Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ Jilešovice - Děhylov na období

Transkript

1 Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa Zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ Jilešovice - Děhylov na období Zhotovitel zakázky: Mgr. RADIM KOČVARA, Odborný garant: RNDr. PETR KOČÁREK Ph.D. Zpracovatel: Mgr. Radim Kočvara & Mgr. Adrián Czernik

2 1. Základní údaje evropsky významné lokalitě 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: CZ (kód ÚSOP 3282) kategorie ochrany: přírodní památka název území: Jilešovice - Děhylov druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení vlády orgán, který předpis vydal: Vláda ČR číslo předpisu: 132/2005 Sb. datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Opava Hlučín Dobroslavice Dobroslavice Dobroslavice Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území (v měřítku 1:25 000) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Evropsky významná lokalita (přírodní památka): Katastrální území: Dobroslavice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 787/1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost ostatní plocha ostatní komunikace /1 trvalý travní porost /2 trvalý travní porost /3 trvalý travní porost /4 trvalý travní porost /5 trvalý travní porost /6 trvalý travní porost /7 trvalý travní porost /8 trvalý travní porost /9 trvalý travní porost /10 trvalý travní porost /11 trvalý travní porost /12 trvalý travní porost /13 trvalý travní porost

3 789/14 trvalý travní porost /15 trvalý travní porost /16 trvalý travní porost /17 trvalý travní porost /18 trvalý travní porost /19 trvalý travní porost /20 trvalý travní porost /21 trvalý travní porost /22 trvalý travní porost orná půda ostatní plocha ostatní komunikace trvalý travní porost orná půda /1 ostatní plocha ostatní komunikace /2 ostatní plocha ostatní komunikace /1 vodní plocha rybník /1 vodní plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené /4 ostatní plocha jiná plocha /6 ostatní plocha jiná plocha Celkem Ochranné pásmo: Katastrální území: Dobroslavice Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 796/2 vodní plocha rybník /1 ostatní plocha ostatní komunikace /2 ostatní plocha ostatní komunikace Celkem 1542 Poznámka: Výměra dělených parcel v ZCHÚ i OP byla získána z GIS Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem EVL (v měřítku 1: 5000)

4 1.4 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky OP plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy 15,0074 0,0768 zamokřená plocha --- trvalé travní porosty 2, orná půda 0, ZCHÚ plocha v ha rybník nebo nádrž 12,2680 vodní tok 2,7394 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,7241 0,0774 neplodná půda --- zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 18,7423 0, Překryv území s jinými chráněnými územími ostatní způsoby využití národní park: --- chráněná krajinná oblast: --- jiný typ chráněného území: --- Natura 2000 ptačí oblast: --- evropsky významná lokalita: --- Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území (v měřítku 1: ) 1.6 Kategorie IUCN III. - přírodní památka 1.7 Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu modrásek bahenní (Maculinea nausithous) 0,6327

5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany EVL současný stav A. druhy název druhu modrásek bahenní Maculinea nausithous aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu do 30 exemplářů NT luční porosty a plochy s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) protipovodňová hráz a berma řeky Opavy Poznámka: Stupeň ohrožení u bezobratlých živočichů je uváděn podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí (Farkač, Král & Škorpík 2005): NT téměř ohrožený Zdroj informací: Anonymus: Nálezová databáze ochrany přírody ( AOPK 2010). Czernik, A., (2010): Inventarizační průzkum modrásek bahenní, MSK IP, CZ Jilešovice - Děhylov, Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, Ms. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 1.8 Předmět ochrany MZCHÚ a nebo PO, se kterými je EVL v překryvu EVL Jilešovice - Děhylov není v překryvu s žádným MZCHÚ ani ptačí oblastí. 1.9 Cíl ochrany Udržení a posílení stávající populace evropsky významného druhu modráska bahenního (Maculinea nausithous) v příznivém stavu z pohledu zájmu ochrany přírody. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného úze mí s ohlede m na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Lokalita se nachází na pravém břehu řeky Opavy cca 30 m severním směrem od železniční zastávky Děhylov. Geomorfologie: Území se nachází v celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Děhylovská pahorkatina. Území leží v nadmořské výšce cca 215 až 220 m n. m. Geologie: Kvartérní aluviální uloženiny nivy Opavy. Půdní typ: Fluvizem glejová z bezkarbonátových hlinitopísčitých nivních sedimentů s vložkami organických zemin. Hydrologie: Téměř většinu území EVL tvoří znovuobnovený Poštovní rybník o rozloze cca 12 ha (rok obnovy 2008). Rybník je napájen bezejmenným přítokem, který pramení v blízkém lesním porostu mimo EVL a přitéká do území rybníka od západu. Vody z rybníku jsou vypouštěny do blízké řeky Opavy. Klimatologie: Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT10. Ta je charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 50 až 60 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 C a průměrný roční úhrn atmosférických srážek dosahuje 600 až 700 mm. Vegetace: Dle fytogeografického členění leží území EVL na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu 74. Slezská pahorkatina,

