ANALÝZA NABÍDKY A ZHODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO POTENCIÁLU DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Transkript

1

2 ANALÝZA NABÍDKY A ZHODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍHO POTENCIÁLU DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI Ing. Pavel Beneš Mgr. Lenka Křížková Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Riegrova 1, Plzeň květen 2007

3 OBSAH ÚVOD DALŠÍ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Další profesní vzdělávání v systému celoživotního vzdělávání Zakotvení dalšího profesního vzdělávání v právních předpisech Interpretace systému dalšího profesního vzdělávání pro průzkum dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji ANALÝZA DOSTUPNÝCH VEŘEJNÝCH ZDROJŮ O NABÍDCE DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI Zhodnocení dosažitelných databází a informačních zdrojů Shrnutí REALIZACE PRŮZKUMU NABÍDKY DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI Příprava průzkumu reálné nabídky Metoda a cíle dotazování Zhodnocení výsledků dotazování VÝSTUPY PRŮZKUMU NABÍDKY DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI Zhodnocení datové základny MŠMT vývoj databáze Ověření reálné nabídky DPV - současnost Krajské subjekty Mimokrajské subjekty Sídlo subjektu Zaměření akreditovaných vzdělávacích programů Druh vzdělávacích subjektů Jiné akreditace ministerstev Zhodnocení zvolené metody průzkumu Shrnutí výsledků průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji ROZŠÍŘENÉ OVĚŘENÍ METODIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH Výzkumný vzorek Metoda Výstupy rozšířeného ověřování metodiky ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ...38 POUŽITÉ ZDROJE

4 ÚVOD Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji je projektem spolufinancovaným Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Partnery projektu při jeho realizaci bylo Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky a Úřad práce v Plzni. Obecným cílem bylo projektu v souladu s cíly Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů vytvořit podmínky pro zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel v regionu zlepšením politiky dalšího profesního vzdělávání. Úkolem projektu bylo vyvinout a ověřit metodický nástroj pro průběžnou analýzu nabídky dalšího profesního vzdělávání pro strategické rozhodování a koordinaci rozvoje lidských zdrojů na úrovni kraje, a tím zlepšit kvalitu systému dalšího profesního vzdělávání v kontextu regionálního trhu práce. Při analýze nabídky dalšího profesního vzdělávání (dále DPV) v Plzeňském kraji byly provedeny následující aktivity: 1. Inventarizace dostupných veřejných zdrojů o DPV 2. Vyvinutí metodiky k ověření nabídky 3. Ověření metodiky při průzkumu na vybraném pilotním vzorku vzdělávacích subjektů 4. Vyhodnocení výsledků průzkumu a analýza získaných dat 5. Zhodnocení použité metodiky 6. Navržení vhodné metodiky pro sledování, hodnocení a prezentování nabídky DPV v Plzeňském kraji na základě pilotního ověření Výslednou navrženou metodiku obsahuje Metodická příručka, která je vedle internetového portálu NováProfese dalším výstupem projektu. Předkládaná studie přináší výsledky předchozích bodů, tedy průzkumu nabídky dalšího profesního vzdělávání. Je členěna do pěti kapitol podle jednotlivých kroků realizačního týmu. Před samotným průzkumem bylo nejdříve nutné interpretovat zakotvení systému dalšího profesního vzdělávání v právních předpisech České republiky. Pojem další profesní vzdělávání je proto hned v 1. kapitole studie definován a vymezen vůči pojmům příbuzným. Dále jsou popisovány formy, kterými tento druh vzdělávání může probíhat (rekvalifikace, zvyšování odborné kvalifikace nebo způsobilosti a vzdělávání podle státních norem, doplňování a zlepšování znalostí a dovedností) a statuty vzdělávacích programů (akreditované a neakreditované). V přípravné fázi průzkumu byly také inventarizovány dostupné veřejné zdroje o nabídce DPV s důrazem na regionální hledisko (potřeby zájemců z Plzeňského kraje), šíři a aktuálnost obsažených informací a především na možnosti praktického využití jako hlavního informačního zdroje pro zájemce o další profesní vzdělávání. Výsledky inventarizace přináší kapitola 2. V následující kapitole je podrobně popsána metodika, která byla uplatněna při ověření reálné nabídky DPV v kraji na zvoleném pilotním vzorku, konkrétně mezi vzdělavateli z Plzeňského kraje registrovanými v systému rekvalifikací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Nejdříve je podrobně vysvětlen postup zpracování databáze těchto vzdělavatelů do standardizované podoby. Dále jsou zdůvodněny použité metodické nástroje, definovány cíle dotazování a nakonec jsou prezentovány samotné výsledky dotazování. Čtvrtá kapitola je celá věnována výstupům průzkumu na pilotním vzorku, který se soustředil především na informace o subjektech. Konkrétně je nejdříve zhodnocena datová základna systému rekvalifikací MŠMT z hlediska podchycení vývoje oblasti DPV v Plzeňském kraji. Následně je pozornost zaměřena na analýzu činnosti vzdělávacích subjektů, které v kraji v současnosti působí. Kapitola se také krátce věnuje dalším akreditacím ministerstev, na jejichž častější výskyt v kraji průzkum poukázal, a k závěru je zhodnocena zvolená metoda průzkumu. Poslední pátá kapitola přímo navazuje na vyhodnocení metodiky užité v pilotním průzkumu. Jsou v ní navrženy konkrétní metodické nástroje k zjišťování podrobných informací o kurzech poskytovaných vzdělávacími subjekty v Plzeňském kraji. Navržená metodika je následně ověřena při dotazování na vybraných středních školách Plzeňského kraje. 3

5 1 DALŠÍ PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 1.1 Další profesní vzdělávání v systému celoživotního vzdělávání Strategie celoživotního učení ČR (MŠMT, 2007) rozlišuje tři formy celoživotního vzdělávání formální, neformální a informální. Informální učení popisuje jako neinstitucionalizovaný a neorganizovaný proces nabývání dovedností a znalostí prostřednictvím každodenních zkušeností a sociální interakce. Naopak organizované vzdělávání formální vede k získání určitého stupně vzdělání, je institucionalizované a poskytují jej školy. Pod neformální formy vzdělávání jsou řazeny především kurzy různorodého zaměření, které nevedou k získání určitého stupně vzdělání. Jde o takzvané další vzdělávání. Sytém celoživotního vzdělávání dospělých graficky znázorňuje schéma 1. Další vzdělávání dospělých probíhá neformální formou, a to po ukončení počáteční fáze vzdělávání, která zahrnuje vzdělávání primární, sekundární i terciární. Je zaměřené na získávání dovedností a vědomostí, které mohou pomoci absolventovi zlepšit postavení v osobním životě, ve společnosti a na trhu práce. Mohou jej nabízet školy i soukromé vzdělávací instituce, fyzické osoby, neziskové a zájmové organizace i jiné subjekty. Schéma 1: Celoživotní vzdělávání dospělých Formální Neformální Informální vede k získání určitého stupně vzdělání a pobíhá na školách nevede k získání určitého stupně vzdělání a probíhá formou kurzů = další vzdělávání dospělých probíhá prostřednictvím každodenních zkušeností a sociální interakce další profesní vzdělávání ostatní další vzdělávání specifické profesní vzdělávání zájmové vzdělávání Předmětem našeho zájmu je další profesní vzdělávání (dále označováno také zkratkou DPV), které je obsahově přímo spjaté s výkonem určitého povolání a zaměstnání. Uskutečňuje se v průběhu celého života po ukončení počátečního vzdělávání na základní, střední nebo vysoké škole. Jeho cílem jednoznačně je účastníkova lepší uplatnitelnost na trhu práce. Proto se soustředí výhradně na rozvoj odborných profesních znalostí, schopností a dovedností, které vedou k získání kompetencí k provádění ucelené pracovní činnosti. V této analýze se proto zaměříme na rekvalifikaci nezaměstnaných, uchazečů o práci či lidí, kterým hrozí ztráta zaměstnání. Tedy na způsob vzdělávání, který by měl vést k získání či udržení nového zaměstnání. Současně nás bude zajímat učení směřující ke zvyšování odborné kvalifikace a odborné způsobilosti lidí vykonávajících určitou profesi nebo zaměstnání. Okrajově se dotkneme i jiné podoby DPV, specifického profesního vzdělávání, kterým si udržují či zvyšují svou kvalifikaci a odbornost vykonavatelé konkrétních profesí, a to mnohdy povinně na základě příslušných právních předpisů. Ve většině případů tato forma vzdělávání vyžaduje od účastníků formální vzdělání a praxi v daném oboru (lékaři, zdravotní sestry, auditoři apod.). V případě jiných profesí (např. pracovník sociální péče, úředník samosprávy apod.) však specifické vzdělávání svou náplní a účelem formální vzdělání či praxi v daném oboru a priori nevyžaduje. Mnohdy jsou akce dalšího specifického vzdělávání otevřeny i široké veřejnosti bez zakotvení v daném oboru (např. další vzdělávání pedagogických pracovníků), pro kterou jsou takové aktivity spíše vzděláváním zájmovým bez přesahu do jejich profesního života. Ostatní další vzdělávání je oproti dalšímu profesnímu vzdělávání orientováno především na znalosti a dovednosti, které primárně nevedou k lepšímu postavení na trhu 4

