, Niva, Baldovec, Rozstání, Otinoves, Hamry, Otaslavice, Čelechovice na Hané, Určice, Dětkovice, Víceměřice, Čehovice, Vrbátky, Hrdibořice a Vitčice. Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Kvartér řeky Moravy, která zasahuje do SO ORP u jeho východní hranice a konkrétně se týká území 5 obcí (Hrdibořice, Biskupice, Klopotovice, Olšany u Prostějova a Vrbátky). Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území leţí v západní oblasti. Západní oblast tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy. Vyplňují ji převáţně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podloţím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Výjimku tvoří devonské vápence, v nichţ dochází k charakteristickým akumulacím krasových vod - přestoţe plošné rozšíření na povrchu území je malé (okolí Javoříčka a Ludmírova), často jde o jímatelné akumulace značných vydatností, ojediněle přes 10 l.s -1. Roční úhrny sráţek v této (západní) části povodí Moravy přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převáţně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l.s -1.km -2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s -1.km -2. Pouze kvartérní a některé křídové a terciérní klastické sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody (jsou předmětem legislativní ochrany - CHOPAV kvartér řeky Moravy). Podzemní vody neogenních sedimentů bývají často mineralizovány (mořské sedimenty) nebo smíšeny s ropnými vodami obohacenými metanem a sirovodíkem. Kyselky vázané na hlubinný výstup CO 2 převaţují v Českém masivu, minerálky bez juvenilní sloţky jsou rozšířeny převáţně v oblasti neogenních výplní úvalů a vnějších karpat. Tektonicky jsou podmíněny výskyty sirných term ve Velkých Losinách a Bludově. Kalcium bikarbonátové minerální vody vystupují u Moravské Třebové, Jevíčka, Horních Moštěnic aj., zemité termální kyselky u Teplic nad Bečvou. Typické pro karpatskou oblast jsou sirovodíkové minerální vody. Sirovodík těchto pramenů vzniká rozkladem sirníků přítomných v horninách flyše. Známé sirovodíkové prameny vystupují ve Slatinicích u Olomouce, dále v Buchlovicích, Luhačovicích, Napajedlech, v Ostroţské Nové Vsi, ve Skalce u Prostějova aj. Mezi zvláštní geologické znaky z hlediska hydrogeologie lze řadit antropogenní vlivy na odnos a sedimentaci v údolních nivách (regulační práce, přehradní a ochranné hráze, poldry apod.). V přehledu problémů v povodí Moravy z roku 2007 jsou pro území SO ORP identifikovány tyto problémy: Problémy obcí a subjektů bez ČOV mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000, které nemají vyřešené čištění odpadních vod, kde je časté přímé vypouštění odpadních vod do toků (přímo nebo přes septiky, nevyváţené ţumpy atd.). Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV: Sráţková voda a řešení jejich odvodu a případně čištění. Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. Nevyhovující technologie u některých ČOV. Větší vyuţití jiných druhů čištění. Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koţeluţny, výrobny uzenin, drůbeţárny). 28

29 Staré ekologické zátěţe (průmyslové podniky, skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech apod.), které mohou mít negativní vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod. Dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových sráţek způsobují odlehčování značného mnoţství splaškových vod přímo do toků. Eutrofizace vod. Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Zatíţení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění pesticidy. Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu. Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu z důvodu nebezpečných látek z bodových zdrojů a dusíku. Vyhodnocení vodních toků nebo jejich úseků podle celkové jakosti jako velmi silně znečištěné (jakost 5). Příčné překáţky ve vodních tocích, jejichţ negativním projevem pro ekosystémy vodních toků je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického reţimu toku a potamalizace (zavzdutí dlouhých úseků vodních toků). Nelegální špičkování vodních elektráren, zadrţování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). Vysychání vodních toků. Odběry ze zdrojů podzemních vod Kvartér řeky Moravy. Ohroţení zdrojů podzemních vod těţbou štěrkopísků. 29

30 Obrázek č : Základní přehled území SO ORP Prostějov Zdroj: Ekotoxa, Vodní reţim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého mnoţství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně sniţujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší niţší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní reţim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svaţitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je povaţován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního reţimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. 30

31 Tabulka č : Mnoţství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí (srovnání obcí mezi sebou v rámci SO ORP Prostějov) OBEC plocha sklonité orné půdy (ha) plocha orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Alojzov 1,65 96,82 1,71 Bedihošť 0,00 509,31 0,00 Bílovice-Lutotín 0,14 475,37 0,03 Biskupice 0,00 362,28 0,00 Bousín 0,67 152,49 0,44 Brodek u Prostějova 4,98 430,62 1,16 Buková 0,00 332,85 0,00 Čehovice 0,00 603,49 0,00 Čechy pod Kosířem 0,13 526,95 0,02 Čelčice 0,00 424,72 0,00 Čelechovice na Hané 3,51 575,09 0,61 Dětkovice 0,70 229,12 0,31 Dobrochov 0,00 204,96 0,00 Dobromilice 0,00 676,19 0,00 Doloplazy 0,00 222,07 0,00 Drahany 0,00 417,73 0,00 Drţovice 0,04 564,93 0,01 Dřevnovice 0,04 324,03 0,01 Hluchov 15,09 310,80 4,86 Hradčany-Kobeřice 1,70 593,80 0,29 Hrdibořice 0,00 289,15 0,00 Hrubčice 0,00 739,46 0,00 Hruška 0,74 373,14 0,20 Ivaň 0,00 623,90 0,00 Klenovice na Hané 0,00 702,84 0,00 Klopotovice 0,00 458,45 0,00 Kostelec na Hané 2, ,41 0,27 Koválovice-Osíčany 0,00 371,37 0,00 Kralice na Hané 0, ,48 0,00 Krumsín 0,00 409,01 0,00 Laškov 2,48 476,35 0,52 Lešany 0,27 420,23 0,06 Malé Hradisko 0,00 210,88 0,00 Mořice 0,00 382,38 0,00 Mostkovice 0,00 529,30 0,00 Myslejovice 5,83 396,18 1,47 Němčice nad Hanou 0,84 976,72 0,09 Nezamyslice 0,00 593,60 0,00 Niva 0,00 390,82 0,00 Obědkovice 0,00 222,81 0,00 Ohrozim 0,00 490,76 0,00 31

32 OBEC plocha sklonité orné půdy (ha) plocha orné půdy (ha) procento sklonité orné půdy z orné celkově (%) Olšany u Prostějova 0,00 942,71 0,00 Ondratice 8,87 186,84 4,75 Otaslavice 20,25 529,86 3,82 Otinoves 0,00 734,98 0,00 Pavlovice u Kojetína 0,15 432,87 0,03 Pěnčín 27,81 375,10 7,41 Pivín 0,33 581,71 0,06 Plumlov 2,87 617,71 0,46 Prostějov 4, ,52 0,19 Prostějovičky 0,00 158,17 0,00 Protivanov 0,00 659,83 0,00 Přemyslovice 21,98 879,14 2,50 Ptení 3,24 484,44 0,67 Rozstání 0,00 518,84 0,00 Seloutky 19,41 338,80 5,73 Skalka 2,88 117,84 2,44 Slatinky 16,17 327,60 4,94 Smrţice 0, ,55 0,00 Srbce 0,00 137,61 0,00 Stařechovice 0,02 529,63 0,00 Stínava 0,00 163,42 0,00 Tištín 0,00 721,56 0,00 Tvorovice 0,79 284,36 0,28 Určice 5,40 937,03 0,58 Víceměřice 0,00 270,68 0,00 Vícov 0,00 493,69 0,00 Vincencov 0,00 81,68 0,00 Vitčice 2,18 308,78 0,71 Vranovice-Kelčice 0,00 518,84 0,00 Vrbátky 0, ,64 0,00 Vrchoslavice 0,00 268,39 0,00 Vřesovice 0,07 556,80 0,01 Výšovice 0,00 520,08 0,00 Zdětín 0,00 299,29 0,00 Ţeleč 0,00 675,42 0,00 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2008 Na území SO ORP Prostějov se nevyskytuje území s nadměrným výskytem sklonitých orných pozemků. Mírně vyšší mnoţství takovýchto pozemků se vyskytuje v obcích Pěnčín (27,8 ha), Přemyslovice (22,0 ha), Otaslavice (20,3 ha), Seloutky (19,4 ha), Slatinky (16,2 ha) a Hluchov (15,1 ha). Pokud by na území těchto obcí probíhala pozemková úprava, bylo by vhodné věnovat zvýšenou pozornost nadměrně sklonitým pozemkům na orné půdě. V rámci KPÚ je moţno navrhnout potřebná opatření a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové sráţce a omezit tím nebezpečí vzniku lokální povodně. Vodní reţim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při 32

33 výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad můţe uloţit správci vodního toku povinnost zpracovat a předloţit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Prostějov zasahují záplavové území Q 100 dvou vodních toků Brodečky a Hloučely. Záplavové území Q 100 Brodečky zasahuje do území obcí Brodek u Prostějova, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Otaslavice a Viceměřice. Záplavové území Q 100 Hloučely zasahuje do území obcí Drţovice, Kralice na Hané, Mostkovice, Prostějov a Smrţice. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí OBEC vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) Alojzov - - Bedihošť - - Bílovice-Lutotín - - Biskupice - - Bousín - - Brodek u Prostějova Brodečka 27,32 Buková - - Čehovice - - Čechy pod Kosířem - - Čelčice - - Čelechovice na Hané - - Dětkovice - - Dobrochov - - Dobromilice Brodečka 28,81 Doloplazy Brodečka 10,19 Drahany - - Drţovice Hloučela 13,81 Dřevnovice - - Hluchov - - Hradčany-Kobeřice Brodečka 31,55 Hrdibořice - - Hrubčice - - Hruška - - Ivaň - - Klenovice na Hané - - Klopotovice - - Kostelec na Hané - - Koválovice-Osíčany - - Kralice na Hané Hloučela 8,92 Krumsín - - Laškov - - Lešany - - Malé Hradisko

34 OBEC vodní tok (Q 100 ) zaplavená plocha při Q 100 (ha) Mořice Brodečka 2,50 Mostkovice Hloučela 13,25 Myslejovice - - Němčice nad Hanou Brodečka 98,22 Nezamyslice Brodečka 8,28 Niva - - Obědkovice - - Ohrozim - - Olšany u Prostějova - - Ondratice - - Otaslavice Brodečka 29,54 Otinoves - - Pavlovice u Kojetína - - Pěnčín - - Pivín - - Plumlov - - Prostějov Hloučela 63,23 Prostějovičky - - Protivanov - - Přemyslovice - - Ptení - - Rozstání - - Seloutky - - Skalka - - Slatinky - - Smrţice Hloučela 0,06 Srbce - - Stařechovice - - Stínava - - Tištín - - Tvorovice - - Určice - - Víceměřice Brodečka 102,96 Vícov - - Vincencov - - Vitčice - - Vranovice-Kelčice - - Vrbátky - - Vrchoslavice - - Vřesovice - - Výšovice - - Zdětín - - Ţeleč - - Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 9/

35 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje ţiviny, ale zúčastňuje se rovněţ na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, ţe můţe dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí ţivotního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těţkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem ţivin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněţ její dosaţitelnost a distribuce. Přibliţně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou jednotlivé útvary povrchových vod tekoucích (řeky). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území SO ORP jsou zachyceny v následující tabulce a obrázcích. Tabulka č : Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Ekologický stav Chemický stav Obec "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška

36 Obec Ekologický stav Chemický stav "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice

37 Obec Ekologický stav Chemický stav "nejistý" "rizikový" "nejistý" "rizikový" Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč SO ORP Prostějov Zdroj dat: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Pozn.: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů (ekologický stav/ekologický potenciál a chemický stav) na území jednotlivých obcí je vyjádřené jako procento délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením rizikový a nejistý. Na území SO ORP je jako rizikový klasifikováno 8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Hruška, Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice a Vrchoslavice 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 53 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (u více neţ poloviny obcí SO ORP jde o 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Jako nerizikový je klasifikováno na území SO ORP 21 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bousín, Malé Hradisko, Niva a Protivanov 100 % délky útvarů povrchových vod tekoucích) a 22 % délky povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Bousín, Drahany, Malé Hradisko, Niva, Otinoves a Protivanov % délky útvarů povrchových vod tekoucích). Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejistý. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosaţení environmentálních cílů. Na menším území tudíţ můţe být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. 37

38 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

39 Obrázek č : Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a 39

40 coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tabulka č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Obec Kvantitativní stav Chemický stav Alojzov 0 0 Bedihošť Bílovice-Lutotín 0 0 Biskupice Bousín 0 0 Brodek u Prostějova Buková 0 0 Čehovice Čechy pod Kosířem 0 0 Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice 0 52 Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany 0 0 Drţovice Dřevnovice Hluchov 0 0 Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané 6 6 Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín 0 0 Laškov 0 0 Lešany 0 0 Malé Hradisko 0 0 Mořice Mostkovice 0 4 Myslejovice 0 0 Němčice nad Hanou Nezamyslice

41 Obec % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením "rizikový" Kvantitativní stav Chemický stav Niva 0 0 Obědkovice Ohrozim 0 0 Olšany u Prostějova Ondratice 0 81 Otaslavice 0 78 Otinoves 0 0 Pavlovice u Kojetína Pěnčín 0 0 Pivín Plumlov 0 0 Prostějov Prostějovičky 0 0 Protivanov 0 0 Přemyslovice 0 0 Ptení 0 0 Rozstání 0 0 Seloutky 0 37 Skalka Slatinky 0 0 Smrţice Srbce Stařechovice 0 0 Stínava 0 0 Tištín Tvorovice Určice 0 76 Víceměřice Vícov 0 0 Vincencov 0 0 Vitčice Vranovice-Kelčice 0 83 Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín 0 0 Ţeleč 0 99 SO ORP Prostějov Zdroj: HEIS VÚV T.G.M., 2004 Na území SO ORP je klasifikováno jako rizikový 13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (nejvíce obce Hrdibořice a Vrbátky 50 %, Olšany u Prostějova 48 % a Biskupice 43 %) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (téměř u třetiny obcí 100 %). 41

42 Na území SO ORP je 87 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako nerizikový z hlediska kvantitativního (u více neţ poloviny obcí 100 %) a 47 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (přibliţně u třetiny obcí 100 %). Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

43 Obrázek č : Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

44 3.2.3 Indikátory Vodní reţim v krajině Celkem se v SO ORP Prostějov nachází 178,5 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Prostějov ( ha) tyto nevhodné pozemky činí pouze 0,5 %. Nulové nebo tak nepatrné mnoţství sklonitých pozemků s ornou půdou, ţe lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje v 56ti obcích (viz obce s hodnocením 2 ). Z hlediska vyuţití zemědělské půdy na svaţitých pozemcích je tímto dosaţeno ideálního stavu a přiblíţení se přirozenému vodnímu reţimu v krajině a tím sníţení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené mnoţství svaţitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Pěnčín, Přemyslovice, Otaslavice, Seloutky, Slatinky a Hluchov. Pokud na těchto územích bude probíhat pozemková úprava, bylo by vhodné zaměřit se na tyto nadměrně sklonité orné pozemky a vhodnými protierozními a protipovodňovými opatřeními eliminovat jejich nepříznivý vliv na přirozený vodní reţim v krajině. Dojde tak ke sníţení pravděpodobnosti vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové sráţce a omezení nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní reţim: -2 na území obce se nachází více neţ 30 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 5 9,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 4,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně neţ 1 ha sklonité orné půdy Stav povrchových a podzemních vod Na území SO ORP jsou místně zaznamenány útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový (8 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 53 % délky útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu) a ve smyslu hodnocených indikátorů zde nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod. Na území je jako nerizikový identifikováno 21 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 22 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu. Skutečný stav v hodnocení rizikových útvarů však můţe být horší, protoţe mnoho útvarů povrchových vod tekoucích je klasifikováno jako nejistý z důvodu nedostatku primárních dat (71 % ekologický stav/potenciál a 25 % chemický stav). Místně nejsou na sledovaném území plněny cíle environmentální kvality podzemních vod (13 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 47 % z hlediska chemického stavu). Jako nerizikový je klasifikováno 87 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu a 53 % z hlediska chemického stavu). Hodnocení indikátoru stav povrchových a podzemních vod: -2 na území obce se nachází útvary povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový -1 na území obce se nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový 0 na území obce se většinově nachází útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nejistý 1 na území obce převaţují útvary povrchových nebo podzemních vod s klasifikací nerizikový 2 na území obce převaţují útvary povrchových a podzemních vod s klasifikací nerizikový Stav povrchových a podzemních vod, hodnocený s vyuţitím navrţených indikátorů, je přijatelný na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov. Naopak nepřijatelný stav je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Koválovice-Osíčany, Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální kvality povrchových a podzemních vod. 44

45 Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navrţených indikátorů Vodní reţim Obec hodnoty [ha] hodnocení Stav povrchových a podzemních vod Alojzov 1, Bedihošť 0, Bílovice-Lutotín 0, Biskupice 0, Bousín 0, Brodek u Prostějova 4, Buková 0, Čehovice 0, Čechy pod Kosířem 0, Čelčice 0, Čelechovice na Hané 3, Dětkovice 0, Dobrochov 0, Dobromilice 0, Doloplazy 0, Drahany 0, Drţovice 0, Dřevnovice 0, Hluchov 15, Hradčany-Kobeřice 1, Hrdibořice 0, Hrubčice 0, Hruška 0, Ivaň 0, Klenovice na Hané 0, Klopotovice 0, Kostelec na Hané 2, Koválovice-Osíčany 0, Kralice na Hané 0, Krumsín 0, Laškov 2, Lešany 0, Malé Hradisko 0, Mořice 0, Mostkovice 0, Myslejovice 5, Němčice nad Hanou 0, Nezamyslice 0, Niva 0, Obědkovice 0, Ohrozim 0, Olšany u Prostějova 0, Ondratice 8,

46 Obec Vodní reţim hodnoty [ha] hodnocení Stav povrchových a podzemních vod Otaslavice 20, Otinoves 0, Pavlovice u Kojetína 0, Pěnčín 27, Pivín 0, Plumlov 2, Prostějov 4, Prostějovičky 0, Protivanov 0, Přemyslovice 21, Ptení 3, Rozstání 0, Seloutky 19, Skalka 2, Slatinky 16, Smrţice 0, Srbce 0, Stařechovice 0, Stínava 0, Tištín 0, Tvorovice 0, Určice 5, Víceměřice 0, Vícov 0, Vincencov 0, Vitčice 2, Vranovice-Kelčice 0, Vrbátky 0, Vrchoslavice 0, Vřesovice 0, Výšovice 0, Zdětín 0, Ţeleč 0, Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

47 Obrázek č : Hodnocení obcí dle mnoţství sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

48 3.2.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Přijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Bousín, Buková, Drahany, Malé Hradisko, Myslejovice, Niva, Otinoves, Prostějovičky, Protivanov a Rozstání, částečně přijatelný je na území obcí Alojzov, Krumsín, Laškov, Plumlov, Slatinky, Stínava, Vícov a Vincencov. Nerizikový kvantitativní stav 87 % plochy útvarů podzemních vod a nerizikový chemický stav 53 % plochy útvarů podzemních vod. Minimalizace zrychleného odtoku a sníţení půdní eroze na minimum v územích s nulovým výskytem sklonité orné půdy celkem v v 56ti obcích (viz. obce s hodnocením 2 ). SLABÉ STRÁNKY Nepřijatelný stav podzemních a povrchových vod je na území obcí Brodek u Prostějova, Čehovice, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice,Koválovice Osíčany,Obědkovice, Ondratice, Otaslavice, Pivín, Skalka a Ţeleč, obzvláště nepřijatelný stav je na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čelčice, Drţovice, Dřevnovice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Prostějov, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky a Vrchoslavice. Celkově lze území SO ORP hodnotit jako nepřijatelné z hlediska plnění cílů environmentální kvality povrchových a podzemních vod. Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích a způsobující nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosaţení environmentálních cílů. Zhoršení přirozeného vodního reţimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené mnoţství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Pěnčín, Přemyslovice, Otaslavice, Seloutky, Slatinky a Hluchov. PŘÍLEŢITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Dodrţování zásad správné zemědělské praxe pro sníţení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách. HROZBY Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody moţnému znečištění. Staré ekologické zátěţe (skládky), které mohou negativně ovlivnit kvalitu povrchových a podzemních vod. Špičkování vodních elektráren, vysychání vodních toků a příčné překáţky ve vodních tocích. Ohroţení kvalitních zdrojů podzemních vod z hlediska kvantitativního i chemického. 48

49 3.2.5 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrţ...). V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, coţ by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níţe po toku). Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné vyuţívání. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech. Přispívat k prevenci a sniţování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. 49

50 3.3 HYGIENA ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále váţný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel můţe být zasaţeno také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších sloţkách ţivotního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamţitě, ale současně také s určitým časovým zpoţděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Na imisní zátěţi SO ORP se podílejí především emise z dopravy, emise z malých zdrojů (vytápění domácností, emise z velkých a zvláště velkých stacionárních zdrojů, sezonně a místně také emise zemědělských podniků. Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky aţ stovky kilometrů). Vliv vzdálených zdrojů Ostravsko-Karvinska, Třinecka i z Polska je umocněn Moravskou bránou, kterou se při severovýchodním proudění šíří emise do oblasti střední Moravy. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněţ aktuální meteorologické podmínky. Podle Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Prostějov (2006) je dominantním zdrojem emisí doprava (TZL, NO x, BaP), dále souhrnně malé zdroje města Prostějov (např.: lokální topeniště) (TZL, NO x, CO, BaP) a významný podíl na emisích mají také velké a zvláště velké i střední stacionární zdroje (TZL, NO x, VOC, CO, SO 2, NH 3 - zemědělství). Po výrazném poklesu emisí látek znečišťujících ovzduší ze stacionárních zdrojů (tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého), ke kterému došlo v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a legislativními poţadavky v devadesátých letech, v období let 2000 aţ 2006 jiţ byly celkové emise uvedených znečišťujících látek zhruba konstantní bez výraznějšího trendu (s meziročními výkyvy). Emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů i z dopravy mírně rostou. Na znečišťování ovzduší nejen menších sídel SO ORP, ale i města Prostějov, se významně podílí malé zdroje. Většina domácností v Prostějově je plynofikována a další velká část je napojena na centrální zásobování teplem. Růst cen zemního plynu a elektrické energie způsobuje, ţe se lidé, nejen na venkově, opět vracejí k tradičním palivům, zejména k uhlí a dřevu (často jsou přidávány i odpady), které mnohdy spalují v technologicky nevyhovujících zařízeních. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší zejména v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek TZL a široké škály organických látek (velice nebezpečné právě pro své škodlivé účinky). Při hodnocení kvality ovzduší se setkáváme s nerovnoměrnostmi prostorové distribuce emisních a imisních charakteristik. Účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky aţ stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na konkrétním území, např. v působnosti pověřeného stavebního úřadu, se mohou, ale také nemusí projevit na témţe území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů) Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel Látky znečišťující ovzduší, pro které je (pro účely této studie) sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Prostějov jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM 10. Jde o látku s velmi nepříznivými účinky na lidské zdraví, suspendované částice jsou typickou imisní zátěţí městských aglomerací, kde jsou emitovány stacionárními i mobilními zdroji. Kromě primárních částic přímo emitovaných ze zdrojů vznikají rovněţ 50

51 částice sekundární v důsledku kondenzace plynných emisí a chemických transformací znečišťujících látek během transportu. Významný podíl má rovněţ resuspenze částic ze zemského povrchu, způsobovaná větrem nebo projíţdějícími vozidly. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 došlo v roce 2006 na 57 % území SO ORP. Roční imisní limit pro PM 10 byl překročen na 2 % území SO ORP (Drţovice a Prostějov). Plošně nejrozsáhlejší překročení ročního imisního limitu pro PM 10 (100 % území obce) bylo zaznamenáno na území obcí Bedihošť, Biskupice, Čehovice, Čelčice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drţovice, Dřevnovice, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Mořice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Skalka, Smrţice, Srbce, Tištín, Tvorovice, Víceměřice, Vitčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, dále bylo překročení imisního limitu zaznamenáno na území obcí Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Kostelec na Hané, Laškov, Lešany, Mostkovice, Otaslavice, Pěnčín, Prostějov, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Určice, Vranovice- Kelčice, Ţeleč a okrajově také na území obcí Ohrozim a Ondratice. Závaţným problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), jejichţ je benzo(a)pyren typickým představitelem, vznikají především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z poţárů a v neposlední řadě při kouření. PAH jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí aţ do plicních sklípků, kde se zachycují. Toxické, karcinogenní a mutagenní vlastnosti PAH jsou hlavní příčinou zdravotních rizik (např. vznik rakoviny plic, sníţení plodnosti, vývojové vady atd.). Na 9 % území SO ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Plošně nejvyšší rozsah překročení imisního limitu pro BaP byl zaznamenán na území obcí Prostějov (31 % území), Drţovice (43 %), Bedihošť, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dobromilice, Klenovice na Hané, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Mostkovice, Olšany u Prostějova, Otaslavice, Pivín, Plumlov, Smrţice, Určice, Víceměřice a okrajově také na území obcí Bílovice-Lutotín, Čehovice, Doloplazy, Hradčany-Kobeřice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Obědkovice, Olšany u Prostějova, Ondratice, Rozstání, Určice, Vrbátky. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisní limit pro benzen. Na 96 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Nebyl překročen cílový imisní limit pro arsen a kadmium. 51

52 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006 SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO Obec PM 10 rok PM 10 24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O 3 Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice

53 Obec SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO PM 10 rok PM 10 24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O 3 Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Celkem SO ORP Zdroj dat: ČHMÚ, 2006 Pozn.: V tabulce jsou uvedena % plochy obcí, na kterých došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví v roce 2006 (uvedeny jsou jen látky znečišťující ovzduší, u kterých bylo v příslušném roce zaznamenáno překročení imisních limitů). Pro srovnání, celkově na území kraje (zóny) došlo v roce 2006 k překročení imisních limitů pro PM 10 na 48 % území (24h limit), na 1 % (roční limit a cílového imisního limitu pro B(a)P na 8 % území, pro ozon na 94 % území kraje. 53

54 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 10 ) podle dat k roku 2006 Zdroj dat: ČHMÚ Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40). Na 4 % území SO ORP byl překročen imisní limit pro NO x. Největší plošný rozsah překročení byl zaznamenán na území obcí Dobrochov (49%), Drţovice (41%), Brodek u Prostějova (38%), Olšany u Prostějova, Vranovice- Kelčice, Prostějov, Ţeleč a okrajově také na území obcí Dětkovice, Hradčany-Kobeřice, Ondratice, Otaslavice, Smrţice a Určice. Imisní limit pro SO 2 nebyl v roce 2006 překročen. 54

55 Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace, % plochy obcí, rok 2006 SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Obec Imisní limit pro NO x (> 30 µg.m -3 ) Cílový imisní limit pro ozon (AOT 40) Souhrnně OZKO (SO 2, NO x, ozon) Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov

56 SO ORP Prostějov % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Obec Imisní limit pro NO x (> 30 µg.m -3 ) Cílový imisní limit pro ozon (AOT 40) Souhrnně OZKO (SO 2, NO x, ozon) Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Celkem SO ORP Zdroj dat: ČHMÚ,

57 3.3.2 Nakládání s odpadem Produkce odpadu na území SO ORP Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady ( bylo v roce 2006 v rámci ORP Prostějov vyprodukováno následné mnoţství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů viz tabulka: Tabulka č : Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v ORP Prostějov v roce 2006 Č. odpadu Druh odpadu Mnoţství (t/rok) Podíl (%) 1 Odpady z geologického průzkumu, těţby, úpravy a dalšího zpracování 1,6 0,00 nerostů a kamene 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a 11983,3 8,43 z výroby a zpracování potravin 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a 534,7 0,38 lepenky 4 Odpady z koţedělného, koţešnického a textilního průmyslu 239,4 0,17 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického 2,0 0,00 zpracování uhlí 6 Odpady z anorganických chemických procesů 3,8 0,00 7 Odpady z organických chemických procesů 55,7 0,04 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a pouţívání nátěrových hmot 86,0 0,06 (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 15,8 0,01 10 Odpady z tepelných procesů 6919,3 4,87 11 Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a 527,6 0,37 jiných materiálů a z hydrometalurgie neţelezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a 7171,4 5,04 plastů 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů 328,6 0,23 uvedených ve skupinách 05 a 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě 6,5 0,00 odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a 3693,6 2,60 ochranné oděvy jinak neurčené 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 622,5 0,44 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěţené zeminy z 72358,3 50,88 kontaminovaných míst) 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi 192,3 0,14 souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracováni (vyuţívání a odstraňování) odpadu, z 6475,0 4,55 čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné ţivnostenské, 30717,4 21,60 průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně sloţek z odděleného sběru 50 Odpady s obsahem azbestu 280,4 0,20 Celkem ,3 100,00 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství - ISOH,

58 V roce 2006 tvořil největší podíl (50 %) stavební a demoliční odpad a dále komunální odpad (22 %), přičemţ největší podíl z něj tvořil směsný komunální odpad. Významnější podíl měl ještě odpad ze zemědělství, zahradnictví, myslivosti a rybářství (8 %). Ostatní odpady měly méně významný podíl. Je nutno upozornit, ţe produkce odpadu v rámci jednotlivých skupiny odpadů v jednotlivých letech kolísá, avšak obecně tvoří stavební a komunální odpad dlouhodobě nejvyšší podíl z celkového mnoţství Produkce komunálního odpadu Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov je zachycena v následující tabulce. V tabulce jsou zahrnuty hlavní sloţky KO, jako směsný komunální odpad a sloţky separovaného sběru. Nejsou zde zahrnuty (pro větší přehlednost) ty odpady, jejichţ mnoţství je velmi nízké (odpad z léčiv, barvy apod.). Uvedená data vycházejí z evidence městského úřadu v Prostějově. Údaje do evidence zaslalo za rok 2007 pouhých 47 obcí z celkového počtu 76 obcí. Tato tabulka je proto velmi neúplná a lze ji brát jako charakteristiku jednotlivých obcí, ne však celého SO ORP! 58

59 Obec BRO a dřevo Kovy a ţelezo Pneumatiky Textilní materiály Uliční smetky Papír Plasty Sklo SKO Objemný odpad Celkový součet EKOTOXA s.r.o. Tabulka č : Produkce hlavních sloţek komunálního odpadu v SO ORP Prostějov v roce 2007 Brodek u Prostějova 0,0 0,0 9,3 14,4 12,9 180,7 5,9 223,3 Buková 5,8 0,4 1,1 2,7 70,2 2,9 83,2 Čehovice 9,2 1,2 2,3 4,6 4,5 21,8 Čelčice 0,2 3,9 4,4 132,1 140,6 Čelechovice na Hané 2,0 8,7 11,5 185,7 32,8 240,9 Dětkovice 68,2 68,2 Dobrochov 1,5 2,0 5,2 24,7 33,4 Dobromilice 0,1 0,0 6,0 1,7 8,9 114,5 9,6 140,8 Hluchov 0,3 0,6 2,1 2,1 89,0 1,9 96,0 Hradčany-Kobeřice 1,7 0,1 4,1 4,5 10,3 67,6 0,2 88,5 Hrdibořice 2,2 0,5 1,3 2,3 3,1 72,1 1,0 82,5 Ivaň 0,4 1,4 2,6 122,3 10,0 136,7 Klenovice na Hané 14,0 0,3 33,1 5,2 3,9 187,0 3,4 246,9 Klopotovice 0,3 1,4 2,1 48,3 1,3 53,4 Kostelec na Hané 1,7 15,0 17,6 18,1 29,2 781,1 49,6 912,3 Koválovice-Osíčany 1,9 1,5 5,2 45,8 4,0 58,4 Kralice na Hané 1,4 0,8 17,2 26,2 35,9 22,7 330,7 10,3 445,2 Krumsín 4,4 4,7 4,2 4,4 188,5 206,2 Laškov 0,5 8,5 6,3 12,6 127,5 18,0 173,4 Lešany 1,3 2,5 3,7 2,9 10,3 Malé Hradisko 6,7 0,3 2,0 2,7 7,1 69,5 10,3 98,4 Mostkovice 65,6 0,3 6,2 6,0 11,6 762,4 0,9 852,9 Nezamyslice 0,1 0,1 7,8 6,8 13,0 249,7 6,1 283,6 Niva 2,6 4,9 59,8 67,3 Ohrozim 0,4 2,7 2,4 5,6 102,6 4,1 117,8 Ondratice 1,0 1,0 3,0 56,0 61,0 Otaslavice 0,1 7,0 0,1 8,9 12,9 180,2 12,3 221,5 Plumlov 14,4 3,1 4,2 15,1 24,2 784,6 845,6 Prostějov 1166,7 38,2 42,3 27,0 0,5 773,6 264,7 368, ,3 1629, ,1 Prostějovičky 2,9 1,7 1,9 62,7 3,1 72,3 Protivanov 0,6 8,5 198,7 18,5 226,3 Přemyslovice 336,2 336,2 Ptení 5,2 2,3 2,5 3,9 6,4 189,1 17,7 227,0 Rozstání 4,9 19,4 3,0 6,6 77,2 111,0 Seloutky 4,1 3,8 10,3 72,7 90,9 Slatinky 5,2 3,6 6,2 81,1 5,1 101,1 Smrţice 5,1 0,6 15,9 7,1 13,9 455,0 1,8 499,5 Stařechovice 0,8 5,7 6,7 106,4 3,0 122,7 Tištín 0,1 0,1 2,0 1,7 7,8 92,2 3,3 107,1 Určice 1,1 9,0 9,4 18,1 180,3 7,1 225,0 Víceměřice 5,7 5,9 59,9 71,6 Vícov 2,1 1,9 6,6 193,7 6,2 210,5 Vrbátky 4,3 0,9 30,0 11,2 16,5 359,0 39,0 461,0 Vrchoslavice 7,7 121,0 128,7 Vřesovice 0,8 2,0 2,7 3,4 73,3 3,5 85,7 Ţeleč 6,7 0,6 1,9 8,8 5,5 111,7 0,1 135,4 Celkový součet 1246,6 117,7 66,6 44,2 22,5 1007,2 508,5 718, ,3 1929, ,8 Zdroj: Městský úřad Prostějov, data z evidence k roku