6 podokresu 74b. Opavská pahorkatina. Travnaté porosty tvoří fragmenty mezofilních ovsíkových luk T1.1. a aluviální psárkové louky T1.4, převažuje zde však antropogenně ovlivněný biotop X2 - intenzívně obhospodařované louky a X7 ruderální bylinná vegetace mimo sídla. Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Nízkojesenického bioregionu 1.54 hercynské podprovincie. Systematické zoologické inventarizační průzkumy v území nebyly doposud prováděny. Podle doposud získaných dat se však jedná o lokalitu bohatou na výskyt obojživelníků, plazů a ptáků. Lze očekávat také široké spektrum bezobratlých podobně jako u blízké lokality EVL Děhylovský potok Štěpán. Území leží v mapovacích čtvercích 6174 a 6175 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (PRUNER & M ÍKA 1996). Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu modrásek bahenní Maculinea nausithous aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu do 30 exemplářů SOH luční porosty a plochy s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) protipovodňová hráz a berma řeky Opavy 1 exemplář OH luční porosty - přelet otakárek fenyklový Papilio machaon vážka jasnoskvrná do 10 exemplářů SOH rybník a litorál Leucorhynia pectoralis užovka obojková nekvantifikováno OH rybník a litorál Natrix natrix ještěrka obecná nekvantifikováno SOH hráz, berma a louka Lacerta agilis Poznámka: SOH silně ohrožený, OH ohrožený. Zdroj informací: Anonymus: Nálezová databáze ochrany přírody ( AOPK 2010). Czernik, A., (2010): Inventarizační průzkum modrásek bahenní, MSK IP, CZ Jilešovice - Děhylov, Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, Ms. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Území nebylo v minulosti zvláště chráněným územím, také zde nejsou známy žádné ochranářské aktivity. Současné vymezení hranic EVL je s ohledem na přežití modráska bahenního nevyhovující. EVL je umístěno mimo zdrojové lokality metapopulace druhu. Velikost populace druhu je na lokalitě natolik malá, že neumožňuje její dlouhodobé přežití. Lokalita se sice nachází v kontinuu řeky Opavy, kde se pomístně nacházejí životaschopné populace modráska bahenního, ale současná lokalita je svou početností motýlů (do 30 exemplářů) v hlubokém populačním propadu. To činí lokalitu závislou na okolních populacích, čímž lze jasně predikovat, že pokud zaniknou okolní plochy s populacemi modráska bahenního, tato plocha pro populaci EVL zanikne v brzké době také, neboť nebude doplňována jedinci z okolních populací. Zánik blízkých lokálních populací je velmi reálný, neboť dochází k postupnému zorňování okolních lučních ploch, také se zintenzivnila údržba lučních břehů řeky Opavy mulčováním (také biotop modráska bahenního). Navíc některé

7 okolní luční porosty podél Hlučínské štěrkovny a řeky Opavy naopak v posledních letech významně zarůstají porosty křovin a dřevin. b) zemědělské hospodaření Část současných parcel je dle vymezení v katastru nemovitostí vedena jako orná půda, dlouhodobě však se zde vyskytuje intenzívně obhospodařovaná louka. Samotné luční porosty a hráz řeky Opavy byly v minulosti intenzívně koseny a mulčovány, popřípadě jinak nevhodně obhospodařovány. To významně negativně snižovalo a stále snižuje populaci modráska bahenního na lokalitě. d) rybníkářství Poštovní rybník náležel dříve do tzv. jilešovicko-děhylovské rybniční soustavy, včetně menších rybníčků v Děhylově u trati. Dále soustava pokračovala rybníkem Arizona a menšími rybníčky pod lesem Padělky a posledním v řadě rybníkem Štěpán. Rybníky byly propojeny napájecí strouhou vyvedenou z meandru řeky Opavy pod Jilešovicemi. Dodnes se z celé soustavy zachovaly pouze dva rybníky - Poštovní a Štěpán, přičemž obhospodařování Poštovního rybníka bylo obnoveno teprve v roce Nejméně od 90. let byl Poštovní rybník zcela bez jakéhokoliv rybnikářského hospodaření. V roce 2008 došlo k obnově části zátopy původního Poštovního rybníka. V roce 2009 bylo na podzim opraveno loviště a kádiště Ry bářstvím Hodonín s.r.o. Obnova rybníka zmenšila plochu potenciálních biotopů pro modráska bahenního. Je však zřejmé, že by šíření modráska bahenního do ploch vypuštěného rybníka bylo omezeno pouze na méně podmáčené partie, kde by se ekologicky dokázaly uplatňovat rostliny krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Z roku 2005 uvádí Beneš, že se při východní hrázi nacházela malá kolonie modráska bahenního, ta zanikla po napuštění rybníku. V současné době v zadní části rybníka dominují zatopené a konkurenčně silné porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) a rákosu obecného (Phragmites australis), tedy porosty biologicky nevyužitelné pro modráska bahenního. e) myslivost Území je součástí honitby Děhylov. Z minulosti nejsou známy žádné negativní vlivy, které by měly zásadní vliv na předmět ochrany. f) rybářství Východní hranici území EVL tvoří řeka Opava, která sloužila a slouží jako rybářský revír. Zásadní negativní vlivy ve vztahu k současnému území EVL nejsou známy. g) rekreace a sport Z minulosti nejsou známy výrazné negativní vlivy, které přímo souvisí s územím EVL. Nicméně za negativní lze považovat výstavbu chat a rekreačních zařízení v údolní nivě řeky Opavy. Tato činnost měla negativní vliv na zábor přírodních biotopů a omezuje jejich obnovu v současnosti a blízké budoucnosti. Nepřímý negativní vliv představuje zakládání černých skládek v místech blízko železniční stanice Děhylov a odhazování odpadků podél turistické stezky a komunikace, která vede podél EVL. V rámci luk bylo v roce 2010 zaznamenáno nelegální závodění a pojezd terénních motocyklů. To lze chápat jako negativní vliv. h) těžba nerostných surovin Ve 20. století probíhala v blízkosti lokality velkoplošná těžba štěrkopísků. Mokrou cestou byl zde těžen štěrk. V rámci této činnosti vzniklo v blízkosti rozsáhlé umělé jezero