6 práce. Jedná se o vzdělávání zájmové, jehož smyslem je zlepšení osobního života účastníka nebo jeho postavení ve společnosti. Podle meziresortních dohod do této kategorie spadá i jazykové vzdělávání, které nevede přímo k získání ucelené pracovní činnosti. Avšak naše průzkumy provedené v rámci jiných studií ukazují, že mnoho zaměstnavatelů od svých zaměstnanců žádá, aby se vzdělávali právě tímto směrem. Jazykovou vybavenost považují za jednu ze základních znalostí vedoucích ke zdárnému vykonávání mnoha profesí. Reálná praxe tedy naznačuje, že systém celoživotního vzdělávání dospělých je velmi spletitá oblast, v níž interpretace právních předpisů ne vždy zcela koresponduje s interpretacemi subjektů, které jsou v této oblasti činné. Zároveň jsou však právní předpisy stěžejním východiskem, skrz které lze tento systém rozplétat. 1.2 Zakotvení dalšího profesního vzdělávání v právních předpisech Vymezení pojmu dalšího profesního vzdělávání na základě platných právních předpisů zůstává dosud problematické. Bezesporu základními právními normami upravujícími tuto oblast jsou zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Tématem se však zabývá i řada dalších právních předpisů, jakými jsou například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce nebo i další předpisy týkající se specifického profesního vzdělávání u odborných profesí. Zákoník práce v části desáté Péče o zaměstnance řeší především odborný rozvoj zaměstnanců, o který má dbát každý zaměstnavatel ( ). Ten zahrnuje zejména: 1. zaškolení a zaučení 2. odbornou praxi absolventů škol 3. prohlubování kvalifikace 4. zvyšování kvalifikace Prohlubováním kvalifikace se podle zákoníku práce nemění její podstata. Rozumí se jím průběžné doplňování kvalifikace, ale i její udržování i obnovování. Naopak zvyšováním kvalifikace se chápe změna hodnoty kvalifikace, a to buď jejím rozšířením či získáním nové. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na studiu a náklady na něj vynaložené hradí. Na zvyšování odborné kvalifikace je zaměřené především specifické profesní vzdělávání, které upravují zvláštní právní předpisy týkající se dané profese, jako je například zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách nebo zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávních celků. Zákon o zaměstnanosti oproti tomu používá výhradně pojem rekvalifikace, kterou podle 108 rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Lidé jsou tak rekvalifikování formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. (zákon č. 435/2004, 108 odst. 1) Rekvalifikační vzdělávání hrazené z veřejných zdrojů může podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR k odstavci tohoto zákona provádět pouze: 1. subjekt, který získá akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR podle podmínek stanovených vyhláškou č. 524/2004 Sb. 2. zdravotnické zařízení s akreditovanými vzdělávacími programy podle podmínek určených Ministerstvem zdravotnictví ČR 3. vzdělávací subjekt podle zvláštních právních předpisů: 5

7 střední a vysoké školy, které provádí rekvalifikaci v rámci svých vzdělávacích programů zařízení, které provádí rekvalifikaci k získání kvalifikačních požadavků pro výkon pracovní činnosti podle státních norem zařízení, které provádí rekvalifikaci k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti podle příslušných právních předpisů rekvalifikační střediska zřízená MPSV nebo úřady práce Absolvent akreditované rekvalifikačního kurzu získá rekvalifikační osvědčení. Jde o celostátně platný úřední doklad, který nemá časové omezení a může ho vydávat pouze školící zařízení, které má k tomu pověření MŠMT ČR. Školící zařízení získá o ministerstva akreditaci na základě vyjádření Akreditační komise zřízené MŠMT a složené z odborníků zastupujících různá ministerstva. Ta posuzuje výukový program kurzu, odbornou způsobilost lektorů a materiálně-technické zajištění výuky. Pokud komise žádost o akreditaci schválí, dostane školicí zařízení akreditaci pro příslušný rekvalifikační kurz, a tím i pověření vydávat úspěšným absolventům kurzu rekvalifikační osvědčení pro schválenou pracovní činnost. Konkrétní účel akreditace není ve zmíněných právních předpisech podrobněji objasněn. Praxe ukazuje, že vzdělávání pro dospělé probíhá velmi často formou neakreditovaných kurzů. Akreditace rekvalifikačních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR je státem vyžadovaná ve chvíli, kdy se vzdělávání děje ve veřejném zájmu a s využitím veřejných zdrojů, jako je tomu v případě rekvalifikace placené úřady práce. Zároveň některé certifikáty, získané absolvováním akreditovaného rekvalifikačního kurzu, mohou být jedním z podkladů pro získání živnostenského oprávnění k vykonávání činnosti, na níž byl kurz zaměřen. Takové kurzy bývají časově náročnější a jejich akreditace je zásadní podmínkou k získání živnostenského listu. Akreditovány jsou však i jiné než rekvalifikační kurzy. Všeobecně akreditace vydávají příslušná ministerstva, oborové svazy, profesní sdružení a jiné organizace. Ne vždy je subjekt, který může akreditaci k danému typu dalšího profesního vzdělávání vydávat, určen právními předpisy. V mnohých případech je akreditování prováděno na základě zvláštních právních předpisů jinými subjekty (viz příloha 1). Platnost akreditace je vždy omezena. Všechny výše zmíněné neformální formy vzdělávání nevedou k získání stupně vzdělání. Možnost uznávání výsledků neformálního vzdělávání a znalostí získaných praxí způsobem, který by vedl k formálnímu získání stupně vzdělání, nově řeší zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Ověření, zda si daná osoba osvojila určitou dílčí kvalifikaci, tedy způsobilost vykonávat danou pracovní činnost, probíhá zkouškou. ( 17, 19, 20). Na základě úspěchu u zkoušek několika dílčí kvalifikací může účastník usilovat o kvalifikaci úplnou, jíž je míněna způsobilost osoby vykonávat řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání (odst. 2 c, 2). Získání úplné kvalifikace je prostředkem k získání nového stupně vzdělání. Zákon 179/2006 je předpis nový, který na své ověření v praxi teprve čeká. V současnosti v projektu Národního ústavu odborného vzdělávání vzniká národní soustava kvalifikací. Jejím cílem je přesně stanovit náplň jednotlivých dílčích i úplných kvalifikací tak, aby byly srozumitelné vzdělavatelům, zaměstnavatelům i zájemcům o další vzdělávání. Lze předpokládat, že uplatňování nového zákona o uznávání výsledků povede k postupnému sladění systému rekvalifikačních akreditací Ministerstva školství a kvalifikací Národní soustavy kvalifikací. Další projekt realizovaný Národním ústavem odborného vzdělávání, s názvem Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, probíhá již od srpna Je zaměřen na rozvoj dalšího profesního vzdělávání provozovaného středními a vyššími odbornými školami. Jeho cílem je využít materiálních i personálních kapacit škol a pomoci jim připravit vzdělávací programy, které by se v budoucnu zapojily právě do naplňování zákona č. 179/2006, Sb. 6