60 Největší mnoţství odpadů v rámci evidovaných SO ORP je produkováno ve městě Prostějov, v ostatních obcích je produkce zejména v závislosti na velikosti obce významně niţší. Ve většině obcí jsou zavedeny systémy odděleného sběru odpadu (zejména papír a plasty), přesto směsný komunální odpad tvoří jednoznačně nejvýznamnější mnoţství z komunálního odpadu. Významná část odpadů končí na skládkách. Je nutno dodat, ţe evidence odpadů často nepostihne veškeré odpady, které jsou pak neevidovány. Můţe se jednat především o černé skládky, spalování odpadků, špatné zařazení odpadu apod. Např. se dá předpokládat, ţe vyseparované mnoţství kovů můţe být ve skutečnosti vyšší, často však není zajišťováno obcemi, nýbrţ jinými organizacemi (např. školy, hasiči apod.). K tomu je nutno přihlédnout při interpretaci výše uvedených údajů. Nakládání s odpady ve městě Prostějov Hospodaření s odpady se v Prostějově řídí vyhláškou č. 13/2004. Dle Strategického plánu města v současné době nejsou v oblasti produkce a nakládání s odpady ve městě ţádné závaţné nedostatky. Ke sběru tříděného odpadu slouţí občanům celkem 113 tzv. sběrných hnízd, kde je moţnost uloţit vytříděné sloţky komunálního odpadu (papír, sklo, textil, plasty a PET láhve) do 5 separačních kontejnerů. Tento odpad je ASA-Technickými sluţbami Prostějov zpravidla 2x týdně odváţen. Svoz komunálního odpadu pro 100 % občanů je zajišťován rovněţ ASA-TS Prostějov. Na svozu komunálních odpadů pro právnické osoby se podílí i další firmy (např. firma Van Gansenwinkel). Odpady z průmyslové činnosti, produkované výrobními subjekty, jsou téměř z 80 % odstraňovány v zařízeních k tomuto účelu vybudovaných a povolených na území správního obvodu města Prostějov nebo v jeho okolí. Jedná se především o tato zařízení: spalovna průmyslových nebezpečných odpadů společnosti MEGAWASTE-EKOTERM s. r.o., která je umístěna na okraji města Prostějov skládka skupiny S, nebezpečných a komunálních odpadů společnosti RESON, spol. s r.o., která se nachází u obce Němčice nad Hanou, a v jejímţ areálu probíhá také úprava odpadů, jako solidifikace, biodegradace a kompostování výrobna kompostu a zpracovna stabilizovaného kalu z ČOV společnosti SPRESO, s. r. o v Kralicích na Hané (Zdroj: Strategický plán města Prostějova) 60

61 Zařízení pro nakládání s odpadem Na území SO ORP Prostějov se nacházejí níţe uvedené zařízení pro nakládání s odpadem. Tabulka č : Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Prostějov (k roku 2008) Oprávněná osoba A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. Antonín Hrdý - SEBRANKA Adresa provozovny v ulici za Určickou Obec Kódy zařízení Povolené odpady Prostějov Sběrové místo Komunální odpad Dolní 115 Prostějov Sběrové místo široké spektrum odpadů Bohumil Dokoupil Výšovice 153 Výšovice Sběrové místo Kovy HANÁ METAL spol. s r.o HANÁ METAL spol. s r.o. INSTA Prostějov s.r.o. U Spalovny Prostějov Prostějov Zpracování autovraků Kovy, autovraky Západní ul. Prostějov Sběrové místo Kovy, papír areál ACHP Smrţice Jaromír Návělek Smrţická 33 Kostelec na Hané Jaroslav Dolák Jiří Kastner JIVA TRADE s.r.o. Kovošrot Plumlov, s.r.o. Otaslavice 511 poz. p.č. 1202/9 třídírna papíru Prostějov Boskovická 48 Smrţice Recyklace, úprava odpadů Stavební odpad, zemina Sběrové místo Kovy Otaslavice Sběrové místo Kovy, sklo, papír, autovraky... Kostelec na Hané Prostějov Ladislav Konečný Čelčice 81 Klenovice na Hané Sběrové místo Sběrové místo, předúprava, sklad odpadů Kovy, plasty, dřevo, papír Papír, lepenka, plasty Plumlov Sběrové místo Kovy, papír Sběrové místo Marotta, s.r.o. Pěnčín 159 Laškov Recyklace, předúprava odpadů MEGAWASTE- EKOTERM, s.r.o. Metalšrot Tlumačov a.s. Moravia - metal spol. s r.o. Nature, s.r.o. Nature, s.r.o. areál U Spalovny 6/4225 U zimního stadionu Kovy, papír, plasty, stavební odpad Plasty Prostějov Sběrové místo široké spektrum odpadů Prostějov Zpracování autovraků Autovraky Vrahovická Prostějov Sběrové místo Kovy, papír, sklo, plasty Domamyslick á 126 Olomoucká 161 Prostějov Sběrové místo široké spektrum odpadů Prostějov Sběrové místo Papír, směsný komunální odpad PV-RECYKLING Vrahovická 41 Prostějov Sběrové místo Kovy, papír, sklo, 61

62 Oprávněná osoba s.r.o. PV-RECYKLING s.r.o. RESON spol. s r.o. SEZAKO Prostějov s.r.o. SEZAKO Prostějov s.r.o. SITA CZ a.s. Skanska DS a.s. Správa silnic Olomouckého kraje Adresa provozovny Obec Kódy zařízení Povolené odpady plasty Vrahovická 52 Prostějov Zpracování autovraků Autovraky Němčice nad Hanou Biologická dekontaminace, ukládání, kompostování Otaslavice Otaslavice Biologická dekontaminace, ukládání, kompostování Víceúčelová plocha Čehovice Novosady 616 Němčice nad Hanou pozemek 6296/1 Tomáš Abrahámek Boskovická 48 Valdemar Klich Prostějov Biologická dekontaminace, ukládání, kompostování Sběrové místo Ukládání, zpracování anorganického odpadu široké spektrum odpadů široké spektrum odpadů široké spektrum odpadů široké spektrum odpadů Stavební odpad Kostelecká 55 Prostějov Zpracování autovraků Autovraky Joštovo náměstí Plumlov Sběrové místo Kovy, sklo, plasty... Prostějov Sběrové místo Kovy, papír Vladimír Menšík Smrţice Smrţice Sběrové místo Kovy, papír Zuzana Šulcov Za Branou 346 Kostelec na Hané Sběrové místo Zdroj: Databáze zařízení pro nakládání s odpadem - Krajský úřad Olomouckého kraje Kovy, sklo, plasty... 62

63 Staré ekologické zátěţe V rámci informačního systému, který provozuje společnost MŢP, jsou na území SO ORP Prostějov evidovány tyto staré ekologické zátěţe: Tabulka č : Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) Obec Název lokality Zdroj dat Obec Název lokality Zdroj dat Alojzov Papírna Aloisov MŢP, reporting Plumlov skládka Hamry databáze SEKMskládky ČGS Biskupice skládka Biskupice, Dily databáze SEKMskládky ČGS Plumlov skládka Plumlov databáze SEKMskládky ČGS Buková skládka Bukova databáze SEKMskládky Prostějov BENZINA, a.s. ČS MŢP, reporting ČGS PHM -Drţovice Čechy pod Kosířem skládka Cechy pod Košírem databáze SEKMskládky ČGS Prostějov DT výhybkárna a mostárna a.s. databáze SEKM, úkol FNM Čelechovice na Hané Hl skládka Celechovice na Han e databáze SEKMskládky ČGS Dětkovice DIAMO, s. p., Stráţ pod Ralskem Ministerstvo obrany Dobromilice Lom databáze SEKM, úkol OODp Dobromilice skládka databáze SEKMskládky Dobromilice ČGS Dobromilice Skládka ŢPSV + databáze SEKM, obce úkol OODp Drahany skládka Drahany databáze SEKMskládky ČGS Hrubčice skládka Hrubčice databáze SEKMskládky ČGS Klenovice na skládka databáze SEKMskládky Hané Klenovice na Hane ČGS Kostelec na skládka databáze SEKMskládky Hané Kostelec na Hané ČGS Kralice na skládka databáze SEKMskládky Hané Kralice na Hané ČGS Myslejovice skládka Myslejovice databáze SEKMskládky ČGS Němčice nad skládka Němčice databáze SEKMskládky Hanou nad Hanou ČGS Olšany u skládka Olšany u databáze SEKMskládky Prostějova Prostějova ČGS Otaslavice skládka Otaslavice databáze SEKMskládky ČGS Pěnčín skládka Penčín databáze SEKMskládky Zmola ČGS Pivín skládka Pivín,Ţleby databáze SEKMskládky ČGS Zdroj: Data ÚAP, MŢP Prostějov FTL - First Transport Lines, a.s. MŢP - OVSS Prostějov HŢP - Sluţby a.s. Prostějov databáze SEKM, úkol FNM Prostějov JMP Prostějov databáze SEKM, úkol FNM Prostějov Skládka TS databáze SEKM, úkol OODp Prostějov VZ Ministerstvo obrany Prostějovič ky skládka Krumsín,Za humny databáze SEKMskládky ČGS Prostějovič skládka databáze SEKMskládky ky Prostějovičky ČGS Protivanov skládka Protivanov databáze SEKMskládky ČGS Ptení skládka Pteni databáze SEKMskládky ČGS Slatinky skládka Slatinky databáze SEKMskládky ČGS Stařechovic skládka Sluţín databáze SEKMskládky e Za hliníky ČGS Stařechovic skládka Stařechovice databáze SEKMskládky e u farmy ČGS Tištín skládka Tištín databáze SEKMskládky ČGS Určice skládka databáze SEKMskládky Určice,Skalice ČGS Vřesovice skládka Vresovice databáze SEKMskládky ČGS Ţeleč skládka Ţeleč databáze SEKMskládky ČGS 63

64 Obrázek č : Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Prostějov (k roku 2008) Zdroj: Data ÚAP,MŢP 64

65 3.3.3 Další hygienické závady území Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku (viz téţ téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Páteřní komunikací SO ORP Prostějov je rychlostní silnice R46 (Vyškov D1 Prostějov Olomouc), která prochází Prostějovem a zajišťuje tranzitní dopravu mezi Ostravou a Prahou, a která se výraznou měrou podílí na emisích látek znečišťujících ovzduší. Jiţní částí SO ORP je vedena dálnice D1. Dalšími významnými komunikacemi jsou silnice II/150, II/366, II/377 a II/378, II/449, II/367, II/434, II/433, II/430. Uvedené komunikace jsou doplněny sítí silnic III. třídy a místními komunikacemi. Viz rovněţ téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Podle sčítání dopravy z roku 2005 ( přesahuje celoroční průměrná intenzita dopravy na rychlostní komunikaci R vozidel za 24h (sčítací úseky , , , Dalším úsekem s vysokou intenzitou dopravy je na II/150 na výjezdu z Prostějova před odbočkou na II/377. Na významných komunikacích v širším centru Prostějova se průměrná denní intenzita dopravy pohybuje na úrovni od 6000 (II/433) do (II/150) vozidel. Na ostatních komunikacích SO ORP (s výjimkou D1, resp. I/47) jsou průměrné denní intenzity dopravy podstatně niţší. Vysoká intenzita silniční dopravy především na R46 a na poměrně husté silniční síti zaústěné do širší oblasti města Prostějova je příčinou četných hygienických závad. Území v bezprostřední blízkosti významných liniových zdrojů jsou ovlivněna zvýšenými hodnotami emisí látek znečišťujících ovzduší a zvýšenou hladinou hluku. Míra ovlivnění území (resp. obyvatel) je závislá na intenzitě dopravy a její organizaci (plynulosti), sloţení dopravního proudu (podíl těţké nákladní dopravy), technickými parametry komunikací, umístění v terénu či zástavbě a existujícími opatřeními na sniţování negativních vlivů dopravy (zeleň, protihlukové stěny atp.). Strategická hluková mapa silnic a ţeleznic je k dispozici na adrese: a strategické mapy hlavních silnic (2007) jsou dostupné na adrese Ministerstva zdravotnictví Lékařské i statistické studie dokazují, ţe hluk má značně nepříznivý vliv na lidské zdraví, na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové sníţení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, sníţení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Hluk nad 65 db je lékaři uváděn jiţ jako dlouhodobě nesnesitelný, který prokazatelně při dlouhodobé expozici poškozuje zdraví lidí. Subjektivně na základě předpokladu lineární závislosti hlukové a imisní zátěţe k intenzitě dopravy a podle dostupných strategických hlukových map (viz následující obrázky) byly vytipovány obce v blízkosti významných komunikací, na jejichţ území lze za nepříznivých rozptylových podmínek a v době dopravních špiček očekávat negativní působení emisí a hluku z dopravy na kvalitu ţivota obyvatel: Prostějov (R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice), obce na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, Vranovice- Kelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a nejspíše také Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367). K problematicce hodnocení vlivu dálnice D1 na emisní a hlukovou zátěţ obyvatel nejsou k dispozici potřebná data ze sčítání dopravy. S dokončením dálnice D1 (D47) a převzetím tranzitní dopravy z R46 se intenzita dopravy na D1 bude dále zvyšovat. 65

66 Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db Zdroj: Obrázek č : Hladiny hlukového ukazatele Ldvn (den-večer-noc) v db detail Prostějov Zdroj: 66

67 Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) (podle dat ČGS mapa radonového indexu z geologického podloţí) Radon můţe pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichţ základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich pouţití z minulosti jsou známy a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší neţ z geologického podloţí. Rovněţ v podzemních zdrojích pitné vody jsou v současnosti prováděna měření koncentrace radonu a následné odradonování a proto je malá pravděpodobnost, ţe by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloţí. Migrace radonu z místa jeho vzniku (horninové prostředí) k povrchu je závislá na řadě klimatických a pedologických faktorů ( Většina území ve střední a východní části SO ORP spadá do přechodné kategorie radonového indexu z geologického podloţí (radonové riziko). Střední kategorie radonového indexu z geologického podloţí se vyskytuje spíše v západní a jihozápadní části území SO ORP na území obcí Alojzov, Bílovice-Lutotín, Bousín, Buková, Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Drahany, Hluchov, Krumsín, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Ohrozim, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Plumlov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Slatinky, Stařechovice, Vincencov, Vícov či Zdětín. Vysoká kategorie radonového indexu nebyla na území SO ORP lokalizována. Zvýšené riziko pronikání radonu z geologického podloţí je podél tektonických jevů. Podrobná mapa radonového indexu je k dispozici na Určení kategorie radonového indexu v lokálním měřítku (stavební pozemky) však není moţné provádět odečtením z mapy jakéhokoliv měřítka, ale pouze měřením radonu v podloţí na konkrétním místě tak, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky. Ochranná pásma leteckých staveb Na jihovýchodním okraji Prostějova se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Prostějov s travnatým povrchem a přibliţně 7 km severozápadně od centra Prostějova u obce Mostkovice se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Stichovice a zpevněná plocha pro sportovní létající zařízení Brodek u Prostějova. Významný negativní vliv zmíněných zařízení na hygienu ţivotního prostředí (hluková zátěţ) v SO ORP Prostějov není vzhledem k účelu jejich vyuţití (sportovní letiště) předpokládán. Nejbliţší významná letiště vně území SO ORP jsou veřejné mezinárodní letiště Olomouc a veřejné vnitrostátní letiště Vyškov a neveřejné mezinárodní letiště Přerov. Podle územně analytických podkladů jsou na území SO ORP vyhlášena ochranná pásma stavby pro letecký provoz, vzletové a přistávací dráhy a vzletového a přibliţovacího prostoru (viz následující obrázek). 67

68 Obrázek č : Ochranná pásma leteckých staveb a letového provozu na území SO ORP Prostějov. Zdroj dat: Územně analytické podklady. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) 68

69 3.3.4 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení sloţité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrţeny na základě poţadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru 69

70 Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navrţených indikátorů na území SO ORP v roce 2006 Obec SO ORP Prostějov Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Alojzov Bedihošť Bílovice-Lutotín Biskupice Bousín Brodek u Prostějova Buková Čehovice Čechy pod Kosířem Čelčice Čelechovice na Hané Dětkovice Dobrochov Dobromilice Doloplazy Drahany Drţovice Dřevnovice Hluchov Hradčany-Kobeřice Hrdibořice Hrubčice Hruška Ivaň Klenovice na Hané Klopotovice Kostelec na Hané Koválovice-Osíčany Kralice na Hané Krumsín Laškov Lešany Malé Hradisko Mořice Mostkovice Myslejovice Němčice nad Hanou Nezamyslice Niva Obědkovice Ohrozim Olšany u Prostějova

71 Obec SO ORP Prostějov Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Ondratice Otaslavice Otinoves Pavlovice u Kojetína Pěnčín Pivín Plumlov Prostějov Prostějovičky Protivanov Přemyslovice Ptení Rozstání Seloutky Skalka Slatinky Smrţice Srbce Stařechovice Stínava Tištín Tvorovice Určice Víceměřice Vícov Vincencov Vitčice Vranovice-Kelčice Vrbátky Vrchoslavice Vřesovice Výšovice Zdětín Ţeleč Zdroj dat: ČHMÚ,

72 Indikátory stavu odpadového hospodářství Jedním z indikátorů, které charakterizují stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive vyuţití. Indikátory pro odpadové hospodářství byly tedy zvoleny následující: - Průměrná produkce komunálního odpadu kg/osoba.rok -1 - Míra separace komunálního odpadu - % Hodnocení průměrné produkce komunálního odpadu je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udrţitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Hodnocení indikátoru průměrné produkce komunálního odpadu: -2 nad 430 kg/os. rok ,9 kg/os. rok ,9 kg/os. rok ,9 kg/os. rok -1 2 pod 250 kg/os. rok -1 Poţadovaná míra recyklace (která má k separaci přímý vztah) KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla tedy pouţita míra separace, jeţ je vyhodnocena na níţe uvedené škále. Hodnocení indikátoru míry separace komunálního odpadu: % míra separace -1 5,01 10 % míra separace 0 10,01 25 % míra separace 1 25,01 50 % míra separace 2 míra separace nad 50% Současný stav vyjádřený pomocí těchto prvních dvou indikátorů je zachycen v následující tabulce. Problémem je, ţe u přibliţně třetiny obcí nebyly zaslány údaje o evidenci komunálního odpadu v jednotlivých obcích. Z tohoto důvodu jsou i do celkového hodnocení SO ORP zahrnuty údaje z těchto obcí. 72

73 Tabulka č : Produkce KO a míra separace na území SO ORP Prostějov v roce 2007 Obec Mnoţství KO (t) Kg/os. rok Hodnocení indikátoru Počet obyvatel (2007) Míra separace (%) Hodnocení indikátoru Alojzov x 229 x x x x Bedihošť x 1031 x x x x Bílovice-Lutotín x 517 x x x x Biskupice x 258 x x x x Bousín x 122 x x x x Brodek u 223, , ,44 0 Prostějova Buková 83, , ,06 0 Čehovice 21, ,68 x 79,55 x Čechy pod x 1025 x x x x Kosířem Čelčice 140, ,05 1 6,04-1 Čelechovice na 240, ,46 2 9,26-1 Hané Dětkovice 68, ,16 2 0,00-2 Dobrochov 33, , ,99 1 Dobromilice 140, , ,85 0 Doloplazy x 541 x x x x Drahany x 518 x x x x Drţovice x 1281 x x x x Dřevnovice x 491 x x x x Hluchov 96, ,35 1 5,33-1 Hradčany- 88, , ,35 0 Kobeřice Hrdibořice 82, , ,38 0 Hrubčice x 807 x x x x Hruška x 257 x x x x Ivaň 136, ,46 1 3,23-2 Klenovice na 246, , ,88 0 Hané Klopotovice 53, ,76 2 7,13-1 Kostelec na 912, ,32 0 8,94-1 Hané Koválovice- 58, , ,71 0 Osíčany Kralice na Hané 445, , ,41 0 Krumsín 206, ,66 0 8,60-1 Laškov 173, , ,12 0 Lešany 10, ,43 x 72,35 x Malé Hradisko 98, , ,00 0 Mořice x 471 x x x x Mostkovice 852, , ,51 0 Myslejovice x 639 x x x x Němčice nad x 2176 x x x x Hanou Nezamyslice 283, ,12 2 9,

74 Obec Mnoţství KO (t) Počet obyvatel (2007) Kg/os. rok Hodnocení indikátoru Míra separace (%) Hodnocení indikátoru Niva 67, , ,14 0 Obědkovice x 264 x x x x Ohrozim 117, ,12 1 9,44-1 Olšany u x 1488 x x x x Prostějova Ondratice 61, ,84 2 8,20-1 Otaslavice 221, , ,09 0 Otinoves x 298 x x x x Pavlovice u x 253 x x x x Kojetína Pěnčín x 752 x x x x Pivín x 709 x x x x Plumlov 845, ,60 0 7,21-1 Prostějov 14840, , ,07 0 Prostějovičky 72, ,93 1 8,99-1 Protivanov 226, ,76 2 4,01-2 Přemyslovice 336, ,66 1 0,00-2 Ptení 227, ,85 2 8,90-1 Rozstání 111, , ,46 1 Seloutky 90, , ,07 0 Skalka x 237 x x x x Slatinky 101, , ,79 0 Smrţice 499, ,03 0 8,53-1 Srbce x 80 x x x x Stařechovice 122, , ,78 0 Stínava x 148 x x x x Tištín 107, , ,89 0 Tvorovice x 314 x x x x Určice 225, , ,71 0 Víceměřice 71, , ,27 0 Vícov 210, ,88-2 5,05-1 Vincencov x 87 x x x x Vitčice x 169 x x x x Vranovice- x 611 x x x x Kelčice Vrbátky 461, , ,65 0 Vrchoslavice 128, ,93 2 5,96-1 Vřesovice 85, , ,36 0 Výšovice x 476 x x x x Zdětín x 306 x x x x Ţeleč 135, , ,41 0 Celkem 24061, ,1 1 15,51 0 Zdroj: Městský úřad Prostějov a ČSÚ, 2007 Pozn.: Obce, u které nejsou k dispozici údaje z evidence, jsou označeny kříţkem a nebyly zahrnuty do celkového výpočtu. V celkovém hodnocení jednotlivých pilířů je jim poté přiřazena hodnota 0. Obce 74

75 Čehovice a Lešany jsou označeny červeně, neboť vzhledem k u nich uvedených údajů se dá předpokládat chyba v evidenci a nepřesnost dat. Obrázek č : Produkce komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Zdroj: Městský úřad Prostějov a ČSÚ,

76 Obrázek č : Míra separace komunálního odpadu v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Zdroj: Městský úřad Prostějov a ČSÚ, 2007 Zjištěná hodnota průměrná produkce komunálního odpadu v SO ORP Prostějov byla v roce ,1 kg/os.rok. Znamená to, ţe produkce komunálního odpadu je významně niţší, neţ je průměr ČR. Zároveň úroveň produkce KO splňuje (s výjimkou obcí Hrdibořice, Mostkovice a Vícov) poţadavek 340 kg/os.rok, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého SO ORP přibliţně 15,5 %, je tedy o něco vyšší neţ na většině území ČR, avšak je niţší neţ je poţadavek vycházející ze Strategie udrţitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra recyklace (která ze separace vychází) komunálního odpadu (respektive materiálového vyuţití odpadu) 50 %. Produkce odpadu a míra separace se liší v rámci jednotlivých obcí. Nejvyšší míry separace (mimo obcí Čehovice a Lešany) je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). 76

77 3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro PM 10, SO 2, NO 2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen a kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví ani imisní limit pro SO 2 na ochranu ekosystémů a vegetace. Produkce komunálního odpadu ve většině obcí je oproti republikovému průměru nízká a splňuje poţadavky POH ČR. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je mírně nadprůměrná. Nejvyšší míry separace je dosaţeno u obcí Dobrochov, Klenovice na Hané, Hradčany-Kobeřice, Kralice na Hané, Rozstání a Seloutky (všude přes 20 %). V Prostějově jsou pro sníţení zatěţe ovzduší z provozu městské dopravy nasazeny autobusy na zemní plyn. Město Prostějov má zpracovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší. PŘÍLEŢITOSTI Budování moderní dopravní infrastruktury - zvyšování plynulosti dopravy a výstavba obchvatů měst a obcí, včetně dokončení dálnice D1, které přinese sníţení dopravy na R 46. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro sníţení prašnosti v ovzduší i hluku. Vyuţívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Sanace starých ekologických zátěţí, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku). SLABÉ STRÁNKY Na části území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM 10 (57% území 24h a 2% roční limit), ozonu (96 % území) a BaP (9 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) a na 4% imisní limit pro NO x stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Vysoká intenzita silniční dopravy především na R46 a na poměrně husté silniční síti zaústěné do širší oblasti města Prostějova je příčinou zvýšené emisní a hlukové zátěţe obyvatel. Značná část automobilové dopravy se uskutečňuje v blízkosti centra města Prostějova - rychlostní komunikace R 46 a silnice II/150. Na většině území SO ORP jsou vyhlášena ochranná pásma stavby pro letecký provoz, vzletové a přistávací dráhy a vzletového a přibliţovacího prostoru. Řada lokalit je vedených jako stará ekologická zátěţ. Řada obcí nezasílá výpisy z evidence komunálního odpadu. HROZBY Intenzifikace silniční dopravy na významných komunikacích (R46, silnice II/150) můţe dále zvyšovat zátěţ obyvatelstva nadměrnými emisemi a hlukem. Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku pouţívání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Vlivem intenzivní zemědělské činnosti a větrné eroze můţe docházet k výskytu zvýšeného mnoţství prachu z orné půdy, nezpevněných ploch areálů a místních komunikací na okrajích obcí. Omezení vyuţití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěţí. Zefektivnění systému sběru odpadu a bioodpadu vybudování sběrného místa, kompostárny a dalších zařízení s vyuţitím prostředků z evropských fondů. 77

78 3.3.6 Problémy k řešení V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat vznik nových průmyslových zón a zváţit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování nebo přeloţek komunikací, logistických center a aktivit indukujících další dopravu. Prioritou jsou sídelní oblasti města Prostějova a obce ve východní části SO ORP. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem sníţení imisní zátěţe obyvatel především tranzitní nákladní dopravou (odvedení dopravy z centra města Prostějov změnou trasování silnice II/150, vnější obchvat města, dokončení dálnice D1, a sníţení dopravní zátěţe na R46. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje definují plochy a koridory nadmístního významu pro obchvaty a přeloţky silnic na území obcí Kostelec na Hané, Smrţice, Ohrozim, Vícov, Protivanov, Malé Hradisko, Bedihošť, Kralice na Hané, Hrubčice, Čelčice, Klenovice na Hané. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z provozu stávající dopravní infrastruktury na území Prostějova - R46, II/150, vnitřní okruh centra, Kostelecká, Plumlovská, Brněnská, Olomoucká, Svatoplukova, Čechovice, Ţešov, Vrahovice, na území obcí na R46: Olšany u Prostějova, Drţovice, Vranovice-Kelčice, Dobrochov, Brodek u Prostějova a Mostkovice (II/150, II/377), Kostelec na Hané (II/366) a Bedihošť (II/367): Pro zvýšení plynulosti setrvávající dopravy, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy, instalovat moderní dopravní signalizaci, nahradit klasické křiţovatky křiţovatkami okruţními (kruhovými objezdy) a mimoúrovňovými. V blízkosti významných komunikací zváţit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Omezení individuální automobilové dopravy v intravilánu Prostějova spojené s realizací moderních systémů hromadné dopravy, vybudováním systémů park and ride a park and go a také zlepšením nabídky parkovacích stání doplněných o telematická zařízení, budování pěších zón. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční či ţelezniční dopravou (Prostějov). Zajistit dostatečné plochy pro zvýšení lesnatosti a výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na ţivotní prostředí (např. zachycení a sníţení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Zajistit územní rezervy pro plynofikaci, přestoţe v současné době není plynofikace díky nezájmu obyvatel řešením a potenciál ve sníţení emisí spočívá spíše v modernizaci spalovacích zařízení domácností (kotlů), sníţení spotřeby energie (zateplení) a vyuţívání obnovitelných zdrojů energie (solární energie). Z hlediska územního plánování je však důleţité podporovat územní potřeby výstavby veřejné technické infrastruktury s delším časovým horizontem, s ohledem na nepředvídatelný cenový vývoj energií. Identifikace starých ekologických zátěţí a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické poţadavky. 78

79 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin sniţování početnosti volně ţijících druhů rostlin a ţivočichů, které můţe vést aţ k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můţeme v podmínkách střední Evropy povaţovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez Chráněná území v SO ORP Prostějov V řešeném území se vyskytují menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Do severní části zasahuje přírodní park Velký Kosíř, jehoţ hlavní cílem je ochrana krajinného rázu okolí vrchu stejného jména v Drahanské vrchovině (přesah do sousedního SO ORP Olomouc). PR Andělova zmola předmětem ochrany je doubrava s podrostem mechů a lišejníků. Rozloha 37,40 ha, obec Čechy pod Kosířem. PR Blátka - Lokalita řady chráněných druhů rostlin. Rozloha 83,5 ha, obec Určice, Vincencov, Vranovice-Kelčice. PP Brániska - Travnatá step s řadou významných druhů. Rozloha 1,4254 ha, obec Plumlov. PP Brus - Zalesněná stráň s teplomilnou květenou. Rozloha 42,1299 ha, obec Stařechovice. PR Bučina u Suché louky - Zbytek přirozené bučiny ve smrkové monokultuře. Rozloha 15,49 ha, obec Buková. PP Čubernice - Suťový svah se stepní vegetací. Rozloha 1,2 ha, obec Ohrozim. PP Dolní vinohrádky - Ostrůvek teplomilné květeny (lýkovec vonný aj.). Rozloha ha, obec Prostějov, katastrální území Čechovice-Záhoří. PP Hamerská stráň - Křovinatá stráň s teplomilnými společenstvy. Rozloha 0,57 ha, obec Plumlov, katastrální území Hamry. NPP Hrdibořické rybníky - Několik rybníků s porosty rákosin - refugium obojţivelníků a avifauny. Rozloha 37,088 ha, obec Hrdibořice. PR Kněţí hora - Ostrůvek teplomilné a vlhkomilné květeny. Rozloha 8,4656 ha, obec Krumsín. PP Kopaniny - Lokalita hořečku brvitého, refugium obojţivelníků. Rozloha 9,0441 ha, obec Ondratice. PP Kozí horka - Zbytek travnaté stepi s teplomilnou květenou. Rozloha 0,1772 ha, obec Plumlov, katastrální území Soběsuky u Plumlova. PP Louky pod Skalami - Mokřadní ostřicové louky s bohatou květenou. Rozloha 2,5513 ha, obec Protivanov. PP Na hůrkách - Pastviny s bohatou teplomilnou květenou. Rozloha 3,9324 ha, obec Bílovice-Lutotín, Lešany. 79