8 Hlučínská štěrkovna. V současné době se zde již netěží. Činností štěrkovny došlo k úplnému záboru rozsáhlých lesních a lučních biotopů. V místech štěrkovny zcela zanikla meandrující řeka Opava. Současná řeka Opava, která tvoří na severovýchodní straně hranici EVL byla do těchto míst přeložena. Současný charakter řeky je technický napřímený tok s ohrazováním a minimem biologizujících prvků. Tyto všechny vlivy, které v území proběhly, je nutno považovat jako negativní, neboť došlo k likvidaci velkého areálu mokřadních luk, kde se jistě modrásek bahenní vyskytoval. i) jiné způsoby využívání Podél západní hranice území vede železniční trať Ostrava Svinov - Opava. Provoz na trati nemá negativní vliv na předmět ochrany v EVL. Jak je výše uvedeno v kapitole h) hranici sousedící s řekou Opavou tvoří protipovodňová hráz a berma řeky Opavy. Tyto plochy jsou cyklicky koseny, mulčovány a upravovány. To má negativní vliv na zde se vyskytující populace krvavce totenu a modráska bahenního. Jedná se o nevhodné načasování zásahů, jejich technologii a rozsah. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Dle územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Hlučín (srpen 2010) limity využití území, výkres záměrů na provedení změn v území není v území EVL Jilešovice - Děhylov nebo jeho nejbližším okolí znám záměr, který by zasahoval nebo se dotýkal tohoto území EVL. Nicméně pro toto území je znám záměr města Hlučín Sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku u Hlučína, který počítá s úpravami protipovodňových hrází včetně EVL Jilešovice - Děhylov. V případě jakýchkoliv záměrů, které by se mohly negativně dotknout území EVL a předmětu ochrany je potřeba vyhodnotit vliv na toto území a zpracovat naturové posouzení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Dále je dle potřeby a povahy záměru doporučeno zpracovat biologické hodnocení dle 67 zákona č. 114/1992 Sb. Část toku řeky Opavy je vymezena jako hájené území pro záměr vodního díla Odra Dunaj Labe. Další záměry v blízkosti území EVL nejsou v současné době zpracovatelům plánu péče známy. Přehled relevantních odkazů je uveden v použité literatuře. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Plocha A - Poštovní rybník V území se nachází rybník - Poštovní rybník. V současnosti má nádrž charakter "nebeského" rybníku a je přibližně z 90 % napuštěna vodou. Ry bník je napájen drobnou vodotečí pramenící v blízkém lese a v období zvýšených dešťových srážek. Technické objekty ovlivňující funkčnost rybníka jsou v relativně dobrém stavu. Požerák je betonový, osazený do opěrné zdi. Voda odtéká v místě jižního cípu pod komunikací do uměle vybudovaného nezpevněného odtokového kanálu ústícího po cca 400 m do řeky Opavy. Rybník nemá bezpečnostní přepad. Součástí rybníka je loviště a kádiště. Vlastníkem a uživatelem rybníka je Rybářství Hodonín, s.r.o.

9 Plocha B1, B2 - hráz a berma Jedná se o bermu a protipovodňovou hráz řeky Opavy. Doposud velmi intenzívně obhospodařovaná plocha, několikrát do roka kosena a mulčována. Živná rostlina krvavec toten se zde vyskytuje jen zcela sporadicky cca do několika kvetoucích rostlin. Na ploše zůstává nepokosen jen velmi úzký pás u řeky Opavy, kde dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Na hrázi v podrostu stromů olší lepkavých (Alnus glutinosa) a jasanů ztepilých (Fraxinus excelsior) je ponecháván plošně malý a úzký pruh vegetace, kde převládají ruderální a invazní druhy rostlin štovík tupolistý (Rumex obtusifolius), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), konopice sličná (Galeopsis speciosa), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč oset (Cirsium arvensis) atd. Tato plocha je v současné době pro existenci modráska bahenního téměř neobyvatelná. Na ploše probíhá zcela nevhodný management v nevhodných termínech. Biomasa z mulčování a kosení je ponechána na ploše k zetlení. Plocha C1, C2 - hráz a berma Jedná se o bermu a protipovodňovou hráz řeky Opavy. Na této ploše se nachází největší populace krvavce totenu čítající několik desítek kvetoucích rostlin, plocha těchto rostlin je však velmi malá a jednotlivé rostliny jsou roztroušené přibližně na % rozlohy této plochy. Tato plocha představuje také jediné místo, kde se modrásek v EVL vyskytuje (cca do 30 ex.). Plocha je doposud intenzívně kosena a mulčována. Pouze velmi malý a úzký pruh je místy zachován podél řeky Opavy a na návodní straně hráze. Tyto plochy jsou však poměrně ruderalizované s vyšším zastoupením invazních a expanzivních druhů rostlin třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), vratič obecný, zlatobýl kanadský, netýkavka žláznatá. Na několika místech byla nalezena také invazní křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Management - převážně mulčování zde probíhá v nevhodných termínech. Biomasa z mulčování a kosení je ponechána k zetlení na ploše. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o zemědělské půdě Plocha D - kosená louka Poměrně zachovalá psárková louka bez přítomnosti invazních nebo expanzivních druhů rostlin, avšak téměř bez živné rostliny krvavce totenu (cca do 40 rostlin). Krvavec se nachází sporadicky při patě hráze navazující na plochu C. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3