8 1.3 Interpretace systému dalšího profesního vzdělávání pro průzkum dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji Pro potřeby průzkumu trhu dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji byly uvedené poznatky o právních předpisech a systému DPV strukturovány. Cílem třídění bylo vytvořit přehled možných druhů kurzů, jejich statutů a předpisů, na jejichž základě je vzdělavatelé poskytují. Zpřehlednění systému pro potřeby analýzy je základem nejen pro zvolení správných analytických nástrojů, ale i způsob interpretace a využitelnost ze strany zájemců o vzdělávání v Plzeňském kraji. V oblasti dalšího profesního vzdělávání mohou být nabízeny kurzy založené na vzdělávacích programech následujících statutů: 1. Rekvalifikační vzdělávací programy akreditované ministerstvy Jedná se vzdělávací programy, která získala akreditaci v systému rekvalifikačních akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo Ministerstva zdravotnictví, a to způsobem vyplývajícím ze zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 2. Vzdělávací programy středních, vyšších odborných a vysokých škol Střední a vyšší odborné školy mohou podle 114 školského zákona (č. 561/2004 Sb.) v rámci vzdělávacích programů akreditovaných oborů uvedených v rejstříku škol poskytovat i odborné kurzy a kurzy jednotlivých předmětů nebo jiných ucelených částí učiva. Tyto kurzy neposkytují stupeň vzdělání a lze je poskytovat za úplatu. Dokladem o úspěšném ukončení kursu je osvědčení. ( 114 odst. 4) Takové kurzy splňují podmínky dalšího profesního vzdělávání. Škola musí o akreditaci kurzu nabízeného veřejnosti žádat u MŠMT pouze tehdy, neshoduje-li se program kurzu s náplní programů, jež škola akreditovala pro běžnou výuku a jež jsou zařazeny do rejstříku škol. Podle novely zákona o vysokých školách (zákon č. 147/2001 Sb.) mohou stejně tak poskytovat celoživotní vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů i vysoké školy. Nabízí tak studium nejen pro širokou veřejnost (zájmové kurzy, univerzita třetího věku), ale i pro odborníky, kteří si doplňují či rozšiřují předchozí odborné vzdělání (např. kurzy pro pedagogické pracovníky). 3. Vzdělávací programy kreditované podle zvláštních právních předpisů: Jedná se o vzdělávací programy vedoucí k získání kvalifikačních požadavků pro výkon pracovní činnosti podle státních norem (ČSN, ČSN EN, technická pravidla apod.) nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti podle příslušných právních předpisů. V současné době neexistuje ucelený přehled vzdělavatelů v této oblasti a možných druhů pověření, na jejichž základě svou činnost provozují. 4. Vzdělávací programy specifického profesního vzdělávání akreditované podle zvláštních právních předpisů Celoživotní vzdělávání, doplňování odborných kompetencí a vstřebávání inovací v oboru je povinnou součástí vykonávání mnoha profesí. Podkladem k uznání absolvovaného kurzu a jeho přispění k profesnímu rozvoji je obvykle jeho akreditace. Ne ve všech případech však právní předpis, který výkon dané profese upravuje, konkretizuje subjekt, který může akreditace vzdělávacím programům vydávat. Stejně tak není zpracován přehled profesí, povolání a odborností, které specifické profesní vzdělávání vyžadují. 5. Vzdělávací programy bez úpravy právními předpisy, tj. bez akreditace Jedná se o vzdělávací akce pro dospělé k získání dovedností, které nejsou upravované žádnými právními předpisy. Do této kategorie spadají například kurzy jazykové, motivační, komunikačních schopností, manažerské apod., které akreditaci 7

9 přímo nevyžadují. Absolventi neakreditovaných kurzů nezískají speciální či profesní kompetence, ale znalosti, které jim umožní lépe vykonávat své zaměstnání nebo povolání. Jedná se o širokou škálu kurzů, které často využívají zaměstnavatelé k doškolování svých zaměstnanců. Řadíme do této kategorie i kurzu jazykové, které ministerstva dle meziresortní dohody vnímají spíše jako vzdělávání zájmové. Na druhé straně je jazykové vzdělávání velmi žádané a tímto směrem se ubírá velký počet vzdělavatelů. Každý vzdělávací subjekt může nabízet současně kurzy různých statutů, tedy kurzy založené na vzdělávacích programech akreditovaných různými institucemi či neakreditované vůbec. Všeobecně se dá říci, že kurzy dalšího profesního vzdělávání jsou nabízeny za účelem 1) rekvalifikovat, 2) zvýšit odbornou kvalifikaci nebo způsobilost, 3) doplnit znalosti a dovednost, a to prostřednictvím vzdělávacích programů následujících statutů: 1. Rekvalifikovat Rekvalifikační vzdělávací programy akreditované ministerstvy (MŠMT a MZ) Vzdělávací programy středních, vyšších odborných a vysokých škol Vzdělávací programy akreditované podle zvláštních právních předpisů 2. Zvýšit odbornou kvalifikaci nebo způsobilost a vzdělávat podle státních norem Vzdělávací programy akreditované podle zvláštních právních předpisů a podle státních norem Vzdělávací programy středních, vyšších odborných a vysokých škol Vzdělávací programy pro specifické profesní vzdělávání akreditované podle zvláštních právních předpisů 3. Doplnit a zlepšit znalosti a dovednosti Vzdělávací programy neakreditované Vzdělávací programy středních, vyšších odborných a vysokých škol Toto utřídění je samozřejmě modelové a vytvořené kategorie se v praxi mnohdy překrývají. Systém dalšího profesního vzdělávání je v zásadě otevřený všem zájemcům, ať už jsou vedeni jakýmikoliv pohnutkami. Například kurz založený na rekvalifikačním vzdělávacím programu akreditované Ministerstvem školství může navštěvovat zájemce, který si chce tímto způsobem pouze zlepšit dovednosti. Stejně tak kurzy akreditované v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (další specifické vzdělávání) mohou z vlastního podnětu a zájmu o oblast navštěvovat i zájemci mimo obor. Pravidlem však je, že pokud má být absolvování daného kurzu právním předpisem stanovenou podmínkou k výkonu určitého zaměstnání či povolání (např. pravidelné zkoušky odborné způsobilosti), jeho vzdělávací program musí být akreditován. Ale ne vždy je přesně stanoveno kým. Praxe však ukazuje, že mnoho profesionálních vzdělávacích subjektů upřednostňuje nabízení kurzů a seminářů založených na neakreditovaných vzdělávacích programech. Orientují se tak především na ty zájemce o vzdělávání, kteří si chtějí zlepšit své odborné znalosti a dovednosti a získání oficiálního dokladu o absolvování pro ně není důležité. V systému DPV mají své pevné místo i kurzy pořádané zaměstnavateli pro své zaměstnance (např. v podnikových školách). Může se jednat o běžné zaškolování i prohlubování odborné kvalifikace. O těchto akcích však většina veřejných zdrojů neinformuje, proto v analýze tento způsob dalšího profesního vzdělávání dospělých nezohledňujeme. 8