80 PP Návesní niva - Podmáčené louky s bohatou květenou a zvířenou (obojţivelníci). Rozloha 0,8525 ha, obec Niva. PP Nebeský rybník - Zarostlý rybník, útočiště vodního ptactva a obojţivelníků. Rozloha 5,8748 ha, obec Drahany. PP Nivské louky - Mokřady s vlhkomilnou flórou a faunou. Rozloha 7,6175 ha, obec Niva. PP Pavlečkova skála - Ostrůvek stepní květeny, hlavně koniklec velkokvětý. Rozloha 1,2801 ha, obec Plumlov, katastrální území Ţárovice. PP Pod liščím kupem - Ostřicová lada s bohatým porostem prstnatce májového. Rozloha 1,4433 ha, obec Buková. PP Pod Obrovou nohou - Pestrá mozaika luk, pastvin a lesíků se suchomilnou květenou a bohatou avifaunou. Rozloha 28,8561 ha, obec Otaslavice. PP Pod panským lesem - Vlhká louka s hojným výskytem upolínu evropského. Rozloha 0,8062 ha, obec Malé Hradisko. PP Pod zápovědským kopcem - Úsek meandrujícího toku Romţe se zachovalými břehovými porosty. Rozloha 13,6792 ha, obec Kostelec na Hané. PP Prameniště Hamerského potoka U velké jedle - Komplex lesních pramenišť s porosty olše a vlhkomilného podrostu. Rozloha 5 ha, obec Buková. PP Rašeliniště v Klozovci - Lesní rašeliniště s porosty rašeliníku a ostřic. Rozloha 1,7423 ha, obec Buková. NPP Růţičkův lom - Významná paleontologická lokalita. Rozloha 1,3201 ha, obec Čelechovice na Hané. PR Skály - Vitální bučina s klenem a smrkem. Rozloha 4,85 ha, obec Protivanov. PR Skelná huť - Mokré louky se vzácnou květenou. Rozloha 19,0375 ha, obec Protivanov. NPP Státní lom - Naleziště devonských fosilií. Rozloha 0,5712 ha, obec Čelechovice na Hané. PP Studený kout - Lokalita mravenišť (Formica rufa). Rozloha 5,266 ha, obec Slatinky. PR Terezské údolí - soubor biotopů, tvořený menadrující říčkou Šumicí v inverzním zaříznutém údolí, luční nivou, údolními jasanoolšovými luhy a teplomilnou rozvolněnou doubravou na jiţních svazích údolí s populacemi ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Rozloha celkem 85,9229 ha, v řešeném SO ORP pouze 1,6 ha v obci Laškov. PP Údolí Velké Hané - Říční údolí, refugium obojţivelníků, plazů a ptactva. Rozloha 31,9280 ha, obec Drahany, Otinoves. PP U ţlíbku - Louka s cenným společenstvem hořečku českého na acidofilních suchých trávnících svazu Violion caninae. Rozloha 1,5843 ha, obec Protivanov. PP Vápenice - Území po těţbě vápence s druhově botahými xerotermními trávníky, lesíky, populace vzácných a ohroţených druhů rostlin. Rozloha 19,0208 ha, obec Slatinky. PR Vitčický les - Smíšený listnatý les s bohatým bylinným patrem. Rozloha 96,5 ha, obec Vitčice. PP Za hrnčířkou - Lokalita vzácného lnu ţlutého. Rozloha 0,9585 ha, obec Ohrozim. EVL Čechy pod Kosířem - lokalita vrápence malého. Rozloha ha, obec Čechy pod Kosířem. EVL Hrdibořické rybníky - lokalita matizny bahenní. Rozloha 39,6213 ha, obec Hrdibořice. EVL Kosíř-Lomy - lokalita přástevníka kostivalového, polopřirozené suché tráníky a facie křovin na vápnitých podloţích, extenzivní sečené louky níţin aţ podhůří, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů. Rozloha 28,0752 ha, obec Čelechovice na Hané, Slatinky, Stařechovice. EVL Ohrozim-Horka - lokalita čolka velkého. Rozloha 0,0921 ha, obec Ohrozim. EVL Otaslavice-kostel - lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,0648 ha, obec Otaslavice. EVL Protivanov - lokalita modráska bahenního. Rozloha 2,3 ha, obec Protivanov. EVL Stráň nad Huťským potokem - lokalita hořečku českého. Rozloha 0,8037 ha, obec Protivanov. EVL Vápenice - polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podloţích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště, lokalita přástevníka kostivalového, koniklece velkokvětého. Rozloha 23,8584 ha, obec Slatinky. EVL Za hrnčířkou - lokalita koniklece velkokvětého. Rozloha 3,72 ha, obec Ohrozim, Vícov. 80

81 Tabulka č : Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Prostějov (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obce EVL MZCHÚ (vně EVL) CHÚ celkem Rozloha obce (ha) Podíl plochy chr. území v % Alojzov 0,00 464,31 0,0 Bedihošť 0,00 644,76 0,0 Bílovice-Lutotín 1,79 1,79 685,98 0,3 Biskupice 0,00 413,84 0,0 Bousín 0,00 342,67 0,0 Brodek u Prostějova 0,00 610,72 0,0 Buková 21,57 21, ,98 1,2 Čehovice 0,00 713,49 0,0 Čechy pod Kosířem 0,39 8,62 9,01 919,25 1,0 Čelčice 0,00 492,76 0,0 Čelechovice na Hané 15,74 15,74 729,80 2,2 Dětkovice 0,00 533,21 0,0 Dobrochov 0,00 252,82 0,0 Dobromilice 0,00 793,66 0,0 Doloplazy 0,00 291,89 0,0 Drahany 16,97 16,97 610,10 2,8 Drţovice 0,00 752,86 0,0 Dřevnovice 0,00 380,24 0,0 Hluchov 0,00 541,38 0,0 Hradčany-Kobeřice 0,00 690,59 0,0 Hrdibořice 39,62 39,62 376,16 10,5 Hrubčice 0,00 833,18 0,0 Hruška 0,00 449,71 0,0 Ivaň 0,00 730,93 0,0 Klenovice na Hané 0,00 803,65 0,0 Klopotovice 0,00 533,62 0,0 Kostelec na Hané 13,79 13, ,33 1,0 Koválovice-Osíčany 0,00 442,68 0,0 Kralice na Hané 0, ,69 0,0 Krumsín 8,29 8,29 583,39 1,4 Laškov 0, ,53 0,0 Lešany 1,28 1,28 550,22 0,2 Malé Hradisko 0,87 0,87 677,30 0,1 Mořice 0,00 450,88 0,0 Mostkovice 0,00 835,25 0,0 Myslejovice 0,00 679,45 0,0 Němčice nad Hanou 0, ,86 0,0 Nezamyslice 0,00 734,28 0,0 Niva 7,75 7, ,96 0,6 Obědkovice 0,00 256,91 0,0 Ohrozim 3,4 2,55 5,95 631,79 0,9 Olšany u Prostějova 0, ,05 0,0 Ondratice 11,4 11,40 320,15 3,6 Otaslavice 0,06 36,62 36,68 767,81 4,8 Otinoves 40,32 40,32 953,99 4,2 Pavlovice u Kojetína 0,00 521,33 0,0 Pěnčín 0,00 527,84 0,0 Pivín 0,00 694,00 0,0 81

82 Obce EVL MZCHÚ (vně EVL) CHÚ celkem Rozloha obce (ha) Podíl plochy chr. území v % Plumlov 3,78 3, ,10 0,3 Prostějov 0, ,92 0,0 Prostějovičky 0,00 305,40 0,0 Protivanov 3,11 39,7 42, ,66 2,3 Přemyslovice 0, ,17 0,0 Ptení 0, ,37 0,0 Rozstání 0, ,83 0,0 Seloutky 0,00 714,49 0,0 Skalka 0,00 174,74 0,0 Slatinky 36,11 5,49 41,60 803,51 5,2 Smrţice 0, ,82 0,0 Srbce 0,00 157,25 0,0 Stařechovice 36,65 36,65 656,73 5,6 Stínava 0,00 445,33 0,0 Tištín 0,00 826,23 0,0 Tvorovice 0,00 370,47 0,0 Určice 3,59 3, ,81 0,3 Víceměřice 0,00 335,48 0,0 Vícov 0,42 0,42 595,70 0,1 Vincencov 7,2 7,20 116,94 6,2 Vitčice 97,24 97,24 462,77 21,0 Vranovice-Kelčice 57,58 57,58 789,95 7,3 Vrbátky 0, ,85 0,0 Vrchoslavice 0,00 339,43 0,0 Vřesovice 0,00 618,61 0,0 Výšovice 0,00 590,02 0,0 Zdětín 0,00 532,63 0,0 Ţeleč 0,00 809,15 0,0 SO ORP Prostějov 98,85 423,05 521, ,61 0,9 Zdroj: ÚAP, EKOTOXA, s.r.o., 2008 Pozn: Při výpočtu je započítána plocha zvláště chráněného území jen jednou. Pokud tedy leţí ve větším ZCHÚ ještě jedno nebo i několik menších zvláště chráněných území, jejich plochy se uţ do výpočtu nepočítají. Do výpočtu zvláště chráněných území nebyly započítány přírodní parky. Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Prostějov jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území typu evropsky významná lokalita, přírodní rezervace a přírodní památka. Jejich největší koncentrace je v severozápadní polovině ORP, jihovýchodní polovina má chráněných území poměrně málo. Největší plochu zaujímá sice přírodní park Velký Kosíř, ten však nefiguruje ve výpočtech, neboť se nejedná o zvláště chráněné území. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch má obec Vitčice (21%) a to díky PR Vitčický les, která se celá rozkládá na ploše této obce. Další obcí v pořadí je obec Hrdibořice, kde 10,5% území obce zaujímá EVL Hrdibořické rybníky, která je zároveň také Národní přírodní památkou stejného názvu. Další obce mají sice nízký podíl zvláště chráněných území ve srovnání s ČR, ovšem z pohledu prostějovského ORP patří mezi hodnotné. Jsou jimi obce Vranovice-Kelčice (7,3%), Vincencov (6,2%), Stařechovice (5,6%), Slatinky (5,2%), Otaslavice (4,8%), Otinoves (4,2%) a Ondratice (3,6%). V dalších 15 obcích se ZCHÚ vyskytují, i kdyţ jen malou plochou Bílovice-Lutotín, Buková, Čechy pod Kosířem, Čelechovice na Hané, Drahany, Kostelec na Hané, Krumsín, Laškov, Malé Hradisko, Niva, Ohrozim, Plumlov, Protivanov, Určice a Vícov. V řešeném SO ORP existuje 50 obcí, kde se chráněné území nevyskytuje ţádné. Jsou jimi všechny obce z celkem 75, které nebyly výše v textu jmenovány. 82

83 Obrázek č : Chráněná území přírody Zdroj: vrstvy ÚAP,

84 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváţenosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. ţe se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protoţe potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální vyuţívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umoţňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně vyuţívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně vyuţívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běţná kulturní krajina, v níţ jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obec KES Obec KES Alojzov 2,70 Niva 1,37 Bedihošť 0,07 Obědkovice 0,05 Bílovice-Lutotín 0,30 Ohrozim 0,12 Biskupice 0,08 Olšany u Prostějova 0,03 Bousín 0,38 Ondratice 0,21 Brodek u Prostějova 0,10 Otaslavice 0,21 Buková 3,23 Otinoves 0,20 84

85 Obec KES Obec KES Čehovice 0,06 Pavlovice u Kojetína 0,04 Čechy pod Kosířem 0,47 Pěnčín 0,31 Čelčice 0,04 Pivín 0,07 Čelechovice na Hané 0,08 Plumlov 0,50 Dětkovice 0,97 Prostějov 0,09 Dobrochov 0,06 Prostějovičky 0,36 Dobromilice 0,06 Protivanov 1,26 Doloplazy 0,07 Přemyslovice 0,82 Drahany 0,16 Ptení 1,99 Drţovice 0,08 Rozstání 1,34 Dřevnovice 0,06 Seloutky 0,84 Hluchov 0,57 Skalka 0,26 Hradčany-Kobeřice 0,06 Slatinky 1,06 Hrdibořice 0,21 Smrţice 0,05 Hrubčice 0,03 Srbce 0,06 Hruška 0,04 Stařechovice 0,13 Ivaň 0,04 Stínava 1,10 Klenovice na Hané 0,04 Tištín 0,06 Klopotovice 0,12 Tvorovice 0,07 Kostelec na Hané 0,18 Určice 0,07 Koválovice-Osíčany 0,05 Víceměřice 0,06 Kralice na Hané 0,04 Vícov 0,06 Krumsín 0,25 Vincencov 0,24 Laškov 1,38 Vitčice 0,37 Lešany 0,13 Vranovice-Kelčice 0,32 Malé Hradisko 1,01 Vrbátky 0,06 Mořice 0,05 Vrchoslavice 0,07 Mostkovice 0,24 Vřesovice 0,04 Myslejovice 0,44 Výšovice 0,04 Němčice nad Hanou 0,05 Zdětín 0,49 Nezamyslice 0,06 Ţeleč 0,05 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, údaje k SO ORP Prostějov 0,30 V SO ORP Prostějov se nachází 76 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,30). Jedná se o nadprůměrně vyuţívané území s jasným porušením přírodních struktur. V rámci ORP mají vůbec nejniţší ekologickou stabilitu 2 obce Hrubčice a Olšany u Prostějova (obě KES=0,03). Těsně za nimi (KES=0,04) následují obce Čelčice, Hruška, Ivaň, Klenovice na Hané, Kralice na Hané, Pavlovice u Kojetína, Vřesovice a Výšovice. Hrubčice mají na svém území z téměř 90% zemědělskou půdu, z toho 97,7% půdu ornou. Podíl lesa je minimální, tvoří pouze 0,09% z celkové plochy obce. Olšany u Prostějova jsou na tom podobně. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Buková (KES = 3,23). Na jejím území je malý podíl zemědělské půdy (27%) a vysoký podíl lesů (70%) z celkové rozlohy obce. Vysokou ekologickou stabilitu má ještě obec Alojzov (KES=2,70), kde je situace podobná. 85

86 3.4.3 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyváţené krajiny, v níţ je trvale zajištěna moţnost vyuţívání vyţadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udrţitelný ţivot". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Pro formulování celkové koncepce funkčního vyuţití území je aplikován nadregionální a regionální stupeň ÚSES, který tvoří základní rámec ekologické stability, od něhoţ se odvíjejí detailní ÚSES místní úrovně a na ně navazující projekty komplexních pozemkových úprav, revitalizací říčních systémů, lesní hospodářské plány, apod. Cílem je vytvoření územního systému ekologické stability jako vzájemně propojeného souboru přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Jako základní a závazný materiál byl pouţit územně technický podklad nadregionální a regionální ÚSES ČR (dále ÚTP NR R ÚSES ČR), který byl v roce 1996 vypracován Společností pro ţivotní prostředí Brno a schválen jako oborový dokument Ministerstva ţivotního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Údaje o ÚSESech byla pro krajský úřad Olomouckého kraje graficky přehledně zpracována a sjednocena do díla Generel nadregionálního a regionálního ÚSES Olomouckého kraje, zpracovatel AGERIS s r.o., V rámci této dokumentace byl zkoumán vztah mezi ÚSES a ÚPD, veškeré změny oproti ÚPD vyplývající z této dokumentace, byly zapracovány do přehledných tabulek, které se budou postupně zapracovávat do jednotlivých územně plánovacích dokumentací. Oproti vstupním datům byla upřesněna a jednoznačně vymezena většina skladebných částí NR a R ÚSES v kraji, coţ umoţní jejich konfrontaci s dalšími prvky a záměry v území a tím i minimalizaci. V rámci jednotlivých územně plánovacích dokumentací obcí je moţná mírná úprava jednotlivých prvků ÚSES (zejména lokálních biocenter vloţených do nadregionálních a regionálních biokoridorů). Výsledkem je i nová mapová vrstva NR+R ÚSES v datovém formátu shapefile. Generel by měl slouţit jako podklad pro další územní plánování na úrovni kraje a obcí Správní obvod ORP Prostějov je zemědělskou produkční krajinou. Územím však prochází řada významných nadregionálních a regionálních biokoridorů s biocentry. První nadregionální biokoridor přichází do řešeného území ze severu (v obci Čechy pod Kosířem) a vede k jihu, kde v obci Ondratice území opouští (pokračuje v SO ORP Vyškov). Na něm leţí regionální biocentra RBC Kosíř, RBC Brus, RBC Hluchovské údolí, RBC Ohrozimská horka, RBC Plumlovská obora, RBC Kněţí hora, RBC Háj a RBC Pod Obrovou nohou. Z tohoto hlavního nadregionálního biokoridoru vychází další dva NBK. První odbočka vychází z RBC Háj a vede přes RBC Předina do navrhovaného nadregionálního biocentra NBC Skalka. Z RBC Předina pokračuje jiţně regionální biokoridor. Druhá odbočka NBK začíná v RBC Hluchovské údolí a táhne se přes RBC Kluč a RBC Kluč-Kocouřina do nadregionálního biocentra NBC Vojenský. Toto biocentrum leţí celé v severní výběţku SO ORP Vyškov, je součástí vojenského výcvikového prostoru Dědice. Z něj pokračuje NBK po severní hranici přes RBC Bučina u Suché louky do RBC Pavlovský dvůr (jeho větší část leţí v sousedním SO ORP Boskovice). Z tohoto biocentra pokračuje NBK po západní hranici směrem k jihu. Na něm leţí RBC Skály a louka a RBC Skelná Huť. Z RBC Pavlovský dvůr vychází zároveň i regionální biokoridor, který vede přes obce Buková, Protivanov, Niva a Otinoves. Na něm leţí regionální biocentra RBC Preč, RBC Nivské louky a RBC Údolí Velké Hané. Významný regionální biokoridor se vine v severovýchodní části řešeného správního obvodu. Začíná v RBC Kosíř a pokračuje přes RBC Vápenice a RBC Drţovice do NBC Skalka. V obci Prostějov z něj na východ odbočuje RBK, který dále pokračuje po hranicích se sousedním SO ORP Olomouc. Na něm se vyskytují RBC Hrdibořice a RBC Biskupice. 86

87 Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: Vrstvy ÚAP,

88 3.4.4 Indikátory Jako první indikátor byl zvolen podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území (plochy ZCHÚ - viz kapitola Chráněná území). V České republice tvoří podíl plochy zvláště chráněných území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky ţivotního prostředí ČR pro roky ). Hodnocení indikátoru podíl plochy zvláště chráněných území na celkové ploše území : -2 pod 8 % nízký podíl - neudrţitelné ,9 % podprůměrný podíl - neudrţitelné ,9 % průměrný podíl % nadprůměrný podíl 2 nad 22 % vysoký podíl Jako druhý indikátor byl zvolen koeficient ekologické stability (bliţší informace - viz kapitola Koeficient ekologické stability krajiny). Hodnocení indikátoru je provedeno vlastní škálou. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní neudrţitelné -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní neudrţitelné 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Prostějov Obec Podíl plochy Hodnocení Hodnocení KES CHÚ (%) indikátoru indikátoru Alojzov 0,0-2 2,70 0 Bedihošť 0,0-2 0,07-2 Bílovice-Lutotín 0,3-2 0,30-2 Biskupice 0,0-2 0,08-2 Bousín 0,0-2 0,38-2 Brodek u Prostějova 0,0-2 0,10-2 Buková 1,2-2 3,23 1 Čehovice 0,0-2 0,06-2 Čechy pod Kosířem 1,0-2 0,47-1 Čelčice 0,0-2 0,04-2 Čelechovice na Hané 2,2-2 0,08-2 Dětkovice 0,0-2 0,97 0 Dobrochov 0,0-2 0,06-2 Dobromilice 0,0-2 0,06-2 Doloplazy 0,0-2 0,07-2 Drahany 2,8-2 0,16-2 Drţovice 0,0-2 0,08-2 Dřevnovice 0,0-2 0,06-2 Hluchov 0,0-2 0,57-1 Hradčany-Kobeřice 0,0-2 0,06-2 Hrdibořice 10,5-1 0,21-2 Hrubčice 0,0-2 0,03-2 Hruška 0,0-2 0,04-2 Ivaň 0,0-2 0,04-2 Klenovice na Hané 0,0-2 0,04-2 Klopotovice 0,0-2 0,12-2 Kostelec na Hané 1,0-2 0,18-2 Koválovice-Osíčany 0,0-2 0,

89 Obec Podíl plochy Hodnocení Hodnocení KES CHÚ (%) indikátoru indikátoru Kralice na Hané 0,0-2 0,04-2 Krumsín 1,4-2 0,25-2 Laškov 0,0-2 1,38 0 Lešany 0,2-2 0,13-2 Malé Hradisko 0,1-2 1,01 0 Mořice 0,0-2 0,05-2 Mostkovice 0,0-2 0,24-2 Myslejovice 0,0-2 0,44-1 Němčice nad Hanou 0,0-2 0,05-2 Nezamyslice 0,0-2 0,06-2 Niva 0,6-2 1,37 0 Obědkovice 0,0-2 0,05-2 Ohrozim 0,9-2 0,12-2 Olšany u Prostějova 0,0-2 0,03-2 Ondratice 3,6-2 0,21-2 Otaslavice 4,8-2 0,21-2 Otinoves 4,2-2 0,20-2 Pavlovice u Kojetína 0,0-2 0,04-2 Pěnčín 0,0-2 0,31-2 Pivín 0,0-2 0,07-2 Plumlov 0,3-2 0,50-1 Prostějov 0,0-2 0,09-2 Prostějovičky 0,0-2 0,36-2 Protivanov 2,3-2 1,26 0 Přemyslovice 0,0-2 0,82-1 Ptení 0,0-2 1,99 0 Rozstání 0,0-2 1,34 0 Seloutky 0,0-2 0,84-1 Skalka 0,0-2 0,26-2 Slatinky 5,2-2 1,06 0 Smrţice 0,0-2 0,05-2 Srbce 0,0-2 0,06-2 Stařechovice 5,6-2 0,13-2 Stínava 0,0-2 1,10 0 Tištín 0,0-2 0,06-2 Tvorovice 0,0-2 0,07-2 Určice 0,3-2 0,07-2 Víceměřice 0,0-2 0,06-2 Vícov 0,1-2 0,06-2 Vincencov 6,2-2 0,24-2 Vitčice 21,0 1 0,37-2 Vranovice-Kelčice 7,3-2 0,32-2 Vrbátky 0,0-2 0,06-2 Vrchoslavice 0,0-2 0,07-2 Vřesovice 0,0-2 0,04-2 Výšovice 0,0-2 0,04-2 Zdětín 0,0-2 0,49-1 Ţeleč 0,0-2 0,05-2 SO ORP Prostějov 0,9-2 0,

90 Z hlediska indikátoru chráněná území se SO ORP Prostějov jeví jako území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. Nejvyšší podíl zvláště chráněných ploch, 21% má obec Vitčice (hodnocení indikátoru 1). Je to díky PR Vitčický les, která se celá rozkládá na ploše této obce. Další obcí v pořadí je obec Hrdibořice (hodnocení indikátoru -1). V této obci 10,5% území obce zaujímá EVL Hrdibořické rybníky, která je zároveň také Národní přírodní památkou stejného názvu. Všechny ostatní obce mají nízký podíl ZCHÚ (hodnocení indikátoru -2). Z hlediska hodnocení KES SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního (hodnota KES = 0,30). Jedná se o nadprůměrně vyuţívané území s jasným porušením přírodních struktur. Nejvyšší ekologickou stabilitu (hodnota indikátoru 1) má obec Buková. Její KES=3,23, jedná se tudíţ o území ekologicky stabilní. Následují obce s hodnotou indikátoru 0 Alojzov, Dětkovice, Laškov, Malé Hradisko, Niva, Protivanov, Ptení, Rozstání, Slatinky a Stínava. Tyto obce mají území ekologicky mírně stabilní. Všechny ostatní obce mají území ekologicky nestabilní (hodnota indikátoru -2) SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Nadprůměrný podíl zvláště chráněných ploch má pouze jediná obec - Vitčice (21%). SLABÉ STRÁNKY Nízké zastoupení zvláště chráněných území pouze 0,9% z celkové plochy SO ORP. (74 obcí s nízkým podílem ZCHÚ, pouze 2 obce mají hodnocení vyšší.) 50 obcí bez zvláště chráněného území. Podprůměrný podíl ZCHÚ- obec Hrdibořice (10,5%). Existence přírodního parku Velký Kosíř. Celý správní obvod SO ORP vychází jako území ekologicky nestabilní (KES = 0,30). Nejvyšší ekologická stabilita obec Buková Nejniţší ekologická stabilita v rámci SO ORP (KES=3,23). Jedná se o území ekologicky obce Hrubčica a Olšany u Prostějova (obě stabilní. KES=0,03). PŘÍLEŢITOSTI Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Moţnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŢP, MZe, MMR a SFŢP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Vyuţití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. HROZBY Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. 90

91 3.4.6 Problémy k řešení v rámci územního plánování Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohroţení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. U některých záměrů se nedá vyloučit jejich moţný negativní dopad (zejména koridory pro silnice zasahující do chráněných území, elektrické vedení z hlediska krajinného rázu, střety s ÚSES, fragmentace krajiny apod.). Míra těchto střetů většinou není vysoká a uvedené negativní vlivy je moţno při konkretizaci jednotlivých záměrů kompenzovat technickými a organizačními opatřeními a účinně eliminovat. Obecně je nutné u všech záměrů, které zasahují do MZCHÚ, VCHÚ nebo biocentra provést v rámci hodnocení EIA biologické hodnocení. V případě liniových staveb je takřka nemoţné vyhnout se střetům s jednotlivými částmi ÚSES (nadregionální a regionální), zejména biokoridory. Střety s biokoridory je moţno řešit ve většině případů technicky např. přemostěním, vedením stavby co nejvíce kolmo na biokoridor apod. Těţba nerostných surovin se vţdy projeví velkoplošným vlivem v krajině, který po dobu těţby se projevuje negativně, v celkovém efektu však můţe být pozitivní. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. V úzké spolupráci s orgány ochrany přírody je třeba řešit jiţ přípravu projektu. V zájmu ochrany přírody a krajiny je nezbytné zlepšení meziresortní spolupráce s cílem dosáhnout zkvalitnění plánovacích a koncepčních procesů. Konkrétní střety se zájmy ochrany přírody je moţno řešit a negativní vlivy zmírňovat např. v procesu EIA. 91

92 Celková výměra Chmelnice Vinice Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) EKOTOXA s.r.o. 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, vyuţívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udrţitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a moţných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Území SO ORP Prostějov je tradiční zemědělskou oblastí s úrodnými půdami. V rostlinné výrobě převaţuje pěstování obilovin a řepky, v ţivočišné výrobě chov skotu a prasat. Zemědělství ve správním obvodu ORP Prostějov obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, coţ představuje 74,1 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s ha (90,3 %), coţ je výrazně vyšší podíl neţ republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s ha (4,6 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5 % výměry zemědělské půdy. Nacházejí se zde také chmelnice (obec Hrdibořice) a vinice (Prostějov), které dohromady zabírají 0,07 % zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Alojzov ,7 Bedihošť ,7 Bílovice-Lutotín ,5 Biskupice ,6 Bousín Brodek u Prostějova ,5 Buková Čehovice ,4 Čechy pod Kosířem ,4 Čelčice ,4 Čelechovice na Hané ,5 Dětkovice ,7 Dobrochov ,7 Dobromilice ,1 Doloplazy ,9 Drahany ,6 Drţovice Dřevnovice ,5 Hluchov ,5 Hradčany-Kobeřice Hrdibořice ,1 Hrubčice ,9 Hruška ,4 Ivaň Klenovice na Hané ,9 92

93 Celková výměra Chmelnice Vinice Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) EKOTOXA s.r.o. Název obce Klopotovice Kostelec na Hané ,8 Koválovice-Osíčany ,6 Kralice na Hané ,1 Krumsín ,7 Laškov ,3 Lešany ,5 Malé Hradisko ,9 Mořice ,7 Mostkovice ,4 Myslejovice ,2 Němčice nad Hanou ,6 Nezamyslice ,1 Niva ,3 Obědkovice ,7 Ohrozim ,5 Olšany u Prostějova ,3 Ondratice ,5 Otaslavice ,3 Otinoves ,3 Pavlovice u Kojetína ,5 Pěnčín ,3 Pivín ,4 Plumlov ,5 Prostějov Prostějovičky ,8 Protivanov ,8 Přemyslovice ,3 Ptení ,1 Rozstání ,2 Seloutky ,6 Skalka ,2 Slatinky ,3 Smrţice ,1 Srbce ,3 Stařechovice ,7 Stínava Tištín ,4 Tvorovice ,9 Určice ,4 Víceměřice ,1 93

94 Celková výměra Chmelnice Vinice Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl zem. půdy k celkové výměře (%) EKOTOXA s.r.o. Název obce Vícov ,7 Vincencov ,2 Vitčice ,2 Vranovice-Kelčice ,6 Vrbátky Vrchoslavice ,1 Vřesovice ,9 Výšovice ,9 Zdětín ,4 Ţeleč ,7 Celkem ,1 Zdroj: ČSÚ, 2008 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávaţnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně pouţívat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navrţené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŢP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno pouţívat nezastavěné a nedostatečně vyuţité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno vyuţívat pokud moţno pozemky ve třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je moţno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převáţně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Prostějov je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto ,9 ha zemědělské půdy (46,4 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 7 775,2 ha zemědělské půdy (17,5 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí na většině území vyjma západního výběţku SO ORP, kde je podíl těchto půd výrazně niţší. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy (nad 90 %) mají obce Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany Kobeřice, Lešany, 94

95 Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten pouţívá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle vyuţití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady). Ze stejných dat (ÚAP) vychází i níţe uvedený obrázek, jenţ znázorňuje rozmístění půd v 1. a 2. třídě ochrany v rámci SO ORP. Tabulka č : Půdy v 1. a 2. třídě ochrany 1 Název obce Půdy v l. třídě ochrany Půdy v 2. třídě ochrany 95 Půdy v l. a 2. třídě ochrany Zemědělská půda Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci Alojzov 2,6 82,7 85,3 150,2 56,8 Bedihošť Bílovice-Lutotín 319,2 92,5 411,7 585,4 70,3 Biskupice 348,3 3, ,7 88,1 Bousín 11,0 18,4 29,4 293,5 10 Brodek u Prostějova 252,1 200, ,6 90,7 Buková 0,8 0,1 0,9 512,9 0,2 Čehovice Čechy pod Kosířem 206,4 201,3 407,6 662,9 61,5 Čelčice 319,0 81, ,9 81,7 Čelechovice na Hané 254,0 252,1 506,1 713,8 70,9 Dětkovice 161,7 71,9 233,7 406,5 57,5 Dobrochov 74,2 70,7 144,9 250,8 57,8 Dobromilice 388,7 196,9 585,6 769,6 76,1 Doloplazy 158,8 34,5 193,4 289,5 66,8 Drahany 44,2 14,5 58,7 592,9 9,9 Drţovice 309,2 297,1 606,3 732,7 82,7 Dřevnovice 131,7 62, ,9 51,9 Hluchov 42,1 5,4 47,5 395,7 12 Hradčany-Kobeřice 373,5 270,4 643,9 680,9 94,6 Hrdibořice 268,4 38,9 307,3 358,3 85,8 Hrubčice 540,7 268, ,8 97,4 Hruška 292,2 86,5 378,7 448,4 84,5 Ivaň 379,6 44,2 423,8 720,2 58,9 Klenovice na Hané 544,1 31,2 575,3 802,3 71,7 Klopotovice 425,0 10,8 435,7 520,3 83,7 Kostelec na Hané 990,2 95,7 1085,8 1268,5 85,6 Koválovice-Osíčany 305,2 56,2 361,4 436,4 82,8 Kralice na Hané 838,2 162,3 1000,5 1262,3 79,3 Krumsín 2,4 108,7 111,1 548,3 20,3 Laškov 229,5 159,8 389,3 624,8 62,3 Lešany 360,7 135, ,7 93,8 Malé Hradisko ,1 0 1 U obcí Bedihošť, Čehovice, Mořice, Nezamyslice, Otaslavice, Tištín, Vincencov a Ţeleč chybí zdrojová data z ÚAP.