10 2.4.5 Základní údaje o ostatní půdě Plocha E ruderalizovaná plocha Ruderalizované plocha u železničního přejezdu. Vegetace je zde zcela ruderalizovaná s vysokým stupněm expanzivních a invazních druhů rostlin např. třtina křovištní, vratič obecný, zlatobýl kanadský, pcháč oset atd. Na ploše se nachází také několik menších černých skládek odpadů a zeminy. Plocha F stromové porosty Tuto plochu tvoří stromový porost mezi komunikací a hrází včetně stromového porostu lemující kosenou louku. Z dřevin se zde vyskytuje dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a další. Keřové patro je velmi zapojené. V bylinném patře převládají nitrofilní druhy rostlin. Na několika místech se zde vyskytují invazní druhy, např. křídlatka japonská, netýkavka žláznatá, zlatobýl kanadský. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péči o území lze považovat za velmi špatnou a nedostačující, poněvadž v důsledku tohoto hospodaření se na loukách a lemech vyskytuje pouze minimum živných rostlin krvavce totenu. Navíc dosavadní obhospodařování svým špatným načasováním kosení v kritickém období pro rozmnožování modráska, frekvencí vícekrát do roka a technologii pro motýly zcela devastující mulčování, snížilo současnou již tak málo početnou populaci modráska bahenního pod kritické minimum. Současné vymezení hranic EVL je s ohledem na přežití modráska bahenního nevyhovující. EVL je umístěno mimo zdrojové lokality metapopulace druhu. Velikost populace druhu je na lokalitě natolik malá, že neumožnujě její dlouhodobé přežití. Nevhodnost území vyplývá ze špatného stavu jednotlivých nelesních ploch, malé rozlohy vhodných biotopů s minimem živné rostliny krvavce totenu (Sanguisorba officcinalis), omezené konektivity na okolní subpopulace. Do současné doby (2010) nebyly na lokalitě prováděny žádné ochranářské zásahy pro podporu a záchranu populace modráska bahenního. Jako základní doporučení, lze pouze navrhnout taková opatření, která by, alespoň v mezích možnosti zvětšila využitelnou plochu pro modrásky bahenní. Z tohoto pohledu by bylo potřeba zcela přizpůsobit hospodaření biologii modráska a provést další úpravy lokality včetně výsevů živných rostlin. Z tohoto důvodu je potřeba na území Moravskoslezského kraje vymezit zcela nové EVL pro modráska bahenního. S ohledem na konektivitu území v údolní nivě řeky Opavy je potřeba uvažovat o současné přírodní rezervaci Koutské a Zábřežské louky. V tomto území se vyskytují velmi kvalitní luční porosty s krvavcem totenem a také se zde vyskytuje několik populací, které dosahují stovek motýlů. Pro vyhlášení EVL by postačilo vyhlásit území ve stávajících hranicích PR. PR Koutské a Zábřežské louky splňuje svým strategickým umístěním, velkou rozlohou, rozrůzněným managementem a velkou metapopulací modrásků ideální EVL pro tento druh.

11 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Jediným předmětem ochrany je v území modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Z tohoto pohledu není kolize v EVL předpokládána. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Plocha A - Poštovní rybník Z pohledu ochrany modráska bahenního je hospodaření v rybníce pro tento druh nevýznamné. Plocha B1, C1 - berma Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky kosení/ přísevy/ vysazování drnů/ redukce náletových dřevin 1x ročně/ 1x v období jara květen červen po seči/ srpenříjen/ dle potřeby 1x ročně/ dle potřeby / dle potřeby/ dle potřeby lištová, bubnová ručně vedená sekačka, kosa, křovinořez, traktor/secí stroj, ručně/ rýč/ pila, motorová pila seč duben do 31. května (15. června)* výsev květen červen vysazování drnů srpen říjen redukce náletových dřevin říjen - březen Bermy kosit 1x ročně v uvedeném termínu. Druhá seč je možná jen v opodstatněném případě a to až po 15. září. Přísevy provést po seči tedy v období května až června. Vysazování krvavce totenu provádět v závěru vegetační doby. Dle potřeby provést výřezy a ořezy náletových dřevin zasahujících do okrajů travních porostů nebo do jejich ploch. Pokosenou hmotu nejpozději do 14 dní od provedeného kosení odklidit z plochy. Mulčování a ponechávání pokosené hmoty na ploše je nepřípustné. *Termín kosení do 15. června je mezní a lze jej využít pouze v krajním případě při předcházejících povodních do 31. května daného roku nebo dlouhotrvajících silných deštích. Vždy je nutno tuto skutečnost posunutí seče dopředu ohlásit a konzultovat s AOPK ČR SCHKO Poodří a KS Ostrava.

12 Plocha B2, C2 - hráz Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky kosení/ přísevy/ vysazování drnů/ redukce náletových dřevin 2x ročně/ 1x v období jara květen červen po seči/ srpenříjen/ dle potřeby 1x ročně/ dle potřeby / dle potřeby/ dle potřeby lištová, bubnová ručně vedená sekačka, kosa, křovinořez,/secí stroj, ručně/ rýč/ pila, motorová pila 1 seč: duben do 31. května (15. června)* 2 seč: 15. září 31. října výsev květen červen vysazování drnů srpen říjen redukce náletových dřevin říjen - březen Travní porosty je možno kosit 2x ročně pouze v uvedených termínech. Přísevy provést po první seči tedy v období května až června. Vysazování krvavce totenu provádět v závěru vegetační doby. Dle potřeby provést výřezy a ořezy náletových dřevin zasahujících do okrajů travních porostů nebo do jejich ploch. Pokosenou hmotu nejpozději do 14 dní od provedeného kosení odklidit z plochy. Mulčování a ponechávání pokosené hmoty na ploše je nepřípustné. *Termín kosení do 15. června je mezní a lze jej využít pouze v krajním případě při předcházejících povodních do 31. května daného roku nebo dlouhotrvajících silných deštích. Vždy je nutno tuto skutečnost posunutí seče dopředu ohlásit a konzultovat s AOPK ČR SCHKO Poodří a KS Ostrava. Berma a protipovodňová hráz tvoří jedinou plochu výskytu modráska bahenního v EVL. Úpravy hráze a bermy a péče o tyto prvky je proto nutné provádět šetrně a se zřetelem na výskyt předmětu ochrany. Na plochách je nutná likvidace invazních druhů rostlin dle kapitoly e) péče o rostliny. c) péče o zemědělskou půdu Většina navržených opatření je uvedena v kapitole e) péče o živočichy. Z pohledu péče o zemědělskou půdu je nezbytně nutné neprovádět v území žádné zemědělské činnosti, které by vedly k rozorávání pozemků, hnojení pozemků, aplikaci chemických postřiků nebo jiným činnostem vedoucím ke zhoršování současného stavu území. Plocha D kosená louka Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky kosení/ přísevy/ vysazování drnů/ redukce náletových dřevin 1x ročně/ 1x v období jara květen červen po seči/ srpenříjen/ dle potřeby 1x ročně/ dle potřeby / dle potřeby/ dle potřeby lištová, bubnová ručně vedená sekačka, kosa, křovinořez, traktor/secí stroj, ručně/ rýč/ pila, motorová pila seč květen do 15. června výsev květen červen vysazování drnů srpen říjen redukce náletových dřevin říjen březen Louku kosit 1x ročně v uvedeném termínu. V odůvodněném