10 2 ANALÝZA DOSTUPNÝCH VEŘEJNÝCH ZDROJŮ O NABÍDCE DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI 2.1 Zhodnocení dosažitelných databází a informačních zdrojů Trh s dalším profesním vzděláváním pro dospělé je trhem volným, a proto kvalita široké nabídky obvykle není ověřena jinak než praxí. Zároveň je však patrná snaha státu vytvořit nástroje k zmapování nabídky kurzů a k ovlivnění jejich kvality (viz např. zákon 179/2006 Sb.). V současné době nemají zájemci o vzdělávání mnoho možností, kde se o konkrétní nabídce ve svém regionu informovat. V posledních letech vzniklo sice hned několik elektronických portálů, které se tomuto tématu systematicky věnují, avšak většinou nepostihují celou oblast. V rámci první fáze průzkumu nabídky a potenciálu dalšího profesního vzdělávání v kraji jsme proto prozkoumali nejužitečnější informační zdroje z velkého množství veřejně přístupných dat. Jedná se o čtyři základní zdroje: - databáze vzdělávacích programů akreditovaných ministerstvy (MŠMT, MZ, MPSV, MV apod.) - úřady práce a databáze DAT CZ - internetové portály zaměřené na vzdělávání - všeobecné internetové vyhledávače. Informace z veřejných zdrojů a způsob jejich zpracování jsme zhodnotili s ohledem na kvantitu a rozsah prezentovaných dat i jejich využitelnost pro uživatele z Plzeňského kraje. Hlavními kritérii, skrze které jsme zdroje posuzovali, byly: - regionální hledisko - oborový rozsah (např. pouze pedagogika, management, technické oblasti apod.) - statut programů nabízených kurzů (akreditované, neakreditované, upravované konkrétním právním předpisem apod.) - funkčnost a bezchybnost chodu databáze (např. při vyhledávání) - technické a grafické zpracování (snadnost vyhledávání, přehlednost apod.) - druh, rozsah a aktualizace nabízených informací (pouze kontakty firem, názvy, podrobnosti o kurzech cena, čas, místo apod.) - otevřenost vůči vzdělavatelům přístupnost a možnost bezplatné registrace pro vzdělávací zařízení - otevřenost vůči zájemcům o vzdělávání - bezplatné užití pro klienty a snadný přístup - principy získávání, vkládání a aktualizování dat (sami realizátoři nebo operátoři) - přidružené aktivity správce zdroje (PR aktivity, rady, užitečné odkazy apod.) Konkrétně byly analyzovány následující databáze, portály a rejstříky: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ( Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na svých webových stránkách zveřejňuje databázi udělených akreditací v systému rekvalifikací a databázi akreditací programů pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Databáze akreditací rekvalifikací nemá možnost výběru podle regionálního hlediska ani podle oboru žádaného programu. Tato databáze je primárně určena k vyhledávání podrobnějších informací o vzdělávacích subjektech, o kterých má již uživatel základní informace (název, adresu či město, v němž společnost sídlí), a k ověření, zda byl daný program skutečně akreditován. V podobě, v jaké je prezentována, pak není ani schopna o této oblasti podat ucelenější přehled, a to právě proto, že obsahuje informace výhradně o akreditacích rekvalifikací MŠMT Dále nemá ambice sloužit jako nástroj k vyhledávání informací o DPV pro zájemce o vzdělávání z Plzeňského kraje. Údaje o jednotlivých kurzech se omezují pouze na názvy. Netýkají se formy, obsahu či místa, ani nejsou setříděny dle zaměření. Stejně tak zde není zdůrazněna platnost akreditací jednotlivých kurzů, která je omezena na pouhé 3 roky. Databáze naopak zobrazuje všechny odkazy od roku

11 Internetové stránky ministerstva školství dále nabízí databázi akreditací v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Opět je zde obtížné vyhledávat se zřetelem na regionální hledisko. Data je možné třídit buď podle názvu vzdělávacího subjektu nebo adresy jeho sídla. Oproti databázi rekvalifikací zde lze zvolit i místo organizování kurzů, které se fakticky často od místa sídla vzdělávajícího subjektu zásadně liší. Po vybrání konkrétního vzdělavatele se uživateli zobrazí názvy aktuálních i neaktuálních kurzů, které jsou od sebe barevně odlišené. Oproti databázi rekvalifikací však tento přehled nabízí i telefonní čísla a e- mailové spojení na kontaktní či zodpovědné osoby. V tomto ohledu je databáze vzdělávání pro pedagogy informačně hutnější a užitečnější. Ministerstvo zdravotnictví ( Ministerstvo zdravotnictví České republiky uděluje akreditace vzdělávacím programům ve dvou oblastech: vzdělávání pro profese lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a vzdělávání pro nelékařské profese. Seznamy vydaných akreditací zveřejňuje i na svém internetovém serveru. Tyto přehledy jsou však velice strohé. Jde o digitální podobu tištěných věstníků s neúplnými údaji a s minimálními možnostmi vyhledávání. Vzdělávání pro nelékařské profese zahrnuje kurzy určené výhradně zdravotníkům (především sestrám) i rekvalifikační programy využitelné pro veřejnost bez zdravotnického vzdělání (př. všeobecný sanitář). Na tento rozpor však databáze neupozorňuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí ( Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky spravuje akreditace v oblasti celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků a kvalifikačního vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Přehled udělených akreditací zveřejňuje na svém portálu pod odkazem sociální služby. Tento přehled je zpracován formou chronologického seznamu bez možnosti vyhledávání podle jakýchkoliv kritérií. Slouží tak především ke zpětné kontrole, zda konkrétní kurz daného vzdělavatele akreditaci skutečně získal. Informace od úřadů práce Úřady práce v rámci snahy umístit své klienty na trhu práce mohou nabídnout uchazečům o práci rekvalifikační kurz. Případné účastníky rekvalifikačních kurzů vybírá každý úřad podle vlastních priorit. Za rozhodující se dají považovat uplatnitelnost uchazeče před rekvalifikací a jeho možnosti na trhu práce po rekvalifikaci. V současnosti trhu rekvalifikací vévodí dlouhodobé projekty financované Evropskými sociálními fondy. Cílem těchto projektů je nejen poskytnout novou kvalifikaci, ale především dlouhodobě nezaměstnané či sociálně vyloučené pozitivně motivovat k hledání práce a naučit je některým sociálním návykům, jejichž neznalost je mohla dříve znevýhodňovat. Pokud chtějí pracovníci ÚP umístit klienty do kurzu mimo takovéto projekty, vybírají ze seznamu vzdělavatelů, které si vyhledali, kteří se jim sami nabídli nebo kteří zvítězili ve výběrovém řízení úřadu. Zároveň podporují pouze ty kurzy, které splňují podmínky Zákona o zaměstnanosti, ve kterém jsou definována zařízení, která mohou rekvalifikace poskytovat. Tyto neoficiální seznamy mohou být pro případné uchazeče o další profesní vzdělávání přínosným zdrojem informací, mnohým (především uchazečům méně kvalifikovaným) často nejpřístupnějším. Přehledy vzdělávacích zařízení, které si úřady práce samy vypracovávají, jsou vždy omezené regionálním hlediskem. V žádném případě však nejsou vyčerpávající či úplné, naopak jsou omezené okamžitými nároky jednotlivých pracovišť. Úřady se zajímají pouze o té obory a oblasti, které vyhovují jejich potřebám, jiné zcela pomíjí. Přehledy úřadů práce zároveň nejsou veřejně prezentovány, pouze Úřad práce Plzeň město své vzdělavatelské partnery zveřejňuje na internetových stránkách. 10