96 Název obce Půdy v l. třídě ochrany Půdy v 2. třídě ochrany Půdy v l. a 2. třídě ochrany Zemědělská půda Podíl půdy v 1. a 2. třídě ochrany na zemědělské půdě v obci Mořice Mostkovice 513,2 27,5 540, Myslejovice 95,3 175,5 270,8 610,9 44,3 Němčice nad Hanou 708,9 262, ,4 81,5 Nezamyslice Niva 98,6 29,7 128,3 669,6 19,2 Obědkovice 141,2 12,0 153,2 255,2 60 Ohrozim 265,0 117,8 382,8 625,3 61,2 Olšany u Prostějova 890,7 45, ,5 85,3 Ondratice 31,7 111, ,8 49,4 Otaslavice Otinoves 27,7 46,9 74,6 897,5 8,3 Pavlovice u Kojetína 146,5 171,7 318, ,4 Pěnčín 38,5 162,7 201,1 471,1 42,7 Pivín 461,8 68,4 530,2 686,7 77,2 Plumlov 50,4 205,6 255,9 955,4 26,8 Prostějov 2844,4 372,0 3216,4 3807,7 84,5 Prostějovičky 12,5 95,1 107,5 286,5 37,5 Protivanov 18,3 31,3 49,7 1040,4 4,8 Přemyslovice 80,3 516,5 596,8 1133,6 52,6 Ptení 44,9 230,3 275,1 749,4 36,7 Rozstání 53,2 68,5 121,7 852,6 14,3 Seloutky 214,1 35,8 249,8 428,1 58,4 Skalka 79,4 25,8 105,1 158,5 66,4 Slatinky 114,5 124,9 239,3 450,8 53,1 Smrţice 795,9 158,4 954,4 1241,1 76,9 Srbce 27,9 116,7 144,6 156,1 92,6 Stařechovice 160,4 96,3 256,7 622,1 41,3 Stínava 19,7 79,6 99,2 231,4 42,9 Tištín Tvorovice 239,2 97,5 336, ,7 Určice 665,8 209,0 874,8 1101,3 79,4 Víceměřice 168,5 40,4 208,9 325,8 64,1 Vícov 214,7 160,6 375,2 592,3 63,3 Vincencov Vitčice 129,2 123,2 252,4 361,2 69,9 Vranovice-Kelčice 347,2 158,6 505,7 728,2 69,4 Vrbátky 1101,5 120,7 1222,2 1319,1 92,7 Vrchoslavice 265,0 70,5 335,5 335,5 100 Vřesovice 465,6 106,9 572,5 614,8 93,1 Výšovice 332,8 119,5 452,3 572,6 79 Zdětín 224,7 26, ,9 59,9 Ţeleč Celkový součet 20662,9 7775, , ,2 63,9 Zdroj: ÚAP,

97 Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP,

98 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Přírodní lesní oblast Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Konice jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů- zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do tří přírodních lesních oblastí (PLO 30 - Drahanská vrchovina, PLO 34 Hornomoravský úval, PLO 36 Středomoravské Karpaty). PLO 30 - Drahanská vrchovina Výskyt vápencové krasové oblasti v této PLO a postupný úbytek vláhy způsobuje nezdary v zalesnění a u smrku na nepůvodních stanovištích dochází k nahodilým těţbám. V severní části na podmáčených půdách dochází k ohroţení větrem. Významná je funkce rekreační, vodoochranná. Ke střetům zájmů dochází zejména mezi lesními hospodáři a ochranou přírody a lesními hospodáři a ochranou vodních zdrojů. Do této PLO patří lesy v západní části SO ORP (jedná se lesy v obcích Rozstání, Otinoves, Drahany, Niva, Bousín, Protivanov, Malé Hradisko, Buková, Ptení, Stínava, Přemyslovice, Laškov, Pěnčín, Hluchov, Čechy pod Kosířem, Statinky, Stařechovice, Bílovice-Lutonín, Zdětín, Vícov, Lešany, Ohrozim, Plumlov, Mostkovice, Krumsín, Seloutky, Prostějovičky, Alojzov, Myslejovice, Vincencov, část Dětkovic, část Určic, část Otaslavic, část Brodku u Prostějova, část Ondratic PLO 34 Hornomoravský úval Patří k oblastem s nejlépe vytvořeným dřevinným sloţením, Z ekologického hlediska je ţádoucí udrţovat a zvyšovat zastoupení listnatých dřevin, zvláště dubu. Provozování myslivosti v baţantnicích vytváří moţné konflikty mezi lesními hospodáři a myslivci. Do této PLO patří lesy nacházející se v jiţní a východní části SO ORP. Jedná se spíše o menší lesíky, neboť toto území je v rámci SO ORP velmi málo lesnaté, patří zde především lesy v obcích Olšany u Prostějova, část Střechovic, Kostelec na Hané (část), Čelechovice na Hané, Smrţice, Drţovice, Prostějov, Vrbátky, Kralice na Hané, Hrdibořice, Biskupce, Hrubčice, Bedihošť, Klopotovice, část Určic, část Dětkovic, Vranovice- Kelčice, Dobrochov, Vřesovice, Čehovice, Ivaň, Čelčice, Skalka, Klenovice na Hané, Pivín, Hradčany-Kobeřice, Ţeleč, Dobromilice, Obědkovice, Tvorovice, Hruška, Němčice nad Hanou, Víceměřice, Vrchoslavice, Tištín, Pavlovice u Kojetína. PLO 36 Středomoravské Karpaty Patří k oblastem s nejlépe zachovaných dřevinným sloţením, nacházejí se zde vysoce produkční stanoviště. Ze společenského hlediska je ţádoucí udrţovat zvyšovat zastoupení listnatých dřevin. Specifickou půdoochrannou funkci mají porosty na svaţitých územích Do této PLO patří lesy na jihu SO ORP, v obcích Pavlovice u Kojetína, Srbce, Vitčice. 98

99 Obrázek č : Přírodní lesní oblasti Zdroj: Lesnatost Tabulka č : Lesnatost dle obcí Obec Rozloha obce (ha) Výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Alojzov 464,3 309,9 66,8 Bedihošť 644,8 0,8 0,1 Bílovice-Lutotín 686,0 102,2 14,9 Biskupice 413,8 10,8 2,6 Bousín 342,7 23,4 6,8 Brodek u Prostějova 610,7 0,5 0,1 Buková 1745,0 1218,5 69,8 Čehovice 713,5 9,6 1,3 Čechy pod Kosířem 919,3 249,0 27,1 Čelčice 492,8 1,9 0,4 99

100 Obec Rozloha obce (ha) Výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Čelechovice na Hané 729,8 6,4 0,9 Dětkovice 533,2 124,0 23,3 Dobrochov 252,8 1,5 0,6 Dobromilice 793,7 3,9 0,5 Doloplazy 291,9 0,0 0,0 Drahany 610,1 5,2 0,9 Drţovice 752,9 14,4 1,9 Dřevnovice 380,2 0,0 Hluchov 541,4 149,5 27,6 Hradčany-Kobeřice 690,6 2,3 0,3 Hrdibořice 376,2 2,9 0,8 Hrubčice 833,2 1,9 0,2 Hruška 449,7 0,6 0,1 Ivaň 730,9 0,7 0,1 Klenovice na Hané 803,7 1,1 0,1 Klopotovice 533,6 11,9 2,2 Kostelec na Hané 1388,3 112,3 8,1 Koválovice-Osíčany 442,7 0,0 Kralice na Hané 1266,7 3,2 0,3 Krumsín 583,4 23,8 4,1 Laškov 1285,5 657,7 51,2 Lešany 550,2 16,6 3,0 Malé Hradisko 677,3 216,2 31,9 Mořice 450,9 0,0 Mostkovice 835,3 25,9 3,1 Myslejovice 679,5 67,2 9,9 Němčice nad Hanou 1203,9 4,0 0,3 Nezamyslice 734,3 0,0 Niva 1340,0 662,3 49,4 Obědkovice 256,9 1,5 0,6 Ohrozim 631,8 8,8 1,4 Olšany u Prostějova 1102,1 2,0 0,2 Ondratice 320,2 6,3 2,0 Otaslavice 767,8 13,4 1,7 Otinoves 954,0 42,7 4,5 Pavlovice u Kojetína 521,3 0,8 0,1 Pěnčín 527,8 53,4 10,1 Pivín 694,0 7,3 1,1 Plumlov 1167,1 167,9 14,4 Prostějov 3902,9 44,7 1,1 Prostějovičky 305,4 5,9 1,9 Protivanov 1877,7 836,3 44,5 Přemyslovice 1805,2 682,5 37,8 Ptení 1851,4 1100,8 59,5 100

101 Obec Rozloha obce (ha) Výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Rozstání 1648,8 786,3 47,7 Seloutky 714,5 281,3 39,4 Skalka 174,7 11,7 6,7 Slatinky 803,5 341,3 42,5 Smrţice 1251,8 9,9 0,8 Srbce 157,3 0,6 0,4 Stařechovice 656,7 33,9 5,2 Stínava 445,3 196,0 44,0 Tištín 826,2 3,1 0,4 Tvorovice 370,5 2,8 0,8 Určice 1119,8 12,8 1,1 Víceměřice 335,5 0,6 0,2 Vícov 595,7 2,9 0,5 Vincencov 116,9 8,9 7,6 Vitčice 462,8 98,1 21,2 Vranovice-Kelčice 790,0 54,8 6,9 Vrbátky 1331,9 4,6 0,3 Vrchoslavice 339,4 1,3 0,4 Vřesovice 618,6 1,5 0,2 Výšovice 590,0 0,7 0,1 Zdětín 532,6 114,4 21,5 Ţeleč 809,2 1,2 0,2 Celkem 59151,6 8984,8 15,2 Zdroj:podklady pro ÚAP 2008, ČSÚ 2008 Lesnatost SO ORP Prostějov je 15,2 %, coţ je o více neţ polovinu méně neţ lesnatost Olomouckého kraje (34,8 %) a lesnatost ČR (33,6 %). Lesy jsou soustředěné spíše na severu a severozápadě území, ve středu území je jeden větší lesní komplex (Seloutky, Alojzov). Zbytek území je velmi málo lesnatý, je způsobeno hlavně polohou této části ORP (oblast Hané kde jsou kvalitní zemědělské půdy). Nejlesnatějšími obcemi, tedy obce s největším podílem lesa jsou obec Buková (69,8 %), dále obec Alojzov (66,8 %) a obec Ptení (59,5 %). Obce s nulovým podílem lesa jsou obce Doloplazy, Dřevnovice Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice, celkem 28 obcí má menší podíl lesa neţ 1 % Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské. Lesy ochranné. Lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Prostějov, do kterého spadá SO ORP Prostějov se nacházejí následující subkategorie: V lesích ochranných: Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. 101

102 V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně. Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. Lesy v ochranných pásmech zdrojů léčivých a minerálních vod. Lesy v 1. zóně CHKO, přír. rezervacích, přírodních památkách Lesy se zvýšenou funkci ochrannou (půdy, voda, klima, krajina). Lesy pro uchování biodiverzity. Lesy v nichţ jiný důleţitý veřejný zájem vyţaduje odlišný způsob hospodaření. Zdroj : ÚHÚL, údaje pro okres Prostějov, 2000 Tabulka č : Kategorie lesa Obec SO ORP Prostějov Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Alojzov 100,0 0,0 0,0 Bedihošť 100,0 0,0 0,0 Bílovice-Lutotín 100,0 0,0 0,0 Biskupice 100,0 0,0 0,0 Bousín 100,0 0,0 0,0 Brodek u Prostějova 100,0 0,0 0,0 Buková 100,0 0,0 0,0 Čehovice 100,0 0,0 0,0 Čechy pod Kosířem 41,3 0,0 58,7 Čelčice 100,0 0,0 0,0 Čelechovice na Hané 100,0 0,0 0,0 Dětkovice 100,0 0,0 0,0 Dobrochov 100,0 0,0 0,0 Dobromilice 100,0 0,0 0,0 Drahany 100,0 0,0 0,0 Drţovice 100,0 0,0 0,0 Hluchov 100,0 0,0 0,0 Hradčany-Kobeřice 100,0 0,0 0,0 Hrdibořice 100,0 0,0 0,0 Hrubčice 100,0 0,0 0,0 Hruška 100,0 0,0 0,0 Ivaň 100,0 0,0 0,0 Klenovice na Hané 100,0 0,0 0,0 Klopotovice 100,0 0,0 0,0 Kostelec na Hané 100,0 0,0 0,0 Kralice na Hané 81,6 0,0 18,4 Krumsín 100,0 0,0 0,0 Laškov 100,0 0,0 0,0 Lešany 100,0 0,0 0,0 Malé Hradisko 100,0 0,0 0,0 Mostkovice 100,0 0,0 0,0 Myslejovice 100,0 0,0 0,0 102

103 Obec SO ORP Prostějov Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Němčice nad Hanou 100,0 0,0 0,0 Niva 100,0 0,0 0,0 Obědkovice 14,7 0,0 85,3 Ohrozim 100,0 0,0 0,0 Olšany u Prostějova 100,0 0,0 0,0 Ondratice 100,0 0,0 0,0 Otaslavice 100,0 0,0 0,0 Otinoves 98,5 0,0 1,5 Pavlovice u Kojetína 100,0 0,0 0,0 Pěnčín 98,6 0,0 1,4 Pivín 100,0 0,0 0,0 Plumlov 100,0 0,0 0,0 Prostějov 100,0 0,0 0,0 Prostějovičky 100,0 0,0 0,0 Protivanov 100,0 0,0 0,0 Přemyslovice 98,9 1,1 0,0 Ptení 99,8 0,1 0,1 Rozstání 100,0 0,0 0,0 Seloutky 100,0 0,0 0,0 Skalka 41,3 0,0 58,7 Slatinky 99,9 0,0 0,1 Smrţice 100,0 0,0 0,0 Srbce 100,0 0,0 0,0 Stařechovice 99,8 0,0 0,2 Stínava 100,0 0,0 0,0 Tištín 100,0 0,0 0,0 Tvorovice 100,0 0,0 0,0 Určice 100,0 0,0 0,0 Víceměřice 100,0 0,0 0,0 Vícov 100,0 0,0 0,0 Vincencov 100,0 0,0 0,0 Vitčice 100,0 0,0 0,0 Vranovice-Kelčice 94,2 0,0 5,8 Vrbátky 100,0 0,0 0,0 Vrchoslavice 100,0 0,0 0,0 Vřesovice 100,0 0,0 0,0 Výšovice 100,0 0,0 0,0 Zdětín 100,0 0,0 0,0 Ţeleč 100,0 0,0 0,0 Celkový součet 98,1 0,1 1,8 Většina lesů v SO ORP Prostějov je zařazena do kategorie lesů hospodářských (98,1%), do kategorie lesů ochranných patří 0,1 % lesů a do kategorie lesů zvláštního určení je zařazeno 1,8% lesů. 103

104 Nejvíce lesů zařazených do kategorie LO je v obci Přemyslovice 0,1 % V SO ORP Prostějov jsou však obce, ve kterých převaţují lesy zařazené kategorie LZU, například v obci Obědkovice, je 85,3 % lesů zařazených do kategorie LZU, dále pak v obci Skalka a v obci Čechy pod Kosířem je 58,7 % lesů zařazených do této kategorie. Větší podíl lesů zařazených do této kategorie je také v obci Kralice na Hané (18,4%). Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: podklady pro ÚAP

105 3.5.3 Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi roky 2001 (31.12) a 2008 (30.6.). Změna výměry v tomto období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za Českou republiku. Tabulka č : Nastavení indikátoru ČR ,7 SO ORP Prostějov ,4 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2001, 2008 Nastavení indikátoru pro ORP Prostějov Úbytek půdy nad 2 % -2 Úbytek půdy 1,1 1,9 % -1 Úbytek půdy 0,4-1 % 0 Úbytek půdy 0 0,3 % 1 Zvýšení výměry o 0,1 % a více 2 Z tabulky vyplývá, ţe k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i ORP. To můţe být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svaţitých pozemků. V SO ORP Prostějov je relativní úbytek ZPF o 0,7 % vyšší neţ průměr České republiky Lesnatost Pro pozemky určené k plnění funkcí lesy byla jako indikátor zvolena lesnatost území, respektive jednotlivých obcí. Lesnatost představuje podíl plochy lesa (PUPFL) v obci k celkové výměře dané obce. Lesnatost obcí byla porovnávána s lesnatostí SO ORP Prostějov, celého Olomouckého kraje a lesnatostí ČR. Tabulka č : Nastavení indikátoru pro PUPFL Celková rozloha Celková výměra Lesnatost Oblast (ha) lesa (ha) (%) ČR ,6 Olomoucký kraj ,8 SO ORP Prostějov 59151, ,84 15,2 Zdroj: podklady pro ÚAP2008, ČSÚ 2008 Hodnocení indikátoru lesnatost území: méně neţ 5 % % ,9 % 0 24,9-34,9 % 1 35 % a více 2 2 Je provedeno pouze porovnání s ukazatelem za celou ČR, neboť ukazatele za Olomoucký kraj jsou ovlivněny změnou hranic kraje z

106 Tabulka č : Indikátory změny výměry ZPF v období 2001 aţ 2008 a indikátor lesnatosti Obce ORP Prostějov Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna výměry zeměd. půdy (ha) Změna výměry zeměd. půdy (%) Indikátor Celková rozloha obce (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Hodnocení indikátoru Alojzov -0,6-0, ,3 309,9 66,8 2 Bedihošť -1,9-0, ,8 0,8 0,1-2 Bílovice-Lutotín 0, ,0 102,2 14,9-1 Biskupice 0,3 0, ,8 10,8 2,6-2 Bousín -0,3-0, ,7 23,4 6,8-1 Brodek u Prostějova -6,5-1, ,7 0,5 0,1-2 Buková -1,2-0, ,0 1218,5 69,8 2 Čehovice -1,5-0, ,5 9,6 1,3-2 Čechy pod Kosířem -0, ,3 249,0 27,1 1 Čelčice -1-0, ,8 1,9 0,4-2 Čelechovice na Hané -0,6-0, ,8 6,4 0,9-2 Dětkovice 0,2 0, ,2 124,0 23,3 0 Dobrochov 0,4 0, ,8 1,5 0,6-2 Dobromilice 0,5 0, ,7 3,9 0,5-2 Doloplazy 0,3 0, ,9 0,0 0,0-2 Drahany 1,2 0, ,1 5,2 0,9-2 Drţovice ,9 14,4 1,9-2 Dřevnovice 0,9 0, ,2 0,0 0,0-2 Hluchov -0,2-0, ,4 149,5 27,6 1 Hradčany-Kobeřice 0,3 0, ,6 2,3 0,3-2 Hrdibořice 0, ,2 2,9 0,8-2 Hrubčice -14,1-1, ,2 1,9 0,2-2 Hruška 0, ,7 0,6 0,1-2 Ivaň -0, ,9 0,7 0,1-2 Klenovice na Hané -0,9-0, ,7 1,1 0,1-2 Klopotovice -0, ,6 11,9 2,2-2 Kostelec na Hané -1,6-0, ,3 112,3 8,1-1 Koválovice-Osíčany -0,9-0, ,7 0,0 0,0-2 Kralice na Hané -16,7-1, ,7 3,2 0,3-2 Krumsín -0,9-0, ,4 23,8 4,1-2 Laškov -4,4-0, ,5 657,7 51,2 2 Lešany 1-0, ,2 16,6 3,0-2 Malé Hradisko -0,3-0, ,3 216,2 31,9 1 Mořice -42,1-10, ,9 0,0 0,0-2 3 Obec Drţovice vznikla s účinností od oddělením části obce od obce Prostějov. Tato výměra je proto v období 2001 aţ 2008 hodnocena souhrnně za obec Prostějov. 106

107 Obce ORP Prostějov Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna výměry zeměd. půdy (ha) Změna výměry zeměd. půdy (%) Indikátor Celková rozloha obce (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Hodnocení indikátoru Mostkovice -2,3-0, ,3 25,9 3,1-2 Myslejovice -0,6-0, ,5 67,2 9,9-1 Němčice nad Hanou -0,8-0, ,9 4,0 0,3-2 Nezamyslice -37,7-5, ,3 0,0 0,0-2 Niva 0, ,0 662,3 49,4 2 Obědkovice 1,2 0, ,9 1,5 0,6-2 Ohrozim -0,8-0, ,8 8,8 1,4-2 Olšany u Prostějova -4,5-0, ,1 2,0 0,2-2 Ondratice 0,4 0, ,2 6,3 2,0-2 Otaslavice -46,3-6, ,8 13,4 1,7-2 Otinoves -3,7-0, ,0 42,7 4,5-2 Pavlovice u Kojetína 0,6 0, ,3 0,8 0,1-2 Pěnčín -1,1-0, ,8 53,4 10,1-1 Pivín -0, ,0 7,3 1,1-2 Plumlov -2,2-0, ,1 167,9 14,4-1 Prostějov -29,7-0, ,9 44,7 1,1-2 Prostějovičky 0, ,4 5,9 1,9-2 Protivanov -0,8-0, ,7 836,3 44,5 2 Přemyslovice -4,8-0, ,2 682,5 37,8 2 Ptení -4,2-0, ,4 1100,8 59,5 2 Rozstání -2-0, ,8 786,3 47,7 2 Seloutky -0,3-0, ,5 281,3 39,4 2 Skalka -0,6-0, ,7 11,7 6,7-1 Slatinky -1,2-0, ,5 341,3 42,5 2 Smrţice -1,5-0, ,8 9,9 0,8-2 Srbce -0, ,3 0,6 0,4-2 Stařechovice -0,9-0, ,7 33,9 5,2-1 Stínava -0,4-0, ,3 196,0 44,0 2 Tištín -40,4-5, ,2 3,1 0,4-2 Tvorovice -1,2-0, ,5 2,8 0,8-2 Určice -2,5-0, ,8 12,8 1,1-2 Víceměřice 0, ,5 0,6 0,2-2 Vícov -0,5-0, ,7 2,9 0,5-2 Vincencov -13,3-13, ,9 8,9 7,6-1 Vitčice -4,5-1, ,8 98,1 21,2 0 Vranovice-Kelčice -1,2-0, ,0 54,8 6,9-1 Vrbátky 0, ,9 4,6 0,3-2 Vrchoslavice -30, ,4 1,3 0,

108 Obce ORP Prostějov Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna výměry zeměd. půdy (ha) Změna výměry zeměd. půdy (%) Indikátor Celková rozloha obce (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Hodnocení indikátoru Vřesovice -0,8-0, ,6 1,5 0,2-2 Výšovice -0, ,0 0,7 0,1-2 Zdětín -0,5-0, ,6 114,4 21,5 0 Ţeleč -49,1-6, ,2 1,2 0,2-2 Celkem , ,6 8984,8 15,2 Zdroj: ČSÚ, , podklady pro ÚAP, 2008 Nejvyšší relativní úbytek byl zaznamenán v obcích Vincenov (13,1 %), Mořice (10,1 %), Vrchoslavice (10 %), Otaslavice (6,9 %), Ţeleč (6,7 %), Nezamyslice (5,7 %) a Tištín (5,3 %). Ve Vincenově došlo v průběhu sledovaného období k úbytku ZPF (orné půdy a TTP) ve prospěch zvýšení výměry ostatních ploch (6,3 ha) a lesní půdy (6 ha). V Mořicích došlo k úbytku zemědělské půdy (zejména orné půdy) také z důvodu rozšíření ostatních ploch (39,5 ha). Stejně tak ve Vrchoslavicích se úbytek ZPF týkal orné půdy (30,2 ha) ve prospěch ostatních ploch. Z hodnocení indikátorů lesnatosti jednoznačně vyplývá, ţe v SO ORP Prostějov převaţuje hodnocení silně podprůměrně (-2), do tohoto stupně je zařazeno celkem 49 obcí. Jedná se obce, které mají lesnatost menší neţ 5 %. Na druhou stranu nadprůměrného hodnocení dosáhly obce Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Slatinky, Stínava,. Jedná se o obce jejichţ lesnatost je větší neţ 35 %. 108

109 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Příznivé přírodní podmínky pro tradiční Významný úbytek zemědělské půdy zejména zemědělskou produkci, vysoký podíl zemědělské v obcích Vincenov, Mořice, Vrchoslavice, a orné půdy. Otaslavice, Ţeleč, Nezamyslice a Tištín. Zábory byly spojeny zejména s nárustem ostatních ploch. Vysoký podíl půd v I. a II. třídě ochrany. Velký počet obcí s nulovou lesnatostí menší neţ 5 Největší podíl těchto půd na celkové zemědělské % (28 obcí). půdě (více neţ 90 %) je v obcích Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Nadprůměrná lesnatost (vyšší neţ 35 %) u obcí Obce s nulovým podílem lesa Doloplazy, Alojzov, Buková, Laškov, Niva, Protivanov, Dřevnovice, Koválovice-Osíčany, Mořice, Přemyslovice, Ptení, Rozstání, Seloutky, Nezamyslice. Slatinky, Stínava, Mírně nadprůměrná lesnatost v obcích Čechy Nerovnoměrná lesnatost v rámci SO ORP pod Košířem Hluchov ( 24,9-34,9 %) PŘÍLEŢITOSTI HROZBY Ochrana kvalitního půdního fondu, ekologizace Znehodnocování půdy intenzivním velkoplošným zemědělství. zemědělstvím, erozí. Rekultivace půdy a navrácení do ZPF. Zábor zemědělské půdy zejména v I. a II. TO. Realizace protierozních opatření na svaţitých půdách (viz. kapitola Vodní reţim). Realizace biokoridorů v obcí, zejména v těch, kde je nízká (podprůměrná nebo nulová) lesnatost (viz.tabulka Lesnatost dle obcí ) Podpora zalesnění v obcích s nízkou nebo nulovou lesnatostí, zakládáním remízků, biocenter Nízká ekologická stabilita území v obcích s podprůměrnou nebo nulovou lesnatostí (vit tab. Hodnocení indikátorů ) Sniţování lesnatosti (platí pro všechny obce, zejména však pro obce s podprůměrnou lesnatostí ) Narušení stability lesních komplexů v důsledku liniových staveb 109

110 3.5.5 Problémy k řešení Půda je jednou ze základních sloţek ţivotního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udrţitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. To se týká zejména uvedených obcí s vysokým podílem půd v I. a II. třídě ochrany - Vrchoslavice, Hrubčice, Hradčany Kobeřice, Lešany, Vřesovice, Vrbátky, Srbce, Tvorovice a Brodek u Prostějova. Snaţit se především vyuţívat stávajících ploch, které jsou jiţ vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěţovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Podpora zvýšení lesnatosti s obcích s nízkou nebo nulovou lesnatostí (zejména Doloplazy, Dřevnovice, Koválovice-Osíčany, Mořice, Nezamyslice) Minimalizovat zábor PUPFL v důsledku liniových staveb, zejména ve velkých lesních komplexech, kde můţe dojít vlivem větru k rozpadu větší části lesa. Minimalizovat i dočasný zábor lesní půdy, který vţdy vyţaduje změnu ve způsobu hospodaření v lese Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory PUPFL, zejména LO a některých subkategorií LZU. V obcích s nízkou lesnatostí vyuţívat moţností zalesnění zemědělsky nevyuţívaných pozemků (při zalesňování je důleţité dbát na přirozenou skladbu dřevin). Tyto zásady je třeba dodrţovat při realizaci záměrů (dle ZÚR Olomouckého kraje): Rozvojová osa mezinárodního významu OS 6 Kroměříţ Vyškov Brno. Na území Olomouckého kraje prochází rozvojová osa územím ORP Přerov a Prostějov. Rozvojová oblast národního významu RO 1 Olomouc Prostějov Přerov Šternberk. Rozvojová oblast nadregionálního významu RO 7 Prostějov. Propojení oblasti s RO 1 Olomouc a zábory půd pro plochy k podnikání brání především poţadavky na ochranu půdy. Plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu návrh přeloţek silnice II/150 Přerov, Ţelatovice Křtomil, Dub n/m, Brodek u/p, Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod lokalita Otaslavice. Záměr tvoří územní rezervu pro akumulaci povrchových vod. Záměrem bude dotčena obec Otaslavice a také sousední Jihomoravský kraj. Nádrţ je navrţena na vodním toku Brodečka. Maximální plocha by činila 104 ha. Při realizaci záměrů dojde k záboru lesní půdy, k záboru zemědělské půdy (částečně i I. a II. třídy ochrany). Je vhodné zábor minimalizovat. Plochy vhodné pro akumulaci povrchových vod lokalita Holštejn. Záměr tvoří územní rezervu pro akumulaci povrchových vod. Záměrem bude dotčena obec Rozstání a také sousední Jihomoravský kraj. Nádrţ byla navrţena na vodním toku Bílá voda. Maximální plocha bude činit 71 ha. Při realizaci záměr dojde převáţně k záboru PUPFL. Je vhodné tento zábor minimalizovat zábor PUPFL Zásobování pitnou vodou vodovod Pomoraví-Prostějovsko - Dotčené obce tímto záměrem jsou Smrţice, Čelechovice na Hané, Olšany u Prostějova jde jen o dočasný zásah do PUPFL, který je však nutné omezit, neboť tento dočasný zábor vyţaduje změnu v hospodaření v dotčených lesích. 110

111 3.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje dopravní infrastruktury na správním území ORP Prostějov byla vyuţita řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2006 (PÚR ČR 2006), Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008), Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013(dále jen Koncepce rozvoje silniční sítě OK) (2006), atd. V rámci analýzy byly dále vyuţity především materiály a data informačních systémů MD ČR a ŘSD ČR. K problematice dopravní infrastruktury se vztahují karty jevu (procesu) Silniční doprava, Ţelezniční doprava a Dopravní obsluţnost veřejnou linkovou dopravou Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouţí síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Multimodální koridory Multimodální koridory jsou charakterizovány tím, ţe jsou v nich soustředěny dva nebo více druhů dopravy s dělbou dopravní práce. V rámci sítě transevropských multimodálních koridorů byl na území ČR vymezen i multimodální koridor, jehoţ úsek větve VI.B (Katovice) Ostrava Hranice - Přerov Brno prochází územím SO ORP Prostějov. Obrázek č : Transevropské multimodální koridory (TEMMK) Zdroj: PÚR ČR 2006, vlastní úprava Koridory a dopravní plochy mezinárodního a republikového významu Mezi výhledové silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Olomouckého kraje patří dálnice a navrhované silnice I. třídy dle zákona č. 13/97 Sb. v platném znění. Jiţní částí území SO ORP Prostějov prochází koridor dálnice D1 v trase: D1 (Vyškov) Kroměříţ Přerov Lipník nad Bečvou. 111

112 Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Na území SO ORP Prostějov probíhá jiţní částí území ve směru východ-západ silnice I/47 (souběţně s budovanou dálnicí D1), severojiţním směrem potom rychlostní komunikace R46, jeţ plní úlohu páteřní komunikace nadmístního významu. Jejich trasa je následující. R46 (Vyškov) Prostějov Olomouc. I/47 (Vyškov) Nezamyslice Vrchoslavice (Kroměříţ Hulín). Obrázek č : Silniční koridory mezinárodního a republikového významu Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2006, vlastní úprava Silnice II. a III. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Prostějov jsou silnice II. třídy. jeţ zajišťují dopravní obsluţnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Prostějov, ale tvoří i součást základní komunikační sítě kraje, vymezené v ZÚR OK (2008). Mezi významné tahy nadregionálního významu byla zařazena i silnice II. třídy v trase II/150 (I/43) Boskovice Protivanov Prostějov Brodek u Přerova Přerov (Bystřice pod Hostýnem Loučka Valašské Meziříčí). Mezi tahy krajského významu byly na správním území ORP Prostějov zařazeny následující silnice II. třídy: II/366 Prostějov Kostelec na Hané II/367 Prostějov Bedihošť Čelčice (Kojetín hranice kraje) II/377, II/378 Mostkovice Plumlov (Tišnov) II/434 Bedihošť (Tovačov Troubky Přerov Lipník nad Bečvou) II/449 Prostějov (Slatinice Senice na Hané Litovel Uničov) Uvedené komunikace základní sítě na území SO ORP Prostějov dále doplňuje následující silnice II. třídy: II/433 Prostějov Výšovice Němčice na Hané (Morkovice-Slíţany Střílky) Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neleţících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Silniční síť na území SO ORP Prostějov je znázorněna na příloze ke kartě. Zatíţení silniční sítě Dopravní zatíţení silniční sítě na území ORP Prostějov dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Nejvyšší intenzity dopravy byly naměřeny na silnici I. třídy R46, kde zjištěné hodnoty jiţ přesahují 32 tis. voz./24hod. 112