13 případě je možno připustit i druhou seč avšak až po 15. září. Přísevy provést po seči tedy v období května až června. Vysazování krvavce totenu provádět v závěru vegetační doby. Dle potřeby provést výřezy a ořezy náletových dřevin zasahujících do okrajů travních porostů nebo do jejich ploch. Pokosenou hmotu nejpozději do 14 dní od provedeného kosení odklidit z plochy. Mulčování a ponechávání pokosené hmoty na ploše je nepřípustné. Na kontaktu s plochou F se objevují invazní druhy rostlin, které je nutno likvidovat dle kapitoly e) péče o rostliny, tak aby nedošlo k jejich dalšímu šíření na plochu D. d) péče o ostatní plochy Plocha E - ruderalizovaná plocha Typ managementu kosení/ přísevy/ vysazování drnů/ redukce náletových dřevin Vhodný interval 1x ročně/ 1x v období jara květen červen po seči/ srpenříjen/ dle potřeby Minimální interval 1x ročně/ dle potřeby / dle potřeby/ dle potřeby Prac. nástroj/hosp. zvíře lištová, bubnová ručně vedená sekačka, kosa, křovinořez, traktor/ secí stroj, ručně/ rýč/ pila, motorová pila Kalendář pro management seč květen do 15. června, výsev květen červen vysazování drnů srpen říjen redukce náletových dřevin říjen březen Upřesňující podmínky Kosit 1x ročně v uvedeném termínu. Přísevy provést po seči tedy v období května až června. Vysazování krvavce totenu provádět v závěru vegetační doby. Dle potřeby provést výřezy a ořezy náletových dřevin. Pokosenou hmotu nejpozději do 14 dní od provedeného kosení odklidit z plochy. Mulčování a ponechávání pokosené hmoty na ploše je nepřípustné. Na ploše je nutno likvidovat invazní druhy rostlin dle kapitoly e) péče o rostliny. Plocha F - stromové porosty Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky redukce přerůstajících dřevin v lemech 1x za 5 let 1x za 10 let ruční pila, motorová pila říjen březen Ořezy lemů při zarůstání do luk. Na ploše je nutno likvidovat invazní druhy rostlin dle kapitoly e) péče o rostliny. e) péče o rostliny S ohledem na výskyt nebezpečných invazních druhů rostlin je nezbytně nutné v území a jeho nejbližším okolí provádět monitoring a následnou likvidaci těchto geograficky nepůvodních druhů. Jedná se zejména o ty druhy, které svým vzrůstem, regenerační schopností a vysokou schopností šíření obsazují současné plochy trávníků, luk a stromového

14 porostu. Z invazních druhů rostlin se jedná zejména o zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), křídlatky (Reynoutria sp.), netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera) popřípadě další druhy. likvidace zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) Typ managementu aplikace herbicidu/ kosení Vhodný interval 3-4x ročně Minimální interval 2-3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka Kalendář pro management duben září/ kosení květen červen nebo září až říjen Upřesňující podmínky Na plochách s výskytem krvavce totenu a modráska bahenního aplikovat herbicidy se zvýšenou opatrností a pouze na rostliny určené k likvidaci, a to mimo období července až září tj. aktivního období motýla. Postřik provádět za bezvětří. Pro aplikaci je nutné používat biologicky co nejméně závadné prostředky (např. Roundup Biaktiv). Biomasu je nutné odstranit z pokosených ploch mimo území EVL nebo na předem vyznačené deponie. Po zaschnutí rostlin je pokosit a odstranit z ploch. likvidace křídlatky (Reynoutria sp.) Typ managementu aplikace herbicidu/ kosení Vhodný interval 3-4x ročně Minimální interval 2-3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře postřikovač/ křovinořez, kosa, ručně vedená sekačka, traktor Kalendář pro management srpen - říjen Upřesňující podmínky Aplikace herbicidu v období na začátku květu - konec srpna, září (postřik cca 3-4x v rozestupu 14 dní). Postřik provádět za bezvětří. Obzvlášť na plochách s výskytem krvavce totenu provádět ap likaci herbicidu pouze bodově s nejvyšší opatrností na okolní porosty. Uschlou biomasu pokosit a spálit nebo odvézt na kompost či skládku. likvidace netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) Typ managementu vytrhávání rostlin s kořeny Vhodný interval 3-4x ročně Minimální interval 2-3x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře ručně Kalendář pro management duben - srpen Upřesňující podmínky Vytrhané rostliny odvézt mimo území EVL. Vytrhávání provádět co nejvíce do konce června, tedy ještě před kvetením netýkavky. Aplikace herbicidů není doporučena. f) péče o živočichy Pro obnovu mikropopulace je nezbytně nutné provést změnu současného obhospodařování travních porostů. Travní porosty na lokalitě kosit 1x ročně do 31. května (nejpozději 15. června). Seč nesmí probíhat v době květu a zrání živných rostlin. S ohledem na požadavek správce toku a kontroly protipovodňové hráze, bylo přistoupeno k akceptování