12 DAT CZ ( DAT CZ je databáze provozovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Obsahuje širokou nabídku rekvalifikačních vzdělávacích kurzů z celé České republiky. K v ní bylo zaregistrováno 752 vzdělavatelů, a to včetně pracovišť úřadu práce. V přehledu společností jsou i odkazy na některé evropské státy, v databázi jim však neodpovídá žádná položka. Ministerstvo vsadilo na jednoduchý model, kdy se vzdělávací instituce stávají registrovanými klienty, kteří do databáze zadávají přehled o svých akcích. Mají tak možnost informovat o své firmě. Většina z nich však tuto možnost pomíjí a k se z Plzeňského kraje do databáze zaregistrovalo 6 úřadů práce a pouze 18 vzdělávacích subjektů. Jenom 13 z nich informuje o svých kurzech podrobněji, dalších 5 subjektů odkazuje výhradně na své adresy a telefonní spojení. Tato databáze je dobře propracovaná. Její hlavní omezení spočívá v jejím striktním zaměřením na rekvalifikační kurzy. Samotné vyhledávání konkrétních společností či akcí v databázi vyžaduje vytrvalost a jistou zběhlost v užívání podobných databázích. Nejčastějšími uživateli DAT CZ jsou samotní pracovníci úřadů práce, jejichž ministerstvo je provozovatelem serveru. EduCity ( EduCity je zřejmě největší portál s nabídkou vzdělávání a poradenství v Čechách a na Moravě. Podle provozovatele serveru mohou uživatelé k vybírat z kurzů a školení od registrovaných dodavatelů veřejného i firemního vzdělávání a poradenství. Nabídka je členěna dle regionálního hlediska, avšak až v pokročilejším stupni vyhledávání. Například pod kurzy rekvalifikačními je registrováno 807 kurzů, z toho 48 uvádí jako region konání Plzeňský kraj. Největší nevýhodou serveru je nutnost placené registrace, pokud chce mít uživatel neomezený přístup ke všem údajům o vzdělavatelích. V opačném případě se objeví sice informace o náplni kurzů, avšak například ne o místech jejich konání. Neomezený přístup ke všem datům je nabízen pouze u těch školících subjektů, kteří sami za svou registraci platí. PilsEdu ( PilsEdu je centrální server mateřských, základních a středních škol Plzeňského kraje. Podle školského zákona mohou střední, vyšší odborné i vysoké školy nabízet v rámci svých vzdělávacích programů i kurzy pro širokou veřejnost, proto je tento server vítaným zdrojem informací. Obsahuje především seznam škol v kraji (vyjma vysokých) včetně jejich kontaktních údajů. Podrobnějším informacím o dalším vzdělávání pro dospělé se však nevěnuje. Stejně tak vyhledávání informací o kurzech na jednotlivých internetových stránkách škol je poměrně náročné a informace o nich nejsou vždy úplné či aktuální. AIVD ( Asociace institucí vzdělávání dospělých České republiky je profesní sdružení, jehož hlavním cílem je prosazovat zájmy a potřeby institucí, které se zabývají dalším vzděláváním. Server této asociace obsahuje informace o svých akcích a seznam členské základny z jednotlivých krajů. Asociace se snaží, aby členství v ní zaručovalo zájemcům o vzdělávání určitou kvalitu. Z Plzeňského kraje asociace registruje pouze 5 vzdělávacích subjektů. Autoři projektu Můj rozvoj považují tento server za Váš průvodce na cestě vzhůru. Jde o portál s nejširším záběrem informací o vzdělávacích kurzech, školách, kongresech, rekvalifikacích a školeních. Informace nejsou tříděny podle regionálního hlediska, proto je vyhledávání konkrétních odkazů na Plzeňský kraj poměrně komplikovaný. Největší výhodou portálu je způsob doplňování dat, o které se starají operátoři. Ti sami vyhledávají informace o akcích na internetu, v tištěných prospektech nebo v databázích různých institucí. Především však od organizátorů zjišťují bližší informace telefonicky. Bohužel se tento portál orientuje přednostně na moravské regiony, i přesto je pro obyvatele Plzeňského kraje využitelný. 11

13 Jedná se o obsáhlý server nabídky rekvalifikačních kurzů v České republice. Informace o kurzech i jejich organizátorech je možné vyhledávat buď podle jednotlivých krajů nebo podle oboru kurzů. Provozovatel serveru opět vsadil na vlastní iniciativu vzdělávacích subjektů, které si zde mohou vytvořit vlastní konto a vkládat podrobné informace o svých kurzech. Z tohoto důvodu se na serveru opět prezentují pouze někteří vzdělavatelé (za Plzeňský kraj 7 subjektů) a i úplnost informací o jednotlivých kurzech se odvíjí od míry jejich vlastního úsilí svá konta pravidelně obsluhovat. Na tomto portálu prezentují některé firmy svá školení, semináře i rekvalifikační kurzy, a to různého oborového zaměření. Informace jsou aktualizované a specifikují i místa a data konání. Zároveň je k nahlédnutí podrobný popis jednotlivých vzdělavatelů a jejich činností. Vyhledávání podle regionálního hlediska je snadné. Probíhá podle místa konání kurzu a ne podle oficiálního sídla organizace, což je velice praktické. Bohužel koncem roku se na tomto serveru registrovaly pouze dvě společnosti, které pořádají semináře i v Plzeňském kraji. elabyrint ( Jde o portál, který poskytuje přehled nabídky e-learningových kurzů, tedy vyučování přes internet. Nabízí seznam zaregistrovaných poskytovatelů služeb i jejich tématicky řazených kurzů. Nejčastěji se jedná o jazykové výukové programy. NIDV ( Národní institut pro další vzdělávání se zabývá především pořádáním kurzů, přednášek a seminářů pro pedagogické pracovníky. Nenabízí tedy žádné odkazy na vzdělávání pro širokou veřejnost, avšak fakticky jsou kurzy pro pedagogy veřejnosti otevřené. Tento institut má svou pobočku i v Plzni. Nabídka aktuálních kurzů v rámci Plzeňského kraje se na serveru zobrazí pod ikonou programová nabídka, po vybrání krajského pracoviště Plzeň. K jich v nabídce bylo k výběru Tento portál využívají ke své prezentaci některé české a moravské autoškoly. Z Plzeňského kraje se na něm představuje 29 subjektů. Do tohoto průzkumu je řazen především proto, že z hlediska úřadů práce lze za rekvalifikaci považovat i získání řidičského průkazu typu C. Server f-autoskoly nabízí snadné regionální členění. Informace o jednotlivých autoškolách jsou však strohé, pouze některé z nich odkazují i na vlastní internetové stránky s úplnějšími informacemi o kurzech. Jedná se o portál zaměřený výhradně na jazykové vzdělávání a činnosti s ním spojené (překládání, tlumočení apod.). Poskytovatelé kurzů se mohou registrovat zdarma, přesto tento portál obsahuje informace pouze o 17 vzdělavatelích z Plzeňského kraje, kteří až na dvě výjimky sídlí v Plzni. Portál se zároveň soustředí spíše na kontakty a základní informace o vzdělavatelích a samotným kurzům se příliš nevěnuje. Portály projektů týkajících se dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji Najdi si práci ( Příprava na práci ( Návrat do práce ( Tyto portály jsou druhořadým zdrojem informací o nabídce dalšího profesního vzdělávání. Do přehledu je řadíme především proto, že se jako jediné soustředí výhradně na Plzeňský kraj. Nabízí však zájemcům pouze kurzy, které jsou součástí dlouhodobých projektů konkrétní organizace, a nejsou tedy otevřené jiným vzdělavatelům nežli realizátorům projektů. Ve středu jejich zájmu jsou především lidé sociálně vyloučení a obtížně uplatnitelní na trhu práce, od čehož se odvíjí i jednostranné oborové zaměření nabízených rekvalifikačních kurzů. Přesto mohou být tyto portály pro zájemce o rekvalifikace přínosným zdrojem informací. 12