113 Vysoký nárůst dopravního zatíţení v období let byl zjištěn i na dalších páteřních komunikacích. Mezi nejvíce zatíţené silnice II. třídy patří II/150, kde na příjezdu do Prostějova byla zjištěna hodnota RPDI (roční průměr denních intenzit) vyšší neţ 22tis.voz./24hod. Hodnoty RPDI v rozpětí 7 10tis.voz./24hod. byly naměřeny na silnicích II/366, II/367 a II/433. Obdobně jako nárůst intenzity dopravy v extravilánu roste i dopravní zatíţení uvnitř měst. Na průtahu silnice II/150 centrem Prostějova byly naměřeny hodnoty RPDI v rozsahu cca 12 16tis. voz/24h. Přitom ukazatel RPDI zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty v pracovních dnech zejména v období duben-červen a září-listopad budou vyšší neţ průměrné hodnoty dle zpracovatelů aţ o 10-15%. Situaci na vybraných silnicích na území SO ORP Prostějov a situaci na hlavních (průtahových) komunikacích města Prostějov znázorňují mapy v příloze ke kartě. Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Prostějov Při zpracování koncepce rozvoje silniční sítě byly vyuţity materiály ŘSD ČR a především dokumenty Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 (2006) a Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK). Růst intenzity dopravy a přepravních výkonů na území SO ORP Prostějov i v rámci kraje vyţaduje nejen rekonstrukci a modernizaci, ale i dostavbu páteřní komunikační sítě. Dle Koncepce rozvoje silniční sítě na území Olomouckého kraje do roku 2010 s výhledem do roku 2013 by měly být v následujícím období postupně realizovány následující záměry. Dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy Dálnice D1 V rámci výstavby D1 na území SO ORP Prostějov by měla být v období do roku 2009 realizována Stavba 0134.VIII Mořice Kojetín, II.etapa, v délce 6,6 km. Její průběh je znázorněn na obrázku v příloze ke kartě. Rychlostní silnice R46 Na silnici R46 by měly být dle Koncepce rozvoje silniční sítě OK (2006) realizovány následující stavby: Úprava křiţovatky MÚK Drţovice, Úprava křiţovatek MÚK Vranovice a Brodek u Prostějova. Silnice II. a III. třídy Záměry rozvoje silniční sítě, vymezené v rámci Koncepce rozvoje silniční sítě na území OK, zahrnují především modernizace a rekonstrukce nejvíce vytíţených silnic II. třídy, rekonstrukce silnic III. třídy pouze dle významu a naléhavosti. (Nejsou zahrnuty návrhy rekonstrukce úseků kratších neţ 400m, jeţ by měly být postupně realizovány SSOK v rámci souvislých oprav.) Navrţené stavby jsou dále zařazeny do tří skupin. 1. Projekt modernizace silniční sítě Stavby v této skupině byly vybrány před zpracováním Koncepce rozvoje silniční sítě OK, (do níţ byly zahrnuty), u kterých se předpokládala realizace v období 3let. Na území SO ORP Prostějov by měly být realizovány stavby uvedené v následující tabulce. 113

114 Tabulka č : Vybrané stavby modernizace silniční sítě na území SO ORP Prostějov Číslo Číslo silnice Místo Popis Náklady (mil Kč) 4 II/367 Bedihošť Kojetín II/434 Bedihošť Troubky III/37356 Suchdol Ptenský Dvorek III/37358 Buková Lipová III/37357 Buková hranice kraje 5 26 III/44934 Prostějov most ev. č III/4332 Určice most ev. č III/37751 Ohrozim Plumlov rekonstrukce silnice 27 Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě OK do roku 2010 s výhledem do roku 2013, 2006, vlastní úprava 2. Přeloţky a dostavba silniční sítě II. a III. třídy V následující skupině byly zařazeny stavby (obchvaty sídel, přeloţky a přestavby křiţovatek) jeţ měly v době zpracování návrhu rozpracovanou projektovou dokumentaci a u kterých se předpokládalo zahájení výstavby do 10let, jeţ by měly být postupně zařazeny k přípravě a realizaci (zásobník akcí). Na území SO ORP Prostějov se jedná o stavby vymezené v následující tabulce. Tabulka č : Dostavba silniční sítě na území SO ORP Prostějov - výhled Silnice Místo Popis Náklady (mil Kč) II/150 a III/37762 Prostějov okruţní křiţovatka u Domamyslic 11,5 II/150 Ohrozim obchvat obce 71,1 II/366 přeloţka silnice, severní obchvat, úsek od III/44934 po silnici Prostějov II/366 s cílem omezení tranzitu přes centrum 166,9 Další navrţené stavby (zásobník akcí) III/44934 Prostějov okruţní křiţovatka, ulice Olomoucká a Sladkovského (MK) - III/37349 Ptení přeloţka komunikace - II/150 Prostějov přeloţka, jiţní obchvat s cílem omezení tranzitu přes centrum - II/150 Vícov obchvat obce - Zdroj: Koncepce rozvoje silniční sítě OK do roku 2010 s výhledem do roku 2013, 2006, vlastní úprava 3. Rekonstrukce a opravy silnic II. a III. třídy Návrh oprav a rekonstrukcí silnic je zaměřen na zlepšení stavu silnic ve stávající trase, odstranění bodových závad, úprav povrchů, rekonstrukce křiţovatek, úpravy dopravně problémových míst a nehodových míst. Byl zpracován jako základ pro přípravu staveb, případně pro jejich zařazení do plánu staveb podle finančních moţností. Vymezení navrţených staveb na území SO ORP Prostějov znázorňuje obrázek v příloze ke kartě. Rozvoj silniční sítě v majetku OK silnic II. a III. třídy je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeloţek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s postupující realizací staveb na páteřních komunikacích. Mezi priority se řadí především stavby, zařazené v rámci ZÚR OK mezi veřejně prospěšné stavby (VPS), uvedené v následující tabulce. 114

115 Tabulka č : Stavby zařazené mezi VPS na území SO ORP Prostějov Označení stavby Popis veřejně prospěšné stavby Dotčená katastrální území obcí D23 II/367 Bedihošť, přeloţka Čechovice, Bedihošť D24 II/434 Kralice n. H.- Hrubčice, přeloţka Hrubčice, Kralice n.h. D31 Prostějov severo-západní obchvat Prostějov D33 II/449 Smrţice, přeloţka Smrţice, Čelechovice D34 II/449 Slatinky Slatinice, přeloţka Slatinky, Slatinice D45 II/366 Kostelec na Hané, přeloţka Kostelec na Hané D47 Modernizace ţelezniční tratě 300 v parametrech koridorové tratě Hruška, Němčice nad H. Víceměřice, Nezamyslice, ÚP VÚC Rozsah převzatého záměru Dřevnovice Prostějov, Drţovice na Moravě, Smrţovice OA 2,4km D012 Prostějov, severní obchvat (přeloţka II/366) D027 Úprava polohy koridoru stavby II/150, Prostějov, JZ Mostkovice, Domamyslice, obchvat Krasice, Prostějov OA 6,0km D028 II/367, Klenovice n. H. Čelčice, přeloţka Čelčice, Klenovice, Obědkovice OA 3,4km D038 II/150 obchvat Ohrozim Ohrozim OA 1,4km D039 II/150 Protivanov Malé Hradisko, obchvat Protivanov, Malé Hradisko OA 3,7km D040 II/150 Vícov, obchvat Vícov, Ptení, Stínava OA 2,4km Vysvětlivky: stavby D012 D040 byly převzaty z platného ÚP VÚC Olomoucké aglomerace (OA), délky výměr jsou pouze orientační Zdroj: Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, 2008, vlastní úprava Ţelezniční doprava Multimodální koridory Součástí větve VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním územím ORP Prostějov, je i trasa dálnice D47 (D1) a navrţená větev vysokorychlostní tratě, vymezená v rámci Politiky územního rozvoje ČR Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI.B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno Olomouc Ostrava hranice ČR Polsko, jejíţ průběh je znázorněn v následujícím obrázku. Koridory dopravy mezinárodního a republikového významu Politika územního rozvoje ČR 2006 vymezila koridor konvenční ţelezniční dopravy mezinárodního významu ŢD1 v trase Brno-Přerov, jiţ probíhá stávající trať č

116 Obrázek č : Koridor ţelezniční dopravy ŢD1 Zdroj: Politika územního rozvoje ČR 2006, vlastní úprava Ţelezniční doprava Základní ţelezniční síť na území SO ORP Prostějov je tvořena následujícími úseky celostátních drah. Územím SO ORP Prostějov probíhá trať č. 300, jeţ je součástí nadřazeného kolejového systému, v následující trase: trať č. 300 (Brno-Vyškov) Nezamyslice (Kojetín Přerov). Mezi ostatní celostátní ţelezniční tratě jsou zařazeny: trať č. 271 Prostějov Chornice trať č. 275 Prostějov Kostelec na Hané Olomouc trať č. 301 Olomouc Nezamyslice Tyto celostátní dráhy jsou součástí základní ţelezniční sítě OK (u nichţ je moţná modernizace s územními dopady). Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek č : Ţelezniční síť v SO ORP Prostějov Zdroj: vlastní úprava Ţelezniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím ţelezničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území ţelezniční dopravou je proto rozhodující jednak počet zastávek/stanic, jednak počet spojů/den. Přehled dle jednotlivých traťových úseků obsahuje tabulka v příloze, kde jsou 116

117 uvedeny jak zastávky/stanice na jednotlivých tratích, tak i počet spojů/den. Podíl obcí s dostupností ţelezniční přepravy z celkového počtu obcí na hodnoceném území je nízký. Četnost vlakových spojení je relativně dostatečná. Rozvoj ţelezniční sítě na území SO ORP Prostějov Koncepce rozvoje ţelezniční sítě na území SO ORP Prostějov je součástí koncepce rozvoje dopravní infrastruktury a v rámci Zásad územního rozvoje OK byly začleněny následující rozvojové záměry. Modernizace tratě č. 300 Přerov Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním včetně elektrifikace. Elektrizace tratě č. 275 Prostějov Kostelec na Hané Olomouc. Modernizace tratě č. 300 byla zařazena mezi veřejně prospěšné stavby. Na území SO ORP Prostějov prochází její trasa katastry obcí Hruška, Němčice nad Hanou, Víceměřice, Nezamyslice a Dřevnovice Vodní doprava V řešeném území se nenachází ţádná vodní cesta Letecká doprava Na území SO ORP Prostějov se nachází neveřejné vnitrostátní letiště Technická infrastruktura Vysoká úroveň technické infrastruktury je důleţitým faktorem pro další rozvoj SO ORP Prostějov. V zájmu SO ORP Prostějov v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inţenýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a poţadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udrţitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyţadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné vyuţití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (aktualizován 2006) se z krajské pozice řízení zabývá technickou infrastrukturou především prioritní oblast č. 2 Stabilizace a rozvoj nemetropolitních oblastí s prioritním okruhem Rozvoj technické infrastruktury a s naformulovaným cílem: Zajistit určitou standardní úroveň technické infrastruktury ve městech mimo metropolitní oblast a na venkově tak, aby byl umoţněn rozvoj moderních ekonomických činností a aby byly vytvořeny podmínky pro plnohodnotný ţivot místních i případných nově příchozích obyvatel. Zvýšené nároky konkrétně na území SO ORP Prostějov klade a nadále bude klást především snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb správního obvodu, zvyšování vyuţití obnovitelných zdrojů energie a řešení lokálních problémů v hospodaření a nakládání s odpady. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn nejen zvýšenou péčí o stávající stav a rozvoj nových energetických sítí, ale i komplexním řešením napojení na energetické sítě v prostoru celého kraje a zabezpečením jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a sníţení ztrát z energie. Moţnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Pro hodnocení aktuálního stavu a moţného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Prostějov byla vyuţita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Malý lexikon obcí ČR 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje 2007, Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2005, Akční plán Územní energetické koncepce Olomouckého kraje 2005, Strategický plán rozvoje města Prostějova 2006, Profil města Prostějova 2006, Strategický plán rozvoje města Prostějova Akční plán , Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje, Vlastní výběrové šetření 2008 k situaci v obcích SO ORP Prostějov a Aktuální informace ke stavu technické infrastruktury poskytnuté odborem ţivotního prostředí města Prostějov. 117

118 Obrázek č : Inţenýrské sítě v SO ORP Prostějov Zdroj: Malý lexikon obcí 2007 Pozn.: Kanalizací s připojením na ČOV se rozumí svodné potrubí, které odvádí splaškové vody z jednotlivých nemovitostí a ústí do čistírny odpadních vod. Vodovodem se rozumí vodovodní potrubí, kterým se přivádí voda z veřejného vodovodního řadu, a to bez ohledu, zda je ve vlastnictví organizace vodního hospodářství obce, zemědělského druţstva či jiné právnické osoby. Plynofikací obce se rozumí stav, kdy je obec napojena na plynové potrubí, kterým se přivádí plyn z centrálního zdroje. Vybavenost obce vodovodem, kanalizací s připojením na ČOV a její plynofikace jsou uváděny i v případě, ţe takto je vybavena pouze její část Zásobování vodou a stav vodovodních sítí SO ORP Prostějov má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Celkem 70 obcí z celkového počtu 76 obcí ve správním obvodu mělo v roce 2007 připojení na vodovod. Připojení na skupinový vodovod chybí v obcích Laškov (předpoklad připojení na vodovod v roce 2010), Krumsín (předpoklad připojování na vodovod od roku 2007), Prostějovičky, Vincencov (předpoklad připojení na vodovod není ani výhledově), Koválovice-Osíčany (předpoklad připojení na vodovod v roce 2010) a Srbce. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá v rámci celého SO ORP Prostějov charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důleţité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je z velké části kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvaţuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Struktura napojení obcí SO ORP Prostějov na skupinové vodovody je kvůli rozlehlosti a hustotě osídlení v rámci SO značně diferencovaná. Většina obcí SO ORP Prostějov je zásobována vodou z vodárenské soustavy Prostějov a to konkrétně v rámci připojení na SV Prostějov, SV Brodek u Prostějova, SV Pomoraví a SV Ivaň. Část obcí leţící v jihovýchodní části SO ORP Prostějov je zásobováno z vodárenské soustavy Přerov (konkrétně z SV Kojetín). Několik obcí SO je zásobováno z SV Drahanská vrchovina 118

119 (Bousín - Repechy, Drahany, Niva, Otinoves, Rozstání, Baldovec a Protivanov). Část obcí leţících v jiţní části SO je napojena na SV Kroměříţ (Haná) a obce Plumlov, Holubice, Vícov a část obce Soběsuky jsou napojeny na SV Plumlov Vícov. Tabulka č : Hlavní vodohospodářské objekty v rámci SO ORP Prostějov, z nichţ jsou rozvodné sítě SV zásobovány pitnou vodou SV Prostějov VDJ Stráţ m3(287,00/- m n.m). VDJ Dětkovice m3(287,50/- m n.m). SV Pomoraví VDJ Stráţ m3 (287,30/283,00 m n.m), VDJ Čechy pod Kosířem m3,(334,50/- m n.m.) SV Ivaň VDJ Ivaň m3. SV Kojetín VDJ Polkovice m3, max. hladina 254,50 m n.m SV Drahanská vrchovina Skupinový vodovod nemá vlastní zdroje, je napájen z vodovodu Boskovice přes koncový VDJ Skály SV Kroměříţ (Haná) VDJ Srbce m3. VDJ Koválovice2 500 m3. SV Plumlov - Vícov VDJ Vícov - Dolní 2 70 m3 (390,50/- m n.m.). VDJ Holubice 30 m3 VDJ Vícov Horní 90 m3 (411,80/- m n.m.) VDJ Plumlov 150 m3 (336,75/- m n.m.) Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, vlastní tabulka V městě Prostějov je stav dodávek pitné vody vyváţený a zdrojově dostatečný. Současné vyuţití zdrojů pitné vody dosahuje v průměru % své denní kapacity. Rozvoj v místních částech a rekonstrukce vodovodních sítí probíhá v potřebném rozsahu a intenzitě dle aktuálních poţadavků odběratelů na dodávku pitné vody. K pokrytí zvýšené potřeby pitné vody se zde nabízí tři alternativy vyuţití stávajících rezerv zdrojů pitné vody, sníţení ztrát v rozvodech a vyuţití nového zdroje (napojení na SV Olomouc a vyuţití povrchové vody z řeky Moravy) Kanalizační síť Podle vlastního dotazníkového šetření a informací odboru ţivotního prostředí města Prostějov má schválený vyhovující kanalizační systém v rámci SO ORP Prostějov v současnosti 36 obcí. Napojení kanalizace na vlastní ČOV či na ČOV v jiné obci existuje v SO v 29 obcích. Vydané stavební povolení na kanalizaci a ČOV má v současnosti v rámci SO 11 obcí. Podle výsledků Vlastního výběrového šetření 2008 má řada obcí bez kanalizace zpracovanou projektovou dokumentaci na kanalizaci či napojení na ČOV, či vlastní výstavbu ČOV. Překáţkou pro úspěšné odkanalizování obcí, případně dostavbu kanalizace či napojení na ČOV je ve většině případů nedostatek financí (často v podobě nepřidělených dotací ). Např. obec Biskupce je v současné době ve fázi dokončování zpracování projektové dokumentace na hloubkovou kanalizaci. Obec Brodek u Prostějova má jiţ 3 roky zpracovanou projektovou dokumentaci na kanalizaci a dvakrát jiţ ţádala o dotace. Bohuţel bez úspěchu. Obec Dřevnovice připravuje projekt na odkanalizování s napojením na ČOV. Stejně tak obce Klenovice na Hané a Malé Hradisko mají připraveny prováděcí studie. Ve většině případů brzdí moţnou výstavbu nedostatek finančních zdrojů. Pokud v obci chybí napojení na čistírnu odpadních vod, je na vypouštění nečištěných odpadních vod do vodoteče vydána výjimka podle NV 82/1999 Sb. Jedná se především o odpady ze septiků. Řada rodinných domků je vybavena bezodtokovými jímkami (ţumpami), jejichţ obsah je vyváţen na zemědělsky obdělávané pozemky či na ČOV. Velice důleţitým ukazatelem z hlediska napojení obce na ČOV je její velikost. EU totiţ od určité velikosti obce (2 000 obyv.) vyţaduje do roku 2010 povinné napojení na ČOV. Nesplnění této povinnosti pak znamená pokuty, příp. omezení různých dotací apod. V rámci SO ORP Prostějov by ke splnění tohoto ukazatele měly přispět akce s cílem napojení dalších částí obyvatel SO na stávající systém ČOV, nebo samotná výstavba nových ČOV. Nejvyšší prioritu v kontextu dosaţení tohoto cíle mají dostavby či stavby kanalizací s napojením na ČOV ve Smrţicích, Čelechovicích na Hané, Kostelci na Hané a Nezamyslicích. 119

120 Nadobecní kanalizační systém Město Prostějov, obce a místní části napojené na ČOV Prostějov bude do roku 2015 rozšířen. V rámci tohoto nadobecního kanalizačního systému je probíhající postupná rekonstrukce kanalizační sítě zaměřená na odstranění kapacitních problémů stokové sítě, balastní vody a vliv plánované urbanizace na parametry stokové sítě a městskou ČOV. Tabulka č : Přehled obcí napojených na kanalizační systém - Město Prostějov, obce a místní části napojené na ČOV Prostějov Název obce či místní části Počet připojených obyvatel na ČOV stávající stav Počet připojených obyvatel na kanalizaci stávající stav Prostějov 37700/ / /0 Čechovice 1000/0 840/0 1000/0 Čechůvky 0/0 0/0 155/0 Domamyslice 880/0 880/0 980/0 Drţovice 780/0 780/0 1100/0 Krasice 1890/0 1890/0 1950/0 Vrahovice 1820/0 1820/0 3100/0 Bedihošť 291/0 291/0 1000/0 Čelechovice na Hané 0/0 0/0 895/0 Kralice na Hané 750/0 750/ /0 Mostkovice 1000/ / /100 Smrţice 240/0 240/0 1500/30 Vícov 0/0 0/0 445/0 Celkem 46351/ / /130 Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, vlastní úpravy Počet připojených obyvatel na kanalizaci a ČOV do roku 2015 Přes problémy uvedené výše platí, ţe podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, coţ znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá, jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících Zásobování plynem Náhrada méně hodnotných paliv zemním plynem je jedním z největších přínosů k ochraně ţivotního prostředí, a to nejen v oblasti ochrany ovzduší (sníţení emisí) a minimalizace tvorby odpadních produktů, ale i tím, ţe zemní plyn lze za přijatelných ekologických podmínek dodávat přímo spotřebitelům. Uloţením plynovodů v zemi nedochází k estetickému a ekologickému narušení krajiny. Území SO ORP Prostějov je v současnosti kompletně plynofikováno. Všechny obce SO mají vybudované připojení na plyn. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších lokálních částí obcí, které bude moţno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Dodávku zemního plynu na území města Prostějov stejně jako v rámci většiny obcí SO ORP Prostějov smluvně zajišťuje Jihomoravská plynárenská, a.s. se sídlem v Brně a s oblastní pobočkou v Prostějově. V současnosti je konkrétně město Prostějov zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů (dále VTL): Olomouc Blatec Prostějov, Brno Příbor ( VTL přípojka Čelčice Prostějov), Lobodice - Květná. 120

121 Zásobování elektrickou energií Dodávka elektrické energie je od na území města Prostějov smluvně zajišťována společností E.ON Energie, a.s., dříve Jihomoravská energetika, a.s. se sídlem v Brně a s oblastní pobočku v Prostějově. Stavebně je zásobování předmětného území elektrickou energií realizováno prostřednictvím napájecího uzlu rozvodny nesoucí označení R 110/22 kv Prostějov Letecká. Instalovaný výkon rozvodny činí 105 MVA (2 x 40 MVA a 1 x 25 MVA). Rozvodna je napájena z nadřazené distribuční soustavy prostřednictvím tří vzdušných vedení VVN 110 kv. V rámci celého SO ORP Prostějov nejsou větší problémy s dodávkou elektrické energie. Dořešit se musí situace pouze v lokálních případech se zastaráváním a částečně nevyhovujícím stavem vedení nízkého a vysokého napětí Zásobování teplem Obce nacházející se na území SO ORP Prostějov jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) aţ po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu ţivota obyvatel. Následující tabulka poskytuje přehled o spotřebě jednotlivých druhů paliv ve SO ORP Prostějov. Spotřeba paliv je dále dělena podle velikosti výkonu zdroje dle REZZO. Tabulka č : Spotřeba paliv v území vymezeném SO ORP Prostějov [GJ/rok] GJ/rok REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Proplástek Dřevo Zemní plyn PB Bioplyn TTO STO Lehké topné oleje NSTO Nafta JKP Zdroj: Územní energetická koncepce Olomouckého kraje

122 Dodávka tepla do systému CZT v Prostějově je zajišťována z průmyslového plynového zdroje v objektu firmy DT VYHYBKÁRNA A MOSTÁRNA a.s. Zdrojově je soustava zásobování teplem ve většině zájmového území realizovaná systémem domovních a blokových kotelen na zemní plyn, jednou soustavou centrálního zásobování a v malé míře pak individuálními zdroji vyuţívající zemní plyn a elektrickou energii. Mezi největší provozovatele zásobující více něţ 94 % bytů patří: Domovní správa Prostějov, s.r.o. a Stavební bytové druţstvo Rozvoj. U zásobování města Prostějov a jeho místních částí elektrickou energií, zemním plynem a teplem z domovních a blokových kotelen a systému CZT lze podle informací převzatých z Profilu města Prostějova konstatovat vyváţený stav s dostatečnou výkonovou a přenosovou rezervou. Aţ na výjimky (místní části a rozvojové plochy pro podnikání a bydlení) nelze očekávat výrazný nárůst spotřeby těchto energií. Případné nároky na územním plánem avizované navýšení potřeby jednotlivých energetických médií pro rozvoj bydlení, občanské vybavenosti a komerčních aktivit lze řešit ze stávajících energetických zdrojů. Jiná situace však nastává u rozvojových ploch pro podnikání, kde se při výraznějším poţadavku (nad 10 MW) na dodávku elektrické energie a zemního plynu jeví současná přenosová kapacita jako nedostatečná. V této souvislosti je zde v letech 2008 aţ 2010 avizován záměr společnosti EON na výstavbu nové rozvodny 110/22 kv o výkonu 2 x 25 MVA. Pozitivním přínosem můţe být dále vyuţití potenciálu energetických úspor a výkonových rezerv vzniklých v důsledku zrušení energeticky náročných výrob, strukturálních změn průmyslového sektoru či realizací úsporných opatření, zejména u objektů bydlení a občanské vybavenosti. Co se týká rekonstrukce rozvodných sítí a zvýšení spolehlivosti dodávek energie, je tato činnost plně v kompetenci dodavatelů a je prováděna plánovitě a v dostatečné míře Informační a komunikační technologie Provoz pevného telefonního spojení je zajištěn prostřednictvím digitální a částečně analogové ústředny a postupně budovanou a rozšiřovanou telekomunikační sítí. Pokrytí SO ORP Prostějov signálem mobilních operátorů je na velmi vysoké úrovni hlavně v městě Prostějov. V okrajových částech SO jsou v řadě případů problémy se signálem jedné či více mobilních sítí. Dostupnost vysokorychlostního internetu je ve všech obcích SO ORP Prostějov, a to formou bezdrátového přenosu, popř. ADSL. Dostupnost a kvalita TV analogového signálu zajišťovaného přes anténní systémy vysílačů Českých radiokomunikací je v převáţné míře uspokojena kvalitním příjmem televizních programů ČT 1, ČT 2, Nova a Prima. V návaznosti na avizované celoplošné pokrytí území ČR digitálním TV signálem lze očekávat jeho vyuţití i ve SO ORP Prostějov. Zájmovým územím dále prochází trasa radioreléového spoje Prostějov Hradisko, 14 tras radioreléových paprsků a trasa optického kabelu Obnovitelné zdroje elektrické energie Obnovitelnými a druhotnými zdroji energie v tomto kontextu jsou míněny nevyčerpatelné energie vítr, voda, Slunce, spalitelná biomasa (organická hmota rostlinného nebo ţivočišného původu), bioplyn a energeticky vyuţitelný odpad celkově vyuţitelné v rámci území SO ORP Prostějov. Zisk energie z těchto zdrojů neznečišťuje buď vůbec, nebo podstatně méně (biomasa) ovzduší emisemi. Značným potenciálem disponuje SO ORP Prostějov v oblasti moţného vyuţití větrné energie. V současné době je na území Olomouckého kraje umístěno 24 větrných elektráren na celkem 12 lokalitách. V rámci ORP Prostějov se jedná o čtyři větrné elektrárny. 122

123 Tabulka č : Stávající větrné elektrárny na území SO ORP Prostějov. Obec Počet Výška Jednotlivý výkon Typ Provozovatel Drahany kw Vestas V 90 Eldaco Fuhrlander FL Protivanov I. 1 45,5 100 kw 100 Pravoslavná akademie Protivanov II , kw Repover MD 77 Vind invest s.r.o Zdroj: ÚZEMNÍ STUDIE Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje - Návrhová část Na Drahanské vrchovině v okolí obcí Otinoves, Drahany a Niva moţná vyroste v následujících letech nejvýkonnější větrný park v Česku. Brněnská společnost Eldaco plánuje, ţe v sousedství obcí vybuduje 19 stoţárů s vrtulemi, které budou schopné produkovat aţ 52 megawattů elektřiny. Zatím je vše ve fázi příprav a vyjednávání. V záměru Olomouckého kraje je i vybudování dvou větrných elektráren u obce Rozstání. Právě probíhá posuzování vlivu stavby na ŢP. Z hlediska rozvoje vyuţívání obnovitelných zdrojů energie ve SO ORP Prostějov se jeví jako perspektivní také vyuţití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného vyuţívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Vyuţití solární energie se na území správního obvodu vyskytuje pouze výjimečně v rodinných domech. Potenciál pro vyuţití solární energie se nachází především v jiţní a jihovýchodní části SO, kde je na poměry ČR velice kvalitní roční doba slunečního svitu. Limitou pro větší vyuţití je fakt, ţe provoz solárních fototermálních zařízení je v porovnání s klasickými zdroji tepla zatím daleko méně ekonomicky efektivní. Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímţ je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto poţadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro sníţení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. 123

124 3.6.3 Indikátory Hodnocení indikátoru: -2 méně neţ 0,20 km/km 2-1 0,20-0,40 km/km 2 0 0,41-0,80 km/km 2 1 0,81-1,00 km/km 2 2 nad 1,00 km/km 2 Hodnota indikátoru Obec Hustota silnic celkem [km/km 2 ] Hodnota indikátoru Hané 1,08 2 Přemyslovice 0,55 0 Buková Malé Hradisko 0,68 0 Smrţice 1,27 2 0,32-1 Čehovice 0,54 0 Mořice 2,06 2 Srbce 0,79 0 Čechy pod Kosířem 0,75 0 Mostkovice 1,08 2 Stařechovice 0,65 0 Čelčice 0,49 0 Myslejovice 1,50 2 Stínava 1,18 2 Čelechovice na Hané 1,39 2 Němčice nad Hanou 0,76 0 Tištín 0,92 1 Dětkovice 0,84 1 Nezamyslice 1,55 2 Tvorovice 0,54 0 Dobrochov 2,58 2 Niva 0,56 0 Určice 1,52 2 Dobromilice 0,69 0 Obědkovice 0,42 0 Víceměřice 0,97 1 Doloplazy 0,97 1 Ohrozim 0,96 1 Vícov 1,22 2 Tabulka č : Hustota silniční sítě podle obcí hodnocení Obec Hustota Hustota Hodnota silnic silnic indiká- Obec celkem celkem [km/km 2 toru ] [km/km 2 ] Alojzov Kostelec na 0,58 0 Bedihošť Koválovice- 0,98 1 Osíčany 1,12 2 Ptení 0,80 0 Bílovice- Kralice na Lutotín 0,49 0 Hané 1,24 2 Rozstání 0,38-1 Biskupice 1,25 2 Krumsín 0,81 1 Seloutky 0,44 0 Bousín 1,15 2 Laškov 0,93 1 Skalka 0,79 0 Brodek u Prostějova 2,65 2 Lešany 0,74 0 Slatinky 0,41 1 Drahany Olšany u 1,01 2 Prostějova 1,60 2 Vincencov 1,71 2 Drţovice 1,55 2 Ondratice 0,36-1 Vitčice 0,44 0 Dřevnovice 0,59 0 Otaslavice 0,95 1 Vranovice- Kelčice 1,58 2 Hluchov 0,98 1 Otinoves 0,87 1 Vrbátky 0,97 1 Hradčany- Kobeřice 1,08 2 Pavlovice u Kojetína 1,19 2 Vrchoslavice 2,50 2 Hrdibořice 0,92 1 Pěnčín 1,34 2 Vřesovice 1,12 2 Hrubčice 0,65 0 Pivín 0,75 0 Výšovice 1,53 2 Hruška 0,56 0 Plumlov 1,10 2 Zdětín 0,58 0 Ivaň 0,36-1 Prostějov 1,22 2 Ţeleč 1,20 2 Klenovice na Hané 0,96 1 Prostějovičky 0,89 1 Klopotovice 0,91 1 Protivanov 0,61 0 Zdroj: ŘSD ČR, vlastní zpracování SO ORP Prostějov 0,