15 dvojí seče hráze, případně bermy. Druhá seč může být však provedena až po 15. září, kdy je většina housenek modráska bahenního již v mraveništích. Z plochy je nezbytně nutné posbírat veškerou pokosenou hmotu nejpozději do 14 dní od provedeného kosení. Kosení a následný sběr do košů strojů není přípustný (např. mulčer s košem komunální mulčovač). Při sběru dochází k nasávání a usmrcení většiny živočichů! Technologie údržby mulčováním není přípustná, neboť dochází k likvidaci většiny bezobratlých včetně devastace mravenišť a také ostatních skupin živočichů. Mulčování vede navíc ke zvýšenému přísunu živin do ekosystému a změně rostlinných společenstev. To velmi často podporuje nitrofilní a invazní druhy rostlin, které postupně potlačují původní biotopy a živné rostliny, na které jsou modrásci vázání. S ohledem na zarůstání lučních lemů, hráze a bermy u řeky Opavy je nutné provést rozsáhlou redukci keřů a stromů, aby došlo k oslunění těchto ploch a obnově trávníků s porosty krvavce totenu. Protože na lokalitě je minimum ploch s výskytem krvavce totenu, je potřeba provést výsevy semen a výsadby drnů s krvavcem (cca 500 ks na celou EVL), aby byla posílena populace živné rostliny a tím i populace modráska bahenního. g) zásady jiných způsobů využívání území Vyjma současné měkké a ukázněné turistiky nejsou doporučeny žádné jiné činnosti v tomto EVL. Pro údržbu toku, jezu, bermy a protipovodňové hráze minimalizovat vjezdy na bermu i korunu hráze. Vjezd na plochu je přípustný pouze pro údržbu břehových porostů kosení, redukce dřevin a pro údržbu jezu včetně vodního toku. Sjezd preferovat z komunikace Děhylov Hlučín napravo před mostem přes řeku Opavu. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) vodní toky Plochy B1, C1 - berma Na těchto plochách je nutné změnit frekvenci a způsob kosení na seč 1x ročně v termínu do 31. května. Výjimečně lze akceptovat seč 2x ročně, přičemž druhá seč může být provedena až po 15. září. Kosení provádět ručně nebo lehkou mechanizací. Ideální je provádět kosení lištovou sekačkou. Mulčování nebo sběr do košů (mulčer komunální mulčovač) je vyloučeno! Biomasu je nezbytně nutné odstranit do 14 dní od pokosení. Na těchto plochách se téměř nebo zcela nevyskytují rostliny krvavce totenu. Pro obnovu populace této rostliny je nezbytně nutné provést osetí těchto ploch krvavcem totenem. Výsevy krvavce totenu provést ihned po první seči a odstranění travní biomasy v období května až června. Plochy pro výsev je potřeba předem připravit lehkým přebránováním nebo pohrabáním. Výsev je potřeba provádět maximálně do hloubky 3 cm cca 5 kg/ha. Výsev provést secím strojem. V nedostupných místech ručně. V úvahu připadá i vysazování drnů s těmito rostlinami. Tyto drny je však nutné získat mimo území EVL. Získání drnů by v žádném případě nemělo ohrozit nebo zničit zdrojovou lokalitu. Rostliny získávat z luk mimo výskyt modráska bahenního. Výsadby drnů provádět

16 k závěru vegetačního období (srpen říjen), mimo vyšší teploty, aby došlo k ujmutí rostlin. Drny je nutno bezprostředně po vysazení dostatečně zalít vodou. Drn by měl mít velikost alespoň 30 x 30 x 30 cm. Na tyto plochy je potřeba vysázet roztroušeně celkově cca 100 drnů. K tomuto zásahu je potřeba souhlas vlastníka, z jehož pozemku budou drny odebírány. Na plochách likvidovat invazní druhy rostlin. Plochy B2, C2 - hráz Jediné dvě plochy, kde se relativně hojněji modrásek bahenní i krvavec toten vyskytuje. Tuto plochu je nutné považovat pro území za zdrojovou. Optimální by bylo kosit tyto plochy pouze 1x ročně v období do 31. května. S ohledem na požadavek Povodí Odry, s. p., kosit hráze alespoň 2x ročně z důvodu bezpečnosti hrází a jejich snazší kontroly, je možno akceptovat kosení 2x ročně, avšak v termínech mimo kritické období vývoje modráska. První seč musí být provedena nejpozději do 31. května (případně 15. června, tento termín je však mezní a lze jej využít pouze v krajním případě např. při předcházejících povodních do 14 dní před 31. květnem daného roku nebo při silných deštích. Vždy je nutno skutečnost kosení s posunem termínu dopředu ohlásit a konzultovat s AOPK ČR, SCHKO Poodří a KS Ostrava. Tato skutečnost se nesmí opakovat více jak 2x za období platnosti plánu péče). Seč v tomto termínu umožňuje, aby rostliny plně vykvetly do poloviny července, kdy začíná aktivita modráska. Druhá seč musí být provedena nejdříve po 15. září kalendářního roku, tedy v období, kdy je většina larev motýla již ukryta v mraveništích. Kosení hrází musí být bezpodmínečně prováděno pouze ručně nebo ručně vedenou lištovou či portálovou sekačkou s přizvednutím lišty, aby nedocházelo k poškozování mravenišť. Biomasa musí být shrabána a odstraněna z ploch nejpozději do 14 dní od pokosení. Mulčování nebo strojové kosení těžkou technikou hrází je v tomto případě nepřípustné. Výsevy krvavce totenu provést ihned po první seči a odstranění travní biomasy v období května až června. Plochy pro výsev je potřeba předem připravit lehkým přebránováním nebo pohrabáním. Výsev je potřeba provádět maximálně do hloubky 3 cm cca 5 kg/ha. Výsev provést secím strojem. V nedostupných místech ručně. Drny pro vysazování nových rostlin krvavce totenu je nutné získat mimo území EVL. Získání drnů by v žádném případě nemělo ohrozit nebo zničit zdrojovou lokalitu. Rostliny získávat z luk mimo výskyt modráska bahenního. Výsadby drnů provádět k závěru vegetačního období (srpen říjen), mimo vyšší teploty, aby došlo k ujmutí rostlin. Drny je nutno bezprostředně po vysazení dostatečně zalít vodou. Drn by měl mít velikost alespoň 30 x 30 x 30 cm. Na tyto plochy je potřeba vysázet roztroušeně celkově alespoň 200 drnů. K tomuto zásahu je potřeba souhlas vlastníka, z jehož pozemku budou drny odebírány. Na ploše likvidovat invazní druhy rostlin. b) nelesní pozemky Plocha D - kosená louka Jedná se o jedinou plochu, kde kosení probíhá v rozmezí měsíce května až června. Biomasa je z plochy bezezbytku odvážena. Je doporučeno tedy pokračovat v této praxi a na lokalitě provádět jen jednu seč a to nejpozději do 15. června. Biomasu je nutné z plochy do 14 dní po pokosení odstranit. Na ploše se krvavec toten vyskytuje velmi sporadicky podél paty hráze (plocha C), na louce je tedy potřeba provést kompletní osetí semeny krvavce totenu. Doporučeno je také vysazování drnů s krvavcem totenem postupem uvedeným výše u ploch B a C, celkově alespoň 150 drnů. Na ploše likvidovat invazní druhy rostlin.