14 Internetové vyhledávače Tyto vyhledávače poskytují poměrně ucelený přehled o nabídce dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji. Vyžadují však od uživatele jasnou představu o kýženém výsledku a jsou účinné při pátrání po podrobnostech o konkrétních subjektech. Vytvořit si však jejich prostřednictvím ucelenou představu o možnostech v oblasti dalšího vzdělávání je komplikované. Umožňují vyhledávání podle vlastních hesel, zároveň však poskytují i utříděnější přehled pod odkazy firmy, vzdělávání, kurzy či rekvalifikace, a to většinou s možností hledání podle krajů a měst. Tímto postupem může zájemce o vzdělávání získat kontakty na vzdělavatele a základní představu o jeho činnosti. Má i možnost dostat se na konkrétní internetové stránky, jimiž se jednotliví vzdělavatelé prezentují, nebo být odkázán na jednu z výše popsaných databází. Úspěšnost vyhledávání však vždy záleží na aktivitě vzdělávacích subjektů, které se na internetu prezentují, a především pak na schopnosti uživatele orientovat se v tak velkém množství nestrukturovaných dat. Internetové vyhledávače firem Evropská databanka ( Evropská databanka nabízí možnost vyhledávání různých firem v České republice podle zaměření její činnosti. Dají se tak jejím prostřednictvím zjistit podrobnosti i o poskytovatelích dalšího profesního vzdělávání. Vyhledávání tímto způsobem je však obtížné a pro zájemce o vzdělávací nevyhovující. 2.2 Shrnutí V současné době neexistuje databáze shrnující informace o všech případných vzdělávacích akcích pro dospělé. Všechny výše popsané databáze poskytují jen zlomkový přehled o nabídce dalšího profesního vzdělávání v České republice. Stejně tak ani dostatečně nepřihlíží k potřebě uživatele vztáhnout získané informace ke své osobě, tedy vybírat kurzy podle regionu jejich uskutečnění. Nadto tyto databáze obvykle nenabízí úplná a aktuální data o kurzech, ale spíše přehledy případných vzdělávacích subjektů. Stejně tak se často soustředí výhradně na určité oborové zaměření (např. management) či kurzy konkrétního statutu (např. rekvalifikační kurzy akreditované MŠMT). Dostupné databáze poskytují poměrně solidní přehled o rekvalifikačních kurzech na základě akreditací MŠMT. A to především díky povinnosti akreditovat rekvalifikační kurzy a úplným databázím Ministerstva školství. Ty jsou nejobsáhlejším a nejkompaktnějším balíkem dat, avšak pouze základních. Vhodně je doplňuje server Ministerstva práce a sociálních věcí DAT CZ, který se orientuje výhradně na rekvalifikační kurzy, a to včetně podrobných informací o jejich realizaci. Zcela chybí ucelená databáze či alespoň částečný přehled o kurzech pořádaných školami a subjekty, které vzdělávají k získání kvalifikačních požadavků pro výkon pracovní činnosti podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti podle zvláštních předpisů (např. o odborné způsobilosti v elektrotechnice). Stejně tak je velice obtížné vyhledávat takto orientované vzdělavatele podle konkrétních norem či předpisů. Svá autorizovaná školicí střediska na internetových stránkách prezentuje například Česká svářečská společnost ANB ( útržek informací poskytuje také server Českého institutu pro akreditaci ( Vzdělávací zařízení certifikuje například i Certifikační sdružení pro personál ( Všechny veřejně přístupné zdroje však poskytují pouze zlomkový vhled do organizace školení a kvalifikačních kurzů z této oblasti, která na zpracování teprve čeká. Další uceleně nepodchycenou oblastí je specifické profesní vzdělávání, které obvykle probíhá formou specializovaných krátkodobých seminářů. Vykonavatelé jednotlivých profesí obvykle mají přehled o možnostech účasti ve specializovaných kurzech ve svém oboru, avšak i základní orientace v této oblasti vyžaduje zběhlost v poměrech. 13

15 Neorganizovaný je také systém prezentace kurzů bez akreditací, které vznikají bez úpravy právními předpisy a zásahů jakékoliv zodpovědné instituce. Zároveň se však jedná o způsob dalšího vzdělávání dospělých, který je prostřednictvím všeobecných internetových vyhledávačů nejsnadněji zjistitelný. Ačkoliv je většina z výše popsaných databází veřejně přístupná a otevřená všem případným vzdělavatelům a zájemcům o vzdělávání (i když někdy za poplatek), nedají se považovat za ideální zdroj informací o nabídce dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji. Předně v přehledech často jednoznačně dominují podnikatelské subjekty, které jsou zvyklé své produkty prezentovat a nabízet veřejnosti v co nejširší míře. Tyto subjekty sice trh s dalším profesním vzděláváním skutečně ovládají, avšak ne až v takové míře, jak by se z některých zdrojů mohlo zdát. Naopak jiní vzdělavatelé, například školy a drobní živnostníci, o svých kurzech většinou neinformují jinak než prostřednictvím vlastních webových stránek, pokud vůbec. Jednotlivé databáze nejsou schopné odpovědět na všechny případné otázky. Nabízí neúplná data, která najdou jen částečného využití zájemci o vzdělávání i institucemi, které se snaží nesystematickou oblast dalšího profesního vzdělávání v republice zmapovat. Jako komplex dostupných zdrojů veřejných informací však mohou tyto databáze posloužit jako výchozí můstek k vytvoření základního přehledu o potenciální nabídce dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji. 14

16 3 REALIZACE PRŮZKUMU NABÍDKY DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI Po inventarizaci a zhodnocení hlavních dostupných veřejných zdrojů jsme se v další fázi průzkumu zaměřili na jednu, a to databázi rekvalifikačních vzdělávacích programů akreditovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Jedná se o jedinečný soubor dat, který je nejobsáhlejším a nejkompaktnějším balíkem informací o realizovatelných kurzech. Hlavní výhodou této databáze je, že postihuje vývoj od roku 1991 až do současnosti. Tím zároveň odkazuje na případné vzdělávací subjekty z minulosti a zasahuje do různorodých oborů. Obsahuje tedy údaje i o velmi malých firmách, fyzických osobách i organizacích, které se vzdělávání věnují pouze okrajově a svou činnost samy často veřejně neprezentují. Ačkoliv jsme tedy provedli analýzu dostupných veřejných zdrojů s ohledem na všechny zmíněné statuty a účely dalšího profesního vzdělávání, v průzkumu konkrétní nabídky vycházíme výhradně z databáze rekvalifikačních vzdělávacích programů akreditovaných ministerstvem. Cílem této fáze průzkumu bylo především: ověřit reálnou nabídku dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji, ověřit využitelnost, hutnost a aktuálnost dat relevantní databáze, konkrétně databáze rekvalifikačních akreditací MŠMT, vytvořit metodiku sběru a zpracování informací o poskytovatelích a kurzech, pilotně ověřit zvolenou metodu průzkumu reálné nabídky, zhodnotit potenciál subjektů dalšího profesního vzdělávání v Plzeňském kraji. Před zahájením samotného průzkumu tedy bylo nutné získat od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR databázi v aktuální podobě a z důvodu délky trvání průzkumu ji průběžně aktualizovat. Syrová data z databáze tak byla zpracována ve třech etapách: 1. Vytvoření databáze (na základě aktuální databáze ve stavu poskytnutém přímo ministerstvem k ) 2. Aktualizace databáze (na základě elektronické podoby databáze k ) 3. Zpětné ověření (na základě elektronické podoby aktualizované k ) Zpětné ověření proběhlo především kvůli způsobu aktualizování údajů v elektronické verzi databáze, ke které ministerstvo přistupuje přibližně dvakrát za rok. Z toho důvodu bylo nutné zkontrolovat, zda se do systému neregistroval nový poskytovatel, o němž jsme doposud neměli informace. V průběhu průzkumu (od května 2007) však do databáze MŠMT noví vzdělavatelé nevstoupili, pouze byly získány či obnoveny akreditace vzdělávacích programů již registrovaných vzdělávacích institucí Příprava průzkumu reálné nabídky Konkrétní způsob zacházení s daty MŠMT v přípravné fázi, tedy zpracování databáze do podoby využitelné k průzkumu, a následně do formy vhodné k dalšímu upotřebení výstupů průzkumu, zjednodušeně zachycuje schéma 2. Schéma 2: Postup zpracování dat z databáze MŠMT Databáze MŠMT Základní zpracování Výchozí databáze Vyhledávání Pracovní databáze Dotazování Základní databáze Nejdříve bylo nutné zpracovat syrová data z databáze MŠMT do standardizované výchozí podoby. Tato výchozí databáze byla dále doplněna o potřebné detailní informace o poskytovatelích. Tak vznikla pracovní databáze, která je hlavní stavební bází při samotné 15