125 Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru Prac. den Hodnocení indikátoru Sobota Hodnocení indikátoru EKOTOXA s.r.o. Dopravní obsluţnost území hromadnou dopravou (počet spojů/den) Hodnotí se počet autobusových a ţelezničních spojů do Prostějova z ostatních obcí správního obvodu (a opačně) ve vybraných intervalech. Hodnocení indikátoru: -2 0 spojů -1 1 spoj 0 2 spoje 1 3 spoje 2 více neţ 3 spoje Tabulka č : Hodnocení dopravní obsluţnosti území hromadnou dopravou - počet spojů do Prostějova a z Prostějova ve vybraných intervalech Obec Obec Obec Alojzov Kostelec na Hané Přemyslovice Koválovice- Bedihošť Osíčany Ptení Bílovice-Lutotín Kralice na Hané Rozstání Biskupice Krumsín Seloutky Bousín Laškov Skalka Brodek u Prostějova Lešany Slatinky Buková Malé Hradisko Smrţice Čehovice Mořice Srbce Čechy pod Kosířem Mostkovice Stařechovice Čelčice Myslejovice Stínava Němčice nad Čelechovice na Hané Hanou Tištín Dětkovice Nezamyslice Tvorovice Dobrochov Niva Určice Dobromilice Obědkovice Víceměřice Doloplazy Ohrozim Vícov Olšany u Drahany Prostějova Vincencov Drţovice Ondratice Vitčice Vranovice- Dřevnovice Otaslavice Kelčice Hluchov Otinoves Vrbátky Pavlovice u Hradčany-Kobeřice Kojetína Vrchoslavice Hrdibořice Pěnčín Vřesovice Hrubčice Pivín Výšovice Hruška Plumlov Zdětín Ivaň Prostějov Ţeleč Klenovice na Hané Prostějovičky Klopotovice Protivanov Zdroj: Jízdní řády platné k 18. a Pozn.: Vybrané spoje v pracovní den: dojezd do práce na ranní směnu (6 nebo 7 hod); dojezd do školy (na 8 hod); dojezd na 14 hodinu; návrat do obce ve 14 hod; návrat večer do 22 hod. Vybrané spoje v sobotu: v sobotu ráno z obce (v 7 hod); návrat odpoledne do obce (13 aţ 14 hod); v sobotu odpoledne z obce (13 aţ 14 hod); návrat v sobotu večer (21 aţ 22 hod). 125

126 /Pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před ţádanou hodinou. Pro vyhledávání byl pouţit jízdní řád platný k 18. a Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná linková doprava autobusy a vlaky./ Vybavenost technickou infrastrukturou Hodnocení indikátoru: -2 0x A (obec bez sledované technické infrastruktury) -1 1x A 0 2x A 1 3x A 2 4x A (obec s kompletním vybavením) Tabulka č : Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Obec V P K ČOV ČOV vlastní, nebo napojení na ČOV v jiné obci Záměr na výstavbu nové či na napojení existující ČOV Alojzov A A A N 1 připojeno na ČOV Bedihošť A A A A Prostějov Hodnocení indikátoru Bílovice-Lutotín A A N N 0 Biskupice A A N N 0 Bousín A A N N 0 Brodek u Prostějova A A A A 2 Buková A A A A ČOV vlastní 2 Čehovice A A A A ČOV vlastní 2 Čechy pod Kosířem A A A A ČOV vlastní 2 Čelčice A A A A ČOV vlastní 2 vydáno SP na K se záměrem napojení na ČOV Prostějov 1 Čelechovice na H. A A A N Dětkovice A A A N 1 Dobrochov A A N N vydáno SP na K a ČOV 0 Dobromilice A A A A ČOV vlastní 2 Doloplazy A A A A ČOV vlastní 2 Drahany A A N N 0 připojeno na ČOV Prostějov 2 Drţovice A A A A Dřevnovice A A N N 0 Hluchov A A N N 0 Hradčany-Kobeřice A A N N 0 Hrdibořice A A A A ČOV vlastní 2 Hrubčice A A A A ČOV vlastní 2 Hruška A A N N 0 Ivaň A A N N 0 Klenovice na Hané A A A N 1 Klopotovice A A A A ČOV vlastní 2 Kostelec na Hané A A A A ČOV vlastní vydáno SP na K a ČOV 2 Koválovice-Osíčany N A N N vydáno SP na K a ČOV -1 připojeno na ČOV Prostějov 2 Kralice na Hané A A A A Krumsín N A A A ČOV vlastní 1 Laškov N A A A (jen část) 1 Lešany A A N N 0 Malé Hradisko A A N N 0 Mořice A A N N 0 Mostkovice A A A A připojeno na ČOV Prostějov 2

127 Obec V P K ČOV ČOV vlastní, nebo napojení na ČOV v jiné obci Záměr na výstavbu nové či na napojení existující ČOV Hodnocení indikátoru Myslejovice A A N N 0 Němčice nad Hanou A A A A vlastní ČOV 2 Nezamyslice A A A A vlastní ČOV 2 Niva A A N N 0 Obědkovice A A N N 0 Ohrozim A A N N 0 Olšany u Prostějova A A A A vlastní ČOV 2 Ondratice A A N N vydáno SP na K a ČOV 0 Otaslavice A A A A vlastní ČOV 2 vydáno SP na K, bude napojena na ČOV Mlekárny Otinoves 0 Otinoves A A N N Pavlovice u Kojetína A A N N 0 Pěnčín A A N N 0 Pivín A A N N 0 Plumlov A A A A vlastní ČOV 2 Prostějov A A A A vlastní ČOV 2 Prostějovičky N A N N -1 Protivanov A A A A vlastní ČOV 2 Přemyslovice A A A A (jen část) vydáno SP na K a ČOV 2 Ptení A A N N 0 Rozstání A A N N vydáno SP na K a ČOV 0 Seloutky A A N N 0 Skalka A A N N 0 Slatinky A A A A vlastní ČOV, napojena jen část obce 2 napojeno na ČOV Prostějov 2 Smrţice A A A A Srbce N A N N -1 Stařechovice A A N N 0 Stínava A A N N 0 Tištín A A A A vlastní ČOV 2 Tvorovice A A N N 0 Určice A A N N 0 Víceměřice A A A A vlastní ČOV 2 Vícov A A N N 0 Vincencov N A N N -1 Vitčice A A N N 0 Vranovice-Kelčice A A N N vydáno SP na K a ČOV 0 Vrbátky A A A A vlastní ČOV 2 připojeno na ČOV Němčice 2 Vrchoslavice A A A A Vřesovice A A N N vydáno SP na K a ČOV 0 Výšovice A A N N vydáno SP na K a ČOV 0 Zdětín A A N N 0 Ţeleč A A A A vlastní ČOV 2 Zdroj: Aktuální informace z odboru ţivotního prostředí města Prostějov, Malý lexikon obcí 2007, Vlastní dotazníkové šetření 2008, Pozn. 1: A = Ano (obec je uvedeným vybavena), N = Ne. N v případě indikátoru kanalizace znamená, ţe kanalizace není v obci přítomna vůbec, nebo je přítomná pouze nevyhovující zastaralá povrchová kanalizace (neschválená a nesplňující současné limity) Pozn. 2: V = vodovod, P = plynofikace, K = kanalizace, SP = stavební povolení, ČOV = čistírna odpadních vod. 127

128 3.6.4 SWOT analýza SWOT analýza dopravní infrastruktury SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě na území ORP. Existence rychlostní silnice zajišťující dostupnost krajského města ze sídla ORP a značné části území. Existence celostátních ţelezničních tratí včetně napojení na ţelezniční tranzitní koridor. Ucelená koncepce rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury na území SO ORP Prostějov na úrovni kraje. Rozloţení silniční sítě umoţňující relativně dobrou dostupnost okresního města a sídla SO ORP Prostějov. Vymezení koridoru konvenční ţelezniční tratě mezinárodního významu ŢD1. PŘÍLEŢITOSTI Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Zkvalitnění ţelezniční přepravy modernizací a elektrizací celostátních tratě č. 300, a elektrizací tratě č Poloha území SO ORP Prostějov na větvi VI.B TEMMK a výhledové trase vysokorychlostní tratě VR1. Vymezení potřeb modernizace silniční sítě, budování obchvatů a přeloţek, sníţení intenzity dopravy ve městech a obcích, sniţování znečištění ovzduší a hluku. Moţnost vyuţití prostředků z fondů EU na spolufinancování dopravní infrastruktury. Rozšiřování stávající kapacity odstavných stání s pozitivními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. SLABÉ STRÁNKY Technická zanedbanost ţelezniční trati na území SO ORP Prostějov (omezené rychlosti, dlouhé jízdní doby a zastaralý vozový park). Převaţující podíl silnic II. a především III. třídy ve stávající silniční síti, špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údrţba a opravy. Absence obchvatů měst a obcí při relativně vysoké a výhledově rostoucí automobilové dopravě. Relativně nízká hustota ţelezniční sítě, omezená dostupnost ţelezniční přepravy pro převáţnou část obcí. Omezená dopravní obsluţnost části území veřejnou linkovou dopravou ve všední dny, zcela nedostatečná o víkendech. HROZBY Neprosazení návrhu na elektrizaci vybraných ţelezničních tratí a/nebo odkládání jeho realizace. Odkládání realizace optimalizace páteřních komunikací R46 a II/150. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury další zhoršování technických parametrů silnic II. a III. třídy. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně i technicky nevyhovujících) silnicích riziko růstu počtu dopravních nehod. Omezená dopravní obsluţnost území veřejnou linkovou dopravou přispívá k rozvoji individuální automobilové dopravy s negativními dopady na ţivotní prostředí. 128

129 SWOT analýza technické infrastruktury SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou. Hustá vodovodní síť v rámci celého správního obvodu. Plynofikace provedena ve všech obcích SO ORP. Potenciál pro vyuţití větrné energie - Drahanská vrchovina. Potenciál území pro vyuţití obnovitelného zdroje biomasy a v rámci moţností i pro vyuţití sluneční energie. Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou energií. Dostupnost vysokorychlostního internetu v rámci celého SO ORP. PŘÍLEŢITOSTI Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV (např. území obcí nad Plumlovskou přehradou). Sdruţování obcí do MAS (místních akčních skupin) a společné předávání projektů. Podpora vyuţívání ekologických způsobů vytápění. Podpora vyuţití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, sluneční energie v jiţní a jihovýchodní části SO, větrná energie - Drahanská vrchovina). Podpora úsporných systému vyuţívání elektrické energie Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Zkvalitnění přístupu veřejnosti k vysokorychlostnímu Internetu. SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých lokálních úseků vodovodní rozvodné sítě. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV především v obcích do 1000 obyvatel. Jen 29 ze 76 obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV (současnost). Hydraulická nestabilita a lokálně nedostatečná kapacita existujících kanalizačních sítí. Velký podíl dešťových a balastních vod odvedených do ČOV. Částečná zastaralost a nevyhovující technický stav stávajících vedení vysokého a nízkého el. napětí v některých okrajových částech území správního obvodu. Problémy se signálem jednoho či více mobilních operátorů v okrajových částech SO ORP. HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Chybějící kanalizace a napojení na ČOV ohroţuje ţivotní prostředí a kvalitu podzemních vod. Deficit zdrojů pitné vody a kapacity ČOV pro výstavbu průmyslových zón v centrální části SO ORP. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdraţování cen plynu). Neřešená situace v lokálních případech zastarávání a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Nedostatečný tlak na zavádění systému úspor v oblasti energetiky. Neúměrné náklady na zavádění IT technologií v malých obcích. 129

130 3.6.5 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Úkoly pro územní plánování Přijaté Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) ukládají obcím na území OK, vč. SO ORP Prostějov, v rámci územních plánu vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury zejména ve vztahu ke stavu a očekávanému rozvoji dopravní obsluţnosti území. V návaznosti na vymezení rozvojové oblasti nadmístního významu RO 7 Prostějov (zahrnující obce Bedihošť, Drţovice, Kralice na Hané, Smrţice, Prostějov) řešit územní souvislosti úpravy silnice R46 a přeloţek silnic II. třídy. V souladu s vymezením v rámci ZÚR OK akceptovat následující tahy základní komunikační sítě. Tahy mezinárodního a celostátního významu: Dálnice D1 (Vyškov Kroměříţ) Přerov Lipník n/b. Rychlostní silnice R46 (Vyškov) Prostějov Olomouc Významné tahy nadregionálního významu: II/150 (Valašské Meziříčí Bystřice p. H.) Přerov Prostějov Protivanov (Boskovice) Tahy krajského významu (hlavní a doplňkové tahy) : II/366 Prostějov Konice (Jevíčko) II/367 Prostějov Kojetín II/377, II/378 Mostkovice Plumlov (Tišnov) II/434 Prostějov Přerov II/449 Unčovice Prostějov I/47 (Vyškov) Nezamyslice (Kroměříţ Hulín) Na území obcí hájit následující koridory pro návrhy přeloţek na nadregionálních tazích: II/150 Prostějov, Ohrozim, Vícov, Malé Hradisko, Protivanov. Na území obcí územně hájit koridory pro další vymezené přeloţky. Pro omezení negativních vlivů dopravy na ţivotní prostředí navrhovat dopravní tahy mimo obytná území, případně další opatření (vhodné funkční vyuţití sousedních ploch, protihlukových opatření). V rámci územního plánování a zpracování ÚPD obcí bude dále nezbytné upřesnit způsoby řešení hlavních existujících dopravních závad (průtahy obcemi, nevhodné kříţení komunikací apod.), v návaznosti na připravované stavby i dořešení nového napojení původních komunikací. Ke zlepšení dostupnosti a zkvalitnění silniční sítě je třeba vymezit v rámci územních plánů jednotlivých obcí vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008) dále ukládají obcím respektovat ţelezniční síť tvořenou na území ORP Prostějov: tratí č. 300 (součást nadřazeného kolejového systému), ostatními celostátními ţelezničními tratěmi (č. 271, 275 a 301), Územně hájit návrh na modernizaci (vč. elektrizace) trati č. 300 Přerov Brno v parametrech koridorové tratě s dvoukolejným uspořádáním, územní rezervu pro výstavbu vysokorychlostní tratě Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury se profilují dílčí problémy a střety v území v několika dimenzích. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí technické infrastruktury naráţí v určitých oblastech na limity udrţitelného rozvoje území a znamená často konflikt se snahou o udrţení kvality přírodního prostředí ve SO. Na druhou stranu jsou tyto činnosti nezbytné ve vztahu ke zvýšení kvality ţivotní úrovně obyvatel správního obvodu a jeho jednotlivých částí a také v rámci propojení a návaznosti regionálních sítí na republikové i mezistátní úrovni. V rámci vodohospodářské infrastruktury existuje velice dobré napojení obyvatel správního obvodu na veřejné vodovody. 70 ze 76 obcí ve správním obvodu má připojení na vodovod. Jsou však i oblasti, v nichţ je nutná rekonstrukce stávající sítě. Rozhodnutí v rámci územního plánování téţ mohou pomoci 130

131 vyřešit lokální problémy se zabezpečování dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů. Situace v oblasti vybavení správního obvodu veřejnými kanalizacemi a čističkami odpadních vod je jiţ méně uspokojivá. Nároky na územní plánování si v rámci SO klade především nutnost dobudování veřejné kanalizace a nutnost rekonstrukce či výstavby čističek odpadních vod v bezmála 2/3 obcí leţících v SO. Neuspokojivé postavení správního obvodu v odkanalizování a čištění odpadních vod je dáno především situací v obcích do obyvatel, které nejsou z většiny odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV by se měl postupně zvyšovat. Plynofikace na území SO dosahuje vysoké úrovně. Všechny obce jsou plynofikovány. Územní problémy lokálního charakteru můţe přinést plynofikace a dostavba přípojek plynu na území obcí, v rámci nichţ se staví nové objekty, nebo tam, kde probíhá rekonstrukce, či modernizace rozvodních sítí plynu. V rámci zásobování územím teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva. Pro vytápění či ohřev teplé vody je moţné vyuţít alternativních druhů energie. Jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu, tepelná čerpadla či solární kolektory. Ovšem rozsáhlejší získávání tepla z těchto alternativních zdrojů můţe znamenat v některých lokalitách konflikt v záboru půdy a konflikt s názory části obyvatel dotknutých území. V zásobování elektrickou energií ve správním obvodu je nutné respektovat ochranná pásma elektrostanic a vedení elektrické energie a v této souvislosti je tak nezbytná koordinace při umisťování těchto zařízení v dotčeném území. 131

132 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Demografický vývoj V Olomouckém kraji ţilo k obyvatel. Od roku 1997 tak nedošlo k prakticky ţádnému pohybu počtu obyvatel. Obdobně jako v kraji jako celku nedošlo k výraznějším pohybům počtu obyvatel ani ve většině jednotlivých SO ORP. Výjimkou je SO ORP Šternberk, kde došlo téměř ke 20% nárůstu. K relativně většímu poklesu naopak došlo v Jeseníku, o 3,28%. Nejlidnatějším SO ORP (po Olomouci) zůstává sledovaný SO ORP Prostějov s obyvateli, dále SO ORP Přerov ( obyvatel). Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP OK mezi lety SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2007 a Absolutně Relativně (%) Hranice ,84 Jeseník ,85 Konice ,28 Lipník nad Bečvou ,76 Litovel ,47 Mohelnice ,45 Olomouc ,84 Prostějov ,08 Přerov ,53 Šternberk ,50 Šumperk ,59 Uničov ,92 Zábřeh ,91 OK ,11 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Následující grafy ukazují, jak se počet obyvatel SO ORP Prostějov vyvíjel od roku Zatímco první graf ukazuje vývoj počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozené přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. 132

133 Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Prostějov mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Aţ do roku 1981 docházelo na území SO ORP Prostějov k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let (hmcp dosáhla v tomto období aţ k 15 ), coţ odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé ČR. Celkový přírůstek tak byl ovlivněn především přirozenými přírůstky, které zůstávaly kladné aţ do roku 1982, nicméně od roku 1982 počet obyvatel klesal, přirozené přírůstky byly výrazně záporné. Migrační salda jsou naproti tomu kladná od roku 1993, přirozené úbytky obyvatelstva však nejsou schopna pokrýt. Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Prostějov Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku. Správní obec Prostějov počtem svých obyvatel (45 675) dalece převyšuje všechny ostatní obce SO ORP. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP (po Prostějově) jsou Němčice nad Hanou, Plumlov a Kostelec na Hané, které mají jediné více neţ 2000 obyvatel. Nejmenší je pak obec Srbce s 80 obyvateli. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Slatinky a Hradčany-Kobeřice, kde se nárůst blíţil 30%. Největší pokles zaznamenala obec Bousín (-19,74%), dále pak Mořice (-14,67%). 133

134 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Prostějov mezi lety Obec Rok Rozdíl Absolutně Relativně Alojzov ,04 Bedihošť ,37 Bílovice-Lutotín ,13 Biskupice ,40 Bousín ,74 Brodek u Prostějova ,26 Buková ,52 Čehovice ,37 Čechy pod Kosířem ,11 Čelčice ,94 Čelechovice na Hané ,12 Dětkovice ,86 Dobrochov ,74 Dobromilice ,06 Doloplazy ,84 Drahany ,25 Drţovice* ,43 Dřevnovice ,19 Hluchov ,75 Hradčany-Kobeřice ,65 Hrdibořice ,91 Hrubčice ,62 Hruška ,22 Ivaň ,24 Klenovice na Hané ,81 Klopotovice ,09 Kostelec na Hané ,72 Koválovice-Osíčany ,25 Kralice na Hané ,71 Krumsín ,97 Laškov ,38 Lešany ,27 Malé Hradisko ,98 Mořice** ,64 Mostkovice ,11 Myslejovice ,90 Němčice nad Hanou ,26 Nezamyslice ,91 Niva ,10 Obědkovice ,78 Ohrozim ,03 Olšany u Prostějova ,06 Ondratice ,94 Otaslavice ,01 Otinoves ,97 Pavlovice u Kojetína*** ,99 Pěnčín ,80 134

135 Obec Rok Rozdíl Absolutně Relativně Pivín ,10 Plumlov ,89 Prostějov**** ,99 Prostějovičky ,00 Protivanov ,24 Přemyslovice ,96 Ptení ,53 Rozstání ,05 Seloutky ,50 Skalka ,49 Slatinky ,10 Smrţice ,00 Srbce ,26 Stařechovice ,84 Stínava ,03 Tištín ,85 Tvorovice ,63 Určice ,14 Víceměřice ,59 Vícov ,32 Vincencov ,35 Vitčice ,31 Vranovice-Kelčice ,60 Vrbátky ,40 Vrchoslavice ,77 Vřesovice ,39 Výšovice ,51 Zdětín ,92 Ţeleč ,00 SO ORP Prostějov ,08 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva *Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova. Počet obyvatel v roce 1997 byl odhadnut lineární aproximací dat z roku 1991 a **Počet obyvatel obce Mořice v roce 1997 byl očištěn o odhad počtu obyvatel obce Pavlovice u Kojetína. ***Obec Pavlovice u Kojetína byla v roce 1997 součástí obce Mořice. Počet obyvatel v roce 1997 byl odhadnut lineární aproximací dat z roku 1991 a ****Počet obyvatel obce Prostějov v roce 1997 byl očištěn o odhad počtu obyvatel obce Drţovice. Následující dva grafy ukazují, jak se v posledních 10 letech vyvíjely přirozené přírůstky a migrační salda v největších obcích SO ORP Prostějov, tedy ve správní obci Prostějov a dále v obcích Němčice nad Hanou, Plumlov a Kostelec na Hané. 135

136 Obrázek č : Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku ve vybraných obcích SO ORP Prostějov mezi lety Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku v promile, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený porodností a úmrtností na daném území. Vypočet: hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / SS * 1000 kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku. Byť se jedná o větší obce, kde se by neměly výrazněji projevit v absolutních číslech malé přírůstky/úbytky, vykazují křivky relativně vysokou volatilitu. Výjimkou je správní obce Prostějov, kde však je velmi pozitivním jevem rostoucí trend míry přirozeného přírůstku, přestoţe takřka po celé období byla záporná. Z grafů je poměrně jasně patrné, ţe k nárůstu počtu obyvatel v uvedených obcích (kromě Prostějova) došlo především vlivem migračních přírůstků, které v roce 2002 v obcích Kostelec na Hané a Plumlov přesáhly 20%. 136

137 Obrázek č : Vývoj hrubé míry migračního salda ve vybraných obcích SO ORP Prostějov v letech Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra migračního salda v promile, je agregátní demografický ukazatel, který porovnává nárůst obyvatel způsobený stěhováním v rámci území. Vypočet: hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / SS * 1000, kde SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1.1. a k daného roku Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel OK a SO ORP Prostějov, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Nejstarší obyvatele v OK mají sledovaný SO ORP Prostějov (index stáří 1,12), SO ORP Konice (kde je více neţ 16% osob v poproduktivním věku) a Přerov, kde na kaţdé dítě připadá více neţ jedna osoba ve věku 65 a více let. Nejniţší index stáří pak vykazují SO ORP Hranice a Jeseník, který má zároveň nejvyšší podíl osob v produktivním věku. Nejvíce dětí je pak v SO ORP Hranice, přes 16%. Blíţe viz tabulka. 137

138 Tabulka č : Věková struktura SO ORP OK k SO ORP Věková skupina (%) <= Index stáří Hranice 16,14 70,67 13,19 0,82 Jeseník 15,30 72,16 12,53 0,82 Konice 14,88 69,06 16,06 1,08 Lipník nad Bečvou 15,05 70,68 14,27 0,95 Litovel 14,95 70,44 14,61 0,98 Mohelnice 15,33 71,26 13,41 0,88 Olomouc 14,37 71,28 14,35 1,00 Prostějov 14,76 69,43 15,81 1,12 Přerov 14,24 70,76 14,99 1,05 Šternberk 14,83 71,89 13,28 0,90 Šumperk 15,00 71,05 13,95 0,93 Uničov 15,19 71,12 13,68 0,90 Zábřeh 15,20 71,17 13,63 0,90 OK 14,75 71,03 14,23 0,96 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Prostějov je tedy SO ORP s nejstarším obyvatelstvem v kraji. Na jedno dítě zde připadá 1,12 osoby nad 64 let. V SO ORP je 14,76% dětí, 69,43% obyvatel v produktivním a 15,81% obyvatel v poproduktivním věku. Nejvyšší index stáří je v obcích Stínava a Vincencov, kde značně převyšuje hodnotu 2. Nejniţší index stáří mají obce Dřevnovice a Vřesovice zde dosahuje index shodně pouze hodnoty 0,64. Co se týče obyvatel v produktivním věku, má nejvyšší podíl této sloţky obyvatelstva obec Srbce (78,41%), naproti tomu nejniţší obec Vincencov (54,43%). Největší podíl dětí ţije v obci Vřesovice a největším podílem poproduktivní sloţky obyvatelstva disponuje jiţ několikrát zmíněná obec Vincencov. Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP Prostějov k Obec Věková skupina <= let 65 + Index stáří Alojzov 11,79 72,49 15,72 1,33 Bedihošť 15,60 72,50 11,90,76 Bílovice-Lutotín 18,45 68,35 13,20,72 Biskupice 15,61 68,78 15,61 1,00 Bousín 13,95 63,57 22,48 1,61 Brodek u Prostějova 17,49 70,56 11,95,68 Buková 15,23 65,52 19,25 1,26 Čehovice 15,34 66,02 18,64 1,22 Čechy pod Kosířem 16,06 68,27 15,66,98 Čelčice 18,12 69,98 11,90,66 Čelechovice na Hané 16,83 66,50 16,67,99 Dětkovice 13,78 71,19 15,03 1,09 Dobrochov 15,64 70,55 13,82,88 Dobromilice 20,44 65,62 13,94,68 Doloplazy 13,35 74,22 12,43,93 Drahany 14,01 68,91 17,08 1,22 Dřevnovice 18,13 70,26 11,61,64 Hluchov 14,78 69,28 15,94 1,08 Hradčany-Kobeřice 19,46 64,72 15,82,81 Hrdibořice 11,89 74,01 14,10 1,19 138

139 Obec Věková skupina <= let 65 + Index stáří Hrubčice 16,50 68,40 15,10,92 Hruška 13,23 66,54 20,23 1,53 Ivaň 13,50 72,19 14,31 1,06 Klenovice na Hané 16,75 69,52 13,73,82 Klopotovice 13,92 73,63 12,45,89 Kostelec na Hané 15,73 69,70 14,57,93 Koválovice-Osíčany 15,05 66,89 18,06 1,20 Kralice na Hané 18,79 68,66 12,55,67 Krumsín 15,11 71,26 13,63,90 Laškov 13,88 66,08 20,04 1,44 Lešany 10,67 74,13 15,20 1,43 Malé Hradisko 12,21 64,89 22,90 1,88 Mořice 14,59 68,45 16,95 1,16 Mostkovice 10,36 74,07 15,57 1,50 Myslejovice 11,53 70,62 17,86 1,55 Němčice nad Hanou 16,45 70,17 13,38,81 Nezamyslice 15,55 70,78 13,67,88 Niva 14,61 71,63 13,76,94 Obědkovice 18,42 65,04 16,54,90 Ohrozim 15,70 69,51 14,80,94 Olšany u Prostějova 14,03 72,64 13,33,95 Ondratice 14,62 66,37 19,01 1,30 Otaslavice 13,96 69,25 16,78 1,20 Otinoves 11,11 67,71 21,18 1,91 Pavlovice u Kojetína 11,07 74,43 14,50 1,31 Pěnčín 16,73 71,05 12,22,73 Pivín 14,27 73,18 12,55,88 Plumlov 14,74 69,25 16,01 1,09 Prostějov 13,53 71,34 15,13 1,12 Prostějovičky 17,67 64,66 17,67 1,00 Protivanov 14,07 72,89 13,04,93 Přemyslovice 14,81 68,67 16,52 1,12 Ptení 14,47 71,43 14,10,98 Rozstání 12,91 66,37 20,72 1,60 Seloutky 12,45 69,74 17,81 1,43 Skalka 11,72 73,22 15,06 1,29 Slatinky 15,87 69,73 14,41,91 Smrţice 13,59 71,81 14,60 1,07 Srbce 10,84 78,31 10,84 1,00 Stařechovice 16,92 69,55 13,53,80 Stínava 10,20 66,67 23,13 2,27 Tištín 15,69 67,25 17,06 1,09 Tvorovice 15,45 66,06 18,48 1,20 Určice 14,25 72,32 13,43,94 Víceměřice 8,24 75,47 16,29 1,98 Vícov 16,31 69,31 14,38,88 Vincencov 12,66 54,43 32,91 2,60 Vitčice 11,93 69,32 18,75 1,57 139

140 Obec Věková skupina <= let 65 + Index stáří Vranovice-Kelčice 15,34 70,34 14,31,93 Vrbátky 16,32 70,06 13,62,83 Vrchoslavice 15,23 71,74 13,03,86 Vřesovice 22,98 62,36 14,66,64 Výšovice 15,05 69,46 15,48 1,03 Zdětín 17,16 69,97 12,87,75 Ţeleč 12,48 67,34 20,18 1,62 SO ORP Prostějov 14,76 69,43 15,81 1,12 Zdroj dat: ČSÚ, Běţná evidence obyvatelstva Pozn.: Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova Vzdělanostní struktura V SO ORP Prostějov má 42,02% obyvatel středoškolské vzdělání bez maturity (ve Vincencově 57,69%), 24,92% středoškolské vzdělání s maturitou (v Prostějově 29,39%), 22,89% základní nebo nedokončené vzdělání (ve Víceměřicích 59,67%) a 10,27% vysokoškolské vzdělání (v Prostějově 13,8%). Blíţe vzdělanostní strukturu SO ORP podle jednotlivých obcí popisuje následující tabulka. Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Prostějov v roce 2001 (%) Obec Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ bez Obyv. se SŠ Obyv. s VOŠ a s ZŠ mat. s mat. a s VŠ Alojzov 28,57 47,80 15,93 7,69 Bedihošť 23,17 43,35 23,74 9,75 Bílovice-Lutotín 25,67 47,19 20,29 6,85 Biskupice 28,78 49,76 16,59 4,88 Bousín 40,48 38,89 16,67 3,97 Brodek u Prostějova 24,89 50,50 18,67 5,95 Buková 34,30 44,04 18,05 3,61 Čehovice 26,60 44,66 22,09 6,65 Čechy pod Kosířem 28,74 45,41 20,21 5,64 Čelčice 23,80 52,40 19,91 3,89 Čelechovice na Hané 27,51 44,17 21,47 6,85 Dětkovice 26,96 40,84 25,13 7,07 Dobrochov 25,35 46,95 23,00 4,69 Dobromilice 37,30 45,77 13,48 3,45 Doloplazy 29,56 48,89 15,78 5,78 Drahany 23,73 53,22 18,85 4,21 Dřevnovice 31,27 47,44 15,63 5,66 Hluchov 30,74 51,48 14,81 2,96 Hradčany-Kobeřice 34,91 45,60 15,41 4,09 Hrdibořice 28,00 45,50 21,50 5,00 Hrubčice 30,61 44,58 18,42 6,39 Hruška 38,50 46,90 11,95 2,65 Ivaň 31,85 45,43 17,53 5,19 Klenovice na Hané 25,50 45,80 21,37 7,33 Klopotovice 35,56 44,89 14,67 4,89 Kostelec na Hané 19,26 44,78 25,56 10,40 Koválovice-Osíčany 32,08 48,33 15,83 3,75 Kralice na Hané 28,11 44,04 20,80 7,05 Krumsín 27,50 50,00 18,65 3,85 140

141 Obec Obyv. bez vzd. Obyv. se SŠ bez Obyv. se SŠ Obyv. s VOŠ a s ZŠ mat. s mat. a s VŠ Laškov 29,44 44,56 18,35 7,66 Lešany 25,56 44,41 23,96 6,07 Malé Hradisko 29,05 43,02 24,30 3,63 Mořice 26,70 48,87 17,13 7,30 Mostkovice 23,40 42,63 24,35 9,62 Myslejovice 27,72 48,95 17,97 5,35 Němčice nad Hanou 24,42 47,10 21,64 6,84 Nezamyslice 31,70 39,91 21,60 6,79 Niva 23,57 51,18 20,88 4,38 Obědkovice 40,99 40,54 15,32 3,15 Ohrozim 26,82 40,78 25,14 7,26 Olšany u Prostějova 24,68 50,29 19,04 5,98 Ondratice 34,39 47,02 15,79 2,81 Otaslavice 27,38 45,42 21,31 5,89 Otinoves 32,95 40,23 21,07 5,75 Pavlovice u Kojetína 36,58 42,80 16,73 3,89 Pěnčín 31,62 44,79 18,12 5,47 Pivín 25,59 50,45 18,02 5,95 Plumlov 20,97 43,68 24,39 10,96 Prostějov 18,48 38,32 29,39 13,80 Prostějovičky 34,74 41,78 18,78 4,69 Protivanov 24,97 49,05 19,29 6,69 Přemyslovice 25,40 43,70 24,17 6,73 Ptení 26,05 46,52 20,36 7,07 Rozstání 27,08 46,88 20,49 5,56 Seloutky 25,54 40,86 25,00 8,60 Skalka 23,42 48,65 19,82 8,11 Slatinky 26,86 42,29 24,29 6,57 Smrţice 25,31 45,19 22,28 7,22 Srbce 29,11 48,10 16,46 6,33 Stařechovice 26,62 46,31 20,81 6,26 Stínava 24,19 54,84 16,13 4,84 Tištín 28,95 48,55 16,26 6,24 Tvorovice 33,60 47,83 15,02 3,56 Určice 28,15 42,81 22,74 6,31 Víceměřice 59,67 27,70 10,18 2,44 Vícov 25,86 50,99 18,23 4,93 Vincencov 12,82 57,69 23,08 6,41 Vitčice 34,78 45,96 14,29 4,97 Vranovice-Kelčice 25,32 47,68 20,46 6,54 Vrbátky 26,22 44,25 21,97 7,56 Vrchoslavice 27,63 43,94 21,67 6,76 Vřesovice 23,05 48,50 22,16 6,29 Výšovice 30,03 41,08 21,53 7,37 Zdětín 26,67 49,58 15,42 8,33 Ţeleč 25,85 52,75 17,58 3,81 SO ORP Prostějov 22,89 42,02 24,92 10,18 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Pozn.: Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova. 141