17 Plocha E - ruderalizovaná plocha Jedná se o silně ruderalizovanou plochu. Plochu je nutné obnovit jako louku. Pro modráska je nutné na ploše provést výsevy a výsadbu krvavce jako na ostatních plochách. Na plochu je nutné vysadit alespoň 50 drnů krvavce totenů. Plochu kosit 1x ročně do 15. června. Biomasu je potřeba z plochy do 14 dní po pokosení odstranit. Na ploše likvidovat invazní druhy rostlin. Plocha F - stromové porosty Hospodařit v těchto porostech dle dosavadních zvyklostí. Nenahrazovat a nedosazovat jehličnany nebo geograficky nepůvodní druhy dřevin. V podrostu likvidovat invazní druhy rostlin křídlatky (Reynoutria sp.), zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis), netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) a popřípadě dalších. Dřeviny na okrajích této plochy navazující na travnaté plochy je potřeba redukovat a ořezávat. Veškerou dřevní hmotu odstranit z území nebo deponovat ve stromových porostech. Příloha: - tabulka Popis dílčích ploch a objektů příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je vymezeno na jihovýchodním okraji území parcelami č. 796/1, 797/1, 797/2 v k.ú. Dobroslavice. Kromě činností stanovených v 37 odst. 2 zákona lze v ochranném pásmu jen se souhlasem orgánu ochrany přírody: kácet, ořezávat a ošetřovat dřeviny, odstraňovat kmeny skácených nebo padlých stromů z ochranného pásma a používat biocidy. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést geodetické zaměření a zhotovení podrobného záznamu. Provést stabilizaci hranic hraničníky v lomových bodech v terénu a instalaci označníků do lomových bodů lokality (4 ks). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Souhlas vlastníků pozemků mimo EVL, z nichž budou odebírány drny s krvavcem totenem (Sanquisorba officinalis). Převést pozemek parcelní č. 794 v k.ú. Dobroslavice z druhu pozemku orná půda na trvalý travní porost. Bližší ochranné podmínky Ve smyslu 44 zákona 114/92 Sb. lze následující činnosti vykonávat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody: 1) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití a provádět pozemkové úpravy, 2) povolovat a umísťovat stavby, 3) provádět terénní úpravy,

18 4) používat intenzivní technologie obhospodařování, provádět hnojení, používat biocidy, vyjma likvidace invazních druhů rostlin v souladu s platným plánem péče, 5) umísťovat v památce zařízení k přikrmování zvěře, přikrmovat zvěř, 6) uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, 7) zřizovat skládky, a to i přechodné, jakýchkoliv materiálů, 8) vysazovat dřeviny mimo les, 9) rozdělávat oheň, zřizovat tábořiště, 10) pořádat turistické, sportovní a kulturní akce. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační a sportovní aktivity v území EVL nejsou vhodné. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Lokalitu je možno využít pro vzdělávání formou informačního panelu při vstupu do území. Naučná stezka v území není příliš vhodná s ohledem na malý prostor luk. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Z pohledu základního monitoringu předmětu ochrany modráska bahenního (Maculinea nausithous) je nutné v území provádět co pět let, tedy v polovině (2017) a na konci platnosti plánu péče (2021) intenzívní monitoring tohoto druhu včetně další druhů motýlů Lepidoptera. Další monitoring je potřeba zaměřit na výskyt invazních druhů rostlin. Provést jejich vymapování, následnou likvidaci a vyhodnocení provedených zásahů. Vymapování invazních druhů rostlin provést alespoň 2x za období platnosti plánu péče, nejlépe na počátku likvidace (2012) a na konci po provedených zásazích (2016).

19 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy vyhotovení geometrického plánu včetně ,- vytyčovacích prací cca 2600 m výroba a instalace označníků 4ks ,- výroba a instalace informačního panelu 1 ks ,- inventarizační průzkum entomologický ,- (monitoring) 2x inventarizační průzkum a mapování invazních ,- druhů rostlin 2x likvidace invazních druhů rostlin křídlatek* ,- likvidace invazních druhů rostlin zlatobýl ,- kanadský* likvidace invazních druhů rostlin netýkavka ,- žláznatá* přísev krvavce totenu do lučních porostů cca 4 ha ,- (45000/ ha) vysazování drnů s krvavcem totenem cca 500 ks ,- (cca 190,-/ks) ořez dřevin a křovin na lemech ,- cca 0,5 ha Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ,- Opakované zásahy kosení lučních porostů , ,- cca 4,1 ha 2x (22.000,-/ha) ručního kosení Opakované zásahy celkem (Kč) , ,- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ,- Poznámka:*Bez podrobného vymapování je velmi obtížné u této položky stanovit cenovou kalkulaci. Cenová kalkulace vychází částečně z ceníků AOPK ČR Náklady nezahrnují položky dle Projektu T2A. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus (2010): Nálezová databáze ochrany přírody ( AOPK 2010). Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelka Z., Pavlíčko A., et Vrabec V. Weidenhoffer (eds.) 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II / Butterflies of the Czech republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 pp. Culek, M., (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. Culek, M. [ed], (2005): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR, Praha, 590 pp. Czernik, A., (2010): Inventarizační průzkum modrásek bahenní, MSK IP, CZ