17 realizaci průzkumu (dotazování). Z jeho výsledku dále vznikne základní databáze, která je východiskem pro další zpracovávání informací vzešlých z průzkumu. (viz schéma 2) Hlavní fází přípravy průzkumu je první etapa, při které byla databáze rekvalifikačních kurzů akreditovaných MŠMT a jejich poskytovatelů zpracována do standardizované podoby tzv. výchozí databáze. Byla využita data od ministerstva ve stavu ke dni , která sestávala ze 7824 záznamů od roku 1991 a za celou republiku. Každý záznam obsahoval číslo jednací, název subjektu, názvy akreditovaných kurzů, adresu v členění ulice a číslo, místo (resp. pošta a PSČ), a datum zápisu do databáze. Z jednotlivých položek vyplývá, že databáze neumožňuje regionální členění přímo. Z toho důvodu byl proveden výběr záznamů týkajících se Plzeňského kraje na základě poštovních směrovacích čísel. Plzeňský kraj má PSČ v rozpětí až Tento postup nemusí podchytit poskytovatele akreditovaných kurzů, kteří sídlí v okrajových částech kraje a spadají pod poštu mimo kraj. Naopak se vyskytly tři případy, kdy pošta byla na území Plzeňského kraje, ale sídlo mimo kraj. Tak malý počet chybných případů potvrdil, že tímto postupem lze získat téměř úplný seznam poskytovatelů z Plzeňského kraje. Mimo něj však stojí vzdělavatelé, kteří sídlí zcela mimo kraj (především v Praze), avšak v Plzeňském kraji provozují pobočky, o nichž se databáze MŠMT nezmiňuje. Proto nejsou mimokrajské subjekty zahrnuty do všech rovin průzkumu. Výše uvedeným postupem bylo identifikováno 354 záznamů do datové základny rekvalifikačních akreditací MŠMT z let Ty obsahovaly informace o subjektu a programech, kterým byla v daném období přidělena akreditace. Toto číslo tedy neodpovídá počtu vzdělávacích subjektů v Plzeňském kraji ani souhrnu všech programů akreditovaných od roku Další zpracování se ubíralo dvěma směry. Jednak bylo nutno eliminovat duplicitní názvy některých poskytovatelů a dále rozepsat jednotlivé kurzy, které byly akreditovány v rámci jednoho rozhodnutí. Prvním krokem odstranění duplicit bylo odhalení různých názvů patřících jednomu poskytovateli akreditovaných kurzů. Příčinou této chyby byly mírné odchylky ve jménu subjektu při různých žádostech o akreditaci (velikost písma, zkratky apod.). Na základě setřídění podle adresy, a následně i podle názvu, se podařilo identifikovat některé duplicity názvu pro tentýž subjekt. Jednalo se pouze o prvotní odstranění duplicit. Další bylo provedeno při zpřesnění identifikace jednotlivých subjektů, kdy byly zjišťovány především IČ, přesný název podle rejstříku a kontaktní údaje. Dále bylo v této fázi provedeno rozepsání kurzů, neboť databáze MŠMT měla pro každé rozhodnutí o akreditaci uvedeny příslušné kurzy v jednom záznamu (řádce). Cílem bylo vytvořit základní databázi na úrovni jednotlivých kurzů, tj. aby každý kurz měl svůj záznam (řádku). Tabulka 1: Zjištěné vzdělávací subjekty z databáze MŠMT Okres Počet Podíl (%) Plzeň - město 97 73,50 Domažlice 8 6,10 Rokycany 7 5,30 Tachov 7 5,30 Klatovy 6 4,50 Plzeň - jih 4 3,00 Plzeň - sever 3 2,30 Celkem ,00 Výsledkem byla pracovní databáze 752 kurzů, které byly od roku 1991 do května roku 2007 akreditovány, a to 132 subjekty s oficiálním sídlem v Plzeňském kraji. Rozložení registrovaných vzdělavatelů podle sídla v jednotlivých okresech ukazuje tabulka 1. Téměř celé tři čtvrtiny všech vzdělávacích subjektů s akreditovanými rekvalifikačními programy v posledních 17 letech sídlilo v Plzni. Nejméně jich působilo v Plzni severu a Plzni jihu, tedy v přilehlých okresech krajského města. Přibližně podobnými díly vzdělavatelé obsluhují obyvatele okresů Domažlice, Rokycany, Tachov, Klatovy, a to v sestupné míře dle vyjmenování. V další fázi přípravy průzkumu byla užita kombinace metod a zdrojů k přípravě informačně co nejhutnějších podkladů o vzdělavatelských subjektech, tedy k vytvoření úvodní databáze pro průzkum. Cílem bylo připravit ucelené materiály, které v průběhu samotného průzkumu usnadní práci tazateli, a hlavně zbytečně nezatěžovat dotazované osoby. Kombinací několika informačních zdrojů se podařilo shromáždit všechny dostupné kontaktní údaje (adresy, čísla pevných i mobilních linek, y, webové stránky). Použity byly: - Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) 16

18 - Obchodní rejstřík - Živnostenský rejstřík - Zlaté stránky v listinné i digitální podobě - www stránky (vyhledávače Google, Atlas, Seznam) - Albertina firemní monitor Zároveň byl upřesněn a sjednocen platný název subjektu a jeho identifikace pomocí IČ. Před zahájením průzkumu tak byla zpracována úvodní databáze, která obsahovala - název vzdělávacího subjektu - IČ - telefonické spojení na subjekt - adresu - názvy rekvalifikačních vzdělávacích programů akreditovaných u MŠMT daným subjektem v průběhu sledovaného období - datum akreditace jednotlivých vzdělávacích programů Ze skupiny 132 případných informátorů registrovaných u MŠMT nebylo do úvodní databáze nakonec zahrnuto 37 z nich. Celých 21 subjektů z Plzeňského kraje s registrovanými rekvalifikačními programy v uplynulých 17 letech se totiž nepodařilo blíže identifikovat. U většiny z nich nebyl pod uvedeným názvem ani adresou registrován v živnostenském rejstříku žádný subjekt, popřípadě byl zjištěn zánik společnosti. V dalších 16 případech se nepodařilo nalézt kromě adresy jiné kontaktní údaje. Vzhledem k tomu, že finální průzkum byl prováděn telefonicky, byla neznalost telefonního čísla základním nedostatkem, pro nějž byly tyto subjekty z průzkumu vyloučeny. Jednalo se především o subjekty, které do systému akreditací rekvalifikačních programů vstoupily na začátku devadesátých let a ve vzdělávací činnosti na základě akreditací MŠMT dlouho nepokračovaly. Tímto způsobem byla zpracována podrobná pracovní databáze o 95 subjektech, které byly zařazeny do realizační fáze průzkumu. Jednalo se o 72% vzorek z původního počtu uvažovaných akreditovaných vzdělavatelů. Vzhledem k tomu, že data MŠMT pokrývala období celých 17 let, byl vzorek respondentů o 95 jednotlivcích velkým úspěchem, který sliboval abnormální validitu dat Metoda a cíle dotazování Samotný průzkum reálné nabídky zjištěných subjektů sídlících v Plzeňském kraji a poskytujících kurzy akreditované MŠMT probíhal formou telefonického dotazování. Telefonická metoda byla zvolena hned z několika důvodů: Telefonické dotazování zaručuje vysokou návratnost dat. Informátor odpovídá okamžitě ve chvíli, kdy je poprvé kontaktován, a nemá možnost zodpovězení dotazů odložit na později, jak tomu bývá i dotazníků tištěných. Postihuje všechny respondenty z vybraného výzkumného vzorku. Počet skutečných účastníků průzkumu tak byl dán aktivitou tazatele a ne dotazovaného. Snižuje riziko neporozumění jednotlivým otázkám, smyslu a účelu průzkumu, formě zpracování a roli informátora (např. zda bude za zařazení do databáze platit). Osobní vztah navázaný prostřednictvím telefonu zvyšuje věrohodnost průzkumu a zároveň otevírá možnosti další spolupráce v následných průzkumech i jednáních. Získávání informací ústní formou prostřednictvím telefonu předpokládá větší sdílnost informátora, na nějž jsou zároveň kladeny nižší nároky ohledně formulování odpovědí. Umožňuje rozvinout dotazování v polostrukturovaný rozhovor o souvisejících problémech (o jaké kurzy je zájem, proč o určitý kurz zájem není, proč své kurzy akreditují atd.). Klade menší nároky na tazatele, který nemusí zpracovávat psané odpovědi a může v průběhu dotazování operativně používat informační zdroje k ověření úplnosti získávaných dat. Telefonické kontakty na vzdělávací zařízení jsou snadno zjistitelné údaje. 17