142 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí Prostějov je stejně jako v případě zaměstnanosti také velmi významné centrum vzdělávání v SO ORP. V Prostějově ţije celkem 8299 studentů, toto číslo dále rozšiřuje celkem 3319 dojíţdějících studentů, kteří zde míří za vzděláním. Naopak Prostějov opouští na 1650 studentů kvůli škole mimo území tohoto města. A v saldu tak Prostějov získává přes 1600 studentů. Nad hodnotu salda vyšší neţ 100 se dostaly ještě obce Klenovice na Hané a Nezamyslice. V kladných hodnotách pak ještě jsou další 3 obce. Naopak k obcím s nejniţší hodnotou salda, resp. s nejvyššími zápornými hodnotami, patří obce Mostkovice, Kralice na Hané a Smrţice. U těchto obcí se saldo pohybuje od -150 do -200 studentů. Co se týče závislosti obcí na správním městě Prostějov, tak ze všech obcí mohou být vybrány celkem 4 obce, odkud vyjíţdí více jak polovina vyjíţdějících studentů do Prostějova. Je zde tedy mnohem niţší závislost neţ v případě zaměstnanosti. Jedná se o obce Kralice na Hané (53%), Mostkovice (64%) a nejvíce se pak vzdělávací závislost na Prostějovu prokázala u Výšovic, odkud vyjíţdí 9 vyjíţdějících studentů z 10 do Prostějova a z Vřesovic je to téměř 9,5 studenta z 10 vyjíţdějících. Totoţné obce, jako v případě zaměstnanosti, nejsou závislé na Prostějově - Koválovice-Osíčany a Srbce. Tabulka č : Vyjíţďka a dojíţďka do škol v obcích SO ORP Prostějov Vyjíţdí Dojíţdí do Počet Počet Obec z obce za obce za obyvatel studentů studiem studiem Saldo za studiem Podíl vyjíţďky do centra ORP Alojzov ,29 Bedihošť ,67 Bílovice-Lutotín ,78 Biskupice ,14 Bousín ,58 Brodek u Prostějova ,53 Buková ,69 Čehovice ,10 Čechy pod Kosířem ,81 Čelčice ,14 Čelechovice na Hané ,50 Dětkovice ,06 Dobrochov ,79 Dobromilice ,48 Doloplazy ,39 Drahany ,42 Drţovice* ,00 Dřevnovice ,24 Hluchov ,86 Hradčany- Kobeřice ,47 Hrdibořice ,45 Hrubčice ,78 Hruška ,50 Ivaň ,06 Klenovice na Hané ,83 142

143 Obec Počet obyvatel Počet studentů Vyjíţdí z obce za studiem Dojíţdí do obce za studiem Saldo za studiem Podíl vyjíţďky do centra ORP Klopotovice ,56 Kostelec na Hané ,87 Koválovice- Osíčany ,00 Kralice na Hané ,61 Krumsín ,44 Laškov ,91 Lešany ,56 Malé Hradisko ,56 Mořice ,58 Mostkovice ,55 Myslejovice ,81 Němčice nad Hanou ,76 Nezamyslice ,72 Niva ,81 Obědkovice ,00 Ohrozim ,44 Olšany u Prostějova ,07 Ondratice ,18 Otaslavice ,26 Otinoves ,91 Pavlovice u Kojetína ,31 Pěnčín ,02 Pivín ,84 Plumlov ,30 Prostějov Prostějovičky ,39 Protivanov ,67 Přemyslovice ,99 Ptení ,91 Rozstání ,08 Seloutky ,62 Skalka ,13 Slatinky ,94 Smrţice ,90 Srbce ,00 Stařechovice ,14 Stínava ,00 Tištín ,99 Tvorovice ,78 Určice ,54 143

144 Obec Počet obyvatel Počet studentů Vyjíţdí z obce za studiem Dojíţdí do obce za studiem Saldo za studiem Podíl vyjíţďky do centra ORP Víceměřice ,75 Vícov ,57 Vincencov ,00 Vitčice ,00 Vranovice- Kelčice ,79 Vrbátky ,95 Vrchoslavice ,45 Vřesovice ,34 Výšovice ,47 Zdětín ,04 Ţeleč ,92 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Pozn.: Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova. U 30 obcí dosahuje míra vyjíţďky studentů absolutních 100%. To znamená, ţe všichni studenti musí opustit území obce a dojíţdět za vzděláním do okolních obcí. Nicméně je zaráţející, ţe zatímco u drtivé většiny těchto obcí dosahuje míra dojíţďky studentů nulových hodnot, tak u dvou z těchto obcí je tato hodnota relativně vysoká. Jedná se o obce Bousín (32%) a Vřesovice (58%), ale s největší pravděpodobností se jedná o chybu, jelikoţ ani v jedné z těchto obcí se jiţ ţádná škola nenachází. U dalších 13 obcí přesahuje míra dojíţďky hranici 90%. Jednoznačně nejniţší míra vyjíţďky je v Prostějově, kde vyjíţdí pouze 20% studentů. Pod hodnotu 50% se dostalo celkem dalších 14 obcí. U 23 obcí dosahuje míra dojíţďky nulových hodnot a u dalších 10 obcí je niţší neţ 1%. Tyto obce nedisponují vzdělávacím zařízením a ţáci tak navštěvují školy v sousedních obcích. U tří obcí dosahuje míra dojíţďky významných hodnot. Jedná se o obci Drahany s 75% mírou dojíţďky, dále Nezamyslice (87%) největší míra dojíţďky je v obci Klenovice na Hané (131%). 144

145 Obrázek č : Míra vyjíţďky a dojíţďky studentů v obcích SO ORP Prostějov Zdroj: ČSÚ, SLDB Školy a školská zařízení V SO ORP Prostějov má 67 % obcí mateřskou školu. Ve městě Prostějov je 10 mateřských škol, přičemţ 4 MŠ mají jedno odloučené pracoviště, 3 MŠ mají kaţdá dvě odloučená pracoviště a 1 MŠ má tři odloučená pracoviště v témţe městě. Ve 41 % obcí je škola základní, ve 22 % obcí jsou úplné (devítileté) základní školy. V Prostějově je 9 úplných základních škol (z toho 1 ZŠ je při Reálném gymnáziu města Prostějov), a dále školy speciální. Jedná se o Základní školu a Dětský domov Prostějov, kde ZŠ slouţí pro ţáky se zdravotním postiţením a v rámci ní se nachází ZŠ praktická, ZŠ speciální, přípravný stupeň ZŠ speciální a přípravný ročník pro ţáky ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí. Dále je to Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Prostějov, Komenského 10, coţ je zařízení pro mentálně postiţené ţáky, a je sloţena z MŠ, zvláštní školy, pomocné a praktické školy a odborného učiliště 4. Toto zařízení má také odloučené pracoviště MŠ se zaměřením na děti se zrakovým, sluchovým a řečovým zdravotním postiţením a kombinovanými vadami. Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Jistota, o.p.s. v Prostějově je určena zdravotně postiţeným dětem a skládá se z MŠ, přípravného stupně ZŠ speciální, ZŠ, ZŠ praktické, 2 ZŠ speciálních a praktické školy s jednoletou a dvouletou přípravou ve Výšovicích. Ve městě Prostějov, Němčicích nad Hanou a Plumlově je základní umělecká škola, přičemţ ZUŠ Vladimíra Ambrose Prostějov má 4 odloučená pracoviště ve městě Prostějov, a dále v obcích Ptení, Otaslavice, Určice, Vrbátky a Olšany u Prostějova. Obce Malé Hradisko a Biskupice mají malý počet dětí v MŠ. Obec Protivanov udává stále se sniţující počet ţáků na základní škole a třída ZŠ Drahany jsou nyní odloučeným pracovištěm na ZŠ Plumlov a závisí na počtu ţáků. Instituce dalšího vzdělávání jsou následující: Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova (gymnázium všeobecné šestileté a čtyřleté); Cyrilometodějské gymnázium v Prostějově (všeobecné osmileté); 4 Obory nabízené na OU: Kuchařské práce pro absolventy ZŠ, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních provozní práce pro absolventy ZŠ a ZvŠ, Práce ve zdravotnických a sociálních zařízeních pečovatelské práce pro absolventy ZŠ, praktická škola dvouletá. 145

146 Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově (všeobecné osmileté a čtyřleté, čtyřleté se sportovním zaměřením); Obchodní akademie Prostějov, kde lze studovat čtyřletý maturitní obor Obchodní akademie; Střední průmyslová škola oděvní, Prostějov se čtyřletými maturitními obory Design a oděvní návrhářství a Marketing v oděvnictví; Střední zdravotnická škola Prostějov se čtyřletým maturitním oborem Zdravotnický asistent; Švehlova střední škola, Prostějov, která má dále odloučené pracoviště v obci Vřesovice, nabízí čtyřleté maturitní obory, tříleté učební obory a nástavbové studium s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborná škola průmyslová a střední odborné učiliště strojírenské, Prostějov, kde lze studovat čtyřleté maturitní obory, tříleté učební obory a nástavbové studium s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o. Prostějov se čtyřletými maturitními obory Podnikání v EU a projektové řízení, Řízení sluţeb a marketing turismu a nástavbovým oborem Podnikání (dvouleté denní, tříleté dálkové); Střední škola oděvní Prostějov, s.r.o., kde lze studovat čtyřleté maturitní obory, tříleté učební obory a nástavbové studium s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); TRIVIS Střední škola veřejnoprávní Prostějov, s.r.o. nabízí čtyřleté denní a tříleté dálkové nástavbové studium oboru Veřejnoprávní ochrana; Střední odborné učiliště obchodní Prostějov s moţností studia čtyřletých maturitních oborů, tříletých učebních oborů a nástavbového studia s maturitou (seznam oborů viz tabulka v kartě); Střední odborné učiliště stavební Prostějov s tříletými učebními obory a moţností nástavbového studia; Střední škola automobilní Prostějov, s.r.o. s tříletými učebními obory Automechanik, Autoklempíř, Kadeřník a dvouletým nástavbovým studiem s maturitou v oboru Provozní technika Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V Prostějově se nachází jedna nemocnice Středomoravská nemocniční a.s. odštěpný závod Nemocnice Prostějov, která zajišťuje zdravotní péči lůţkovou i ambulantní pro obyvatele Prostějovska, avšak v některých oblastech je její působení nadregionální (např. implantace trvalých kardiostimulátorů, radioterapie, dialyzační léčba). Kapacita nemocnice je 482 lůţek akutní péče, 24 lůţek pro léčebné rehabilitace a 72 lůţek v léčebně pro dlouhodobě nemocné. V tomto městě také působí sdruţené ambulantní zařízení Medicom s, s.r.o., které má pracoviště ve městě Prostějov a v obcích Němčice nad Hanou, Nezamyslice a Brodek u Prostějova. Lékařská péče pro dospělé je dostupná ve 32 obcích, pro děti a dorost je lékařská péče dostupná ve 21 obcích. Jesličky Prostějov pojmou 20 dětí ve věku 1-3 roky. Jak je jiţ výše zmíněno, v Prostějově je dětský domov (ZŠ a Dětský domov Prostějov) disponující 48 místy, který slouţí pro děti a mládeţ převáţně se zdravotním postiţením. Dětský domov se nachází také v Plumlově a jeho kapacita je 30 míst. Občanské sdruţení sociální pomoci Prostějov provozuje Azylové centrum Prostějov pro muţe bez přístřeší, které slouţí jako azylový dům se 27 lůţky, noclehárna s 15 lůţky, nízkoprahové denní centrum s 15 lůţky a je zde poskytováno i odborné sociální poradenství. V Prostějově se nachází Denní stacionář pro osoby psychicky nemocné, provozovaný Charitou Prostějov, který je určen osobám s psychotickou diagnózou od 19 let. Jeho kapacita je 34 klientů, přičemţ denně jich dochází 7. Charita Prostějov rovněţ terénně zajišťuje pečovatelské sluţby, ale pouze na území města Prostějov, protoţe nemá k dispozici auto. Terénní ošetřovatelské sluţby jsou v současné době poskytovány ve městě Prostějov a obcích Hrdibořice, Hrubčice, Ivaň, Lešany, Malé Hradisko, Vícov a Vranovice-Kelčice. V případě potřeby klienta mají kapacitu dojíţdět i do ostatních obcí v SO ORP Prostějov. Klientům, kteří odebírají ošetřovatelské sluţby jsou poskytovány zároveň i pečovatelské sluţby, pokud o ně mají zájem. Charita Prostějov se zabývá projektem Charitní centrum Marta, základní ideou projektu je vytvoření domova pro lidi s mentálním zdravotním či kombinovaným postiţením a jejich rodiče. Umoţnit důstojné a klidné proţití společného ţivota se zachováním citových vazeb mezi nimi. Dle projektu bude vybudován pro seniory a jejich dospělé děti s postiţením Domov Daliborka. 146

147 Jedná se o bezbariérový domov s 28 lůţky. Provoz bude zabezpečen odborným personálem Charity Prostějov. Budou poskytovány zejména ošetřovatelská a pečovatelská sluţba, asistence a poradenství. Dále pak bude vybudováno Chráněné bydlení Marta pro zdravotně a mentálně dospělé děti s postiţením.toto chráněné bezbariérové bydlení bude mít 5 bytů pro skupinové bydlení 27 klientů. Pomoc při vzájemném souţití a socializaci uţivatelů bude zabezpečena odbornými asistenty v kaţdé bytové jednotce. Součástí projektu bude také Chráněné bydlení Matky Terezy pro dospělé děti s mentálním či zdravotním postiţením s vysokou mírou soběstačnosti: Dohled nad uţivateli bude zabezpečen odbornými asistenty Charity Prostějov Terénní pečovatelské sluţby jsou zajišťovány také Sociálními sluţbami Prostějov, p.o., a to osobám s chronickým onemocněním, zdravotním, mentálním, kombinovaným, tělesným, sluchovým, zrakovým postiţením, rodinám s dětmi a seniorům, s kapacitou 1000 klientů. Terénní pečovatelské sluţby jsou poskytovány ve městech Prostějov a Němčice nad Hanou. Tato příspěvková organizace provozuje ve městě Prostějov také Denní stacionář pro osoby s mentálním postiţením ve věku let, jehoţ kapacita je 16 klientů. Charita Konice poskytuje terénní pečovatelské sluţby v obcích Brodek u Prostějova, Čechy pod Kosířem, Dětkovice, Laškov, Pěnčín a Přemyslovice. Charita zajišťuje pečovatelské sluţby v Domu pokojného stáří s pečovatelskou sluţbou v Čechách pod Kosířem s kapacitou 24 klientů. V současné době je 5 čekatelů na umístění do tohoto zařízení. Další organizací realizující terénní ošetřovatelské a pečovatelské sluţby v Prostějově je ADP-SANCO s.r.o., která pomáhá osobám s chronickým onemocněním, zdravotním postiţením a seniorům, bez omezení věku. Terénní sluţby jsou poskytovány ve všech obcích SO ORP Prostějov, které nebyly výše jmenovány. Touto organizací je rovněţ řízen Dům domácí péče týdenní stacionář v Prostějově, coţ je zařízení s 16 lůţky určené pro stejnou cílovou skupinu osob jako pro terénní pečovatelské sluţby. Občanské sdruţení na pomoc zdravotně postiţeným Lipka vytvořilo v Prostějově Tetíně Centrum denních sluţeb OS Lipka určené pro děti a mládeţ ohroţené společensky neţádoucími jevy, osoby se zdravotním, kombinovaným, mentálním, tělesným, zrakovým postiţením a seniory. Centrum disponuje 50 místy pro děti a 45 místy pro mládeţ a dospělé. Zároveň jsou zde poskytovány sociálně aktivizační sluţby seniorům a osobám se zdravotním postiţením pro 25 klientů. Centrum sociálních sluţeb Prostějov, p.o. je zařízení, které slouţí jako Domov pro seniory, a také jako Domov se zvláštním reţimem. Domov pro seniory má 125 míst pro seniory a osoby se zdravotním postiţením. Kapacita zařízení není dostatečná, čekací doba na umístění je 6 12 měsíců. Domov se zvláštním reţimem slouţí pouze pro ţeny s chronickým duševním onemocněním a ţeny s kombinovaným postiţením od 19 let věku, s kapacitou 68 míst. Kapacita zařízení není dostatečná, čekací doba je několikaletá. Jelikoţ ve městě Prostějov chybí sluţba chráněného bydlení, není kam přeloţit klienty s lepším zdravotním stavem a tudíţ uvolnit místo v domově se zvláštním reţimem. V Prostějově se nachází ještě další domov pro seniory Domov důchodců Prostějov, p.o., který slouţí pro seniory a osoby se zdravotním či tělesným postiţením, s kapacitou 270 míst. Na dvoulůţkový pokoj je čekací doba asi 6 měsíců, na jednolůţkový pokoj je čekací doba delší. Domov pro seniory je také v Kostelci na Hané, s kapacitou 58 lůţek. Čekací doba na umístění do tohoto zařízení na jednolůţkový pokoj je více neţ 1 rok, na dvoulůţkový pokoj je to od 2 do 6 měsíců. V Plumlově je Domov pro seniory Soběsuky, p.o., který má kapacitu 54 seniorů. V současné době je 150 ţadatelů na umístění. V obci Víceměřice se nachází Domov U rybníka Víceměřice, p.o., coţ je domov pro osoby s kombinovaným a mentálním postiţením od 19 let, s kapacitou 192 klientů (3 domovy), kapacita je v současné době dostatečná, a zároveň je toto zařízení také domovem pro seniory, a to pro 14 klientů, počet čekatelů na umístění je v současné době 5. V Nezamyslicích se nalézá domov pro děti a mládeţ s mentálním postiţením (1-26 let) Domov Na zámku, p.o., který disponuje 134 lůţky. V SO ORP Prostějov je rovněţ několik domů s pečovatelskou sluţbou, jejichţ výčet je následující: DPS Prostějov, Brněnská 40, 42, 46 (celková kapacita 50 bytů), počítáno jako 3 DPS; DPS Prostějov, Fanderlíkova (kapacita 11 bytů); DPS Prostějov, Finská (kapacita 50 bytů); DPS Prostějov, Hacarova (kapacita 44 bytů); DPS Prostějov, Polišenského 1 (kapacita 55 bytů); DPS Prostějov, Polišenského 3, (kapacita 47 bytů); DPS Prostějov, Polská (kapacita 8 bytů). 147

148 Kapacita DPS není dostatečná pro potřebu města Prostějov, v současné době je čekací doba na umístění delší neţ 5 let. Město Prostějov má záměr vystavět další DPS, nyní probíhá jednání ohledně jejich výstavby. DPS Mostkovice s kapacitou 43 bytů; DPS Brodek u Prostějova s kapacitou 27 bytů, v současné době je 5 ţadatelů o umístění; DPS Němčice nad Hanou s kapacitou 16 bytů; DPS Čelechovice na Hané s kapacitou 48 bytů; Domov soustředěné pečovatelské sluţby v Nezamyslicích s kapacitou 12 bytů. V Obci Dobromilice se nachází Dům na půl cesty určený pro mládeţ do 26 let opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče s 6 lůţky. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ NZDP Prostějov slouţí pro děti a mládeţ ohroţené společensky neţádoucími jevy, ambulantně i terénně pojme tato sluţba 30 klientů. Občanská sdruţení Pomocná ruka a Podané ruce poskytují terénní sluţby osobní asistence pro osoby zdravotně postiţené a seniory. Občanské sdruţení Pomocná ruka zabezpečuje sluţby pro 35 klientů na území SO ORP Prostějov. Občanské sdruţení Podané ruce zajišťuje terénní asistenční sluţby handicapovaným lidem na území Olomouckého kraje, a také protidrogovou poradenskou činnost. Ve městě Prostějov je Dobrovolnické centrum ADRA, které je pobočkou o.s. ADRA a poskytuje seniorům a zdravotně postiţeným sluţby, které jim usnadňují a zpříjemňují pobyt v sociálních a zdravotnických zařízeních a pomáhají zabraňovat jejich pocitům osamění a izolovanosti od okolního světa. Dobrovolníci docházejí k těmto lidem ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu. Slouţí jako společníci, předčítají, pomáhají psát dopisy, doprovázejí na vycházky. Podobné sluţby poskytuje také Jika Dobrovolnické centrum Olomouc, které poskytuje bezplatně sluţby ve městě Prostějov. Ve městě Prostějov se nachází azylový dům pro muţe s kapacitou 33 míst a SENZA druţsvo, chráněná dílna, která zaměstnává osoby se zdravotním postiţením. V obci Mostkovice je Helios Mostkovice Sdruţení pro pomoc zdravotně postiţeným a jezdecký oddíl, sluţba je určena pro děti a mládeţ, seniory a osoby se zdravotním postiţením. Problém s umisťováním seniorů do rezidenčních zařízení udává obec Bousín, Dle obce Čechy pod Kosířem chybí kapacity v domovech seniorů, kde jsou dlouhé čekací lhůty, je obecný nedostatek hospicových lůţek a lůţek pro neonkologické, ale na lůţko trvale upoutané lidi. Obec Protivanov se potýká se stejným problémem. V obci Klenovice na Hané chybí DPS. Obec Olšany u Prostějova plánuje výstavbu DPS. V obcích Bousín, Protivanov a Dřevnovice chybí blízkost terénní pečovatelské sluţby. V obci Protivanov bude vystavěn bezbariérový vstup do budovy zdravotního střediska Zájem obyvatel o veřejné dění v obci Město Prostějov nabízí bohaté kulturní a sportovní vyţití. Nachází se zde Kulturní klub DUHA, Společenský dům, divadla, Sportcentrum dům dětí a mládeţe. Volnočasové aktivity pro děti jsou moţné při místních školách, na zdejší základní umělecké škole je moţnost navštěvovat hudební, taneční, výtvarný a literárně dramatický obor. Sportovní činnosti jsou mimo jiné moţné v rámci nejrůznějších klubů jako např. Adrenalinsport klub, box klub, oddíl dálkového a zimního plavání, krasobruslení, parašutismus a další. Také město Plumlov nabízí řadu kulturních akcí, působí zde např. Klubové zařízení Plumlov, zdejší základní škola vyučuje v oborech hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. Sportovat lze v oddílu ledního hokeje, paravoltiţním oddílu DUHA apod. V Němčicích na Hané mohou děti navštěvovat Dům dětí a mládeţe ORION, nebo rovněţ základní uměleckou školu se stejnou nabídkou oborů jako předchozí (tato ZUŠ má pobočky v dalších 10 obcích SO OPR Prostějov). Působí zde národopisný soubor Pantlék, ve sportovní oblasti Asociace víceúčelových ZO technických sportů a činností oddíly střelecký a radioklub, dále v rámci TJ oddíl krasojízdy a další. V Čelechovicích na Hané je zaloţeno Mateřské centrum Krteček, coţ je klub maminek na mateřské dovolené, v rámci nějţ jsou pořádány výlety či výroba ozdob a pořádání akcí. Probíhají zde setkávání seniorů, k poslechu zde zpívá pěvecký soubor. V Kostelci na Hané je zřízeno Kulturní zařízení, které pořádá řadu kulturních akcí, pracují pod ním také dva zdejší folklorní soubory. Nachází se zde sportovní areál, ze sportovních oddílů např. házená či 148

149 lukostřelba. V Obci Pivín působí divadelní společnost Větřák. V Určicích se kupříkladu realizuje sportovní klub cyklistů. V menších obcích SO ORP Prostějov jsou dostupné krouţky pro děti a mládeţ při základních školách. Pro dospělé jsou zde zájmové, sportovní či hudební krouţky, spolky či kluby (Myslivecké sdruţení, Spolek dobrovolných hasičů, Svaz chovatelů poštovních holubů). V obcích a městech jsou pořádány různé společenské, kulturní či sportovní akce, zájem obyvatel o veřejné dění v obcích či aktivní zapojení do pořádání těchto akcí je dle dotazníkového průzkumu průměrný. V obcích, které nemají ZŠ jsou pořádány různé akce pro děti a mládeţ za pomoci místních krouţků (např. hasičský krouţek, oddíl kopané, TJ Sokol, atd.). V obci Čechy pod Kosířem se dokončuje výstavba muzea historických kočárů, které bude největším v České republice a bude zde provedena rekonstrukce místního zámku, coţ povede k rozvoji cestovního ruchu. Obec Dětkovice se potýká s nedostatkem osob, které by chtěly připravovat akce pro děti. Problém se začleňováním romské komunity uvádějí obce Dřevnovice, Čechy pod Kosířem a Dětkovice. S nedostatkem volnočasových aktivit se potýkají obce Bedihošť, Brodek u Prostějova, Dětkovice, Drahany, Otaslavice, Pivín, Protivanov a Vincencov. Obce Čehovice, Drahany, Dřevnovice, Ondratice a Vrchoslavice nemají víceúčelové hřiště. V roce 2009 v obci Čechy pod Kosířem bude zahájena výstavba multifunkčního objektu pro kulturu, tělovýchovu a sport. Obec Dětkovice se potýká s problémem výstavby společenského domu. Obec Ivaň nemá dostatečně velké společenské prostory k pořádání společenských akcí. Obec Stařechovice nemá pozemky k výstavbě sportoviště Indikátory Tabulka č : Indikátory a jejich hodnocení Obec Podíl obyvatel Hodnocení Hodnocení Změna počtu Hodnocení Index stáří s VŠ a VOŠ (%) indikátoru indikátoru obyvatel (%) indikátoru Alojzov 7,69 1 1, ,04 2 Bedihošť 9,75 2 0,76 1-2,37-1 Bílovice-Lutotín 6,85 0 0, ,13 2 Biskupice 4,88-1 1,00 0 8,40 1 Bousín 3,97-1 1, ,74-2 Brodek u Prostějova 5,95 0 0, ,26 2 Buková 3,61-1 1, ,52-1 Čehovice 6,65 0 1,22-1 3,37 0 Čechy pod Kosířem 5,64 0 0,98 0 7,11 1 Čelčice 3,89-1 0,66 2 2,94 0 Čelechovice na Hané 6,85 0 0,99 0 7,12 1 Dětkovice 7,07 1 1, ,86 2 Dobrochov 4,69-1 0, ,74 2 Dobromilice 3,45-1 0,68 2 9,06 1 Doloplazy 5,78 0 0,93 0 3,84 0 Drahany 4,21-1 1, ,25-1 Drţovice* 5,43 1 Dřevnovice 5,66 0 0,64 2-2,19-1 Hluchov 2,96-2 1, ,75 2 Hradčany-Kobeřice 4,09-1 0, ,65 2 Hrdibořice 5 0 1, ,91-2 Hrubčice 6,39 0 0,92 0-0,62-1 Hruška 2,65-2 1, ,22-2 Ivaň 5,19 0 1,06 0 6,24 1 Klenovice na Hané 7,33 1 0,82 1 6,81 1 Klopotovice 4,89-1 0,89 1-6,09-2 Kostelec na Hané 10,4 2 0,93 0 6,

150 Obec Podíl obyvatel Hodnocení Hodnocení Změna počtu Hodnocení Index stáří s VŠ a VOŠ (%) indikátoru indikátoru obyvatel (%) indikátoru Koválovice-Osíčany 3,75-1 1,20-1 9,25 1 Kralice na Hané 7,05 1 0,67 2 6,71 1 Krumsín 3,85-1 0,90 0 1,97 0 Laškov 7,66 1 1, ,38-1 Lešany 6,07 0 1,43-2 6,27 1 Malé Hradisko 3,63-1 1, ,98-2 Mořice 7,3 1 1, ,64-2 Mostkovice 9,62 2 1, ,11 2 Myslejovice 5,35 0 1,55-2 2,9 0 Němčice nad Hanou 6,84 0 0,81 1 2,26 0 Nezamyslice 6,79 0 0,88 1 3,91 0 Niva 4,38-1 0,94 0-4,1-1 Obědkovice 3,15-1 0, ,78 2 Ohrozim 7,26 1 0, ,03 2 Olšany u Prostějova 5,98 0 0,95 0 6,06 1 Ondratice 2,81-2 1,30-2 3,94 0 Otaslavice 5,89 0 1,20-1 6,01 1 Otinoves 5,75 0 1,91-2 7,97 1 Pavlovice u Kojetína 3,89-1 1, ,99-2 Pěnčín 5,47 0 0,73 1 0,8 0 Pivín 5,95 0 0,88 1 7,1 1 Plumlov 10,96 2 1,09 0 8,89 1 Prostějov 13,8 2 1, ,99-1 Prostějovičky 4,69-1 1, Protivanov 6,69 0 0,93 0-3,24-1 Přemyslovice 6,73 0 1, ,96-1 Ptení 7,07 1 0,98 0 1,53 0 Rozstání 5,56 0 1, ,05-2 Seloutky 8,6 1 1,43-2 6,5 1 Skalka 8,11 1 1,29-1 3,49 0 Slatinky 6,57 0 0, ,1 2 Smrţice 7,22 1 1, Srbce 6,33 0 1,00 0 5,26 1 Stařechovice 6,26 0 0,80 1 5,84 1 Stínava 4,84-1 2,27-2 8,03 1 Tištín 6,24 0 1,09 0-4,85-1 Tvorovice 3,56-1 1,20-1 3,63 0 Určice 6,31 0 0,94 0 1,14 0 Víceměřice 2,44-2 1,98-2 6,59 1 Vícov 4,93-1 0,88 1 7,32 1 Vincencov 6,41 0 2,60-2 2,35 0 Vitčice 4,97-1 1, ,31-1 Vranovice-Kelčice 6,54 0 0, ,6 2 Vrbátky 7,56 1 0,83 1 3,4 0 Vrchoslavice 6,76 0 0,86 1-2,77-1 Vřesovice 6,29 0 0, ,39 2 Výšovice 7,37 1 1, ,51 2 Zdětín 8,33 1 0, ,92 2 Ţeleč 3,81-1 1,

151 Obec Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ (%) Hodnocení indikátoru Index stáří Hodnocení indikátoru Změna počtu obyvatel (%) Hodnocení indikátoru Škály: -2 3,0 pod 1,3 a více -5,0 pod -1 5,0 pod 1,30 pod 0,0 pod 0 7,0 pod 1,10 pod 5,0 pod 1 9,0 pod 0,90 pod 10,0 pod 2 9,0 a více 0,70 pod 10,0 a více *Obec Drţovice vznikla aţ v roce 2006 odtrţením od Prostějova SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve čtyřech letech dochází v celém SO ORP k mírnému nárůstu počtu obyvatel, v dlouhodobém vývoji jsou na tom nejlépe obce Hradčany-Kobeřice, Slatinky, Hluchov, Výšovice a Prostějovičky. Dobrá síť mateřských škol s odloučenými pracovišti zajišťuje pokrytí velkého území s menšími finančními náklady na provoz. Dobrá síť terénní ošetřovatelské a pečovatelské sluţby, která pokrývá celé území SO ORP Prostějov. Přítomnost nemocnice a LDN v SO ORP Prostějov. Přítomnost dvou dobrovolnických center v SO ORP Prostějov. PŘÍLEŢITOSTI Zlepšení věkové struktury obyvatelstva příchodem nových obyvatel a zvýšenou porodností v posledních letech. Dobudování domovů pro seniory a dalších ubytovacích zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou. Zlepšením informovanosti občanů o sociálních sluţbách povede k lepšímu vyuţití sociálních sluţeb. Vyuţít finanční prostředky ze strukturálních fondů EU na startování sociálních sluţeb a zvýšit dotace do sociálního sektoru. Vybudování společných rezidenčních zařízení pro seniory pro několik obcí za finančních příspěvků všech zúčastněných obcí. SLABÉ STRÁNKY Velmi špatná věková struktura obyvatelstva, niţší podíl dětské sloţky populace a naopak vysoký podíl obyvatel starších 65 let, především v obcích Vincencov, Stínava, Víceměřice, Otinoves a Malé Hradisko. Dlouhá čekací doba na umístění do domovů pro seniory, domova se zvláštním reţimem a DPS v SO ORP Prostějov. Chybí denní stacionář pro seniory a duševně nemocné, především s Alzheimerovou chorobou a dům s chráněným bydlením v SO ORP Prostějov. Přítomnost rezidenčních zařízení pro seniory pouze v 10 obcích SO ORP Prostějov. HROZBY V rámci celého SO ORP Prostějov bude docházet k intenzivnímu nárůstu počtu seniorů a z toho vyplývajících poţadavků na odpovídající sociální sluţby. Poptávka po 24 h sluţbách pro nesoběstačné seniory se bude v následujících desítkách let zvyšovat. Způsobuje to narůstající počet seniorů a prodluţující se průměrná délka doţití. Nízké podílení se menších obcí SO ORP Prostějov na financování sociálních sluţeb povede k nedostatečnému pokrytí potřeb obyvatel a k problémům s umisťováním seniorů do rezidenčních zařízení v SO ORP Prostějov, jelikoţ rezidenční zařízení má v SO ORP jen 10 obcí a jejich kapacita není dostatečná. Nebezpečí zavírání MŠ v obcích Malé Hradisko a Biskupice z důvodu nízkého počtu dětí. 151