20 Jilešovice - Děhylov, Implementace soustavy Natura 2000, I. Etapa zpracování inventarizačních průzkumů a plánů péče, Ms. [depon. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava]. Czernik, A., (2011): PROJEKT Sanace, rekultivace a revitalizace území po těžbě štěrkopísku u Hlučína Podpora evropsky významného druhu modráska bahenního, metodika projektu, Ms. [depon. in VPÚ DECO PRAHA a.s., Praha]. Demek, J. [ed], (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, hory a nížiny. Academia, Praha. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000, PLANETA XII, 3/2004 druhá část, Ministerstvo životního prostředí, Praha. Konvička M., Beneš J. & Čížek L., 2005: Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management, Sagittaria, Olomouc, 127 pp. Plesník, J., Hanzal V., Brejšková L., (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, 22: Quit, E., (1971): Klimatické oblasti Československa, Geografický ústav ČSVA, Brno. URL: design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id= (2.2010) URL: (2.2010) URL: (2.2010) URL: (2.2010) URL: yuziti_uzemi.pdf (3.2010) URL: (8.2010) URL: (3.2010) URL: (3.2010) URL: (8.2010) Vlastní terénní šetření, duben - srpen 2010 Radim Kočvara, Adrián Czernik 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL - Evropsky významná lokalita MZCHÚ - maloplošné zvláště chráněné území OP - ochranné pásmo PP - přírodní památka ZCHÚ- zvláště chráněné území

21 5. Obsah 1. Základní údaje evropsky významné lokalitě Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany EVL Předmět ochrany EVL podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany EVL současný stav Předmět ochrany MZCHÚ a nebo PO, se kterými je EVL v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Plán zásahů a opatření Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Obsah Zpracovatelé Přílohy Zpracovatelé Mgr. Radim Kočvara, Zářičí 92, Chropyně, burunduk@seznam.cz Mgr. Adrián Czernik, Průkopnická 18/116, Vřesina, adrian.czernik@centrum.cz Datum zpracování: 30. září 2010

22 7. Přílohy Tabulky: Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.4.2, 2.4.4, 2.4.5, a k bodu 3.1.2). T3 Seznam parcel včetně vlastníků pozemků k dílčím plochám Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

23 Tabulka T2 k bodům 2.4.2, 2.4.4, 2.4.5, a k bodu Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu Plocha A název výměr a (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Poštovní rybník Plocha B1 berma 0,52 Travnatá berma řeky Opavy od mostu směrem k jezu doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádění 12,27 Rybník Z pohledu předmětu ochrany bez zásahu Cíl péče: obnova biotopu modráska bahenního s cílem podpory jeho populace Plocha B2 hráz 0,47 Travnatá hráz řeky Opavy od mostu směrem k jezu Cíl péče: obnova biotopu modráska bahenního s cílem podpory jeho populace pravidelné každoroční kosení, odstranění biomasy 1 seč do 31. května 1x ročně maximálně 2x ročně (druhá seč po 15. září) osetí plochy krvavcem totenem 1 květen červen po seči 2012 vysazování drnů krvavce totenu 1 srpen říjen redukce a ořez křovin a dřevin 1 říjen březen chemická a mechanická likvidace křídlatek 1 srpen říjen mechanická likvidace netýkavky žláznaté 1 srpen říjen chemická a kanadského mechanická likvidace zlatobýlu pravidelné každoroční ruční kosení, odstranění biomasy 1 srpen říjen 1 1. seč do 31. května (15. června) 2. seč po 15. září osetí plochy krvavcem totenem 1 květen červen po seči 2012 vysazování drnů krvavce totenu 1 srpen říjen redukce a ořez křovin a dřevin 1 říjen březen chemická a mechanická likvidace křídlatek 1 srpen říjen 2x ročně

24 mechanická likvidace netýkavky žláznaté 1 srpen říjen chemická a kanadského mechanická likvidace zlatobýlu 1 srpen říjen Plocha C1 berma 0,45 Travnatá berma řeky Opavy od jezu směrem proti proudu řeky k Jilešovicím Cíl péče: obnova biotopu modráska bahenního s cílem podpory jeho populace Plocha C2 hráz 0,47 Travnatá hráz řeky Opavy od mostu směrem k jezu Cíl péče: obnova biotopu modráska bahenního s cílem podpory jeho populace pravidelné každoroční kosení, odstranění biomasy 1 seč do 31. května 1x ročně maxi málně 2x ročně (druhá seč po 15. září) osetí plochy krvavcem totenem 1 květen červen po seči 2012 vysazování drnů krvavce totenu 1 srpen říjen redukce a ořez křovin a dřevin 1 říjen březen chemická a mechanická likvidace křídlatek 1 srpen říjen mechanická likvidace netýkavky žláznaté 1 srpen říjen chemická a kanadského mechanická likvidace zlatobýlu pravidelné každoroční ruční kosení, odstranění biomasy 1 srpen říjen 1 1. seč do 31. května (15. června) 2. seč po 15. září osetí plochy krvavcem totenem 1 květen červen po seči 2012 vysazování drnů krvavce totenu 1 srpen říjen redukce a ořez křovin a dřevin 1 říjen březen x ročně chemická a mechanická likvidace křídlatek 1 srpen říjen