19 Umožňuje v rámci telefonování provádět i PR aktivity informovat o průzkumu, jeho cílích a výstupech a zároveň motivovat k aktivní účasti. Hlavními cíly samotného dotazování bylo: především získat přesné údaje o subjektech a základní přehled reálné nabídky akreditovaných rekvalifikačních programů v kraji, informovat o prováděném průzkumu, případném dalším využití jeho výsledků a výhledech do budoucna, navázat vazby se vzdělavateli, které by byly využitelné v rámci případných dalších monitorovacích průzkumů, a motivovat k aktivní účasti, odhalit úskalí a výhody akreditování jednotlivých kurzů vycházející z praxe, poukázat na problémy a specifika dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji. Proto mohli tazatelé využít sdílnosti informátorů a vést je k polostrukturovaným rozhovorům. Ty poskytují hlubší vhled do problematiky a detailnější popis prostředí trhu dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji. Výstupy těchto rozhovorů nejsou kvantitativně zpracovatelné ani reprezentativní, přesto zásadní pro postižení situace. Neméně důležitým úkolem realizace telefonického dotazování bylo i ověření zvolené metody shromažďování a verifikování informací. Konkrétními kritérii k jejímu hodnocení byla schopnost: získat informace od co největšího počtu respondentů získat relevantní (žádané) informace získat informace v podobě kvantitativně zpracovatelné navázat dobré vztahy s informátory Stejně tak bylo zjišťováno: jaké informace a v jakém rozsahu je možné podobným průzkumem sbírat, které komunikační nástroje jsou k tomu nejvhodnější. Samotné telefonické dotazování bylo proto rozděleno do pěti částí, z nichž první tři byly základní a poslední dvě doplňkové. Telefonistky postupovaly následným způsobem: 1. podání informací o projektu, cílích šetření a očekávaných výstupech 2. ověření identifikačních a kontaktních údajů vzdělávacích subjektů 3. zjištění přehledu nabízených rekvalifikačních kurzů akreditovaných MŠMT 4. sběr informací o dalších nabízených kurzech, jejich akreditaci a certifikaci 5. zaznamenání dalších zajímavostí, postřehů a zkušeností z praxe Informátorům byly tedy kladeny základní otázky. Pouze pokud sami prokázali větší míru sdílnosti, rozšířily telefonistky rozhovor i o otázky doplňující. V případě nejasností či momentální časové tísně informátora bylo jako doplňkové metody použito dotazování prostřednictvím u. Ten mohli představitelé vzdělávacích zařízení upřednostnit, chtěli-li mít jistotu o úplnosti a správnosti podávaných informací, například o přesném názvu daného kurzu. V případě nezastižení informátora na zjištěném telefonním čísle ani po šestém telefonování byl ponechán vzkaz na záznamníku. Dalším krokem před zahájením dotazování bylo zaškolení telefonistek, které musely být dobře obeznámeny nejen s cíly, záměry a plánovanými výstupy projektu, ale zároveň i s platnými právními předpisy týkajícími se dalšího vzdělávání a situací na trhu vzdělávání v kraji. Samotné dotazování probíhalo od května do prosince 2007 a zapojily se do něj dvě telefonistky Zhodnocení výsledků dotazování Ačkoliv databáze rekvalifikačních vzdělávacích programů akreditovaných u MŠMT byla v počátečním stádiu velmi nepřehledná a neposkytovala úplná data, byla před samotným telefonováním dobře připravena. 18

20 Ze 132 vzdělávacích subjektů, které kdy v posledních 17 letech získaly akreditaci, jich bylo do dotazování zařazeno 95, tedy 72 % z původního počtu. Vyřazeno bylo 37 subjektů již neexistujících, blíže nezjištěných či bez známého telefonního kontaktu. Graf 1: Vzdělávací subjekty registrované v databázi MŠMT a způsob jejich zahrnutí do průzkumu 84 Subjekty v průběhu průzkumu skutečně oslovené 37 Subjekty nezahrnuté do dotazovaní 11 Subjekty zahrnuté, ale neoslovené Pouze v 11 případech nebyly subjekty zahrnuté do dotazování nakonec oslovené, a to 3krát, protože zjištěný telefonní kontakt již neexistoval a žádný jiný se nepodařilo najít, dalších 8 subjektů nebylo zastiženo. V takových případech se telefonistky o zastižení snažily minimálně 6krát a následně nechaly vzkaz na záznamníku. Z předpokládaných 95 informátorů (ze 132 registrovaných subjektů) jich tak nakonec bylo ve skutečnosti osloveno 84, což je 88 % ze vzdělavatelů zařazených do dotazování a 64 % z celkového počtu subjektů z úvodní databáze. Reálné zahrnutí subjektů registrovaných v databázi MŠMT (o počtu 132) do dotazování znázorňuje graf 1. Mezi oslovenými subjekty se zároveň nevyskytl jediný, který by odmítl informace poskytnout. Úspěšnost průzkumu tak byla vysoká, a sice 88% v případě všech zařazených informátoru a 100% v případě skutečně oslovených informátorů. Graf 2: Výsledky dotazování za 95 subjektů zahrnutých do telefonického průzkumu (absolutně a procentuálně vyjádřené) Z 95 do průzkumu zahrnutých vzdělavatelů se jich 58 dodnes dalšímu Subjekty neoslovené: 11 vzdělávání věnuje. 3% Telefonní číslo neexistuje - 3 Celých 33 (36 % ze 8% zahrnutých do Subjekty nebyly zastiženy - 8 průzkumu) v 23% Subjekty oslovené: 84 současnosti nabízí Subjekty aktuálně nabízí kurzy rekvalifikační kurzy MŠMT - 33 s platnými 4% akreditacemi MŠMT. Subjekty své kurzy MŠMT 36% nenabízí veřejnosti - 2 Další dva (2 %) své akreditované programy Subjekty aktuálně nabízí pouze nenabízí veřejnosti. 24% jiné kurzy než MŠMT - 23 Tyto subjekty proto Subjekty vzdělávací činnost odmítly i zařazení do převedly na jinou organizaci - 4 veřejně přístupné 2% Vzdělávání se již nevěnují - 22 databáze, která je jedním z výstupů projektu. Na otázky tazatelek přesto ochotně odpověděly. Dalších 23 subjektů (24 %) nabízí v současnosti výhradně kurzy nikdy neakreditované, s propadlými akreditacemi MŠMT, akreditované u jiných ministerstev či poskytované na základě zvláštních předpisů (viz graf 2). Zbývající subjekty oslovené v průzkumu se dnes již vzdělávání vůbec nevěnují. Čtyři fyzické osoby z nich převedly své aktivity na obchodní společnost a věnují se jim dále jako právnické osoby. Dalších 22 subjektů (23 %) svých vzdělavatelských činností zcela zanechalo, popřípadě ve skutečnosti nikdy žádný kurz neotevřelo. Zajímavou informací dozajista je, že pouze čtvrtina (25 %) vzdělavatelů, kteří si kdy v uplynulých 17 letech akreditovali nějaký rekvalifikační program u ministerstva školství (132), nabízí platné akreditované kurzy veřejnosti dodnes. 19