152 Problémy k řešení V rámci sociodemografického pilíře se doporučuje pro územní plán realizovat následující aktivity. Dobudovat Domovy pro seniory a další rezidenční zařízení (hospic, DPS) pro seniory v SO ORP Prostějov (obce Bousín, Čechy pod Kosířem, Protivanov, Klenovice na Hané a Olšany u Prostějova). Výstavba domu s chráněným bydlením, domova se zvláštním reţimem a denního stacionáře pro seniory a duševně nemocné osoby ve městě Prostějov či jiné obci v SO ORP Prostějov. Výstavba centra terénní pečovatelské sluţby v blízkosti obcí Bousín, Protivanov a Dřevnovice. Výstavba bezbariérového vstupu do budovy zdravotního střediska v obci Protivanov. Podpořit výstavbu víceúčelového hřiště v obcích Čehovice, Drahany, Dřevnovice, Ondratice, Stařechovice a Vrchoslavice. Podpora výstavby společenského domu v obcích Dětkovice a Ivaň. 152

153 3.8 BYDLENÍ Hlavním zdrojem dat pouţitých v této kapitole je Český statistický úřad (ČSÚ), který jednou za deset let zajišťuje sběr a analýzu dat na území celé ČR během tzv. Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Jak je jiţ z názvu patrné, při SLDB se mj. zabývá domovním a bytovým fondem. Bytová výstavba je statistickým úřadem od roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání, dále kontinuálně sledována, takţe jsou k dispozici také data za období Domovní fond V roce 2001 bylo na území SO ORP Prostějov evidováno celkem domů, z toho jich bylo trvale obydleno (tj. 85,0 %). Podíl rodinných domů z trvale obydlených domů byl více neţ devadesátiprocentní 91,1 % (tj domů), pouze u dvou obcí nedosahoval této hranice, u Prostějova (zde podíl rodinných domů dosahoval 74,9 %) a u obce Bedihošť (89,3 %). V regionu tedy lze jednoznačně pozorovat převahu individuální výstavby, čemuţ odpovídá i celkový charakter zástavby v jednotlivých obcích. V SO ORP bylo dále evidováno neobydlených domů (tj. 15,0 %), coţ je pod průměrem ČR (17,2 %). Nejvíce neobydlených domů se nachází v obcích Vincencov (43,6 %), Bousín (41,9 %), Malé Hradisko (35,6 %) a Stínava (33,8 %). Naopak nejméně jich nalezneme v Prostějově (7,5 %), Brodku u Prostějova (9,3 %), Bedihošti (9,7 %) a v Obědkovicích (9,9 %). Většina domů určených pro bydlení má v regionu maximálně dvě nadzemní podlaţí (93,4 %). Výškovou zástavbu najdeme zejména v Prostějově, kde je celkem 364 domů (tj. 6,8 %) s více neţ 5 nadzemními podlaţími. Jedná se především o panelové domy. Domy s více neţ 5 nadzemními podlaţími se nacházejí také v obcích Doloplazy (celkem 2 domy), Němčice nad Hanou (2), Kostelec na Hané (1), Kralice na Hané (1) a Plumlov (1). Tabulka č : Domovní fond na území SO ORP Prostějov v roce 2001 Obce, SO ORP Neobydlené Počet nadzemních Trvale obydlené domy Domy domy podlaţí celkem podíl celkem RD BD celkem (%) Alojzov , Bedihošť , Bílovice-Lutotín , Biskupice , Bousín , Brodek u Prostějova , Buková , Čehovice , Čechy pod Kosířem , Čelčice , Čelechovice na Hané , Dětkovice , Dobrochov , Dobromilice , Doloplazy , Drahany , Drţovice , Dřevnovice , Hluchov ,

154 Obce, SO ORP Neobydlené Počet nadzemních Trvale obydlené domy Domy domy podlaţí celkem podíl celkem RD BD celkem (%) Hradčany-Kobeřice , Hrdibořice , Hrubčice , Hruška , Ivaň , Klenovice na Hané , Klopotovice , Kostelec na Hané , Koválovice-Osíčany , Kralice na Hané , Krumsín , Laškov , Lešany , Malé Hradisko , Mořice , Mostkovice , Myslejovice , Němčice nad Hanou , Nezamyslice , Niva , Obědkovice , Ohrozim , Olšany u Prostějova , Ondratice , Otaslavice , Otinoves , Pavlovice u Kojetína , Pěnčín , Pivín , Plumlov , Prostějov , Prostějovičky , Protivanov , Přemyslovice , Ptení , Rozstání , Seloutky , Skalka , Slatinky , Smrţice , Srbce , Stařechovice , Stínava , Tištín , Tvorovice ,

155 Obce, SO ORP Neobydlené Počet nadzemních Trvale obydlené domy Domy domy podlaţí celkem podíl celkem RD BD celkem (%) Určice , Víceměřice , Vícov , Vincencov , Vitčice , Vranovice-Kelčice , Vrbátky , Vrchoslavice , Vřesovice , Výšovice , Zdětín , Ţeleč , SO ORP Prostějov , Zdroj: ČSÚ, 2001 Podíl domů postavených před a v průběhu druhé světové války je třetinový, coţ klade jiţ v současné době nároky na novou výstavbu. Nejintenzivnější výstavba v minulosti probíhala v regionu během osmdesátých letech, kdy bylo v průměru dostavěno 253 domů za rok. V 90. letech zde však došlo, stejně jako i v jiných částech ČR, k útlumu výstavby. V letech bylo vystaveno pouhých domů, coţ v průměru činí necelých 180 domů za rok. Průměrné stáří domů v regionu je 46,0 let, coţ je pod celorepublikovým průměrem (46,9 let). Nejstarší domovní fond je v obcích Stínava (56,7 let), Čelechovice na Hané (56,2), Bousín (54,4), Tištín (53,6) a Hradčany-Kobeřice (53,3), naopak nejmladší v obcích Dobrochov (35,7 let), Hluchov (36,1), Výšovice (36,7), Protivanov (37,1) a Brodek u Prostějova (37,5). Tabulka č : Výstavba domů v SO ORP Prostějov a jejich průměrné stáří Obce, SO ORP Období výstavby domů Průměrné stáří do r domů (v letech) Alojzov ,3 Bedihošť ,9 Bílovice-Lutotín ,3 Biskupice ,3 Bousín ,4 Brodek u Prostějova ,5 Buková ,0 Čehovice ,1 Čechy pod Kosířem ,1 Čelčice ,6 Čelechovice na Hané ,2 Dětkovice ,5 Dobrochov ,7 Dobromilice ,7 Doloplazy ,9 Drahany ,7 155

156 Obce, SO ORP Období výstavby domů Průměrné stáří do r domů (v letech) Drţovice ,2 Dřevnovice ,0 Hluchov ,1 Hradčany-Kobeřice ,3 Hrdibořice ,9 Hrubčice ,5 Hruška ,0 Ivaň ,9 Klenovice na Hané ,0 Klopotovice ,1 Kostelec na Hané ,9 Koválovice-Osíčany ,4 Kralice na Hané ,5 Krumsín ,0 Laškov ,5 Lešany ,3 Malé Hradisko ,3 Mořice ,9 Mostkovice ,3 Myslejovice ,7 Němčice nad Hanou ,5 Nezamyslice ,3 Niva ,2 Obědkovice ,3 Ohrozim ,5 Olšany u Prostějova ,6 Ondratice ,9 Otaslavice ,0 Otinoves ,4 Pavlovice u Kojetína ,6 Pěnčín ,8 Pivín ,8 Plumlov ,6 Prostějov ,3 Prostějovičky ,6 Protivanov ,1 Přemyslovice ,0 Ptení ,2 Rozstání ,7 Seloutky ,2 Skalka ,8 Slatinky ,2 Smrţice ,4 Srbce ,5 Stařechovice ,8 Stínava ,7 156

157 Obce Celkem Trvale obydlené celkem podíl (%) Obce Celkem Trvale obydlené celkem podíl (%) EKOTOXA s.r.o. Obce, SO ORP Období výstavby domů Průměrné stáří do r domů (v letech) Tištín ,6 Tvorovice ,6 Určice ,3 Víceměřice ,1 Vícov ,9 Vincencov ,8 Vitčice ,9 Vranovice-Kelčice ,1 Vrbátky ,8 Vrchoslavice ,9 Vřesovice ,2 Výšovice ,7 Zdětín ,1 Ţeleč ,3 SO ORP Prostějov ,0 Zdroj: ČSÚ, Bytový fond Na území SO ORP se k roku 1991 nacházelo takřka 40 tis. bytů, z toho téměř polovina z nich přímo ve městě Prostějov. 90,2 % z těchto bytů bylo trvale obydleno. Nejméně obydlených bytů měly obce Bílovice-Lutotín, Ondratice, Hradčany-Kobeřice, Skalka, Malé Hradisko, Stínava, Vincencov a Zdětín (u všech méně neţ 75 %). Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v obcích Čehovice, Drţovice, Olšany u Prostějova, Prostějov, Hrdibořice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Určice, Vrchoslavice, Smrţice a Výšovice (nad 90 %). Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce 1991 Neobydlené Neobydlené Alojzov ,9 Obědkovice ,9 Bedihošť ,0 Ohrozim ,0 Bílovice-Lutotín ,6 Olšany u Prostějova ,9 Biskupice ,3 Ondratice ,2 Bousín ,8 Otaslavice ,6 Brodek u Prostějova ,1 Otinoves ,3 Buková ,2 Pavlovice u Kojetína ,1 Čehovice ,7 Pěnčín ,9 Čechy pod Kosířem ,2 Pivín ,5 Čelčice ,6 Plumlov ,6 Čelechovice na Hané ,5 Prostějov ,3 Dětkovice ,4 Prostějovičky ,4 157

158 Obce Celkem Trvale obydlené celkem podíl (%) Obce Celkem Trvale obydlené celkem podíl (%) EKOTOXA s.r.o. Neobydlené Neobydlené Dobrochov ,0 Protivanov ,9 Dobromilice ,9 Přemyslovice ,5 Doloplazy ,9 Ptení ,3 Drahany ,9 Rozstání ,8 Drţovice ,0 Seloutky ,7 Dřevnovice ,8 Skalka ,3 Hluchov ,2 Slatinky ,4 Hradčany-Kobeřice ,5 Smrţice ,5 Hrdibořice ,4 Srbce ,2 Hrubčice ,6 Stařechovice ,8 Hruška ,2 Stínava ,3 Ivaň ,9 Tištín ,9 Klenovice na Hané ,9 Tvorovice ,8 Klopotovice ,3 Určice ,2 Kostelec na Hané ,9 Víceměřice ,6 Koválovice-Osíčany ,9 Vícov ,7 Kralice na Hané ,8 Vincencov ,3 Krumsín ,3 Vitčice ,8 Laškov ,3 Vranovice-Kelčice ,5 Lešany ,5 Vrbátky ,2 Malé Hradisko ,3 Vrchoslavice ,6 Mořice ,0 Vřesovice ,6 Mostkovice ,4 Výšovice ,8 Myslejovice ,5 Zdětín ,2 Němčice nad Hanou ,5 Ţeleč ,6 Nezamyslice ,5 SO ORP Prostějov ,8 Niva ,8 Zdroj: ČSÚ, 1991 K roku 2001 činil počet bytů v SO ORP Prostějov , coţ je přibliţně o 4 % více neţ v roce ,3 % z těchto bytů bylo trvale obydleno, lze tedy pozorovat přibliţně stejnou obydlenost jako v případě průměru celé ČR (87,7 %). Nejmenší podíl trvale obydlených bytů měly obce Bousín, Malé Hradisko, Stínava a Vincencov (u všech méně neţ 70 %). Naopak největší podíl trvale obydlených bytů byl v obcích Bedihošť, Brodek u Prostějova, Prostějov a Smrţice ve všech je podíl trvale obydlených bytů přes 90 %. Podíl trvale obydlených bytů mezi lety 1991 aţ 2001 poklesl. Přibliţně čtvrtina z celkového počtu neobydlených bytů slouţí k rekreaci. V některých obcích je tento podíl velmi výrazný jedná se o obce Malé Hradisko, Skalka, Srbce, Stínava, Vincencov, Vítčice a Zdětín. Největší podíl těchto bytů je v obci Vincencov. 158

159 Tabulka č : Bytový fond na území SO ORP Prostějov v roce 2001 Trvale obydlené Obce, SO ORP Celkem celkem v RD v BD celkem Neobydlené podíl slouţící k (%) rekreaci Alojzov ,0 10 Bedihošť ,6 6 Bílovice-Lutotín ,4 18 Biskupice ,9 5 Bousín ,5 26 Brodek u Prostějova ,8 3 Buková ,5 10 Čehovice ,4 3 Čechy pod Kosířem ,7 38 Čelčice ,6 2 Čelechovice na Hané ,7 20 Dětkovice ,0 26 Dobrochov ,3 3 Dobromilice ,0 3 Doloplazy ,9 5 Drahany ,7 29 Drţovice ,6 6 Dřevnovice ,4 1 Hluchov ,1 16 Hradčany-Kobeřice ,7 27 Hrdibořice ,6 1 Hrubčice ,1 12 Hruška ,3 7 Ivaň ,8 8 Klenovice na Hané ,8 6 Klopotovice ,0 3 Kostelec na Hané ,8 14 Koválovice-Osíčany ,0 9 Kralice na Hané ,7 6 Krumsín ,1 20 Laškov ,3 47 Lešany ,8 11 Malé Hradisko ,4 57 Mořice ,6 2 Mostkovice ,1 30 Myslejovice ,1 62 Němčice nad Hanou ,1 2 Nezamyslice ,4 11 Niva ,8 17 Obědkovice ,5 - Ohrozim ,1 8 Olšany u Prostějova ,5 4 Ondratice ,0 23 Otaslavice ,5 64 Otinoves ,

160 Trvale obydlené Neobydlené Obce, SO ORP Celkem podíl slouţící k celkem v RD v BD celkem (%) rekreaci Pavlovice u Kojetína ,1 12 Pěnčín ,9 42 Pivín ,6 6 Plumlov ,8 100 Prostějov ,0 31 Prostějovičky ,5 18 Protivanov ,2 30 Přemyslovice ,1 50 Ptení ,1 45 Rozstání ,5 42 Seloutky ,8 11 Skalka ,8 15 Slatinky ,6 23 Smrţice ,8 - Srbce ,8 7 Stařechovice ,3 13 Stínava ,9 24 Tištín ,7 12 Tvorovice ,0 2 Určice ,4 9 Víceměřice ,6 7 Vícov ,4 9 Vincencov ,0 23 Vitčice ,8 21 Vranovice-Kelčice ,6 8 Vrbátky ,4 14 Vrchoslavice ,6 10 Vřesovice ,0 13 Výšovice ,4 3 Zdětín ,1 29 Ţeleč ,3 4 SO ORP Prostějov , Zdroj: ČSÚ, Vlastnický vztah k bytům Vlastnictví bytu je jedním ze základních ukazatelů popisující situaci bytového fondu. Největší část bytů v SO ORP Prostějov (62 %) byla v roce 2001 v osobním vlastnictví obyvatel (tj. ve vlastním rodinném domě nebo v bytovém domě). 14 % bytů bylo nájemních a zbylá část bytů druţstevních. Největší mnoţství nájemních a druţstevních bytů se nacházelo v Prostějově. Průměrný počet osob na jeden byt byl 2,83. Nejniţší hodnotu lze pozorovat v obci Otinoves (2,49 osob na byt). 160

161 Tabulka č : Trvale obydlené byty podle právních důvodů uţívání a počtu osob na byt v r Obce, SO ORP Právní důvod uţívání bytů Počet ve člen člen v osobním osob vlastním nájemní bytového druţstva vlastnictví na byt domě druţstva nájemců Alojzov ,61 Bedihošť ,83 Bílovice-Lutotín ,79 Biskupice ,81 Bousín ,55 Brodek u Prostějova ,81 Buková ,92 Čehovice ,62 Čechy pod Kosířem ,80 Čelčice ,97 Čelechovice na Hané ,81 Dětkovice ,75 Dobrochov ,94 Dobromilice ,86 Doloplazy ,86 Drahany ,79 Drţovice ,74 Dřevnovice ,16 Hluchov ,87 Hradčany-Kobeřice ,01 Hrdibořice ,05 Hrubčice ,77 Hruška ,74 Ivaň ,72 Klenovice na Hané ,92 Klopotovice ,27 Kostelec na Hané ,79 Koválovice-Osíčany ,56 Kralice na Hané ,86 Krumsín ,00 Laškov ,94 Lešany ,65 Malé Hradisko ,78 Mořice ,77 Mostkovice ,81 Myslejovice ,60 Němčice nad Hanou ,88 Nezamyslice ,74 Niva ,97 Obědkovice ,89 Ohrozim ,75 Olšany u Prostějova ,81 Ondratice ,98 Otaslavice ,81 161

162 Obce, SO ORP ve vlastním domě Právní důvod uţívání bytů v osobním vlastnictví nájemní člen bytového druţstva člen druţstva nájemců Počet osob na byt Otinoves ,49 Pavlovice u Kojetína ,94 Pěnčín ,92 Pivín ,05 Plumlov ,72 Prostějov ,54 Prostějovičky ,77 Protivanov ,29 Přemyslovice ,70 Ptení ,80 Rozstání ,84 Seloutky ,77 Skalka ,96 Slatinky ,09 Smrţice ,92 Srbce ,50 Stařechovice ,71 Stínava ,71 Tištín ,00 Tvorovice ,70 Určice ,85 Víceměřice ,81 Vícov ,60 Vincencov ,50 Vitčice ,66 Vranovice-Kelčice ,86 Vrbátky ,88 Vrchoslavice ,94 Vřesovice ,54 Výšovice ,76 Zdětín ,96 Ţeleč ,91 SO ORP Prostějov ,83 Zdroj: ČSÚ, Vybavenost bytů základní technickou infrastrukturou Zavedení zemního plynu K roku 2001 byl v SO ORP Prostějov zaveden zemní plyn do 84 % bytů, coţ je podstatně více (o 20 %) neţ činil v daném období celorepublikový průměr. Některé obce nebyly plynofikovány vůbec Prostějovičky a Vincencov; v jiných obcích byla vybavena plynem méně neţ polovina bytů Krumsín, Myslejovice, Pavlovice u Kojetína, Pivín, Srbce a Tvorovice. Z hlediska vybavenosti zemním plynem je moţno SO ORP Prostějov hodnotit velmi pozitivně. Vybavenost obcí zemním plynem je podrobněji popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. 162

163 Zásobování pitnou vodou - vodovod Naprostá většina domácností je napojena na veřejnou vodovodní síť, k roku 2001 byl tento stav 97,6 %. Pouze v obcích Dobromilice, Drţovice, Hradčany-Kobeřice, Lešany, Pavlovice u Kojetína, Srbce a Vincencov bylo napojení na vodovod niţší neţ 90 %. Napojenost obcí na veřejný vodovod je také popsána v tématu Veřejná dopravní a technická infrastruktura. Přípojka na veřejnou kanalizační síť Připojení na kanalizační síť je niţší v roce 2001 bylo napojeno 61 % bytů. Největší počet bytů napojených na kanalizaci je ve městě Prostějov (95 %). Naopak v některých obcích kanalizace nebyla zavedena vůbec jedná se o obce Bousín, Drahany, Hluchov, Lešany, Niva, Otinoves, Pěnčín, Prostějovičky a Zdětín. Tabulka č : Technické vybavení trvale obydlených bytů v roce 2001 Přípoj na veřejnou Plyn zaveden do bytu Vodovod v bytě Obce, SO ORP kanalizační síť absolutně % absolutně % absolutně % Alojzov 49 62, , ,5 Bedihošť , , ,8 Bílovice-Lutotín , ,3 9 5,2 Biskupice 73 84, , ,2 Bousín 30 54, ,5 0 0,0 Brodek u Prostějova , , ,7 Buková , , ,0 Čehovice , , ,4 Čechy pod Kosířem , , ,5 Čelčice , , ,5 Čelechovice na Hané , ,3 29 6,9 Dětkovice , , ,2 Dobrochov 72 81, , ,7 Dobromilice , , ,5 Doloplazy , , ,0 Drahany , ,3 0 0,0 Drţovice , , ,1 Dřevnovice , , ,2 Hluchov 80 70, ,5 0 0,0 Hradčany-Kobeřice , , ,1 Hrdibořice 59 74, , ,9 Hrubčice , ,8 27 9,6 Hruška 71 75, , ,6 Ivaň , , ,5 Klenovice na Hané , , ,3 Klopotovice 82 93, , ,5 Kostelec na Hané , , ,8 Koválovice-Osíčany , , ,8 Kralice na Hané , , ,7 Krumsín 98 45, ,6 21 9,8 Laškov , , ,5 Lešany , ,1 0 0,0 163

164 Přípoj na veřejnou Plyn zaveden do bytu Vodovod v bytě Obce, SO ORP kanalizační síť absolutně % absolutně % absolutně % Malé Hradisko , , ,4 Mořice , , ,7 Mostkovice , ,9 36 7,9 Myslejovice , , ,6 Němčice nad Hanou , , ,0 Nezamyslice , , ,8 Niva 82 67, ,9 0 0,0 Obědkovice 70 76, , ,7 Ohrozim , , ,8 Olšany u Prostějova , , ,6 Ondratice , , ,4 Otaslavice , , ,9 Otinoves 89 74, ,3 0 0,0 Pavlovice u Kojetína 50 47, , ,1 Pěnčín , ,7 0 0,0 Pivín 93 41, , ,1 Plumlov , , ,7 Prostějov , , ,2 Prostějovičky 0 0, ,8 0 0,0 Protivanov , ,3 17 5,2 Přemyslovice , ,7 12 2,6 Ptení , ,9 17 4,3 Rozstání , ,0 17 7,1 Seloutky , ,1 4 2,6 Skalka 76 89, , ,3 Slatinky , , ,8 Smrţice , , ,4 Srbce 10 38, , ,5 Stařechovice , ,0 10 5,0 Stínava 34 66, , ,6 Tištín , , ,5 Tvorovice 34 30, , ,3 Určice , , ,5 Víceměřice 99 83, , ,4 Vícov , ,3 17 9,4 Vincencov 0 0, ,9 7 19,4 Vitčice 54 76, , ,5 Vranovice-Kelčice , ,9 19 9,2 Vrbátky , , ,6 Vrchoslavice , , ,0 Vřesovice , , ,4 Výšovice , , ,8 Zdětín 65 67, ,9 0 0,0 Ţeleč , , ,5 SO ORP Prostějov , , ,4 Zdroj: ČSÚ,

165 3.8.5 Bytová výstavba Rychlost bytové výstavby je velice dobrým ukazatelem prosperity a růstu ţivotní úrovně dané oblasti. Se zlepšující se hospodářskou situací roste i poptávka po novém bydlení a zvyšuje se proto rychlost výstavby v menších obcích se jedná převáţně o výstavbu rodinných domů, u větších obcí (měst) je situace komplikovanější. Tabulka obsahuje informace týkající se bytové výstavby mezi lety Jsou z ní patrné výrazné rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Velmi vysoká rychlost bytové výstavby (tj. více neţ 40 bytů na obyvatel za dané období) byla v obcích Alojzov, Brodek u Prostějova, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Mostkovice, Seloutky, Skalka, Slatinky, Vícov, Vincencov, Vřesovice a Výšovice. Naopak ve Vitčicích není v daném období evidován ţádný nový byt. Z hlediska zrušených bytů je významný údaj za město Prostějov, kdy bylo zrušeno celkem 223 bytů. Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Prostějov v letech Obce, SO ORP Dokončené byty Dokončené byty na obyvatel Zrušené byty Změna v letech Alojzov 12 54, Bedihošť 18 18, Bílovice-Lutotín 10 20,2 5 5 Biskupice 1 4,1 1 0 Bousín 1 7,8 0 1 Brodek u Prostějova 66 45, Buková 8 22,3 0 8 Čehovice 4 7,8 3 1 Čechy pod Kosířem 39 39, Čelčice 10 17,7 2 8 Čelechovice na Hané 54 44, Dětkovice 20 42, Dobrochov 4 14,8 3 1 Dobromilice 3 3,6 3 0 Doloplazy 5 8,9 1 4 Drahany 11 21, Drţovice 38 29, Dřevnovice 4 8,3 3 1 Hluchov 6 16,9 1 5 Hradčany-Kobeřice 8 19,6 6 2 Hrdibořice 2 8,6 2 0 Hrubčice 7 8,9 3 4 Hruška 3 11,6 2 1 Ivaň 7 15,0 1 6 Klenovice na Hané 24 29, Klopotovice 4 14,6 0 4 Kostelec na Hané 93 32, Koválovice-Osíčany 1 3,3 2-1 Kralice na Hané 44 30, Krumsín 7 11,2 2 5 Laškov 5 8,5 7-2 Lešany 3 8,0 0 3 Malé Hradisko 1 2,

166 Obce, SO ORP Dokončené byty Dokončené byty na obyvatel Zrušené byty Změna v letech Mořice 3 6,4 2 1 Mostkovice 80 60, Myslejovice 5 8,0 1 4 Němčice nad Hanou 12 5, Nezamyslice 43 33, Niva 6 16,4 1 5 Obědkovice 1 3,6 2-1 Ohrozim 17 39, Olšany u Prostějova 44 31, Ondratice 6 17,3 3 3 Otaslavice 19 15, Otinoves 6 20,6 0 6 Pavlovice u Kojetína 4 14,4 0 4 Pěnčín 7 9,1 1 6 Pivín 25 36, Plumlov 83 34, Prostějov , Prostějovičky 5 17,7 2 3 Protivanov 11 10,2 7 4 Přemyslovice 28 21, Ptení 12 11,0 5 7 Rozstání 3 4,5 3 0 Seloutky 22 47, Skalka 11 46,4 2 9 Slatinky 27 59, Smrţice 26 16, Srbce 1 11,8 0 1 Stařechovice 12 22, Stínava 1 6,8 0 1 Tištín 6 11,5 3 3 Tvorovice 5 15,4 1 4 Určice 30 23, Víceměřice 10 19, Vícov 20 44, Vincencov , Vitčice 0 0,0 0 0 Vranovice-Kelčice 10 17,6 1 9 Vrbátky 19 12, Vrchoslavice 5 8,4 2 3 Vřesovice 21 46, Výšovice 32 67, Zdětín 11 37, Ţeleč 3 5,5 2 1 SO ORP Prostějov , Zdroj: ČSÚ,

167 Údaje o dokončených bytech je moţno porovnat v rámci jednotlivých SO ORP na území Olomouckého kraje. Z údajů v následující tabulce je patrné, ţe v letech se výstavba nových bytů v SO ORP Prostějov pohybovala o 38 % nad průměrem Olomouckého kraje a přibliţně na stejné úrovni jako je průměr ČR. SO ORP Prostějov je na prvním místě v počtu zrušených bytů v celém Olomouckém kraji. Tabulka č : Dokončené a zrušené byty v SO ORP Olomouckého kraje v letech Správní obvody ORP Dokončené byty Dokončené byty na obyvatel Zrušené byty Změna v letech Hranice , Jeseník , Konice , Lipník nad Bečvou , Litovel , Mohelnice , Olomouc , Prostějov , Přerov , Šternberk , Šumperk 426 5, Uničov , Zábřeh , Olomoucký kraj , ČR , Zdroj: ČSÚ, Indikátory Jako indikátory charakterizující udrţitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Limitem udrţitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udrţitelného vývoje. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území (obec, SO ORP, kraj, ČR) bytová výstavba. Je výhodný v tom ohledu, ţe je dostupný od úrovně celé ČR, krajů, aţ na úroveň jednotlivých SO ORP a obcí. Údaje je moţno získat jednak exaktně (zdroj ČSÚ úroveň ČR, kraj, SO ORP), jednak výpočtem za delší časové období (pro jednotlivé obce). Přestoţe je pouţit údaj za sedmileté období, neměl by být zkreslující, neboť samotný proces výstavby bytů (domů) trvá většinou více neţ jeden rok. Indikátor dále nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení a také ţivotní úroveň. Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Počet trvale obydlených bytů v SO ORP Prostějov byl mezi lety prakticky nezměněn. Za období přibylo 325 nově obydlených bytů, coţ představuje nárůst o 1 %. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení a jednak postupný růst kvality bydlení (menší počet osob na byt, zvýšení plochy bytu na člověka, atp.) a z tohoto pohledu je tento vývoj moţno hodnotit pozitivně. K vyššímu úbytku (přes 10 %) došlo pouze v obci Vitčice. K největšímu procentuálnímu nárůstu došlo v obcích Bílovice-Lutotín, Brodek u Prostějova, Čelčice, Hradčany-Kobeřice, Klopotovice, Stařechovice a Vřesovice (všude přes 10 %). 167

168 Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 94,9 % 0 95,0 104,9 % 1 105,0 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obce, SO ORP Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty bytů v letech Hodnocení indikátoru absolutně % Alojzov ,8 1 Bedihošť ,3 0 Bílovice-Lutotín ,0 2 Biskupice ,9 0 Bousín ,7-1 Brodek u Prostějova ,0 1 Buková ,1 1 Čehovice ,1 0 Čechy pod Kosířem ,0 0 Čelčice ,0 2 Čelechovice na Hané ,7 0 Dětkovice ,0 0 Dobrochov ,9 0 Dobromilice ,6 0 Doloplazy ,0 0 Drahany ,8 1 Drţovice ,8 1 Dřevnovice ,1 0 Hluchov ,0 0 Hradčany-Kobeřice ,4 1 Hrdibořice ,3 0 Hrubčice ,9 0 Hruška ,9 0 Ivaň ,7 0 Klenovice na Hané ,9 0 Klopotovice ,3 1 Kostelec na Hané ,8 0 Koválovice-Osíčany ,9 0 Kralice na Hané ,1 1 Krumsín ,1 0 Laškov ,7 0 Lešany ,5 0 Malé Hradisko ,1-1 Mořice ,2 1 Mostkovice ,9 0 Myslejovice ,4 0 Němčice nad Hanou ,2 1 Nezamyslice ,

169 Obce, SO ORP Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty bytů v letech Hodnocení indikátoru absolutně % Niva ,5 0 Obědkovice ,2 0 Ohrozim ,6-1 Olšany u Prostějova ,8 0 Ondratice ,3 0 Otaslavice ,5 0 Otinoves ,8 0 Pavlovice u Kojetína ,5 0 Pěnčín ,6 0 Pivín ,3 1 Plumlov ,5 0 Prostějov ,9 0 Prostějovičky ,1 1 Protivanov ,8 1 Přemyslovice ,5 0 Ptení ,5 0 Rozstání ,4 0 Seloutky ,0 0 Skalka ,3 1 Slatinky ,3 1 Smrţice ,0 0 Srbce ,0 0 Stařechovice ,5 1 Stínava ,1-1 Tištín ,3 0 Tvorovice ,7 0 Určice ,0-1 Víceměřice ,6 0 Vícov ,4 0 Vincencov ,3 0 Vitčice ,9-1 Vranovice-Kelčice ,6 1 Vrbátky ,1 0 Vrchoslavice ,0 0 Vřesovice ,3 1 Výšovice ,8 0 Zdětín ,0 0 Ţeleč ,7-1 SO ORP Prostějov ,9 0 Zdroj: ČSÚ, 1991,

170 Obrázek č : Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Zdroj: ČSÚ, 1991,